Posudek bakalářské práce Zuzany Ferencové
Nová Petrova bouda v Krkonoších
zpracované v letním semestru 2012 / 2013 Zadání bakalářské práce a komentář k úkolu
Jedna z nejstarších krkonošských bud vyhořela v létě 2011, byl to jeden z významných vrcholových záchytných bodů na trase turistické cesty česko – polského přátelství. Historie osídlení tohoto místa sahá na konec 18. století, koncem 19. století zde byla vybudována první moderní stavba hotelu v Krkonoších a následoval další rozvoj jak stavební, tak sportovních a turistických aktivit. Největší rozkvět byl v první polovině 20. století, kdy kapacita byla až 200 lůžek, patřila k nejlepším hotelů s luxusními interiéry. Jak se postupně během doby měnili majitelé, společenský život v horách, ale zejména sportovní a lyžařské aktivity v oblasti hřebenů Krkonoš, postupně ztrácela na významu a využití, požár pak zánik dokonal.
Úkolem práce bylo na místě původních objektů, jejichž poloha na hřebenové cestě je jedinečná, navrhnout nový objekt pro sportovce a turisty se zřetelem na charakter současných sportovních aktivit, na ekologii, energetickou soběstačnost a přiměřenou velikost.
Komentář k řešení
V úvodu autorka popisuje historický vývoj místa, postupný vývoj osídlení od počátků hospodaření, proměn krajiny, zrození a vývoje turismu, přestavování a dostavování usedlosti a postupnou transformaci v jeden z nejvýstavnějších ubytovacích komplexů na hřebenech. Současně si uvědomuje, že v dnešní době se proměnily sportovní aktivity, spektrum návštěvníků a turistů v oblasti vrcholových partií a to se odráží i v jejím návrhu. Už to není luxusní velkokapacitní
ubytovací zařízení, autorka pojímá svou novou Petrovu boudu jako záchytný bod pro projíždějící lyžaře, cyklisty a procházející turisty. Nabízí jim občerstvení, úkryt v době nepohody, příležitostné ubytování, spíš přespání na jednu noc při tůře po hřebenech, než déle trvající pobyt. Umístění respektuje původní polohu Petrovy boudy na křižovatce tří cest.
Autorka několikrát místo navštívila za různých klimatických podmínek, mapovala pohyb turistů v místě, analyzovala vazby na okolí, výhledy, apod.. Vědomí krajinných souvislostí spolu s
předpokládaným spektrem návštěvníků bylo podstatné pro její návrh. Do k jihovýchodu svažující se náhorní louky umisťuje seříznutý hranol, vyrůstající horizontálně z terénu. Ze tří stran je
uzavřený, zcela se otevírá po svahu k jihovýchodu, ke slunci a výhledům. Jakoby na svahu ležela velká kláda, měřítko vrcholových partií toto srovnání unese. Všechny cesty směřují k objektu, hlavní vrstevnicová cesta prochází podél otevřené fasády.
Venkovní výraz domu je jasně čitelný. Ze tří stran mohutná kamenná stěna, ze čtvrté strany prosklená dřevěná fasáda spojující venkovní prostor, přístupovou cestu s interiérem, s vnitřní verandou. Ta je jakýmsi mezistupněm mezi exteriérem a vnitřním prostředím, je vstupem,
zádveřím, pobytovou halou, spojovacím prvkem. Sem vedou všechna schodiště, odtud jsou vstupy do restaurace, zázemí a do patra k pokojům. Tento prostor přímo láká k tomu ho projít, objevovat další „atrakce“ jako je skleník, sauna, truhlářská dílna. Je to místo, kde se lze ukrýt a v létě se dá otevřít a slouží k posezení, odpočinku. Jak je zvenku dům lapidární, tak uvnitř je rozehrána prostorová hra různých objemů jednotlivých provozů. Dům má svého správce a personál.
Ubytování je ve 2.np a zasahuje částečně do 3.np. Pokoje jsou minimální, slouží opravdu jen k přespání, úkrytu před nepohodou.
Vnitřní členění a prostorový zážitek spojený s neustálým kontaktem s krajinou patří k největším kladům návrhu. Myšlenka verandy, po celé délce propojující všechny prostory pro návštěvníky a poskytující i možnost posezení mimo restauraci je přínosem. Pro zimní období, by si provoz patrně
vynutil vložení minimálního zádveří a omezení počtu možností vstoupit do verandy, vytvoření zimního vstupu. Velká prosklená stěna na jihovýchod by si zasloužila řešit i možnost zastínění, zejména v létě.
Návrh je uveden esejí, zdůvodňující přístup k tématu a vlastní návrh a osvětluje myšlenkové pochody a hledání konceptu. Základní principy jsou zřetelně uvedeny heslovitě a v grafických schematech. Technická zpráva si vyžaduje doplnění, zejména o popis konstrukčního řešení a řešení TZB. Výkresová část je přehledná, zejména půdorysy a prostorové schéma dávají dobrou představu o podstatě návrhu, což se bohužel nedá říci o řezech. Zejména příčných řezů při proměnném prostorovém řešení by mělo být více a podrobněji zpracované.
Průběh práce a hodnocení
Autorka pracovala na projektu samostatně, soustavně a s velkým zaujetím. Její návrh má jasný a silný koncept, jen některé jeho části by si zasloužily ještě podrobnější nebo přesvědčivější
zpracování. Návrh splňuje požadavky zadání bakalářské práce, přes některé výhrady přijímám práci k obhajobě a navrhuji ohodnocení známkou:
B (výborně minus)
V Liberci 09.06.2013 Ing.arch.akad.arch. Jan Hendrych vedoucí bakalářské práce
