Právní aspekty smlouvy o dílo v praxi

Právní aspekty smlouvy o dílo v praxi

Bakalářská práce

Studijní program: B6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208R085 – Podniková ekonomika Autor práce: Daniela Kohoutová

Vedoucí práce: Mgr. Karel Severa

Liberec 2016

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

Anotace

Cílem této bakalářské práce je návrh smlouvy o dílo, jehož předmětem je stavba, smluvními stranami jsou podnikatelské subjekty a návrh smlouvy je koncipován z pohledu objednatele.

V úvodní, obecné části, je uvedena charakteristika smlouvy o dílo, stručně je zde popsán historický vývoj její právní úpravy v českém prostředí a současná právní úprava. Poté následuje porovnání právní úpravy smlouvy o dílo před a po rekodifikaci soukromého práva a rozbor jednotlivých typů smlouvy o dílo. Stěžejní část této práce se věnuje rozboru současné právní úpravy smlouvy o dílo, jehož předmětem je stavba, v novém občanském zákoníku. Na základě tohoto rozboru byl proveden návrh smlouvy o dílo na provedení opravy a zateplení střechy pro objednatele, podnikatelský subjekt, přičemž hlavním hlediskem byla ochrana práv objednatele.

Klíčová slova:

Annotation

Legal Aspects of Contracts for Work in Practice

The aim of this thesis is a draft of a contract for work whose subject is a construction project.

The contracting parties are business entities and the draft of a contract for work has been designed from the perspective of the customer. In the initial general section is the characteristic of a contract for work, it briefly describes the historical development of legislation of contracts for work in the Czech Republic and current legislation. It is followed by a comparison of the legislation of contracts for work before and after the recodification of private law and an analysis of various types of contract work. The main part of the work is devoted to an analysis of the current legislation of contracts for work whose object is the construction project. Based on this analysis a draft was conducted of an example contract for work in this area, the repair and insulation of a roof for business entity client. The main consideration was the protection of the rights of the client.

Key words:

Poděkování

Velmi děkuji vedoucímu mé práce, panu Mgr. Karlu Severovi, za jeho vstřícný přístup a za všechnu odbornou pomoc, kterou mi v průběhu psaní této práce poskytl.

7

Obsah

Seznam zkratek ... 9

Úvod ... 10

1 Charakteristika právní úpravy smlouvy o dílo ... 12

1.1 Smlouva ... 12

1.2 Vývoj právní úpravy smlouvy o dílo ... 13

1.3 Platná právní úprava smlouvy o dílo ... 14

2 Srovnání právní úpravy smlouvy o dílo v ObčZ, ObchZ a NOZ ... 16

2.1 Pojem a předmět plnění ... 16

2.2 Forma smlouvy ... 17

2.3 Podstatné náležitosti smlouvy o dílo ... 17

2.4 Doba plnění ... 18

2.5 Nebezpečí provádění díla ... 18

2.6 Náklady provádění díla ... 20

2.7 Cena za dílo ... 20

2.8 Povinnost provést dílo osobně ... 21

2.9 Věci určené k provedení díla ... 22

2.10 Vlastnické právo, popřípadě jiná práva k předmětu díla ... 23

2.11 Způsob provádění díla ... 24

2.12 Kontrola provádění díla ... 24

2.13 Odstoupení od smlouvy ... 25

2.14 Splnění závazku provést dílo ... 27

2.15 Odpovědnost za vady díla a záruka ... 28

2.16 Dílo s nehmotným výsledkem ... 30

8

3 Rozbor jednotlivých případů smluv o dílo v praxi a návrh optimální smlouvy o dílo 31

3.1 Dílo s nehmotným výsledkem ... 31

3.2 Spotřebitelská smlouva o dílo ... 31

3.3 Stavba jako předmět díla ... 32

3.3.1 Označení smluvních stran ... 33

3.3.2 Předmět smlouvy a rozsah díla ... 34

3.3.3 Cena díla ... 35

3.3.4 Platební podmínky ... 36

3.3.5 Termín plnění ... 37

3.3.6 Místo plnění ... 38

3.3.7 Podmínky provádění díla ... 38

3.3.8 Předání a převzetí předmětu díla ... 39

3.3.9 Nebezpečí škody na věci ... 40

3.3.10 Pojištění ... 41

3.3.11 Kontrola provádění díla ... 42

3.3.12 Záruční doba a odpovědnost za vady díla ... 42

3.3.13 Smluvní pokuty ... 43

3.3.14 Odstoupení od smlouvy ... 44

3.3.15 Závěrečná ustanovení ... 46

Závěr ... 48

Soupis bibliografických citací ... 50

Seznam příloh………...53

9

Seznam zkratek

NOZ, nový občanský zákoník zákon č. 89/2012, občanský zákoník ObčZ, občanský zákoník zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ObchZ, obchodní zákoník zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

10

Úvod

Právní vztahy založené smlouvou o dílo jsou v naší společnosti velmi rozšířené a pokrývají širokou oblast zájmů. Smlouvu o dílo uzavírá občan, který si nechá vyrobit náhradní klíč ke svému bytu, za nějž zaplatí cenu v řádu jednotek korun českých. Smlouvu o dílo obdobně uzavírá podnikatel, který pro svou firmu objedná zhotovení informačního systému a za toto dílo zaplatí cenu v řádu stovek tisíc korun českých. Smlouvu o dílo uzavírá rovněž investor rozsáhlého developerského projektu, jehož hodnota je vyjádřena v řádu sta milionů korun českých. Je zřejmé, že zatímco vlastník bytu uzavře se zámečníkem smlouvu o dílo ústně a bezprostředně, tak objednavatel informačního systému uzavře s jeho zhotovitelem smlouvu o dílo v písemné formě. A pro developera zřejmě bude smlouvu či smlouvy o dílo připravovat odborník na stavební právo. Ideální by bylo, kdyby pro každé dílo vznikala unikátní smlouva, ve které by se zhotovitel s objednatelem dohodli na podmínkách, za kterých dílo vznikne. V praxi je to ale často jinak. Spotřebitel, který potřebuje vyrobit náhradní klíče, obvykle přistoupí na podmínky zhotovitele, aniž by se jimi nějak podrobně zabýval. Pokud se jedná o dílo s vyšší finanční hodnotou, smluvní strany často uzavírají písemnou smlouvu dle vzorů dostupných na internetu, které bývají obecné a zjednodušené.

To nemusí nutně znamenat problém; pokud se smluvní strany chovají slušně, chtějí se navzájem dohodnout a dokáží uznat protiargument druhé strany, mají větší šanci vyhnout se vleklým soudním sporům než subjekty, které sice sjednaly obsahově rozsáhlou smlouvu o dílo, ve které jsou smluvně ošetřeny všemožné situace, ke kterým při provádění díla může dojít, ale jedna ze smluvních stran hledá kličky, jak se vyhnout svým povinnostem na úkor druhé strany.

V praxi je mezi podnikatelskými subjekty časté, že návrh smlouvy předkládá zhotovitel, objednatel na obsahu smlouvy neshledá nic, s čím by byl v rozporu, a teprve když nastanou komplikace (ke kterým není u stavebního díla nikdy daleko), objednatel zjistí, že si svá práva smluvně dostatečně nezajistil. Tato práce si proto klade za cíl vytvořit návrh smlouvy o dílo, jehož předmětem je stavba, smluvními stranami jsou podnikatelské subjekty a smlouva dostatečně chrání především práva zhotovitele.

V této bakalářské práci je po úvodní obecné charakteristice smlouvy o dílo provedena komparace právní úpravy obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, která

11

s účinností od 1. 1. 2014 nahradila dualitu dosavadní úpravy obsažené v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, a v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.

V následující části práce je stručná zmínka o smlouvě o dílo s nehmotným výsledkem a o spotřebitelské smlouvě o dílo, které však nejsou dále rozebírány, neboť to není cílem této práce. Hlavní pozornost je věnována rozboru smlouvy o dílo, jehož předmětem je stavba, a návrhu vzorové smlouvy na opravu a zateplení střechy, která tvoří přílohu této práce.

Jako prameny této práce posloužily zejména současné právní úpravy smlouvy o dílo, a to zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Dalšími zdroji literární rešerše byly publikace, které se věnují dané problematice, především ŠTENGLOVÁ, Ivana. Smlouva o dílo, ŠTANDERA, Jan. Smlouva o dílo v novém občanském zákoníku: komentář, VRAJÍK, Michal. Judikatura Nejvyššího soudu z pohledu nového občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích a ŠVESTKA, J., et al. Občanský zákoník: Komentář, Svazek VI. Dále to byly odborné články publikované na internetových portálech Bulletin advokacie, EPRAVO.CZ, České stavební standardy a Časopis stavebnictví, které zavádění stále ještě poměrně nové právní úpravy do praxe aktuálně komentují. Cenným zdrojem byl rovněž Informační systém registru smluv (ISRS), který spravuje Ministerstvo vnitra České republiky.

12

1 Charakteristika právní úpravy smlouvy o dílo

Smlouva o dílo patří mezi tzv. závazková práva a je upravena ustanoveními § 2586 až 2635 zákona č. 89/2012, občanský zákoník, v platném znění (dále také NOZ). Tento právní předpis charakterizuje smlouvu o dílo jakožto smluvní vztah mezi zhotovitelem, který se smlouvou o dílo zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo, a objednatelem, který se zavazuje dílo převzít a zaplatit jeho cenu.

1.1 Smlouva

Smlouva a z ní plynoucí závazek jsou v současném právním myšlení považovány za nejdůležitější jevovou formu individuální autonomie, do níž patří především vybudování státu a práva na smlouvě. Individuální autonomii, vlastnictví a smlouvu pojí vzájemně vůle jednotlivých vlastníků, s níž vstupují do smluvního vztahu (Hurdík, 2007).

Podle ust. § 1724 a násl. NOZ, smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se jejím obsahem. Právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. Smlouva je pro smluvní strany závazná a lze ji změnit nebo zrušit jen se souhlasem všech stran anebo z jiných zákonných důvodů. Pokud po uzavření smlouvy dojde k tak podstatné změně okolností, že vznikne v právech a povinnostech smluvních stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich buď neúměrným zvýšením nákladů plnění, anebo neúměrným snížením hodnoty předmětu plnění, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě.

Pro srovnání, anglické právo nemá žádnou formální definici smlouvy. Základními předpoklady vzniku smlouvy jsou nabídka a její akceptace. Podstatou smlouvy je skutečnost, že plnění jedné strany je vyváženo plněním druhé strany. Tedy pokud si např. někdo smluvně ujedná, že prodá svůj dům za £ 1, je takový závazek vymahatelný, protože protiplněním za dům je hodnota £ 1. Smlouva je neplatná, pokud má podstatné vady, byla uzavřena pod nátlakem nebo ovlivněním, pokud je předmět smlouvy nebo způsob jejího provádění nelegální, odporuje veřejnému pořádku nebo nastane skutečnost, kvůli níž se stane plnění ze

13

smlouvy nemožné, nelegální nebo naprosto odlišné, než bylo dohodnuto. Pokud je smlouva platná, pak její porušení jednou smluvní stranou zakládá nárok druhé strany na náhradu škody. Pokud je porušení smlouvy podstatné, má druhá strana právo od smlouvy odstoupit (McKendrick, 2010).

1.2 Vývoj právní úpravy smlouvy o dílo

Podle Štenglové (2010) provázejí základní znaky smlouvy o dílo, tj. její úplatnost, využití výsledku práce zhotovitele, rozlišení mezi případy, kdy se předmět díla vytváří z materiálu objednatele, a případy, kdy se vytváří z materiálu zhotovitele, možnost použít cizí pracovní sílu při zachování odpovědnosti zhotovitele a povinnost opatrovat přijaté věci, smlouvu o dílo od dob římského práva až do dnešní doby.

Zákon č. 946/1811 Sb. z. s., obecný zákoník občanský ve znění účinném k 1. 1. 1925 definoval smlouvu o dílo jako smlouvu, kterou někdo převzal povinnost zhotovit dílo za odměnu. Podle tohoto zákona byl podnikatel povinen provést dílo osobně nebo je dát provést na osobní zodpovědnost. Obsahoval, obdobně jako obchodní zákoník, i úpravu odstraňující pochybnosti vznikající v případech, kdy se ten, kdo se zavázal zhotovit nějakou věc, zavázal dodat i látku (materiál), ze kterého měla být věc zhotovena. Při podstatných vadách, které činilo dílo neupotřebitelným, mohl objednatel od smlouvy odstoupit. Při méně závažných vadách mohl žádat opravu nebo slevu (Štenglová, 2010).

Zákon č. 141/1950 Sb., občanský zákoník, definoval smlouvu o dílo jako smlouvu, kterou se zavazuje objednateli ten, komu bylo dílo zadáno (zákon nepoužíval pojem zhotovitel), že je za odměnu provede na své nebezpečí. Dílo musel provést osobně, jen vyplývalo-li to ze smlouvy nebo z povahy díla (Štenglová, 2010).

S účinností od 1. 4. 1964 došlo k nahrazení zákona č. 141/1950 Sb. dvěma novými zákony, a to zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále také ObčZ), který upravoval vztahy mezi občany a socialistickými organizacemi a mezi občany navzájem. Dnem 1. 7. 1964 pak vstoupil v účinnost zákon č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, který upravoval plánovité řízení národního hospodářství a socialistické společenské vlastnictví, organizaci hospodářské činnosti, postavení socialistických organizací a jejich hospodaření, spolupráci

14

socialistických organizací a jejich majetkovou odpovědnost za porušení stanovených povinností a platební a úvěrové vztahy socialistických organizací. Hospodářský zákoník smlouvu o dílo neupravoval. Upravoval však celou řadu smluvních typů, které by svou povahou patřily pod úpravu smlouvy o dílo v dnešním pojetí občanského zákoníku. Pro tyto smlouvy byla charakteristická kogentní úprava a značná podrobnost úpravy. Současné úpravě smlouvy o dílo se příliš nepodobaly, což bylo odrazem toho, že upravovaly vztahy vznikající při řízení národního hospodářství a při hospodářské činnosti socialistických organizací, tedy především vztahy podrobené státnímu zřízení, aniž by poskytovaly příliš prostoru pro dohodu stran o obsahu vzájemných vztahů (Štenglová, 2010).

Dne 1. 1. 2014 se stal účinný zákon č. 89/2012, občanský zákoník. Ačkoliv již od počátku devadesátých let sílily hlasy volající po rekodifikaci soukromého práva, byl NOZ přijat až v lednu 2012 (Vrajík, 2014). Přijetí nového občanského zákoníku, jehož základem nebyl zákoník vzniklý za komunismu, bylo kladně hodnoceno i zahraničními analyzátory (Ames, 2014).

1.3 Platná právní úprava smlouvy o dílo

Smlouva o dílo je upravena zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, konkrétně v díle 8, ustanovení § 2586 a následující. Práva a povinnosti ze smluv o dílo uzavřených přede dnem nabytí účinnosti NOZ se řídí dosavadními právními předpisy, tj. ObčZ a zákonem č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen ObchZ). Řada smluvních vztahů založených před 1. 1. 2014 se týká časově náročných výstavbových projektů, a proto bude dosavadní právní úprava obsažená v § 551 a 552 ObchZ ještě relativně dlouhou dobu aplikována (Grulich, 2015). Smluvní strany si ovšem mohou ujednat, že se jejich práva a povinnosti budou řídit NOZ ode dne nabytí jeho účinnosti (§ 3028 NOZ). Judikatura Nejvyššího soudu se ustálila v názoru, že k uzavření takové dohody může dojít i tím, že smluvní strany v záhlaví smlouvy uvedou, podle kterých ustanovení zákona se smlouva uzavírá. (Vrajík, 2014).

Jak již bylo uvedeno v úvodu této kapitoly, předmětem smlouvy o dílo je dílo, které se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele, a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit jeho cenu. Smlouva o dílo však neupravuje takové vztahy,

15

kdy předmětem smlouvy je movitá věc (např. zboží), která teprve bude vyrobena; v takovém případě půjde o kupní smlouvu. Pokud by se však objednatel zavázal dodat zhotoviteli podstatnou část toho, co je třeba k vyrobení této věci, půjde o smlouvu o dílo. Rovněž v případě, že převážná část plnění dodavatele spočívá ve výkonu činnosti, půjde o smlouvu o dílo (Richter, 2013). Ale protože tato pravidla jsou obsažena v dispozitivních ustanoveních NOZ, strany si mohou ujednat, že se smlouva o dodání věci i v těchto dvou případech posoudí jako kupní smlouva. Dílem se ale rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části (§ 2587 NOZ).

Dílem se rozumí činnost (práce), kterou zhotovitel vykoná pro objednatele. Takováto práce, spojená s plněním smlouvy o dílo, se od práce poskytované zaměstnancem na základě pracovní smlouvy odlišuje především tím, že podle smlouvy o dílo vykonává zhotovitel činnost samostatně, podle vlastního rozvrhu, s vlastními prostředky a na vlastní riziko, aniž by podléhal soustavnému dozoru nebo řízení objednatele (Marek, 2013).

NOZ upravuje smlouvu o dílo dispozitivně v celém rozsahu a smluvní strany se tudíž od ní mohou odchýlit a dohodnout si smluvní podmínky odlišně od ustanovení zákona. Obecně již také nezáleží na tom, zda je smlouva uzavřena mezi podnikateli nebo nepodnikateli.

V případě, že smlouvu o dílo uzavírá podnikatel se spotřebitelem, řídí se jejich vzájemné vztahy rovněž ustanoveními § 1810 a násl. NOZ, o spotřebitelských smlouvách. Skutečnost, že účastníky smlouvy o dílo jsou podnikatelé, může mít význam v souvislosti s ust. § 558 NOZ, podle kterého se v právním styku podnikatelů přihlíží k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně, nebo v daném odvětví. Pokud je účastníkem smlouvy nepodnikatel, může být toto kritérium použito pouze v případě, že nepodnikatel tato pravidla zná (Švestka, 2014).

16

2 Srovnání právní úpravy smlouvy o dílo v ObčZ, ObchZ a NOZ

Jak již bylo výše uvedeno, práva a povinnosti ze smluv o dílo, které byly uzavřeny v době přede dnem nabytí účinnosti NOZ, se řídí ustanoveními ObčZ a ObchZ. Úprava smlouvy o dílo v ObchZ se použije pro závazkové vztahy mezi podnikateli, pokud se týkají jejich podnikatelské činnosti. Podle tohoto zákona se budou řídit rovněž závazkové vztahy mezi státem nebo územní samosprávnou jednotkou a podnikateli, když se jejich podnikatelská činnost týká zabezpečování veřejných potřeb. Smluvní strany si však mohou písemně dohodnout, že se jejich vztahy budou řídit ObchZ, i když by se jinak řídili ObčZ. Pokud by však tato dohoda zhoršovala právní postavení smluvní strany, která není podnikatelem, byla by neplatná. Takováto dohoda ale není možná v opačném případě, tedy kdy by se smluvní strany dohodly, že jejich závazkové vztahy, které podléhají úpravě v ObchZ, se budou řídit ObčZ (Štenglová, 2010).

2.1 Pojem a předmět plnění

Podle ust. § 631 ObčZ se smlouvou o dílo zavazuje zhotovitel objednateli, že za sjednanou cenu provede na své nebezpečí zadané dílo. Dle ObchZ se smlouvou o dílo zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Pojem dílo představuje dle ObchZ zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části (§ 536 ObchZ). ObchZ rovněž stanoví povinnost zhotovitele provést dílo na svůj náklad a na své nebezpečí (§ 537 ObchZ).

Rozdílnost mezi oběma právními úpravami spočívá v tom, že ObčZ neomezuje plnění ze smlouvy o dílo hmotným zachycením předmětu plnění (Štenglová, 2010).

Podle ust. § 2586 NOZ se smlouvou o dílo zavazuje zhotovitel provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo. Objednatel se smlouvou o dílo zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dílem se dle § 2587 rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se

17

rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Z výše uvedeného je zřejmé, že právní úprava předmětu plnění smlouvy o dílo v NOZ vycházela z ObchZ s tím rozdílem, že NOZ považuje za předmět díla i nehmotný výsledek činnosti, který je právně upraven v ust. § 2631 a násl. NOZ.

2.2 Forma smlouvy

ObčZ ani ObchZ nestanoví písemnou formu smlouvy o dílo a podle obou právních předpisů lze uzavřít smlouvu o dílo jak písemně, tak i ústně nebo konkludentně. Podle ustanovení

§ 272 odst. 1 ObchZ vyžaduje smlouva k platnosti písemnou formu pouze v případech stanovených ObchZ, nebo když aspoň jedna strana smluvního vztahu projeví vůli, aby byla smlouva uzavřena v písemné formě. Obdobně ObčZ upravuje v § 40, že požadavek písemné formy smlouvy může založit dohoda jejich stran. Pokud však při takové dohodě smlouva uzavřena písemně není, pak je neplatná. Písemná smlouva může být změněna nebo zrušena pouze písmeně (Štenglová, 2010).

Rovněž NOZ nestanoví formu uzavření smlouvy o dílo. V § 1758 NOZ stanoví, že pokud si smluvní strany dohodnou určitou formu uzavření smlouvy, má se za to, že nechtějí být vázány, když nebude tato forma dodržena. To platí i v případě, kdy jedna ze stran projeví vůli uzavřít smlouvu v písemné formě.

2.3 Podstatné náležitosti smlouvy o dílo

Mezi podstatné náležitosti smlouvy o dílo patří vymezení díla a určení ceny nebo způsobu jejího určení, přičemž podle ust. § 536 odst. 3 ObchZ není ujednání o ceně nebo způsobu jejího určení potřebné, pokud mají smluvní strany vůli uzavřít smlouvu i bez tohoto určení.

Rovněž podle ObčZ nemusí být cena sjednána, což vyplývá z ust. § 634 odst. 1 ObčZ. Mezi další podstatné náležitosti smlouvy o dílo patří dle některých autorů i závazek zhotovitele provést dílo a závazek objednatele zaplatit cenu za provedení díla, označení smluvních stran a provádění díla na nebezpečí zhotovitele (Štenglová, 2010).

Podstatnými náležitostmi smlouvy o dílo dle NOZ jsou označení díla, závazek zhotovitele provést dílo na svůj náklad a své nebezpečí a závazek objednatele dílo převzít a zaplatit jeho

18

cenu. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, pokud je dohodnut aspoň způsob jejího určení a nebo je určena aspoň odhadem. Jestliže smluvní strany chtějí uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za stejné nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek (§ 2586 NOZ).

2.4 Doba plnění

Ust. § 537 odst. 1 ObchZ stanoví, že pokud si účastníci smlouvy o dílo nesjednají dobu plnění, je zhotovitel povinen provést dílo v přiměřené době s přihlédnutím k povaze díla.

Zhotovitel může provést dílo ještě před sjednanou dobou, pokud ze smlouvy o dílo nebo z povahy díla nevyplývá něco jiného. Dle judikatury Nejvyššího soudu je v případě smlouvy o dílo uzavřené podle ObchZ vyloučena aplikace obecných ustanovení, která se týkají doby plnění, protože právní úprava smlouvy o dílo obsahuje zvláštní úpravu (Vrajík, 2014). Pro další závazky zhotovitele a pro závazky objednatele se použije obecná úprava určení doby plnění pro případ, že není sjednána, upravená v § 340 odst. 2 ObchZ, podle kterého je věřitel oprávněn požadovat plnění ihned po uzavření smlouvy a dlužník je povinen závazek splnit bez zbytečného odkladu poté, co jej věřitel o plnění požádal.

ObčZ předpokládá, že smluvní strany si dobu plnění sjednají ve smlouvě. Podle ustanovení

§ 632 ObčZ nedojde-li ke zhotovení díla na počkání, zhotovitel je povinen vydat objednateli písemné potvrzení o převzetí objednávky, které musí mj. obsahovat i dobu jeho zhotovení.

Pokud doba jeho zhotovení v potvrzení uvedena není, určí se podle § 563 ObčZ tak, že dlužník je povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy jej věřitel o plnění požádal (Štenglová, 2010).

Podle NOZ nemusí být doba plnění ve smlouvě o dílo sjednána. Pokud doba plnění sjednána není, provede zhotovitel dílo v době přiměřené jeho povaze, přičemž se má se za to, že je čas plnění ujednán ve prospěch zhotovitele (§ 2590 NOZ).

2.5 Nebezpečí provádění díla

Podle ObchZ provádí zhotovitel dílo na své nebezpečí. Zhotovitel rovněž nese nebezpečí škody na zhotovované věci ve všech případech, mimo těch, kdy se věc zhotovuje

19

u objednatele, na jeho pozemku nebo na pozemku, který opatřil, pokud se nedohodnou jinak (§ 542 ObchZ). Nebezpečí škody na zhotovené věci přechází na objednatele v době převzetí věci od zhotovitele nebo v době, kdy mu zhotovitel umožní s věcí nakládat a objednatel poruší smlouvu tím, že věc nepřevezme. Podle ustanovení § 543 ObchZ, pokud je vlastníkem zhotovované věci zhotovitel a závazek provést dílo zanikne z důvodu, za který neodpovídá objednatel, může objednatel žádat zaplacení ceny věcí, které od něj zhotovitel převzal a zpracoval při provedení díla nebo je nelze vrátit z jiného důvodu. Pokud závazek provést dílo zanikne z důvodu, za který objednatel odpovídá, může po zhotoviteli žádat úhradu, o co se zhotovitel obohatil. Dle ustanovení § 544 pak v případě, že je vlastníkem zhotovované věci objednatel a závazek provést dílo zanikne z důvodu, za který neodpovídá a věc nelze vrátit zhotoviteli (jedná-li se např. o stavbu postavenou na pozemku objednatele), je objednatel povinen zhotoviteli uhradit to, o co se zhotovením věci obohatil. Pokud však objednatel za zánik závazku odpovídá, je zhotovitel oprávněn žádat úhradu ceny věcí, které do zhotovované věci zpracoval, pokud cena těchto věcí již není zahrnuta v nároku zhotovitele na smluvní cenu podle ust. § 548 odst. 2 ObchZ.

Podle ObčZ nese nebezpečí škody stavby zhotovitel, a to až do doby převzetí zhotovené stavby objednatelem. Dojde-li však ke škodě v důsledku vyšší moci, nebezpeční škody nese objednatel (Štenglová, 2010). Podle ustanovení § 640 ObčZ ztrácí zhotovitel na odměnu nárok, pokud bylo dílo před dobou plnění zmařeno. Pokud však zhotoviteli, který byl ochoten dílo provést, zabránily v provedení díla okolnosti na straně objednatele, náleží zhotoviteli sjednaná cena po započtení toho, co neprovedením díla ušetřil a co vydělal nebo mohl vydělat jinak (§ 641).

Jak již bylo uvedeno, podle NOZ provede zhotovitel dílo na svůj náklad a nebezpečí. NOZ v § 2598 stanoví, že objednatel nese nebezpečí škody na věci, kterou opatřil k provedení díla, dokud trvá jeho vlastnické právo k věci. Zhotovitel pak odpovídá za věc, kterou převzal od objednatele, jako skladovatel, přičemž má povinnost předložit objednateli s provedeným dílem vyúčtování a vrátit mu vše, co z jeho věcí nezpracoval. Je-li předmětem díla stavba zhotovovaná na objednávku, nese nebezpečí škody nebo zničení stavby až do jejího předání zhotovitel, nikoliv však v případě, že by ke škodě došlo i jinak (§ 2624).

20

2.6 Náklady provádění díla

Podle ustanovení § 537 odst. 1 ObchZ provádí zhotovitel dílo na svůj náklad a nese všechny své náklady až do doby, kdy mu vznikne nárok na zaplacení ceny díla. Naproti tomu ObčZ v § 634 odst. 2 stanoví, že není-li dohodnuto jinak, platí objednatel cenu díla až po jeho skončení. Zhotovitel je však oprávněn požadovat během provádění díla přiměřené zálohy, provádí-li se dílo po částech, nebo pokud vyžaduje jeho provedení značné náklady.

Dle NOZ provádí zhotovitel dílo na své náklady (§ 2586). Podle ustanovení § 2611 však může zhotovitel požadovat během provádění díla přiměřenou část odměny s přihlédnutím k vynaloženým nákladům, a to jestliže se provádí dílo po částech nebo se značnými náklady a smluvní strany si neujednaly placení zálohy.

2.7 Cena za dílo

Podle ustanovení § 536 odst. 3 ObchZ musí být cena ve smlouvě o dílo dohodnuta, nebo musí být aspoň stanoven způsob jejího určení, pokud z jednání o uzavření smlouvy nevyplývá vůle stran uzavřít smlouvu o dílo bez tohoto určení. Cena tedy může být uvedena ve smlouvě v konkrétní částce a nebo může být součástí smlouvy rozpočet s uvedením ceny.

Zhotovitel může za určitých zákonem stanovených podmínek požadovat zvýšení ceny díla oproti rozpočtu. Způsob určení ceny může být ve smlouvě uveden např. hodinovou sazbou za provedené práce (Štenglová, 2010). Pokud není ve smlouvě sjednána cena, ani způsob jejího určení, určí se cena podle ceny obvyklé za srovnatelné dílo prováděné za obdobných podmínek v době uzavření smlouvy (§ 546 ObchZ). Tento způsob je v praxi často problematický, protože obdobné případy prováděných děl projevují velký cenový rozptyl a určení obvyklé ceny je tedy složité (Štandera, 2013). Jestliže se zhotovitel domáhá zaplacení ceny za provedené dílo v soudním nebo rozhodčím řízení, stanoví se tato cena na základě znaleckého posudku (Štenglová, 2010).

Pokud se smluvní strany dohodnou na změně díla, mohou se buď dohodnout na změně ceny díla – konkrétně nebo stanovením způsobu určení této změny – a nebo se na změně ceny nedohodnou, a pak má zhotovitel právo na zaplacení ceny zvýšené nebo snížené

21

s přihlédnutím k rozdílu v rozsahu nutné činnosti a v účelných nákladech spojených se změnou provádění díla (Vrajík, 2014).

Pokud zhotovitel samovolně zvýší rozsah díla bez dohody smluvních stran, nemá podle judikatury Nejvyššího soudu nárok na zaplacení zvýšené ceny díla, neboť plnil bez náležité změny smlouvy. Rovněž nemá zhotovitel v takovémto případě nárok na bezdůvodné obohacení, neboť nejde o plnění bez právního důvodu, ale o plnění na základě smlouvy o dílo, u něhož nebyly splněny podmínky pro úhradu těchto prací (Vrajík, 2014).

Ve smlouvě o dílo uzavřené podle ObčZ nemusí být cena sjednána, avšak smluvní strany si musí být vědomy, že dílo provede zhotovitel za úplatu (Štenglová, 2010). Pokud není cena díla stanovena zvláštními právními předpisy (zákonná cena) nebo sjednána ve smlouvě, pak je dle ustanovení § 634 třeba poskytnout cenu přiměřenou. Cenu za dílo lze podle ObčZ rovněž stanovit podle rozpočtu. V takovém případě platí, že takto dohodnutou cenu nemůže zhotovitel bez souhlasu objednatele zvýšit (§ 635 odst. 1 ObčZ).

NOZ umožňuje v § 2586 odst. 2 uzavřít smlouvu o dílo i bez určení ceny díla. V takovém případě pak platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. Smluvní strany se též mohou dohodnout na způsobu určení ceny díla nebo ji určit odhadem; takto je cena díla ujednána dostatečně určitě.

2.8 Povinnost provést dílo osobně

Podle ObchZ není zhotovitel povinen provádět dílo osobně, pokud ze smlouvy o dílo nebo z povahy díla tato povinnost nevyplývá. Jestliže zhotovitel pověří provedením díla nebo jeho části jinou osobu, stále za dílo objednateli zodpovídá a provádí je na své nebezpečí (§ 538 ObchZ).

Podle ustanovení § 633 odst. 2 ObčZ závisí povinnost provést dílo osobně zhotovitelem na obsahu smlouvy a povaze díla. Pokud provedení díla záleží ve zvláštních osobních vlastnostech zhotovitele a tento zemře, smlouva o dílo se ruší a dědici zhotovitele se mohou domáhat pouze zaplacení upotřebitelné hmoty připravené na dílo a části odměny přiměřené upotřebitelným výsledkům vykonané práce (§ 643 ObčZ).

22

NOZ v § 2589 stanoví, že dílo může zhotovitel provést buď osobně anebo nechat provést pod svým osobním vedením, pokud není provedení díla vázáno na osobní vlastnosti zhotovitele anebo pokud to není vzhledem k povaze díla zapotřebí.

2.9 Věci určené k provedení díla

Podle ustanovení § 539 ObchZ je zhotovitel povinen opatřit věci, které jsou k provedení díla potřebné, pokud není ve smlouvě uvedeno jinak. Pokud věci potřebné k provedení díla dle dohody opatřuje objednatel, je povinen předat je zhotoviteli v době určené ve smlouvě.

Pokud není tato doba ve smlouvě určena, pak je objednatel povinen předat věci potřebné k provedení díla bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. Neposkytne-li je objednatel včas, může zhotovitel po marném uplynutí lhůty, kterou poskytl objednateli k jejich opatření, po předchozím upozornění opatřit tyto věci sám na účet objednatele. Pokud zhotovitel převezme od objednatele věci, které opatřil k provádění díla, vlastnické právo k nim ani nebezpečí škody na těchto věcech na něj nepřechází, zodpovídá však za ně jako skladovatel.

Věci, které zhotovitel při provádění díla nezpracoval, musí bez zbytečného odkladu po dokončení díla objednateli vrátit (§ 540 ObchZ).

Ačkoliv ObčZ nestanoví povinnost zhotovitele opatřit věci potřebné k provádění díla, lze dovodit, že tato povinnost zhotovitele, není-li jiné dohody, existuje, neboť bez jejich opatření by nešlo dílo provést (Štenglová, 2010). Podle ustanovení § 636 ObčZ musí zhotovitel bez zbytečného odkladu upozornit objednatele na případné nedostatky materiálu dodaného objednatelem a pokud tento přesto na objednávce trvá, může zhotovitel od smlouvy odstoupit.

Podle § 2590 NOZ obstará zhotovitel vše, co je k provedení díla potřeba. Zhotovitel má k věci, kterou opatřil a která se při provádění díla zpracuje a stane se jeho součástí, postavení prodávajícího a má se za to, že kupní cena věci je obsažena v ceně díla (§ 2596 NOZ). Věc k provedení díla může podle § 2597 obstarat též objednatel. Pokud je tato věc k provedení díla nevhodná, musí na to zhotovitel objednatele bez zbytečného odkladu upozornit, vyjma situace, kdy nemohl nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče. Pokud nevhodná věc překáží v provádění díla, zhotovitel je v nezbytném rozsahu přeruší do doby výměny věci. Lhůta pro dokončení díla se pak o tuto dobu přerušení prodlužuje. Jestliže objednatel

23

trvá na provádění díla s použitím nevhodné věci, může zhotovitel požadovat tento pokyn písemně. Zhotovitel pak nemá práva z vady díla vzniklé pro nevhodnost věci (2594 NOZ) a zhotovitel může rovněž podle § 2595 od smlouvy odstoupit.

2.10 Vlastnické právo, popřípadě jiná práva k předmětu díla

ObchZ stanoví, že spočívá-li dílo ve zhotovení věci, nabývá její první vlastník vlastnické právo okamžikem jejího vzniku jako samostatné věci (Štenglová, 2010). Podle § 542 ObchZ je vlastníkem zhotovované věci objednatel, pokud zhotovitel zhotovuje věc u objednatele, na jeho pozemku nebo na pozemku, který objednatel opatřil a pokud smlouva nestanoví něco jiného. V ostatních případech je vlastníkem věci zhotovitel a objednatel nabývá vlastnické právo k této věci jejím předáním.

Ačkoliv to ObčZ přímo neuvádí, má se za to, že je-li předmětem díla věc movitá, je jejím vlastníkem vždy zhotovitel a objednatel k ní nabývá vlastnické právo až jejím převzetím.

Vlastnictví ke zhotovované nemovité věci pak nabývá ten, kdo stavbu uskutečnil s projeveným úmyslem mít ji pro sebe. Jedná-li se o více osob, stávají se spoluvlastníky stavby (Štenglová, 2010).

Kdo nabývá vlastnické právo k nově zhotovovanému předmětu díla může být určenou smlouvou. Jinak vlastnictví stanoví NOZ. Zákon rozlišuje v otázce vlastnického práva k předmětu díla mezi věcí určenou jednotlivě a věcí určenou podle druhu. U věci určené jednotlivě nabývá k předmětu díla vlastnické právo objednatel, pokud nezpracoval zhotovitel věc objednatele na jiném místě než u objednatele, na jeho pozemku nebo na pozemku, který objednatel opatřil. Rovněž je-li hodnota díla stejná nebo vyšší než hodnota objednatelovy zpracované věci, nabývá vlastnické právo k předmětu díla zhotovitel.

Vlastnické právo k předmětu díla, kterým je věc určená podle druhu, nabývá objednatel, pokud zhotovitel zhotovil věc u objednatele, na jeho pozemku nebo na pozemku, který objednatel opatřil, v ostatních případech zhotovitel (§ 2599 NOZ).

24

2.11 Způsob provádění díla

Podle § 537 odst. 3 ObchZ postupuje zhotovitel při provádění díla samostatně a není při určení způsobu jeho provedení vázán pokyny objednatele, pokud se k jejich plnění výslovně nezavázal. § 551 ObchZ ukládá zhotoviteli povinnost upozornit objednatele na nevhodnou povahu věcí, které od něj převzal k provedení díla, nebo na nevhodnost jeho pokynů, a to bez zbytečného odkladu poté, co ji zjistil. Rovněž zjistí-li zhotovitel při provádění díla překážky, které mu znemožňují provést dílo dohodnutým způsobem, je povinen oznámit to bez zbytečného odkladu objednateli a navrhnout mu potřebnou změnu díla.

ObčZ ukládá zhotoviteli povinnost upozornit objednatele na nevhodnost jeho pokynů a na případné nedostatky objednatelem poskytnutého materiálu, které brání řádnému zhotovení díla. Pokud objednatel přes upozornění zhotovitele na objednávce trvá, může zhotovitel od smlouvy odstoupit (§ 637 ObčZ). V případě, že tohoto práva zhotovitel nevyužije, neodpovídá za vady díla, které jsou důsledkem vadného dodaného materiálu nebo nevhodných pokynů, na které zhotovitel objednatele upozornil (§ 645 odst. 2 ObčZ).

NOZ v § 2592 stanoví, že zhotovitel postupuje při provádění díla samostatně a příkazy objednatele se řídí jen tehdy, pokud to plyne ze zvyklostí a nebo pokud to bylo ujednáno.

Jestliže objednatel předal zhotoviteli k provedení díla nevhodnou věc a nebo mu dal nevhodný příkaz, zhotovitel na to neprodleně objednatele upozorní.

2.12 Kontrola provádění díla

Ustanovení § 550 ObchZ opravňuje objednatele ke kontrole provádění díla a požadovat po zhotoviteli odstranění vad vzniklých vadným prováděním díla. Pokud zhotovitel předmětné vady díla neodstraní a nepostupuje v provádění díla řádně, je objednatel oprávněn od smlouvy o dílo odstoupit. Jestliže je ve smlouvě sjednáno oprávnění objednatele kontrolovat dílo na určitém stupni jeho provádění, je zhotovitel povinen včas objednatele pozvat k provedení kontroly. Nesplní-li zhotovitel tuto povinnost, musí umožnit objednateli dodatečnou kontrolu a nese náklady s tím spojené. Pokud se objednatel ke kontrole nedostaví, i když byl pozván, může zhotovitel pokračovat v provádění díla (§ 553 ObchZ).

ObčZ oprávnění objednatele ke kontrole díla nijak neupravuje (Štenglová, 2010).

25

Ustanovení § 2593 NOZ poskytuje objednateli právo kontrolovat provádění díla a v případě, že objednatel zjistí, že je dílo prováděno v rozporu s povinnostmi zhotovitele, může požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a prováděl dílo řádným způsobem. V opačném případě může objednatel od smlouvy odstoupit.

Pokud je předmětem díla stavba, použije se vedle obecné úpravy smlouvy o dílo i speciální úprava (§ 2623 a násl.), která má přednost před úpravou obecnou. I při stavebních pracích má objednatel právo kontrolovat její provádění již podle obecné úpravy Podle ustanovení

§ 2626 NOZ je zhotovitel povinen pozvat objednatele ke kontrole stavebního díla na určitém stupni jeho provádění, pokud je to ve smlouvě dohodnuto. V případě, že jej nepozve včas nebo jej pozve v nevhodné době, musí umožnit objednateli dodatečnou kontrolu na své náklady. Naopak pokud se objednatel ke kontrole nedostaví, může zhotovitel pokračovat v provádění díla.

2.13 Odstoupení od smlouvy

Kromě obecné úpravy odstoupení od smlouvy, umožňuje ObchZ odstoupit konkrétně od smlouvy o dílo v několika případech:

 požaduje-li zhotovitel zvýšení ceny o více než 10 % oproti rozpočtu,

 pokud zhotovitel neodstraní ve lhůtě vady díla a nepokračuje v provádění díla řádným způsobem,

 pokud zhotovitel zjistil skryté překážky, které znemožňují provedení díla dohodnutým způsobem a smluvní strany se nedohodly na změně smlouvy,

 při vadném plnění zhotovitelem (Štenglová, 2010).

Rovněž ObčZ upravuje odstoupení od smlouvy jak obecně, tak i v rámci úpravy smlouvy o dílo. Objednatel tak může odstoupit od smlouvy v případě zvýšení ceny, a to jak na základě změny cenového předpisu, tak i překročením ceny stanovené odhadem. Dále může objednatel odstoupit od smlouvy o dílo, když je zřejmé, že dílo nebude provedeno včas nebo řádně, a předejít tím škodám, které by mohly pozdním nebo vadným provedením díla vzniknout. Podle judikatury Nejvyššího soudu musí nejprve objednatel jednoznačně vymezit přiměřenou lhůtu k nápravě výzvou adresovanou zhotoviteli a teprve uplyne-li marně tato

26

lhůta, může objednatel odstoupit od smlouvy o dílo, a smlouva se tak ruší od počátku (Vrajík, 2014).

A konečně může objednatel od smlouvy o dílo odstoupit až do zhotovení díla z jakéhokoliv důvodu a nebo bez udání důvodu. Musí však zhotoviteli zaplatit cenu již vykonaných prací a náhradu účelně vynaložených nákladů. Zhotovitel může od smlouvy o dílo odstoupit, pokud má materiál, který objednatel dodal, nedostatky, které brání řádnému provedení díla, a pokud mu objednatel neposkytl nutnou součinnost při provádění díla (Štenglová, 2010).

Podle § 2001 NOZ lze od smlouvy odstoupit, pokud si to smluvní strany ujednají, nebo pokud tak stanoví zákon. Vedle obecných důvodů odstoupení stanoví NOZ i důvody, pro které lze odstoupit konkrétně od smlouvy o dílo:

 zhotovitel může po předchozím upozornění od smlouvy odstoupit, pokud mu objednatel neposkytne ve stanovené přiměřené lhůtě nezbytnou součinnost (§ 2591 NOZ),

 objednatel může odstoupit od smlouvy, jestliže zjistí, že zhotovitel neprovádí dílo řádným způsobem a jeho postup by vedl nepochybně k podstatnému porušení smlouvy (§ 2593 NOZ),

 zhotoviteli může odstoupit od smlouvy za situace, kdy objednatel trvá na provedení díla podle nevhodného příkazu nebo s použitím nevhodné věci, i přes zhotovitelovo upozornění (§ 2595 NOZ),

 objednatel může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu po doručení oznámení zhotovitele o tom, že cenu určenou odhadem bude třeba podstatně překročit (§ 2612 NOZ),

 objednatel může bez zbytečného odkladu odstoupit od smlouvy, pokud zhotovitel požaduje zvýšení ceny podle rozpočtu o více než 10 % (§ 2622 NOZ),

 objednatel i zhotovitel mohou od smlouvy odstoupit, pokud se v přiměřené lhůtě nedohodnou na změně smlouvy poté, co zhotovitel zjistí skryté překážky týkající se místa, kde má být dílo provedeno, které mu znemožňují provést dílo dohodnutým způsobem (§ 2627 NOZ).

27

2.14 Splnění závazku provést dílo

Podle ustanovení § 554 ObchZ splní zhotovitel svou povinnost provést dílo jeho řádným ukončením a předáním objednateli. O předání a převzetí předmětu díla musí být sepsán zápis, pokud o to jedna ze smluvních stran požádá.

K předání předmětu díla musí dojít na dohodnutém místě a není-li místo předání ve smlouvě sjednáno, pak v místě stanoveném ObchZ. Podle judikatury Nejvyššího soudu jsou ustanovení ObchZ, která se týkají dokončení a předání díla, dispozitivní a smluvní strany mohou vázat povinnost předat dílo např. na předávací protokol a bez tohoto předávacího protokolu tak nemůže fakticky k předání díla dojít, neboť existence předávacího protokolu tvoří hmotněprávní podmínku převzetí a předání díla (Vrajík, 2014).

Pokud je ve smlouvě sjednána povinnost zhotovitele prokázat řádné provedení díla provedením jeho zkoušek, považuje se dílo za dokončené teprve po úspěšném provedení těchto zkoušek (§ 555 odst. 2 ObchZ).

ObčZ způsob předání a převzetí předmětu díla nestanoví (Štenglová, 2010). Upravuje pouze povinnost převzít předmět díla v případě zhotovení věci na zakázku a v případě opravy a úpravy věci. V obou případech je objednatel povinen převzít zhotovenou (upravenou nebo opravenou) věc nejpozději do jednoho měsíce od uplynutí doby, kdy měla být zhotovena (upravena nebo provedena). Pokud tak objednatel neučiní, je povinen platit poplatek za uskladnění v případě upravené nebo opravené věci, resp. dohodnutý poplatek za uskladnění v případě zhotovení věci na zakázku. Po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy byla věc zhotovena, může zhotovitel s věcí, kterou si objednatel nepřevzal, volně nakládat. Po uplynutí šesti měsíců ode dne, kdy byl objednatel povinen si opravenou nebo upravenou věc vyzvednout, má zhotovitel právo věc prodat a výtěžek po odečtení ceny opravy nebo úpravy, poplatku za uskladnění a nákladů prodeje, vyplatit objednavateli (§ 650 ObčZ).

Podle NOZ je dílo provedeno, je-li dokončené a předané. Dílo je považováno za dokončené, pokud je předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel může převzít dílo buď s výhradami a nebo bez výhrad – pak mu však soud nemusí přiznat právo ze zjevné vady díla (§ 2605 NOZ). Dílo se považuje za dokončené úspěšným provedením zkoušek,

28

pokud je ve smlouvě o dílo sjednáno, že dokončení díla má být provedením zkoušek prokázáno. O výsledku zkoušky se provede zápis (§ 2607 NOZ).

2.15 Odpovědnost za vady díla a záruka

Podle ustanovení § 560 odst. 2 ObchZ odpovídá zhotovitel za vady, které má dílo v době jeho předání objednateli. Pokud však přešlo nebezpeční škody na zhotovené věci později než předáním díla, pak zhotovitel odpovídá za vady, které má dílo v okamžiku přechodu nebezpečí škody. Zhotovitel odpovídá i za vady díla vzniklé po předání předmětu díla, resp. přechodu nebezpečí škody, pokud tyto vady způsobil porušením svých povinností.

Objednatel je povinen předmět díla co nejdříve po jeho předání prohlédnout a případné vady musí zhotoviteli oznámit bez zbytečného odkladu. Skryté vady je pak objednatel povinen oznámit zhotoviteli bez zbytečného odkladu poté, co je zjistí, nejpozději však do dvou let, resp. do pěti let u staveb, od předání předmětu díla. U vad, na které se vztahuje záruka, je-li zhotovitelem poskytnuta, je tato lhůta nahrazena záruční dobou. Pokud je provedením díla s vadami porušena smlouva podstatným způsobem, může objednatel buď požadovat odstranění vad, přiměřenou slevu, nebo odstoupit od smlouvy. Objednatel má rovněž právo na náhradu škody vzniklé v důsledku vadného plnění. Při porušení smlouvy nepodstatným způsobem může objednatel požadovat odstranění vad, nebo přiměřenou slevu (Štenglová, 2010).

Podle ustanovení § 645 odst. 1 ObčZ odpovídá zhotovitel za vady, které má věc zhotovená na zakázku při převzetí objednatelem. Obdobně to platí i pro vady, které má provedená oprava či úprava věci. Zhotovitel odpovídá i za vady části díla, které provedla pro zhotovitele třetí osoba. Podle judikatury Nejvyššího soudu odpovídá zhotovitel i za vady, které sice nebyly uvedeny v předávacím protokolu, ale byly objednatelem řádně uplatněny v záruční lhůtě, i kdyby se vady projevily už v době předání díla (Vrajík, 2014).

Zhotovitel však neodpovídá za vady, jejichž příčinou je vadnost materiálu dodaného objednatelem či nevhodnost jeho pokynů, pokud ho na tyto skutečnosti zhotovitel upozornil (§ 645 odst. 2 ObčZ).

29

ObčZ obsahuje rovněž zákonnou 6měsíční záruku, u zhotovení stavby 3letou (§ 646 ObčZ).

U opravy a úpravy věci činí zákonná záruční doba tři měsíce, resp. minimálně osmnáct měsíců u stavebních prací (§ 654). Podle ustanovení § 647 počíná běžet záruční doba ode dne převzetí věci. Pokud převzal objednatel věc později, než měl povinnost převzít, začne běžet záruční doba už dnem, kdy měl povinnost věc převzít. Zhotovitel je povinen vydat dle ustanovení § 646 odst. 2 ObčZ objednateli záruční list s vyznačením záruční doby. Záruka se vztahuje i na vady, které se vyskytnou po převzetí věci v záruční době. Objednatel je však musí uplatnit u zhotovitele v záruční době, jinak práva z odpovědnosti za vady zaniknou (Štenglová, 2010). Pokud má věc vadu, kterou nelze odstranit a pro kterou nelze věc užívat dohodnutým způsobem nebo řádně, může se objednatel podle ustanovení § 648 odst. 2 domáhat zrušení smlouvy. Jinak se může domáhat buď přiměřené slevy z ceny, nebo opravy, případně doplnění toho, co chybí. Rovněž má nárok na náhradu nutných nákladů vzniklých v souvislosti s uplatněním tohoto nároku a na náhradu škody, která z vady vznikla (Štenglová, 2010).

Rovněž NOZ rozlišuje odpovědnost za vady a záruku za jakost. Ze zákona povinnost poskytnutí záruky za jakost nevyplývá, a to ani tehdy, kdy je objednatelem stavby spotřebitel (Linhart, 2014).

Podle § 2615 NOZ má dílo vadu, pokud neodpovídá smlouvě. Ve věci práv objednatele z vadného plnění odkazuje NOZ na úpravy stanovené pro kupní smlouvu, tedy na ustanovení

§ 2099 a násl. Zákon rozděluje vady do dvou skupin: vady podstatné (§ 2106) a vady nepodstatné (§ 2107). Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla nelze vzhledem k jeho povaze vrátit nebo předat zhotoviteli (Štandera, 2013).

Pokud má dílo vadu, musí ji objednatel bez zbytečného odkladu oznámit zhotoviteli a žádat její nápravu, a to ihned, jakmile vadu zjistil nebo při řádné pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let (§ 2618). Pokud tak neučiní nebo vadu zjistí nepřiměřeně pozdě, může zhotovitel v případě soudního sporu namítnout, že právo bylo uplatněno pozdě, a soud objednateli právo z vadného plnění nepřizná (Linhart, 2014).

Pokud je předmětem díla stavba, musí objednatel podle § 2629 NOZ skryté vady oznámit zhotoviteli bez zbytečného odkladu poté, co vadu mohl při dostatečné péči zjistit. Soud právo

30

ze skryté vady nepřizná, pokud objednatel vadu bez zbytečného odkladu neoznámí a zhotovitel namítne, že právo nebylo uplatněno včas. Právo ze skryté vady může být přiznáno nejdéle do pěti let od převzetí stavby, přičemž smluvní strany si mohou délku této doby upravit odchylně. K jejímu zkrácení se však nepřihlíží, pokud je objednatel slabší stranou – spotřebitelem (Linhart, 2014).

Podle § 2630 NOZ odpovídá za vady díla nejen zhotovitel, ale společně a nerozdílně s ním též:

a) poddodavatel zhotovitele, pokud neprokáže, že vadu způsobilo jen rozhodnutí zhotovitele nebo stavebního dozoru,

b) dodavatel stavební dokumentace, pokud neprokáže, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci a

c) stavební dozor, pokud neprokáže, že vadu nezpůsobilo jeho selhání.

Zhotovitel není zodpovědný za vady stavby, pokud prokáže, že vadu způsobila jen chyba ve stavební dokumentaci dodané osobou, kterou si objednatel zvolil, nebo jen selhání dozoru nad stavbou vykonávaného osobou, kterou si objednatel zvolil.

2.16 Dílo s nehmotným výsledkem

Ustanovení ObchZ nelze použít na vytvoření majetkových hodnot, které nemají být zachyceny na hmotný substrát. Naproti tomu není dle ObčZ předmět plnění ze smlouvy o dílo omezen tím, že musí být hmotně zachycen (Štenglová, 2010).

Ačkoliv úprava obsažená v NOZ přímo navazuje na dosavadní právní úpravu obsaženou v ObchZ, připouští oproti ObchZ i provedení díla, které není hmotně zachyceným výsledkem. Může se jednat např. o počítačový program jako výsledek činnosti programování, přípravu projektu, posudek, aj. (Štandera, 2013).

31

3 Rozbor jednotlivých případů smluv o dílo v praxi a návrh optimální smlouvy

Jak již bylo uvedeno, NOZ dílem rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, údržbu, opravu nebo úpravu věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části (§ 2587). NOZ upravuje smlouvu o dílo jak obecně, tak i konkrétně dílo s nehmotným výsledkem a stavbu jako předmět díla. Zvláštní úprava je věnována případům, kdy smlouvu o dílo uzavírá spotřebitel.

3.1 Dílo s nehmotným výsledkem

NOZ stanoví, že dílem může být i jiný výsledek činnosti, než je zhotovení věci nebo údržba, oprava či úprava věci. Může to být např. programové vybavení, projektová či jiná dokumentace apod. Takové dílo se považuje za předané, pokud je dokončeno a zhotovitel umožní objednateli jeho užití. Výsledek činnosti, který je chráněn právem průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, může zhotovitel poskytnout i jiným osobám než objednateli, pokud to neodporuje ujednání smluvních stran (Marek, 2013).

Zhotovitel je i v tomto případě povinen při provádění díla postupovat s odbornou péčí a tak, aby splnil své povinnosti dle smlouvy o dílo a dosáhl tedy výsledku ve smlouvě určeného (Štandera, 2013).

3.2 Spotřebitelská smlouva o dílo

NOZ upravuje v § 1810 a násl. závazky ze smluv uzavíraných se spotřebitelem, tedy se subjektem, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná (§ 419 NOZ). Na takovouto smlouvu o dílo se uplatní předpisy spotřebitelské kupní smlouvy, neboť základem právního vztahu mezi prodávajícím a spotřebitelem je kupní smlouva i tehdy, jestliže zboží má být teprve zhotoveno (Tichý, 2014).

32

3.3 Stavba jako předmět díla

V NOZ je oproti dosavadní právní úpravě samostatně vyčleněna stavba jako předmět díla.

Za stavbu lze považovat jakékoliv stavební dílo, které vzniká stavební nebo montážní technologií, a to bez ohledu na jeho stavebnětechnické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Zda se jedná o stavbu či nikoli v praxi rozhoduje stavební úřad dle právní úpravy obsažené v zákoně č. 183/2006 Sb., stavební zákon (Štandera, 2013).

Osoba, která stavbu pro sebe nebo pro jiný subjekt připravuje a zajišťuje, je označována jako investor. Za investora může investorské činnosti provádět na základě mandátní smlouvy nebo nepojmenované smlouvy o investorské činnosti rovněž specializovaný subjekt.

Projekty pro stavbu zajišťuje projektant, dodávky zabezpečují dodavatelé, eventuálně je zajišťuje generálního dodavatel. V první fázi, tzv. předinvestiční fázi, se zpracovává dokumentace při přípravě investice, na jejímž základě se investor rozhoduje, zda a v jaké variantě bude projekt realizován. Ve druhé fázi se zpracovávají jednotlivé stupně projektové dokumentace: dokumentace k návrhu na vydání rozhodnutí o umístění stavby, dokumentace k žádosti o vydání stavebního povolení a dokumentace pro provedení stavby. V průběhu stavby má objednatel právo provádění díla kontrolovat; tuto funkci plní technický dozor, který svá zjištění z kontrol zapisuje do stavebního deníku. Stavební deník je veden ode dne zahájení prací na staveništi až do dne ukončení těchto prací a odstranění všech vad. Do deníku se zapisují všechny důležité skutečnosti a okolnosti, které se výstavby týkají, zápisy do deníku provádějí i orgány státní správy (Marek, 2013).

Tato část práce se zabývá návrhem vhodných ujednání ve smlouvě o dílo, jehož předmětem je stavba a objednatelem je podnikatel. Obsah smlouvy o dílo je velmi důležitý zejména v případě vedení soudního sporu souvisejícího s prováděným dílem. Ve smlouvách často chybějí důležitá ustanovení, bývají rozporná, nelogická, zmatená nebo nedbalá (Tichý, 2010). Návrh smlouvy o dílo vychází z Českých stavebních standardů (České stavební standardy, 2007).

33

3.3.1 Označení smluvních stran

Úvodní část každé smlouvy, tedy i smlouvy o dílo, bývá určena pro označení smluvních stran. Ve smlouvě o dílo jsou smluvními stranami objednatel, který dílo zadává (objednává), a zhotovitel, který dílo provádí (zhotovuje). Fyzická osoba je identifikována jménem a příjmením, datem narození a bydlištěm. U fyzické osoby podnikatele jsou dalšími identifikačními údaji identifikační číslo osoby (IČO), daňové identifikační číslo (DIČ) a místo podnikání. Právnická osoba uvádí své jméno a sídlo, dále též identifikační číslo osoby (IČO) a daňové identifikační číslo (DIČ). Podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku uvede rovněž údaj o tomto zápisu včetně oddílu a vložky. Podnikatel zapsaný v jiném veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do tohoto rejstříku a podnikatel nezapsaný ve veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do jiné evidence (§ 435 odst. 1 NOZ).

U právnických osob je rovněž vhodné označit statutární orgán a osoby, které jsou oprávněny ke sjednávání smluvních dodatků. Ve smlouvě je praktické uvést, kdo bude působit jako vedoucí prací (stavbyvedoucí) zhotovitele, technický dozor investora, případně i autorský dozor projektanta (Marek, 2013).

Vhodné označení smluvních stran:

i. Objednatel: R A M B O , s.r.o.

se sídlem B. Egermanna 11, Arnultovice, 473 01 Nový Bor IČO: 44565241, DIČ: CZ44565241

zastoupený Ing. Ondřejem Komedou, jednatelem stavební dozor vykonává Dagmar Nádeníková bankovní spojení: 94-4874780237/0100

zapsaný v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu Ústí nad Labem, oddíl C, vložka 1903

ii. Zhotovitel: BORSKÁ STAVEBNÍ s.r.o.

se sídlem U vodárny 778, 473 01 Nový Bor, IČO: 25039733, DIČ: CZ25039733

zastoupený Ing. Janem Vojtou, jednatelem stavbyvedoucí: Ing. Miloš Pánek

bankovní spojení: 159727631/0300

zapsaný v obchodním rejstříku vedeném u Krajského soudu Ústí nad Labem, oddíl C, vložka 13797

34

3.3.2 Předmět smlouvy a rozsah díla

Pro platné uzavření smlouvy o dílo se musí smluvní strany především dostatečně určitě dohodnout na předmětu smlouvy, tedy na díle, a na úplatnosti provedení díla (Štandera, 2013). Ve smlouvě je vhodné rovněž odkázat na projektovou dokumentaci, podle které se bude dílo provádět, a na položkový rozpočet, ze kterého se odvíjí cena díla.

Dle právního řádu je zhotovitel povinen provést sjednané dílo v souladu se smlouvou o dílo a v souladu se závaznými technickými normami, tj. s příslušnými právními předpisy vztahujícími se k provedení sjednaného díla (zákony, nařízení vlády a vyhlášky). Protože České technické normy nejsou obecně závazné, a smluvní strany mají zájem na tom, aby bylo dílo zhotoveno v souladu s technickými normami, je nezbytné toto ujednání začlenit do smlouvy (Urbánková, 2014). K eliminaci případných sporů ohledně předmětu díla lze specifikovat, co se rozumí pod pojmem zhotovení díla.

Vhodná specifikace předmětu smlouvy:

i. Předmětem této smlouvy je zhotovení díla „oprava a zateplení střechy průmyslového objektu čp. 11 Nový Bor, Arnultovice“.

ii. Zhotovitel se tímto zavazuje provést dílo na svůj náklad a své nebezpečí, ve sjednaném termínu, v souladu s touto smlouvou o dílo, s předanou projektovou dokumentací a podle příslušných technických norem. Objednatel se tímto zavazuje řádně a včas provedené dílo převzít a včas uhradit zhotoviteli cenu díla za podmínek v této smlouvě uvedených.

iii. Předmět a rozsah díla jsou dále vymezeny:

a) projektovou dokumentací zpracovanou projektantkou Jaroslavou Kučerovou, Prokopa Holého 142/4, 470 01, Česká Lípa, ČKAIT 0500993, b) položkovým rozpočtem zhotovitele ze dne xx. xx. xxxx.

iv. Zhotovením díla podle této smlouvy se rozumí úplné, funkční a bezvadné provedení všech stavebních a montážních prací a konstrukcí, včetně dodávek potřebných materiálů a zařízení nezbytných pro řádné dokončení díla, dále provedení všech činností souvisejících s dodávkou stavebních prací a konstrukcí, jejichž provedení je pro řádné dokončení díla nezbytné (České stavební standardy, 2007).

35

3.3.3 Cena díla

Cena díla by měla být co nejurčitěji vymezena, nejlépe přímou cenou – kvantitativním vyjádřením plnění (např. cena díla 100 000 Kč) – nebo jasným způsobem. Takto lze předejít potencionálním problémům v určování ceny a z toho plynoucím sporům (Štandera, 2013).

V zájmu objednatele je vhodné sjednat, že se jedná o nejvýše přípustnou cenu, a dále taxativně vymezit případy, kdy lze cenu díla měnit a za jakých podmínek. Každá změna ceny díla by měla být odsouhlasena oběma stranami smlouvy písemně.

NOZ umožňuje zvýšit cenu určenou na základě rozpočtu v případě, že zhotovitel při provádění díla zjistil potřebu dalších činností, které nebyly do rozpočtu zahrnuty, a za předpokladu, že cena díla vycházela z rozpočtu daného s výhradou, že se nezaručuje jeho úplnost, nebo s výhradou, že rozpočet je nezávazný. Z hlediska zhotovitele je sjednání ceny určené na základě rozpočtu s výhradou výhodný, z hlediska objednatele pochopitelně nikoliv.

Pokud je cena díla určena odhadem a zhotovitel po uzavření smlouvy zjistí, že cenu bude třeba výrazně překročit, musí to bezodkladně oznámit zhotoviteli. Pro tento případ je vhodné sjednat, že oznámení musí být písemné a musí být prokazatelně doručeno objednateli. Ten má pak možnost od smlouvy o dílo odstoupit a zaplatit jen tu část díla, ze které má prospěch.

Cena díla může být smluvně sjednána takto:

i. Cena díla je oběma smluvními stranami sjednána na základě projektové dokumentace pro provedení stavby a je položkově rozepsána v položkovém rozpočtu zhotovitele ze dne xx. xx. xxxx.

ii. Cena díla se smluvními stranami sjednává jako cena nejvýše přípustná a činí:

300 000,- Kč bez DPH, slovy: tři sta tisíc korun českých (DPH 21 % 63 000,- Kč).

iii. Sjednané plnění předmětu smlouvy je určeno k podnikatelské činnosti objednatele a je předmětem přenesené daňové povinnosti.

iv. Sjednaná cena díla obsahuje veškeré náklady a zisk zhotovitele nezbytné k řádnému a včasnému provedení díla.

v. Změna ceny díla je možná pouze v případě:

36

a) víceprací – zhotovitel provede práce, dodávky nebo služby, které nejsou zahrnuté v předmětu díla této smlouvy, a zhotovitel se s objednatelem dohodl na jejich provedení (vyžádané vícepráce),

b) méněprací – zhotovitel neprovede práce, dodávky nebo služby, které jsou zahrnuté v předmětu díla této smlouvy, a objednatel jejich vyjmutí z předmětu díla požaduje, aniž by byla ohrožena kompletnost díla (České stavební standardy, 2007).

3.3.4 Platební podmínky

Pokud se stavební dílo provádí po částech nebo se značnými náklady a zároveň nebylo ve smlouvě sjednáno placení záloh, může zhotovitel požadovat během provádění díla přiměřenou část odměny. V praxi je proto vhodné do smlouvy uvést, kdy a jak bude cena placena (Štandera, 2013). V této části smlouvy lze rovněž sjednat podmínky fakturace, zejména aby faktury obsahovaly všechny náležitosti daňového dokladu. U stavebních prací je třeba vést v patrnosti, že od 1. 1. 2012 je účinná úprava režimu přenesení daňové povinnosti na DPH, tzv. revers chargé, pro plátce DPH, který poskytne vymezené stavební nebo montážní práce s místem plnění v tuzemsku jinému plátci DPH (příjemci plnění) pro jeho ekonomickou činnost. V tomto režimu je povinnost přiznat a zaplatit daň na výstupu přenesena na příjemce plnění, tedy objednatele. Zhotovitel tedy vystaví daňový doklad, ve kterém neuvede výši DPH a na místo toho uvede, že výši daně je povinen doplnit a přiznat plátce – objednatel (Musilová, 2011).

Vhodná smluvní ujednání platebních podmínek:

i. Objednatel uhradí zhotoviteli zálohu na provedení stavebních prací ve výši 30 % ceny díla, tj. 90 000 Kč bez DPH, na základě faktury vystavené zhotovitelem.

Zbývajících 70 % ceny díla, tj. 210 000 Kč bez DPH uhradí objednatel poté, co převezme od zhotovitele zhotovené dílo bez vad a nedodělků.

ii. Konečná faktura bude vystavena do 14 dnů po odevzdání a převzetí dokončeného díla a bude uhrazena nejdříve po odstranění poslední vady nebo nedodělku zapsaného v protokolu o předání a převzetí díla. Součástí konečné faktury za stavební práce bude zjišťovací protokol a soupis prací potvrzený oprávněnými zástupci obou smluvních stran.