Organizace sportovního festivalu

(1)

Organizace sportovního festivalu

Bakalářská práce

Studijní program: B7401 – Tělesná výchova a sport Studijní obor: 7401R003 – Rekreologie

Autor práce: Lukáš Reymar Vedoucí práce: Mgr. Jan Charousek

Liberec 2017

(2)

Technická univetaita

v Liberci

Fakulta pŤírodovědně-humanitní a pedagogická Akademicky rok: 2OL6 /2OI7

,,

^,Yr2

ZADANI BAKATARSKE PR,ACE

(PRoJEKTU, UvtĚt,EcNÉHo DÍlA, uvtĚt,pcxÉHo

vÝxoNu)

Jméno a pŤíjmení: Lukáš Reymar osobní

číslo:

^P12000181

Studijní program: B74oL Tělesná vychova a sport Studijní

obor:

Rekreologie

Název

tématu:

organizace sportovního festivalu Zadávající katedra:

Katedra

tělesné v;fchovy

Zásady pro vypracovánÍ:

Cílem bakaláŤské práce je organizace netradičního sportovního festivalu. Bude podrobně zpra- cována historie a pravidla vybran;Ích sportri. Zpracování

SwoT

a finanční arralfzy, podrob- ného programu' plánu propagace, reklamy, sponzoringu, možnosti ubytování a ^stravování vztahující se k danému sportovnímu festivalu.

(3)

Rozsah grafických ^prací:

Rozsah pracovní zprávy:

Forma zpracování bakalářské práce: tištěná/elektronická

Seznam odborné literatury:

HÁLEK, Vítězslav.

Plánování a organízování. Hradec Králové: Gaudeamus, 2007.

ISBN

978-80-7041-656-3.

NYKODÝM, Jiří.

Teorie a didaktika sportovních her. Brno: Masarykova univerzita, 2006.

ISBN

8O-210-4042-4.

SKRUŽNÝ,

Zdenék. Florbal: technika, trénink, pravidla hry. Praha: Grada, 2005.

ISBN

⁹⁷8-80-247-0383- ¹

ŠtvtÍoovÁ,

Radana.

Finanční

ana|ýza a plánování podniku: sbírka neřešených

příkladů. Vyd.

3. Praha: oeconomica,2o12.

ISBN

978-80-245-1851.0.

ŠrĚonoŇ, Bohumír. Mezinárodní

marketing a informační technologie:

vybrané kapitoly. Praha: Wolters

Kluwer

Česká republika,

2oII. ISBN

978-80-7357-690-5.

Vedoucí bakaláŤské ^práce:

Datum zadání bakaláŤské práce:

Termín odevzdání bakaláŤské práce:

Mgr. Jan

Charousek Katedra tělesné vychovy

14. prosince 2016 24. dubna 2OL7

Dr. Jan Picek. CS

/

děkan

{ ,*-,tÍ 4

Í

{(ť!,ťl

\---

_)$"'*1

doc. PaedDr. flleš ,l\ Suchomel, Ph.D.

pověŤen r#edením katedry

V

Liberci dne L4. prosince 20L6

(4)

Prohlášení

Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum: 03. 09. 2017

Podpis:

(5)

Poděkování

Vypracování mé bakalářské práce bylo zcela jistě obohacující zkušeností. Ovšem nebyl bych toho schopen bez přičinění několika lidí. Chtěl bych velmi poděkovat panu Mgr. Janu Charouskovi za jeho tipy, rady, důvěru a trpělivost s mým snažením. Dále mému kolegovi a kamarádovi Ing. Vojtěchu Brožovi za jeho neodmyslitelný příspěvek při vzniku vlastní myšlenky projektu Sport Fest. V neposlední řadě si největší dík zaslouží moje rodina nejen za psychickou pomoc při tvorbě mého díla, ale především za podporu a možnost studovat na Technické univerzitě v Liberci.

(6)

Anotace

Bakalářská práce se zabývá vytvořením návrhu konceptu realizace myšlenky netradičního sportovního festivalu – Sport Fest. Festival zjednodušeně spočívá organizaci deseti turnajů v deseti sportech a uspořádání doprovodných aktivit pod hlavičkou jedné akce.

V teoretické části představuje vybrané sporty z hlediska historie, principů a pravidel, organizace u nás i ve světě a úspěchů České země v každé z disciplín, kde čerpá z odborné literatury. Dále definuje potřebné nástroje k vyhodnocení schopnosti fungování. V praktické části aplikuje zvolené nástroje a utváří tak vlastní návrh nastavení konceptu a provedení jednotlivých subjektů projektu.

Klíčová slova:

Sport Fest, sportovní festival, produkce události, turnaj, Liberec, rozpočet, propagace, EXPO, dotace, Liberecký kraj

(7)

Annotation

The bachelor thesis deals with the design of idea of the non-traditional sport festival – Sport Fest. The festival simply consists in organizing ten sport tournaments of ten sports and offers side acts under one event title. It presents the history, principles and rules, organizations in our country and also in the world and the achievements of Czech nation in each of the chosen sport disciplines in theoretical part. The thesis draws on specialized literature. It also defines the tools needed to evaluate the ability to succeed. In the practical part, it applies the chosen tools and therefore creates its own proposal for the setting up the concept and implementation of individual subjects of the project.

Key words:

Sport Fest, sport festival, event production, tournament, Liberec, budget, promotion, EXPO, grant, Liberec region

(8)

7

Obsah

Seznam tabulek ... 12

Úvod ... 13

1. Cíle ... 14

2. Historie a pravidla vybraných sportovních her ... 15

2.1 Fotbal ... 15

2.1.1 Historie a vývoj ve světě a u nás ... 15

2.1.2 Základní principy a pravidla ... 16

2.1.3 Organizace v České republice a ve světě (asociace či federace) ... 16

2.1.4 Reprezentační úspěchy České (a Československé) republiky na klubové úrovni... 17

2.2 Florbal ... 18

2.2.3 Reprezentační úspěch České republiky a na klubové úrovni ... 20

2.3 Volejbal ... 20

2.3.4 Reprezentační úspěch České (a Československá) republiky a na klubové úrovni .. 22

2.4 Basketbal ... 23

(9)

8

2.5 Softbal ... 26

2.6 Futsal ... 28

2.7 Tenis ... 31

2.7.4 Reprezentační úspěch České (a Československé) republiky a na klubové úrovni .. 33

2.8 Badminton ... 35

2.9 Házená ... 38

(10)

9

2.10 Squash ... 41

3. Teorie nástrojů k posouzení proveditelnosti ... 43

3.1 SWOT analýza ... 43

3.2 Finanční analýza ... 45

3.3 Sponzoring ... 47

3.4 Fundraising ... 48

3.5 Plánování událostí ... 50

3.6 Reklama ... 52

3.7 Propagace ... 53

4. Organizace sportovního festivalu ... 55

4.1 Koncept projektu ... 55

4.2 Management ... 56

4.3 Organizační struktura ... 57

4.4 Nastavení organizace turnajů ... 58

4.4.1 Příklad zadání požadavků 3. straně ... 58

4.4.2 Příklad návrhu řešení 3. strany ... 58

4.5 Sportoviště ... 60

4.6 Herní systémy a kapacita týmů ... 61

(11)

10

4.7 Startovné ... 61

4.8 Festivalový pas ... 61

4.9 Ubytování ... 61

4.10 Stravování ... 62

4.11 Doprava ... 62

4.12 Doprovodný program ... 62

4.12.1 Expo ... 63

4.12.2 Večerní program ... 63

4.12.3 Spolupráce s kluby ... 63

4.12.4 Festivalové kino ... 63

4.13 Plán propagace ... 63

4.13.1 Webové stránky ... 64

4.13.2 Sociální sítě ... 64

4.13.3 Mediální tváře ... 65

4.13.4 Regionální média ... 65

4.13.5 Scénová propagace ... 65

4.13.6 Tištěná forma ... 65

4.14 Sponzoring a dotace ... 66

4.14.1 Sponzoring ... 66

4.14.2 Dotace ... 67

4.15 Finanční analýza ... 68

4.15.1 Přehled výdajů ... 68

4.15.2 Přehled příjmů ... 74

4.15.3 Rozpočet sportovního festivalu ... 75

(12)

11 4.16 SWOT ... 76 Závěr ... 77 Seznam použité literatury ... 78

(13)

12

Seznam tabulek

Tabulka 1: Výdaje na propagaci ... 68

Tabulka 2: Výdaje na technické zabezpečení ... 69

Tabulka 3: Výdaje na obecné služby ... 69

Tabulka 4: Výdaje fotbalového turnaje ... 70

Tabulka 5: Výdaje florbalového turnaje ... 70

Tabulka 6: Výdaje volejbalového turnaje ... 70

Tabulka 7: Výdaje basketbalového turnaje ... 71

Tabulka 8: Výdaje softbalového turnaje ... 71

Tabulka 9: Výdaje futsalového turnaje ... 71

Tabulka 10: Výdaje tenisového turnaje ... 72

Tabulka 11: Výdaje badmintonového turnaje ... 72

Tabulka 12: Výdaje házenkářského turnaje ... 72

Tabulka 13: Výdaje squashového turnaje ... 73

Tabulka 14: Výdaje na EXPO ... 73

Tabulka 15: Výdaje na KINO ... 73

Tabulka 16: Celkové výdaje sportovního festivalu ... 74

Tabulka 17: Příjmy od partnerů sportovního festivalu ... 74

Tabulka 18: Příjmy plynoucí z přímého průběhu sportovního festivalu ... 74

Tabulka 19: Suma veškerých příjmů ... 75

Tabulka 20: Celkový rozpočet sportovního festivalu ... 75

Tabulka 21: SWOT analýza Sport Fest ... 76

(14)

13

Úvod

V bakalářské práci je rozebrána teoretická studie organizace netradičního sportovního festivalu pod názvem Sport Fest. Téma práce bylo vybráno na základech myšlenky uspořádat unikátní sportovní událost a jedná se o teoretický projekt, k jehož realizaci doposud nedošlo.

Teoretická část práce se věnuje představení jednotlivých zvolených sportů. Nejprve je popsána historie a vývoj ve světě a u nás každé z disciplín, dále pak základní principy a pravidla. Je představena organizace těchto sportů v České republice a ve světě. Pojednání o jednotlivých sportech je završeno připomenutím úspěchů reprezentace České republiky a úspěchů na klubové úrovni.

Následně je představena teorie nástrojů k posouzení proveditelnosti. Jsou zde vysvětleny pojmy SWOT analýza, finanční analýza, sponzoring, fundraising, plánování událostí, reklama a propagace. Tyto nástroje pak budou aplikovány v praktické části přímo na konkrétní koncept celého projektu.

Představení konceptu projektu otevírá samotnou praktickou část bakalářské práce. Je zde prezentováno nastavení hlavního managementu organizace, jeho organizační struktury a také nastíněn způsob delegování a spolupráce s dalšími subjekty v rámci organizace jednotlivých turnajů festivalu. Práce rozebírá řešení technicko-organizačních záležitostí, jako je ubytování, stravování a doprava. Následně pak je nastíněn široký doprovodný program. Je zde věnován prostor plánu propagace a reklamy celé akce. V neposlední řadě jsou rozebrány podmínky sponzoringu a finanční spolupráce a prezentována podrobná finanční analýza, která nám odpoví na základní otázku, zda je projekt schopen dosáhnout finanční stability. Posledním bodem praktické části je vypracovaná SWOT analýza.

Bakalářská práce nastoluje základní podmínky a pravidla organizace sportovního festivalu, přičemž by v budoucnu mohla sloužit jako dobrý fundament pro uskutečnění akce tohoto ražení ve městě Liberci.

(15)

14

1. Cíle

Cílem bakalářské práce je vytvoření návrhu konceptu organizace netradičního letního sportovního festivalu – Sport Fest tak, aby zohlednil možnosti města Liberec a dokázal odpovědět na otázku, za jakých podmínek je projekt možné uskutečnit.

Dílčí cíle:

 Teoreticky zpracovat a představit vybrané sportovní disciplíny.

 Teoreticky představit a následně aplikovat nástroje k posouzení proveditelnosti.

 Vytvořit návrh konceptu celého projektu s ohledem na konkrétní možnosti města Liberec.

(16)

15

2. Historie a pravidla vybraných sportovních her

Ne všechny sporty mají dlouholetou tradici a již po několik desítek či stovek let ověřovaná a ustálená pravidla. Některé sporty jsou mladé, některé jsou tu s námi fanoušky několik let a spousta sportovních aktivit jsou dosud neobjevené.

Jsou sporty, které mají jednu podobu, ty ostatní mají několik různých, často měnících se soutěžních disciplín a „poddisciplín“. Existují sportovní odvětví, která si stále hledají svoji cestu na výsluní, zatímco takový fotbal se těší mimořádně pozornosti tisku, televize, sponzorů a fanoušků.

To, co mají společné, je skutečnost, že existují mezinárodní sportovní organizace, které pořádají národní, mezinárodní, celosvětové soutěže podle vlastních předpisů a pravidel.

2.1 Fotbal

2.1.1 Historie a vývoj ve světě a u nás

Táborský (2004, str. 105-108) popisuje, že v roce 1863 v Anglii došlo k setkání sedmi škol a fotbalových klubů za účelem vytvoření základních společných pravidel pro hraní fotbalu.

Tímto byla založena The Football Association, což lze považovat za počátek novodobé historie fotbalu. V následujících letech pak docházelo k rozvoji fotbalu po celém světě (například zakládáním různých národních fotbalových asociací), ale zejména byla založena Mezinárodní fotbalová asociace (FIFA), a to v roce 1904. O dva roky později byl mezi členy přijat Český svaz footballový.

To dokládá tvrzení Votíka a Zalabáka (2011, str. 14), že se z Anglie rozšířil fotbal nejdříve do Evropy a potom do celého světa. Mezinárodní fotbalová federace pak začala od roku 1930 pořádat mistrovství světa, kdy se první uskutečnilo v Uruguayi.

Podle Táborského (2004, str. 106) se dostal fotbal na území dnešní České republiky kolem roku 1880, ale až do roku 1899 jej hrála jen velmi malá skupina lidí (většinou členové veslařských či cyklistických spolků). Nejznámější pražské kluby (AC Sparta Praha, Slavia Praha) pak začínají hrát fotbal až v polovině devadesátých let 19. století. Český svaz footbalový byl ustanoven v roce 1901, který ovšem během první světové války zanikl. V roce 1922 byla založena Československá asociace footballová, která se ihned stala členem FIFA. Od roku 1925 probíhá pravidelná celostátní mistrovská soutěž a objevují se i profesionální hráči.

(17)

16 Votík a Zalabák (2011, str. 14) pak uvádí, že v roce 2010 „bylo v České republice registrováno 4 148 fotbalových klubů, ve kterých hrálo 15 378 týmů, a registrováno bylo přes 700 000 hráčů, z toho 1 709 profesionálů, přes 426 000 amatérů a 280 000 žáků a dorostenců.“

2.1.2 Základní principy a pravidla

Kureš a kol. (2015, str. 1-80) představuje oficiální pravidla fotbalu, které zpracovala Pravidlová komise FAČR. Nejdůkladnější znalost pravidel musí mít samozřejmě rozhodčí, který přímo odpovídá za výklad pravidel při fotbalovém utkání. Toto utkání proti sobě hrají dvě družstva, kdy má každé nanejvýš jedenáct hráčů (jeden z hráčů musí být brankář). Zápas je rozdělen na dva poločasy po 45 minutách. Poločasová přestávka nesmí být delší než 15 minut.

V některých případech může dojít k prodloužení zápasu o 2 x 15 minut, popř. o penaltový rozstřel. Vítězem fotbalového utkání je mužstvo, které dosáhlo většího počtu branek. Branky je dosaženo v případě, kdy míč celým objemem přejde brankovou čáru mezi brankovými tyčemi a pod brankovým břevnem. Skórující družstvo nesmí předtím porušit žádné pravidlo. Pravidla soutěže mohou specifikovat, že po utkání nebo dvojutkání, musí být znám vítěz utkání.

Specifikem fotbalu je tzv. ofsajdová pozice, která sama o sobě není porušením pravidla, ale vede k přerušení hry. Hráč je v ofsajdové pozici, když je blíže soupeřově brankové čáře než míč a než předposlední hráč soupeře. K základním herním trestům ve fotbale patří přímý volný kop (následuje po jednom ze sedmi přestupků), pokutový kop (následuje po jednom ze sedmi přestupků, který se odehraje ve vlastním pokutovém území), nepřímý volný kop, osobní tresty (napomenutí, vyloučení).

2.1.3 Organizace v České republice a ve světě (asociace či federace)

Organizací, která zastřešuje fotbalové soutěže v České republice, je Fotbalová asociace České republiky (2016). Účelem její existence je organizování fotbalu v souladu s veřejným zájmem a veřejnou prospěšností. Asociace pečuje o komplexní rozvoj a propagaci fotbalu v České republice a vytváření všestranné a rovnoprávné podmínky, dále se věnuje zabezpečení a přípravě účasti fotbalové reprezentace České republiky mezinárodních soutěží – Mezinárodní federace fotbalových asociací FIFA, a také Unie evropských fotbalových asociací UEFA.

Asociace zároveň podporuje profesionální a amatérský fotbal. K základním zásadám FAČR patří: nezávislost na ideologických názorech, náboženských postojích a politických vlivech, nepřípustnost diskriminace, odmítání jakékoliv rasové, národnostní či etnické nenávisti. Dále

(18)

17 bezpodmínečné dodržování fairplay či zachování požadavků olympionismu podle Olympijské charty Mezinárodního olympijského výboru.

Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA¹) je hlavní řídící organizace světového fotbalu, a dále také futsalu a plážového fotbalu, která vznikla dne 21. května 1904.

FIFA sídlí v Curychu. Jejím prezidentem je Gianni Infantino, a to od roku 2016. Mezi její pracovní úkoly patří mimo jiné pořádání mistrovství světa. FIFA má 211 členských asociací.

Všechny fotbalové týmy jsou rozděleny podle příslušnosti k danému kontinentu do šesti fotbalových konfederací. Evropa má svoji Unii evropských fotbalových asociací (UEFA²), což je hlavní řídící organizace evropského fotbalu, a dále futsalu a plážového fotbalu. Je to nejsilnější konfederace z hlediska bohatství a vlivu na klubové úrovni. Členem UEFA je skoro většina národních fotbalových asociací v Evropě. UEFA má na starosti pořádání evropských reprezentačních a klubových soutěží, dále rozděluje odměny, hlídá dodržování pravidel a také prodává vysílací práva ke svým soutěžím.

2.1.4 Reprezentační úspěchy České (a Československé) republiky na klubové úrovni

Votík a Zalabák (2011, str. 15) zmiňují následující největší úspěchy československého a českého fotbalu:

 Druhé místo na mistrovství světa v Itálii v roce 1934.

 Druhé místo na mistrovství světa v Brazílii v Chile v roce 1962.

 První místo na mistrovství Evropy v Jugoslávii v roce 1976.

 První místo na olympijských hrách v Moskvě v roce 1980.

 Druhé místo na mistrovství Evropy v Anglii v roce 1996.

 Třetí místo na mistrovství Evropy v Portugalsku v roce 2004.

1 Fédération Internationale de Football Association

2 Union Européenne de Football Association

(19)

18

2.2 Florbal

2.2.1 Historie a vývoj ve světě a u nás

Podle Skružného (2005, str. 12) se počátku celosvětového rozvoje florbalu datují do sedmdesátých let, kdy začal vznikat ve Skandinávii, zejména ve Švédsku. Postupně s rozvojem florbalu došlo i ke vzniku národních florbalových svazů a mezinárodní organizace International Floorball Federation.

V roce 1994 se pak konalo první Mistrovství Evropy mužů a rok později i první mistrovství určené pro ženské týmy. Velkou popularitu si pak získalo první mistrovství světa pořádané v roce 1996. V roce 2010 evidovala International Floorball Federation celkem 52 členských asociací, více než 4 000 florbalových klubů a přes 300 000 registrovaných hráčů (Kysel, 2010, str. 14).

Historii a vývoj florbalu u nás popisuje Skružný (2005, str. 11-12). V České republice je florbal poměrně mladým sportem. První zdokumentované odehrání florbalového zápasu v tehdejším Československu se datuje do roku 1984, kdy skupina studentů z VŠE Praha odehrála přátelské utkání s finskými studenty (při jejich výměnném pobytu). Od této doby se na této vysoké škole začalo hrávat pravidelně, i když tradice po roce skončila. První florbalový turnaj mezi několika týmy byl odehrán v roce 1991 a od této doby se začal florbal rozmáhat masivněji. O rok později vzniká Česká florbalová unie a v roce 1994 startuje první ročník florbalové ligy mužů.

Podle předpokladů se Kysel (2010, str. 15-18) se od roku 1992 rozšiřoval florbal do všech částí České republiky a postupně nabýval na popularitě. Lze předpokládat, že se stane druhým nejoblíbenějším sportem v České republice. V sezoně 2010 až 2011 evidovala Česká florbalová unie přes 60 000 hráčů a 1 377 týmů.

2.2.2 Základní principy a pravidla

Jak popisuje Kysel (2010, str. 19), tak pravidla florbalu vycházejí z ledního hokeje, fotbalu, basketbalu a jiných sportů. Základním principem florbalu je dosažení vyššího počtu branek než soupeř, a to samozřejmě při dodržení platných pravidel.

Česká unie florbalu (2014, str. 4-48) pak definuje, že se florbal hraje na hřišti o rozměrech 40 krát 20 metrů, které je ohraničeno mantinely se zaoblenými rohy. Hrací čas je 3 krát 20 minut, kdy mají hráči k dispozici dvě desetiminutové přestávky. Případně může po

(20)

19 skončení hry následovat 10 minutové prodloužení, které končí tím, že jeden z týmů vstřelí branku. Pokud k tomu nedojde, tak následují trestné střílení. Nastupují proti sobě dvě družstva, z nichž každé může mít maximálně 20 hráčů. Do hry se zapojuje vždy maximálně šest hráčů, tj. jen jeden brankář a pět hráčů v poli, či šest hráčů v poli. Střídání hráčů může probíhat kdykoliv během utkání a bez omezení počtu střídání. Dodržování pravidel kontrolují rozhodčí, kteří jsou v rámci florbalu v počtu dvou. Jejich autorita je rovnocenná. Za standardní situace ve hře se považuje například trestné střílení, odložené trestné střílení. Při spáchání přestupku proti hře je udělen trest, a to například ve formě vyloučení na trestnou lavici, osobního trestu. Branka je uznána, když míč přejde celým objemem zepředu brankovou čáru. Musí však být vstřelena správným způsobem a potvrzena vhazováním na středovém bodě.

2.2.3 Organizace v České republice a ve světě (asociace či federace)

Organizaci florbalových soutěží v České republice a reprezentaci České republiky zajišťuje Česká florbalová unie (2017). Výkonný výbor České florbalové unie zajišťuje řízení této organizace, kdy toto sestává z devíti odborných oblastí (komisí). V čele unie stojí prezident, který se věnuje politickým a mezinárodním otázkám v souvislosti s florbalem. Dále výkonný výbor sestává z komise ekonomiky a infrastruktury, komise soutěží a legislativy, komise rozhodčích a delegátů, komise vzdělávání a talentované mládeže, komise reprezentace a mezinárodního rozvoje, komise regionů a rozvoje oddílů, komise elitního florbalu a medializace, komise ženského, školského a volnočasového florbalu. K těmto komisím ještě náleží disciplinární komise, arbitrážní komise, odvolací a revizní komise. Hlavními finančními zdroji pro rozvoj a řízení českého florbalu jsou hnutí, státní podpora, marketingová činnost a podpora Českého olympijského výboru.

„Florbalu se v České republice daří rozvíjet fantastickým tempem. To s sebou nese ale obrovskou výzvu zvládnout jej kvalitně řídit a také zajistit finance na jeho činnost. Díky rychlému rozvoji se i řídící struktura celkem dynamicky mění. Obrovská zodpovědnost v posledních letech leží zejména na jednotlivých komisích. Je obdivuhodné, že v komisích napříč celou republikou pracuje více než 150 lidí. Je tak rozložena rozhodovací pravomoc a lidé v oddílech, kteří mají zájem, se mohou do práce zapojit a podílet se na řízení českého florbalu (Česká florbalová unie, 2017).“

(21)

20 Mezinárodní florbalová federace (IFF³) je sportovní organizace, která sdružuje florbalové svazy jednotlivých zemí. Byla založena v roce 1986 ve švédské Huskvarně a v současné době sídlí ve finských Helsinkách. Mezi zakládající členy patří Švédsko, Finsko a Švýcarsko. V roce 2011 získala uznání od Mezinárodního olympijského výboru, a proto také může usilovat o zařazení na program Olympijských her. Prezidentem je Tomas Erikson, a to od roku 1996. Je členem Sport Accord (dříve GAISF⁴) od roku 2000 a dále členem Mezinárodní asociace Světových her⁵. IFF také pořádá Akademické Mistrovství světa ve florbale. Mezinárodní klubová soutěž má tři úrovně, a to Champions Cup (1 - 4 země světového žebříčku), Euro Floorball Cup (země od 5. místa) a Euro Floorball Challenge (zbytek zemí).

2.2.3 Reprezentační úspěch České republiky a na klubové úrovni

 Čtvrté místo na mistrovství světě v roce 1996 (muži).

 Třetí místo na Turnaji mistru pro florbalistky Tatranu Střešovice.

 Třetí místo na mistrovství světě v roce 2003 (juniorská reprezentace).

 Druhé místo na mistrovství světa v roce 2004 (muži).

 Třetí místo na mistrovství světě v roce 2011 (ženy).

 Třetí místo na mistrovství světa v roce 2014 (muži + juniorky).

Po zisku stříbra na mistrovství světa v roce 2014 patří České republika do tzv. velké čtyřky nejlepších týmů světa.

2.3 Volejbal

2.3.1 Historie a vývoj ve světě a u nás

Podle Pětivlase a Šamšuly (2014) se vznik volejbalu datuje do roku 1895, kdy americký profesor W. G. Morgan začal prosazovat volejbal jako vhodný sport pro studující, ale i širokou

33International Floorball Federation

4 Organizace pro všechny (olympijské a neolympijské) mezinárodních sportovní federace.

5 Mezinárodní asociace, která sdružuje mezinárodní federace neolympijských sportů a pořádá Světové hry.

(22)

21 veřejnost. V roce 1896 pak vychází novinový článek o volejbale, a to včetně jeho pravidel.

Nejprve se hra rozšiřuje ve Spojených státech, ale od roku 1900 se hraje i v Kanadě, Indii atd.

První národní volejbalová federace vzniká v roce 1915. Do Evropy je volejbal přinesen prostřednictvím vojáků bojujících v první světové válce, ale také přistěhovalci z Ameriky.

Pětivlas a Šamšula (2014) považují za průkopníka volejbalu v tehdejším Československu J. A. Pipala, který v roce 1919 působil jako ředitel pražského gymnázia a významně se podílel na vzniku prvního volejbalového svazu v Československu. Volejbal se také stal armádním sportem, takže si rychle získal svoje příznivce a rozšířil se po celém území Československa. Zejména mezi vysokoškolskými studenty měl velkou oblibu. Československo pak bylo v roce 1934 jedním ze zakladatelů mezinárodní volejbalové asociace (tehdy byla součástí mezinárodní amatérské federace házené). Samostatná mezinárodní federace volejbalu FIVB vznikla v roce 1947. Ani po druhé světové válce neztratil volejbal v Československé republice svoji oblibu a zařadil se k nejoblíbenějším sportům. Zároveň československý volejbal ovlivňoval podobu celosvětového volejbalu (například zde vznik nový způsob odbití míče obouruč spodem). V roce 1993 vzniká Český volejbalový svaz.

2.3.2 Základní principy a pravidla

Císař (2005, str. 8) popisuje volejbal jako nekontaktní síťovou hru, kde se činnost každého družstva realizuje na jedné polovině hřiště. Do velké míry je potom volejbal závislý na úrovni herních dovedností jednotlivých hráčů, a také na jejich taktické vyspělosti.

Táborský (2004, str. 75) na toto navazuje a tvrdí, že soupeřící mužstva míč odbíjejí takovým způsobem, aby nemohl být vrácen zpátky. Hrací plocha sestává z vlastního hřiště a volné zóny. Základní podmínkou je, že tato plocha musí být pravoúhlá a asymetrická. Hřiště má rozměry 18 krát 9 metrů. Podélná osa střední čáry rozděluje pod sítí hřiště dvě stejná pole.

Císař (2005, str. 8) dále charakterizuje základní pravidlo volejbalu v tom smyslu, že má každý tým na zpracování míče a jeho odehrání maximálně tři odbití. Soupeř tohoto mužstva po tuto dobu nemá způsob, kterým přímo ovlivnit hru družstva na druhé straně sítě, protože míč neovládá.

Táborský (2004, str. 79) potvrzuje, že účastníci volejbalové hry musí znát oficiální pravidla, řídit se jejich výkladem a přijímat rozhodnutí rozhodčích. Za nevhodné chování mohou obdržet sankci, která znamená udělení žluté karty (družstvo ztrácí rozehru), vyloučení (hráč nesmí hrát do konce příslušného setu) či diskvalifikaci (hráč už nesmí nastoupit v daném

(23)

22 zápase). Standardní situací je ve volejbale podání, které má podobu uvedení míče do rozehry z prostoru podání (volná zóna za koncovou čárou hřiště).

Přehled lze uzavřít základním principem volejbalu podle Císaře (2005, str. 8), kdy jde o to, aby byl hráč včas na správném místě a ve správném postoji. To nelze bez pozorného sledování vývoje herních situací, předvídání jejich průběhu a přípravy hráče reagovat na vývoj hry v koordinaci s ostatními spoluhráči.

2.3.3 Organizace v České republice a ve světě (asociace či federace)

Organizací volejbalu v České republice se zabývá Český volejbalový svaz (2017), který je spolkem ve smyslu zákon č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Od Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy má pověřený k řízení volejbalových soutěží, a zároveň vystupuje jako garant rozvoje volejbalu pověřeným řízením volejbalu, a také plážového volejbalu na území České republiky. Patří k zakládajícím členům mezinárodních a volejbalových organizací, ať už Mezinárodní volejbalové federace, nebo Evropské volejbalové federace. Cílem Českého svazu volejbalu je vytváření podmínek pro rozvoj všech forem a výkonnostních úrovní volejbalu, a to včetně masového a rekreačního. Soutěže volejbalu jsou rozdělené do různých kategorií, kdy je základní rozčlenění na ženské a mužské. Nejvyšší ligovou soutěží je v obou případech extraliga, ať už dospělých, juniorů/juniorek, nebo kadetů/kadetek.

Mezinárodní volejbalová federace (FIVB⁶) je mezinárodní sportovní organizace sdružující národní volejbalové svazy po celém světě. Tato organizace sídlí ve švýcarském Lausanne. V jejím čele v současnosti stojí Dr. Ary S. Graça. 221 členských organizací bylo rozděleno do pěti kontinentálních federací, a to AVC (Asie), CAVB (Afrika), CEV (Evropa), CSV (Jižní Amerika) a NORCECA (Severní a Střední Amerika). FIVB je řádným členem Mezinárodního olympijského výboru, dále organizací SportAccord.

2.3.4 Reprezentační úspěch České (a Československá) republiky a na klubové úrovni

Pětivlas a Šamšula (2014) poskytují přehled největších úspěchů českého a československého volejbalu:

6Fédération Internationale de volleyball

(24)

23

 Třetí místo na mistrovství světa v roce 1952, 1960 (ženy).

 První místo na mistrovství světa v roce 1956, 1966 (muži).

 Čtvrté místo na Světové lize v roce 2003 (muži).

 První místo v Evropské lize v roce 2004 (muži).

 Druhé místo na mistrovství Evropy v roce 1993 (ženy).

Na mistrovství Evropy bylo československá mužská reprezentace velmi úspěšná v letech 1948 až 1971, kdy pravidelně obsazovala nejvyšší příčky. Ženám se podařilo mistrovství Evropy vyhrát v roce 1955.

 Druhé místo na LOH v roce 1964 (muži).

 Třetí místo na LOH v roce 1968 (muži).

Od roku 1980 se mužská reprezentace na hry nekvalifikovala. Ženská reprezentace startovala na olympijských hrách pouze v roce 1968, kde se umístila na šestém místě.

2.4 Basketbal

2.4.1 Historie a vývoj ve světě a u nás

Táborský (2004, str. 48) tvrdí, že první pravidla basketbalu vytvořil v roce 1891 profesor James Naismith a první oficiální utkání se uskutečnilo o rok později. Na území dnešní České republiky se první oficiální utkání odehrálo v roce 1897. Mezinárodní federace basketbalu vznikla v roce 1932. Samostatný Československý basketbalový svaz vzniká v roce 1946 (předtím byl součástí volejbalového svazu).

Pětivlas a Šamšula (2014) se věnují historii basketbalu podrobněji. Všímají si například, že se Československo stalo jedním ze zakládajících členů Mezinárodní federace basketbalu.

Od roku 1936 se stal basketbal i olympijským sportem. Základy masového rozšíření basketbalu v Československu byly položeny roku 1934, kdy došlo k dohodě mezi basketbalovým svazem a Československou obcí sokolskou. Oficiální pravidla v této době odpovídají standardům aplikovaným na univerzitních kolejích ve Spojených státech amerických, které jsou ovšem částečně upravené o specifika basketbalu vžitá v Evropě. Dalším milníkem pro světový basketbal byl rok 1949, kdy vzniká nejprestižnější basketbalová liga na světě, a to NBA. Ženský basketbal byl do jejich programu (olympijských her) zařazen až v roce 1976. Pro mezinárodní

(25)

24 basketbal byl pak ještě velmi důležitý rok 1992, kdy se olympijských her poprvé účastní hráči ze zmíněné NBA⁷. Plnohodnotná obdoba NBA, která je určena pro ženy vzniká v roce 1996 pod názvem WNBA⁸.

2.4.2 Základní principy a pravidla

Popisu základních pravidel basketbalu se věnuje například Táborský (2004, str. 41), který říká, že je základním cílem pětičlenných družstev vhodit míč do koše soupeře a zabránit soupeři vhození míče do koše vlastního. Za dosažení koše je skórujícímu mužstvu přidělen určitý počet bodů (od jednoho až po maximálně tři body). Vždy záleží na vzdálenosti střelce od koše, popř. na konkrétní situaci, ve které se střelec nachází. Koš je dosažen v případě, že živý míč padne do koše shora. Vítězem utkání je mužstvo, které dosáhlo vyššího počtu bodů.

Mezinárodní basketbalová federace (2014, str. 4) popisuje ve svém výkladu pravidel, že hřiště na basketbal má rovný, tvrdý povrch, na kterém nesmí být žádné překážky. Rozměry hřiště jsou 28 metrů na délku a 15 metrů na šířku.

Jak Táborský (2004, str. 43) dále popisuje, tak každé utkání trvá 4 krát 10 minut.

V případě remízového stavu dochází k pětiminutovému prodloužení, které se opakuje, dokud nedojde k rozhodnému výsledku.

Mezi prvním a druhým obdobím (tj. první poločas) trvají přestávky 2 minuty (stejně jako mezi třetím a čtvrtým obdobím). Mezi poločasem je přestávka nastavena na 15 minut doby trvání. Podle pravidel Mezinárodní basketbalové federace (2014, str. 10-14) se každé družstvo basketbalu neskládá z více než 12 členů družstva oprávněných hrát, a to včetně kapitána.

Dále z pravidel Mezinárodní basketbalové federace (2014, str. 25-35) vyplývá, že ve hře existuje celá řada různých přestupků, tedy porušení pravidel. Jedná se například o míč v zámezí, driblink (pohyb živého míče způsobený hráčem, který má míč pod kontrolou, a který hází, odráží nebo kutálí míč po podlaze, anebo ho úmyslně hodí proti desce), kroky, pravidlo tří vteřin, těsně bráněný hráče, pravidlo osmi vteřin, pravidlo dvaceti čtyř vteřin, zahrání míče do zadní části hřiště, ovlivnění směřování míče ke koši a sražení míče atd. Kapacita práce neumožňuje detailní rozbor všech těchto přestupků.

7 National Basketball Association.

8 Women National Basketball Association.

(26)

25

2.4.3 Organizace v České republice a ve světě (asociace či federace)

Organizaci basketbalu v České republice zajišťuje Česká basketbalová federace (2017), která se zavazuje vytvářet podmínky pro rozvoj komunity basketbalu na všech jeho úrovních a ve všech jeho disciplínách. Přitom spolupracuje s národními a nadnárodními sportovními i společenskými elitami. Cílem federace je zvyšovat počet aktivních hráčů, trenérů, funkcionářů, rozhodčích a komisařů, dále poskytovat potřebnou podporu a zvyšovat kvalitu práce těchto osob. To platí i o zvyšování kvality řízení federace na všech stupních řízení. Kromě organizace oficiální basketbalových soutěží mužů i žen se federace zabývá podporou, organizací a rozvojem basketbalu ve formátu 3x3. Jako další realizuje strategické projekty typu: vzdělávání basketbalových rozhodčí, systémová podpora basketbalu na základních a středních školách, vzdělávání mladých trenérů basketbalu, definice práv a produktů České basketbalové federace apod.

Mezinárodní basketbalová federace (FIBA⁹) je organizací světového basketbalu, která pořádá mistrovství světa a další soutěže. Mezinárodní olympijský výbor ji uznává jako nejvyššího zástupce tohoto sportu. FIBA vznikla dne 18. června 1932 v Ženevě. Mezi zakládající státy patřily Argentina, Československo, Itálie, Lotyšsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko a Švýcarsko. V roce 2013 bylo členy FIBA 215 států rozdělených do pěti kontinentálních konfederací - FIBA Africa, FIBA Americans, FIBA Asia, FIBA Europe, FIBA Oceanie.

2.4.4 Reprezentační úspěch České republiky a na klubové úrovni

Pětivlas a Šamšula (2014) jmenují jako nejvýraznější úspěchy českého basketbalu na reprezentační úrovni:

 První místo na mistrovství Evropy v roce 1946 (muži).

 První místo na mistrovství Evropy v roce 2002 (juniorky).

 První místo na mistrovství Evropy v roce 2005 (ženy).

 Druhé místo na mistrovství světa v roce 2010 (ženy).

 Sedmé místo na LOH v roce 2012 (ženy).

9 Fédération Internationale de Basket-ball

(27)

26

 První místo pro tým USK Praha v Eurolize.

2.5 Softbal

2.5.1 Historie a vývoj ve světě a u nás

Táborský (2005, str. 104) tvrdí, že se softball objevil na konci 19. století, když bylo nutné vytvořit průpravnou hru pro potřeby baseballových hráčů, ale takovou hru, kterou bude možné hrát v tělocvičně.

Süss (2003, str. 9-11) popisuje softball jako jednu z nejoblíbenějších sportovních her tzv. pálkovacího typu. Tato hra vychází z baseballu, avšak je méně náročná na prostor, vybavení a více se hodí pro začátečníky a rekreační sportovce. Navíc softball hrají i ženy. Historie softballu se datuje do roku 1933, kdy byl uspořádán první mezinárodní turnaj při příležitosti světové výstavy v Chicagu. Nicméně hra se v různých podobách hrála už od počátku 19. století.

Už na konci 19. století se na území dnešního Česka těší pálkovací hry velké oblibě. Nejprve se zde rozvíjí baseball, až později softball. Období největšího rozvoje hry se potom datuje po konci druhé světové války. Vznikají první ucelené publikace pro tuzemské čtenáře. Softball se hraje v Praze, Brně, Přerově a Hradci Králové. Oficiální tuzemská organizace vzniká v roce 1963, kdy byla vytvořena sekce softballu při OV ČSTV v Praze. Samostatný svaz softballu a baseballu vzniká v roce 1965.

Táborský (2005, str. 104) ještě dodává, že Mezinárodní softballová federace byla založena v roce 1952. V současnosti má tato organizace více než 125 členských (tedy národních) svazů. Od roku 1956 zajišťuje pravidelné pořádání mistrovství světa pro muže. Od roku 1965 mistrovství světa i pro ženy. Od roku 1990 je potom členem evropské softballové asociace i československý softball.

2.5.2 Základní principy a pravidla

Jak píše Süss (2003, str. 9), tak „repertoár herních činností a způsobů jejich provedení v softballu není příliš široký, zato však je nutné zvládnout je perfektně. Jedná se o házení a chytání míče, odpalování a rychlý běh s okamžitým zastavováním a případným novým startem.

Zdánlivě složitá pravidla nejsou obtížná, jakmile hráč pochopí smysl hry.“

Dále Süss (2003, str. 18) definuje základní principy hry, podle kterých se utkání účastní dvě družstva s devíti hráči. Přitom se střídají v tzv. směnách, a to hráči v útoku (pálkaři) a hráči

(28)

27 v obraně (polaři). Pálkaři se snaží odpálit soupeřem nadhozený míč do pole tak, aby odpal mohli využít k běhu po metách. Polaři se pak snaží soupeřům zabránit v pohybu po metách – stanoviště polařů (dovolenými prostředky), tedy znemožnit jim bodování a vyřadit je ze hry. Po vyřazení tří soupeřů se role polařů a pálkařů mění. Bod získává tým, jehož pálkař se dostane na tzv. domácí metu (to znamená, že oběhne všechny čtyři mety).

Táborský (2005, str. 103) vidí nejpodstatnější charakteristiku softballu v tom, že hráči v obraně využívají zcela odlišné herní dovednosti než v útoku. Při bránění musí chytat míček s využitím rukavice. Hráči v poli pak musí umět přihrávat míč na velkou vzdálenost.

Dominantní roli při bránění má nadhazovač. Naopak při útoku míček ovládá pouze hráč, který je v roli pálkaře. Typickou herní dovedností je odpal, při kterém se hráč prostřednictvím pálky snaží odpálit nadhoz, co nejdále, nebo ho naopak do určitého prostoru umístit. Po odpalu se role pálkaře mění v roli běžce, který postupuje po metách v součinnosti se spoluhráči na pálce, či využívá chyb soupeře v poli.

Süss (2003, str. 9-11) k principům softballu ještě řadí poznatek, že se sice jedná o týmovou sportovní hru, ale na výsledek utkání mohou mít větší vliv individuální výkony hráčů, než celý herní výkon týmu. Dominance individuálního výkonu se při bránění může týkat nadhazovače a zadáka, ale zároveň je nutná jejich spolupráce s ostatními hráči.

2.5.3 Organizace v České republice a ve světě (asociace či federace)

Organizaci softballových soutěží a činnost reprezentace České republiky zajišťuje v České republice Česká softballová asociace (2017). Tato asociace zajišťuje soutěže dospělých (mužů i žen), soutěže juniorů (dívek i chlapců), kadetské soutěže (kadetů i kadetek), soutěže žactva (hochů i dívek), ale také soutěže nejmladších dětí. K tomu ještě pořádá oblastní soutěže a podílí se na organizaci různých turnajů. Dále se zabývá i organizací tzv. slowpitch softballu, což je jedna z alternativ softballu. Reprezentace České republiky v softballu je zajišťována prostřednictvím reprezentačních družstev, a to mužů, žen, juniorů, juniorek, žen do 22 let, mužů do 23 let, kadetek, kadetů, žákyň a reprezentací v tzv. slowpitch softballu. Reprezentace se pravidelně účastní jak mistrovství světa, tak mistrovství Evropy. Aktivní je asociace i v rámci navazování spolupráce s různými organizacemi, a to zejména se školami, kde lze oslovit talentované hráče.

(29)

28 Světová konfederace softbalu - baseballu (WBSC¹⁰) je světovým řídícím orgánem pro sporty baseballu a softbalu, která byla založena v roce 2013, a to spojením Mezinárodní federace softbalu (ISF) a Mezinárodní federace baseballu (IBAF). Organizace sídlí v Lausanne ve Švýcarsku. Prezidentem je Riccardo Fraccari. Členové WBSC 143 států rozdělených do pěti kontinentálních konfederací – Africa Baseball and Softball association, Pan American Softball Confederation, Softball Confederation Asia, European Softball Federation, Softball Confederation of Oceania.

2.5.4 Reprezentační úspěch České republiky a na klubové úrovni

 První místo na mistrovství Evropy v roce 2014 (muži).

 První místo na mistrovství Evropy v roce 2014 (juniorky).

Výše uvedené výsledky dokládají, že reprezentace České republiky patří k nejúspěšnějším evropským zemím na veškerých evropských turnajích. Na úspěchu se podílí dobrá schopnost práce s mládeží v klubech, z které pak reprezentace těží (ČT Sport, 2014).

 První místo v Poháru mistryň evropských zemí v roce 2013 týmu Eagles (ženské mužstvo)

Česká softballová asociace (2017) uvádí, že se v poslední době podařilo dosáhnout historického vítězství na klubové úrovni hráčkám týmu Eagles. V roce 2013 se jim podařilo vyhrát Pohár mistryň evropských zemí. Předtím nezískal žádný český tým nikdy ani jediný cenný kov.

2.6 Futsal

2.6.1 Historie a vývoj ve světě a u nás

Táborský (2004, str. 112) tvrdí, že lze na futsal nahlížet jako na fotbal na malém hřišti, a také s menším počtem hráčů. V tom případě sahá jeho vývoj do podobného období jako u fotbalu. V českých zemích je zdokumentováno, že zde hrají fotbalové turnaje šestičlenná družstva už od roku 1900. Jednalo se však o turnaje regionálních rozměrů.

10 World Baseball Softball Confederation

(30)

29 Podle Kresty (2009, str. 19-24) se historie futsalu prolíná společně s historií sálového fotbalu, či dalších forem malého fotbalu. To je pochopitelné, protože se jedná o podobné sportovní disciplíny. Začátky malých forem fotbalu pak oficiálně sahají do Jižní Ameriky, kde byla poprvé navržena pravidla pro fotbal v pěti hráčích. Zde si tato forma fotbalu získala velkou oblibu. Od 60. let se výrazně rozšiřuje malý fotbal i v Evropě. V tehdejším Československu se začíná nejprve oficiálně prosazovat tzv. malá kopaná, a to v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. Dynamického rozvoje malý fotbal nabývá v osmdesátých letech minulého století v Československu. Dochází k prvním mezistátním utkání, a také se projevuje snaha o vstup do futsalové asociace pod záštitou FIFA.

Táborský (2004, str. 112) zmiňuje, že pro organizační vývoj futsalu byl stěžejní konec osmdesátých let minulého století, kdy patronát nad malými formami fotbalu převzala FIFA. Od roku 1988 se hrají oficiální mistrovství světa. Podoba pravidel futsalu se ustálila až v roce 2000.

Podle Kresty (2009, str. 12) se v dnešní době futsal neustále rozvíjí, roste jeho členská základna, a také počet zemí, které vysílají svoje reprezentace do mezinárodních soutěží a klubových soutěží. FIFA v roce 2009 registrovala 2 miliony hráčů po celém světě.

Také Fotbalová asociace České republiky (2012) potvrzuje, že má fotbal hraný na malém hřišti v České republice hlubokou tradici, z čehož plyne jeho přetrvávající různorodost.

Jedním z cílů činnosti FIFA je potom sjednotit pravidla, aby se hrálo podle pravidel futsalu, ale také podle místních podmínek a podle úrovně místní futsalové soutěže.

2.6.2 Základní principy a pravidla

Táborský (2004, str. 108) charakterizuje základní pravidla futsalu, takže se hraje na hřišti s brankami na házenou, tedy jeho velikost je 38 až 42 metrů na délku a 18 až 22 metrů na šířku. Proti sobě nastupují dvě mužstva, která mohou do hry zapojit nejvíce pět hráčů (z toho jednoho brankáře). V průběhu hry lze libovolně střídat dalších sedm náhradníků v každém družstvu. Každé utkání futsalu se hraje 2 krát 20 minut čistého času. Tým si může vybrat tzv.

oddechový čas v době trvání maximálně jedné minuty.

Kresta (2009, str. 8-9) pak potvrzuje, že je futsal inspirován fotbalem, a tedy jedná se o sportovní kolektivní hru brankového typu. Každé ze dvou družstev, které proti sobě v utkání nastupují, se snaží dosáhnout společným předmětem, tj. míčem do branky, tedy dát gól v souladu s pravidly.

(31)

30 Táborský (2004, str. 111) zmiňuje, že ve futsale, nastávají standardní situace typu autového kopu, rohového kopu, nepřímého volného kopu či přímého volného kopu, pokutového kopu, druhého pokutového kopu.

Podle Fotbalové asociace České republiky (2012) jsou v rámci futsalu dovolené modifikace v rámci úpravy velikosti hrací plochy, šířky a výšky branky, velikosti, váhy a materiálu míče, způsobu střídání hráčů a doby trvání hry. Pravidla asociace ještě zmiňují, že si týmy mohou dohodnout délku poločasové přestávky, pokud není stanovena v pravidlech soutěže. Tato doba přestávky nesmí překročit 15 minut.

2.6.3 Organizace v České republice a ve světě (asociace či federace)

Organizací futsalu v České republice se zabývá Svaz futsalu České republiky (2012), který je součástí Fotbalové asociace České republiky. Tento svaz je jediným a výhradním organizátorem a představitelem futsalu, který se hraje podle pravidel FIFA, tj. fotbal o pěti hráčích (mezinárodně se využívá pojem futsal, v češtině se dříve využívalo pojmu malý fotbal).

Cílem činnosti Svazu futsalu České republiky je organizovat futsal v České republice. Posláním je pečovat o komplexní rozvoj a propagaci futsalu v ČR a vytvářet všestranné podmínky pro jeho rozvoj, a to na všech úrovních. Za tímto účelem zřizuje, vlastní, pořádá a organizuje všechny futsalové soutěže, vydává řády a předpisy pro svoji činnost, organizuje přípravu a řídí činnost rozhodčích, prosazuje a chrání zájmy a práva futsalu či zabezpečuje obsahově i organizačně sportovní reprezentace ČR ve futsalu v rámci soutěží FIFA a UEFA, tyto dvě organizace byly popsány v jedné z výše uvedených kapitol.

2.6.4 Reprezentační úspěch České republiky a na klubové úrovni

Jak popisuje Fejgl (2013), tak dlouhodobě k nejúspěšnějším klubům v České republice patří Chrudim, která se daří prosazovat i v mezinárodní konkurenci, a to v rámci soutěže UEFA Futsal Cup. Jedná se o nejprestižnější a nejkvalitnější klubovou soutěž v Evropě. Chrudim zde zastupuje Českou republiku pravidelně. Například v roce 2013 startovala v soutěži po osmé v řadě. Většinou se podařilo Chrudimi dostat do semifinálové skupiny, kterou hrají čtyři týmy.

Ovšem prozatím z této skupiny nikdy nepostoupila do finálových bojů – tzv. „Final four.“

Klier (2017) se věnuje největšímu úspěchu futsalu na reprezentační úrovni, který se datuje do roku 2010. V tomto roce se na Mistrovství Evropy podařilo českým reprezentantům získat bronzové medaile. Do dnešní doby nebyl tento úspěch nijak překonán. Do dnešní doby je výkon tehdejšího týmu vzorem pro futsalovou veřejnost. Bronzové medaile se podařilo

(32)

31 vybojovat po těžkých zápasech (například v boji o postup ze skupiny reprezentace prohrávala s domácím Maďarskem 4:0 v době 15 minut před koncem zápasu, přesto se jí podařilo zvítězit).

V boji o třetí místo porazila Ázerbájdžán, s kterým v základní skupině prohrála 1:6.

2.7 Tenis

2.7.1 Historie a vývoj ve světě a u nás

Podle Langerové a Heřmanové (2005, str. 9-10) patří tenis k nejstarším sportům světa.

Kořeny jeho vzniku sahají do dávnověku, kdy se podobná hra hrála v Mexiku, či v antickém Římě (zde pod názvem trigon). Velmi podobná hra se potom hrála už od dvanáctého století v Itálii, ale také ve Francii, či ve Španělsku. První zmínky o hře s názvem tenis se datují na přelom patnáctého a šestnáctého století, kdy se hrála v Anglii. První oficiální pravidla vznikají v roce 1875. Od této doby došlo pouze k minimálním úpravám pravidel.

Zálabská (2014) se věnuje historii nejprestižnějších turnajů na světě, které nahrazují mistrovství světa pořádané v jiných sportech. K těmto turnajům náleží tzv. Grand Slamy:

 Wimbledon – hraje se od roku 1877, a to na travnatém povrchu. Jako jediný si zachovává tradici bílého sportu. To znamená, že tenisté musí mít převážně bílý sportovní úbor. Turnaj se pořádá ve Velké Británii, ve městě Wimbledon a navazuje na historickou tradici, kterou zde tenis má.

 US Open – se hraje od roku 1881 (od roku 1887 zde startují i ženy). Nejdříve se hrálo na travnatém povrchu, ale od roku 1978 se hraje na betonovém povrchu. Postupem času se také ustálilo místo konání, kterým je nyní město New York a Národní tenisové centrum Flashing Meadows.

 French Open – se hraje od roku 1912 a původně byl určen pouze pro sportovce z Francie. Od roku 1925 je mezinárodním turnajem a hraje se v areálu Roland Garros v Paříži. Jako jediný z grandslamů se hraje na antukovém povrchu.

 Australian Open – se od roku 1905 konalo jako australskoasijské mistrovství. Od roku 1927 je potom mezinárodním turnajem a místem jeho konání je Melbourne. Hraje se na umělém povrchu.

(33)

32

2.7.2 Základní principy a pravidla

Langerová a Heřmanová (2005, str. 11-14) charakterizují základní princip tenisu jako zdánlivě jednoduchý a spočívající v tom, že má hráč zahrát míč prostřednictvím rakety přes síť tak, aby na něj soupeř v lepším případě vůbec nedosáhl, nebo aby ho nemohl úspěšně vrátit zpátky. Proti sobě stojí v tenisu dva hráči (soupeři). Hráč ztrácí bod, když míč nevrátí správným způsobem na území soupeřova vymezeného dvorce. Míč musí být zahrán dříve, než podruhé dopadne na zem. K tomuto zahrání se využívá speciální vybavení – tenisová raketa.

Linhartová (2009, str. 56) upozorňuje, že hlavním principem pro dosažení úspěchu, je správný pohyb na tenisovém kurtu. Zejména dobrá práce nohou dokáže přivést nejkratší, nejrychlejší a nejekonomičtější cestou ze základního postavení do optimálního postavení při úderu. Hráč musí být, co nejblíže u míče v době, kdy je to účelné.

Langerová a Heřmanová (2005, str. 11-14) definují, že základní částí tenisového zápasu je hra (game). Hráč hru vyhrává v případě, že získá ve svůj prospěch čtyři body, popř. zvítězí o dva míčky při tzv. shodě. Hráč, který dosáhne šesti vítězných her, získává set, popř. může vyhrát v tzv. tie-breaku.

Linhartová (2009, str. 63) upozorňuje na další variantu tenisu, kterou hrají čtyři hráči, namísto dvou. Jedná se o tzv. čtyřhru neboli debl. Tuto variantu pokládá za zajímavější a pestřejší než dvouhru. Pro hráče je náročnější, protože vyžaduje speciální hráčské schopnosti.

Na druhou stranu umožňuje vyniknout těm tenistům, kterým se nedaří v singlu. Čtyřhra vyžaduje dokonalejší hru u sítě (nácvik nabíhaných úderů, volejů, smečí i lobů). Taktický přístup ve čtyřhře je odlišný, tedy komplexnější, vyžaduje schopnost rychlého myšlení a okamžitého rozhodování, pohyb hráče je komplikovanější (musí respektovat pohyb spoluhráče a reagovat na soupeřův úder).

2.7.3 Organizace v České republice a ve světě (asociace či federace)

Organizaci tenisu a řízení tenisových soutěží v České republice zajišťuje Český tenisový svaz (2011), a to v případě, že se hrají na území České republiky, či se jedná o mezinárodní soutěže hrané na území ČR (pokud pro ně neplatí jiná pravidla). V České republice jsou tenisové soutěže organizované jako soutěže družstev a jednotlivců. Veškeré soutěže jsou součástí žebříčkového hodnocení hráčů a hráček. Dále se pořádají různé klubové turnaje nebo přátelská utkání družstev. Soutěže jednotlivců se dělí na přebory a turnaje. Turnaje se v České republice rozdělují do pěti tříd, tedy třídy C a D jsou tzv. nižší třídy. Třídy A a B jsou potom

(34)

33 vyšší třídy. Třída A* jsou mezinárodní turnaje. V tenise se dále pořádají turnaje pod záštitou světových federací ATP, WTA, ITF, nebo TE. V rámci věkových kategorií pro soutěže rozeznává Český tenisový svaz kategorie: minitenis (6 až 7 let věku), babytenis (8 až 9 let věku), mladší žactvo (10 až 12 let věku), starší žactvo (13 až 14 let), dorost (15 až 18 let), dospělí (19 a více let). Věkové kategorie veteránů jsou upravené předpisy komise veteránů Českého tenisového svazu.

Mezinárodní tenisová federace (ITF¹¹) je mezinárodní tenisová organizace, která řídí dění ve světovém tenise. Její sídlo je v Londýně a byla založena roku 1913. Současným prezidentem je David Haggerty. K roku 2013 bylo jejími členy 210 národních tenisových svazů, včetně Českého tenisového svazu. ITF pořádá 3 základní týmové soutěže založené na národním charakteru, jedná se o Davis Cup (muži), Fed Cup (ženy) a Hopmanův pohár (smíšená družstva).

2.7.4 Reprezentační úspěch České (a Československé) republiky a na klubové úrovni

Jak popisuje Langerová a Heřmanová (2005, str. 10), tak Československo a Česká republika jsou pevnou součástí světové tenisové historie. Pochází odsud řada tenistů a tenistek, kterým se podařilo dosáhnout mezinárodního věhlasu a ve své době patří k nejlepším tenistům na světě. Komunistický režim ovšem donutil většinu těchto sportovců k emigraci, takže svých nejvýznamnějších úspěchů dosáhly jako reprezentanti jiných států. Jedná se například o Jaroslava Drobného (prvního vítěze Wimbledonu), Martinu Navrátilovou (jednu z nejlepších tenistek vůbec), Ivana Lendla (dlouhodobě byl nejlepším tenistou na světě), Jana Kodeše (vítěz Wimbledonu), Miloslava Mečíře (vítěze olympijských her v Soulu), Hanu Mandlíkovou a další.

Úspěchy českých tenistů a tenistek od roku 2011:

 2011

French Open > Andrea Hlaváčková / Lucie Hradecká - vítězky Wimbledon > Petra Kvitová - vítězka

Turnaj mistrů > Tomáš Berdych - semifinále Turnaj mistryň > Petra Kvitová - vítězka

11 International Tennis Federation

(35)

34 Fed Cup > Česká republika (Kvitová, Šafářová, Hradecká, Peschkeová) –

vítěz

 2012

Australian Open > Petra Kvitová - semifinále French Open > Petra Kvitová - semifinále

Wimbledon > Andrea Hlaváčková / Lucie Hradecká - finále US Open > Hradecká - finále

LOH > Andrea Hlaváčková / Lucie Hradecká - stříbrná medaile Turnaj mistryň > Andrea Hlaváčková / Lucie Hradecká - finále

Davis Cup > Česká republika (Berdych, Štěpánek, Rosol, Minář) - vítěz Fed Cup > Česká republika (Kvitová, Šafářová, Hlaváčková, Hradecká) –

vítěz

 2013

Australian Open > Lucie Hradecká / František Čermák - finále French Open > Lucie Hradecká / František Čermák - vítězové US Open > Andrea Hlaváčková / Lucie Hradecká - vítězky Turnaj mistryň > Petra Kvitová - semifinále

Davis Cup > Česká republika (Berdych, Štěpánek, Rosol, Hájek) - vítěz

Fed Cup > Česká republika (Kvitová, Šafářová, Hlaváčková, Hradecká) – semifinále

 2014

Australian Open > Tomáš Berdych - semifinále Wimbledon > Petra Kvitová - vítězka

> Lucie Šafářová - semifinále

Davis Cup > Česká republika (Berdych, Rosol, Štěpánek, Veselý) - semifinále Fed Cup > Česká republika ((Kvitová, Šafářová, Hlaváčková, Hradecká) –

vítěz

 2015

Australian Open > Tomáš Berdych - semifinále French Open > Lucie Šafářová - finále Turnaj mistryň > Petra Kvitová - finále

Fed Cup > Česká republika (Kvitová, Plíšková, Strýcová, Šafářová) - vítěz

(36)

35

 2016

Australian Open > Andrea Hlaváčková / Lucie Hradecká - finále Wimbledon > Tomáš Berdych - semifinále

US Open > Karolína Plíšková - finále

LOH > Petra Kvitová - bronzová medaile

> Barbora Strýcová / Lucie Šafářová - bronzová medaile

> Lucie Hradecká / Radek Štěpánek - bronzová medaile

Fed Cup > Česká republika (Plíšková, Kvitová, Strýcová, Hradecká) - vítěz

 2017

Australian Open > Karolína Plíšková - čtvrtfinále French Open > Karolína Plíšková - semifinále Wimbledon > Tomáš Berdych - semifinále

2.8 Badminton

2.8.1 Historie a vývoj ve světě a u nás

Variace badmintonu se objevují už v době před 2 000 lety před naším letopočtem v kultuře jihoamerických Inků a středoamerických Aztéků. Novodobá historie se potom datuje do roku 1872, kdy anglický důstojník přivezl do Anglie indickou hru Poona a uspořádal na svém panství Badminton House první oficiální turnaj. V roce 1893 vznikla první národní asociace. Nejprestižnější badmintonový turnaj All England Championship byl uspořádán v roce 1899 a jeho tradice trvá dodnes (podle mnohých je obdobou tenisového Wimbledonu).

Mezinárodní badmintonová federace vzniká v roce 1934. Evropská badmintonová federace potom v roce 1967. V tehdejším Československu vznikají první badmintonové oddíly oficiálně v roce 1957 a první turnaj je uspořádán v roce 1958 v Praze. Velkou měrou přispělo k rozvoji badmintonu v Československu i to, že zde trénují a působí nejlepší hráči světa své doby, a to Chandra a Ismail Laurin (v Praze studovali vysokou školu). Tímto zprostředkovávají tuzemským hráčům moderní trendy hry. První mezinárodní utkání je sehráno v roce 1964 mezi Spoje Praha a Wiener Neustadt.

Táborský (2005, str. 83) si všímá, že badminton patří do programu letních olympijských her, a to od roku 1992. Ještě předtím se na hrách objevil jako tzv. ukázkový sport. To bylo v roce 1972, a také v roce 1988. Součástí programu her jsou jak soutěže jednotlivců, tak i párů.