Věc: Zpráva z pracovní cesty Pracovník: Naděžda Haščáková
Akce: Inforum 2015
Datum konání: 26. – 27.5.2015 Místo konání: VŠE Praha
Zahájení konference - doc. Dvořák - prorektor VŠE pro studijní a pedagogickou činnost Úvodní příspěvek - Vladimír Karen, Albertina Icome Praha
Přednáška na téma kurzů pořádaných v knihovnách. Jako příklad zvolena ukázka: do lázní Krokových Varů přijíždí knihovník Arnoštek (obávaný katalogizátor) s bibliobusem. Jeho rekvalifikačího kurzu se účastní majitel plovárny Antonín (Karen), abbé a major. Mottem je
"jděte a pište".
Po zlepšení počasí bibliobus odjíždí a vše je opět při starém.
Více než slova: Budoucnost dokumentů - Lyn Robinson, Velká Británie
Uvedla jména lidí, kteří se poukusili o předpověď budoucnosti dokumentů - např. Arthur C.
Clark po r. 1960. Na počátku 17. století se objevily první bibliografické práce, na konci 19.
století je bibliografie populární - souvisí s růstem počtu dokumentů. La Fountaine a Otlet zdůrazňují, že bibliografie je částí dokumentace. Zmínila, co je a co není dokument, co je neo- dokument a post-neo-dokument. Ve 20. století je vztah mezi knihovnictvím a dokumentací komplikovaný, pozornost je věnována speciálnímu knihovnictví a informační vědě (informační komunikační řetěz).
Je nutné propojit činnost galerií, knihoven, archívů, muzeí (GLAM), důraz na originální dokumenty, digitální dokumenty, metadata, výzkumná data, management, komunikaci.
Můžeme mít všechno? A chceme mít všechno? - Michael Levine-Clark, USA (Denver ) Akademické knihovny uchovávají znalosti pro budoucí generace, slouží studentům a učitelům při výzkumné práci. Dříve byla knihovna místem, kde nejprve hledali informace. To už neplatí.
Nyní je to Google, Researchgate, PDF, Wikipedie. Studenti očekávají okamžitý přístup k téměř všemu, jinak se obracejí na Amazon, Netfix aj. V Denveru v Univerzitní knihovně mají tradiční knihy, předplatné časopisů. Nelze získat starší tituly knih
a časopisů. Přešli k novému modelu - kupují kolekce časopisů, PDA u e-knih, DDA uveden jako doplněk k tradičnímu nákupu knih. Na e-knihy je třeba provádět záznam do katalogu. Jen část knih je dostupná v e-formě, není garantovaný stejný obsah, nejasné chování prodejců.
Představa: koupit vše, co studenti žádají a vše také zpřístupnit.
Tvorba fondu na základě efektivní akvizice - Päl Hermod Bakka, Norsko
Zkušenosti s PDA - publikováno na stránkách University of Bergen Library (14 790 studentů, 2 137 zaměstnanců). Studenti dávají přednost tištěným knihám - 2/3 studentů preferují tištěné knihy, pouze 1/3 e-knihy, tištěné knihy i e-books jsou přístupné z knihovního katalogu. S PDA začali v roce 2013, některé knihy nebyly vůbec čteny (geografické). Studenti dají přednost e- knize v tom případě, jestliže dostanou okamžitý přístup. Hodně využívána je MVS. Knihy i e- knihy více využívají doktorandi. E-kniha vyjde desetkrát dráže než kniha tištěná, v roce 2014 měli finanční problémy. Kritizována i kvalita vydavatelů.
Centrální portál knihoven - začínáme - Petr Žabička, MZK Brno
Začátek v r. 2010, v r. 2014 zapojení knihoven do CPK, jednání s dodavateli. MZK je jedna ze zapojených knihoven, zajišťuje projekt softwarově (měli zkušenosti s Vufind). V r. 2015 chtějí vybudovat pilotní verzi portálu na bázi VuFind 2. VuFind využívá open source SOIR. PIWIK - nástroj pro statistiky (open source). Financováno z VISKu, od března 2015, připravují infrastrukturu. Zapojované zdroje: knihovní katalogy, česká digitální knihovna, články, souborné databáze (Souborný katalog ČR), další zdroje, problémem jsou smlouvy.
Stahování a správa záznamů - uchovávají beze změn, nově používají sloučené záznamy (jen pro indexaci). CPK versus knihovní systémy - nenahrazuje akvizici a katalogizaci.
Technické požadavky: OAI-PMH včetně Shibbolethu, NCIP nebo Aleph API.
V září 2015 uvedou první výsledky na Seči, v r. 2016 bude zkušební provoz.
Výsledky testu budou letos - uvidí se, zda ano, či ne.
Vliv discovery služeb na využití časopisů v knihovnách – Michael Levine-Clark, USA (Denver)
Cílem výzkumu bylo zjistit, zda discovery systémy zvyšují využití služeb knihovny a jak by se dala zlepšit práce knihovníků i přispěvatelů. Discovery systémy jsou v různých knihovnách různé. Použili různá hlediska zkoumání. Výsledkem bylo, že každá služba navíc zvyšuje využívání systémů, některé služby zvyšují využití více než jiné. Není dobré zjednodušovat vyhledávání – následkem je pokles statistik. Každý discovery system zvyšuje využití článků z časopisů. Využívání stejného discovery systému vykazuje odlišné statistiky v různých
knihovnách. Doporučeno výzkum zopakovat s jinými knihovnami, využít agregátor na články, přidat e-knihy, jiná stanoviska.
CzechElib? – Martin Svoboda, NTK Praha
Řešení financování EIZ od r. 2018 je připravováno MŠMT, peníze by mělo poskytnout
ministerstvo, nositelem licencí by měla být NTK, finanční objem jedna miliarda korun na pět let. Je možné, že to bude jako dosud (z projektu). Jak se peníze podělí: 30 % dotace na technické zdroje, 70 % na ostatní. Struktura centra – musí být “správní rada”.
2016 – mělo by být zřízeno “Centrum”.
Představa: Přes ministerstvo by tekly peníze a projekt by řešila NTK.
České e-knihy pro knihovny – přehled nabídky, příležitosti díky novinkám v legislativě – Jiří Pavlík, UK Praha
Přehled nabídky: 9 platforem, 6000 titulů licencovaných e-knih v češtině a slovenštině, půjčuje 56 knihoven v ČR. Leadrem je eReading.cz – 1600 titulů, od června se nabídka rozšíří o tituly i vydavatele (půjčují v režimu PDA).
Levná knihovna – předplatné kolekce, obsahuje 700 titulů, provozuje vydavatel Aleš Čeněk Flexibooks – umožňují výpůjčky i předplatné, zdarma čtení na místě, 3500 titulů
EBSCO e-books – 330 titulů, PDA, předplatné, trvalé nákupy, kolekce, nakladatelství Karolinum (255 e-books), nakladatelství Munipress (60 titulů)
Proquest E-book Central – výpůjčky, PDA, předplatné, trvalé nákupy, kolekce, modul DASH!
(umožní nahrát, pak půjčovat), 255 titulů E-knihy do každé knihovny – zdarma čtení na místě
Publikační system Code Creator (Publero) – Open Access, v přípravě výpůjčky, PDA,
předplatné
ProQuest ebrary DASH! na Univerzitě Karlově – čtení na místě, tištěné kopie ve fondu – zákonná licence na zpřístupnění elektronické verze
E-depozit NKČR a legislativa (NAKI) (edepozit.nkp.cz)
- odevzdání povinné kopie, dlouhodobá ochrana v NK ČR, zpřístupnění na místě, nabídka roste, ale úplná není
Čtečky s Android
eReading.cz TouchLight4, e-ink Pearl, dotykový displej, nasvícení, WiFi, Android OS, aplikace:
eReading.cz, Adobe DRM
Boyue T 61 a T 62, eReading.cz, TouchLight 4, Energy E-reader Pro, Ikarus Reader, Omyx Books, YotaPhone 2
Jednotné přihlašování v knihovnách
- moje ID – JVK ČR, MK Tábor, SVKLI, TUL, MZK, on-line registrace a platby, platební karty, převod na účet
Privátní internetové knihovny – eReading.cz, Flexibooks, Scribd, 24Symbols, Deepdyve, Tidal, Spotify, Deezer …
On-line registrace a on-line platby – Facebook, Twitter, Google, Pay Pal
ProQuest Ebook Central – platforma pro zpřístupnění e-knih s flexibilními možnostmi – Krzysztof Murawski, ProQuest, Polsko
Nová platforma pro uživatele EBRARY + EBL (e-book library), testování začne v r. 2015 Knihovní portál—ProQuest LibCentral™ bude založen na novém LibCentral modulu.
Bude podporovat discovery, vyhledávání, akvizici, e-knihy (737 unikátních titulů), 1200 tištěných knih od 650 vydavatelů. Umožní zjednodušit workflow kolem e-books, bude podporovat všechny akviziční modely, uživatelsky přívětivější.
3 modely: a) nepřetržitý přístup, b) DDA (Demand Driven Acquisition), c) předplatné České e-knihy pro knihovny, zkušenosti z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích – Zuzana Hájková
Uvedla světové srovnání, e-výpůjčky nenabízí moc knihoven – Francie 4 %
V JČU půjčují čtečky e-knih, možnost stahovat z E-knihy do každé knihovny (MK Praha), EBSCO e-books, eReading.cz.
V dubnu 2014 začali s výpůjčkami eReading.cz (cca 1600 titulů), licenční ujednání s autory a vydavateli, technická platforma pro e-výpůjčky.
Proběhl tisk manuálů, školení zaměstnanců, různé druhy propagace.
Půjčují až 3 e-knihy na 21 dní, e-výpůjčka přímo z katalogu knihovny, stažení e-knihy do čtecího zařízení (telefon, tablet čtečka s iOS, Android).
Čtenáři měli zájem, původní dvě výpůjčky zvýšili na tři. Poslali čtenářům dotazník, který vyplnilo 118 čtenářů.
Za rok si 636 čtenářů půjčilo 2676 e-knih. Nejmladšímu čtenáři bylo pět let, nejstaršímu 91.
Závěr: e-knihy je možné číst pouze na některých tabletech a chytrých telefonech a čtečkách.
Vyřeší windows 10?
Rozpoznávání a indexování knižních obsahů – Jan Pokorný, NTK Praha
Cílem bylo vytvořit technologii, která automaticky rozpozná klíčová slova v obsahu monografií. Ta se pak stávají vstupními daty pro indexování ve vyhledávácích nástrojích (OPAC, discovery). Využívána metoda vytěžování klíčových slov z naskenovaných obsahů knih (odlišné od vytěžování klíčových slov z fulltextu). Je možné určovat i váhu klíčového slova (na kolika stránkách se o tématu píše).
Využití obsahu knihy k indexování:
- naskenujeme obsah knihy (obalky.cz) - OCR s rozpoznáním bloků textu - rozlišení textových a číselných bloků - textová analýza
- eliminace cizích bloků a stopslov
- získání klíčových slov a převod do základních tvarů - uložení do bibliografického záznamu
Problémy rozložení textu, typografie a design (na stránce je často i jiný text, který nesouvisí s obsahem, důležitá je kvalita a zpracování OCR). Nejdůležitější je rozpoznávání kapitoly a podkapitoly.
Klíčová slova v seznamu můžeme uložit do bibliografického záznamu (pole 505 v MARC), pomocné úložiště s indexátorem (ISBN), externí systém sdílený více knihovnami (princip jako obálky knih)
Upozornění: z klíčových slov by šly detekovat trendy a generovat seznam témat, o kterých se nejvíce píše (vytvořit různé grafy).
Jedná se o projekt NTK v rámci programu VISK 2015. Na podzim bude beta verze, do konce roku ostrá verze, kterou si knihovny budou moc zapojit i do knihovního systému (nebo externí úložiště).
Rybaření ve vodách plných žraloků: Vzestup občanské žurnalistiky, otázka důvěryhodnosti a vymazání historie – Marydee Ojala, Online Searcher, USA
Vznik sociálních médií – 2004 Facebook, 2006 – Twitter, Linkedin, Blogs, YouTube, Flickr, Imgur, TumbIr, Periscope, Meerkat – nekontrolováno, neregulováno.
8 % dospělých v USA získává informace z Twitteru, 30 % z FB. Pro historiky jsou v sociálních médiích události prezentovány jinak než v tištěných médiích. Sociální media povzbuzují, aby se každý stal novinářem, komentátorem. Vznikají otázky, co má být uchováváno, co všechno a jak má být zpřístupněno, být vyhledatelné (obavy z copyrightu).
Lidé příliš nedůvěřují mainstreamovým médiím. Vlivem různých faktorů jsou data vymazávána (technika, živelné pohromy).
Budoucnost sociálních médií: když uchováváme, máme i zpřístupňovat, můžeme hledat a nalézat.
Historické bádání jako detektivní práce aneb Skládáme mozaiku z mnoha střípků – Filip Vojtášek, Albertina icome Praha
Badatel v éře papíru potřebuje zahraniční prameny, zahraniční literaturu, (méně) domací prameny a (méně) domácí literaturu (před dvaceti lety – tužku, papír, telefon).
Badatel v éře internetu uvítá odborné diskuse, Facebook (tlachárna?, sdílení - odborníci i laici),
Blogy, YouTube, Fold 3, Flickr, oficiální i neoficiální fotografie. Metody se bez ohledu na technologie nezměnily, je třeba stanovit hypotézu, srovnávat a ověřovat informace a formulovat závěry.
Zkušenosti: Neexistuje univerzální metoda, ale 90 % práce je ve studovně, neexistuje trvalá
“pravda”, je třeba trpělivost, zkoumat více paralelních cest.
Cesta je ten nejdůležitější cíl – hledejme tu správnou v podpoře vědy a výzkumu – Lukáš Budínský – UTB Zlín
Repozitář publikační činnosti ve Zlíně byl spuštěn před čtyřmi roky. Je potřeba vycházet vstříc budoucím požadavkům. Nechali si zpracovat průzkum informačních potřeb akademických pracovníků. Nyní vylepšují repozitář - obsahuje 90 % plných textů, slouží jako autoarchivační, open access články (168), nalezení textu (plného) napříč platformami.
Změna prostředí repozitáře (př. časopisy – hodnoty Impact faktor), rok publikace časopisů, hodnoty indikátorů.
Zcela nově jsou implementovány alternativní metriky - prohlížení abstraktů, kolikrát byl čtený(Mendeley), ohlas na sociálních sítích, repozitář je indexován v mezinárodních rejstřících – každý vědec si může prohlédnout, kolikrát byl jeho text zobrazen, stažen.
Mínusy: problem s jednoznačným identifikátorem autora. Od r. 2013 spravují Researcher ID 170 účtů (zatím málo).
25 % autorů nechce jednoznačný identifikátor (hra na schovávanou - přemýšlejí, jak je přimět).
Plánují: Co provedou se všemi informacemi, které mají. Chtějí vybudovat univerzitní profily svých vědců = cíl je zatím v nedohlednu.
Informační a publikační strategie mladých vědců – Iva Adlerová, ČVUT Praha
Ukazatelem produktivity vědecké práce je publicita – snaha o co největší počet publikovaných článků ve sledovaném období. Specifika univerzitního prostředí:
Studenti chtějí lepší příjmy, potkávají se dva světy – vědci (hodně publikují, řeší vědecká zadání) a mladí vědci, kterí nemají schémata řešení – vznikají nová (tvůrčí) řešení.
Univerzitní knihovny poskytují podporu pro celý cyklus. Ústřední knihovna ČVUT je zaměřena na mladé vědce, pořádá kurzy. Redakce univerzitních časopisů mladým vědcům všemožně pomáhá, aby byli úspěšní a obstáli i v mezinárodním měřítku.
Scopus, Mendeley, SciVal – číst, psát, analyzovat – Krzysztof Szymanski, Elsevier, Polsko Scopus spolupracuje s Mendeley (referenční manager). Počítají impact faktor čaopisů, citovanost. 30 % časopisů není nikdy citováno (používají Mendeley i tradiční média a sociální média. 150 výzkumných organizací se spoléha na Scopus.
Zkušenosti s využitím EIZ pro hodnocení vědy – Pavel Míka, Knihovna AV ČR Praha Uvedeny základní možnosti využití EIZ z hlediska bibliometrie. Interní analýzy prováděny v rámci AVČR, sledována biliometrická metadata – počet a druh publikací, publikační aktivita, výzkumný profil (v jakém profilu vědecké spolupráce), vědecký vliv – citační analýza.
Jsou získávána data o citačních vazbách, je možné sledovat oborové zaměření a témata pomocí klíčových slov. Na základě autorské spolupráce je možné získat informace o mezinárodním propojením vědy. Informační zdroje umožňují stažení dat, jejich analýzu a následné zobrazení pomocí tabulek a grafů.
Jako zdroje dat slouží vědecké informační systémy – Current research information systems (CRIS), multioborové citační databáze (Web of Science, Scopus) a analytické nástroje (InCites, SciVal)
Zpracovala: Naděžda Haščáková
