Technická univerzita v Liberci
FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ
Katedra:
GEOGRAFIE Studijní program:
GEOGRAFIE Studijní obor:
APLIKOVANÁ GEOGRAFIE
LÁZNĚ LIBVERDA A JEJICH POTENCIÁL PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ REGIONU
FRÝDLANTSKO
SPA LIBVERDA AND THEIR POTENTIAL FOR REGIONAL DEVELOPMENT IN REGION
OF FRÝDLANT
Bakalářská práce: 11-FP-KGE-021
Autor: Podpis:
Tereza ČIHÁKOVÁ
Vedoucí práce: RNDr. Tomáš Vágai Konzultant:
Počet
stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh
72 0 10 2 0 0
V Liberci dne: 23. 6. 2011
Č estné prohlášení
Název práce: LÁZNĚ LIBVERDA A JEJICH POTENCIÁL PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ REGIONU FRÝDLANTSKO Jméno a příjmení autora: Tereza ČIHÁKOVÁ
Osobní číslo: P9000570
Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č.
121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo.
Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracoval/a samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.
Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložil/a elektronickou verzi mé /své/
bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl/a jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.
V Liberci dne: 23. 06. 2011
Tereza ČIHÁKOVÁ
Poděkování
Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu RNDr. Tomáši Vágaiovi za odborné vedení, podnětné připomínky, trpělivost a čas, který mi po celou dobu zpracování práce poskytoval.
Dále bych chtěla poděkovat paní Anně Havránkové za možnost využívat podkladů z kroniky obce a za čas, který mi v získávání informací pro bakalářskou práci poskytla.
Poděkování patří dále starostovi obce Lázně Libverda, panu Ing. Janu Pospíšilovi, za informace, které jsem během naší komunikace získala jako další studijní podklady pro úspěšné završení této práce.
Rovněž patří poděkování mé rodině za podporu, které se mi během studia a psaní této práce dostávalo.
ANOTACE
Cílem bakalářské práce je představení a analýza vývoje Lázní Libverda z hlediska regionálního rozvoje v aplikaci teorií regionálního rozvoje a cestovního ruchu v kontextu celého regionu Frýdlantsko.
Výsledkem práce je ucelený náhled na obec Lázně Libverda jako na možný impuls rozvoje cestovního ruchu na Frýdlantsku z pohledu teorií regionálního rozvoje a teorie cestovního ruchu.
Klíčová slova:
Cestovní ruch, lázeňství, lázně, přeshraniční spolupráce, regionální rozvoj, udržitelný rozvoj
ANNOTATION
The aim of bachelor thesis is introduction and analysis of development of Spa Libverda in a case of regional development in application of regional development theories and tourism in context of the whole region Frydlant.
The result of the thesis is a comprehensive view of the village Spa Libverda such as a potential boost to tourism development in Frydlant in terms of theories regional development and theories of tourism.
Key words:
Tourism, spa, cross-border cooperation, regional development, sustainable development
SEZNAM ZKRATEK
a.s. akciová společnost
CR cestovní ruch
ČCCR česká centrála cestovního ruchu
ČeMBA Česká mountainbiková asociace
ČSÚ Český statistický úřad
CHKO chráněná krajinná oblast
MAS místní akční skupina
MMR ministerstvo pro místní rozvoj
OCR organizace cestovního ruchu
PPP Private Public Partnership
PRURÚ podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území
RURÚ rozbor udržitelného rozvoje území
ROP regionální operační program
SEA Strategic environmental assessment – posuzování vlivů koncepcí a územně plánovacích dokumentací na životní prostředí
s.r.o. společnost s ručením omezeným
vs. versus
UUR ústav územního rozvoje
ÚAP územně analytické podklady
ÚPD územně plánovací dokumentace
UNWTO organizace spojených národů na podporu cestovního ruchu
WTO Světová organizace cestovního ruchu
OBSAH:
1. Úvod ... 7
2. Metodologie ... 9
3. Vymezení zájmového území Lázní Libverda ... 12
4. Historický vývoj, rozvoj Lázní Libverda ... 15
5. Obec a regionální rozvoj ... 19
6. Koncepční vymezení cestovního ruchu ... 21
7. Faktory cestovního ruchu ... 36
8. Lázeňství z rozdílné perspektivy ... 38
9. Vztah regionálního rozvoje a územního plánování v aplikaci na cestovní ruch ... 40
10. Současnost lázeňství ... 47
11. Lázeňství a lázně v životě místních obyvatel ... 54
12. Závěr ... 64
13. Literatura ... 70
1. Úvod
Výběr tématu bakalářské práce pochází z autorčina zájmu o aplikaci teorií regionálního rozvoje v praxi. V tomto konkrétním případě se jedná o aplikaci následujících teorií regionálního rozvoje „Podpora malým a středních firmám“ či „podpora tvorby a šíření inovací“ a dále teorie cestovního ruchu na možný regionální a udržitelný rozvoj dané lokality – Lázní Libverda.
Dle Galvasové, Binka, Chabičovské, Szczyrby a kol., (2006, str. 18) můžeme cestovní ruch definovat jako: „soubor vztahů a jevů, které vyplývají z cestování a pobytu osob, pokud s pobytem není spojeno trvalé usazení a vykonávání výdělečné činnosti.“
Cílem bakalářské práce je představení a analýza vývoje Lázní Libverda z hlediska cestovního ruchu v regionálním kontextu regionu Frýdlantsko.
Práce je členěna do dvanácti kapitol. V první kapitole je vymezen hlavní cíl práce a naznačen směr, kterým se autorka bude ubírat při psaní bakalářské práce.
Druhou kapitolu tvoří metodologie, kterou si autorka sama za pomoci rešerše sekundárních zdrojů zvolila.
Ve třetí kapitole je vytyčeno zájmové území obce Lázně Libverda a její následné představení.
Cílem čtvrté kapitoly je seznámení se stručnou historií obce Lázně Libverda a lázeňstvím, které je nedílnou součástí obce.
Cílem páté kapitoly je nástin teorie regionálního rozvoje a pojmu obec na poli české legislativy.
Šestá kapitola je věnována koncepčnímu vymezení cestovního ruchu, kde je vysvětlena teorie, typologie a regionalizace cestovního ruchu v aplikaci na konkrétních případech Lázní Libverda. Dále je tato kapitola věnována strategickým dokumentům a jejich následné aplikaci do Lázní Libverda.
Sedmá kapitola představuje faktory cestovního ruchu, která v sobě ukrývá podkapitoly věnované předpokladům cestovního ruchu a následné rozdělení jednotlivých faktorů cestovního ruchu.
Cílem osmé kapitoly je rozdělení sezónnosti cestovního ruchu na letní a zimní cestovní ruch.
Devátá kapitola je věnována provázanosti jednotlivých vědních disciplín, kterými jsou regionální rozvoj a územní plánování v aplikaci na cestovní ruch v obci Lázně Libverda.
Cílem desáté kapitoly je představení lázeňství z hlediska současnosti. Vliv lázeňství na ekonomické ukazatele v obci, které představuje v hlavní roli nezaměstnanost. Další částí je představení léčebných procedur a personálního zajištění chodu v lázních na základě terénního průzkumu prováděného autorkou práce.
Předposlední jedenáctá kapitola je věnována teorii mentálních map a následné tvorbě jedné mentální mapy a jejímu vysvětlení.
Závěrečnou kapitolu představuje shrnutí výsledků a představení možných řešení navrhovaných autorkou práce pro zajištění regionálního a udržitelného rozvoje nejen samotné obce Lázně Libverda, ale také možný vliv na regionální a udržitelný rozvoj cestovního ruchu na Frýdlantsku.
2. Metodologie
„Metodologie se zabývá systematizací, posuzováním a navrhováním strategií a metod výzkumu“ (Hendl, 2008, str. 32). „Řešení metodologických otázek je ovlivněno filozofickými pohledy. Jaký výzkum provedeme, závisí na našich názorech na povahu sociálního světa (ontologie), na to, co o něm můžeme vědět, na našich názorech na povahu znalostí a jak k nim můžeme dospět (epistemilogie), na hodnotových a etických hlediscích.“(Hendl 2008, str. 33) Filosofie se vyskytuje ve všech vědních disciplínách. Filosofickými otázkami se zabývají ve své monografii Blažek s Uhlířem (2002). V průběhu celé práce jsou využity, analyzovány a aplikovány následující teorie Podpora malým a středních firmám či podpora tvorby a šíření inovací.
To, jak budeme při výzkumu postupovat, záleží pouze na nás a na tom, jaké metody si k práci zvolíme. „Také závisí na základních cílech výzkumu, na externích vlivech na výzkum (dotace, zadavatelé výzkumu) i na našem bezprostředním okolí“ (Hendl, 2008).
K tomu, abychom mohli vést jakýkoli výzkum, je nutné brát v úvahu porozumění dané problematice, a proto je nutné důkladně znát stav a situaci v dané oblasti, dále pak se musíme snažit hledat metody, jak dosáhnout něčeho nového, a chuť do vytváření inovací.
V první řadě je nutné si uvědomit, jak budeme pracovat. Stanovit si předběžné cíle a k nim se snažit upnout a tímto směrem postupovat. Nejdůležitější by měla být systematičnost, která je pro práci stěžejním bodem. Abychom mohli pracovat systematicky, je potřeba začít v prvních krocích analyzovat nejrůznější zdroje vhodné pro práci. Poté co si seženeme vše, co je nezbytné, začneme využívat syntézy, která nám pomůže dát dohromady určitý ucelený pohled na problematiku, a díky ní můžeme dojít ke kýženým závěrům. Toto je schéma, kterým bychom se dle Hendla (2008) měli řídit při jakémkoli metodologickém výzkumu. Tento přístup analýzy a syntézy je v práci hojně využíván. Existuje však ještě jedna možnost, kterou je induktivní a deduktivní přístup.
Dále se dle Hendla (2008) můžeme setkat s možností využití dedukce a indukce.
Jde o to, zda jsou k dispozici data od počátku, z kterých jsme schopni podat určitá tvrzení a následně tak můžeme odvodit teorii. V tomto případě se jedná o induktivní přístup.
Deduktivní přístup v metodologii znamená, že již předem máme nastudovanou teorii, která je všeobecně známá, a na základě této teorie jsme schopni dobírat se k určitým tvrzením, která následně porovnáme s nasbíranými daty.
V této práci – v konkrétním případě Lázní Libverda - byl zvolen základní výzkum, který se zabývá vytvářením základních poznatků o dané zkoumané problematice. Základními informacemi k cestovnímu ruchu – charakteristika cestovního ruchu ze všech pohledů základní teorie cestovního ruchu například dle Průmyslu cestovního ruchu (Galvasová, Binek, Holeček, Chabičovská, Szczyrba a kol., 2006).
Dále byl v práci použit aplikovaný výzkum, který si klade za stěžejní zkoumání praktických problémů a jejich aplikací. Tento výzkum odpovídá na otázky, které mají bezprostřední význam pro praxi. Tento výzkum by odpovídal využití teorie v rámci aplikace do praxe prostřednictvím Teorie regionálního rozvoje (Blažek, Uhlíř 2002).
Jako poslední typ, který je v práci využit, je akční výzkum, který se snaží vyřešit lokální praktické problémy. Tento výzkum usiluje o změnu stavu. Podpora MSP v místě výzkumu a využití celkového potenciálu Lázní Libverda v cestovním ruchu.
V poslední části práce předcházelo vzniku mentální mapy dotazování lázeňských hostů a získávání informací pomocí tzv. strukturovaného rozhovoru. Dle Hendla (2008) se strukturovaný rozhovor skládá z pečlivě formulovaných otázek, na něž chceme, aby dotazovaní odpověděli.
„Tento typ rozhovoru se používá, když je nutné minimalizovat variaci otázek kladených dotazovanému. Redukuje se tak pravděpodobnost, že se data získaná v jednotlivých rozhovorech budou výrazně strukturně lišit.“ Hlavním účelem dle Hendla (2008) je minimalizace „efektu tazatele na kvalitu rozhovoru. Data z takového interview se snadněji analyzují, protože jednotlivá témata se lehce v přepisu rozhovoru lokalizují. Struktura informací je dána sekvencí otázek.“ (Hendl 2008, str. 173)
3. Vymezení zájmového území Lázní Libverda
Obec Lázně Libverda se nachází v Libereckém kraji, který je druhým nejmenším krajem v České republice. Dále obec spadá pod obec s rozšířenou působností Frýdlant a obec s pověřeným úřadem Nové Město pod Smrkem.
Obec Lázně Libverda se nachází v nadmořské výšce 400 m n. m. ve Frýdlantském výběžku.
Tabulka č. 1 nám představuje ve statistických datech porovnání obce Lázně Libverda a její spádové obce s rozšířenou působností Frýdlant.
Tab. č. 1: Srovnání územně analytických podkladů zájmového území
Zdroj: ČSÚ Liberecký kraj k 31. 12. 2010
Statistické údaje uvedené v tabulce č. 1 nám podávají určitý ucelený náhled na demografický vývoj obyvatelstva v obci Lázně Libverda. Z pohledu demografické revoluce1, která se skládá ze čtyř fází, se Česká republika jako celek nachází v posledním čtvrtém vývojovém stupni. Stejně tak lze tento „trend“ pozorovat jak na ORP Frýdlant, tak na obci Lázně Libverda, kde dochází k vyšší porodnosti nad úmrtností, avšak nelze zde mluvit o extrémně vyšší porodnosti, protože dochází k celkem vyrovnanému přirozenému přírůstku, což vypovídá právě o čtvrté fázi demografické revoluce.
1 Demografická revoluce – je historický proces změny demografických vlastností společnosti. První fáze – vysoká a stálá porodnost, vysoká a kolísající úmrtnost; Druhá fáze – vysoká a pomalu klesající porodnost, pokles úmrtnosti, zvyšující se přirozený přírůstek; Třetí fáze - pokles porodnosti, pomalý pokles úmrtnosti,
Dále můžeme na základě statistických údajů tvrdit, že procentuální podíl věkových skupin 0- 14 let a 65let+ tvoří v ORP Frýdlant a obci Lázně Libverda tzv. stacionární typ věkové pyramidy2. Dále je ve výše zmiňovaných zájmových územích patrná vyšší migrace, což může být způsobeno velkou vzdáleností od větších center, ve kterých dochází ke koncentraci vyšší nabídky pracovních míst. Vlivem větší vzdálenosti může docházet také k odlivu žáků a studentů, kteří musí za studiem vycestovat mimo obec. Ekonomicky aktivní obyvatelé odcházejí do větších měst za prací, kde je zajištěna větší variabilita trhu práce.
Obec Lázně Libverda se ve svém územním plánu snaží o regionální rozvoj způsobem navyšování kapacity bytových jednotek a nalákání mladých rodin s dětmi do klidného přírodního prostředí, kterým Lázně Libverda disponují.
2 Věková pyramida – jedná se o grafické znázornění věkové struktury obyvatelstva daného regionu.
Stacionární typ – dětská složka se dostává do rovnováhy s reproduktivní složkou, počet obyvatel je v tomto případě spíše konstantní, což znamená, že nedochází k výraznému nárůstu populace
Mapa č. 1.: Vymezení zájmového území Lázně Libverda
4. Historický vývoj, rozvoj Lázní Libverda
V modrém štítě se nachází zlaté zřídlo se dvěma stříbrnými prameny, které jsou přeloženy červeným srdcem. Na pramenech kráčí zlatý kohout s červenou zbrojí.
Zlaté zřídlo představuje lázeňství v obci, stříbrné prameny znamenají léčivost a hodnotu místních léčivých pramenů. Srdce představuje zlepšování kondice léčených pacientů či nejčastěji léčící se pacienty v lázních.
Kohout chodící po pramenech představuje ochránce pramenů. S největší pravděpodobností se jedná o kohouta, který hraje hlavní roli v historické legendě „O tlustém kohoutovi“.
4.1. Historie Lázní Libverda
První historická zmínka o Lázních Libverda, dle Havránka, Havránkové, Pospíšila a kol.
(2009) o obci Lybenwerde pochází z roku 1381. Po objevení léčivých pramenů nastal koncem 16. století rychlejší rozvoj obce. Prameny proslavil český humanista Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, který se zajímal o léčivé vlastnosti minerální vody, a na jeho doporučení byla přivážena do Drážďan pro saského panovníka kurfiřta Augusta I. Také slavný vojevůdce Albrecht z Valdštejna si nechával libverdskou kyselku posílat.
O rozkvět lázní se postaral rod Clam-Gallasů, kteří se roku 1757 stali majiteli panství Frýdlant. První lázeňská zařízení byla vybudována v roce 1760.
Dle Havránka, Havránkové, Pospíšila a kol. (2009) nechali Kristian Filip Clam-Gallas a jeho syn Kristian Kryštof v letech 1776-1818 otevřít nové prameny, zřídit parky a koupelnový dům a založili tak lázně hodné tohoto označení. Kolem roku 1800 si nechali postavit zámeček, kde panstvo v letních měsících pobývalo.
Zdroj: http://www.laznelibverda.cz/
Obr. č. 1: Znak obce
V 19. století dochází k nárůstu počtu lázeňských hostů a mezi nimi se objevila i slavná jména.
V roce 1814 zde pobýval skladatel Carl Maria von Weber, který zde našel inspiraci pro své dílo Čarostřelec.
Dále Havránek, Havránková, Pospíšil a kol. (2009) uvádějí, že byl od roku 1840 v lázních stálý lékař Josef Plumert. Ten uveřejnil spis o libverdských pramenech, které byly několikrát významnými osobnostmi analyzovány. Nově zavedl rašelinovou léčbu. K dalšímu zvelebení lázní došlo v roce 1847, kdy byla na lázeňském náměstí postavena dvoukřídlá kolonáda.
V roce 1850 navštívil Libverdu významný cestovatel Alexander Humboldt, který ve svých zápiscích napsal, že „toto místo patří k nejkrásnějším na světě“.
Od roku 1906 je používán název obce Lázně Libverda. Statut léčivých lázní byl Libverdě udělen zemským výborem až v roce 1936. (Havránek, Havránková, Pospíšil a kol. 2006)
Dle Havránka, Havránkové, Pospíšila a kol. (2006) souvisel s rozvojem lázní i rozvoj obce. Ve třicátých letech 20. století došlo k velkému rozmachu výstavby různých objektů. Šlo tehdy především o výstavbu penzionů, hotelů a hostinců. V roce 1930 byla postavena i známá výletní restaurace Obří sud, která je v současnosti vyhledávaným turistickým objektem.
V současné době se v lázních léčí srdeční a cévní choroby, nemoci pohybového ústrojí a duševní poruchy.
4. 2. Dějiny léčivých pramenů
3Dle Černého (1849) existuje pouze málo historických zpráv o Libverdě. Jedna zpráva nám však osvětlí původ a používání léčivých pramenů. Jedinou historickou zmínkou o léčivých pramenech, které používal s úspěchem tehdejší slezský lékař a fyzik Kašpar Schwenkfeld, je zápis v přírodovědně-historickém díle z roku 1601.
První pramen, známý jako Boží voda, byl označován a dodnes je označován jako Christianův pramen. Věhlas pramene šířili poutníci do nedalekých Hejnic. Pramen vzbudil pozornost tehdejšího majitele Frýdlantského panství, kterým byl hrabě Christian Philips Clam- Gallas. Ten nechal pramen podrobit chemickým analýzám doktorem Friedrichem Bauerem v roce 1785. O rok později byl objeven pramen druhý, ten byl chemickým rozborům podroben doktorem Mayerem. Analýzy dopadly pozitivně, a tak docházelo každoročně k nárůstu počtu hostů v Libverdě, což dalo první impuls tehdejšímu majiteli k založení lázní.
Poté co nejstarší pramen přestal vyvěrat, byl zasypán. V roce 1793 byla objevena kyselka – dnešní Christianův pramen. V roce 1805 byl objeven Josefínin pramen a železitá lázeň, kterou můžeme najít podle označení Vilémův pramen.
Díky nedokonalosti předchozích analýz, byly všechny prameny podrobeny dalším rozborům z hlediska hydrogeografických analýz doktora A. F. Reusse. V roce 1815 se opět snažili vykopat původní pramen, ale tyto pokusy dopadly negativně. Při této příležitosti došlo k objevení nynějšího Eduardova pramene.
3 Výběr z knihy: Lázně Libverda a její léčivé prameny v Boleslavském kraji Čech, Praha 1849, překlad:
Jaroslav Černý
4.3. Privatizace lázní a současné dění
Dle rozhovoru s kronikářkou obce Lázně Libverda A. Havránkovou (Čiháková, 2011) začalo docházet k privatizaci státních lázeňských zařízení od roku 1989. Státní léčebné lázně připravovaly nejrůznější privatizační modely, které ministerstvo zdravotnictví posuzovalo po v poslední čtvrtině roku 1991. Toto byla první vlna privatizace. Během první poloviny roku 1991 probíhala v lázních nejrůznější jednání o variantách připravovaného privatizačního projektu, načež Léčebna Lázně Libverda navrhla model, kde by se z léčebných lázní stala samostatná akciová společnost, a s tímto projektem předstoupila před komisi ministerstva zdravotnictví. Připravované změny související s privatizací léčebny měly vliv na posunutí začátku lázeňské sezóny roku 1992.
Podle rozhovoru s kronikářkou A. Havránkovou (Čiháková 2011) byl navrhovaný privatizační projekt na vytvoření samostatné akciové společnosti byl schválen v průběhu roku 1992. Na základě zakladatelské listiny, byla Fondem národního majetku České republiky v roce 1992 založena akciová společnost Lázně Libverda, jejímž úkolem je poskytování komplexní ústavní a ambulantní lázeňské péče, správa a využívání přírodních léčebných zdrojů, včetně jejich ochrany, poskytování doplňkové služby, kterými jsou především služby hotelové a ubytovací.
5. Obec a regionální rozvoj
V zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích, jsou uvedeny úkoly obce a odpovědnost jednotlivých orgánů obce. Stejně jako orgány státní správy na národní a regionální úrovni je nutné rozlišovat roli vlastní samosprávy obce a roli obecního úřadu. Podle paragrafu 14 zákona č.
248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, musí obec ve své samostatné působnosti spolupracovat s krajem, v kterém se nachází a vytvářet potřebné přípravy a realizace programu územního rozvoj kraje. Díky podpoře podnikatelským aktivitám, které hrají v obcích v oblasti cestovního ruchu velkou roli, mohou hrát obce strategickou roli v regionálním rozvoji.
Dle Galvasové, Binka, Holečeka, Chabičovské, Szczyrby a kol., (2006) mají obce jinou roli v oblasti cestovního ruchu než státní orgány a kraje. Státní orgány a kraje mají hlavní úkoly v řízení a metodickém vedení cestovního ruchu, kdežto obec, jakožto nejnižší správní jednotka České republiky, má obecně větší možnost účastnit se na cestovním ruchu ve spolupráci s konkrétními aktéry. Avšak nejde pouze o obecné možnosti, však také obce mají větší možnost účastnit se v rámci cestovního ruchu na udržitelném regionálním rozvoji dané lokality.
Dle Galvasové, Binka, Holečeka, Chabičovské, Szszyrby a kol., (2006) se jedná především o možnosti pronájmu nejrůznějších nemovitostí, které mohou být využity pro CR, a které je možné za zvýhodněných podmínek nabídnout určitému investorovi či podnikateli. Pro rozvoj cestovního ruchu v dané obci je podstatný rozvoj spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem na úrovni poskytování veřejných služeb. Jedná se tedy o spolupráci mezi obcí a jednotlivými soukromníky, ať už se jedná o ubytovací, stravovací či samoobslužné služby. Díky této spolupráci je možné dospět k rozvoji po stránce ekonomické, a to na poli zaměstnanosti v daném území. Obec má k dispozici pozemky či prostory, které je možné využívat. Disponuje také pravomocí v rozhodování, dále finančními prostředky (rozpočet obce) pro řízení a ovlivňování aktivit na svém území. Proto by obecně bylo i samotné obce jednodušší využívat právě vztahu mezi veřejným a soukromým sektorem právě z hlediska menších výdajů z rozpočtu obce.
Dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., (2006) disponují kapitálem právě soukromníci, a především určitým know-how, který je potřebný pro realizaci jednotlivých plánovaných aktivit. Mezi typické projekty, ve kterých dochází k provázání veřejného a soukromého sektoru neboli tzv. Public Private Partnership, patří realizace projektů v následujících oblastech – dopravní infrastruktura (výstavba dálnic, tunelů či mostů), výstavba administrativních či ubytovacích kapacit (úřady, soudy, ubytovny, věznice), ve zdravotnictví (nemocnice) a školství (univerzitní komplexy, studentské koleje či školy).
Podstatou úspěchu určitého projektu v rámci partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem je to, že většího přínosu pro veřejný sektor může být dosaženo využitím schopností a zkušeností soukromého sektoru a rozdělením rizik mezi zúčastněné strany tak, že každá strana nese takové riziko, které dokáže nejlépe řídit.
6. Koncepční vymezení cestovního ruchu
„Cestovní ruch představuje jedno z nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví u nás a stává se stále významnějším a nepostradatelnějším faktorem regionálního rozvoje v řadě českých regionů i celé ekonomiky.“(Strategie regionálního rozvoje 2006, str. 61)
V dnešní době existuje mnoho definic cestovního ruchu. V následujících odstavcích jsou uvedeny některé domácí a zahraniční definice cestovního ruchu.
Další definice cestovního ruchu citovaná podle UNWTO (United Nations World Tourism Organization – Světová organizace cestovního ruchu) je „cestovní ruch (CR) mnohostranným odvětvím, které zahrnuje dopravu, turistická zařízení, poskytující ubytování a stravování, služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby, turistické informační systémy a další infrastrukturu či další služby cestovního ruchu. Odvětví cestovního ruchu patří mezi nejvýznamnější součásti národní i světové ekonomiky.“
UNWTO hovoří o cestovním ruchu také jako o turismu, „dnes právem často označovaný přímo za turistický průmysl, tvoří rovněž nesmírně široký komplex činností a podílí se na něm celá řada subjektů. Cílem tohoto oboru je umožnit, organizovat a zpříjemnit občanům cestování, ať již rekreační či poznávací. Hlavním subjektem je v cestovním ruchu cestující občan. K uspokojení jeho přání a potřeb se postupně vytvořila celá široká škála profesí a profesionálních podnikatelských subjektů. Šíře oboru cestovního ruchu tak ve svých ekonomických souvislostech přináší značný multiplikační efekt.“
Zajímavou definicí je též, definice dle Páskové, Zelenky (2002): „Cestovní ruch vždy zahrnuje cestování, ale ne každé cestování je cestovním ruchem. Cestovní ruch zahrnuje rekreaci, ale ne každá rekreace je cestovním ruchem. Cestovní ruch se uskutečňuje ve volném čase, ale ne celý volný čas je věnován cestovnímu ruchu.“
Cestovní ruch je nedílnou součástí národního hospodářství, a to většiny států. Dle Page, Hall (2006) je vidět pozitivní dopad na další odvětví sekundéru i terciéru jako jsou například bankovnictví, doprava či stavebnictví.
6.1. Teorie CR
„Velká část široké veřejnosti pokládá cestovní ruch za plošně rozptýlené a všudypřítomné odvětví“ (Galvasová, Binek, Holeček, Chabičovská, Szczyrba a kol., 2006). Ve skutečnosti se však jedná o odvětví, které je závislé na spoustě dílčích souvislostí. Hlavní roli zde hrají prostorové vazby mezi místem trvalého pobytu účastníků cestovního ruchu a místem jejich rekreace. Prostorové vazby nehrají roli pouze v rámci cestovního ruchu. Je nutné zmínit, že prostorové vazby hrají jednu z hlavních rolí v současném vnímání a chápání geografie (Hall 2009).
Obr. č. 2: Schéma interdisciplinarity studia vlivů cestovního ruchu, resp. teoretických přístupů k cestovnímu ruchu
Zdroj: Toušek, Kunc (2008), str. 300
Obr. č. 3: Složky odvětví cestovního ruchu
Zdroj: Galvasová, Binek, Holeček, Chabičovská, Szczyrba a kol., (2006) Průmysl cestovního ruchu, str. 20
6.1.1. Regionalizace CR
Podle teorie Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., 2006 se z hlediska regionalizace cestovního ruchu v dosavadní praxi uplatňují tři základní přístupy.
Nejstarším přístupem dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., (2006) uplatňovaným od 50. do 70. let 20. století, je přístup geografický. Úkolem tohoto přístupu je vyčlenit ta území, která jsou významná právě z hlediska geografického. Může se jednat o horské oblasti, moře, města nebo pouze lázně.
Tento přístup je možné aplikovat právě na území obce Lázně Libverda. Klíčovou roli zde hraje přírodní bohatství v podobě hydrogenuhličitanových pramenů. Přítomnost místních pramenů ovlivnila vývoj lázeňství právě v této oblasti. Obec obklopují Jizerské hory, které jsou turisty vyhledávány jak v letních, tak v zimních měsících.
Druhý přístup regionalizace je v odborné literatuře uváděn územně-plánovací přístup od 70. let 20. století s přetrváváním doposud. Dá se zde mluvit o členění jednotlivých oblastí cestovního ruchu podle funkčního využití území a prostorového složení, kde se opět dostáváme k otázkám prostoru v geografii cestovního ruchu.
Jedná se v tomto případě o význam cestovního ruchu a aktivit s ním spojených, přiřazujících jednotlivým oblastem nejrůznější možnosti, jak danou lokalitu co nejlépe využít s minimálním zatížením.
Posledním přístupem dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., (2006) v regionalizaci cestovního ruchu je nejmladší přístup marketingový, který je ve zkoumaném území velice patrný. Můžeme zde pozorovat paradox v prvním a posledním přístupu rajonizace cestovního ruchu. Na jedné straně zachovalé území Jizerských hor a na straně druhé možné marketingové využití.
O propagaci Lázní Libverda se kromě obce starají právě vysocí představitelé lázní, což vyplývá z terénního průzkumu. V marketingu je dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., (2006) podstatným tahem snaha využívat všech místních možností. Další důležitou součástí marketingových strategií je spolupráce na vyšší než lokální úrovni a tudíž snaha o zapojení dalších aktérů na regionální, národní a v neposlední řadě také nadregionální či hranice přesahující úrovni.
Marketingový přístup je iniciován Českou centrálou cestovního ruchu od roku 1998.
Velký plus tvoří ochota a schopnost obcí spolupracovat na společném marketingu a rozvoji infrastruktury cestovního ruchu (Galvasová, Binek, Holeček, Chabičovská, Szczyrba a kol., 2006), a to především díky jejich komunikaci v rámci jednotlivých mikroregionálních sdružení.
6.1.2. Typologiecestovního ruchu
Typologie je velice rozsáhlou kapitolou při rozlišování jednotlivých kategorií cestovního ruchu. Dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., (2006) rozlišujeme druhy, formy a typy cestovního ruchu. V neposlední řadě nesmíme opomenout rizika a dopady cestovního ruchu.
Tab. č. 2: Typologie cestovního ruchu
Zdroj: Galvasová, Binek, Holeček, Chabičovská, Szczyrba a kol., (2006) Průmysl cestovního ruchu, str. 32
6.1.3. Druhy cestovního ruchu
Podle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., (2006) dělíme druhy cestovního ruchu dle místa realizace v závislosti na nejrůznějších podmínkách. Je možné zmínit geografické, ekonomické či společenské podmínky, kde se jedná konkrétně o vnitřní cestovní ruch.
Dle původu účastníků (Galvasová, Binek, Holeček, Chabičovská, Szczyrba a kol., 2006) ve vztahu příslušníků k danému státu se v Lázních Libverda setkáváme s domácím i zahraničním cestovním ruchem. Největší počty tvoří samozřejmě domácí turisté, avšak je nutné zmínit, že velké počty zahraničních turistů jsou známy především ze sousedního Německa, Polska a Slovenska, a to především za účelem odpočinku a využití služeb a programů wellness. Bohužel kvůli neochotě ve spolupráci Lázní Libverda, a.s. s autorkou bakalářské práce není možné doložit konkrétní čísla o poměrech v návštěvnosti.
Autorka na základě terénního výzkumu došla k výše uvedeným závěrům. (viz kapitola 11.1.)
Dle počtu účastníků rozlišujeme v případě teorie cestovního ruchu individuální a masový cestovní ruch. Vzhledem k tomu, že do Lázní Libverda, konkrétně do lázeňského zařízení, dojíždí většina klientů samostatně – jedná se v tomto konkrétním zkoumaném území o individuální cestovní ruch. V případě masového cestovního ruchu se nelze odkazovat na lázeňství, ale spíše na turistiku, kdy přijede zájezd turistů kvůli přírodním krásám Jizerských hor, a ubytují se u některého ze soukromníků v obci.
V Lázních Libverda se dá mluvit podle délky trvání o dlouhodobém cestovním ruchu dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., (2006), který je charakterizován nejméně čtyřmi a více přenocováními. Většina ozdravných pobytů je nastavena na 21 dní, některé mohou trvat od týdne do 21 dní a poslední nejkratší trvají většinou do jednoho týdne maximálně. V tomto případě se jedná většinou o víkendové relaxační pobyty.
V návaznosti na výše uvedené lázeňské pobyty se můžeme setkat s dělením cestovního ruchu dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., 2006 z hlediska způsobu financování. V Lázních Libverda se jedná o volný neboli komerční cestovní ruch, ale také o vázaný cestovní ruch. Do volného se řadí hosté lázeňského zařízení, kteří přijeli na regenerační víkendový pobyt, za účelem odpočinku – wellness pobyty apod. Do vázaného cestovního ruchu řadíme takové pobyty, které jsou částečně nebo zcela hrazeny ze strany jiného subjektu – komplexní a příspěvková lázeňská péče.
6.1.4. Formy cestovního ruchu
„Formy cestovního ruchu jsou odvozeny zejména od motivace návštěvníků a vystihují charakter trávení času ze strany účastníka. Mezi primární motivy realizace cestovního ruchu patří motivy rekreační, kulturní, společenské, sportovní, ekonomické a specifické.“(Galvasová, Binek, Holeček, Chabičovská, Szczyrba a kol., 2006, str. 31)
Formy cestovního ruchu, které jsou lokalizovány v Lázních Libverda, jsou především rekreační, léčebný a sportovní cestovní ruch (Galvasová, Binek, Holeček, Chabičovská, Szczyrba a kol., 2006). Rekreačním cestovním ruchem je myšlena regenerace, a to celková, jak fyzická, tak psychická. Léčebným cestovním ruchem je myšlen pobyt v lázeňském zařízení za účelem rekonvalescence či zlepšení zdravotního stavu. Sportovní cestovní ruch je spojen se sportovní činností – což v případě Lázní Libverda je například Singltrek a mohl by být Sportovně-rekreační areál na Smrku.
6.1.5. Typy cestovního ruchu
„Typ cestovního ruchu je soubor aktivit cestovního ruchu mající konkrétní podobu a svébytný charakter“ (Galvasová, Binek, Holeček, Chabičovská, Szczyrba a kol., 2006, str. 32).
Základem pro určení typu cestovního ruchu je motivace, která přichází od účastníků, kteří se zapojují do procesu vytváření cestovního ruchu. Typy cestovního ruchu jsou pak využívány při tvorbě produktů cestovního ruchu.
„Každý typ cestovního ruchu je originální a tudíž vyžaduje i jiné nároky na prostředí, infrastrukturu a lidské zdroje“ (Galvasová, Binek, Holeček, Chabičovská, Szczyrba a kol., 2006, str. 33).
Podle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol. (2006) rozlišujeme aktivní, incentivní, poznávací, venkovský, veletržní a kongresový, lázeňský a rekreační cestovní ruch. „Každý tento typ vyžaduje jiné nároky na prostředí, infrastrukturu, lidské zdroje či na chování jednotlivých aktérů při jejich rozvoji.“ (Galvasová, Binek, Holeček, Chabičovská, Szczyrba a kol., 2006 str. 33)
V Lázních Libverda se dle výše uvedené klasifikace typů cestovního ruchu vyskytuje lázeňský cestovní ruch. Níže uvedená tabulka udává přehled lázeňských zařízení po celé České republice.
Mapa č. 2: Lázeňská místa v ČR
Zdroj: Galvasová, Binek, Holeček, Chabičovská, Szczyrba a kol., (2006) Průmysl cestovního ruchu, str. 89
6.2. Rizika a negativa cestovního ruchu
Cestovní ruch, jehož dílčím typem je lázeňství s sebou nepřináší pouze pozitiva (v podobě vyššího finančního zisku apod.), ale přináší s sebou také negativa v podobě nejrůznějších rizik a problémů.
Dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., 2006 můžeme rizika rozdělit podle charakteru na globální, národní, regionální a lokální. Dále je dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., (2006) podstatný charakter časového intervalu, v kterém jednotlivá rizika působí, ať už se jedná o rizika krátkodobá či dlouhodobá.
V neposlední řadě se dělí rizika na vratná – dočasná a nevratná – trvalá.
Dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., (2006, str. 49) má cestovní ruch největší dopad na životní prostředí. „Mezi největší rizika ohrožující životní prostředí a krajinný ráz tvoří především emise, eroze a narušení přírodních procesů v dané lokalitě za tvorby degradace ekologických procesů a následné neudržitelnosti a ztrátě schopnosti přirozené obnovy“.
Emise jsou dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., (2006) do ovzduší vypouštěné látky a energie. V cestovním ruchu jde především o problematiku spojenou s dopravní situací – silniční doprava, dále ubytovacími a stravovacími zařízeními, které využívají například energii z fosilních paliv – vytápění objektů a podobně.
Eroze je proces narušování a rozrušování zemského povrchu vlivem působení nejrůznějších exogenních činitelů, mezi které patří vítr, voda, sníh, ledovec a živé organismy včetně člověka. V důsledku nešetrných zásahů člověka do přirozené krajiny a jejím přetvořením v krajinu kulturní dochází právě v těchto místech k nejčastějšímu výskytu erozní činnosti. Jsou to především oraná pole, kácení lesů apod. Ještě jsou tu ovšem dopady cestovního ruchu na erozní činnost.
Jedná se především o vyšlapávání nových pěšinek mimo označené cesty podél památek, obrušování památek vlivem dotyků návštěvníků – nejpatrněji je tento problém na Karlově mostě v Praze a ve zkoumané oblasti je pozorován na vstupních sochách lvů, před vstupem do lázeňského domu Ostrava. Erozní činnost byla zaznamenána ve velkém při povodních v létě 2010.
Vedle přírodních rizik má cestovní ruch negativní vliv na sociální prostředí, které tvoří v konkrétním případě život místních obyvatel. Velice často dochází ke změnám ve vedení a chápání například rodinného dědictví. Příkladem může být: Rodiče vlastní penzion, ve kterém celoročně ubytovávají návštěvníky, jejich děti neustále pomáhají a starají se o hosty, načež rodiče zestárnou a děti zdědí penzion a vše pokračuje dál v uzavřeném cyklu. V dnešní době právě dochází spíše k opaku. Děti se nechtějí se svými potomky stěhovat na venkov, a tak radši rodinnou tradici ukončí prodejem nemovitosti.
Dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., (2006) je možné pozorovat také tzv. demonstrační efekt, ke kterému může docházet. Jedná se především o to, že se místní obyvatelé na jedné straně snaží napodobit návštěvníky, především ve využívání služeb cestovního ruchu v dané lokalitě, a na druhé straně návštěvníci, kteří chtějí prožít klidnou dovolenou, se snaží přizpůsobit místním obyvatelům, aby co nejlépe splynuli s okolím.
6. 3. Strategické dokumenty
Strategické dokumenty představují střednědobé až dlouhodobé studie s definovanými činnostmi k dosažení určitého cíle.
Obr. č. 4: Struktura strategických dokumentů od EU po obce ČR
Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky, MMR 2006, Praha
Na obrázku č. 2 je vidět vývoj jednotlivých strategických dokumentů, kterými se Česká republika řídí po vstupu do Evropské unie. Tyto dokumenty jsou především obecného charakteru, a proto je nutné obecná fakta prostřednictvím vytváření jednotlivých krajských koncepcí aplikovat na již stávající problémy, které mohou vznikat.
6.3.1. Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007 - 2013
Při rozvoji cestovního ruchu může docházet k nejrůznějším problémům. Těmi hlavními jsou dle Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007-2013 nedostatečná infrastruktura CR a nerozvinuté služby. „Nedostatek odborníků pro řízení subjektů v cestovním ruchu. Absence marketingových koncepcí. Nízká úroveň partnerství mezi nestátními neziskovými organizacemi, podnikateli, obcemi, kraji a státu.“ (Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2007-2013, 2006 str. 14)
Mezi další hrozby patří omezené finanční prostředky pro rozvoj malého a středního podnikání či omezení finančních prostředků na údržbu a obnovu kulturního dědictví.
Jako další problém se mohou jevit vnitroregionální rozdíly v úrovni vybavenosti a návštěvnosti, což můžeme doložit právě na případu Lázní Libverda. Žádný turista nepojede na dovolenou či ozdravný pobyt do Lázní Libverda ve Frýdlantském výběžku, když o nich není žádná zmínka. Mnohem raději pojedou do vyhlášených lázeňských středisek.
6.3.2. Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR 2007-2013
Strategický rámec udržitelného rozvoje jakožto střednědobý strategický dokument je koncipován do pěti prioritních os udržitelného rozvoje. Prioritní osa 1 se věnuje společnosti, člověku a zdraví. Druhá osa se věnuje ekonomice a inovacím. Třetí osa dává vhled do rozvoje území. Čtvrtá osa pojednává o krajině, ekosystémech a biodiverzitě a poslední pátá osa specifikuje udržitelný rozvoj v oblasti stabilní a bezpečné společnosti.
Pro tuto práci je podstatnou částí prioritní osa 2 – ekonomika a inovace a prioritní osa 3 – rozvoj území, které jsou níže v textu rozebrány.
Dle Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR 2007-2013 se Česká republika po vstupu do Evropské unie v dubnu 2004 dostává k výhodám přístupu ke společnému trhu.
V České republice panuje dle Strategického rámce udržitelného rozvoje 2007-2013 nedostatek kvalifikovaných lidských zdrojů v oblasti lázeňství. Z terénního průzkumu a rozpravy s vedením Lázní Libverda, a.s. vyplývá, že nedostatek kvalifikovaných lidských zdrojů je ve Frýdlantském výběžku pravdivou tezí také pro námi sledované území.
Nedostatek kvalifikovaných pracovníků na Frýdlantsku kompenzují lázně poptávkou po pracovních silách po celé republice i v zahraničí.
Dle Strategického rámce udržitelného rozvoje, prioritní osy 2, je zapotřebí podporovat malé a střední podnikání (dále jen MSP) z důvodu udržení ekonomického růstu. Podmínkou pro udržitelný rozvoj je dokonale a především efektivně fungující veřejná správa.
Jak docílit efektivní podpory MSP? Lze tak učinit především zvýšením motivace k prvotnímu zahájení podnikatelské činnosti a zintenzivnit aktivity MSP prostřednictvím využívání strukturálních fondů Evropské unie.
Dle Blažka, Uhlíře (2002) patří vztah mezi malými a středně velkými podniky/firmami a regionálním rozvojem ke kontroverzním tématům. Díky práci D. L. Birche (1987), na kterou Blažek, Uhlíř (2002) odkazují, přispívají malé a střední podniky v USA významnou mírou k růstu zaměstnanosti.
Postupně dalšími pracemi zahraničních autorů (např. Storey, Johnson 1987) uvedených v Teorii regionálního rozvoje (2002) bylo zjištěno, že jen v malém procentu firem dojde k nárůstu počtu pracovních míst. Své přínosy mají malé a střední podniky dále ve schopnosti vytvářet a měnit podnikatelské prostředí v daném regionu. Závisí však a především na schopnosti rychlé reakce na změny na trhu a realizace jednoduchých nápadů. V Lázních Libverda představují MSP především drobní podnikatelé v pohostinství. Podstatnou roli hraje také schopnost inovací (viz kapitola 7.1.)
Dle Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR 2007-2013 patří mezi priority a cíle ekonomických aktivit, dle prioritní osy číslo 2, konkurenceschopnost. V Lázních Libverda, pokud budeme brát zvlášť lázně a obec, vzniká paradox. Lázně konkurují ostatním lázním v nejbližším okolí. V tomto případě se jedná o lázně Świeradów Zdrój na polské straně státní hranice. Podporou MSP a konkurenceschopnosti může docházet ke zlepšení organizací podporou zavádění managementu kvality4 či zavádění environmentálních systémů řízení.5
„Cílem posílení zastoupení udržitelného cestovního ruchu ve struktuře místní ekonomiky je zvýšení návštěvnosti regionů včetně prodloužení pobytů i návštěvnické sezóny. Pro dosažení cíle je nezbytné podporovat zvyšování environmentální, technické a estetické kvality infrastruktury a míry zachování přírodní i kulturní atraktivnosti území jako podmínky pro udržitelný rozvoj rekreace a cestovního ruchu – tím dojde ke zvýšení přitažlivosti území pro rekreanty i návštěvníky, především pomocí zvyšování environmentální kvality nabízených služeb a nepoškozeného přírodního a kulturního dědictví.“ (Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR 2007-2013, str. 39)
4 PETR JEDINÁK, Ludmila Mládková, et al. Management. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2009. 271 s. ISBN 978-80-7380-230-1. :
„Management kvality je systém, který využívají prosperující organizace jako efektivní nástroje řízení, jenž umožňuje systematicky zjišťovat a hodnotit kvalitu výkonu celé organizace. Lze jej aplikovat jak v komerční sféře, tak v neziskových organizacích a úřadech veřejné správy. Jeho využití v rámci dané organizace vede ke zlepšení výkonu ve všech oblastech řízení a konečným výsledkem jsou kvalitnější produkty a služby pro zákazníky, vyšší spokojenost obchodních partnerů, občanů i vlastních zaměstnanců.“
5 Magdalena Zbránková, přednášky Environmentálního managementu, EF TUL 2011: „Princip EMS je
Prioritní osou číslo tři ve strategickém rámci udržitelného rozvoje ČR 2007-2013 je rozvoj území.
K udržitelnosti cestovního ruchu slouží dále dostatečná dopravní infrastruktura.
Infrastrukturou jsou zde myšleny především komunikační tahy. V konkrétním případě LL se jedná o komunikace druhé a třetí třídy. Jediným přímým spojením mezi Libercem a LL je autobusové spojení ve všední den, vždy ve stejnou hodinu. Toto spojení je velice nešťastně řešené, protože ve stejný čas (13:20) vyjíždí z Liberce autobus do Lázní Libverda a z Lázní Libverda do Liberce. Další možnou dopravou je spojení pomocí železniční dopravy z Liberce do Hejnic a z Hejnic pěšky do Lázní Libverda, které jsou vzdálené cca 1 km. Z terénního průzkumu vyplývá, že jsou obyvatelé spokojeni se situací ohledně komunikačních tahů.
Většina dotázaných odpovídala na otázku dopravních spojení – „my už jsme zvyklí“, „máme auto, tak nám je to jedno“.
Mezi přednostní opatření můžeme dle Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR 2007-2013 (str. 38) jmenovat „rozšíření, zkvalitnění infrastruktury a služeb cestovního ruchu, využívání kulturních služeb, rekonstrukce kulturně-historických památek, podpora organizací cestovního ruchu na regionální a místní úrovni a turistických informačních center či zavedení hodnocení kvality poskytovaných služeb v sektoru ubytování.“
7. Faktory cestovního ruchu
7. 1. Předpoklady cestovního ruchu
Dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., (2006) je za nejpodstatnější předpoklad cestovního ruchu pokládána kvalitní infrastruktura. Jedná se především o hodnocení dopravních poměrů v následné návaznosti na dostupnost turistických míst. Dále jsou důležité podpůrné, neboli doprovodné infrastruktury, což jednoduše znamená co nejefektivnější využívání oblasti cestovního ruchu – doprava, ubytování, stravování, sportovně-rekreační zařízení a služby, kulturně-společenská zařízení a služby, nebo ostatní infrastruktura.
Na úrovni důležitosti je dále možné hledět na možnosti cestovního ruchu z různých pohledů. Tím hlavním je přírodně rekreační potenciál (Galvasová, Binek, Holeček, Chabičovská, Szczyrba a kol., 2006), který může být a je dále ovlivňován či usměrňován kulturně-historickými, socioekonomickými či realizačními faktory a předpoklady.
Mezi současné faktory ovlivňující cestovní ruch dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., (2006) hrají velký význam moderní informační technologie.
V současné době, kdy internet přestal být doménou jen nejvyspělejších oblastí světa, se čím dál více využívá internetové propagace v rámci cestovního ruchu. Jedná se o rychlou, efektivní a v dnešní době levnou prezentaci subjektů, jejich nabízených služeb a potažmo i dalších informací. V Lázních Libverda dochází k internetové propagaci jak obce, tak lázní.
Většina soukromníků, kteří podnikají v oblasti cestovního ruchu, mají své internetové stránky.
Dalšími faktory ovlivňujícími cestovní ruch jsou dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby a kol., (2006), kulturně-historické předpoklady a jejich potenciál pro CR. V oblasti Lázní Libverda se jedná pouze o areál Libverdského zámečku, jakožto kulturně- historické památky.
Nejbližším historickým objektem je Klášter Františkánů s kostelem Navštívení Panny Marie v Hejnicích, který se nachází v bezprostřední blízkosti Lázní Libverda.
7. 2. Lokalizační, realizační a selektivní faktory cestovního ruchu
Lokalizační faktory a předpoklady cestovního ruchu v tomto konkrétním případě souvisí s přírodními zdroji a jejich předpoklady cestovního ruchu a rekreace. Přírodními zdroji jsou zde myšleny léčivé prameny, které byly v Libverdě objeveny na počátku 14. století (viz kapitola 3.2.). Mezi hlavní lokalizační faktory přírodních zdrojů patří – tvary a formy reliéfu, klimatické poměry, vodstvo, fauna a flora.
Dle Galvasové, Binka, Holečka, Chabičovské, Szczyrby va kol., (2006) jsou další podstatnou součástí cestovního ruchu realizační faktory, které ho ovlivňují. Jedná se především o dopravní infrastrukturu – dopravní síť a dopravní prostředky. Dále pak základní a doprovodná infrastruktura cestovního ruchu jako jsou například cyklostezky, singltreková síť cyklostezek apod.
„Základní úlohou infrastruktury je utváření věcných předpokladů na zabezpečení účasti obyvatelstva na cestovním ruchu, na zabezpečení tvorby a realizace služeb.“ (Galvasová, Binek, Holeček, Chabičovská, Szczyrba a kol., 2006 str. 95)
Selektivní neboli stimulační faktory se dělí na objektivní či subjektivní faktory. Mezi objektivní faktory dle Čerba (2003-2004) řadí Mariot (1983) například vnitropolitickou situaci, ekonomické předpoklady, demografické skutečnosti či kvalitu životního prostředí.
V konkrétním zkoumaném území Lázní Libverda se může jednat především o kvalitu životního prostředí – lidé, kteří žijí v oblastech s poškozeným životním prostředím, se snaží vyhledávat místa jako například Lázně Libverda – pro rekreaci a odpočinek, načerpání potřebné energie a v tom jim může pomoci právě lázeňství či pěší turistika.
8. Lázeňství z rozdílné perspektivy
8.1. Letní lázeňská sezóna
Letní sezóna začíná každý rok v rozmezí měsíce února/března a končí v listopadu/prosinci. Právě v tomto období do lázní přijíždějí pacienti s nejrůznějšími onemocněními. Jedná se především o pacienty se srdečními a cévními onemocněními, o pacienty s poruchami pohybového aparátu a dále také o obyčejné lázeňské hosty, kteří využívají nejrůznějších víkendových a wellness pobytů. Konkrétní čísla týkající se návštěvnosti lázní a využívání nabízených pobytů nejsou k dispozici, a to v důsledku komunikačního embarga v Lázních Libverda, a.s.
Po celou sezónu jsou k dispozici informační centra. Nacházejí se zde dvě informační centra, která spolu nijak výrazně nespolupracují. Jedno spravované obcí a druhé spravované lázněmi přímo v hlavní lázeňské budově Nového Domu. Toto informační centrum se stará o propagaci lázní, vymýšlí nejrůznější výlety do okolí pro své klienty a v neposlední řadě také pořádá přednášky na různá témata ve společenském sále lázeňského domu Ostrava.
Velkým přínosem do cestovního ruchu, a to především toho obecního, je vystavěný volnočasový areál Singltrek, což je první síť cyklostezek ve volném terénu v České republice.
Singltrek vznikl ve spolupráci Krajského ředitelství Lesů ČR v Liberci spolu se starosty Svazku obcí Smrk. Zadání projektu přinesla Česká mountainbiková asociace (ČeMBA).
V současné době je vystavěna jedna část trati, a do budoucna se uvažuje o výstavbě dalších okruhů.
Právě projekt Singltreku potvrzuje teorii regionálního rozvoje dle Blažka, Uhlíře (2002), a to konkrétně teorii Podpora tvorby a šíření inovací. Tato teorie má význam pouze v delším časovém období, čemuž odpovídá záměr aktérů v projektu sítí cyklostezek ve volném terénu, kterým je dostavění dalších dvou tratí a propojení českého, polského a potažmo německého pohraničí. Dle Blažka, Uhlíře (2002) hraje tato teorie velkou roli na poli
8.2. Zimní lázeňská sezóna
Zimní sezóna začíná v lázních v prosinci a končí v únoru. V lázních není možnost ubytování se přes zimu a využívání léčebných procedur. V lázních probíhá údržba po letní sezóně a vše se připravuje na nadcházející sezónu. Poslední možností, kdy využít lázní jakožto lázeňského zařízení je silvestr, který lázně každoročně pořádají pro určitý počet lázeňských hostů.
Důvodem proč jsou lázně méně využívány v zimních měsících je především velká vzdálenost od možného využívání turisticky atraktivních zimních radovánek jako je lyžování.
Jednou z možných variant, které by vedly k navýšení cestovního ruchu v této oblasti, by byla výstavba Sportovně-rekreačního areálu na Smrku, jehož součástí v zájmovém území Lázní Libverda by byly dvě sjezdové tratě s lanovkou. Lázeňské hotely a obecní hotelová zařízení by mohla sloužit jakožto ubytování pro sportovce a rekreanty. Tento projekt je však nejistý.
Projekt byl podroben zpracování dokumentu SEA, který nebyl dotvořen. Jediným zpracovaným materiálem, dle slov starosty obce Lázně Libverda, Ing. Janem Pospíšilem, je biologické hodnocení zájmové lokality, z jehož závěrů vyplývá, že projekt Sportovně- rekreačního areálu na Smrku je podmínečně přípustný. To znamená, že je realizovatelný za určitých podmínek. Více k tomuto areálu je možné odkázat na bakalářskou práci Jany Lamkové (v tisku), která se zabývá Udržitelným rozvojem Novoměstska a konkrétně tedy Skiareálem na Smrku.
9. Vztah regionálního rozvoje a územního plánování v aplikaci na cestovní ruch
Obr. č. 5: Vztah regionálního rozvoje, územního rozvoje, regionální politiky, územního plánování a prostorového rozvoje
Zdroj: Wokoun (2008), str. 16
9.1. Teorie udržitelného rozvoje
„Jedním z hlavních nástrojů koordinace územního rozvoje je územní plánování. Územní plánování následně zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území, a to prostřednictvím komplexního řešení účelného využívání a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoj daného území“
(Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR 2007-2013, str. 39).
Prioritou dle Strategického rámce udržitelného rozvoje ČR 2007-2013 (str. 39) je kvalitní územní plánování, které „komplexně řeší a zkoumá území ve všech souvislostech prostřednictvím jednotlivých nástrojů územního plánování na vzájemně provázaných úrovních na národní, regionální a místní úrovni, zohledňující nutnost vyváženého vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a soudržnost společenství obyvatel území. Je základním předpokladem pro udržitelné využívání území“.
9.2. Regionální politika v územním plánování
„Regionální politika spoluvytváří ekonomické prostředí pro realizaci investic“(Wokoun, 2008, str. 85). Tyto investice jsou dále nezbytné pro realizaci potřebných záměrů územního plánování. Investicemi se myslí především investice do územního rozvoje. V případě Lázní Libverda, které nedisponují nutnými investicemi právě pro realizaci svých projektů, se jedná o odstranění Sportovně-rekreačního areálu na Smrku z územního plánu obce z důvodu schválení tohoto územního plánu vyššími instancemi. Jedná se o „velmi potřebný předpoklad pro úspěšnost rozvojových koncepcí územního plánování“.(Wokoun 2008, str. 85)
„Stejně jako je regionální politika potřebná pro územní plánování, je územní plánování vysoce potřebné pro regionální politiku“(Wokoun, 2008, str. 85).
Regionální politika stejně jako další činnosti usilující o sociálně-ekonomický rozvoj v území (například strategické plánování) totiž potřebuje mít informace o tom, zda lze do předmětných území potřebné rozvojové impulsy alokovat a zda tato území mají potřebnou fyzickou kapacitu a environmentální únosnost pro investice do územního rozvoje, které regionální politika, respektive strategické plánování má vyvolat.“
Obr. č. 6: Dvojí chápání regionálního rozvoje a regionální politika
Zdroj: Wokoun (2008), str. 12
9.3. Územně plánovací dokumentace
Je nutné informace získávat prostřednictvím vytváření územních plánů dané lokality.
V dnešní době se jedná o územně plánovací dokumentaci, ale do budoucna se zamýšlí UUR nad zavedením povinnosti nevyužívat ÚPD, ale především se snažit o dokonalé zmapování území a všech problémů s ním souvisejících, a to pomocí zpracování územně analytických podkladů dle norem stavebního zákona. „Územní plánování tedy poskytuje zpětnovazební informace o únosnosti území, a tím o environmentální udržitelnosti záměrů a cílů regionální politiky.“ (Wokoun, 2008, str. 86)
„Pro regionální politiku i územní plánování mají klíčový význam informace. Jsou nezbytně zapotřebí pro kvalitní plánování a rozhodování v území; na druhé straně plánovací procesy a plánovací dokumenty v sobě také – vedle zásad a směrnic – shromažďují obrovské množství informací.“ (Wokoun, 2008, str. 86)
9.4. Územně analytické podklady
Každá obec musí v dnešním právním systému dle Stavebního zákona ze dne 14. března 2006 o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona) vlastnit územní plán s prognózami a výhledy do budoucnosti dění v obci po stránce výstavby. Proto, abychom mohli nějaký takový plán vytvořit, potřebujeme nasbírat podklady pro realizaci územního plánu. Těmto podkladům se říká tzv. územně analytické podklady obcí. Mapovým podkladem pro územní plánování je katastrální mapa o velikosti 1:5000 – 1:10000. Tyto podklady obsahují dvě hlavní části, kterými jsou Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území (PRURÚ) a Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ).
V podkladech pro rozbor udržitelného rozvoje území dochází ke shromažďování informací o území, kterými jsou stav a vývoj území, jeho hodnoty, limity využití území a záměry na provedení změn v území.
V paragrafu § 26, Zákona ze 14. března o územním plánování a stavebním řádu (stavebního zákona), s názvem Územně analytické podklady je patrno následující tvrzení:
„Územně analytické podklady obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (dále jen „limity využití území“), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci.“
V podkladech pro rozbor udržitelného rozvoje území je nutné vytvořit tzv. SWOT analýzu. Jedná se o zjištění a vyhodnocené udržitelného rozvoje konkrétní obce. Druhou částí by měly být problémy k řešení v územně analytických podkladech, k čemuž napomáhají výkresy problémů řešení.
Financování při vytváření územně analytických podkladů je zajištěno veřejnými dotacemi a dotacemi z evropských strukturálních fondů.
