Technická univerzita v Liberci
FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ
Katedra: Katedra tělesné výchovy Studijní program: Ekonomika a management Studijní obor
(kombinace):
Sportovní management
ANALÝZA OBLASTI DOBROVOLNÍKŮ FIS MISTROVSTVÍ SVĚTA V KLASICKÉM LYŢOVÁNÍ LIBEREC 2009 PRO PROJEKT EYOWF
2011
THE ANALYSIS OF FIS NORDIC WORLD SKI CHAMPIONSHIPS LIBEREC 2009 VOLUNTEERS´SPHERE FOR THE EYOWF 2011
PROJECT
Bakalářská práce: 10–FP–KTV– 361
Autor: Podpis:
Tereza MILEROVÁ Adresa:
Husova 463/80a 460 01, Liberec 1
Vedoucí práce: PaedDr. Jindřich Martinec Konzultant: Ing. Vanda Šulcová
Počet
stran Grafů obrázků tabulek pramenů příloh
65 19 0 0 15 2
V Liberci dne: 22. 4. 2010
Zde bude vložen originál zadání BP
Prohlášení
Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, ţe Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv uţitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Uţiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu vyuţití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL
právo ode mne poţadovat úhradu nákladů, které vynaloţila na vytvoření díla, aţ do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s pouţitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.
V Liberci dne: 22. 4. 2010 Tereza Milerová
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce PaedDr.
Jindřichu Martincovi za cenné rady a připomínky při tvorbě této práce. Dále bych ráda poděkovala Ing. Vandě Šulcové, manaţerce dobrovolníků FIS Mistrovství světa v klasickém lyţování Liberec 2009 a koordinátorce dobrovolníků projektu EYOWF 2011 za poskytnutí odborných podkladů, její ochotu a čas, který mi věnovala v podobě konzultací obsahové stránky práce. V neposlední řadě patří dík taktéţ dobrovolníkům, za jejich ochotu při vyplňování anket a poskytnutí názorů a doporučení, jejichţ prostřednictvím mohly být stanoveny hlavní cíle práce.
Analýza oblasti dobrovolníků FIS Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009 pro projekt EYOWF 2011
10–FP–KTV– 361 Tereza Milerová
Anotace
Bakalářská práce se zabývá analýzou oblasti dobrovolníků FIS Mistrovství světa v klasickém lyţování - FIS MS Liberec 2009 pro projekt Zimního evropského olympijského festivalu mládeţe – EYOWF 2011. V práci je popsána všeobecná metodika spolupráce s dobrovolníky a dále jsou analyzovány jednotlivé oblasti spolupráce s dobrovolníky při FIS MS Liberec 2009.
Cílem práce bylo stanovit doporučení pro organizátory projektu EYOWF 2011, konkrétně pro sekci zajišťující dobrovolníky, na základě provedeného anketního šetření dobrovolníků, kteří se zúčastnili spolupráce v rámci FIS MS Liberec 2009 a v současné době jsou zapojeni do příprav projektu EYOWF 2011.
Práce a stanovená doporučení mohou být v praxi vyuţita nejen pro projekt
EYOWF 2011, ale i v rámci jiných sportovních a kulturních akcí poţadujících pro uskutečnění dané události dobrovolnickou práci.
Klíčová slova: metodika, dobrovolníci, analýza, FIS Mistrovství světa Liberec 2009, EYOWF 2011, doporučení
The Analysis of FIS Nordic World Ski Championships Liberec 2009 Volunteers´s Sphere for the EYOWF 2011 Project
10–FP–KTV– 361 Tereza Milerová
Annotation
Bachelor’s work is devoted to the analysis of the FIS Nordic World Ski Championships volunteers‘ field of work - FIS WSC Liberec 2009 for the European Youth Olympic Winter Festival - EYOWF 2011. The work describes the general methodology of cooperation with volunteers and also analyses some separate fields of volunteers‘ teamwork during the FIS WSC Liberec 2009.
The aim of the work is to determine the recommendations for the organizers
based on the questionnaires of people, who participated in the FIS WSC Liberec 2009
cooperation, as well as those who are currently involved in the preparations of the EYOWF 2011 project.
The following work and the determined references could be useful not only for the EYOWF 2011 project, but also for other sport and cultural events, which need some volunteers‘ participation.
Key words: methodology, volunteers, analysis, FIS Nordic World Ski Championships, EYOWF 2011, recommendation
L´analyse du domaine du bénévolat du Championnat du monde de ski nordique de la FIS – Liberec 2009 en liaison avec le projet du FOJE 2011
10–FP–KTV– 361 Tereza Milerová
Présentation
Ce mémoire de licence a pour objet d’étude le domaine du bénévolat dans le cadre du Championnat du monde de ski nordique de la FIS – Liberec 2009, en liaison avec le projet du Festival olympique d’hiver de la jeunesse européenne - FOJE 2011.
Le travail décrit la méthodologie générale de la collaboration avec les bénévoles et analyse ensuite les différents domaines de cette collaboration lors du Championnat du monde de la FIS 2009 à Liberec.
L’objectif du travail était d’établir une liste de recommandations à l’usage des organisateurs du projet du FOJE 2011, plus concrètement pour la section en charge des bénévoles, sur la base d’une enquête réalisée auprès des volontaires ayant participé à l’organisation du Championnat du monde de la FIS Liberec 2009, et qui sont parallèlement engagés dans les préparatifs du projet du FOJE 2011.
Le mémoire et la liste de recommandations sont utilisables sur le terrain non seulement pour le projet du FOJE 2011 mais aussi dans le cadre d’autres évènements sportifs ou culturels dont la réalisation exige le travail de volontaires.
Les mots clé : la méthodologie, les volontaires, l´analyse, FOJE 2011, Championat
OBSAH
Úvod ... 9
1 Cíle práce ... 10
1.1 Hlavní cíl ... 10
1.2 Dílčí úkoly ... 10
2 Dobrovolnictví ... 11
2.1 Historie dobrovolnictví na území České republiky ... 12
2.2 Dobrovolnictví v rámci velkých sportovních akcí ... 14
2.2.1 Dobrovolnictví ve vybraných zemích ... 15
2.2.2 Zapojení dobrovolníků v rámci FIS MS Liberec 2009 ... 16
3 Postup při realizaci spolupráce s dobrovolníky ... 17
3.1 Dobrovolník a jeho charakteristika ... 17
3.2 Motivace dobrovolníků a jejich přínos pro organizaci ... 17
3.3 Příprava organizace na přijetí dobrovolníků ... 19
3.4 Nábor dobrovolníků ... 20
3.5 Kontrakty uzavírané s dobrovolníky ... 21
3.5.1 Zákon o dobrovolnické sluţbě ... 21
3.5.2 Smlouva dobrovolníka s organizací ... 21
3.5.3 Pojištění dobrovolníků ... 21
3.6 Příprava dobrovolníků před akcí ... 22
3.7 Vedení dobrovolníků při akci ... 23
3.8 Hodnocení a oceňování dobrovolníků ... 23
4 Analýza oblasti dobrovolníků na FIS MS v klasické lyžování Liberec 2009 .. 25
4.1 FIS Mistrovství světa v klasickém lyţování Liberec 2009 ... 25
4.2 Základní charakteristika sekce dobrovolníci a její povinnosti ... 26
4.3 Rozdělení jednotlivých oblastí sekce a jejich činnosti ... 27
4.4 Nábor dobrovolníků do TEAMU dobrovolníků FIS MS Liberec 2009 ... 28
4.4.1 Podmínky náboru dobrovolníků do TEAMU FIS MS Liberec 2009 ... 28
4.4.2 Přínos spolupráce pro dobrovolníka a OV FIS MS Liberec 2009 ... 29
4.4.3 Způsoby náboru členů dobrovolníků TEAMU FIS MS Liberec ... 29
4.5 Komunikace s dobrovolníky ... 30
4.5.1 Podstata komunikace s dobrovolníky ... 30
4.5.2 Způsoby komunikace s dobrovolníky ... 30
4.6 Rozřazení dobrovolníků do jednotlivých sekcí ... 32
4.6.1 Hromadná setkání a setkání jednotlivých sekcí ... 33
4.6.2 Sportovní akce před MS Liberec 2009 ... 34
4.7 Právní povinnosti dobrovolníka a OV FIS MS Liberec 2009 ... 34
5 Personální zabezpečení sekce ... 36
6 Materiální zabezpečení ... 37
6.1 Vybavení pro zajištění potřeb pracovníků sekce TEAM před a při FIS MS Liberec 2009 ... 37
6.2 Vybavení pro dobrovolníky při spolupráci na FIS MS Liberec 2009 ... 38
7 Ostatní zajištění základních potřeb dobrovolníků FIS MS Liberec 2009 ... 39
7.1 Akreditace dobrovolníků a prověřsení jejich identity ... 39
7.2 Doprava dobrovolníků ... 39
7.3 Ubytování a stravování dobrovolníků ... 40
7.4 Volnočasové vyţití dobrovolníků mimo pracovní dobu FIS MS Liberec 2009 a v průběhu jeho konání ... 40
8 Zodpovědnosti a činnosti sekcí při spolupráci s dobrovolníky ... 42
9 Anketní šetření zaměřené na spolupráci dobrovolníků FIS MS v klasickém lyžování Liberec 2009 ... 44
9.1 Cíl anketního šetření ... 44
9.2 Metodika anketního šetření ... 44
9.3 Výsledky anketního šetření a stanovení závěrů ... 45
10 EYOWF 2011 – Zimní evropský olympijský festival mládeže ... 54
10.1 Obecně o Evropských olympijských festivalech mládeţe ... 54
10.2 EYOWF 2011 ... 54
10.3 Historie EYOWF 2011 ... 55
10.4 Dobrovolníci na EYOWF 2011 ... 56
11 Doporučení v oblasti spolupráce s dobrovolníky pro EYOWF 2011 na základě provedeného anketního šetření ... 58
12 Závěr ... 62
13 Seznam použitých zdrojů ... 63
Úvod
Tématem práce je analýza oblasti dobrovolníků FIS Mistrovství světa v klasickém lyţování Liberec 2009 (dále FIS MS Liberec 2009) pro projekt EYOWF 2011 – Zimní evropský olympijský festival mládeţe. Autorka si zvolila toto téma z důvodu dlouhodobé působnosti v Organizačním výboru (dále OV) FIS MS Liberec 2009 v pozici asistenta dobrovolníků a v současnosti pracuje jako manaţer dobrovolníků na projektu Zimního evropského olympijského festivalu mládeţe, který se bude konat taktéţ v Libereckém kraji v roce 2011. Tento projekt zaštituje Český olympijský výbor a je řízen Asociací evropských olympijských výborů (dále EOV).
Liberecký kraj se stal pro rok 2011 pořadatelem této vrcholné sportovní události.
Organizátorem celého projektu je EYOWF o.p.s. 2011, jehoţ Organizační výbor vznikl v roce 2006 a od té doby intenzivně pracuje na jeho přípravách.
Dobrovolníci jsou nepostradatelnou součástí kaţdé velké události, a to nejen v oblasti sportu. Vzhledem k rozsahu akcí takového formátu je potřeba mnoho pracovních organizačních sil, a proto tito lidé, kteří jsou z vlastní vůle ochotni pomoci, jsou nezbytní. Tvoří pravou ruku organizátorům, a pomáhají tak vzájemnou kooperací k úspěšnému uspořádání akce. V dnešní době, kdy je pro mnohé z nás prioritní získávat co nejvíce peněţních prostředků k uspokojení svých potřeb a vyuţití všech moţností a lákadel dnešní doby, je úctyhodné, najdou-li se mezi námi tací, kteří jsou ochotni obětovat svůj volný čas a bez nároku na finanční odměnu se zapojí do spolupráce pro dobro věci. Aby měli organizátoři ve svém pracovním týmu spokojené dobrovolníky, kteří budou znovu ochotni pomoci na dalších akcích, je pro ně také nutná zpětná vazba těmto a to v podobě přístupu a spolupráce, které k dobrovolníkům řídící sloţky zaujímají.
Z tohoto důvodu se autorka práce rozhodla analyzovat jednotlivé oblasti spolupráce s dobrovolníky při FIS MS Liberec 2009 a na základě anketního šetření dobrovolníků stanoví doporučení, která by mohla být prospěšná nejen Organizačnímu výboru projektu EYOWF 2011, ale i jiným organizacím.
1 Cíle práce
1.1 Hlavní cíl
Cílem tohoto projektu je stanovení doporučení pro zabezpečení a fungování jednotlivých oblastí spolupráce s dobrovolníky v rámci projektu EYOWF 2011, na základě provedení analýzy a anketního šetření spolupráce s dobrovolníky při FIS MS Liberec 2009.
1.2 Dílčí úkoly
Charakteristika dobrovolnictví
Popis všeobecné metodiky práce s dobrovolníky Analýza jednotlivých oblastí spolupráce:
o Základní charakteristika sekce dobrovolníci o Personální zabezpečení sekce
o Materiální zabezpečení o Poţadavky na ostatní operace
o Zodpovědnosti a činnosti sekcí při spolupráci s dobrovolníky
Vyhodnocení anketního šetření - spolupráce s dobrovolníky při FIS MS v klasickém lyţování Liberec 2009
o Přehled anketního šetření a stanovení závěrů
o Doporučení pro organizátory projektu EYOWF 2011
2 Dobrovolnictví
Definice dobrovolnictví uvádí Klub UNESCO (2006, s. 27): „Dobrovolnictví je vědomá, svobodně zvolená činnost ve prospěch druhých, kterou poskytují občané bezplatně. Dobrovolník dává vědomě část svého času, energie a schopností ve prospěch činnosti, která je časově i obsahově vymezena. Dobrovolnictví je profesionálně organizováno, aniž by ztratilo svoji spontaneitu. Je pravidelným a spolehlivým zdrojem pomoci pro organizaci, která s dobrovolníky spolupracuje, a zároveň zdrojem nových zkušeností, zážitků i příležitostí pro osobní růst dobrovolníků.“
„Dobrovolnictví není oběť, ale přirozený projev občanské zralosti. Přináší konkrétní pomoc tomu, kdo ji potřebuje, ale zároveň přináší dobrovolníkovi pocit smysluplnosti, nové zkušenosti a dovednosti, obohacení v mezilidských vztazích,“ uvádí Sozanská a Tošner (2006, s. 18)
Motivace člověka stát se dobrovolníkem je různá. Liší se především tím, co taková osoba od svého odhodlání pomoci ostatním očekává. Obvykle se jedná o morální důvody. Dobrovolník je člověk, který je přesvědčen, ţe je potřebný a je jeho povinností pomáhat druhým. Je ochoten věnovat svůj vlastní volný čas v zájmu společnosti, neočekává od své vykonané práce zisk v podobě peněz, ale naopak psychické uspokojení a pocit, ţe je někomu prospěšný a uţitečný.
Nejčastěji se dobrovolnická činnost uskutečňuje v rámci neziskových organizací.
Existuje v mnoha odvětvích, především ve zdravotnictví, ve spojitosti pomoci dlouhodobě nemocným, a zdravotně postiţeným, dále sociálně slabším spoluobčanům, v organizacích zaměřených na práci s dětmi a seniory. Obvykle se vyskytuje ve formě humanitární pomoci, po ţivelných katastrofách či v případě selhání lidského faktoru.
Ve smyslu spolupráce mezi státy, existuje systém vysílajících a přijímacích organizací, které se zaměřují především na pomoc v zemích třetího světa se slabou ekonomikou a celkově lidem v těţkých ţivotních situacích. Taktéţ se vyskytuje dobrovolnictví i ve smyslu ochrany přírody. Po vzoru zahraničí se i v České republice (dále ČR) vyskytuje dobrovolnictví čím dál častěji při pořádání kulturních a společenských událostí a pořádání sportovních akcí. Dobrovolnictví je tedy širokospektrá činnost, kterou lze uplatnit téměř při kaţdém projektu. Podstatou však je, vybrat do svého týmu kvalitní pomocníky, kteří budou organizaci prospěšní. (Klub UNESCO, 2006)
Od roku 2001 je dobrovolnictví v ČR částečně upraveno zákonem č.198/2002 Sb., o dobrovolnické sluţbě. Tento rok je taktéţ povaţován za Mezinárodní rok dobrovolníků. (Klub UNESCO, HESTIA, 2001)
Mezi nejrozšířenější organizace v ČR zabývající se dobrovolnictvím patří Český červený kříţ, sbory dobrovolných hasičů, turistické spolky, spolky ochránců přírody, např. Brontosaurus, Český svaz ochránců přírody, nadace, organizace zaměřené na práci s dětmi, např. Junák, Pionýr, tělovýchovné jednoty – Sokol, Sport pro všechny.
Všechny tyto organizace v ČR i v zahraničí slaví kaţdoročně 5. prosince Mezinárodní den dobrovolníků. (HESTIA, 2001)
2.1 Historie dobrovolnictví na území České republiky
Pojem dobrovolnictví vznikl dle Zajíce (2004, s. 82): „spojením dvou slov –
„dobrá“ a „vůle“. Tedy dělat něco z dobré vůle, z osobního přesvědčení, a to bez potřeby honoráře, odměny nebo zisku. Dá se říci, že dobrovolnictví funguje od té doby, kdy vzniklo lidstvo samo, je to vlastně vzájemná pomoc mezi lidmi.“
Historie dobrovolnictví na území současné České republiky sahá aţ do středověku, kdy bylo spojeno s činností církve, náboţenských bratrstev a řádů,
které mají pomoc druhým všeobecně jako své poslání. Přelom středověku a počátky raného novověku se dělí na dvě oblasti, přičemţ první je zaměřena na dobročinnost ve smyslu obecně humanitární pomoci, druhou na dobročinnost duchovní. (FRIČ, 2001, str. 23) Toto období dobročinnosti však nelze zcela přesně nazývat za dobrovolné.
Tato činnost byla především povaţována jako součást povolání duchovních. (HESTIA, 2001)
Dobrovolnictví jako činnost mimo povolání se začínala rozvíjet v období vyvíjejícího se spolkového občanského ţivota, především v době industrializace, kdy docházelo k vysokému vzrůstu počtu obyvatelstva ţijícího v nedůstojných podmínkách. Vznikalo proto mnoho spolků za účelem povznesení národního sebevědomí. Tyto spolky byly zaloţeny na dobrovolné práci a stát se jejich členem bylo povaţováno za čest. Jednalo se např. o kulturní, vzdělávací či turistické organizace.
Později se do těchto spolkových aktivit zapojily i české a německé církevní organizace
okupace bylo mnoho z nich zrušeno, jelikoţ se jejich vize kladená na národní akcent v době protektorátu stala osudným.
Po skončení války se postupně začal spolkový a občanský ţivot obnovovat a v duchu předválečné doby se kulturní, mládeţnické, odborové i tělovýchovné spolky opět stávaly součástí politického boje, ve kterém sociální demokraté a komunisté prosazovali idey trávení volného času mládeţe a dospělých dle světových idejí.
Poté, kdy se v roce 1948 dostali k moci komunisté, skončili veškeré snahy o svobodný rozvoj dobrovolných a zájmových organizací. Byl nastolen totalitní politický systém, který místo spolkového ţivota centrálně řídil občany pomocí masových organizací. Jak uvádí Frič (2001, s. 24): „Spolkový život byl paralyzován,
majetek spolků zkonfiskován a jednotlivé organizace byly „sjednoceny“
do „společenských dobrovolných organizací“ Národní fronty. Dobročinné neziskové organizace působící v oblastech školství, zdraví a sociální péče přešly v plné míře do rukou státu.“
Socialismus se budoval na základě povinnosti občanů k obecně prospěšným činnostem nikoliv prostřednictvím jejich vlastní vůle, ale pomocí striktních kádrových posudků s přikázáním totálního nasazení do určitých aktivit ku prospěchu socialismu.
V pozdějších dobách této éry však lidé hledali cesty, jak se dobrovolně zapojit do zájmových činností, které jim přinášejí osobní uspokojení, formou ukrytí se pod oficiální názvy a patronace tak, aby nebyly nijak ve sporu se zájmy reţimu.
Od té doby se však u většiny lidí dobrovolnictví vrylo do paměti jako něco povinného, vnucovaného, aktivita, které je nutné se vyhnout. U mnoha Čechů převládá tento názor dodnes v povědomí.
Pádem komunistického reţimu po roce 1989 docházelo k obnově demokratických struktur. Byly přijaty nové zákony, např: o sdruţování občanů, dále právní normy, které povolovaly zaloţení různých typů neziskových organizací – nadace, obecně prospěšné společnosti, aj. Začala se rozvíjet nezávislá sdruţení v různých oblastech, především sociální, kulturní, humanitární, ekologické, sportovní, dětské a mládeţnické. Tato sdruţení začala stavět svoji činnost na lidském nadšení, dobrovolníci zde vyvíjejí aktivity prospěšné svému okolí a sobě samým.
Prostřednictvím poskytování státních grantů především do sociální sféry se jeví větší
úspěch pokrytí poptávky po některých sluţbách spíše u nestátních organizací, neţ u organizací řízených státem. (Frič, 2001)
V současnosti je však většina české veřejnosti stále poznamenána neautentickým sociálním reţimem a nevnímá dobrovolnictví v pojetí moderní společnosti. Zapojení veřejnosti do dobrovolné činnosti se doposud nesetkává s velkým ohlasem, proto je velice důleţité klást důraz na jeho publicitu. Přesvědčivou metodou jsou příklady dobrovolnictví z praxe, které poukazují na přínosy jak pro dobrovolníka, tak i pro příjemce této činnosti. Dobrovolnictví umoţňuje lidem získat nové přátele, zkušenosti a jiná vnitřní uspokojení. (Sozanská, 2006) Přestoţe je veřejnost k dobrovolnictví u nás stále skeptická, v posledních letech lze zaznamenat díky působnosti a aktivitám mnoha neziskových organizací pomalé, ale jisté tendence šíření této činnosti mezi nové generace. (Frič, 2001)
2.2 Dobrovolnictví v rámci velkých sportovních akcí
Sport je specifická oblast lidské činnosti, sdruţující a oslovující skupiny lidí, a to bez ohledu na jejich věk a společenský původ. Hraje velice významnou roli v ekonomice a společnosti, jíţ posiluje a utváří. Sport vytváří pocit sounáleţitosti a spoluúčasti, a to především při velkých mezinárodních sportovních soutěţích, kde sportovci jednotlivých zemí reprezentují oblast, ze které pochází. Současně tak utuţují svůj národ a poukazují na své vlastenectví.
Na všech sportovních akcích, zvláště na těch světových, jsou dobrovolníci neoddělitelnou součástí organizačních týmů. Bez nich by nebyla realizace prakticky ani moţná. Taktéţ platí jejich pomoc i pro činnost sportovních klubů a tělovýchovných jednot. Dobrovolnická pomoc se řadí mezi vzájemně prospěšnou činnost, na rozdíl od obecně prospěšné činnosti, která se zabývá spíše dobrovolnictvím v oblasti vzdělávání, církevní, charitativní a sociálně zdravotní činnosti. Pomáhá-li dobrovolník v oblasti vzájemně prospěšné činnosti, stává se tak součástí organizace, v níţ za svoji pomoc čerpá výhody. (MŠMT, ČOV, 2009)
„Dobrovolná práce má velký vliv na zaměstnanost, neboť vytváří rámec sportovního hnutí v každé zemi, na který navazuje přímo i nepřímo v nejrůznějších
formách zaměstnanost iniciovaná sportem, výkonnostní a vrcholový sport
2.2.1 Dobrovolnictví ve vybraných zemích
Dobrovolnictví v ČR není všeobecně tolik rozšířené, jako tomu je v západních zemích Evropy, kde pro většinu veřejnosti bývá samozřejmostí, občanskou povinností.
V ČR zaujímají lidé k dobrovolnictví spíše postoj odmítavý, upřednostňují placenou formu práce. Mnoţství nadšenců, kteří jsou ochotni pomoci bez odměny, příliš není, nicméně se tato bilance v posledních letech zvyšuje. V ČR nejsou vytvořena ţádná čísla, která by vykazovala míru zapojení veřejnosti do dobrovolné činnosti. Lze brát pouze v potaz průměrné hodnoty z výkazů hospodaření českých sportovních svazů.
Hobza a Dohnal (2008, s. 34) uvádí, ţe: „v roce 2006 byl evidován celkový počet členů v českých sportovních svazech (vč. Střešních organizací) ve výši 2,8 milionu. Celkový majetek těchto organizací činil cca 50,2 mld. Kč. Příspěvek dobrovolné práce k návazné činnosti a zaměstnanosti, plynoucí z péče o tento rozsáhlý majetek a provoz zařízení, je
zcela určitě významný.“ Pro srovnání uvádí autorka zapojení dobrovolníků při sportovních akcí v některých evropských státech, v Německu se dobrovolnické
činnost ve sportovních spolcích aktivně věnuje přes 12,3 milionů populace, ve Velké Británii působí dobrovolníci ve 106 400 klubových sportovních spolcích, které vykazují celkem 8 milionů členů, ve Švédsku a Finsku je členy sportovních klubů více jak 500 tisíc dobrovolníků.
V oblasti organizace sportovních akcí mezinárodního formátu, jako jsou Olympijské hry (dále OH), Mistrovství světa aj., se aktivně účastní v pomoci dobrovolníci v řádech stovek aţ sta tisíců. Pro zajímavost - na OH ve Vancouveru v roce 2010 se přihlásilo do registru dobrovolníků 60000 zájemců, na pomoc při OH byl však poţadavek „pouhých“ 25000. Výběrem tedy prošel kaţdý třetí. Účast dobrovolníků byla podmíněna aktivní pomocí po dobu třinácti směn při OH a sedmi při Paralympijských hrách. Dobrovolníci obdrţeli za pomoc a současně jako pracovní uniformu zimní soupravu v modrých barvách. (Hobza, Dohnal, 2008)
Všeobecně při sportovních akcích mezinárodní úrovně je zájem dobrovolníků pomoci při organizaci především z důvodu prestiţnosti akce, naopak u menších sportovních klání je zapotřebí podpory publicity. V ČR je stále ještě nutné motivovat potencionální dobrovolníky v podobě materiálních odměn.
2.2.2 Zapojení dobrovolníků v rámci FIS MS Liberec 2009
FIS Mistrovství světa v klasickém lyţování Liberec 2009 byla jedna z největších sportovních akcí v historii na území České republiky. Konalo
se od 18. února do 1. března 2009 ve sportovních areálech Ještěd a Vesec v Liberci.
Tento šampionát byl jiţ čtvrtý v historii ČR a Československa. První Mistrovství světa u nás se konalo v roce 1925 v Jánských lázních, v letech 1935 a 1970 se konaly dva šampionáty ve Vysokých Tatrách. Čtvrtý ročník MS vyhrálo v kandidatuře právě město Liberec, o jehoţ vítězství rozhodla Mezinárodní lyţařská federace (FIS) na svém zasedání dne 3. června 2004 v americkém Miami. Kandidaturu vyhrálo v poměru 11:4, proti norské metropoli Oslo. Součástí klasických lyţařských disciplín je běh na lyţích, skoky na lyţích a severská kombinace. FIS MS Liberec 2009 byl prvním Šampionátem v historii, kde se do závodů ve skocích na lyţích zapojily i ţeny, a to na můstku HS 100.
(Stehlík, 2007)
Mistrovství světa v klasickém lyţování Liberec 2009 bylo akcí takového formátu, kde práce dobrovolníků byla zcela nezbytná. Bez pomoci několika stovek lidí by nebylo vzhledem k finančnímu rozpočtu akce ani moţné financovat veškeré činnosti, které byly potřeba zajistit. Původní předpoklad organizátorů na počet dobrovolníků pro spolupráci při FIS MS Liberec 2009 byl kolem tisíce lidí, nakonec se však zúčastnilo přes sedm set pomáhajících dobrovolníků, kteří byli zapojeni ve 14 ti sekcích.
Pro tým těchto dobrovolníků byl vytvořen společný název „TEAM“ a logo. Tyto společné znaky pomáhaly vytvořit týmového ducha celé akce a navozovaly tak pocit vzájemnosti všech jeho členů. Při výběru lidí do týmu dobrovolníků bylo podstatné brát člověka takového, jaký je, bez ohledu na jeho sociální poměry, ale naopak přizpůsobit jeho spolupráci s organizací v rámci jeho moţností, znalostí a dovedností.
3 Postup při realizaci spolupráce s dobrovolníky
Většina dobrovolnické práce spočívá ve spolupráci s dobrovolníky v rámci neziskových organizací. Pro kaţdou z nich je velice důleţité správně nastavit systém spolupráce s dobrovolníky tak, aby byla vzájemně přínosná jak pro stranu organizátorů, tak pro samotné dobrovolníky. Tato problematika je velice rozsáhlá, a proto není jednoduché sestavit univerzální návod pro kaţdou organizaci. Přesto jsou však jistá pravidla, kterými by se měl kaţdý organizační tým dobrovolníků řídit.
3.1 Dobrovolník a jeho charakteristika
Dle Tošnera a Sozanské (2006, s. 35) je dobrovolník člověk: „který bez nároku
na finanční odměnu poskytuje svůj čas, svoji energii, vědomosti a dovednosti ve prospěch ostatních lidí či společnosti.“
Je to člověk, který je ochoten pomoci pro dobro věci. Nerozlišujeme, jaké je národnosti, kolik je mu let, jak vypadá, ale podstatou je pro nás to, jaký je, jakou má motivaci pracovat a jak můţe být vzájemná spolupráce pro jeho samotného a organizaci přínosná. Dobrovolník by měl být duševně vyzrálou osobností, zodpovědný, cílevědomý, svědomitý, dochvilný a měl by dobře odvádět svoji práci. Dále patří k vlastnostem kvalitního dobrovolníka samostatnost, pozitivní myšlení a kreativita.
Co se týče časového hlediska spolupráce dobrovolníka s organizací, moţnosti rozsahu zapojení bývají různé. Dobrovolníci pracují na plný úvazek nebo popřípadě nárazově při svém zaměstnání nebo studiu. Formy spolupráce jsou krátkodobé (do tří měsíců) a dlouhodobé (déle jak tři měsíce). Někteří lidé se zaměřují na dobrovolnictví blízkému své profesi, pro získání praxe, jiní volí naopak úplně odlišný obor od svého zaměstnání. (Klub UNESCO, 2006)
3.2 Motivace dobrovolníků a jejich přínos pro organizaci
Důvody člověka stát se dobrovolníkem jsou různé. Kaţdý má jinou motivaci.
Proto je velice důleţité se kaţdého nového člena, který se přihlásí do organizace, zeptat, co vede právě jeho stát se dobrovolníkem a proč chce pomoci. Můţe jej k tomu vést např. zodpovědnost vůči komunitě, tuto aktivitu můţe povaţovat jako povinnost ve smyslu občanství. Konáním dobrých skutků ve prospěch okolí zlepšuje svůj vlastní
ţivotní styl, prostřednictvím práce mezi lidmi navazuje nová přátelství a získává zkušenosti do ţivota, jak profesní, tak osobní. V některých případech můţe být dobrovolnictví i součástí náboţenského přesvědčení, kdy je tato sluţba pojata jako duchovní povinnost a způsob získání vyššího duchovního postavení.
Na základě prvního reprezentativního výzkumu dárcovství a dobrovolnictví, který proběhl v letech 1999-2000 v České republice, realizovaný Nadací rozvoje občanské společnosti (NROS), Agenturou neziskového sektoru (AGNES) a Agenturou STEM ve spolupráci s nadací VIA a občanským sdruţením HESTIA, byly z výsledků výzkumu vyhodnoceny tři základní typologie motivací k dobrovolnictví. Jedná se o motivaci konvenční, reciproční a nerozvinutou, přičemţ všechny tyto typy se vzájemně prolínají, avšak u určitých jedinců je vţdy jedna z nich dominantní.
Konvenční či normativní motivace – vede člověka k dobrovolnictví z důvodu potřeby plnění morálních norem pro své nejbliţší okolí. Dobrovolnictví povaţovalo jako neformální pravidlo chování ve společnosti na základě jejich náboţenského přesvědčení. Tento typ motivace je dominantní u 41 % českých dobrovolníků. K této motivaci směřují především lidé starší nad 60 let a věřící.
Reciproční motivace – tento člověk se zapojuje do dobrovolné činnosti pro získání vlastního uţitku z ní plynoucí. Jedná se o typ pomoci, ze které pomáhající očekává prospěch sobě samému v podobě získání nových zkušeností, poznání nových lidí a uplatnění svých dovedností. Tato motivace je dominantní pro 37 % českých dobrovolníků a převládá většinou u lidí do 30 let, kteří jsou bez vyznání.
Nerozvinutá motivace – tento druh motivace vyplývá z důvěry pomáhajících osob k určité organizaci. Tyto osoby jsou přesvědčeni o smysluplnosti práce dané oblasti, proto chtějí být její součástí a šířit tak poslání organizace. Vyskytuje se u 23 % dobrovolníků, především vysokoškolského věku a u lidí střední a starší generace (od 46 do 60 let). (Sozanská, Tošner, 2006, str. 47)
Všechny tyto typy motivů dobrovolníků však uznávají společné cíle, které jim dobrovolnictví přináší. Patří mezi ně zkušenosti, nové záţitky, poznání nových lidí, nalezení přátel, seberealizace, pocit být někomu prospěšný.
3.3 Příprava organizace na přijetí dobrovolníků
Příprava na dobrovolníky je prvním velice podstatným krokem, který by organizace měla učinit. Je potřeba nic nepodcenit a vše mít od začátku systematicky
promyšlené. Jaké si vytvoří základy a podmínky na začátku, dle toho se bude odvíjet i budoucí spolupráce s dobrovolníky. Jedná se v podstatě o personalistiku, která je však náročnější ve smyslu řízení, jelikoţ zde není předmětem finanční odměna za vykonanou práci. Proto je nezbytné, aby organizace své dobrovolníky neustále motivovala. (Klub UNESCO, 2006)
Při práci s dobrovolníky je nutné nastavit si předem jasná pravidla spolupráce, mít konkrétní představu, jakou činnost budou dobrovolníci dělat, v jakém časovém rozsahu, komu se budou za svou práci zodpovídat, kde a za jakých podmínek budou pracovat a zda-li za svoji práci budou oceněni. Pokud ano, je nutné promyslet, jakým způsobem, materiálně či nějakou sluţbou.
Všechna konkrétní pravidla týkající se spolupráce s dobrovolníky je vhodné v organizaci prokonzultovat se všemi členy, kteří by měli zváţit tyto stěţejní oblasti spolupráce:
o metodika práce s dobrovolníky (před a v průběhu projektu, popř. po jeho ukončení)
o termíny, způsob náboru a výběru dobrovolníků o náplň a časový rozsah práce dobrovolníků
o kvalifikační poţadavky na dobrovolníky (dle poţadovaného výkonu činnosti) o zodpovědný pracovník, koordinátor dobrovolníků organizace – kdo bude
dobrovolníky řídit a zajišťovat veškeré zabezpečení týkající se jejich práce o odměňování dobrovolníků (během projektu a po jeho ukončení)
o moţnosti kvalifikačního růstu „kvalitních“ dobrovolníků (v případě potřeby nového zaměstnance v organizaci) (ICN, o.p.s., 2006,)
Všechna tato kritéria jsou nezanedbatelná a je nutné si jej předem připravit, aby vzájemná spolupráce dobře fungovala. Ve chvíli, kdy se určí vnitřní pravidla a řád, je organizace připravená začít s náborem dobrovolníků.
3.4 Nábor dobrovolníků
Nábor a výběr dobrovolníků je počátkem praktické fáze spolupráce s dobrovolníky. V tuto chvíli je nezbytné mít vše související s náborem promyšlené tak, aby byl tým organizátorů schopen zahájit realizaci. Cílem je, aby organizace prostřednictvím náboru získala co nejvíce vhodných dobrovolníků. Proto je důleţité, jakou zvolí organizace strategii své reklamy. (ICN, o.p.s., 2001)
Důleţitou podstatou náboru je také období, které si organizátor zvolí. Pokud organizace oslovuje veřejnost i z řad studentů, je třeba brát v potaz, aby harmonogram práce odpovídal výuce. Všeobecně není vhodné období letních prázdnin a svátků, kdy mají mnozí lidé dovolené. Ideální období je naopak po letních prázdninách, v měsíci září a říjnu a po vánočních svátcích, tedy v lednu a únoru, kdy taktéţ začíná semestr na vysokých školách. Nábor je třeba provádět průběţně a k jeho uskutečnění lze zvolit různé cesty. Rozhoduje i to, o jaký typ plánované akce se jedná, jednorázovou, opakovanou či dlouhodobou.
Nejběţnějšími formami pro získávání dobrovolníků jsou letáky, plakáty, reklama v regionálním tisku, rozhlasovém či televizním vysílání, náborové akce v rámci veletrhů, koncertů, výstav, spolupráce s dobrovolnickými centry, nábor na středních a vysokých školách, informování svých známých. Vţdy je vhodné kombinovat více těchto moţných způsobů náboru. Vybírají se takové, které jsou finančně dostupné, a ty, které by mohly oslovit cílovou skupinu lidí. V místech, kde není dobrovolná činnost příliš rozšířená, je obzvlášť třeba udělat větší propagaci a více informovat veřejnost.
(Sozanská, Tošner, 2006)
Aby dobrovolníky inzerce zaujala a oslovila, je důleţité prostřednictvím náboru sdělit, jaká organizace dobrovolníky hledá, jaké lidi potřebuje (zkušenosti, vzdělání, věk apod.), co bude náplní jejich práce, kde a kdy se bude pomoc uskutečňovat a v jakém časovém rozsahu, stručný popis připravované akce, do kdy a jakým způsobem je moţné se na dobrovolnou činnost přihlásit.
3.5 Kontrakty uzavírané s dobrovolníky
3.5.1 Zákon o dobrovolnické službě
Dne 1. ledna 2003 nabyl v ČR platnost Zákon o dobrovolnické sluţbě, č. 198/2002 Sb. Tento zákon stanovuje systém a podmínky pro výkon dobrovolnické
činnosti. (Zajíc, 2004)
3.5.2 Smlouva dobrovolníka s organizací
Tošner (2003, s. 20) uvádí Zákon o dobrovolnické sluţbě §5: „Pro výkon krátkodobé dobrovolnické služby, nejde-li o dobrovolnickou službu, k jejímuž výkonu je dobrovolník vysílán do zahraničí, musí být mezi dobrovolníkem a vysílající organizací sjednáno alespoň místo, předmět a doba výkonu dobrovolnické služby, a podle povahy dobrovolnické služby též poskytnutí pracovních prostředků a ochranných pracovních prostředků dobrovolníkovi, popřípadě předložení výpisu z evidence Rejstříku trestů ne
staršího než 3 měsíce a potvrzení o zdravotním stavu dobrovolníka ne starší než 3 měsíce [odstavec 2 písm. b) bod 3].“ Na základě tohoto zákona by tedy
organizace měla s dobrovolníkem uzavírat písemné, popřípadě ústní smlouvy.
Předmětem smlouvy je výkon dobrovolnické činnosti bez nároku na finanční odměnu.
Součástí smlouvy můţe být i tzv. Kodex dobrovolníka, který shrnuje jeho práva a povinnosti. Tento kodex je obdobou pracovního řádu zaměstnanců. Smlouva by měla
být formulována tak, aby vyhovovala oběma stranám a odpovídala projektu. (Tošner, 2003)
3.5.3 Pojištění dobrovolníků
Při spolupráci s dobrovolníky by organizace neměla opomíjet moţná rizika spojená s prací dobrovolníka. Proto je lepší, aby byla na takové situace připravena a své dobrovolníky pojistila. Pojistit je moţno dobrovolníky úrazovým pojištěním a pojištěním odpovědnosti za škodu. První uvedený typ pojištění kryje následky úrazu či akutních onemocnění vzniklých v přímé souvislosti s pojištěným děním a taktéţ náklady na léčení a další náklady spojené s úrazem či s jeho následky. Druhý typ pojištění odpovědnosti nabývá v případě škody uskutečněné dobrovolníkem při výkonu jeho dobrovolné činnosti. Oba typy pojištění vyplývají ze Zákona o dobrovolnické
sluţbě a jejich zaloţení stojí na vlastním uváţení organizace. Pouze v případě akreditovaných organizací vysílající dobrovolníky, je podmínka pojištění povinná.
(Sozanská, Tošner, 2006)
3.6 Příprava dobrovolníků před akcí
Ve fázi, kdy má organizace určité mnoţství přihlášených dobrovolníků na plánovaný projekt, je nutné uspořádat informativní školení. Školení je jedním
z nejpodstatnějších momentů spolupráce, jelikoţ se zde dobrovolníci seznámí s organizací a dostanou důleţité informace vztahující se k vzájemné spolupráci. (ICN, o.p.s., 2001) Před takovým školením je důleţité zváţit, jaké informace se dobrovolníkům poskytnou a v jakých oblastech je potřeba dobrovolníky proškolit.
V některých případech spolupráce je zapotřebí pozvat na školení specializované agentury či odborníky. U pořádání velkých akcí jsou ze zákona povinná školení z protipoţární ochrany, bezpečnosti a první pomoci.
Před školením je nutné, aby organizátoři včas a na konkrétní datum připravili či pronajali prostory. Je nutné vzít v potaz i plánovaný počet účastníků. S nájemcem
prostor je důleţité projednat časový harmonogram akce, objednat občerstvení pro účastníky, zajistit materiální zabezpečení, projekci, ozvučení apod.
Po smluvení termínu by měl koordinátor dobrovolníků včas, minimálně dva měsíce předem, vyrozumět své svěřence o datu naplánovaného školení, a to poštou na adresu trvalého bydliště, telefonicky či prostřednictvím vlastních webových stránek nebo tiskovin vztahujících se k organizaci. Zároveň by měl termín potvrzení účasti.
Den školení je tzv. přípravou dobrovolníka pro plánovanou akci. Školení se dělí zpravidla do dvou částí, obecné a odborné.
Obecná část přípravy – v této části je dobrovolníkovi představena organizace a její činnost, poslání a úkoly. Je seznámen s provozním řádem organizace a současně získává základní informace o osobách řídících organizaci.
Odborná část přípravy – zde je dobrovolníkům specifikována náplň jejich práce
v organizaci, poţadavky kladené na jejich pracovní výkon a současně prostor pro zodpovězení případných dotazů dobrovolníka. (Sozanská, Tošner, 2006)
3.7 Vedení dobrovolníků při akci
Při zahájení spolupráce s dobrovolníky by mělo být samozřejmostí, ţe jsou jiţ proškoleni a znají teoreticky fungování organizace. Pro fungování spolupráce týmu dobrovolníků s organizací by měla mít organizace určenou osobu, tzv. koordinátora dobrovolníků, která má za úkol systematicky a dlouhodobě vést a řídit činnost dobrovolníků. Tato osoba by měla znát detailně celý projekt, být odborníkem v dané oblasti, umět organizovat lidi, být otevřená, milá, přátelská, cílevědomá, spravedlivá, schopná jednat operativně. Úkolem koordinátora je řídit a informovat dobrovolníky, zodpovídat za jejich vykonanou práci a být dobrovolníkovi nápomocný.
V případě, ţe dobrovolník neplní svoji práci tak, jak má, je povinností koordinátora problém vyřešit, v závaţnějším případě se s dobrovolníkem slušně a citlivě rozloučit, uvést důvody, proč není moţná vzájemná spolupráce. Po celou dobu spolupráce je tedy velice důleţitá otevřená komunikace, obě strany by si měly umět říct klady i zápory práce. Názory a nové nápady dobrovolníka jsou jakousi zpětnou vazbou pro koordinátora (ICN, o.p.s., 2001)
3.8 Hodnocení a oceňování dobrovolníků
Dobrovolníci jsou lidé, kteří obětují svůj volný čas a zdarma pomáhají ve prospěch určité činnosti. Přestoţe tuto činnost dělají ze své vlastní vůle, organizace
by jim měla dávat najevo svůj vděk za jejich pomoc. Odplatou a zároveň největší poctou pro ně bude, ukáţe-li organizace jako celek, ţe je pro ně dotyčný
nepostradatelný. Smyslem je udělat dobrovolníkovi radost a drobným skutkem či maličkostí prokázat dík.
Vděčnost k dobrovolníkovi by se měla vyjadřovat různými formami ocenění.
Můţeme jej odměnit hmotným dárkem, např: odznakem či jiným reklamním předmět s logem organizace, věnovat ošacení s logem organizace či nabídnout výhody v rámci organizace. Svůj vděk prokáţe organizace i různými skutky, jako je uvedení jména dobrovolníka v publikaci vydávané organizací, poslání blahopřání k narozeninám, k svátku, k výročí působnosti v organizaci, k získání titulu či jinému ţivotnímu jubileu.
Dále je moţné poslat dobrovolníkovi děkovný dopis, předat diplom, certifikát za odvedenou práci.
Skutečnost, ţe si organizace dobrovolníka váţí, se dá projevit i oslovováním dobrovolníka vlastním jménem, upřímně hodnotit jeho práci v souladu s výsledky.
Při odměňování a hodnocení je důleţité brát v zřetel charakter odměňované osoby, ne kaţdý je rád středem pozornosti, proto je vhodné zváţit, zda tento akt proběhne soukromě či před publikem. Hodnocení je jeden ze způsobů, jak se přiblíţit dobrovolníkovi a získat si v něm důvěru. Věrný dobrovolník se do organizace rád vrátí pomoci a spolupráce s ním bude na přátelské úrovni. (Ochman, Jordan, 1997)
4 Analýza oblasti dobrovolníků na FIS MS v klasické lyžování Liberec 2009
4.1 FIS Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009
FIS Mistrovství světa v klasickém lyţování Liberec 2009 bylo jednou z největších sportovních událostí pořádajících se na území České republiky. Tato jedinečná sportovní akce se konala v datu od 18. 2. do 1. 3. 2009, nicméně organizátoři na ní začali intenzivně pracovat jiţ od roku 2006, kdy Liberec vyhrál na čtvrtý pokus kandidaturu. V čele všech kandidatur stál Roman Kumpošt, který po zvolení Liberce vedl zpočátku Organizační tým budoucího MS. Politická situace však nahradila tohoto leadra MS dosavadní Čestnou prezidentkou, bývalou českou reprezentantkou v běhu na lyţích, Kateřinou Neumannovou. Důvodem změny vedení bylo údajné podezření o špatném hospodaření OV s penězi. V té době opustilo Organizační výbor MS mnoho klíčových pracovníků, proto bylo nutné dosadit nové pracovníky. Postupně se tak vytvořil nový tým, který tvořil rozsáhlou organizační strukturu celého mistrovství.
První velkou zatěţkávací zkouškou této nové party organizátorů před MS bylo pořádání Světových pohárů v roce 2008 v budoucích areálech MS. Největším problémem, se kterým se v té době organizátoři potýkali, byl nedostatek sněhu v běţeckém areálu ve Vesci. Tento problém byl vyřešen dovozem sněhu z Jizerských hor. To však vyvolalo vlnu stíţností ze strany veřejnosti. Organizace Světového poháru se však nakonec vcelku zdařila, nicméně i díky pomoci téměř čtyř set dobrovolníků.
FIS MS Liberec 2009 se konalo ve dvou hlavních areálech – Vesec – nově vystavený běţecký areál pro potřeby MS ve výšce čtyři sta metrů nad mořem, situován na jihovýchodě Liberce a nově zrekonstruovaný skokanský areál Ještěd. Na těchto dvou místech se uskutečnily všechny závody klasického lyţování. Zázemím celého šampionátu, především Organizačního výboru, médií a veškerého dění byla multifunkční Tipsport arena v Liberci, kde byla taktéţ umístěna akreditace a probíhala zde většina doprovodných programů včetně Zahajovacího ceremoniálu. Medailové ceremoniály se uskutečňovaly na náměstí Dr. Edvarda Beneše v centru Liberce.
Po celém centru města byly umístěny po dobu MS prodejní stánky s reklamními
předměty akce, kde byl ústřední postavou maskot celého mistrovství – lev Libi. Dalšími stěţejními místy účastníků byly studentské koleje TUL v libereckém Harcově, kde bylo ubytováno všech šest set šedesát sportovců. Funkcionáři byli ubytováni v hotelu Zlatý Lev v Liberci a Centru Babylon, pro média byly městem Liberec vystaveny nové domy, které se po MS vyuţily jako startovací byty. Čtyři sta dobrovolníků a rozhodčích bydlelo na kolejích TUL ve Vesci, v blízkosti běţeckého areálu.
Organizační výbor celého Mistrovství světa vedla Kateřina Neumannová, její tým pracovníků byl rozdělen do několika desítek sekcí, přičemţ kaţdá měla na starosti určitou oblast. Kaţdá z těchto sekcí měla svoji vlastní pracovní jednotku, která byla rozdělena do určité organizační struktury. Všechny tyto sekce by nemohly bez pomoci téměř sedmi set dobrovolníků fungovat. Dobrovolníci FIS MS Liberec 2009 spravovala sekce TEAM Liberec 2009.
4.2 Základní charakteristika sekce dobrovolníci a její povinnosti
Úkolem sekce dobrovolníků nazývané TEAM Liberec 2009, bylo zprostředkování dobrovolníků pro zajištění chodu všech pořadatelských sloţek Organizačního výboru FIS MS Liberec 2009. Celkově se tedy jednalo o zajištění určitého počtu pracovních sil, pro kaţdou sekci zvlášť tak, aby znalosti a dovednosti dobrovolníka odpovídaly poţadavkům konkrétní sekce. Sekce TEAM Liberec 2009 byla před plánovanou sportovní událostí povinna prostřednictvím náboru získat dobrovolníky do své databáze, vést jejich evidenci, být s nimi v neustálé komunikaci, zařadit je do příslušné sekce, proškolit tyto osoby ze zákona povinným školením a informačním školením vztahujícímu se k připravované akci, ujednat právní náleţitosti o vzájemné spolupráci. Při pořádání akce si sekce organizátorů TEAM Liberec 2009 kladla za povinnost zajistit pro své pomáhající členy vhodné podmínky pro zajištění jejich práce – dopravu, ubytování, stravu, oblečení, informace.
V průběhu celých příprav a při samotné práci bylo nezbytné vést linii spolupráce na vnitřní a vnější úrovni. Vnitřní linie, mezi sekcí TEAM Liberec 2009 a databází
jejich členů – dobrovolníky, vnější linie pak mezi sekcí TEAM Liberec 2009 a ostatními sekcemi Organizačního výboru. V rámci těchto dvou linií byla vedena
stěţejní spolupráce ve dvou hlavních směrech, a to komunikačním a koordinačním.
4.3 Rozdělení jednotlivých oblastí sekce a jejich činnosti
Sekce obstarávající dobrovolníky byla rozdělena do dvou stěţejních oblastí, přičemţ kaţdá měla své specifické úkoly práce. Jedná se o oblast Communication a Coordination.
Činnost před FIS MS Liberec 2009
Úkolem oblasti Communication bylo kompletní zajištění veškeré komunikace s dobrovolníky uvnitř sekce, od jejich náboru, přes registraci do databáze a vedení pravidelné komunikace s nimi v podobě zodpovídání případných dotazů ze strany dobrovolníků, správu databáze, zpracovávání přihlášek, zajištění smluvních náleţitostí, archivace smluv, posílání aktualit dobrovolníkům o dění příprav, zařazení dobrovolníků do příslušné sekce dle poţadavků dobrovolníka a manaţera dané sekce. Dále zajišťovala distribuci informačních a propagačních materiálů spojených s činností sekce, aktualizovala informace na webových stránkách pro dobrovolníky. Navenek jednala oblast Communication s ostatními spolupracujícími subjekty – TUL a středními školami, zástupci kraje města Liberec, Libereckého kraje.
Úkolem oblasti Coordination bylo nejen řízení dobrovolníků při akcích, ale také komunikace s ostatními členy organizačního výboru, s nimiţ projednávala poţadavky na konkrétní operace s dobrovolníky, které vyţadovaly jednotlivé sekce, dále počet potřebných osob pro kaţdou sekci, časový harmonogram spolupráce v areálech, směnování práce, pohyb dobrovolníků pro spolupráci a celkovou logistiku na MS.
Součástí logistiky bylo zajištění akreditací, určení zón přístupu dobrovolníků v areálu, dopravu dobrovolníků do areálů souvisejících s pracovní dobou. Dále zajišťovala ubytování a objednávala počty jídel v daných areálech dle pohybu dobrovolníků při MS.
Činnost v průběhu konání FIS MS Liberec 2009
Činností oblasti Communication během konání MS bylo poskytování informací a případných změn v harmonogramu dobrovolníkům. Dále měla za úkol zajistit veškeré doprovodné akce pro dobrovolníky, uvítání dobrovolníků, Den dobrovolníků, rozlučku s dobrovolníky. Obstarávala ošacení dobrovolníků, tzn. při akreditaci obdrţel kaţdý z pomáhajících zimní soupravu, kterou museli dobrovolníci povinně nosit v době MS a po skončení si ji mohli nechat.
Činností oblasti Coordination během konání MS bylo řízení a kontrola pohybu dobrovolníků po areálech na základě předem připravených harmonogramů. Úkolem oblasti Coordination bylo správné navedení dobrovolníka na dané místo v určitý čas, proto měl kaţdý dobrovolník být předem informován prostřednictvím propozic. Tato
oblast tedy kontrolovala koordinační principy a poţadavky jednotlivých sekcí a prováděla případné změny ve spolupráci s dobrovolníky. Kontrolovala pravidelnou
docházku dobrovolníků a řešila případné pracovní problémy vzniklé v souvislosti s jednotlivými sekcemi. Taktéţ dohlíţela na fungování dopravního zajištění dobrovolníků, stravování, ubytování. V případě jakýchkoliv nesrovnalostí problém řešila.
4.4 Nábor dobrovolníků do TEAMU dobrovolníků FIS MS Liberec 2009
Sekce Team Liberec 2009 měla za svůj původní cíl získat do svých řad dobrovolníky o celkovém počtu přes tisíc členů. Nábor dobrovolníků byl zahájen jiţ v roce 2007. Od té doby se v průběhu téměř dvouletého náboru prostřídalo v databázi dobrovolníků okolo tisíc pěti set zájemců. Organizátoři chtěli vytvořit tým věrných a obětavých lidí, kteří budou mít hlavní cíl, a to úspěšné uspořádání akce. V průběhu příprav se poţadavky jednotlivých sekcí na počty dobrovolníků zredukovaly a na MS se nakonec zapojilo do spolupráce 700 dobrovolníků.
4.4.1 Podmínky náboru dobrovolníků do TEAMU FIS MS Liberec 2009 Do Teamu Liberec 2009 se mohl přihlásit kaţdý, kdo dosáhl v lednu roku 2009 minimálního věku 16 let a byl připraven plnit podmínky organizačního výboru.
Podmínkami byl zodpovědný a zdravě motivovaný člověk, zastávající principy solidarity a spolupráce, připravený obětovat část svého času společenským a veřejným aktivitám členství a Team Liberec 2009 povaţuje jako dobrovolnou činnost, která není zaloţena na zaměstnaneckém poměru či finanční odměně. Dále se od člena Teamu Liberec 2009 očekávala aktivní účast na školeních, účast na zaškolovacích závodech pořádaných organizačním výborem, podepsání smlouvy o spolupráci v případě, ţe dotyčný dovršil věku šestnácti let nejpozději do 31. 1. 2009.
4.4.2 Přínos spolupráce pro dobrovolníka a OV FIS MS Liberec 2009 Členství dobrovolníka v Team Liberec 2009 přinesl dobrovolníkovi nejen moţnost získat zkušenosti s pořadatelstvím a organizací jedinečné sportovní akce na území ČR, navázání nových přátelství a získání nových kontaktů, záţitků, ale také věcné odměny ve formě oficiálního zimního oblečení od značky Alpine Pro, propagační a pamětní předměty s logem MS Liberec 2009, stravování a dopravu po dobu průběhu celého MS, ubytování pro mimo liberecké, akreditaci do areálů a volné vstupenky na vybrané závody a doprovodné akce.
Dobrovolník byl pro OV přínosem ve formě neplacené práce. Dobrovolníci
pomáhali v jednotlivých oblastech spolupráce na základě jejich rozdělení.
Pro organizační výbor byli nepostradatelnou částí jejich práce, kdy pomohli s činnostmi, na které neměli organizátoři časový prostor.
4.4.3 Způsoby náboru členů dobrovolníků TEAMU FIS MS Liberec
Nábor dobrovolníků se uskutečňoval mnoha různými způsoby. Hlavní formou byl nábor prostřednictvím webových stránek MS: www.liberec2009.com, dále www.idnes.cz, www.tuni.cz. Způsob náboru v tištěné podobě probíhal skrze náborové
broţury, které byly k dispozici veřejnosti v rámci veletrhů a kulturních akcí, ve spolupráci s městem Liberec byly umístěny náborové broţury taktéţ v informačním
centru, dále inzerce ve Zpravodaji liberecké radnice. Velká část náboru dobrovolníků se konala ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci, především se studenty sportovních oborů Katedry tělesné výchovy – Sportovní management, Tělesná výchova a sport. Tito studenti měli svoji účast a pomoc na FIS MS Liberec 2009 hodnocenou kredity jako součást své praxe. Dále pak studenti, kteří byli ubytování na kolejích ve Vesci, měli moţnost zůstat bydlet v tomto ubytovacím zařízení i po dobu konání MS v případě, ţe se stali dobrovolníky do tzv. rezervní sekce. To znamená, ţe byli k dispozici „na zavolanou“ ve chvíli, kdy by bylo potřeba zapojit do práce v areálech více dobrovolníků. Ostatní studenti TUL se museli z vysokoškolských kolejí Vesec a Harcov vystěhovat na dobu jednoho měsíce, a uvolnit tak prostory závodníkům, dobrovolníkům a rozhodčím MS. Prostřednictvím učitelů středních škol byla nabídnuta moţnost stát se dobrovolníkem i studentům jednotlivých středních škol. Dalším způsobem oslovení veřejnosti probíhalo prostřednictvím denního tisku Libereckého
kraje – Mladá fronta DNES – příloha Severní Čechy, Deníky Bohemia – Liberecký a Jablonecký deník, Kalendář Liberecka, Zpravodaj Liberecké radnice.
4.5 Komunikace s dobrovolníky
4.5.1 Podstata komunikace s dobrovolníky
Komunikace je jedním ze základních pilířů úspěšné práce s dobrovolníky. Díky neustálému kontaktu s dobrovolníky bylo moţné předávat všechny informace včas, a vyhovět tak veškerým poţadavkům jak ze strany dobrovolníků, tak ze strany pracovníků sekce Team. Důleţité bylo poskytované informace dobrovolníkům sdělovat opakovaně a nespoléhat, ţe si dobrovolník vyhledá příslušné informace sám, naopak aktuální informace umístit na všechna moţná místa tak, aby si jich dobrovolník zaručeně všiml. Nejdůleţitějším bylo neustálé připomínání instrukcí, jelikoţ tito lidé jsou obvykle studenti, zaměstnaní a mají dost své vlastní práce a povinností. Snadno informace přehlédli nebo jim nevěnovali takovou pozornost. V rámci vzájemné komunikace bylo zapotřebí ze strany sekce TEAM odpovídat na všechny dotazy dobrovolníka i přesto, ţe jiţ byly některé informace dobrovolníkovi sděleny. V případě jakéhokoliv potvrzení o účasti na akci či jiného sdělení od dobrovolníka, bylo třeba na email, dotaz nebo dopis odpovědět. Z toho plyne, ţe zpětná vazba byla nezbytnou součástí vzájemné komunikace. Veškeré informace, které byly předávány dobrovolníkům, bylo nutné podávat jasně a srozumitelně, formálně, avšak v přátelském znění, opakovaně a především vţdy včas. Koordinátor dobrovolníků musel být vţdy dostatečně informován a umět zodpovědět různé dotazy. Pokud neznal odpověď, musel vědět, na koho se s dotazem obrátit, aby mu dotyčný poskytl potřebnou odpověď.
4.5.2 Způsoby komunikace s dobrovolníky o Elektronická pošta
Nejčastější formou komunikace s dobrovolníky byla elektronická pošta.
Prostřednictvím emailů se komunikovalo rychle, a obě strany tak měly uloţené informace, které si mezi sebou vyměnily a to, ve své emailové schránce. To bylo dobré i pro zpětnou kontrolu v případě vzniku nějakého nedorozumění. Emailem se řešily
– poţadavky na dobrovolníky (počty dobrovolníků, časy práce, dovednosti dobrovolníků), předávání jmenných seznamů dobrovolníků manaţerovi příslušné sekce. Potvrzení veškerých ústně dohodnutých náleţitostí s ostatními spolupracovníky OV. Zkrátka se jednalo o rychlou komunikaci, přičemţ měl kaţdý informace písemnou formou.
o Informační systém
Informační systém byl nejdůleţitějším pomocníkem při samotném MS. Jednalo se o systém vytvořený speciálně pro potřeby šampionátu. V tomto systému byla uloţena veškerá osobní data všech akreditovaných osob, tedy i dobrovolníků. Prostřednictvím tohoto systému bylo moţné rozesílat hromadné emaily a krátké textové zprávy, které vyuţívali organizátoři především v případě náhlých změn v organizaci, např. změna času pracovní doby či jiných důleţitých sdělení.
o Pošta
Pošta se vyuţívala v případě posílání informací týkajících se instrukcí pro dobrovolníky, o účasti na pořádané akce – školení, závody (popis akce, místo a čas
konání, náplň práce). Tyto instrukce se posílaly dobrovolníkovi taktéţ poštou na adresu trvalého bydliště a v pozvánce na pořádanou akci byla vţdy uvedena povinnost dobrovolníka potvrdit svoji účast, aby mohli organizátoři předběţně počítat s určitým počtem účastníků. Poštovně se také zasílala oznámení o zařazení do sekce, smluvní náleţitosti – zpětné poslání dobrovolníkovi druhé kopie jiţ podepsané smlouvy.
o Osobní setkání
Osobní setkání je všeobecně nejlepším způsobem, jak se co nejlépe seznámit s druhým člověkem. V případě spolupráce s dobrovolníky na FIS MS Liberec 2009 se pracovníci sekce TEAM Liberec 2009 obvykle setkali s většinou dobrovolníků poprvé aţ na hromadném setkání, kde se jim taktéţ představili. Do té doby probíhala vzájemná komunikace spíše prostřednictvím emailů. S některými dobrovolníky se však pracovníci setkali osobně jiţ dříve, a to obvykle s libereckými dobrovolníky, kteří se přišli přihlásit do členství TEAMU osobně, do působiště kanceláří OV FIS MS Liberec 2009, do Rumunské ulice v Liberci.
V rámci osobního setkání se uskutečňovalo především upřesnění konkrétních dotazů ze strany dobrovolníků, na hromadných setkáních se poskytovaly všeobecné informace o spolupráci a vyplňovaly smluvní náleţitosti týkající se spolupráce dobrovolníků.
o Webové stránky
Webové stránky FIS MS Liberec 2009 - www.liberec2009.com - slouţily jak široké veřejnosti, tak i jednotlivým organizátorům a účastníkům MS pro získání všech potřebných informací všeobecného charakteru. Dobrovolníci měli na těchto stránkách vlastní záloţku, kde našly veškeré aktuální informace týkající se dění příprav, připravovaných akcí či změn, dále zde byla moţnost přihlášení se do databáze dobrovolníků pro potencionální nové členy, a to včetně všech podmínek pro získání členství v TEAM. Dále zde byly pro dobrovolníky k nahlédnutí fotogalerie z jiţ uplynulých akcí a kontakty na pracovníky sekce dobrovolníků.
o Čtvrtletník
Čtvrtletník, jak jiţ samo z názvu vyplývá, vycházel pravidelně kaţdé tři měsíce po celou dobu příprav i v průběhu MS a posílal se do poštovních schránek všem dobrovolníkům. Jednalo se o tzv. informační bulletin, který poskytoval dobrovolníkům
komplexní informace týkající se jejich spolupráce. Informoval je o uplynulých a plánovaných akcích v rámci působnosti v TEAMU Liberec 2009, o základních
informacích týkajících se FIS MS Liberec 2009 – historii, všeobecných informací, aktuálního dění v jednotlivých sekcích, představení členů organizačního výboru, areálů FIS MS Liberec 2009. Ve spojitosti spolupráce s dobrovolníky zde byly uvedeny podmínky a výhody spolupráce (Desatero dobrovolníka, smluvní náleţitosti spolupráce, pravidla OV), dále harmonogramy připravovaných akcí (školení, závody, setkání aj.), reporty z jiţ uplynulých akcí (rozhovory s dobrovolníky, sportovci, organizátory, fotografie), vzkazy od dobrovolníků či organizátorů. Na závěr kaţdého čtvrtletníku byla obvykle přihláška pro nové dobrovolníky (jiţ přihlášení dobrovolníci tak mohli poskytnout přihlášku svému známému). Čtvrtletník byl velice podstatný komunikační prostředek s dobrovolníky, prostřednictvím nehoţ se dozvěděli veškeré nezbytné informace. Byl vţdy uzpůsoben tak, aby i novému členu TEAMU v různém období poskytl zpětné informace o jiţ uplynulém dění.
4.6 Rozřazení dobrovolníků do jednotlivých sekcí
Kaţdý nově přihlášený dobrovolník se přihlašoval do databáze prostřednictvím formuláře, do kterého vypisoval údaje o své osobě. Mimo osobních dat zde také vyplňoval své schopnosti, dovednosti a zkušenosti s organizováním akcí podobného
těchto uvedených údajů pak mohli pracovníci sekce TEAM zařadit dobrovolníka do určité sekce tak, aby jeho schopnosti odpovídaly poţadavkům manaţera dané sekce.
Úkolem manaţerů jednotlivých sekcí bylo, dodat včas sekci TEAM Liberec 2009 počty dobrovolníků a konkrétní poţadavky, které by měli jejich dobrovolníci splňovat (např. znalost anglického jazyka, ovládání PC aj.), dále časovou dobu a místo jejich práce. Dle těchto poţadavků rozřadila oblast Coordination sekce TEAM Liberec 2009 dobrovolníky do všech sekcí.
Dobrovolníci FIS MS Liberec 2009 byli zapojeni do těchto sekcí: Akreditace, Bezpečnost, Doprava, Doprovodné programy, IT, Lékařská pomoc a zabezpečení, Marketing a promo, Media, Sport – technická pomoc v areálech, Sport – tratě, Sport – doprovod týmů, TEAM Liberec 2009, Ticketing, Ubytování. Kaţdá z těchto sekcí se zabývala pouze svoji oblastí spolupráce, přičemţ manaţer si určoval poţadavky na dobrovolníka, které byly za potřebí pro práci v dané sekci.
4.6.1 Hromadná setkání a setkání jednotlivých sekcí
Setkání dobrovolníků je jedním z prvních osobních styků s organizátory.
Před FIS MS Liberec 2009 proběhlo několik velkých hromadných setkání dobrovolníků. První z nich ještě za působnosti „starého“ Organizačního výboru, pod vedením Romana Kumpošta. Po změnách ve vedení v roce 2007, se konala dvě hromadná setkání dobrovolníků před Světovými poháry (2008), kde pomáhalo celkem 400 dobrovolníků. Na přelomu roku 2008/2009 proběhla tři velká setkání dobrovolníků, která se vztahovala k organizaci samotného mistrovství. Těchto setkání se zúčastnilo celkem 700 dobrovolníků, tzn. počet dobrovolníků pomáhajících při MS FIS MS Liberec 2009.
Úkolem sekce TEAM bylo před kaţdým pořádaným školením, včas zajistit a určit čas a místo konání, pozvat dobrovolníky na setkání, vést evidenci potvrzených účastí a na základě těchto počtů svolat ostatní organizátory MS, specializované odborníky, aby se zúčastnili tohoto setkání a dle určeného časového harmonogramu sekce TEAM sdělili dobrovolníkům vše potřebné, co se týkalo spolupráce v rámci jejich sekce. Pro setkání sekce TEAM zajišťovala společně s pronájmem prostor i poţadavky na materiální a technické vybavení sálu a občerstvení pro všechny účastníky.
