6
Poděkování:
Děkuji doc. Ing. Zuzaně Potužákové, Ph.D., za cenné a podnětné rady, připomínky a ochotu při vypracování mé diplomové práce.
Děkuji i celé své rodině za podporu při psaní diplomové práce.
Děkuji také zaměstnancům společnosti EGAP, především Mgr. Milanu Pacltovi za poskytnuté informace, rady a materiály.
7 Název diplomové práce:
EGAP - pojištění exportního kontraktu výstavby elektrárny na Slovensku
Anotace:
Cílem této diplomové práce je ukázat fungování Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s. v rámci obchodního případu pojištění exportního kontraktu výstavby elektrárny na Slovensku. Tato práce ukazuje právní úpravy, kterými se činnost této pojišťovny řídí od hlavních mezinárodních dokumentů až po ty národní. Součástí celého procesu je několik analýz, které zkoumají, zda jsou jednotlivé subjekty, samotný obchodní případ či teritorium vhodné k pojištění. Práce ukazuje, že činnost společnosti je přísně vázána na zákony a jsou v ní zabudovány mechanismy nezbytné ke správnému fungování.
Díky této práci byly objeveny některé nedostatky pracovního procesu, který byl během psaní této práce spuštěn, a následně byly navrženy změny, které zefektivnily některé kroky. Hlavním cílem však bylo správně nastavit a uzavřít obchodní případ výstavby elektrárny, což se podařilo na začátku dubna, kdy bylo uhrazeno pojistné a smlouva tak nabyla účinnosti.
Klíčová slova:
Úvěrové pojištění, Státní podpora, Pojistná smlouva, Konsensus OECD, Analýza, EGAP
8 Title of thesis:
EGAP - export contract insurance of construction of the plant in Slovakia
Annotation:
The main goal of this thesis is to show Export Guarantee and Insurance Corporation within the scope of export contract insurance of construction of the plant in Slovakia. The thesis provides reader with legal regulations both international and national Export Guarantee and Insurance Corporation has to follow. The significant part of this paper deals with analyses of importer, exporter, contract or territory, which should bring information about suitability and feasibility of the project. The thesis shows mechanisms, which are implemented into the whole process with the aim of proper acting of the company’s management and interim control. Thanks to this thesis were found and solved deficiencies of work-flow. The main target defining conditions and concluding of the insurance policy was completed at the beginning of April by payment of premium.
Key words:
Credit insurance, State support, Insurance policy, Consensus OECD, Analysis, EGAP
9
Obsah
Seznam obrázků, tabulek a grafů ... 10
Úvod ... 12
1. Úvěrové pojištění ... 14
1.1. Charakteristika úvěrového pojištění v mezinárodním prostředí ... 15
1.2. Úvěrové pojištění se státní podporou ... 18
1.3. Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP) ... 25
2. Analýza subjektů ... 32
2.1. Analýza českého vývozce ... 33
2.2. Analýza dlužníka ... 40
2.3. Vyhodnocení analýzy ... 46
3. Teritoriální analýza – Slovensko ... 48
3.1. Analýza ekonomického prostředí ... 48
3.2. Analýza ostatních rizik ... 54
3.3. Analýza energetického průmyslu na Slovensku ... 59
4. Akviziční činnost v rámci obchodního případu výstavby elektrárny ... 65
4.1. Poradenská fáze ... 66
4.2. Prescoring ... 67
4.3. Fáze konečného posouzení ... 68
4.4. Uzavření pojistné smlouvy ... 74
4.5. Monitoring ... 76
Závěr ... 78
Použité zdroje ... 80
10
Seznam obrázků, tabulek a grafů
Obrázky:
Obr. 1.1 – Klasifikace zemí dle OECD (1/2014) ... 23
Obr. 1.2 – Rozsah pojištění EGAP ... 25
Obr. 1.3 – Portfolio pojištění dle zemí ke konci roku 2013 ... 27
Obr. 1.4 – Pojištění vývozního dodavatelského úvěru ... 28
Obr. 1.5 – Pojištění investic českých právnických osob v zahraničí ... 29
Obr. 1.6 – Pojištění bankovních záruk ... 30
Tabulky: Tab. 2.1 – Vybrané ukazatele z výsledovky vývozce (v tis. Kč) ... 33
Tab. 2.2 – Základní finanční údaje (v tis. Kč) ... 35
Tab. 2.3 – Vybrané ukazatele dokladující výkonnost společnosti ... 37
Tab. 2.4 – Ukazatele zadluženosti společnosti ... 37
Tab. 2.5 – Ukazatele likvidity ... 38
Tab. 2.6 – Doba obratu zásob, pohledávek a závazků (ve dnech) ... 38
Tab. 2.7 – Časový přehled závazků z obchodního styku... 39
Tab. 2.8 – Časový přehled pohledávek z obchodního styku ... 39
Tab. 2.9 – Očekávaný vývoj tržeb a klíčových ukazatelů ... 40
Tab. 2.10 – Vybrané ukazatele z výsledovky dlužníka (v mil. EUR) ... 41
Tab. 2.11 – Vybrané ukazatele dokladující výkonnost společnosti ... 42
Tab. 2.12 – Ukazatele zadluženosti společnosti ... 43
Tab. 2.13 – Ukazatele likvidity ... 43
Tab. 2.14 – Doba obratu zásob, pohledávek a závazků (ve dnech) ... 44
Tab. 2.15 – Časový přehled závazků z obchodního styku (v tis. EUR) ... 45
Tab. 2.16 – Časový přehled pohledávek z obchodního styku (v tis. EUR) ... 45
Tab. 2.17 – Projekce finančního plánu (v mil. EUR) ... 46
11 Grafy:
Graf 3.1 – Reálný růst HDP v období 2007 – 2013 (v %) ... 49
Graf 3.2 – HDP na obyvatele dle parity kupní síly v období 2007 – 2012 (v tis. $) ... 50
Graf 3.3 – Vývoj inflace v období 2007 – 2013 (v %) ... 51
Graf 3.4 – Vývoj nezaměstnanosti v období 2007 – 2012 (v %) ... 52
Graf 3.5 – Vývoj veřejného dluhu k HDP v období 2004 – 2012 ... 53
Graf 3.6 – Vývoj státního rozpočtu k HDP v období 2004 – 2012 ... 53
Graf 3.7 – Počty mandátů přidělené politickým stranám ve volbách 2012 ... 55
Graf 3.8 – Počet nezbytných úkonů v rámci soudního řízení ... 56
Graf 3.9 – Průměrná délka soudního řízení ve vybraných státech (ve dnech) ... 56
Graf 3.10 – Náklady na soudní řízení vzhledem k předmětné pohledávce (v %) ... 57
Graf 3.11 – Síť silnic a dálnic na Slovensku v roce 2013 ... 58
Graf 3.12 – Vývoj exportu a importu v období 2007 – 2012 (v mil. EUR) ... 59
Graf 3.13 – Podíl výroby elektrické energie podle zdrojů za rok 2012 ... 60
Graf 3.14 – Přehled elektráren a elektrického vedení na Slovensku ... 61
Graf 3.15 – Vývoj výroby a spotřeby elektrické energie na Slovensku do roku 2012 (v GWh) ... 62
Graf 3.16 – Tržní podíly dodavatelů elektrické energie na Slovensku v roce 2012... 62
Graf 3.17 – Vývoj cen energií ve vybraných zemích do roku 2012 (za 1 kWh v EUR) ... 64
12
Úvod
Počátek 3. tisíciletí se nese v duchu olympijského hesla „Citius, Altius, Fortius“1. Technologický rozvoj postupuje mílovými kroky, globalizace prostupuje celý svět a konkurence a tlak na snižování cen je denní chléb, se kterým se potýká téměř každá firma.
To s sebou přináší vyšší tlak na všechny stupně managementu firem a tlačí je do mnohem větších rizik než kdykoliv předtím. Tento tlak nemohl světový trh dlouhodobě ustát a nastalo nevyhnutelné. Na přelomu let 2008 a 2009 došlo k propadu světového hospodářství, ze kterého se vzpamatovává ještě dnes.
Jednou z možností, jak české firmy řeší tuto situaci je zvýšený zájem o zahraniční trhy, především východní, které nebyly krizí tolik zasaženy. Přestože je v asijských zemích a východní Evropě tzv. „hlad“ po zboží a službách, jedná se o země, které skýtají mnohem vyšší míru rizika než domácí či evropský trh.
Přístupů, jak se vypořádat s rizikem, nabízí dnešní doba hned několik. Řešení nabízí dokonce i stát, který zřizuje státní agentury na podporu exportu. Jednou z těchto institucí fungujících na území České republiky je Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.
(EGAP), což je představitel úvěrové pojišťovny se státní podporou. Hlavním cílem této práce bude demonstrovat činnost EGAP v rámci obchodního případu výstavby elektrárny na Slovensku.
Důvodů pro výběr tohoto tématu je hned několik. Energetický průmysl je jedním z nejožehavějších témat současnosti a zároveň velký otazník pro naši budoucnost. Zároveň se jedná o našeho východního souseda, se kterým sdílíme kromě historie také významné obchodní vztahy. A v neposlední řadě se tímto obchodním případem zabývám v rámci své pracovní náplně v EGAP, tudíž mohu v této diplomové práci použít své vlastní zkušenosti a nikoliv jen citovat již dříve napsané.
Z metodologického hlediska jsou v práci použity různé vnitropodnikové ukazatele výkonnosti, dále makroekonomické ukazatele a statistické výpočty. Tato práce vychází ze skutečného obchodního případu, nicméně z důvodu zachování obchodního tajemství
1 Rychleji, výše, silněji
13
nejsou v práci uváděny názvy vývozce, dovozce ani jejich mateřských společností.
Uvedena je pouze financující banka, kterou je Česká exportní banka, a.s.
Úvodní kapitola této práce bude zaměřena na charakteristiku úvěrového pojištění se státní podporou, jak z hlediska národní právní úpravy, tak z nařízení v rámci Evropské unie a mezinárodních multilaterálních úmluv. Závěr této kapitoly bude věnován samotné Exportní garanční a pojišťovací společnosti a její roli v proexportní politice státu.
Snahou je zachytit celý proces od úvodních jednání, přes schválení a podpis pojistné smlouvy až po následnou správu. Vzhledem k tomu, že nosnou částí celého procesu je analýza, bude celý proces rozdělen to třech kapitol. První, v pořadí celé práce druhá, bude věnována analýze vývozce a dovozce. Správně vypracovaná a vyhodnocená analýza je základem úspěchu EGAP, a tak není radno v této části cokoliv zanedbat či opomenout.
Kromě komerčních rizik, která jsou spojena s dovozcem, kryje EGAP také politická rizika, která jsou ovlivněna teritoriem vývozu a ekonomickou a politickou situací dané země.
Přestože Slovensko patří ke stabilním a vyspělým zemím, jedná se o, svým objemem, velký kontrakt, a tak je součástí procesu také analýza rizik Slovenského státu a také analýza energetického průmyslu.
V závěrečné kapitole bude celý proces shrnut podle nejnovějších postupů EGAP. Počínaje fází pojistné příležitosti, ve které se EGAP seznamuje s projektem, přes předběžné a konečné posouzení obchodního případu, jehož součástí bude vyhodnocení analýz až po uzavření a správu pojistné smlouvy, která v optimálním případě končím řádným splacením úvěru.
K sepsání této práce bylo použito množství interních dokumentů počínaje finančními výkazy vývozce a dovozce až po metodické příručky a příkazy. Z mezinárodních pramenů je hlavním zdrojem Konsensus OECD, který je jedním ze základních stavebních kamenů pojištění se státní podporou. Ze statistických pramenů se nejvíce čerpá ze Statistického úřadu Slovenské republiky, Eurostatu a Světové banky.
14
1. Úvěrové pojištění
„Půjčit je laskavost, dostat zpátky je zázrak.“
Tádžické přísloví Již staří Tádžikové věděli, že splácení půjčky či navrácení půjčené věci není úplnou samozřejmostí. Nicméně historie pojišťovnictví sahá mnohem dále až do pět tisíc let vzdálené starověké Číny. Námořní obchod v té době byl velice významným zdrojem příjmů, a to pochopitelně věděli i piráti, kteří na obchodní lodě číhali. Najmout si ozbrojený doprovod bylo příliš drahé a bez něj to bylo zase moc riskantní, a proto důvtipní Číňané přišli s originálním řešením. Před vyplutím se dohodlo několik obchodníků a rozdělili rovnoměrně své zboží na několik lodí, čímž když jedna z nich padla do rukou pirátů, zbylé dorazily se svými náklady v pořádku. Přestože tratili všichni, jejich ztráty byly mnohem menší, a tudíž byli spokojeni všichni, včetně pirátů.
Klasické pojištění, jak jej známe dnes, se začíná objevovat na konci 17. století, a kde jinde než ve Velké Británii. Jednalo se především o životní pojištění. Jednou ze zajímavých nabídek britské pojišťovací společnosti Lloyd's bylo také sázení na smrt. Přestože to nebylo úplně etické, zisky společnosti rostly. Jak to fungovalo? Jakmile některý z lordů onemocněl, pojišťovna vypsala kurzy a Britové sázeli, za jak dlouho tato osoba zemře.
Tento business vydržel až do roku 1774, kdy byl oficiálně zakázán parlamentem.2
Začátek pojištění se státní podporou by se dal datovat rokem 1978, kdy byla uzavřena více či méně gentlemanská dohoda mezi členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (Organisation for Economic Co-operation and Development, dále jen OECD), ze které se následně vyvinul Konsensus OECD (Arrangement on Guidelines for Officially Supported Export Credits), který se dá v současnosti považovat za kuchařku exportních úvěrů a pojištění se státní podporou.
Téma této práce je zachycení činnosti Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s.
v rámci obchodního případu výstavby elektrárny na Slovensku, a tudíž úvod této kapitoly bude věnován charakteristice úvěrového pojištění, na kterou naváže část zabývající se úvěrovým pojištěním se státní podporou. Jedná se o velmi specifickou oblast
2 [59] VLNAS, M. Dějiny pojištění: Od hrdlořezů k sázení na smrt [on-line]. Praha: Finmag - Finanční magazín, 2010 [2014-02-19]. ISSN 1802-9612, Dostupné z: http://finmag.penize.cz
15
pojišťovnictví, která je kromě národní legislativy také ovlivněna mezinárodními úmluvami a nařízeními, kterým bude věnována samostatná podkapitola. Závěr bude věnován samotné Exportní garanční a pojišťovací společnosti, která je představitelem úvěrové pojišťovny se státní podporou v České republice.
1.1. Charakteristika úvěrového pojištění v mezinárodním prostředí
V současnosti se běžně v obchodním styku setkáváme se situací, kdy vzniká časový nesoulad mezi dodáním zboží prodávajícím a uhrazením kupní ceny kupujícím. Výzkumné středisko pro úvěrový management při univerzitě v Leedsu provedlo v roce 2006 výzkum3, ze kterého vyplynulo, že na více jak 80 % obchodních zakázek je poskytován dodavatelský úvěr. Závazky z obchodního styku tvoří jednu z nejvyšších položek pasiv, často až 30 %, v rozvahách mnoha firem, z čehož je patrné, že úvěrový management je jednou z klíčových oblastí společností. Výzkum také poukazuje, jak pozdní platby negativně ovlivňují cash- flow společnosti, což může způsobit problémy mnoha firmám, především těm menším.
Zpoždění ve splácení pohledávek je pouze jedno z mnoha rizik, kterým podnikatelé čelí v obchodním styku. Navíc v mezinárodním prostředí mohou být některá rizika komplikovanější kvůli odlišnosti právních systémů či odlišným obchodním zvyklostem.
Dále se firma potýká s tržními riziky v podobě špatného odhadu vývoje trhu či nepředvídatelnými změnami a s přepravními riziky, kterým se dá vyhnout zvolením vhodné dodací podmínky.
Kromě toho se v mezinárodním obchodě vyskytují rizika, se kterými se na domácím trhu nepotkáme, jako jsou například kurzové riziko, které představuje situaci, kdy prodávající v důsledku vývoje kurzu inkasuje v přepočtu nižší částku, než by získal v případě prodeje zboží či služby v domácí měně a komerční či teritoriální rizika, která jsou tržně nepojistitelná. Definici těchto rizik nejlépe vystihují nové Všeobecné pojistné podmínky EGAP.
„Příčinami představujícími komerční riziko se rozumí: 4
3 [33] MANAGEMENT RESEARCH CENTRE OF UNIVERSITY OF LEEDS BUSINESS SCHOOL:
Credit Insurance Supports Companies´Profitable Growth. studie pro Euler-Hermes [online]. 2006 [2014-02- 11]. Dostupné z: http://www.fecma.eu/Documents/UKStudyBrochureCreditInsurance.pdf
4 [17] EGAP: Všeobecné pojistné podmínky [online]. Platné od 1. 1. 2014, [vid. 2014-02-13]. Dostupné z:
http://www.egap.cz
16
a) platební neschopnost Dlužníka, zejména rozhodnutí o úpadku nebo zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku Dlužníka, nebo jiné skutečnosti, kterým právní řád v Zemi Dlužníka přiznává stejné nebo obdobné právní důsledky platební neschopnosti (platební neschopnost), anebo
b) odepření zaplacení Pojištěné pohledávky Dlužníkem bez právního důvodu (platební nevůle).
Příčinami představujícími teritoriální riziko se rozumí jakákoliv z následujících skutečností:
a) obecné moratorium na platby prohlášené vládou Země Dlužníka nebo Další zavázané osoby nebo institucí jakéhokoliv státu, jejímž prostřednictvím je platba prováděna,
b) politické události nebo hospodářské obtíže vzniklé v jiné zemi než v Zemi Pojistitele nebo legislativní či správní opatření přijaté v jiné zemi než v Zemi Pojistitele, jež zabraňují nebo opožďují převod peněžních prostředků placených na úhradu Pojištěných pohledávek, c) právní předpisy přijaté v Zemi Dlužníka nebo Zemi Další zavázané osoby prohlašující platby v místní měně za řádné splnění závazku splatit Pojištěné pohledávky, bez ohledu na skutečnost, že v důsledku kolísání měnových kurzů tyto platby po převedení do měny, ve které mají být Pojištěné pohledávky splaceny, již nepostačují k pokrytí celé výše splatné Pojištěné pohledávky k datu převodu peněžních prostředků,
d) jakákoli jiná opatření nebo rozhodnutí vlády či orgánu veřejné moci jiné země než Země Pojistitele nebo mezinárodních organizací, která znemožňují splacení Pojištěných pohledávek podle stanovených podmínek,
e) jakékoliv opatření nebo rozhodnutí vlády či orgánu veřejné moci Země Pojistitele nebo Země Pojistníka, popřípadě Země Pojištěného, včetně opatření a rozhodnutí institucí Evropské unie, pokud je Země Pojistníka, popřípadě Pojištěného, členským státem Evropské unie, týkající se obchodu a/nebo plateb mezi členským státem a třetími zeměmi, pokud jeho účinky nejsou kryty jiným způsobem příslušnou vládou,
f ) případy vyšší moci, k nimž došlo v jiné zemi než v Zemi Pojistitele, tj. válka (včetně občanské války), vyvlastnění, revoluce, nepokoje, občanské nepokoje, cyklóny, povodně, zemětřesení, sopečné výbuchy, přílivové vlny a jaderné havárie, a
g) nezaplacení pohledávky nebo prodlení se zaplacením pohledávky Veřejnoprávním dlužníkem.“
17
Nicméně zahraniční obchod je také jednou z možností na snižování rizika. V případě, že dojde k poklesu poptávky po produktu na domácím trhu, může společnost využít rostoucí poptávkový trend na trhu zahraničním, čímž může předejít nepříznivým vlivům například v důsledku sezónních výkyvů.5
Pokud se s některými z těchto rizik management setká, je nezbytné zaujmout aktivní přístup a vyvarovat se situacím, ve kterých se dané riziko vyskytuje. V případě, že to není možné, se před ním musí chránit. Výše zmíněné v podstatě popisuje risk management, což je ekonomická disciplína, která v posledních letech hraje důležitou roli v oblasti strategického řízení. Úspěšnost tohoto systému závisí nejenom na jasně stanovených úkolech, které musí být plněny, ale také na následnou kontrolu a zpětné vyhodnocování nejenom minulých a současných aktivit, ale i budoucích plánů a prospekcí.6
Významnou roli v oblasti řízení rizik hraje prevence, především při výběru obchodního partnera. Málokterá společnost si z dlouhodobého hlediska vystačí se stávající odběrateli, a tudíž je nutné čas od času získat nové. V takovém případě bude nezbytné získat dostatek relevantních informací, po jejichž vyhodnocení získáme informaci o vhodnosti či nevhodnosti dané firmy pro obchodní spolupráci. Není v kapacitách většiny firem mít vlastní oddělení, které bude mít za cíl vyhodnocovat potenciální partnery. Tuto roli zastávají poradenské či informační společnosti, které za úplatu poskytují vyhodnocení různých subjektů či teritorií nebo specializované agentury financované v rámci proexportní politiky státu, mezi které patří Hospodářská komora či CzechTrade.7
I přes maximální úsilí není zaručeno, že vývozce obdrží platbu za dodané zboží či službu.
S pozdním placením pohledávek se potýká většina firem. Nejspolehlivější způsob, kterým je možné ošetřit, že bude zaplacena kupní cena, resp. že bude vývozce uspokojen, je pojištění. Výše citovaný průzkum Výzkumného střediska v Leedsu dokládá výhodnost pojištění, díky kterému firmy ušetří až 1,38 % z ročního obratu.8
5 [01] BUSINESSINFO.CZ: Rizika v mezinárodním obchodě [online]. 2009, [vid. 2014-02-13]. Dostupné z:
http://www.businessinfo.cz
6 [27] IHNED.CZ: Proces řízení rizik - praktické zásady úspěšné implementace [online]. Hospodářské Noviny, 1996 [vid. 2014-02-06]. ISSN 1213 – 7693, Dostupné z: http://financnimanagement.ihned.cz
7 http://www.komora.cz, http://www.czechtrade.cz
8 [33] MANAGEMENT RESEARCH CENTRE OF UNIVERSITY OF LEEDS BUSINESS SCHOOL:
Credit Insurance Supports Companies´Profitable Growth. studie pro Euler-Hermes [online]. 2006 [2014-02- 11]. Dostupné z www: http://www.fecma.eu/Documents/UKStudyBrochureCreditInsurance.pdf
18
Úvěrové pojištění je jedním z nástrojů, jak mít pod kontrolou cash-flow společnosti, pomáhá vytvářet hlubší vztahy s bankami, ze kterých může firma následně profitovat získáním výhodnější úrokové sazby a zároveň pozitivně působí na obchodní vztahy, jelikož firma může nastavit všem partnerům rovné podmínky, čímž nikoho nediskriminuje a současně je chráněna.
Dalším významným aspektem je fakt, že management společností, které mají své obchody pojištěny, se může více zaměřit na klíčové operativní a strategické plány, jako jsou rozvoj nových výrobků, či rozvoj na nové potenciální trhy, čímž se jejich aktivity stávají mnohem efektivnější.
1.2. Úvěrové pojištění se státní podporou
Cílem této práce je zmapovat činnost EGAP v rámci obchodního případu výstavby elektrárny na Slovensku, tudíž tato kapitola bude věnována úvěrovému pojištění se státní podporou a legislativnímu rámci, kterým se činnost pojišťoven se státní podporu řídí.
Z české legislativy se jedná zejména o zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a z mezinárodní především o Konsensus OECD.
„Státní podpora spočívá v ručení státu za závazky, vyplývající z uzavřených pojistných smluv, a je považována za standardní nástroj podpory exportu s rychlou návratností vložených prostředků, za nástroj výrazně prorůstový a protikrizový, používaný ke stimulaci ekonomiky ve všech vyspělých zemích. Státem podporované vývozy se řídí souborem pravidel OECD a EU, která zajišťují, že si vývozci z jednotlivých zemí nekonkurují rozsahem státní podpory, ale výlučně kvalitou a cenou zboží a služeb.
Vývozy realizované se státní podporou ve formě pojištění přinášejí efekt nejenom samotným exportérům, ale obvykle také široké síti jejich subdodavatelů, zpravidla z řad malých a středních podniků. Znamenají práci pro stovky a tisíce lidí a v některých případech i pomáhají zachovat určitý typ výroby s dlouhodobou tradicí, podpořit zaměstnanost v regionech, udržet vysoce kvalifikované pracovníky a neztratit cenné know- how. Dalším přínosem pojištění se státní podporou je skutečnost, že dává exportérům možnost hledat obchodní příležitosti i mimo země Evropské unie, na dynamicky se
19
rozvíjejících perspektivních trzích Asie, Afriky a Latinské Ameriky, a získávat nejenom potřebné zkušenosti, ale také reference pro navazování nových obchodních kontaktů.“9
1.2.1. Česká legislativa
Již bylo řečeno, že pojištění se státní podporou se řídí hlavně zákonem č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. „Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství a závazky vyplývajícími z členství České republiky ve Světové obchodní organizaci státní podporu vývozu poskytovanou formou pojištění vývozních úvěrových rizik, podpořeného financování a dorovnávání úrokových rozdílů.“10 Dle tohoto zákona je provozováním pojištění pověřena exportní pojišťovna, jejímž jediným akcionářem je stát a současně z něj vyplývá, že pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se činnost exportní pojišťovny zákonem o pojišťovnictví.
Pojišťovna je povinna udržovat fondy, které mají sloužit ke krytí pojistných plnění. Tyto fondy jsou tvořeny především ze zisku a dotací ze státního rozpočtu, které jsou pro tuto příležitost určeny. Výše fondů a zároveň rezerv je stanovena ministerstvem financí, které může přihlédnout ke skutečnostem mimořádně vysokého rizika u některých případů a nařídit zvýšení poměru odváděné části vybraného pojistného do fondů, popř. i do rezerv.
Současně je exportní pojišťovna omezena výší pojistné kapacity, což je suma všech uzavřených smluv či příslibů uzavřít pojistnou smlouvu během daného roku. Tato kapacita je stanovena státním rozpočtem vždy individuálně na každý rok. V roce 2013 činila 230 mld. Kč.11 Způsob výpočtu stanoví ministerstvo financí právním předpisem, přičemž vychází ze zpráv o činnosti a užití prostředků státního rozpočtu, které je povinna exportní pojišťovna podávat jednou ročně.
Tímto zákonem se stát zavazuje ručit za závazky vzniklé z pojištění vývozních úvěrových rizik exportní pojišťovnou. Nicméně k plnění ze strany státu dojde až v případě nedostatku prostředků ve fondu exportní pojišťovny, který je k tomuto účelu tvořen. Současně dochází k postoupení pohledávek v rozsahu odpovídajícímu podílu závazků uhrazených státem.
Stát ručí za tyto závazky bezpodmínečně a neodvolatelně.
9 [16] EGAP: Státní podpora exportu [online]. 2013, [vid. 2014-02-13]. Dostupné z: http://www.egap.cz
10 [18] EGAP: Zákon č. 58/1995 Sb. [online]. 2013, [vid. 2014-02-13]. Dostupné z: http://www.egap.cz
11 [14] EGAP: Prezentace k seminářům EGAP - Interní dokument EGAP. Praha, 2013.
20
1.2.2. Mezinárodní vztahy a spolupráce
Mezi hlavní cíle mezinárodních společenství patří především rovné příležitosti na trhu pro všechny zúčastněné subjekty. Jakákoliv státní subvence či zasahování státu do ekonomiky, které by mělo v důsledku zapříčinit zvýhodnění některých jedinců či firem je v mezinárodním měřítku neakceptovatelné, a proto si spousta mezinárodních institucí klade za cíl vytvořit takové podmínky úvěrového pojištění v mezinárodním obchodě, které budou akceptovatelné všemi zúčastněnými stranami a zároveň budou poskytovat rovné podmínky.
Úvěrové pojištění se z hlediska multilaterálních úmluv řídí především Konsensem OECD, kterému bude věnována následující podkapitola. Značný vliv na mezinárodní obchod má Světová obchodní organizace, která mimo jiné ovlivňuje činnost úvěrových pojišťoven Dohodou o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (Agreement on Subsidies and Countervailing Measures). A v neposlední řadě promlouvá do mezinárodního dění také Evropská unie směrnicí Rady 98/29/ES ze dne 7. května 1998 o harmonizaci hlavních ustanovení týkajících se pojištění vývozních úvěrů pro operace se střednědobým a dlouhodobým krytím.
Světová obchodní organizace (WTO)
Největší z mezinárodních organizací zabývajících se sestavováním pravidel pro fungování mezinárodního obchodu je Světová obchodní organizace. V současnosti má téměř 160 členských států z celého světa. Tato organizace, sídlící v Ženevě, byla založena v roce 1995 jako nastoupivší za Všeobecné dohody o clech a obchodu.
Hlavním a nejvyšším cílem WTO je liberalizovat mezinárodní obchod, čímž chce pomoci především výrobcům (zboží i služeb), exportérům a importérům, aby mohli úspěšně realizovat své podnikatelské záměry. Tohoto cíle se snaží dosáhnout pomocí odbourávání bariér mezinárodního obchodu.
Jedním z významných dokumentů, vydaných WTO a vztahujícím se k tématu úvěrového pojištění, je Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (Agreement on Subsidies and Countervailing Measures).12 Tento dokument upravuje subvenční politiky členských
12 [60] WTO: Agreement on Subsidies and Countervailing Measures [online]. Ženeva: Světová obchodní organizace, 2001 [vid. 2014-02-14]. Dostupné z: http://www.wto.org
21
států a jimi zřízených institucí, mezi které patří i EGAP, aby bylo zachováno zdravě konkurenční prostředí. Zároveň upravuje vztah k tzv. „least-developed countries“
(nejméně rozvinutým státům), ale o těchto bodech se šířeji zmíníme v kapitole věnované Konsensu OECD.
Na závěr je nezbytné dodat, že tyto dohody členů Světového obchodní organizace mají více či méně doporučující charakter a není v silách zajistit, že všechny členské státy dodržují přesně všechny podmínky zaručující celosvětově dokonale-konkurenční prostředí.
Tato praxe se také potvrzuje v indikativních nabídkách východoasijských úvěrových pojišťoven, které nabízejí pojistné prémie pod úrovní těch evropských (např. Hermesu13), čímž chtějí zvýhodnit své exportéry ve výběrových tendrech.
Evropská unie (EU)
Stěžejním dokumentem v rámci EU je Směrnice rady 98/29/ES ze dne 7. května 1998 o harmonizaci hlavních ustanovení týkajících se pojištění vývozních úvěrů pro operace se střednědobým a dlouhodobým krytím.14 Tato směrnice je plně v souladu s Dohodou o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a s Konsensem OECD. Mezi hlavní cíle, které jsou závazné pro všechny členy společenství, patří harmonizace a spolupráce jako stěžejní faktor konkurenceschopnosti na trzích mimo společenství, dále nenarušování hospodářské soutěže uvnitř EU a rovněž podpora integrace rozvojových zemí do světového hospodářství.
Příloha Společné zásady pro pojištění vývozního úvěru vymezuje konkrétní zásady pojištění se státní podporou. Jedním z rozdílů je, že se zabývá pouze dodavatelským a odběratelským úvěrem, oproti Konsensu, který řeší celou škálu možných produktů, které mohou exportéři v rámci svých obchodních případů potřebovat. Dále definuje rozsah pojistného krytí, jakož i stanovení pojistného či nárok na pojistné plnění, jejichž definice je shodná s Konsensem, tudíž tyto základní parametry budou shrnuty v další podkapitole.
Významnou činností, které nařizuje, jak EU, tak OECD je způsob oznamování pojistných aktivit. Evropská směrnice stanovuje čtyři způsoby oznamování. Výroční oznámení, která informují o činnosti v předcházejícím roce, dále za účelem rozhodnutí v případě neshody,
13 Německá úvěrová pojišťovna.
14 [41] RADA EU: Směrnice rady 98/29/ES [online]. Brusel: Rada Evropské unie, 1998 [vid. 2014-02-17].
Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu
22
že se jedná o více pojistitelů zároveň, kteří mají na dlužníka odlišný názor, a oznámení předem a dodatečně za účelem informace v případech, že se pojistitel odchyluje od základních ustanovení.
1.2.3. Konsensus OECD
Konsensus OECD je hlavním dokumentem, kterým se řídí úvěrové pojišťovny, a tudíž i rozsah a hloubka, v porovnání s ostatními dohodami a směrnicemi, je větší. Kromě úvěrového pojištění se zabývá také přímou finanční podporou15 či jejich kombinací.
Součástí jsou také sektorové dohody zabývající se obnovitelnou energií, jadernými elektrárnami, a velkými dopravními prostředky (lodě, civilní letadla a vlaky).
Základy tohoto dokumentu byly dány na summitu G7 na francouzském zámku Château de Rambouillet v polovině 70. let minulého století. Nedlouho poté v roce 1978 se ve Francii rodí první verze Konsensu OECD, k jehož dodržování se přihlásilo 20 zemí. V současnosti se na tvorbě Konsensu podílí 29 zemí a je závazný pro všechny členy seskupení a zároveň se jím řídí některé nečlenské státy.
Za dobu své existence dostála jednání významných úspěchů. Jde zejména o odstranění nepovolené subvence v podobě nízkých pojistných sazeb, vytvoření risk-kategorií na subjekty, dle kterých se stanovují předepsané minimální pojistné sazby a dále významné sektorové dohody v oblastech obnovitelných zdrojů a letadel. Tyto úspěchy jsou odvozeny od cílů účastníků k odstranění překážek obchodu a měly by přinášet vyrovnanou míru výhod a zátěže, a proto tedy název „konsensus“ neboli shoda. 16
OECD dělí země do kategorií 0 – 7 dle ekonomické vyspělosti, jak je zřejmé z níže přiloženého obrázku. Nejlepší rating mají nejvyspělejší státy, mezi které patří i Česká republika. Tato skupina je tzv. tržně pojistitelná, a tudíž se na ně vztahuje úvěrové pojištění se státní podporou jen okrajově. Země kategorie 1 až 7 jsou tzv. tržně nepojistitelné17, jelikož se jedná o rizika komerční či politická, která mají povahu vyšší moci. Mezi tyto
15 Tedy upravuje činnost nejenom EGAP, ale i České exportní banky, což je státem zřízená banka na podporu českých exportérů.
16 [35] OECD: Achievements and challenges continued! [online]. Paříž: OECD, 2008 [vid. 2014-02-17].
Dostupné z: http://www.oecd.org
17 V současnosti některé komerční pojišťovny v rámci získání konkurenční výhody pojišťují i projekty do některé z těchto zemí, např. do Egypta (kategorie 6 dle OECD).
23
státy patří většina zemí Asie, Afriky, Latinské Ameriky či například některé balkánské či post-sovětské republiky.
Obr. 1.1 – Klasifikace zemí dle OECD (1/2014)
Zdroj: [19] EKN: Countries – Overview map [online]. Stockholm: The Swedish Export Credits Guarantee Board, 2014 [vid. 2014-02-27]. Dostupné z: http://www.ekn.se
Mezi základní podmínky pojištění stanovené Konsensem patří akontace v minimální výši 15 % hodnoty kontraktu, která musí být zaplacena před ukončením dodávek či výstavby projektu a s tím spojené dokumentace (Starting Point of Credit). Z toho vyplývá, že maximální možná subvence na financování ze strany státu může činit 85 % hodnoty kontraktu. Součástí dodávek jsou povoleny tzv. místní náklady, které mohou činit maximálně 30 % z hodnoty smlouvy o vývozu očištěné o dodávky ze země dovozce (Export Contract Value). Většinou se jedná o stavební a montážní práce, které by bylo pro vývozce komplikované zajistit. A poslední hlavní podmínkou je maximální délka splácení, která nesmí překročit 10 let.18
Konsensus také dohlíží na zdravě konkurenční prostředí a stanovuje minimální pojistné sazby pro každou kategorii zemí, které pravidelně aktualizuje. Následně si každá úvěrová pojišťovna stanovuje sazby odvozené od těchto minimálních sazeb, díky čemuž je
18 Tato doba se netýká sektorových ujednání, kde se můžou jednotlivé délky lišit. Např. u obnovitelných zdrojů je možná délka splácení až 18 let, u elektráren 12 let atd.
24
zabráněno neúměrné podpoře státu. Zdravá konkurence je také podpořena principem samofinancování, který je v Konsensu zakotven, čímž se rozumí, že z dlouhodobého hlediska stát nesmí krýt provozní ztráty vzniklé z pojistných plnění a tedy dotovat provoz pojišťovny.
V roce 2004 vydalo OECD doporučení o společných přístupech k životnímu prostředí a ke státem podporovaným vývozním úvěrům, ve kterém se členské státy zavazují nepodporovat projekty, které narušují životní prostředí. V roce 2012 se toto doporučení rozšířilo i na sociální aspekty (především na lidská práva). U všech projektů delších než dva roky musí být vypracován posudek ESIA19, který zařadí projekt do příslušné kategorie A (nejhorší) až C (nejlepší). Pojištěný ve spolupráci s pojistitelem je povinen informovat veřejnost o dopadu projektu na životní a sociální prostředí.
Dalším významným dokumentem OECD je úmluva o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích z roku 1997, která zavazuje členské státy zamezit podplácení v transakcích u projektů podporovaných pojištěním se státní podporou. Prohlášení vývozce o nepodplácení je součástí každé žádosti o pojištění. V případě, že se zjistí, že vývozce spáchal trestný čin v souvislosti s podplácením, nebude pojištěn, popř. pokud bude rozsudek vynesen až po uzavření pojistné smlouvy, má pojišťovna právo odmítnout vyplacení případného pojistného plnění.
Jednou ze snah mezinárodních organizací, včetně OECD, je podpora rozvojových zemí.
V roce 2008 přijala OECD pravidla o poskytování státní podpory do těchto zemí. Z velké části se jedná o africké státy. Tato podpora by měla splňovat čtyři základní charakteristiky – projekt bude generovat zisk, podpoří rozvoj dané země, neohrozí vývoj státního dluhu a podpoří dobré rozhodování na vládní úrovni a transparentnost.20
Veškerými těmito principy a nařízeními se řídí také česká úvěrová pojišťovna se státní podporou, které bude věnována závěrečná část této kapitoly, po které budou následovat analýzy subjektů, teritoria a odvětví.
19 ESIA (Environmental and Social Impact Assessment) - neboli vyhodnocení vlivu vývozu na životní a sociální prostředí v zemi dovozce
20 [55] TRADE COMMITTEE: Principles and guidelines to promote sustainable lending practices in the provision of official export credits to low income countries [online]. OECD: Paříž, 2008 [vid. 2014-02-08].
Dostupné z: http://www.oecd.org
25
1.3. Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP)
EGAP je „úvěrová pojišťovna se zaměřením na tržně nepojistitelná politická a komerční rizika spojená s financováním vývozu zboží, služeb a investic z České republiky.“21 Již bylo řečeno, že politická rizika mají povahu vyšší moci, přičemž komerční jsou přímo spojena s dlužníkem. Z obrázku 1.2 je patrná oblast úvěrového pojištění, ve které se EGAP nachází. Jedná se zejména o středně- a dlouhodobé bankovní úvěry „na financování vývozu velkých energetických, strojních a technologických zařízení, investičních celků, dopravních staveb a investic, a to především do zemí, kde politické, ekonomické a právní prostředí přináší větší míru nejistoty a vyšší riziko nezaplacení na straně kupujících.“22
Obr. 1.2 – Rozsah pojištění EGAP
Zdroj: [14] EGAP: Prezentace k seminářům EGAP - Interní dokument EGAP. Praha, 2013.
Společnost, která byla založena v roce 1992, je plně ve vlastnictví státu, přičemž akcionářská práva jsou vykonávána prostřednictvím ministerstev. Ministerstvo financí vlastní 40 % akcií, ministerstvo průmyslu a obchodu 36 % a ministerstva zahraničních věcí a zemědělství shodně 12 %23. Kromě pravidel EU a Konsensu OECD se EGAP řídí také
21 [15] EGAP: Profil společnosti [online]. 2014, [vid. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.egap.cz
22 [15] EGAP: Profil společnosti [online]. 2014, [vid. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.egap.cz
23[32] KADICOVA D. Results of EGAP for 2011, Praha: ProQuest Central, 2012, [vid. 2014-02-20].
ProQuest document ID 1081452650, Dostupné z: http://search.proquest.com
26
českou legislativou, a to zákonem o pojišťovnictví a zákonem č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou.24
Hlavním cílem EGAP je podpora českého exportu, a tudíž, chce-li být vývozce pojištěn, musí dodržet minimální podíl českých dodávek na hodnotě kontraktu, který činí 50 %.
Český podíl se dle příkazu EGAP vypočítá jako součet položek: „i) vlastní dodávky a služby vývozce či výrobce včetně ziskové marže; ii) české subdodávky zboží a služeb a iii) dodávky ze třetích zemí zhodnocené v České republice.“25 V případě, že český podíl výrazně překročí minimální hranici, může být vývozce odměněn snížením spoluúčasti a naopak v případě nedodržení podílu (z vážných důvodů26), které je podmíněno schválením představenstva EGAP, bude pojištěnému připočtena přirážka k pojistnému až do výše 30 %.27
Výpočet sazby je částečně obchodním tajemstvím a zahrnuje v sobě několik aspektů.
Nicméně EGAP se řídí mezinárodními pravidly, která stanoví minimální výši pojistné prémie, což má zamezit nedovoleným subvencím ze strany státu. Hlavními aspekty pro výpočet jsou samozřejmě délka čerpání a splácení úvěru, dále klasifikace zemí, která je stanovena Konsensem OECD ve škále 0 – 7, přičemž kategorie 0 jsou země, u kterých se neuvažuje existence teritoriálního rizika, a interní rating, který je stanoven na základě síly dlužníka ve škále CC0 až CC5, kde CC0 je riziko suverénního dlužníka, za což se považuje ministerstvo financí nebo národní banka daného státu.
EGAP má široké portfolio zemí, do kterých pojistil české exportéry. Z níže přiloženého obrázku 1.3 je zřejmé, že převládají především post-sovětské republiky, významným je v současnosti Ázerbájdžán, který má takto vysoký podíl především díky velkým investičním celkům. Kromě regionu Asie, se začínají objevovat nová teritoria v Africe či Jižní Americe, která skýtají velký potenciál pro české firmy.
24 [15] EGAP: Profil společnosti [online]. 2014, [vid. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.egap.cz
25 [06] EGAP: Český podíl [online]. 2013, [vid. 2014-02-02]. Dostupné z: http://www.egap.cz
26 V případě, že nějaký komponent není v České republice vyráběn popř. ne v požadované kvalitě.
27 [06] EGAP: Český podíl [online]. 2013, [vid. 2014-02-02]. Dostupné z: http://www.egap.cz
27
Obr. 1.3 – Portfolio pojištění dle zemí ke konci roku 2013
Zdroj: [14] EGAP: Prezentace k seminářům EGAP - Interní dokument EGAP. Praha, 2013.
„EGAP od samého počátku své existence, tedy od roku 1992, plně hradí veškeré provozní náklady, včetně výplat pojistných plnění poškozeným klientům, z výnosů z vlastní činnosti a funguje jako soběstačný, ale přitom cíleně a opět v dlouhodobém horizontu de-facto neziskový nástroj státní podpory exportu.“28
1.3.1. produkty
EGAP nabízí široké spektrum produktů. Hlavním cílem je pojistit veškeré aktivity české společnosti od samotného vstupu na zahraniční trh, přes pojištění dodavatelského úvěru, výrobního rizika, před-exportního financování či odběratelského úvěru až po zahraniční investice či bankovní záruky. Šířeji budou probrány jen vybrané produkty, které mají svým využitím větší význam. Pro dokreslení jsou některé produkty doplněny obrázky, které vystihují vztahy zúčastněných subjektů.
28 [16] EGAP: Státní podpora exportu [online]. 2013, [vid. 2014-02-13]. Dostupné z: http://www.egap.cz RUSKO
18%
TURECKO 16%
ÁZERBÁJDŽÁN FRANCIE 14%
9%
IZRAEL 5%
SLOVINSKO 5%
ČR 4%
INDIE 4%
TURKMENISTÁN 3%
UKRAJINA 3%
EGYPT 3%
GABUN 3%
BĚLORUSKO 2%
GRUZIE 2%
OSTATNÍ (25 ZEMÍ) 9%
28 1. Pojištění vývozního dodavatelského úvěru
Obr. 1.4 – Pojištění vývozního dodavatelského úvěru
Zdroj: [12] EGAP: Pojištění vývozního dodavatelského úvěru [online]. 2014, [vid. 2014-02-09]. Dostupné z:
http://www.egap.cz
„Vývozním dodavatelským úvěrem je úvěr poskytnutý vývozcem dovozci (zahraniční osoba) formou odkladu platby za dodané zboží nebo služby (vývozní pohledávka). Pojištěným je přímo vývozce proti riziku, že dovozce ve stanoveném termínu řádně nezaplatí celou dlužnou částku, tj. cenu za dodané zboží nebo služby (vývozní pohledávku). Vývozní dodavatelský úvěr nemá charakter bankovního úvěru.“29
2. Pojištění úvěru na před-exportní financování
„Před-exportním financováním výroby pro vývoz (před-exportním úvěrem) je úvěr poskytnutý bankou vývozci (popř. výrobci) na financování výroby pro vývoz a v případě pozitivní zkušenosti s daným vývozcem i na financování investice pro potřeby výroby pro vývoz. Pojištěným je banka a pojištění lze sjednat pouze v návaznosti na pojištění některého z typů vývozních úvěrů, popř. na dostatečné zajištění úhrad vývozních pohledávek.“30
29 [12] EGAP: Pojištění vývozního dodavatelského úvěru [online]. 2013, [vid. 2014-02-09]. Dostupné z:
http://www.egap.cz
30 [11] EGAP: Pojištění úvěru na před-exportní financování [online]. 2013, [vid. 2014-02-09]. Dostupné z:
http://www.egap.cz
29
3. Pojištění investic českých právnických osob v zahraničí
Obr. 1.5 – Pojištění investic českých právnických osob v zahraničí
Zdroj: [10] EGAP: Pojištění investic českých právnických osob v zahraničí [online]. 2014, [vid. 2014-02-09]. Dostupné z: http://www.egap.cz
Pojištění se vztahuje, jak na výstavbu nového závodu tzv. „na zelené louce“, tak na nákup již zavedených výrobních kapacit. Dále je možné tento produkt uplatnit ve snaze navýšení či získání majetkového podílu ve společnosti se sídlem v zahraničí. „Pojištění chrání investora před rizikem zamezení převodu výnosů z investice, vyvlastnění nebo politicky motivovaného násilného poškození.“31
4. Pojištění vývozního odběratelského úvěru
„Vývozním odběratelským úvěrem je úvěr poskytnutý bankou dovozci na nákup zboží nebo služeb podle smlouvy o úvěru.“32 Pojištěným je v tomto případě banka proti riziku nezaplacení poskytnutého úvěru dovozcem popřípadě jeho bankou. Jedná se o nejčastěji využívaný produkt, který svým objemem činí více jak 50 % veškerých pojištěných kontraktů.
31 [10] EGAP: Pojištění investic českých právnických osob v zahraničí [online]. 2014, [vid. 2014-02-09].
Dostupné z: http://www.egap.cz
32 [13] EGAP: Pojištění vývozního odběratelského úvěru [online]. 2014, [vid. 2014-02-09]. Dostupné z:
http://www.egap.cz
30 5. Pojištění bankovních záruk
„Bankovní zárukou je závazek banky uspokojit beneficienta (oprávněnou osobu) do výše určité peněžní částky podle obsahu a podmínek záruky. Bankovní záruku vystavuje banka na základě požadavku vývozce (příkazce) ve vazbě na podmínky uzavřené smlouvy o vývozu nebo vyhlášený tendr. Pojištěným je banka proti riziku neoprávněného a fakultativně též oprávněného čerpání ze záruky beneficientem, v jehož prospěch je záruka vystavena.“33
Obr. 1.6 – Pojištění bankovních záruk
Zdroj: [09] EGAP: Pojištění bankovních záruk [online]. 2014, [vid. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.egap.cz
EGAP cílí svoji politiku také k malým a středním podnikům (MSP), kterým poskytuje pravidelné semináře, na kterých se mohou lépe seznámit s produkty a celým procesem pojištění, dále nižší administrativní zátěž a zároveň rychlejší projednání celého případu.
V případě pojistné události je pojistné plnění vyplaceno v poloviční lhůtě než u obdobných kontraktů velkým firmám či bankám.
Dokladem této politiky je nárůst podílu uzavřených smluv s malými a středními podniky, který v loňském roce dosáhl 16 %, což je nejvíce v historii EGAP. Mezi hlavní pojištěná teritoria MSP patří Bělorusko, Kazachstán, Kuba, Mexiko, Rusko, Ukrajina a Vietnam.34
33 [09] EGAP: Pojištění bankovních záruk [online]. 2014, [vid. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.egap.cz
34 [40] PROQUEST CENTRAL: EGAP insures exports worth Kc 63.4bn in 2013 [online]. 2014, Praha:
ProQuest Central [vid. 2014-03-20]. ProQuest document ID 1504227189 (aktualizace ze dne 2014-03-05) Dostupné z: http://search.proquest.com
31
Tímto je ukončena úvodní kapitola, která měla za cíl především vysvětlit podstatu úvěrového pojištění se státní podporou a pravidla, kterými se činnost těchto pojišťoven řídí. A na závěr jsme se blíže seznámili s Exportní garanční a pojišťovací společností. Nyní bude pozornost věnována, již samotnému obchodnímu případu výstavby elektrárny na Slovensku. Popisu průběhu v rámci EGAP bude věnována závěrečná kapitola. Aby tato kapitola nebyla moc rozsáhlá, budou jí předcházet analýzy subjektů, teritoria a odvětví, které v této kapitole budou již pouze vyhodnoceny.
32
2. Analýza subjektů
Hlavním cílem této kapitoly a také jednou z nejdůležitějších částí celého obchodního procesu v rámci společnosti EGAP je kvalitně provedená analýza, která může poukázat na skryté nedostatky, na první pohled velmi dobře vypadajícího, obchodního případu, a obráceně zase může vynést na povrch výhody případu, který se zpočátku jeví jako špatný.
Tato činnost v rámci celého procesu zabere zhruba třetinu z celkového času, ale bezpochyby není na místě v této fázi něco podcenit nebo ošidit, jelikož by takovýto přístup mohl mít velmi negativní důsledek nejenom na daný případ, ale i na celé fungování společnosti.
Tato kapitola bude vycházet především ze základních vnitropodnikových ukazatelů, mezi které např. patří rentabilita, cash-flow (dále jen CF), zadluženost atd. Hlavní sledovaným kritériem je, jestli jsou oba subjekty dostatečně bonitní, aby měly dostatečný kapitál k uskutečnění kontraktu v takovém rozsahu, a to nejenom v momentě vyjednávání pojištění, ale také v průběhu realizace a samotného splácení projektu.
Kromě finanční situace podniku, je také velmi důležitá stránka organizační, jelikož pokud společnost nemá dostatečně kvalitní management, který dokáže řídit zakázku takového objemu, může kontrakt ztroskotat. V tomto případě se však již v úvodním jednání hledí na kvalitu společnosti, která má být EPC35 kontraktorem, tedy společností, která zastřešuje celou zakázku a v případě, že EGAP vyhodnotí tuto společnost jako slabou, navrhne jiné řešení36, které povede k realizaci projektu.
Hlavními zdroji této kapitoly, ze kterých bylo čerpáno, jsou finanční výkazy obou subjektů a interní dokumenty EGAP. Jak již bylo zmíněno v úvodu této práce, z důvodu zachování obchodního tajemství není zmíněn název vývozce, dovozce ani mateřských společností.
Tyto subjekty jsou zmíněny obecně, např.: „vývozce či dlužník“. Přesto však tato práce vychází z konkrétního obchodního případu se skutečnými subjekty dle nejaktuálnějších postupů a předpisů EGAP a mezinárodních organizací37, které mají vliv na činnost EGAP.
35 „Engineering, Procurement, Construction“ - Realizace projektu od návrhu základního designu až po celkové dokončení díla.
36 Např. Vytvoření konsorcia s jinou společností, která má zkušenosti s realizací podobných projektů.
37 Především Konsensus OECD a nařízení EU a WTO.
33
2.1. Analýza českého vývozce
Historie podniku vývozce sahá až do 19. století. Avšak na významu nabyla především za první republiky, kdy získala významné zakázky na výstavbu továren různého zaměření daleko za hranicemi České republiky. Po převzetí moci komunistickou stranou v roce 1948 došlo ke znárodnění společnosti a její řízení bylo plně v rukou státu. Nicméně i v této době měla společnost významné zahraniční zakázky především v rámci sovětského svazu či spřátelených republik. Významnými body historie podniku byly privatizace a založení společnosti s ručením omezeným v roce 1993 a následná transformace na akciovou společnost o pět let později. V roce 2004 byla většina akcií převedena na jednoho z předních světových výrobců komplexních energetických celků zařízení pro vodní, uhelné, plynové a jaderné elektrárny, mateřskou společnost vývozce, sdružující firmy z oblasti výroby turbín a dílů pro energetiku včetně výzkumu, vývoje a marketingu. V současnosti má společnost své pobočky také v Ruské federaci, Bulharsku a na Slovensku.
Mezi hlavní činnosti společnosti patří projektová činnost ve výstavbě, výroba zařízení pro chemický a ostatní průmysl, nakládání s jadernými materiály a zdroji ionizujícího záření, výroba těžkých svařenců, realizace výstavby, uvádění do provozu, údržba a opravy, modernizace a likvidace zařízení v energetice.
2.1.1. Analýza výkonnosti
Obchodní postavení společnosti (obvykle v pozici generálního dodavatele investičních celků pro energetiku), je stabilizované díky dlouhodobým kontraktům s ČEZ a navázaným vztahům s elektrárnami především na Slovensku a Ukrajině. Dokladem příznivého vývoje hospodaření je přehled dosahovaných tržeb a výsledku hospodaření uvedený v tabulce 2.1.
Tab. 2.1 – Vybrané ukazatele z výsledovky vývozce (v tis. Kč)
Období 2009 2010 2011 2012 2013
Výkony 2 839 647 3 731 868 4 426 572 5 111 530 5 065 899
Tržby 2 395 539 3 958 719 4 187 050 5 912 022 5 317 825
Provozní výsledek
hospodaření 32 643 210 832 323 451 513 461 523 671
Finanční výsledek
hospodaření -9 722 -14 300 27 508 -12 610 -5 620
Výsledek hospodaření
za účetní období 13 933 143 991 275 304 403 433 415 717
Zdroj: [08] EGAP: Finanční výkazy společnosti vývozce - Interní dokument EGAP. Praha, 2014.
34
Přestože celkové tržby za rok 2013 vykázaly 11% meziroční pokles, lze dosažené výsledky hodnotit jako velmi příznivé. Nosným oborem činnosti společnosti je investiční inženýring s tržbami za rok 2013 v objemu 2 937 mil. Kč, tj. 60% podíl celkového obratu firmy.
Současnou největší zakázkou se očekává účast společnosti na výstavbě elektrárny na Slovensku. Dodávka má zahrnovat hlavní systémy elektrárny, primární okruh a technologickou část. Významnou činností dlouhodobého charakteru je servis jaderných elektráren Temelín a Dukovany na základě kontraktu s ČEZ platným do roku 2015.
Celkové tržby ze servisní činnosti pro elektrárny činily 2 054 mil. Kč. Dalším segmentem činnosti je výroba kontejnerů pro transport a skladování vyhořelého jaderného paliva s celkovými tržbami 303 mil. Kč.
V oblasti provozního výsledku hospodaření byla společnost nákladově zatížena účetními operacemi v souvislosti se změnou opravných položek a rezerv v souhrnné výši 33,5 mil. Kč. Ostatní provozní výnosy ve výši 26 mil. Kč byly částečně ovlivněny přijatými dotacemi na výzkum a vývoj a dotacemi v rámci programu „Inovace výrobků pro energetiku“.
Finanční oblast s vykázanou ztrátou téměř 6 mil. Kč byla nákladově zatížena především kurzovými ztrátami. Společnost využívá různé formy řízení kurzových rizik, především přirozené zajištění s využitím stejné měny na vstupu i výstupu, derivátové zajišťovací nástroje, měnové forwardy38 a swapy.39 Kompenzací ve finanční oblasti byly v roce 2013 výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů v celkové výši 31 mil. Kč se souvisejícími náklady ve výši 8 mil. Kč.
2.1.2. Majetková struktura
Jak je vidět z tabulky 2.2, bilanční suma meziročně klesla o 904 mil. Kč na 3 507 mil. Kč, a to zejména v oblasti oběžných aktiv. Nejvýznamnější přírůstek dlouhodobého hmotného majetku za rok 2013 souvisí s nákupem strojního a dopravního zařízení, nástrojů a přístrojů
38 „Měnový forward je forward na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za pevnou částku hotovosti v jiné měně k určitému datu v budoucnosti. Dohodnutý měnový kurz se označuje jako forwardový měnový kurz.“ ([30] JÍLEK, J.: Finanční a komoditní deriváty. 2002, s. 179. Praha: Grada Publishing, ISBN 80-247- 0342-4)
39 „Měnový swap je swap na výměny pevných částek v hotovosti (či případně neznámých částek hotovosti odvozených od určité referenční úrokové míry) v jedné měně za pevné částky v hotovosti (či případně neznámé částky v hotovosti odvozené od určité referenční úrokové míry) v jiné měně k určitému datu v budoucnosti.“ ([31] JÍLEK. J. Finanční a komoditní deriváty v praxi. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2010.
632 s. ISBN 978-80-247-3696-9)
35
v celkové hodnotě 67 mil. Kč, tj. bezmála dvojnásobek v porovnání s předchozím rokem.
Technické zhodnocení budov představovalo částku 15 mil. Kč, v roce 2012 to bylo 11 mil. Kč.
Tab. 2.2 – Základní finanční údaje (v tis. Kč)
období 2010 2011 2012 2013
Výkazy Auditované /
Neauditované
Auditované / Neauditované
Auditované / Neauditované
Auditované / Neauditované
Aktiva celkem 6 150 908 5 189 939 4 411 530 3 507 172
Vlastní kapitál 985 641 1 101 439 1 296 852 1 505 378
Základní kapitál 550 000 550 000 550 000 550 000
Tržby celkem 3 958 719 4 187 050 5 912 022 5 317 825
Provozní zisk
(ztráta) 210 832 323 451 513 461 523 671
Čistý zisk (ztráta) 143 991 275 304 403 433 415 717
Zdroj: [08] EGAP: Finanční výkazy společnosti vývozce - Interní dokument EGAP. Praha, 2014.
Zásoby ke konci roku 2013 meziročně poklesly o 959 mil. Kč na 1 346 mil. Kč, z toho nedokončená výroba činila 868 mil. Kč a poskytnuté zálohy na zásoby 326 mil. Kč.
Dlouhodobé pohledávky ve výši 157 mil. Kč představují zádržné z dlouhodobých zakázek.
Krátkodobé pohledávky z obchodního styku meziročně klesly o 222 mil. Kč, jejich detailní struktura je uvedena v následující části tohoto hodnocení. Jiné krátkodobé pohledávky ve výši 63 mil. Kč vznikly přijetím dotace v rámci „Operačního programu Podnikání“.
2.1.3. Kapitálová struktura
Vlastní kapitál (dle auditovaných dat 2013 ve výši 1 505 mil. Kč) je dlouhodobě ovlivňován příznivým vývojem hospodaření, ale i uplatňovanou dividendovou politikou.
Výplata dividend za rok 2012 činila 206 mil. Kč. Rezervy činí 248 mil. Kč, z toho 10 mil. Kč na daň z příjmu a 238 mil. Kč na garanční opravy a ostatní rizika. Hlavním zdrojem financování rozsáhlých dlouhodobých kontraktů jsou přijaté zálohy, na konci roku 2013 ve výši 733 mil. Kč. Výnosy příštích období ve výši 208 mil. Kč souvisí s projektem výstavby elektrárny na Slovensku, z důvodu dodržení věcné a časové souvislosti nákladů a výnosů dlouhodobých projektů. Tato částka vychází z plánované ziskové marže projektu.
