Technická univerzita v Liberci FAKULTA PEDAGOGICKÁ
Katedra: Tělesné výchovy Studijní program:
Studijní obor:
Ekonomika a management Sportovní management
Uplatnění absolventů studia sportovního managementu na trhu práce
Assertion of Graduates of Sports Management on the Labour Market
Der Verwertung der Absolventen des Studiums des Sportmanagement auf dem Arbeitsmarkt
Bakalářská práce: 06–FP–KTV–174
Autor: Podpis:
Dušan Krejsa Adresa:
U Potoka 771 561 51, Letohrad
Vedoucí práce: Mgr. Helena Rjabcová
Počet
stran slov grafů tabulek pramenů příloh
36 5 679 12 5 8 3
V Liberci dne: 11. 5. 2006
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Prohlášení
Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.
V Liberci dne: 11. 5. 2006 Dušan Krejsa
P o d ě k o v á n í :
Děkuji vedoucí práce Mgr. Heleně Rjabcové za komunikaci s pražskou FTVS a za odborné rady, které mi pomohli zdárně dokončit tuto práci. Dále děkuji pracovnicím studijního oddělení pedagogické fakulty, které mi ochotně vyšli vstříc při získávání adres absolventů oboru Sportovního managementu.
UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ STUDIA SPOROTOVNÍHO MANAGEMENTU NA TRHU PRÁCE
KREJSA Dušan BP–2006 Vedoucí BP: Mgr. Helena Rjabcová
Resumé
Bakalářská práce se zabývá uplatněním absolventů oboru sportovního managementu na trhu práce. Bylo osloveno 147 absolventů. Vrátilo se 55 vyplněných dotazníků. V první části práce je popsán profil sportovního manažera a další teoretické poznatky týkající se tohoto průzkumu. V praktické části jsou výsledky, které vyplynuly po zpracování dotazníků. Jsou znázorněné v grafech, tabulkách a jsou doplněné komentářem. Zjistilo se, že jako manažer pracuje 17 % absolventů. Práce může být přínosem jak pro současné studenty tak i pro vedení KTV.
Klíčová slova:
absolventi, uplatnění absolventů, sportovní management, trh práce
ASSERTION OF GRADUATES OF SPORTS MANAGEMENT ON THE LABOUR MARKET
KREJSA Dušan BP–2006 Vedoucí BP: Mgr. Helena Rjabcová
Summary
The bachelor thesis concerns the assertion of graduates of sports management studies on the labour market. 147 graduates have been asked and 55 completed forms have been received. The first part of the work describes a profile of a sports manager and further theoretical knowledge dealing with the survey. The practical part brings results that follow questionnaire processing. These results are shown in graphs and charts with comments. It has been stated 17 % of graduates work as managers. Both present students and KTV management can benefit from the thesis.
Key words:
graduates, assertion of graduates, sports management, labour market
DER VERWERTUNG DER ABSOLVENTEN DES STUDIUMS DES SPORTMANAGEMENT AUF DEM ARBEITSMARKT
KREJSA Dušan BP–2006 Vedoucí BP: Mgr. Helena Rjabcová
Zusammenfassung
Die Diplomarbeit beschäftigt sich mit dem Verwertung der Absolventen des Bereichs des Sportmanagements auf dem Arbeitsmarkt. Es war 147 Absolventen angesprochen. 55 ausgefüllten Fragebögen sind zurückgekommen. In dem ersten Teil meiner Arbeit ist das Profil des Sportmanagers und weitere theoretische Erkenntnisse bezüglich des Untersuchung beschrieben. In dem praktischen Teil sind Ergebnisse, die nach der Bearbeitung der Fragebögen hervorgehen. Die Ergebnisse werden in den Graphen und in den Tabellen dargestellt und sind mit dem Kommentaren vervollständigt. Es hat sich festgestellt, dass als Manager arbeitet 17 % Absolventen. Die Arbeit kann einen Beitrag für die gegenwärtige Studenten, aber auch für die Leitung KTV sein.
Die Schlüsselwörter:
die Absolventen, der Verwertung der Absolventen, das Sportmanagement, der Arbeitsmarkt
Obsah
1 Úvod ...9
2 Cíle práce ... 10
2.1 Hlavní cíl...10
2.2 Dílčí cíle ...10
3 Teoretické poznatky ... 11
3.1 Sportovní management obecně...11
3.2 Sportovní management na TUL ...12
3.3 Obecná charakteristika dotazníku...13
3.4 Tvorba dotazníku ...15
4 Metodika práce ... 16
4.1 Průběh průzkumu ...16
4.2 Charakteristika zkoumaného souboru...16
4.3 Dotazník ...18
5 Výsledky a diskuse... 19
5.1 Základní informace ...19
5.2 Hodnocení zaměstnání...20
5.3 Hodnocení studia ...26
6 Závěr ...32
7 Přehled tabulek a grafů...34
8 Seznam použité literatury ...35
9 Seznam příloh ...36 10 PŘÍLOHY
Seznam použitých zkratek
GAČR: Grantová agentura České republiky TU: Technická Univerzita
TUL: Technická Univerzita v Liberci KTV: Katedra tělesné výchovy a sportu FTVS: Fakulta tělesné výchovy a sportu UK: Univerzita Karlova
STAG: studijní agenda TV: tělesná výchova
tzn.: to znamená
č.: číslo
SPMG: sportovní management
ev.: eventuálně
TVS tělesná výchova a sport atd.: a tak dále
resp.: respektive apod.: a podobně např.: na příklad
1 Úvod
Když jsem nastupoval na TU v Liberci, obor sportovní management, neměl jsem ještě zcela jasnou představu o tom, co se zde naučím a k jakému povolání mě toto studium připraví.
V průběhu studia jsem měl možnost setkat se s mnoha absolventy tohoto oboru a bavit se s nimi o jejich pokračování životem po ukončení školy. Jejich zkušenosti byly dost rozporuplné a těch, kteří našli uplatnění v našem oboru nebylo mnoho. Proto jsem se rozhodl prozkoumat podrobněji, jak se mým starším předchůdcům podařilo uplatnit na trhu práce, abych zjistil jaké možnosti v budoucnosti mám i já sám.
Při rozhodování o tom, jakou formu zvolím ke zjišťování potřebných informací, se na mě usmálo štěstí. Právě v tu samou dobu začala podobný průzkum provádět pražská FTVS při Univerzitě Karlově, která vyzvala KTV ke spolupráci. Jednalo se o rozeslání standardizovaného dotazníku absolventům sportovních oborů, což přesně vystihovalo i moje potřeby pro psaní této bakalářské práce. Konkrétně se jednalo o výzkum GAČR vedený docentem Jansou. Výzkum se jmenoval „Uplatnění absolventů studijních programů TVS pedagogických a tělovýchovných fakult na trhu práce v ČR“. Šlo hlavně o to, že dotazník sestavovali odborníci. Takže jsem využil této příležitosti a navázal s FTVS spolupráci. Díky tomu se mi snadněji otevřela cesta k osobním údajům absolventů, přesněji řečeno ke zjištění jejich adres v době studia, a na které jsem dotazníky rozeslal.
Bakalářská práce má dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická charakterizuje pojem sportovní management a zmiňuje se o problematice tvorby dotazníku. V praktické části jsem zpracoval odpovědi absolventů a pokusil se odvodit závěry, které mi vytvořily lepší představu o mé budoucnosti, a které by také mohly přispět ke zkvalitnění výuky oboru sportovního managementu.
2 Cíle práce
2.1 Hlavní cíl
o Cílem práce je pomocí dotazníku získat informace o uplatnění absolventů studia sportovního managementu TU Liberec na trhu práce.
2.2 Dílčí cíle
o Rozeslat dotazník na adresy absolventů v době jejich studia na TUL.
o Zpracovat a vyhodnotit došlé dotazníky.
o Navrhnout doporučení pro vedení KTV pro zkvalitnění výuky oboru sportovního managementu.
3 Teoretické poznatky
3.1 Sportovní management obecně
Pojem sportovní management ev. management sportu lze chápat jako způsob uceleného řízení tělovýchovných a sportovních svazů, spolků, tělovýchovných jednot, družstev, které alespoň zčásti akcentují podnikatelsky orientované chování. Dále jde zcela bezvýhradně přímo o způsob řízení v podnikatelském sektoru výroby sportovního zboží či provozování placených tělovýchovných a sportovních služeb.
Obě komponenty - management a sport mají významný dopad na samotný předmět zkoumání, kterým jsou:
o Základní manažerské činnosti a funkce v oblasti tělovýchovy a sportu, které jsou předmětem zkoumání obecného managementu.
o Specifické manažerské činnosti, vlastní pouze oblasti tělovýchovy a sportu.
o Organizace a instituce v oblasti TVS, které prezentují ucelený okruh manažerských činností v jejich "podnikovém" klimatu.
o Lidé v různých řídících pozicích oblasti TVS.
Způsob řízení jednotlivých organizačních celků v TVS se nutně odvíjí od typických činností manažerů, kteří ho realizují.
Kdo je sportovní manažer:
o Manažer na úrovni vedení sportovní činnosti (vedoucí sportovních družstev i jednotlivců ve vyšších soutěžích, specialisté, vyškolení pro sportovní akce, specialisté pro uplatnění sportu ve volném čase lidí atd.)
o Manažer na úrovni řízení určitého sportovního spolku, resp. organizace, členové výkonných výborů sportovních a tělovýchovných svazů, sekretáři svazů, vedoucí sportovních středisek řízených armádou a policií apod.
o Manažeři v podnikatelském sektoru výroby sportovního zboží či provozování placených tělovýchovných služeb, vedoucí fitness, vedoucí výroby sportovního nářadí a náčiní, pracovníci reklamních a marketingových agentur pro TVS apod.
Diferenciace jednotlivých typů a zaměření sportovního manažera vyvolává pochopitelně tendenci jeho specializace. Obzvláště důležitý je pro manažera z hlediska efektivnosti jeho práce přehled vazeb a fungování vrcholové, střední a základní roviny sportovního managementu, zejména pokud jde o cíle, organizační struktury a jejich personální vybavení.
Nicméně jako zcela nezbytný předpoklad se jeví tvůrčí přenášení a uplatnění základních činností manažera i do oblasti TVS a schopnost (věcně i časově) adekvátní komunikace jednotlivých odborných a speciálních úseků managementu, které se mnohdy v procesech realizace úkolů manažera vzájemně prolínají nebo dokonce i podmiňují.
Ten, kdo se věnuje studiu sportovního managementu, si musí vybrat zaměření pro svou profesní kariéru neboli specializaci. V rámci této specializace posuzuje kombinaci jednotlivých studijních předmětů z hlediska svého budoucího zaměření. Dnes existuje např. v našich podmínkách velký rozdíl ve znalostech, které potřebuje např. marketingový manažer v oblasti profesionálních sportovních klubů a manažer zařízení health and fitness. Obě profese mohou zahrnovat jakoukoli kombinaci spojenou s plánováním, organizováním, kontrolou, rozpočtem, vedením a evaluací organizace, ale doplněnou specifickými znalostmi vycházejícími vstříc prostředí. V praxi to záleží přirozeně na nabídce výukových programů škol, které se orientují na sportovní management (ČÁSLAVOVÁ, 2000).
3.2 Sportovní management na TUL
Takto obor sportovní management se zaměřením na rekreační sport charakterizuje sama pedagogická fakulta na svých webových stránkách. Po třech letech standardní doby studia bude absolvent vybaven odbornými tělovýchovnými a sportovními znalostmi. Získá vědomosti z oblasti ekonomické, právnické, filosofické, pedagogické a jazykové. Uplatní se ve všech institucích zaměřených na rekreační sport. Složením státní závěrečné zkoušky a úspěšnou obhajobou bakalářské práce získá absolvent titul bakalář – Bc.
Studium oboru sportovní management vzájemně kombinuje sportovní a ekonomické předměty. V grafu 1 je vidět v jakém poměru jsou zastoupeny. Rozdělil jsem předměty na pět skupin. Do první skupiny jsem zařadil všechny předměty, které se týkají sportu (např. teorie rekreačního sportu, sportovní hry, plavání atd.). Do této skupiny jsem přiřadil i předměty
„na hraně“ jako je sportovní management. Do skupiny ekonomických předmětů patří např. mikroekonomie, marketing, malé a střední podnikání, ale i třeba účetnictví.
Do biomedicínckých předmětů patří např. anatomie a fyziologie. Během studia student musí absolvovat dva povinné kurzy: zimní a letní. Do skupiny ostatní jsem zařadil předměty, které se nedali přiřadit do žádné z předcházejících skupin, jsou to např. psychologie, pedagogika, matematika, právo atd. Zpracoval jsem pouze povinné předměty, volitelné a povinně volitelné předměty jsem nebral v úvahu.
Graf 1
Rozdělení předmětů oboru sportovní management
3.3 Obecná charakteristika dotazníku
Jedná se o vysoce efektivní techniku, která může postihnout veliký počet jedinců při relativně malých nákladech. Dotazník umožňuje poměrně snadno získat informace od velkého počtu jedinců v poměrně krátkém čase a s poměrně malým nákladem. Spolupracovníci
28%
11% 26%
4%
31%
Sportovní Ekonomické Biomedicíncké Povinné kursy Ostatní
v terénu jsou nezbytní jen někdy (při použití osobně rozdělovaných a sbíraných dotazníků).
Požadavky na jejich zaškolení jsou nízké. Náklady šetření na rozptýleném vzorku jsou relativně nízké. Anonymita je relativně přesvědčivá. Formální shodnost podmětové situace je vysoká; "interviewer bias" je prakticky vyloučen.
Dotazník klade vysoké nároky na ochotu dotazovaného, je snadné "přeskočit" otázky nebo neodpovědět vůbec. U dotazníku je možné, že otázky byly zodpovězeny jiným členem rodiny, nebo, a to nejčastěji, celým rodinným týmem. Návratnost je velice nízká. S výjimkou některých speciálních případů je tak nízká, že jakákoliv reprezentativnost vzorku je ztracena.
Návratnost 50% je považována za slušný úspěch.
Nejvážnější na tom je, že taková dramatická redukce velikosti vzorku má systematický charakter, že výsledky založené na takto zkomoleném vzorku se mohou velmi podstatně lišit od výsledků, které bychom dostali ve vzorku skutečně reprezentujícím zkoumanou populaci.
Žádné zvýšení velikosti vzorku toto zkreslení neodstraní a tak nám nezbývá, než se smířit s tím, že dotazník, alespoň v této formě, je pro seriózní výzkum většinou nepoužitelný.
V každém případě musíme použít všechny prostředky, které mohou návratnost dotazníku zvýšit. Především musíme respondentovi co nejvíce ulehčit zodpovězení a vrácení dotazníku.
Zanedbání některých základních kroků může vést k opravdu katastrofální návratnosti.
Frankovaná obálka, slušná kvalita papíru, dostatek místa pro odpovědi, to jsou základní nezbytnosti. Důležitou úlohu hraje délka dotazníku: se vzrůstající délkou dotazníku návratnost klesá. Dobrou pomůckou je i doprovodný dopis, který vysvětlí účel výzkumu, jeho užitečnost pro respondenty, vysvětlí, jak byl respondent vybrán a jak je zajištěna jeho anonymita.
Z dopisu by mělo být pro respondenta zřejmé, jak významné jsou pro nás jeho odpovědi.
Jedním z nejefektivnějších nástrojů ke zvýšení návratnosti je odměna za vyplnění dotazníku (DISMAN, 2002).
3.4 Tvorba dotazníku
Konstrukce otázek, to je opravdu problém, hodně komplikovaný a riskantní. Je řada otázek, které si musíte zodpovědět o každé otázce, kterou hodláte použít pro svůj standardizovaný dotazník.
1) Je tato otázka opravdu nezbytná?
2) Měří tato otázka opravdu, to co chceme měřit?
3) Bude tato otázka srozumitelná opravdu každému členu našeho vzorku? Budou ji všichni respondenti rozumět stejným způsobem?
4) Je respondent vůbec s to poskytnout nám žádanou informaci?
5) Neptá se otázka na dvě různé věci najednou?
6) Není naše otázka sugestivní?
7) Je výčet kategorií pro odpovědi na uzavřenou otázku úplný? Vylučují se vzájemně použité kategorie?
8) Je použití otevřené otázky opravdu nezbytné?
9) Nevyžaduje otázka nějaké příliš zobecněné údaje?
10) Mají odpovědi všech respondentů stejnou váhu?
11) Není tato otázka nepříjemná, znepokojující, nemůže se respondent cítit ohrožen?
Žádná z otázek neexistuje sama o sobě. V dotazníku existuje v symbióze s ostatními otázkami. Otázka, která je posuzována sama o sobě, bezvadná, může mít v konkrétním kontextu s ostatními otázkami opravdu zhoubný efekt.
o Někdy je opravdu snadné přehlédnout, že byla vynechána právě některá z velice jednoduchých, ale naprosto nezbytných proměnných. Vyplatí se strávit čas důslednou kontrolou.
o Pozor na haló efekt. Každá otázka může ovlivnit odpovědi na všechny otázky následující.
o Důležité je dodržovat logický sled. Otázky by měly sledovat jakoukoliv linii, bez nečekaných skoků a zákrutů, aby se tématika otázek neměnila náhle a bez jakéhokoliv varování (DISMAN, 2002).
4 Metodika práce
4.1 Průběh průzkumu
Tento průzkum proběhl v prosinci roku 2005. Kvůli obavy z porušení Zákona č. 101/2000 Sb. na ochranu osobních dat byl problém získat adresy absolventů. Po získání zvláštního povolení od děkana fakulty a vedoucího KTV jsem se do databáze studentů dostal.
Absolventy roku 2005 jsem si nechal vytisknout z informačního systému STAG, absolventy staršího data jsem musel ručně vypisovat z kartotéčních karet.
Rozesílané obálky obsahovaly: úvodní dopis (viz příloha č. 1), dvoustránkový standardizovaný dotazník (viz příloha č. 2) a ofrankovanou obálku pro vrácení vyplněného dotazníku. Absolventy jsem požádal, aby vyplněné dotazníky posílali na adresu KTV.
Ke zpracování dotazníků jsem používal program Microsoft Office Excel. Vytvořil jsem si tabulku. Do sloupců jsem si rozepsal jednotlivé otázky a do řádků jsem opsal, jak absolventi odpovídali, tzn. jeden řádek se rovná jeden zpracovaný dotazník. Po přepsání do Excelu jsem dotazníky poslal do Prahy na FTVS, kde budou zpracovány a vyhodnoceny v kontextu s ostatními fakultami.
Při vyhodnocování dotazníků jsem postupoval podle prací autorů Jansa, Kocourek (1994), Tilinger a kol. (2003) a Tilinger, Šmídová (2000). Při úpravě bakalářské práce jsem postupoval podle příručky Švingalové (2003).
4.2 Charakteristika zkoumaného souboru
Zkoumaný soubor měl rozsah 147 absolventů. Všichni tito absolventi vystudovali pedagogickou fakultu na TUL, obor sportovní management v letech 1999 až 2005.
V tabulce 1 je vidět kolik absolventů v každém roce dokončilo školu. Jelikož se jedná o relativně mladý obor, je jasné, že v prvních letech neměl mnoho studentů. Prvních
absolventů v roce 1999 bylo jen 6. V roce 2002 jich bylo už 28. Tento počet odpovídal zhruba následujícím rokům. V tabulce 2 jsem si vytvořil přehled o tom, zda o studium tohoto oboru měli zájem více muži nebo ženy. Na první pohled se zdá, že v letech 1999 a 2001 byla v ročnících jasná převaha žen a v ostatních letech, že už byl poměr mužů a žen vyrovnaný. Je nutné však podotknout, že se v tabulce jsou uvedeni absolventi nikoliv studující. Dozvěděl jsem se, že i v letech 1999 a 2001 bylo zastoupení obou pohlaví vyrovnané, akorát muži nespěchali s ukončením studia a rozkládali si pobyt na vysoké škole do více let.
Tabulka 1
Přehled absolventů SPMG od r. 1999 - 2005
Rok ukončení studia n %
1999 6 4.1
2000 11 7.5
2001 16 10.9
2002 28 19.0
2003 26 17.7
2004 39 26.5
2005 21 14.3
Celkem 147 100
Tabulka 2
Muži a ženy – absolventi SPMG
Rok ukončení studia Muži (%) Ženy (%)
1999 16.7 83.3
2000 54.5 45.5
2001 31.3 68.7
2002 50.0 50.0
2003 50.0 50.0
2004 59.0 41.0
2005 57.1 42.9
Při rozesílání dotazníků byl předpoklad návratnosti 50 – 60 %. Bohužel se vrátilo ze 147 rozeslaných dopisů jen 55, což je zhruba 37 %. Jelikož se objevily případy, kdy dotazovaní neodpověděli na některé otázky, proto jsem si u všech otázek spočítal počet odpovědí.
Procentuální vyhodnocování je pak ve vztahu k počtu odpovědí na konkrétní otázku, nikoliv k celému souboru. Správně by neúplně vyplněné dotazníky měly být z hodnocení vyřazeny, jelikož se jich nevrátilo mnoho, zpracoval jsem všechny došlé, abych ještě více nesnižoval vypovídací hodnotu průzkumu. Procento návratnosti snižuje několik nedoručených zásilek, které nezastihli adresáta v místě jeho bydliště v době studia a vrátili se zpět nevyplněné.
4.3 Dotazník
Cílem dotazníku bylo získat od absolventů sportovního managementu hodnocení průběhu studia a jejich současného zaměstnání.
Byl použit standardizovaný dotazník (viz příloha č. 2), který standardizovala FTVS při UK v Praze. Obsahoval 13 otázek. Většina otázek byla uzavřených, některé byly kombinací otevřených a uzavřených otázek. U šesté, osmé a desáté otázky měli respondenti možnost zaškrtnout více odpovědí a zároveň uvést stupeň důležitosti. V úvodní části dotazníku se zjišťují základní informace o respondentech (pohlaví, věk, město, …), konkrétně jsou to otázky 1 až 3. Ve střední části dotazníku jsou umístěny otázky zjišťující data o zaměstnání absolventů, konkrétně jsou to otázky 4 až 8. V závěrečné části jsou otázky týkající se hodnocení studia, konkrétně jsou to otázky 9 až 13.
Hned od začátku zpracovávání dotazníků bylo zřejmé, že s jeho vyplňováním mělo několik absolventů problémy. Byl zaměřen na absolventy, kteří již pracují a vůbec se nepočítá s těmi, kteří se ještě vzdělávají. Proto nastalo pár případů, kdy se mi vrátily nevyplněné dotazníky nebo kdy chyběly odpovědi na otázky týkající se zaměstnání absolventů. Další negativum bylo zaměření dotazníku více na obory učitelství TV. Např. v otázce, která nabízela výběr oblíbených předmětů, se objevily předměty, které sportovní manažeři vůbec neabsolvovali.
5 Výsledky a diskuse
5.1 Základní informace
První rozbor došlých dotazníků jsem se pokusil udělat v tabulce 3. Zjistil jsem kolik absolventů (v %) z jednotlivých ročníků mi odpovědělo a dotazník vrátilo. Musím podotknout, že v tabulce nejsou zavedeny dva dotazníky, u kterých nebyl vyplněn rok ukončení studia. Nejlépe se mnou spolupracovali ti studenti, kteří ukončili své studium v roce 1999 a 2002, celkově se pak ukázaly ochotnější ke spolupráci ženy.
Tabulka 3
Vrácené vyplněné dotazníky
Z toho (ks) Rok
ukončení
Počet došlých dotazníků (%)
Počet došlých
dotazníků (ks) muži ženy
1999 50 3 2 1
2000 27 3 1 2
2001 31 5 1 5
2002 50 14 5 9
2003 34 9 1 8
2004 23 9 5 4
2005 47 10 5 5
První dvě otázky dotazníku se týkaly obecných záležitostí, jako jsou rok ukončení studia, věk, pohlaví atd. Třetí otázka už se týkala profese, konkrétně velikosti obce, ve které absolventi pracují. Odpovědi dotazovaných jsem zpracoval do grafu 2, ze kterého je názorně vidět, že mladí uchazeči o zaměstnání hledají práci a nacházejí své uplatnění ve větších městech. V tom to výzkumu to potvrdilo 68 % absolventů.
Graf 2
Velikost obce, ve které absolventi pracují
8%
10%
14%
68%
do 5 000 5 - 20 000 20 - 50 000 50 000 a více
5.2 Hodnocení zaměstnání
Graf 3 se snaží vystihnout odpovědi absolventů na dotaz resortu jejich současného zaměstnání. Zde se objevilo první kritické místo dotazníku, o kterém jsem se již zmiňoval.
V této otázce nebylo zcela jasné, co zaškrtnout, pokud dotazovaný ještě dále studuje. Proto několik dotazníků přišlo bez vyplněné této otázky. Většina však tuto otázku zvládla. Dále studující absolvent zaškrtnul resort státní služby, který v sobě obsahoval i možnosti pracovníků na státních školách. V tomto resortu je 61 % studentů a 39 % pracuje jako učitel.
Druhá významná skupina dotazovaných svoji současnou práci zařadila mezi spolkové služby. Bylo to celá čtvrtina z odpovědí. V tomto resortu se objevily pouze dva druhy zaměstnání: 69 % byli manažeři a zbytek trenéři. Z celkového počtu vyplněných dotazníků bylo manažerů jen 17 %. Z odpovědí nejde vyčíst, čemu se tito manažeři věnují. Nemůžu proto říci, zda zůstali věrni svému oboru sportovní management nebo jestli pracují v jiné oblasti než sport.
Další významná a největší skupina v sobě zahrnuje resorty, které nebylo možno nikam zařadit. Objevuje se zde široké spektrum oborů. Pro příklad vyberu jen některá z mnohých:
zdravotnictví, komunikace, obchod, výroba, armáda, … Resort komunální služby v tomto hodnocení nehraje velkou roli.
Graf 3
Resorty současného zaměstnání
33%
25%
6%
36% Státní služby
Spolkové služby Komunální služby Jiný resort
Výsledky v grafu 4 dopadly podle očekávání. Nejvíce absolventů pracují stále ve svém prvním zaměstnání, nejméně jich pracuje už ve třetím. Zajímavé jen je, že mezi těmi, kdo už pracují ve svém třetím pracovním poměru není nikdo z nejstarších absolventů, tzn. z roku 1999 a 2001, u kterých bychom to nejvíce předpokládali.
Graf 4 Střídání zaměstnání
53%
29%
18%
První Druhé Třetí
Šestá otázka zněla: „Čím jste se řídil(a) při výběru současného povolání? Vybraná kritéria seřaď dle důležitosti.“ Odpovědi na tuto otázku jsem utřídil do tabulky 4. Jako nejdůležitější stupeň je 1, pak sestupně je 2. a 3. stupeň. 1. stupeň důležitosti dotazovaní přiřadili nejvíce finanční atraktivitě, obsahové zajímavosti zaměstnání a osobnímu uspokojení z práce.
Tabulka 4
Kritéria při výběru zaměstnání dle důležitosti
Stupeň důležitosti Kritéria při výběru povolání
1. 2. 3.
Finanční atraktivita 13 4 3
Společenské ocenění práce 1 1 3
Kvalita pracovního kolektivu 1 4 8
Perspektiva hmotných výhod 0 1 3
Obsahová zajímavost zaměstnání 10 15 3
Osobní uspokojení z práce 10 11 6
Perspektiva odborného růstu 7 3 11
Okamžité materiální výhody 0 3 2
Jiné výhody 5 4 3
Abych zjistil, co je pro absolventy při výběru zaměstnání nejdůležitější, zvolil jsem následující postup. Každému stupni jsem přiřadil váhu důležitosti. První stupeň měl váhu 3, druhý stupeň měl váhu 2 a třetí stupeň pak váhu 1. Odpovědi jsem vynásobil odpovídající váhou a následně sečetl a přepočítal na procenta. Výsledek zobrazuje graf 5. Získal jsem tak celkový pohled na důležitost jednotlivých kritérií.
Nejdůležitější, čemu absolventi při výběru zaměstnání dávají přednost, je obsahová zajímavost, na druhém místě se umístilo osobní uspokojení z práce a až na třetím místě se objevila finanční atraktivita. Kritéria na posledních třech místech zajímají nové uchazeče o zaměstnání nejméně. Jedná se o společenské ocenění práce, okamžité materiální výhody a perspektiva hmotných výhod.
Graf 5
Zásady pro výběr zaměstnání
0,0 5,0 10,0 15,0 20,0 25,0
% Obsahová zajímavost zaměstnání Osobní uspokojení z práce Finanční atraktivita Perspektiva odborného růstu Jiné výhody Kvalita pracovního kolektivu Společenské ocenění práce Okamžité materiální výhody Perspektiva hmotných výhod
Další otázka v dotazníku se týkala charakteristiky současného zaměstnání. Svoji spokojenost měli absolventi vyjádřit na škále 1 – 5. Odpovědi jsem zpracoval do grafu 6.
Nejvíce odpovědí označující „naprostou spokojenost“ (v grafu červeně) bylo uvedeno u hodnocení spolupracovníků. Odpovědi „spíše spokojen“ (v grafu zeleně) se objevovali nejčastěji u všech kritérií celkem rovnoměrně. Neutrální odpověď „ani spokojen ani nespokojen“ (v grafu žlutě) zaškrtlo nejvíce absolventů u charakteristik: množství práce, spokojenost s platem a s využití kvalifikace. Negativních odpovědí „spíše nespokojený a naprosto nespokojený“ nebylo mnoho, nejvíce si však bývalí studenti sportovního managementu stěžují na nevyužití kvalifikace.
Graf 6
Spokojenost se současným zaměstnáním
Zvlášť jsem zpracoval celkové hodnocení nynějšího zaměstnání do grafu 7. Ačkoliv absolventi měli v předešlém hodnocení jednotlivých charakteristik nějaké výhrady, celkově jsou se svým zaměstnáním spíše spokojeni a ani jeden z nich neuvedl, že by byl naprosto nespokojen. Tento výsledek se dá asi očekávat, těžko by někdo vydržel pracovat v nějakém zaměstnání, ve kterém mu nevyhovuje téměř nic.
Graf 7
Celkové hodnocení současného zaměstnání
0 5 10 15 20 25 30
Počet odpovědí Spokojenost se svým platem Spokojenost s náplní práce Spokojenost s pracovním prostředím Spokojenost se spolupracovníky Spokojenost s využitím kvalifikace Spokojenost s pracovní dobou Spokojenost s množstvím práce Spokojenost s nadřízenými
Naprosto spokojen Spíše spokojený Ani spokojen ani nespokojen Spíše nespokojený Naprosto nespokojený
0 5 10 15 20 25 30
Počet odpovědí Naprosto spokojen Spíše spokojený Ani spokojen ani nespokojen Spíše nespokojený Naprosto nespokojený
Otázka číslo 8 se dotazovala na způsob hledání zaměstnání. Výsledky jsou zaneseny v grafu 8. Absolventi mohli zaškrtnout i více odpovědí, pokud použili způsobů více. Téměř jedna třetina dotazovaných uvedlo, že svoje zaměstnání našlo pomocí svých známých. Necelá druhá třetina odpověděla, že práci hledali v inzerci. Významnou roli při vyhledávání zaměstnání hraje také úřad práce a hledání během studia. Pokud bývalí studenti označili odpověď jiné, objevovalo se nejčastěji hledání pomocí internetu. Pokud by se podobný průzkum dělal někdy v budoucnosti, vyplatilo by se zařadit internet jako další možnost k označení.
Graf 8
Způsob hledání zaměstnání
16%
30%
30%
12%
12%
Úřad práce Přes známé Inzerce Během studia Jinak
4.3 Hodnocení studia
Devátá otázka v dotazníku zněla: „Považujete vzdělání získané na pedagogických nebo tělovýchovných fakultách pro Vaše nynější zaměstnání za dostačující?“ Odpovědi byly, až na pár výjimek, v celku pozitivní, jak je ukázáno v grafu 9. Pro vedení oboru sportovní management je to dobrá zpráva, neboť 22 % absolventů odpovědělo, že jsou se svým vzděláním naprosto spokojeni a že jej považují za zcela dostačující. Malinko zkreslující může být fakt, že se pořád jedná pouze o došlé dotazníky. Pokud by takto odpovědělo 22 % všech absolventů bylo by to ještě veselejší. Skupiny odpovědí převážně dostačující a dostačující lze stále považovat za kladný výsledek.
Graf 9
Hodnocení dosaženého vzdělání
22%
30%
32%
12%
4%
Zcela dostačující Převážně dostačující Dostačující
Převážně nedostačující Zcela nedostačující
Desátá otázka zněla: „Proč jste se přihlásil(a) ke studiu tělesné výchovy a sportu?“
Absolventi mohli opět zatrhnout více odpovědí a ty označit podle důležitosti. Při zpracovávání jsem použil podobný postup jako u grafu 5. Nejčastěji bylo zaškrtnuty čtyři možnosti, které jsem si uspořádal podle důležitosti do přehledné tabulky. Každému stupni důležitosti jsem přiřadil váhu, tzn. nejdůležitější pohnutka ke studiu měla váhu 4, a pak dalším jsem přiřadil váhu vždy o 1 menší, takže čtvrtá nejméně důležitá odpověď měla váhu 1. Váhy jsem pak vynásobil počtem odpovědí, sečetl a přepočítal na procenta. Výsledky jsou vidět v grafu 10.
Nejčastěji se vyskytovala odpověď „Rád(a) sportuji“. Uvedl ji téměř každý a zaškrtávající a ještě k tomu většinou na prvním místě důležitosti. Na druhém místě se výrazně objevovali odpovědi „Líbila se mi organizační práce ve sportu“ a „Zajímal(a) jsem se o sport“.
V odpovědi „Jiné důvody“ mohli absolventi vypsat konkrétní důvody. Tyto odpovědi se nedají uspořádat do jedné škatulky, byly dost různorodé. Jen pro příklad jsem vybral: „Líbil se mi Liberec“ nebo „Zajímavá kombinace TV a ekonomie“.
0 5 10 15 20 25 30 35 40
% Rád(a) sportuji
Mám rád(a) práci s dětmi, mezi lidmi Zajímal(a) jsem se o sport Libílo se mi učitelské povolání Měl(a) jsem v rodině někoho se zdravotním
postižením
Měl(a) jsem v rodině někoho podobné profese Chtěl(a) jsem být trenérem Líbila se mi organizační práce ve sportu Z jiných důvodů
NE 33%
Graf 10
Důvody studia tělesné výchovy a sportu
Jedenáctá otázka zněla: „Získal jste po skončení studia nějaké další vzdělání nebo kvalifikace?“ Odpovědi jsem shrnul v grafu 11. Přesně jedna třetina absolventů odpověděla, že po skončení studia sportovního managementu se již dále nevzdělávalo. Kladné odpovědi na tuto otázku by se až na ojedinělé případy daly rozdělit do dvou skupin. První skupina absolventů si po dokončení bakalářského studia udělalo různé instruktorské a trenérské licence a druhá skupina absolventů pokračovala v navazujícím magisterském studiu. Většinou se jedná o ekonomické obory.
Graf 11
Získal(a) jste po skončení studia nějaké další vzdělání nebo kvalifikaci?
Předposlední otázka se týkala hodnocení výuky TV během studia sportovního managementu. Konkrétně zněla: „Posuďte na základě Vašich poznatků a zkušeností výuku TV na absolvované pedagogické nebo tělovýchovné fakultě.“ Tuto otázku jsem zpracoval do tabulky 5. Zkusím tabulku popsat podrobněji. První otázka se ptala, zda výuka poskytla absolventům široké poznatky. Na tuto otázku odpovídali dotazovaní nejpozitivněji a nenašel se nikdo, kdo by odpověděl „rozhodně ne“. Odpovědi na otázku, zda výuka poskytuje dobré možnosti specializace, absolventi celkem jednotně odpovídají neutrálně, tzn. že nejvíce odpovědí bylo „spíše ano a spíše ne“. Ptali jsme se, zda výuka byla zatížena překrýváním poznatků. Absolventi si většinou myslí, že se poznatky nepřekrývají. Odpovědi na další otázku: „Myslíte si, že výuka je příliš teoretická a málo praktická?“, už nebyly úplně jednotné.
Byly využity všechny čtyři varianty odpovědí. Nejčastěji se objevila možnost „spíše ne“. Další dotaz zjišťoval kvantitu poznatků před hlubším poznáním. Výsledky jsou neutrálního charakteru. Z toho by se dalo usuzovat, že co se týče kvantity a kvality je výuka optimálně rozložená. S tím souvisí i následující otázka na množství hodin výuky. Dotazovaní se celkem jednotně shodují na tom, že hodin nebylo zbytečně mnoho. Kladné ohlasy jsem zaregistroval i na otázku zastaralých poznatků. Více než polovina odpovídajících uvedlo, že výuka není resp.
spíše není zastaralá.
Pokud to shrnu, tak pro pedagogickou fakultu na TUL z toho plyne pozitivní hodnocení.
Podle odpovědí poskytuje široké poznatky, není příliš zatížena překrýváním poznatků, praktickou a teoretickou výuku má v přijatelném poměru, neobsahuje zbytečně mnoho hodin výuky a neposkytuje zastaralé poznatky. Jediné co by se dalo vytknout, jsou malé možnosti specializace.
Tabulka 5
Hodnocení výuky TV na pedagogické fakultě v Liberci
Výuka TV na TUL rozhodně
ano spíše ano spíše ne rozhodně ne
Poskytla široké poznatky 8 34 8 0
Dala dobré možnosti specializace 1 27 21 1
Byla zatížena překrýváním poznatků 2 11 31 3
Byla příliš teoretická, málo praktická 9 14 23 4
Kvantitu poznatků před hlubším poznáním 1 23 24 2
Obsahovala zbytečně mnoho hodin výuky 1 4 27 18
Obsahovala většinou zastaralé poznatky 1 10 26 13
Poslední třináctá otázka zjišťovala důležitost studovaných předmětů. Opět pro absolventy sportovního managementu byla definována trochu nešťastně. Zněla: „Vyberte tři předměty z povinného základu programu učitelství TV, které považujete za důležité pro učitelskou (trenérskou aj.) praxi.“ Sportovní manažeři většinou nejeví o učitelské povolání zájem, tudíž se jim špatně hodnotí důležitost jednotlivých předmětů pro učitelskou praxi. Projevilo se to tím, že dotazovaní uvedli učitelské předměty, i když je v průběhu svého studia vůbec neabsolvovali. Pokud by se tento průzkum měl někdy opakovat, měla by se otázka formulovat takto: „Vyberte tři povinné předměty, které považujete pro svoji praxi za důležité.“
I přes tento rozpor zájmů jsem otázku číslo 13 zpracoval do grafu 12. Spočítal jsem kolikrát se jednotlivé předměty objevily a nebral jsem v úvahu zda respondenti uvedli daný předmět na prvním, druhém nebo třetím místě.
Více než dvacetkrát byly uvedeny tři předměty. Byly to psychologie, fyziologie a základy sportovního tréninku. Do druhé skupiny patří předměty, které se objevily patnáctkrát až dvacetkrát. Jde o anatomii a pedagogiku. Na šestém a sedmém místě důležitosti se umístili tělovýchovné lékařství a teorie a didaktika sportů. Nejméně se v dotazníku objevily předměty jako metodologie, antropomotorika a zdravotní TV.
To že se například zdravotní TV umístila na posledním místě neznamená, že by byla pro absolventy málo důležitá, naopak je pro tento předmět kladné, že se dostal do první desítky.
Jsou předměty, které se v dotazníku vůbec neobjevily. Dle mého názoru, kdyby otázka byla formulována, tak jak jsem uvedl výše, musely by se určitě objevit předměty jako jsou marketing, sportovní management, sociální komunikace apod., neboť ty jsou stěžejní pro práci manažera.
Graf 12
Nejdůležitější předměty pro učitelskou praxi
0 5 1 0 1 5 2 0 2 5
Počet odpovědí psychologie fyziologie základy sportovního tréninku pedagogika anatomie tělovýchovné lékařství teorie a didaktika sportů metodologie antropomotorika zdravotní TV
6 Závěr
Celý průzkum byl ovlivněn třemi negativními fakty. První negativní fakt. Zkoumaný soubor 147 absolventů sportovního managementu není sám o sobě moc veliký na to, aby z odpovědí všech se daly tvořit nějaké převratné závěry. Toto konstatování je ještě sníženo tím, že na této práci jsem pracoval s pouhou třetinou tohoto souboru, tudíž výsledky je
potřeba brát s určitou rezervou. Druhý negativní fakt. Dotazník, ačkoliv je standardizovaný, má určité nedostatky. Nepočítá s absolventy, kteří dále studují. Třetí negativní fakt. Dotazník je zaměřen hlavně na obory učitelství TV. Nicméně i přes tyto negativní jevy jsem odpovědi na jednotlivé otázky zpracoval do tabulek a grafů a podařilo se mi dostat k určitým výsledkům a postřehům, které mohou být zajímavé jak pro současné studenty i tak pro pracovníky pedagogické fakulty.
Zjistil jsem, že 21 % absolventů oboru sportovní management se ještě dále vzdělává. Jde především o studium ekonomiky na hospodářských fakultách a různé sportovní licence (masér, trenér, instruktor,…). Při hledání svého zaměstnání nejvíce využívají výpomoc známých a inzerátů. Většinu absolventů hledá a nalézá práci ve větších městech nad 50 000 obyvatel. Jako manažer se živí 17 % absolventů. Z odpovědí není jasné, zda pracují ve sportu nebo v jiném odvětví. Ostatní našli své uplatnění v dosti rozdílných profesích. Každý však zaměstnání našel, nikdo neuvedl, že by byl nezaměstnaný. Je zajímavé, čím se absolventi při výběru svého povolání řídí. Práce pro ně musí být obsahově zajímavá a musí jim přinášet jistý druh uspokojení. Asi není překvapením, že důležitým faktorem je i finanční ohodnocení.
Když jsem se absolventů dotazoval na hodnocení svého současného zaměstnání, zjistil jsem, že jsou spokojeni především se svými spolupracovníky, s pracovním prostředím a náplní své práce. Nejvíce si stěžovali, že dostatečně nevyužijí svoji kvalifikaci. Jde převážně o absolventy, kteří se na trhu práce neuplatnili jako manažeři. Významný je i fakt, že více jak polovina respondentů uvedla, že pro svoji práci je jejich dosažené vzdělání dostatečné.
Dotazovaní měli také možnost vyjádřit se ke svému studiu oboru sportovní management.
Zajímal mě důvod, proč si vybrali právě tento obor. Téměř všichni uvedli, že aktivně sportují a že sport je baví a zajímá. Důležitou motivací pro volbu toho typu studia je i zájem o organizační práci ve sportu. Asi nejdůležitější výsledek tohoto průzkumu bude pro vedení KTV hodnocení průběhu studia. Podle odpovědí studium poskytuje široké poznatky, není příliš zatíženo překrýváním poznatků, praktická a teoretická výuka je v přijatelném poměru, neobsahuje zbytečně mnoho hodin výuky a neposkytuje zastaralé poznatky. Jediné co by se dalo vytknout, jsou malé možnosti specializace.
Právě větších možností specializace se týká mé doporučení, které by mohlo zkvalitnit výuku oboru sportovní management. Jelikož se podstatná část absolventů tohoto oboru živí jako trenér nebo instruktor, bylo by vhodné do studijního programu zařadit možnost absolvovat trenérský kurs. Bylo by dobré, aby absolvent získal osvědčení, které by ho opravňovalo k získání živnostenského listu. Také by bylo vhodné se zamyslet nad rozšíření nabídky instruktorských kursů. Nejlepší by asi bylo udělat průzkum mezi současnými studenty o co konkrétně by měli zájem.
Původním záměrem bylo porovnání výsledků s celorepublikovým výzkumem docenta Jansy z nějaké jiné univerzity, ale dozvěděl jsem se, že tyto výsledky budou k dispozici nejdříve v červnu 2006, což už je po termínu obhajoby této bakalářské práce. Jediné s čím mohu srovnávat, jsou statistiky úřadu práce v Liberci, které uvádějí, že ke dni 30. 9. 2005 byli na úřadu práce zaregistrovaní 4 absolventi sportovního managementu. Tento údaj zveřejněný na webových stránkách příslušného úřadu přikládám v příloze č. 3.
7 Přehled tabulek a grafů
Tabulka 1: Přehled absolventů SPMG od r. 1999 – 2005 ... 17
Tabulka 2: Muži a ženy – absolventi SPMG ... 17
Tabulka 3: Vrácené vyplněné dotazníky ... 19
Tabulka 4: Kritéria při výběru zaměstnání dle důležitosti... 22
Tabulka 5: Hodnocení výuky TV na pedagogické fakultě v Liberci... 30
Graf 1: Rozdělení předmětů oboru sportovní management... 13
Graf 2: Velikost obce, ve které absolventi pracují ... 20
Graf 3: Resorty současného zaměstnání... 21
Graf 4: Střídání zaměstnání ... 22
Graf 5: Zásady pro výběr zaměstnání ... 23
Graf 6: Spokojenost se současným zaměstnáním ... 24
Graf 7: Celkové hodnocení současného zaměstnání ... 25
Graf 8: Způsob hledání zaměstnání ... 26
Graf 9: Hodnocení dosaženého vzdělání ... 27
Graf 10: Důvody studia tělesné výchovy a sportu... 28
Graf 11: Získal(a) jste po skončení studia nějaké další vzdělání nebo kvalifikaci?... 29
Graf 12: Nejdůležitější předměty pro učitelskou praxi ... 31
8 Seznam použité literatury
1) ČÁSLAVOVÁ, E. Management sportu. 1. vyd. Praha : East West Publishing Compeny a East Publishing Praha, 2000. s. 170. ISBN 80-7219-010-5.
2) DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. 3. vyd. Praha : Karolinum, 2002. s. 374.
ISBN 80-246-0139-7.
3) JANSA, P., KOCOUREK, J. Uplatnění absolventů pedagogických a tělovýchovných fakult České republiky v učitelství tělesné výchovy. Česká Kiantropologie, 1999, roč. 3, č.
1, s. 29-44.
4) ŠVINGALOVÁ, D. Metodické pokyny pro zpracování bakalářských prací. 1. vyd. Liberec : TUL, 2003. s. 43. ISBN 80-7083-704-7.
5) TILINGER, P., KOVÁŘ, K., HLAVATÁ, P., LEJČAROVÁ, A. Uplatnění absolventů UK FTVS na trhu práce. In VIDUŠKOVÁ, J., CHRUDIMSKÝCH, J.
(Eds.) Pohybové aktivity jako prostředek ovlivňování člověka. : sborník vědecké konference 20. 10.
2003. Praha : UK FTVS. ISBN 80-86317-28-5.
6) TILINGER, P., ŠMÍDOVÁ, M. Profesní aktivita absolventů FTVS UK 2-5 let po promoci. Studia Kinantropologia, 2000, roč. 11, č. 2, s. 183-186. ISSN-1213-2101.
7) <http://www.fp.vslib.cz/>
8) <http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/skoly/vyhl_absol/abs_v_evid?nsksjidcislo=13100 0000000117>
9 Seznam příloh
Příloha č. 1: Úvodní dopis Příloha č. 2: Dotazník
Příloha č. 3: Počty absolventů škol evidovaných na úřadech práce
