Studentská 2, Liberec 1, 461 17 Voroněžská 1329, Liberec 1, 461 17
Tel: 485 351 111 Tel: 485 352 549
Věc: Zpráva z pracovní cesty Pracovník: Adama Zizien
Akce: Mezinárodní odborná knihovnická konference PROFESE KNIHOVNÍK 2016 Datum konání: 9.6 2016
Místo konání: Karviná
Konference začala příjemně uvítací písničkou “Jsem knihovník” od ostravského rodáka Jaromíra Nohavicy. Nevím, jestli to bylo z hrdosti, že Nohavica je Ostravák, nebo že jsme knihovníci, nebo jen pro legraci. Konference pokračovala potom podle následujícího přeloženého programu:
Program Mezinárodní odborné knihovnické konference PROFESE KNIHOVNÍK 8.00–9.00 h – prezence účastníků
9.00–9.30 h – zahájení konference, úvodní slovo čestných hostů Dopolední blok: 9.30 – 12.00 h
9.30–10.00 h
1) PhDr. Roman Nogol, MPA – tajemník magistrátu statutárního města Karviná
Název příspěvku: Princip chápání veřejné služby, knihovna jako veřejná instituce, dress code 10.00–10.30 h
2) Dr Edyta Bezzubik – Biblioteka Uniwersytecka im. Jerzego Giedroycia w Białymstoku Název příspěvku: Úvahy o situaci profesionálních knihovníků v Polsku/Rozważania o sytuacji zawodowej bibliotekarzy w Polsce
10.30–11.00 h
3) Ing. Silvia Stasselová – generální ředitelka Univerzitní knihovny v Bratislavě, předsedkyně Spolku slovenských knihovníků a knihoven
Název příspěvku: Národní soustava povolání a knihovnické profese ve Slovenské republice 11.00–11.30 h
4) Mgr. Roman Giebisch, Ph.D. – Knihovnický institut Národní knihovny České republiky Název příspěvku: Tenhle spolek není pro mladý!
11.45–12.45 h přestávka na kávu, občerstvení Odpolední blok: 12.50 – 15.30 h
12.50–13.20 h
5) Mgr. Jana Hrdličková – vedoucí personálního oddělení v Městské knihovně v Praze
Název příspěvku: Kompetenční modely – moderní nástroj pro efektivní řízení lidských zdrojů v organizaci
13.20–13.50 h
6) Bc. Filip Hrazdil – vedoucí Centra vzdělávání Knihovny města Ostravy Název příspěvku: Vzdělávání dospělých v Knihovně města Ostravy 13.50–14.20 h
7) PhDr. Libuše Foberová, Ph.D. – Ústav bohemistiky a knihovnictví Filozoficko- přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě
Název příspěvku: „Mladá krev“ v knihovnách 14.20–14.50 h
8) doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D. – informační specialista a vysokoškolský pedagog Název příspěvku: Perspektivy oboru knihovnictví
14.50–15.20 h
Studentská 2, Liberec 1, 461 17 Voroněžská 1329, Liberec 1, 461 17
Tel: 485 351 111 Tel: 485 352 549
9) Mgr. Ján Grman, PhD.
Název příspěvku: GreyBiblib – online systém pre správu šedej literatúry
15.20–15.30 h – závěr, pro zájemce exkurze po zrekonstruované ústřední budově RKK
Je třeba podotknout, že i když velmi rád cestuji, jet do Karviné jsem se moc bál, ale hned na info centru nádraží moje obavy vyprchaly, neboť jsem zjistil, že všude se nachází hodní lidé, kteří jsou vždycky připraveni pomoct komukoliv. Takže můj celkový dojem z Karviné je pozitivní.
Po uvítacích projevech ředitelky regionální knihovny a zástupce primátora statutárního města Karviné vystoupil pan Roman Nogol, nejdéle sloužící tajemník magistrátu v ČR a držitel ceny manažer roku 2008 v oblasti veřejné správy. Stal se historicky prvním oceněným manažerem ve veřejné správě a proto téma jeho příspěvku nemohlo být nic jiného než veřejné služby. Nejdřív zmínil různé zákony jako zákon č. 128/2000 Sb. o obcích, zákon č.
257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů atd. Chápu, že město jako zřizovatel institucí působící ve veřejné sféře má mít přehled o zákonech. Dále se zastavil u zřizovatelské funkce města, když zmínil rozpočet pro kulturu a hlavně pro knihovny. Zde jsme dozvěděli, že regionální knihovna Karviné má příspěvek přibližně 20 milionů Kč, což představuje okolo 2% rozpočtu města. Podle něho by se knihovna jako kulturní instituce měla hodně opírat o pravidlo 4E, což znamená Economy (úspornost), Effectiveness (efektivita), Efficiency (účinnost, výkonnost) and Ethics (etika).
Kladl důraz na etiku a etiketu, neboť dlouho mluvil o dress code. Pro něho je dress code u veřejných a kulturních institucí specifickým nástrojem k posilování “kulturnosti” . Na otázku, jestli město poskytuje nějaký příspěvek na oblečení, odpověd byla “Ne”. Pořád v souvislosti s dress codem uváděl jako příklad a vzor McDonalds. Nakonec nám položil otázku svého syna, která zněla takto: Proč chodit do knihovny? Nečekal na odpovědi od nás, ale sám odhalil to, co řekl svému synovi. Člověk chodí do knihovny, potože knihovna je krásný dům, krásné prostředí, kde pracují krásné dámy, které půjčují krásné knihy.
En resumé Nogol je člověk, který má rád etiketu a pracuje nebo řídí úřad podle benchmarkingu. Hlavně ocenil práci a obětavost ředitelky knihovny, které se podařilo rekonstruovat regionální knihovnu Karviné.
Další zajímavý příspěvek s názvem “Úvahy o situaci profesionálních knihovníků v Polsku”, který měl být od paní Edyty Bezzudika, se nekonal, protože bohužel z vážných důvodů Edyta nepřijela. Takže její příspěvek nám byl přeložen a přečten. Edyta se zaměřila na aktuální situaci knihovníků v Polsku. Po deregulaci některých profesí, mezi kterými se vyskytlo i knihovnictví, se finanční a profesní situace polských knihovníků hodně zhoršila.
Knihovníci jsou málo placeni a hlavně nejsou vážení a respektovaní. Za zlepšení mediálního obrazu a finančního ohodnocení polských knihovníků Edyta Bezzudík aktivně bojuje. Cesta ven bude dlouhá, protože polská veřejnost vnímá knihovnictví jako klidnou a nudnou práci, kde knihovník jen čte detektivky, kouká furt do zaprašených katalogů atd. Pořád nechápu, proč si lidé a hlavně vedoucí představitelé myslí, že některé profese jsou k ničemu, aniž by nad tou profesí provedli hluboké zamyšlení. Pokud si někdo myslí, že nějaký obor je zbytečný, tak proč jej vyučovat? Stejně jako jinde, chybí i v Polsku kariérní postup, kariérní růst v knihovnictví. Ale pokud vím, knihovník je velkým optimistou, takže problémy, které sužují
Studentská 2, Liberec 1, 461 17 Voroněžská 1329, Liberec 1, 461 17
Tel: 485 351 111 Tel: 485 352 549
polské knihovníky, se dočkají příznivého řešení a satisfakce a my, jejich čeští kolegové, jim můžeme pomoci získat prestiž zpět.
Další příspěvek byl ze Slovenska. Přednášející byla Silvia Stasselová, která až do posledních hodin nevěděla, jestli vůbec vystoupí na konferenci. Je významnou osobností slovenského knihovnictví, i když je původní profesí ekonomka. Od začátku kariéry pracovala v knihovně slovenské technické univerzity, kde se také stala vedoucí. Byla zde předsedkyní odborové organizace, koordinátorkou mnoha projektů a členkou Rady vlády SR pro kulturu.
Její největší funkcí v oblasti knihovnictví byla předsedkyně profesního knihovnického sdružení. Na konferenci hovořila o tom, jak se dostala do čela expertní pracovní skupiny zabývající se knihovnickou profesí. Jde o národní soustavu povolání, kde skupina pracovala na budování registru zaměstnání. Inspirovala se v ČR. Zatím skupina navrhla jen 9 typových pozic a z toho jen 6 bylo zatím schváleno; mezi nimi najdeme např. pozici knižní manipulant.
Pro srovnání dvou národních soustav povolání viz: www.nsp.cz , www.narodnikvalifikace.cz nebo www.sustavapovolani.sk.
S podobným tématem vystoupila i další přednášející z městské knihovny v Praze Mgr.
Jana Hrdličková, která mluvila o kompetenčních profilech nebo modelech v MKP. Je třeba vědět, že i Mgr. Hrdličková není původně knihovnicí, ale dlouho pracovala v podnikové sféře a zabývala se řízeným lidských zdrojů. Znamená to, že v knihovně může pracovat kdokoliv, kdo studoval úplně jiný obor, což obohatí aktivity knihovny. Mgr. Hrdličková byla představeno jako žena, která má ráda tenis, golf a termální lázně. MK je největší městská a veřejná knihovna v ČR (43 poboček a 3 bibliobusy). Takže je nutno mít jasno v kompetenčních profilech svých zaměstnanců. Na knihovnických konferencích se již dlouho debatuje o kompetenčních profilech. Výhody jsou jasné, umožňují přesně a podrobně popsat, co se od každého zaměstnance na dané pracovní pozice očekává. Tento nástroj se používá také během výběru nových zaměstnanců. Povídala o tom, že takový nástroj musí být jednoduchý a musí být často aktualizován; vedoucí zaměstnanci musí být schopni hodnotit své podřízené atd. Důležité pro mě je, že na vedoucí pozici mají pracovat kompetentní lidé, lidé, kteří mají odpovídající kvalifikaci. Také že peníze daňového poplatníka mají být transparentně používány.
Roman Giebisch, narozený v Olomouci a současný předseda SKIPu, byl dalším přednášejícím. Mluvil o vývoji SKIPu. Úvodem řekl, že SKIP je již zapsán jako spolek a ne svaz, to znamená, že je to organizace spolčující lidi. Povídal o tom, že SKIP bude udělovat nebo že uděluje různé akreditace a má se věnovat vzdělávání. Pro to existují 2 místa, kde se lidé mohou nechat akreditovat. Například hodně kolegyň pracuje s dětmi, ale nemají na to akreditaci. Některé činnosti SKIPu nejsou známé, např. lidé nevědí, že SKIP je spoluautorem knihovního zákona. SKIP nemá žádný movitý či nemovitý majetek, sídlí v NK za mírné nájemné. SKIP je profesní komora a stavovská organizace a zájmový spolek. Je také poradenským a konzultačním centrem. Silnou stránkou SKIPu je to, že 50% jeho členů jsou kvalifikovaní knihovníci pracující v knihovnách, slabou stránkou zůstává nízká aktivita a nízký počet členů, malý podíl profesionalizace a špatná komunikace mezi členy v některých regionech. Vidí příležitosti SKIPu v kariérním řádu, spolupráci s veřejnou správou, komerční sférou nebo s dalšími partnery, spolupráci s příbuznými profesními organizacemi, spolupráci s NK a dalšími velkými knihovnami. Je potřeba dát důraz na celoživotní vzdělávání, akreditace knihovnických profesí a změny informačních potřeb, zaměřit se na služby pro specifické
Studentská 2, Liberec 1, 461 17 Voroněžská 1329, Liberec 1, 461 17
Tel: 485 351 111 Tel: 485 352 549
skupiny. Hrozby SKIPu jsou jak institucionální, tak individuální. Na závěr se zaměřil na otázku, k čemu je SKIP. Pole něho SKIP nabízí dotační programy, benefity, pomoc pro kariérní růst.
Řekl, že potřebujeme silný knihovnický spolek a více členů v budoucnosti, aby byl SKIP více slyšet.
Filip Hradil měl zajímavý příspěvek na téma vzdělávání dospělých v knihovně města Ostravy. Mluvil o tom, jak mu práce se seniory a mírně mentálně handikapovanými přináší potěšení, a doporučuje knihovnám, aby udělaly totéž, neboť česká populace rychle stárne a důchodci budou ve většině. Jestli dnes máme 4 pracující na 1 seniora, v blízké budoucnosti to bude 2 pracující na 1 seniora. Pracovat se seniory je společensky žádoucí, a proto je třeba to dělat pravidelně. Učí seniory a handikapované různé věci - třeba cvičení paměti, aktivity na internetu, práci s vypočetní technikou a další moderní technologie. V knihovně funguje virtuální univerzita třetího věku a klub seniorů. Podle F. Hradila školit seniory není jen prospěšné ale i příjemné.
Doc. Richard Papík měl povídat o perspektivách oboru knihovnictví. Ale nejdřív vyprávěl o tom, že měl diskuzi s jedním kolegou knihovníkem na nádraží v Brně, když chtěl odjet z nějaké konference, a málem zmeškal svůj vlak. Diskutovali o tom, co se má učit a jak se má učit na UISKu. Pak chválil roli bibliometrie v knihovnictví a tvrdil, že je moc těžké předpovídat budoucnost. Pak popsal celý historický vývoj knihovnictví od Sputniku, vzniku Chemical Abstracts, Medline, zrodu mikropočítačů a pozastavil se nad open accessem (jako hlavním tématem knihoven) nebo e-govermentem. Hodně referoval o Kishonovi, Paulu Valerym, Alvinu Tofflerovi, Marvinu Minskym, Georgi Orwellovi, Miroslavu Holubovi, jeho oblíbených autorech, Al Gorovi a jeho projektu informační dálnice apod. Mluvil také o informační asymetrii, tj. že ti, kteří mají informace, jsou víc a více bohatší, a naopak ti, kteří je nemají, jsou chudí a chudší. Na závěr vidí knihovnictví jako profesi, která stoupá pořád nahoru, profesi, která má být založena na službách a zůstat sociálním prostorem.
Ve stejném duchu vystoupila paní Libuše Foberová, která se soustředila na to, co aktuálně dělá několik bývalých studentů knihovnictví pod tématem mladá krev v knihovnách.
Jako vyučující na vysoké škole se pochlubila tím, jak jsou její bývalí studenti ve svých oborech úspěšní a hlavně jak je jejich job moc baví. A proto je dnes nezbytné, aby se v knihovnách zaměstnávali jen lidé, kteří budou aktivní v konkrétní specializaci a přinesou nový elán, a ne líní lidé, kteří přijdou do knihoven lenošit. Noví knihovníci musí vzniknout inovací!
V Liberci 19. 5. 2016 Vypracoval: Adama Zizien
