Pojištění cestovních kanceláří
Bakalářská práce
Studijní program: B6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208R175 – Ekonomika a management služeb - Cestovní ruch
Autor práce: Lucie Žďárská
Vedoucí práce: Ing. Karina Tatek Benetti, Ph.D.
Liberec 2018
Insurance of Travel Agencies
Bachelor thesis
Study programme: B6208 – Economics and Management
Study branch: 6208R175 – Tourism
Author: Lucie Žďárská
Supervisor: Ing. Karina Tatek Benetti, Ph.D.
Liberec 2018
Prohlášení
Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta-huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek-tronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
Poděkování
Touto cestou bych ráda poděkovala paní Bc. Ing. Karině Tatek Benetti, Ph.D. za ochotu a cenné rady při odborném vedení mé práce a za její trpělivost. Dále bych také ráda poděkovala daným pojišťovnám, které mi poskytli potřebné informace, pro vypracování mé bakalářské práce. V poslední řadě bych chtěla poděkovat mé rodině a přátelům za podporu během studia.
Anotace
Daná bakalářská práce se zabývá problematikou pojištění proti úpadku cestovních kanceláří. První část je věnována legislativě a vymezení povinností cestovních kanceláří dle zákonů České republiky a také pojištění v cestovním ruchu. Jsou zde také vymezeny základní pojmy v problematice pojištění pro lepší pochopení problematiky. Hlavním cílem práce bylo porovnání nabídek pro pojištění proti úpadku cestovních kanceláří od konkrétních pojišťoven na základě stanovené ceny pojištění, komunikace se zákazníkem a také dle postavení pojišťovny na trhu. Následně bylo navrhnuto začínajícím cestovním kancelářím, jakou pojišťovnu si pro pojištění proti úpadku cestovní kanceláře vybrat.
Klíčová slova
Cestovní kancelář, cestovní ruch, pojištění proti úpadku, pojistné, AČCKA
Annotation
This bachelor thesis deals with insurance against bankruptcy of travel agencies. The first part is devoted to the legislation and the definition of the duties of the travel agencies under the Czech Republic's law, as well as the insurance in the tourism industry. There are also defined basic concepts of insurance for better understanding of the issues. The main objective of the work was to compare offers for insurance against the bankruptcy of travel agencies from specific insurance companies on the basis of the established insurance price, communication with the customer and also according to the position of the insurance company on the market. Subsequently, it was suggested to beginning travel agencies to choose the insurance company to insure against the insolvency of the travel agency.
Keywords
Travel agency, tourism, insurance against bankruptcy, insurance, AČCKA
7 Obsah
Seznam obrázků ... 9
Seznam tabulek ... 10
Seznam pouţitých zkratek ... 11
Úvod ... 12
1 Vymezení základních pojmů problematiky v cestovním ruchu ... 14
1.1 Cestovní kancelář ... 14
1.1.1 Provozování cestovní kanceláře ... 16
1.1.2 Činnosti cestovní kanceláře ... 17
1.1.3 Sluţby poskytované cestovní kanceláří ... 17
1.1.4 Členění cestovních kanceláří ... 18
1.2 Organizace slučující cestovní kanceláře a agentury v ČR ... 19
1.2.1 Asociace cestovních kanceláří ČR (ACK ČR) ... 19
1.2.2 Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) ... 20
2 Vymezení pojmů pojišťovnictví a pojištění ... 22
2.1 Pojistný trh a jeho subjekty ... 23
2.2 Pojišťovací instituce ... 24
2.2.1 Pojišťovna ... 25
2.2.2 Zajišťovna ... 25
2.3 Členění pojišťoven ... 26
2.3.1 Členění pojišťovny z hlediska šíře zaměření jejich činnosti ... 26
2.3.2 Členění pojišťovny z hlediska poskytovaného pojištění ... 26
3 Problematika pojištění v cestovním ruchu ... 28
3.1 Výše pojistného proti úpadku cestovní kanceláře ... 29
3.2 Pojišťovny poskytující pojištění proti úpadku ... 30
4 Situace na trhu s pojištěním proti úpadku CK ... 32
4.1 Generali pojišťovna, a.s. a základní informace k pojištění proti úpadku CK ... 32
8
4.2 Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. a základní informace k pojištění proti úpadku
CK ... 33
4.3 Union pojišťovna, a.s. a základní informace k pojištění proti úpadku CK ... 34
4.4 UNIQA pojišťovna, a.s. a základní informace k pojištění proti úpadku CK ... 35
4.5 ERV pojišťovna, a.s. a základní informace k pojištění proti úpadku CK ... 36
5 Porovnání nabídek pojištění proti úpadku CK ... 38
5.1 Cena pojištění proti úpadku CK ... 44
5.2 Počet cestovních kanceláří, kterým pojišťovna poskytuje pojištění proti úpadku .... 46
5.3 Délka vytvoření nabídky pro pojištění CK proti úpadku ... 47
5.4 Dostupné informace pro pojištění proti úpadku CK na webových stránkách ... 48
Závěr ... 50
Zdroje ... 52
Seznam příloh ... 56
9
Seznam obrázků
Obrázek 1: Distribuční systém v cestovním ruchu ... 15
Obrázek 2: Vzor kartičky insolvence ... 37
Obrázek 3: Cena pojištění proti úpadku CK ... 45
Obrázek 4: Počet pojištěných cestovních kanceláří od daných pojišťoven ... 47
Obrázek 5: Délka vytvoření nabídky pro pojištění CK proti úpadku ... 48
10
Seznam tabulek
Tabulka 1: Počet cestovních kanceláří od roku 2009-2017 ... 31
Tabulka 2: Počáteční rozvaha CK Alice... 39
Tabulka 3: Itinerář nabízeného zájezdu ... 40
Tabulka 4: Kalkulace dopravy ... 42
Tabulka 5: Doprava celkem ... 42
Tabulka 6: Konečná cena zájezdu ... 43
Tabulka 7: Riziko z neobsazenosti ... 43
11
Seznam použitých zkratek
ACK Asociace cestovních kanceláří
AČCKA Asociace českých cestovních kanceláří a agentur CK Cestovní kancelář
ČPP Česká podnikatelská pojišťovna, a.s.
ERV ERV pojišťovna, a.s.
Generali Generali pojišťovna, a.s.
Uniqa UNIQA pojišťovna, a.s.
Union Union pojišťovna, a.s.
12
Úvod
Fenomén cestovní ruch se i v současné době stále více rozrůstá. Jsou objevovány nové lokality pro letní i zimní pobyty, proto je zapotřebí mít schopné prodejce na trhu, pro prodávání zájezdů. Mezi tyto prodejce se řadí také cestovní kanceláře, které musí být správně pojištěné, jelikoţ se objevuje čím dál více úpadků těchto subjektů. Pojištění cestovních kanceláří proti úpadku bylo v minulosti a i nyní je velmi diskutované téma, proto by má bakalářská práce měla vysvětlit základní principy tohoto pojištění.
Hlavním cílem této práce je porovnat pojišťovny, které nabízejí pojištění proti úpadku cestovních kanceláří, z pohledu začínající cestovní kanceláře. Samozřejmě je důleţité vybrat takovou pojišťovnu, která i při úpadku cestovní kanceláře je schopna pokrýt veškeré náklady a poskytnout klientům nejlépe celou vratnou částku. Pro splnění tohoto cíle je nutné od vybraných pojišťoven získat konkrétní nabídku na pojištění úpadku pro cestovní kancelář pro nově začínající cestovní kancelář a další dodatečné informace (například délku vytvoření nabídky proti úpadku cestovní kanceláře a jiné). Toto šetření se provede na základě emailového či osobního dotazování, aby dané informace byly správné a úplné. Po shromáţdění všech potřebných informací, se následně provede komparace zjištěných skutečností a vybere se nejlepší moţná volba pojišťovny pro začínající cestovní kancelář.
V první kapitole se budu zabývat primárně cestovními kancelářemi. Hlavní zaměření bude na povinnosti provozování cestovní kanceláře, dále budou vymezeny činnosti a sluţby, které podléhají zákonům České republiky a dále se práce zaměří také na organizace slučující cestovní kanceláře a agentury.
Druhá kapitola práce je zaměřena na vymezení pojmů pojišťovnictví a pojištění a instituce, které se pojišťováním zabývají pro lepší pochopení problematiky. Následně si pojišťovny rozdělíme dle dvou hledisek, z hlediska šíře zaměření jejich činnosti a z hlediska poskytovaného druhu pojištění, abychom se dostali právě k pojištění cestovních kanceláří proti úpadku.
Ve třetí kapitole bakalářské práce se věnuji konkrétně pojištění v oblasti cestovního ruchu zaměřené pouze na pojištění proti úpadku cestovních kanceláří. Je zde zaznamenán pokles
13
cestovních kanceláří během posledních 8 let a také důvody, proč cestovní kanceláře krachují. Právě díky těmto poklesům je poté poslední část věnována pro výběr správné pojišťovny pro poskytnutí pojištění proti úpadku cestovní kanceláře.
Správný výběr pojišťovny je samozřejmě pro nové začínající cestovní kanceláře důleţitý.
Pokud se daná cestovní kancelář dostane do úpadku, je nutné mít pojištění ve správné výši, aby klienti dostali správné odškodnění. Proto jsou čtvrtá kapitola a pátá kapitola věnovány právě daným pojišťovnám, které pojištění poskytují a zanalyzování nabídky na trhu.
Budou zde analyzovány podmínky pro získání pojištění proti úpadku cestovní kanceláře a následné porovnání dle daných kritérií.
Závěrem bych ráda uvedla, která z daných pojišťoven je pro začínající cestovní kancelář nejvhodnější, tudíţ která dle daných kritérií, a dle mého názoru, poskytla nejlepší nabídku pro pojištění proti úpadku ze zanalyzované nabídky na trhu.
14
1 Vymezení základních pojmů problematiky v cestovním ruchu
Pod pojmem cestovní ruch si většina lidí představí především odpočinek, nové dojmy i nové poţitky. Hlavní charakteristikou cestovního ruchu (Beránek, 2013) je především pobyt mimo místo trvalého bydliště, nová tvorba vztahů mezi lidmi a nevýdělečný charakter cesty. Do podvědomí člověka se dostal díky jeho přirozené snaze objevovat a poznávat neprobádané krajiny, přírodní, historické či kulturní památky, i tradice různých národů. Postupem času začala nabývat na významu i ekonomická stránka cestovního ruchu a v současné době lze polemizovat o tom, ţe se stal jedním z nejvíce příjmových a nejdynamičtěji se rozvíjejících meziodvětvových komplexů. Značnou mírou se podílí na tvorbě světového hrubého domácího produktu. Téměř kaţdý 12 pracovník je zaměstnán v odvětví cestovního ruchu.
Cestovní ruch (Beránek, 2013) se velmi podílí v klíčových sektorech hospodářství, jako je doprava a různé spoje, obchod, stavebnictví, zemědělství, výroba produktů národní spotřeby i jiných produktů, přičemţ je katalyzátorem sociálně-ekonomického rozvoje.
Předpověď odborníků říká, ţe 21. století se má stát stoletím cestovního ruchu.
1.1 Cestovní kancelář
Cestovní kancelář (dále jen CK) je pojem definován v zákoně č. 214/2006 Sb., který novelizuje zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu, s účinností od 1. 8. 2006 a zákon č. 455/1991 Sb. o ţivnostenském podnikání.
Poslední novela zákonu č. 159/1999 Sb, nabyla platnosti dne 29. prosince 2015. Zmíněná novela byla zveřejněna ve Sbírce zákonů České republiky dne 14. prosince 2015 zákonem 341/2015 Sb. (Česko, 1999. Česko, 2006)
CK (Česko, 2008) je základní subjekt cestovního ruchu, jejíţ hlavní funkcí je poskytování sluţeb se záměrem dosaţení zisku. Za provozovatele cestovní kanceláře se povaţuje osoba, která sídlí, či zaujímá místo podnikání v době podpisu cestovní smlouvy ve členském státě Evropské unie, eventuálně v jiném státě tvořící Evropský hospodářský prostor mimo Českou republiku. Pokud cestovní kancelář podniká na území jiného státu, je nucena podnikat na základně oprávnění tohoto státu, s čímţ souvisí také sjednané pojištění záruky
15
proti úpadku cestovní kanceláře. Provozování cestovní kanceláře je sepsáno ve vládním nařízení č.278/2008 Sb. o obsahových náplních jednotlivých ţivností. Toto nařízení stanoví obsahové náplně ţivností řemeslných, vázaných, koncesovaných a ţivností volných. Provozování cestovní kanceláře patří do ţivnosti koncesované. Vydání koncese je závislá na souhlasu Ministerstva pro místní rozvoj.
Dle cizojazyčného zdroje (Singh, 2008, str. 5) je cestovní kancelář obchod, který se zabývá prodejem cestovních produktů a sluţeb, zejména zájezdů pro třetí strany jako jsou letecké společnosti, hotely, turistického společnosti a letecké společnosti.
Databáze ProQuest také uvádí vztah distribučních systémů v cestovním ruchu. Na níţe uvedeném schématu je vše znázorněno, hlavní zamření bude spadat na cestovní kanceláře.
Zdroj: (ProQuest, 1999)
Z Obrázku č. 1 je zřejmé, ţe cestovní kanceláře patří do systému tří kanálů. Tento systém spočívá v tom, ţe se nejdříve produkty, které na prvním místě distribuují velkoobchody, rozšíří do jiţ zmiňovaných cestovních kanceláří, dále pak do speciálních kanálů, kam můţeme řadit například cestovní agentury a následně potom aţ k samotnému zákazníkovi.
Obrázek 1: Distribuční systém v cestovním ruchu Obrázek 1: Distribuční systém v cestovním ruchu
16
Cestovní kanceláře tedy můţou být jak druhý a poslední kanál, nebo předposlední.
V České republice je moţné, aby sama cestovní kancelář prodávala produkty (zájezdy) jiţ konečnému zákazníkovi, tudíţ se vyhne třetímu kanálu (cestovním agenturám).
1.1.1 Provozování cestovní kanceláře
K provozování cestovní kanceláře je zapotřebí splnit všeobecní podmínky pro zaloţení ţivnosti. Ţivnost je definována v zákoně č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání jako soustavná činnost provozována samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosaţení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Kaţdý zájemce o podnikání formou ţivnosti poţádá o vydání ţivnosti pokud (Česko, 1991):
• je plnoletý (dosáhl věku 18 let),
• je bezúhonný (dokládá se pomocí výpisu z Rejstříku trestů),
• je způsobilý k právním úkonům (prokazuje se pomocí platného občanského průkazu),
• nemá daňové nedoplatky u finančního úřadu ani nedoplatky u institucí sociálního a zdravotního pojištění.
Za bezúhonného se pro účely ţivnostenského zákona nepovaţuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliţe byl trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který ţádá nebo který ohlašuje. (Česko, 1991)
Stát chce mít koncesované ţivnosti pod kontrolou, co se týče jejich vykonávání jejich sluţeb. Obvyklá kontrola je hlavně z důvodů bezpečnosti obyvatelstva, státních zájmů apod. Díky tomu, koncesované ţivnosti podléhají vydání státního povolení s jejich provozováním, které osvědčuje výpis a tento zmíněný výpis se vydává na základě rozhodnutí o udělení koncese a zápisu do ţivnostenského rejstříku. (Ipodnikatel, 2011)
Fyzická osoba, popřípadě právnická osoba, která chce začít provozovat koncesovanou ţivnost, je povinna poţádat ţivnostenský úřad o vydání koncese. Ţadatel o koncesní listinu na provozování cestovní kanceláře ke své ţádosti připojí (Česko, 2006):
17
• podnikatelský záměr, počítaje v to bliţší údaje o své činnosti (především oblasti cestovního ruchu, kde se podnikatel chystá podnikat, zda součástí zájezdů bude i doprava, předpokládaný počet zákazníků aj.);
• smlouvu s pojišťovnou o povinném pojištění – záruka proti úpadku;
• prohlášení o předpokládaném datu zahájení činnosti;
• prohlášení, ţe v posledních 5 letech nebylo zrušeno ţivnostenské oprávnění k provozování cestovní kanceláře nebo cestovní agentury důvodu porušení povinností uloţených zákonem nebo z důvodu jejího úpadku.
1.1.2 Činnosti cestovní kanceláře
Předmětem činnosti cestovní kanceláře je organizovat, nabízet a prodávat zájezdy.
Zájezdem se rozumí předem sestavená kombinace sluţeb alespoň dvou z níţe uvedených, je-li prodávána nebo nabízena k prodeji za souhrnnou cenu a je-li sluţba poskytována po dobu přesahujících 24 hodin, nebo kdyţ zahrnuje ubytování přes noc.
Kombinace z minimálně dvou nabízených sluţeb se rozumí (Česko, 2006):
• doprava,
• ubytování,
• jiné sluţby cestovního ruchu, jeţ nejsou doplňkem dopravy nebo ubytování a tvoří významnou část zájezdu nebo jejichţ cena tvoří alespoň 20 % souhrnné ceny zájezdu.
Dále má cestovní kancelář pravomoc k nabízení, prodávání a zprostředkovávání prodeje jednotlivých, ale i kombinace jednotlivých sluţeb cestovního ruchu. V rámci této ţivnosti můţe prodávat věci související s cestovním ruchem, jako například vstupenky, mapy, jízdní řády, tištěné průvodce a také upomínkové předměty.
1.1.3 Služby poskytované cestovní kanceláří
Mezi jednotlivé sluţby cestovního ruchu se řadí především zabezpečení dopravy, ubytování a stravování. Pro cestovní kanceláře je vhodné spolupracovat s takovými subjekty, které mají přehled o nabízení svých sluţeb a jsou seriosní, kvůli poskytnutí těch nejkvalitnějších nabídek. Další důleţité součásti poskytování sluţeb v cestovním ruchu
18
jsou průvodcovské sluţby, prodej a rezervace letenek, prodej a rezervace ţelezničních a autobusových jízdenek (včetně místenek), prodej a rezervace lodních lístků (včetně kajut), zprostředkování víz, nabídky a prodej balneologických sluţeb (za účelem relaxace a rekondice), nabídky a prodej sportovních aktivit (za účelem relaxace a rekondice, např.:
jízda na koni, půjčování kol a dalších sportovních potřeb, pobyt ve fit-centrech), zprostředkování a zajištění účasti na sportovních a společenských akcích a zprostředkování prodeje dalších sluţeb spojených s rekreací, odpočinkem a sluţebním či obchodním jednáním. (Česko, 2008)
1.1.4 Členění cestovních kanceláří
Podnikatelské subjekty, jako jsou cestovní kanceláře, se od sebe liší pomocí základních charakteristik, které je moţné nazvat jako kritéria či klasifikace. Těchto kritérií je několik, níţe se několika z nich budeme zabývat podrobněji.
Cestovní kanceláře můţeme klasifikovat z několika hledisek, např. (Orieška, 2010):
• z hlediska druhu poskytovaných sluţeb;
• z hlediska sezónnosti;
• z hlediska územní působnosti;
• z hlediska velikosti;
• z hlediska vlastnictví cestovní kanceláře;
• z hlediska prodeje zájezdů a pobytů.
Z hlediska druhu poskytovaných sluţeb můţeme cestovní kanceláře členit na všeobecné cestovní kanceláře a specializované cestovní kanceláře. Všeobecné cestovní kanceláře poskytují základní sluţby a zájezdy, zatím co specializované cestovní kanceláře poskytují sluţby na vyšší úrovni kvality a ve vyšších cenových relacích. Také se specializují na určité formy cestovního ruchu (např. kongresový cestovní ruch). (Orieška, 2010)
Z hlediska sezónnosti můţeme cestovní kanceláře členit na cestovní kanceláře s celoročním provozem, které jiţ podle názvu fungují celý rok a na cestovní kanceláře se sezonním provozem. Sezónní kancelář by měla pracovat přibliţně 9 měsíců v roce.
(Orieška, 2010)
19
Z hlediska územní působnosti cestoví kanceláře (Orieška, 2010) se tyto objekty dělí (incomingové) příjezdové cestovní kanceláře a (outgoingové) výjezdové cestovní kanceláře. Příjezdové cestovní kanceláře se zabývají příjezdy cizinců, turistů do České republiky, zatím co výjezdové výjezdy českých turistů do zahraničí.
Z hlediska velikosti (Orieška, 2010) dělíme kanceláře na malé cestovní kanceláře, střední a velké. Na toto rozdělení má vliv např. počet pracovníků v dané cestovní kanceláři, objem trţeb a výnosů cestovní kanceláře, anebo také počet klientů odbavených za rok. Co se týče významu českých cestovních kanceláří, velké mají více neţ dvacet zaměstnanců a překračují hranice státu, střední cestovní kanceláře mají do dvaceti zaměstnanců a zpravidla se specializují na jeden určitý produkt a malé cestovní kanceláře mají obvykle do tří zaměstnanců a převáţně doplňují nabídku velkých organizátorů.
Z hlediska vlastnictví cestovní kanceláře se CK rozdělují na soukromé cestovní kanceláře, druţstevní a městské či obecní cestovní kancelář (municipální vlastnictví). Obecní cestovní kanceláře jsou zřizovány městem či obcí. (Orieška, 2010)
Z hlediska prodeje zájezdů a pobytů se cestovní kanceláře člení na klasické a virtuální cestovní kanceláře. Klasické, neboli kamenné cestovní kanceláře, vykonávají svou podnikatelskou činnost v prostorách určených k přímému prodeji. Tudíţ zde dochází k osobnímu styku se zákazníkem. Zatímco virtuální cestovní kanceláře se zákazníky komunikují pouze počítačovými informačními technologiemi (např. rezervační a prodejní systém). (Orieška, 2010)
1.2 Organizace slučující cestovní kanceláře a agentury v ČR
Aby cestovní kanceláře a cestovní agentury fungovaly tak jak mají, je potřeba mít zajištěné spolky či asociace, které se postarají o správný chod těchto organizací. V České republice fungují právě dvě takové asociace, které jsou blíţe popsány v následující podkapitole.
1.2.1 Asociace cestovních kanceláří ČR (ACK ČR)
Asociace cestovních kanceláří České republiky (Beránek, 2013) byla zaloţena v srpnu roku 1990. Tato společnost byla vytvořena jako první profesní sdruţení cestovních
20
kanceláří. V současné době má více neţ 250 členů z řad cestovního ruchu, mezi které patří více neţ 180 cestovních kanceláří i agentur a déle pak přidruţení členové z navazujících oborů dopravy, veletrhů a propagace či odborného školství a jiných.
Hlavním cílem spolku je zejména zastupování a hájení ekonomických zájmů svých členů.
Mezi další cíle patří také podpora informovanosti či rozvoj aktivit a prestiţe. Asociace se snaţí bojovat proti nekalé konkurenci a přispívá k tvorbě příslušné legislativy. Také zajišťuje spolupráci mezi cestovními kancelářemi a agenturami s dodavateli a odběrateli sluţeb. (Beránek, 2013)
V rámci asociace působí hned několik profesních sekcí a kaţdá členská organizace ACK ČR si můţe zvolit, v jaké sekci bude působit. V případě společného zájmu více členů je moţné zaloţení zcela nové sekce. (Beránek, 2013)
Rozdělení profesních sekcí (Beránek, 2013):
• touroperátorská,
• incomingová a kongresová turistika,
• retailerská sekce,
• sekce lázeňské turistiky,
• internetová sekce,
• sekce památek a významných turistických cílů,
• vzdělávací komise,
• sekce domácího ruchu a výstavní výbor.
1.2.2 Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA)
Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (Beránek, 2013) je stejně, jako předešlá asociace, české profesní sdruţení subjektů cestovního ruchu. Byla zaloţena o rok déle, v roce 1991 a čítá na 250 členů z řad subjektů cestovního ruchu.
Do asociace mohou vstoupit cestovní kanceláře a agentury, které se zabývají příjezdovým i výjezdovým cestovním ruchem. Co se týče zahraničních cestovních kanceláří či hotelů, ty se mohou stát přidruţenými členy AČCKA. (Beránek, 2013)
21
Tato asociace má téměř stejné cíle jako ACK ČR. Snaţí se zastupovat a chránit zájmy svých členů a také se podílí na tvorbě legislativy související s cestovním ruchem. K tomu ještě navazuje kontakty a snaţí se vytrvale spolupracovat s obdobnými organizacemi cestovního ruchu v zahraničí, déle i s národními centrálami cestovního ruchu i s pořadateli veletrhů či jinými činiteli. Největší důraz je kladen na etiku podnikání a všichni členové asociace jsou povinni dodrţovat etický kodex. (Beránek, 2013)
Výkonným orgánem asociace je prezidium, které řídí činnost celé asociace mezi zasedáními členských konferencí, rozhoduje o přijímání nových členů a například také ruší členství. (Beránek, 2013)
AČCKA vede 10 zájmových sekcí, mezi které se například řadí ekonomicko-dopravní sekce, sekce pro evropské záleţitosti, sekce public relations, incomingová sekce, letecké sekce a mezi poslední patří editor AČCKA, coţ je redakční rada, která se stará o internetovou podobu aktualit. Novinky informují o budoucích akcích pro členy. Hlavní náplň rady je i tvorba ročenky. (Beránek, 2013)
22
2 Vymezení pojmů pojišťovnictví a pojištění
Pojišťovnictví (Ducháčková, 2009) je moţné specifikovat jako speciální odvětví ekonomiky, zahrnující všechny specializované pojišťovací instituce, které mají oprávnění k podnikání v pojištění v dané ekonomice. Do toho odvětví se také započítávají zajišťovací i zprostředkovatelské sluţby v této oblasti. Hlavní činnost pojišťovnictví je zamezovat finančním rizikům při vykonávání činností lidí. Předmět toho odvětví je také i regulace pojišťoven ze strany státních orgánů. Dohlíţejí na dodrţování správného podnikání v pojištění, řídí pojišťovny, kalkulují pojistné, tvoří technické rezervy aj. Dle Daňhela (Daňhel, 2005) je pojišťovnictví primárně stabilizováno historicky prověřeným a osvědčeným stabilizátorem. Daňhel také uvádí, ţe pojistní teoretici hovoří v tomto smyslu o dvacátém století jako o století zajištění. Samo pojištění ani zajištění rozsah škod nezmenšuji, ale činí jejich finanční důsledky pro pojišťovnu ekonomicky únosnější.
V případě nahodilých událostí má ekonomický subjekt dvě moţnosti, jak se s tímto problémem finančně vyrovnat. První ze způsobů je krytí škody z vlastních zdrojů (tzv.
samopojištění), druhý způsob je vyuţití pojištění (přesun rizika na instituci provozující pojištění). Díky tomuto hledisku se dá pojištění klasifikovat jako nástroj finanční eliminace negativních důsledků nahodilosti, ovšem tyto nahodilé události nemůţe ovlivňovat ani zapříčinit její škody. (Ducháčková, 2009)
Neţ se tato část práce začne věnovat konkrétnímu pojištění, je zprvu nutné si objasnit několik základních pojmů, jako je pojistitel, pojistník, pojistné plnění a jiné, které jsou nutné k úplnému pochopení dané problematiky.
Mezi základní pojmy pojišťovnictví patří:
• pojistitel,
• pojistník,
• pojištěný (pojištěnec),
• pojistná smlouva (pojistka),
• pojistné plnění,
• pojistná událost,
• pojistné.
23
Pojistitel (Pojištění, 2018) je právnická osoba, která má oprávnění k pojišťovací činnosti na území České republiky. Její kompetence, činnosti a povinnosti jsou upraveny zvláštními předpisy.
Pojistník (Pojištění, 2018) je fyzická nebo právnická osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu a v této smlouvě se zavázala k placení pojistného.
Pojištěný nebo také pojištěnec je osoba, na jejíţ majetek, zdraví, ţivot nebo odpovědnost za škodu se pojištění vztahuje. Tato osoba můţe být totoţná s pojistníkem. (Pojištění, 2018)
Pojistná smlouva, neboli pojistka, představuje písemné uzavření dohody mezi pojistitelem a pojištěným (pojišťovnou a klientem), ve které se pojistitel zavazuje poskytnout pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost označená ve smlouvě a pojištěný se zavazuje platiti pojistné. (Daňhel, 2005)
Pojistné plnění (Ducháčková, 2003) je náhrada od pojistitele v případě, ţe nastane pojistná událost. Náhrada je poskytována většinou v peněţní podobě, v ojedinělých případech se jedná i o formu věcného, naturálního plnění.
Pojistná událost je neočekávaná událost, která je v pojistné smlouvě blíţe označena a s ní je spojena povinnost plnění pojistitele. (Pojištění, 2018)
Pojistné (Ducháčková, 2003) je cena za poskytovanou pojistnou ochranu. Výše pojistného by měla odpovídat velikosti rizika a nákladům pojistitele spojených s provozem pojištění.
2.1 Pojistný trh a jeho subjekty
Na pojistném trhu (Daňhel, 2005) se uskutečňuje nabídka a poptávka pojištění. Existence solidního a důvěryhodného trhu závisí převáţně na dobrém fungování finanční sféry na daném teritoriu. Pojistný trh má téměř stejné základní rysy jako jakýkoliv jiný trh. Při střetu nabídky a poptávky vstupují mezi tento spor tzv. zprostředkovatelé, kteří zajišťují hladký postup mezi klienty a pojistiteli. Mezi zprostředkovatele se řadí agenti, makléři,
24
poradci apod. Pojištění je zaloţeno na principu tvoření rezerv, a právě proto se nachází v pojišťovnách dočasně volné peněţní prostředky. Nabídka a poptávka po zmíněných prostředích představuje tzv. investiční pojistný trh. Pokud zaznamenáme trh, kde převládá nabídka, coţ určitým způsobem determinuje způsoby prodeje pojistných produktů, mluvíme o věcném pojistném trhu.
Stav na pojistném trhu se odvíjí především od obecných podmínek, ve kterých pojišťovny provozují svou činnost, v čemţ jsou obsaţeny jak ekonomické podmínky, tak i legislativní podmínky, a jednak od situace na světovém pojistném trhu. Mezi obecné faktory ovlivňující podobu a strukturu pojistného trhu lze zařadit (Ducháčková, 2009):
• obecné ekonomické podmínky, mezi něţ se řadí vývoj a velikost HDP, objem HDP;
• vývoj inflace, vývoj nezaměstnanosti, objem a struktura výdajů a příjmů domácností;
• současná situace na pojistném trhu;
• legislativní podmínky, kam patří obecně právní předpisy, pojišťovací legislativa;
• současná situace na světovém pojistném a zajistném trhu;
• rozsah případných rizik krytých státem, kam řadíme rozsah sociálního pojištění, nákaz;
• hospodářských zvířat a jiné.
2.2 Pojišťovací instituce
Pojišťovací zařízení (Rejnuš, 2008) jsou důleţité subjekty finančního trhu. Jejich důleţitost se postupně celosvětově rok od roku zvyšuje. Tyto instituce zabezpečují řadu specifických a nezbytných činností a tímto působením napomáhají ekonomickému vývoji.
Pojišťovací zařízení napomáhají jiţ zmíněnému ekonomickému vývoji právě tím, ţe poskytují ekonomickým subjektům moţnost se pojistit, a díky tomu zvýšit jejich finanční bezpečnost pro případ vzniku nepředvídatelných událostí. Pojištěným subjektům poté vyplácejí náhradu formou pojistného plnění. Mezi další důvod nápomoci patří téţ značný finanční potenciál, který investují do dlouhodobých instrumentů, zejména do obligací, čímţ sehrávají významnou úlohu jako investoři na kapitálovém trhu. Činnost těchto
25
institucí napomáhá udrţování stability celého finančního a tím i ekonomického systému.
(Rejnuš, 2008)
Pojišťovací instituce se podle základního členění rozdělují na dva základní typy, jimiţ jsou pojišťovny a zajišťovny. (Rejnuš, 2008)
2.2.1 Pojišťovna
Pojišťovna (Rejnuš, 2008) je licencovaná finanční instituce, jejíţ hlavní předmět činnosti je přebírat na sebe smluvně (či jinak) definovaná rizika svých klientů. Poskytuje tedy svým klientům ochranu před finanční ztrátou, vzniklou v důsledku pojistných událostí. Pojištění získají pojistnou ochranu díky sjednání příslušní pojistné smlouvy, ovšem za tuto sluţbu je pak pojištěný povinen platit dohodnuté pojistné.
Z právního hlediska je moţné činnost pojišťovny charakterizovat jako instituci, která na sebe přebírá rizika vyplívající z uzavřených pojistných smluv, nicméně z hlediska principu tyto podniky vystihuje vzájemné rozloţení rizika mezi velké mnoţství pojištěných.
(Rejnuš, 2008)
Pojišťovny také hospodaří s dočasně volnými prostředky rezerv na nahodilé výkyvy či časové zpoţdění. Podniky jsou většinou strukturovány jako komerční subjekty, zpravidla akciové společnosti, v jiných případech jako vzájemné a státní pojišťovny. Pojišťovny zaměřené komerčním směrem usilují o dosaţení výnosů z pojišťovací činnosti, či z operací na finančním trhu. Zato vzájemné a státní pojišťovny mohou podnikat i za účelem neziskovým. (Daňhel, 2005)
2.2.2 Zajišťovna
Zajišťovna (Rejnuš, 2008) je speciální pojišťovací instituce, která se zaměřuje na poskytování zajištění, neboli ,,pojišťování pojišťoven“. Zajištěním rozumíme tzv.
zajišťovací obchody, díky nimţ pojišťovny přispívají ke sníţení rizika, které na sebe převzaly tím, ţe klientům poskytly pojistnou ochranu na základě pojistné smlouvy. I v tomto případě platí, ţe zajištění nezmenšuje rozsah škod, ale sjednáním se riziko dělí mezi více institucí.
26 2.3 Členění pojišťoven
Pojišťovny jsou obecně členěny do tří skupin podle následujících hledisek:
• z hlediska šíře zamření jejich činnosti,
• z hlediska právní formy,
• z hlediska předmětu poskytovaného pojištění. (Rejnuš, 2008)
Tyto skupiny se nadále rozdělují ještě na menší podskupiny, ovšem pro pochopení problematiky, která souvisí s pojištěním cestovních kanceláří, bude prioritní vymezit členění z hlediska šíře zaměření jejich činnosti a z hlediska poskytovaného pojištění.
2.3.1 Členění pojišťovny z hlediska šíře zaměření jejich činnosti
Toto členění pojišťoven je moţné rozdělit do dvou základních skupin (Rejnuš, 2008):
• specializované pojišťovny,
• univerzální pojišťovny.
Specializované pojišťovny poskytují, jiţ podle svého názvu, pouze určitý druh pojištění.
Specializují se pouze na konkrétní odvětví či na určité druhy rizik, případně i na speciální skupinu pojištěných (např. úvěrové pojištění). (Rejnuš, 2008), (Ducháčková, 2009)
Univerzální pojišťovny poskytují pojistné produkty v oblasti ţivotního i neţivotní pojištění, v podstatě provozují pojištění na všechna rizika. (Rejnuš, 2008), (Ducháčková, 2009)
2.3.2 Členění pojišťovny z hlediska poskytovaného pojištění
Systém rozdělení pojišťoven z hlediska poskytovaného pojištění se člení do dvou základních odvětví, konkrétně na pojišťovny působící v odvětví ţivotních pojištění a na pojišťovny působící v odvětví neţivotních pojištění. (Rejnuš, 2008)
27
Ţivotní pojištění (Rejnuš, 2008) lze vyznačit jako pojistný produkt, jehoţ posláním je jednak chránit blízké osoby pojištěného před finančními důsledky moţné negativní nahodilé události, a jednak finančně pomoci samotnému pojištěnému, pokud dojde k poklesu příjmů z důvodů změně postavení ve společnosti.
Společnosti pro neţivotní pojištění poskytují pojistné sluţby zaměřené na pojistnou ochranu v případě velmi rozlehlé škále rizik. Mezi tato rizika patří poškození majetku nebo i zranění osob. Díky tomu je neţivotní pojištění strukturováno z hlediska mnoha různých pojistných produktů. (Rejnuš, 2008)
Všeobecně se do neţivotního pojištění zahrnují tyto druhy poskytovaných sluţeb (Rejnuš, 2008):
• pojištění úrazová,
• komerční zdravotní pojištění,
• pojištění majetková,
• pojištění odpovědnostní.
Pojištění odpovědnosti se konkrétně věnuje problematice pojištění cestovních kanceláří, proto se na tento typ neţivotního pojištění podíváme trochu podrobněji.
Pojištění odpovědnosti (Ducháčková, 2009) za škody kryje rizika, která souvisejí se skutečností, ţe pojištěný subjekt můţe způsobit škody jinému subjektu svou činností. Tyto škody se týkají škody na majetku, zdraví, na ţivotě, případně i finanční škody, za které poškozený odpovídá, a z toho vyplívá, ţe předmětem pojištění odpovědnosti je právní vztah.
V případě vzniku pojistné události vzniká povinnost pojištěného nahradit školu. O této povinnosti obvykle rozhoduje soud, či jiný správní orgán. Pojišťovna poté vyplácí pojistné plnění ovšem aţ na základě rozhodnutí o povinnosti nahradit škodu poškozenému. Škoda poškozenému je hrazena v takovém rozsahu, v jakém za ni pojištěný odpovídá.
(Ducháčková, 2009)
28
3 Problematika pojištění v cestovním ruchu
Je známo, ţe se cestovní ruch svou sloţitostí poněkud vymyká z běţných způsobů podnikání, proto se i pojištění cestovních kanceláří proti úpadku liší od ostatních typů pojištění. Jak jiţ bylo psáno v první kapitole, pokud chce právnická či fyzická osoba provozovat koncesovanou ţivnost, je povinna poţádat ţivnostenský úřad o vydání koncese, ke které musí připojit také smlouvu s pojišťovnou o povinném pojištění – záruka proti úpadku.
V roce 2013 byl poţadavek směrnice 314/90/EHS na to, aby členské státy zařadili do legislativy záruky část, ţe v případě úpadku bude spotřebitelům, kteří si zakoupili zájezd, uhrazena, nebo spíše zajištěna úhrada za zaplacené a neposkytnuté sluţby. Tento poţadavek byl do české legislativy promítnut pouze jedinou formou poskytnuté záruky a to sice formou povinného pojištění cestovních kanceláří. Tato část je promítnuta v zákoně č.
159/1999 Sb. Podle znění zákona musí pojištění cestovní kanceláře zajistit zákazníkovi pojištěnému cestovní kanceláří právo na plnění v případech, kdy cestovní kancelář z důvodu svého úpadku (Palatková, 2013):
• nezajistí zákazníkovi dopravu z místa pobytu v zahraničí zpátky do České republiky, ovšem pokud je tato doprava součástí zájezdu;
• nevrátí zákazníkovi zaplacenou zálohu nebo celkovou cenu zájezdu v případě, ţe se zájezd nekonal;
• nedodá zákazníkovi rozdíl mezi zaplacenou cenou zájezdu a cenou částečně poskytnutého zájezdu v případě, ţe se zájezd uskutečnil pouze zčásti.
Pojištění je sjednáno jménem cestovní kanceláře, ovšem pojištěncem není cestovní kancelář, která pojištění sjednala, ale zákazník, který si u cestovní kanceláře objedná sluţby. (Beránek, 2013)
Díky tomuto pojištění se také velmi liší od cestovní agentury. Jelikoţ cestovní agenturu je moţné provozovat jako činnost volnou ohlašovací, není nutné mít v tomto typu podnikání konkrétní pojištění proti úpadku. Ministerstvo pro místní rozvoj chystalo novelu zákona o některých podmínkách podnikání a výkonu některých činností v oblasti cestovní ruchu, na
29
základě které by měla i cestovní agentura od roku 2015 povinnost mít sjednané pojištění proti úpadku. Mnoho cestovních agentur po zavedení této novely by pravděpodobně ukončila svou činnost. Jak uvedl pan Jaromír Beránek (ePojištění, 2014), novela zákona by byla správným krokem ke zvýšení důvěryhodnosti subjektů na cestovním trhu. S touto novelou také souhlasila Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) nicméně ke dni 29. prosince 2015 nabyla účinku poslední novela zákona č.159/1999 Sb., která ukládá cestovním agenturám, aby v případě nabízení zájezdu prostřednictvím internetových stránek zprostředkovala informace o pořádající cestovní kanceláři.
Informace musí být uvedena zřetelně na stejné úrovni internetové stránky jako podstatné informace o zájezdu, právě kvůli tomu, aby se i klient mohl dozvědět, kdo organizuje zájezd, a kdo bude v případě uzavření smlouvy odpovědný za plnění ze smlouvy o zájezdu.
Zjištění organizátora zájezdu je pro konečného zákazníka důleţité, jelikoţ si poté můţe ověřit, ţe cestovní kancelář (pořadatel zájezdu) je řádně pojištěna pro případ úpadku. Je předpokládáno, ţe toto opatření přispěje k vyšší ochraně klienta cestovní kanceláře a díky zvýšení informovanosti a orientaci na trhu cestovního ruchu i ke zvýšení důvěry zákazníků v nákupy online. (Česko, 2015), (ePojištění, 2014)
3.1 Výše pojistného proti úpadku cestovní kanceláře
Výše pojistného souvisí s mírou rizika podnikání u jednotlivých ţadatelů. Pojištění se musí vztahovat na veškeré zájezdy prodané v době platnosti pojistné smlouvy. Okamţikem prodeje se rozumí okamţik uzavření cestovní smlouvy, nikoliv okamţik zahájení zájezdu.
(Beránek, 2013)
Pojištění cestovních kanceláří (Palatková, 2013) smí sjednávat jen pojišťovna, která je k tomu oprávněna. Cestovní kancelář je povinna sjednat pojištění na povinnou částku minimálně ve výši 30% plánovaného objemu trţeb za zájezdy nebo objemu trţeb za zájezdy v předchozím roce. Zaleţí na kritériu, která z těchto dvou částek je vyšší.
Pojišťovna není povinna sníţit plnění v případě, ţe se po pojistné události dozví, ţe ji cestovní kancelář, která s pojišťovnou sjednala pojištění proti úpadku, poskytla neúplné či nepravdivé údaje. Díky tomuto opatření, má pojišťovna právo vyţadovat po cestovní kanceláři před uzavřením pojistky (i kdykoli potom) veškeré platné údaje.
30
V případě uskutečnění pojistného plnění přecházejí nároky zákazníků na pojišťovnu, to znamená, ţe pojišťovna můţe právně po cestovní kanceláři vymáhat to, co za cestovní kancelář jejím zákazníkům uhradila, a to i v případě, ţe se po zajištění klientů ukáţe, ţe cestovní kancelář není v úpadku. (Palatková, 2013)
Jsou zaznamenané případy, kdy zákazníkům nebyla jednou z pojišťoven vyplacena plná úhrada z důvodů nedostatečné výše pojistné částky, proto budou v rámci novely zákona č.159/1999 Sb. povinnosti týkající se pojištění ještě více specifikovány a propracovány.
(Palatková, 2013)
V rámci zemí Evropské unie se jako forma záruky uplatňují více i bankovní garance či nadační fondy. Co se týče České republiky, uvaţuje se o uplatnění těchto forem. V roce 2013 byly někdy bankovní generace vyuţívány v kombinaci s pojištěním, a sice k úhradě povinné spoluúčasti cestovních kanceláří, která činí ze zákona minimálně 2% z pojistné části. (Palatková, 2013)
3.2 Pojišťovny poskytující pojištění proti úpadku
Pojištění proti úpadku cestovní kanceláře je moţné sjednat pouze u pojišťovny, která je podle zvláštního právního předpisu, přesněji podle zákonu č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví (v platném znění), oprávněna sjednávat pojištění záruky. Povolení pojišťovnám uděluje Ministerstvo financí České republiky. V České republice mají licence k provozování pojištění proti úpadku ke konci roku 2017 následující pojišťovny (Beránek, 2013), (Planeta cestování, 2018), (MMR ČR, 2012):
• Generali pojišťovna, a.s.,
• Česká podnikatelská pojišťovna, a.s.,
• UNIQA pojišťovna, a.s.,
• Union pojišťovna, a.s.,
• ERV pojišťovna, a.s.,
Kaţdá z těchto pojišťoven poskytuje pojištění pro určitý počet cestovních kanceláří.
Jelikoţ se kaţdým rokem mění počet cestovních kanceláří, mění se i počet pojištěných
31
subjektů. Níţe v tabulce je zaznamenán počet cestovních kanceláří od roku 2009 aţ do roku 2017.
Tabulka 1: Počet cestovních kanceláří od roku 2009-2017
Zdroj:(MMR, 2014), (Petříčková, 2016)
Dle tabulky uvedené výše se naskytuje otázka, pro počet cestovních kanceláří od roku 2012 neustále klesá. Bohuţel záznamy z roku 2014 a 2015 nebyly k dispozici, tudíţ během těchto dvou let činil pokles 137 cestovních kanceláří. Je to důsledek neustále náročnějšího podnikání v oblasti turismu. Zvyšuje se nejen obtíţnost podnikání v tomto oboru, ale také i zpřísnění přístupu pojišťoven k poskytování pojištění proti úpadku. Díky těmto důsledkům zůstávají na trhu pouze cestovní kanceláře, které splňují přísná kritéria a svou práci dělají dobře a zodpovědně. Nicméně, sniţování počtu cestovních kanceláří můţeme vnímat i pozitivně. (Petříčková, 2016)
Zavedené cestovní kanceláře (Petříčková, 2016) jiţ mají zkušenosti s řešením problémů, tudíţ se vyplatí jezdit s prověřenou společností. Disponují nejaktuálnějšími a reálnými informacemi v dané destinaci a jsou připraveni na nenadálé situace. Postarají se o své klienty tak, aby jejich dovolená proběhla bezpečně a s minimálním omezením čerpání sluţeb.
Další kapitoly budou věnovány právě zmíněným pojišťovnám a porovnání, které pojištění se z hlediska a výše pojistného a dalších kritérií vyplatí nejvíce.
Rok Aktivní CK
2009 1066
2010 1064
2011 1039
2012 1092
2013 1018
2016 881
2017 853
32
4 Situace na trhu s pojištěním proti úpadku CK
Tato kapitola se věnuje šesti poskytovatelům pojištění proti úpadku cestovních kanceláří - Generali pojišťovna, a.s. (dále jen Generali); Česká podnikatelská pojišťovna, a.s.; Union pojišťovna, a.s. (dále jen Union); UNIQA pojišťovna, a.s. (déle jen Uniqa) a ERV pojišťovna, a.s. (dále jen ERV) Tato a následná část bakalářské práce zanalyzuje a porovná tyto pojišťovny dle poskytovaného pojištění a zhodnotí, která z těchto daných pojišťoven je pro poskytnutí pojištění pro začínající CK výhodnější.
Pro porovnání je nutné nejprve společnosti představit a následně srovnat kritéria pro poskytnutí pojištění proti úpadku CK.
4.1 Generali pojišťovna, a.s. a základní informace k pojištění proti úpadku CK
Genereali pojišťovna, a. s. (Generali, 2015) je akciová společnost sídlící na ulici Bělehradská 132, 120 84 Praha 2, Česká republika. IČO této společnosti je 61859869.
Instituce je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vloţka 2866. Tato pojišťovna je členem Skupiny Generali, zapsané v italském registru pojišťovacích skupin, vedeném IVASS.
Pojišťovna Genreali (Generali, 2015) na českém trhu působí průběţně od roku 1832, kdy byla v Praze zaloţena první pobočka. Během následujících 13 let se tato společnost postupně sloučila s dalšími pojišťovnami (např. Moladavia Generali) aţ do roku 1945, kdy došlo dekretem prezidenta republiky ke znárodnění soukromých pojišťoven. Generali se do České republiky vrátila aţ v roce 1993 jako jedna z nejsilnějších a nejspolehlivějších pojišťoven a v roce 1995 začala působit jako akciová společnost.
Statutárním orgánem této společnosti je představenstvo s předsedou, a zároveň generálním ředitelem, panem Ing. Pavlem Menclem MBA. Společnost ke dni 31. 12. 2015 zaměstnávala 569 zaměstnanců. (Generali, 2015)
Generali pojišťovna, a.s. poskytuje cestovním kancelářím pojištění proti úpadku a klientům zkrachovalých cestovních kanceláří poskytujeme pojistné plnění. Na oficiálních webových
33
stránkách této pojišťovny jsou základní informace o tomto pojištění rozdělené zvlášť pro cestovní kanceláře a zvlášť pro klienty. Jelikoţ je tato práce zaměřená pouze na cestovní kanceláře, budou blíţe popsány pouze informace pojištění pro CK.
Pro nově vznikající cestovní kanceláře je nutné předloţit vyplněný dotazník (viz Příloha A), včetně příloh, které jsou uvedené na zadní straně dotazníku, podnikatelský a finanční plán. (Generali, 2015)
Dle korespondence s paní Lenkou Ekrtovou, která je produktový manaţer senior ve společnosti Generali, bohuţel na ţádné z poboček této pojišťovny pojištění proti úpadku CK nevytvářejí, proto by pracovníci nebyli schopni poskytnout relevantní informace.
Pojištění proti úpadku se sjednává pouze na centrále v Praze, bohuţel pro fiktivní kanceláře nevytvářejí nabídku pro pojištění, nicméně byla velmi ochotná a zaslala alespoň základní informace.
Po vyplnění dotazníku (viz Příloha A) zpracování nabídky trvá většinou 1–5 dnů. Závisí na velikosti cestovní kanceláře - popř. zpětných dotazech, které na danou cestovní kancelář jsou. Pokud pojišťovna musí kvůli velikosti danou cestovní kancelář dozajistit v zahraničí, můţe se délka zpracování nabídky protáhnout i na 14 dní.
Pojistné je hrazeno ročně, nikoliv měsíčně. Bohuţel stanovení pojistného pouze na základě předpokládaných trţeb není moţné. Při kalkulaci dochází k zohlednění celé řady faktorů, které pak výslednou cenu ovlivňují. Bohuţel více informací nebylo ze strany pojišťovny Generali poskytnuto.
4.2 Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. a základní informace k pojištění proti úpadku CK
Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. (dále jen ČPP), (ČPP, 2015) je akciová společnost sídlící na ulici Pobřeţní 665/23, 186 00, Praha 8, Česká republika. IČO této společnosti je 63998530. Instituce je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, sp. zn. B 3433. Jiţ 13 let je ČPP součástí jedné z největších evropských pojišťovacích skupin Vienna Insurance Group.
34
ČPP (ČPP, 2015) si udrţuje silnou pozici v pojištění vozidel (zejména v povinném ručení), ale také se úspěšně rozvíjí i v dalších pojistných segmentech, jako např. v ţivotním a úrazovém pojištění, občanském majetkovém pojištění a pojištění podnikatelů.
Česká podnikatelská pojišťovna (ČPP, 2015) je univerzální pojišťovna, která nabízí moderní produkty a komplexní pojištění jak v oblasti ţivotního, tak v oblasti neţivotního pojištění. Na českém trhu v oblasti pojišťovnictví působí od roku 1995.
Statutárním orgánem této společnosti je představenstvo s předsedou panem Ing.
Jaroslavem Besperátem. Společnost ke dni 31. 12. 2015 zaměstnávala 833 zaměstnanců.
(ČPP, 2015)
ČPP poskytuje pojištění na míru jak malým, tak velkým cestovním kancelářím.
Poskytováním záruky silného partnera a jistotou pro klienty cestovní kanceláře se řadí mezi pojišťovny, které poskytují pojištění proti úpadku pro cestovní kanceláře, na první příčky.
Při sjednávání pojištění proti úpadku cestovní kanceláře je nutné vyplnit dotazník včetně dokumentů a příloh, které jsou v dotazníku vyjmenovány a účetních výkazů – jedná se tedy o rozvahu. (ČPP, 2015)
Vyplněné poţadavky se dále posílají na danou emailovou adresu. Nejdéle do 14 dnů od zaslání emailu klient obdrţí vyhotovenou kalkulaci od pojišťovny a v případě souhlasu se na tentýţ email zasílá potvrzený tiskopis. Po odsouhlasení kalkulace bude nejdéle do 10 dnů klientovi vystavena pojistná smlouva. Bohuţel nebylo více informací ze strany pojišťovny poskytnuto. (ČPP, 2015)
4.3 Union pojišťovna, a.s. a základní informace k pojištění proti úpadku CK
Union pojišťovna, a.s. (Union, 2018) je akciová společnost sídlící na ulici Bajkalská 29/A, 213 60, Bratislava, Slovenská republika. IČO této společnosti je 31 322 051. Instituce je zapsaná v Obchodním rejstříku Okresního soudu Bratislava I, odd. Sa, vl. č. 383/B.
Pojišťovna Uninon je od roku 1997 dceřinou společností nizozemské pojišťovací skupiny Eureko B. (Union, 2018)
35
Tato společnost byla zaloţena roku 1992 a je jednou z nejzkušenějších pojišťoven na slovenském trhu. Mezi nabízené produkty se řadí ţivotní i neţivotní pojištění, individuální zdravotní pojištění i firemní. Zmíněná pojišťovna je také jednou z vedoucích pojišťoven v oblasti cestovního pojištění. (Union, 2018)
Pojišťovna na své webové stránce také nabízí moţnost přihlášení do partnerského prodejního portálu. Prodejní portál umoţňuje online sjednání produktů cestovního pojištění, přihlašovací údaje i heslo obdrţí pouze pojištěné subjekty. Bohuţel, co se týká jiných informace ohledně pojištění, nejsou k dispozici ani na webových stránkách, ani po emailové korespondenci či telefonickém rozhovoru. (Union, 2018)
4.4 UNIQA pojišťovna, a.s. a základní informace k pojištění proti úpadku CK
UNIQA pojišťovna, a.s. je akciová společnost sídlící na ulici Evropská 810/136, 160 12m Praha 6, Česká republika. IČO této společnosti je 49240480. Instituce je zapsána u Městského soudu v Praze oddíl B, vloţka 2012. Jediným akcionářem této pojišťovny je UNIQA International Versicherungs-Holding, AG (Untere Donaustraße 21-23, 1020 Vídeň, Rakousko). Společně zajišťují sluţby v celkem 19 zemích Evropy a tradice této pojišťovny trvá více neţ 200 let. (Uniqa, 2018)
Tato pojišťovna (Uniqa, 2018) disponuje rozmanitou nabídku jak ţivotního, tak neţivotního pojištění. Na českém trhu se tento podnik pohybuje od roku 1993 a patří k jedné z nejsilnějších pojišťoven.
Statutárním orgánem této společnosti je představenstvo s předsedou, a zároveň generálním ředitelem, panem Ing. Martinem Ţáčkem, CSc. Společnost ke dni 30. 09. 2017 zaměstnávala 500 zaměstnanců. (Uniqa, 2018)
Pojišťovna má také na svých webových stránkách informace, ţe volí individuální přístup ke svým klientům, mají jasné kritéria, volitelnou spoluúčast a nabízejí partnerství. Nabízí i individuální tarify pojištění tak, aby byly sestaveny dle potřeb klientů kanceláří. (Uniqa, 2018)
36
Ve společnosti Uniqa mohou sjednat pojištění proti úpadku CK subjekty, které dosahují trţeb z prodeje zájezdů minimálně 10 milionů korun a podnikají v cestovním ruchu minimálně tři roky nebo také nově vznikající cestovní kanceláře. Po komunikaci s Ivem Pěkníkem, který zastupuje z firmy Fiducia výhradně tuto pojišťovnu v oblasti pojištění CK, jsou v následující kapitole zaznamenány všechny dostupné informace, které mi poskytl. (Uniqa, 2018)
4.5 ERV pojišťovna, a.s. a základní informace k pojištění proti úpadku CK
ERV pojišťovna, a.s. je akciová společnost sídlící na ulici Křiţíkova 237/36a, Praha 8, Česká republika. IČO této společnosti je 49240196. Instituce je zapsána v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, oddíl B, vloţka 1969. Tato instituce patří do skupiny ERGO a jejím prostřednictvím do koncernu Munich Re, jedné z vedoucích světových zajišťoven. (ERV, 2018)
První specializovaná pojišťovna vznikla v roce 1907 v Budapešti. V roce 1920 byla zaloţena sesterská Evropská akciová společnost pro pojišťování nákladů a zavazadel v Praze a ta byla v roce 1947 znárodněna a její závazky převzala nově zřízená První československá pojišťovna. V roce 2002 byla zaloţena vlastní asistenční centrála Euroalarm. (ERV, 2018)
Statutárním orgánem této společnosti je představenstvo s předsedou panem JUDr.
Vladimírem Krajíčkem. (ERV, 2018)
Na oficiálních webových stránkách ERV pojišťovny jsou pouze informace, na co konkrétně a na jaké situace, se pojištění vztahuje. Dále je zde informace, ţe CK má povinnosti předat zákazníkovi současně s cestovní smlouvou také potvrzení o pojištění a níţe je znázorněn vzor kartičky insolvence. Jsou zde také uvedeny pojistné podmínky a škodní protokol – v případě uskutečnění nějaké pojistné události.
37 Obrázek 2: Vzor kartičky insolvence
Zdroj: (ERV, 2018)
Dle korespondence s paní Jovanou Vasičovou, není pojišťovna bohuţel z kapacitních důvodů schopna zaslat konkrétní kalkulaci proti úpadku CK, nicméně ochotně zaslala základní informace.
Pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře se vypracovává na základě dotazníku a finanční analýzy. Riziko pro pojistitele v důsledku nové judikatury z loňského roku (spolu s formulací v příslušné EU směrnici) však obecně vzrostlo. Proto je pojišťovna nucena postupovat s vyšší mírou opatrnosti nejen u nových, ale i u tradičních klientů, cestovních kanceláří. Pojištění záruky pro případ úpadku CK je sjednáváno spíše výjimečně, a to jako doplňkové pojištění v případě spolupráce v oblasti cestovního pojištění a sjednání pojištění obecné odpovědnosti pro pořadatele zájezdů, které svým způsobem sniţuje riziko úpadku CK.
38
5 Porovnání nabídek pojištění proti úpadku CK
Tato kapitola srovná nabízené sluţby daných cestovních kanceláří. Bohuţel díky nedostatku informací nebude toto srovnání zcela přesné. Zástupci daných pojišťoven bohuţel neposkytli potřebné informace k analýze celkového pojištění, tudíţ se srovnání nabídek bude hodnotit dle čtyř vybraných kritérií na základně získaných informací.
Vybraná kritéria pro srovnání nabídky pojištění proti úpadku CK jsou:
• cena pojištění proti úpadku CK;
• počet cestovních kanceláří, kterým pojišťovna poskytuje pojištění proti úpadku;
• délka vytvoření nabídky proti pojištění CK proti úpadku;
• dostupné informace pro pojištění proti úpadku CK na webových stránkách.
Díky těmto vybraným kritériím bude moţné určit, která z uvedených pojišťoven je pro novou zakládající cestovní kancelář nejlepší volbou. K tomu, abychom mohli nabídky porovnat, je téţ nutné vytvořit fiktivní cestovní kancelář s počáteční rozvahou a plánovanými trţbami.
Fiktivní cestovní kancelář Alice poslouţí k nabídce pojištění od daných pojišťoven. CK Alice je malá všeobecná cestovní kancelář s celoročním provozem, která se zaměřuje na vnitřní cestovní ruch, tedy cestování turistů z České republiky v rámci České republiky.
Její hlavní destinací jsou Jeseníky, doprava do této lokality bude autobusová. Níţe je znázorněna počáteční rozvaha CK Alice.
39 Tabulka 2: Počáteční rozvaha CK Alice
Cestovní kancelář Alice
Aktiva v tis. Kč Pasiva
Dlouhodobý majetek 19 530 Vlastní kapitál 2 000
Nehmotný majetek 420 Základní kapitál 2 000
software 420
Hmotný majetek 19 110
budova 3 315
garáţe 5 000
dva autobusy 10 000
zařízení CK 250
tiskárna 45
hardware 500
Oběžný majetek 4 970 Cizí zdroje 22 500
zásoby 400 dodavatelé 95
bankovní účet 4 570 krátkodobé závazky 5 815
dlouhodobé závazky 16 590
Celkem aktiva 24 500 Celkem pasiva 24 500 Zdroj: vlastní zpracování
Tabulka 2 vykazuje počáteční rozvahu uvedené cestovní kanceláře. Předpokládejme, ţe CK Alice bude akciová společnost, tudíţ základní kapitál ve výši 2 000 000 Kč je v pořádku. Dále v tabulce vidíme závazky vůči dodavatelům v pasivech, v aktivech je pak znázorněn majetek společnosti. Celá rozvaha je znázorněna v tisících Kč. Počáteční rozvaha začínající CK je také jedním z aspektů, které pojišťovny mohou poţadovat k vytvoření pojištění proti úpadku CK.
Další důleţité hledisko jsou také předpokládané trţby společnosti. Tato cestovní kancelář se bude na trhu prozatím pohybovat s jedním nabízeným typem zájezdu, coţ bude zájezd
40
na 3 dny/2 noci do oblasti Jeseníků. Stanovená cena zájezdu činní 2 500 Kč/os (v ceně zájezdu je zahrnuta doprava, sluţby průvodce, stravování, ubytování, vstupy na památky, cestovní pojištění i riziko z neobsazenosti). Níţe v tabulkách je zaznamenána kalkulace daného zájezdu.
Tabulka 3: Itinerář nabízeného zájezdu
Itinerář - "Jeseníky" CK Alice
Den Km Průbeţ. km Místo Příjezd Odjezd Poznámka
1.
den
0 0 Liberec 3:30 4:00 sraz, odjezd účastníků
240 240 Velké Losiny 8:00 15:40 zámek, oběd, lázně,
papírenské muzeum
7 247 Loučná nad Desnou 16:00 17:30 zámek, park 14 261 Červenohorské sedlo 18:00 ubytování, osobní volno
2.
den
0 261 Červenohorské sedlo 8:00 snídaně v 7:00, odjezd
9 270 Domašov 8:20 11:00 kostely, vodopády
13 283 Jeseník 11:30 15:00 radnice, kostel, oběd,
vodní tvrz
12 295 Rejvíz 15:25 18:00 rašeliniště, Mechové
jezírko, kazatelny
15 310 Vrbno pod Pradědem 18:30 ubytování, osobní volno
3.
den
0 310 Vrbno pod Pradědem 10:00 snídaně v 7:00, hrad,
odjezd
10 320 Karlova Studánka 10:30 13:00 lázně, oběd, skleník 6 326 Malá Morávka 13:10 15:10 kaple, barokní fara
13 339 Bruntál 15:35 16:50 zámek, kaple
270 609 Liberec 21:00 rozchod účastníků
Zdroj: vlastní zpracování
Výše uvedená tabulka nám vykazuje itinerář, neboli zpracovaný výlet s průběţnými kilometry, a také časy příjezdu a odjezdu. Právě díky tomuto itineráři je moţné na základě daných sazeb spočítat celkovou cenu zájezdu, kterou následně vyuţijeme pro spočítání
41
předpokládaných trţeb. Níţe jsou uvedeny ceny za poskytnuté sluţby. Ceny jsou počítány bez DPH.
Doprava: vlastní sluţba CK Ceny:
• 29 Kč/1 km
• 25 Kč/15 minut čekání
• rezerva na objíţďky 10%
• parkovné 250 Kč
• řidič se stravuje s klienty, ubytován je zdarma
Ubytování:
• Horský hotel Červenohorské sedlo, 420 Kč/noc/včetně snídaně/os
• Penzion Vrbno, Vrbno p. Pradědem, 250 Kč/noc/včetně snídaně/os
Stravování:
• Hotel Diana, Velké Losiny – 80 Kč/oběd/os
• Horský hotel Červenohorské sedlo – 30 Kč/snídaně/os
• Restaurace Kříţový vrch, Jeseník – 130 Kč/oběd/os
• Penzion Podlesí, Karlova Studánka – 110 Kč/oběd/os
Vstupy:
• vodní tvrz Jeseník – 25 Kč/os
• Mechové jezírko – 5 Kč/os
• Zámek Velké Losiny – 30 Kč/os
• Papírenské muzeum – 30 Kč/os
• zámek Bruntál – 2 000 Kč/ skupina do 50 osob
Pojištění:
• cestovní poj. – 11 Kč/os/den
Průvodce:
• zaměstnanec CK (dohoda o provedení práce) – odměna 700 Kč/den
