Poděkování
Na tomto místě bych ráda vyjádřila poděkování všem osobám, které mi během vypracovávání práce pomáhali.
Jmenovitě bych chtěla velice poděkovat paní inženýrce Viere Glombíkové za její odborné připomínky, trpělivost a vedení. Dále bych ráda poděkovala paní Haně Rulcové za věcné připomínky a rady během hotovení vzorků. Také mé díky patří pracovnicím univerzitní knihovny, které mi pomáhaly při schraňování článků pro rešeršní část práce.
V neposlední řadě obrovské díky patří mé rodině, partnerovi a přátelům za podporu a dodávání energie při psaní této práce i během studia.
Anotace
Cílem této práce je zkoumání splývavosti oděvních materiálů a její ovlivnění švy. Rešeršní část práce se zabývá problematikou vlastností oděvních materiálů, především splývavosti oděvních materiálů. Dále seznamuje čtenáře se švy používané v oděvním průmyslu. Druhá část práce - experimentální část - se zaměřuje na měření splývavosti 28 typů vzorků z 3 materiálu. Vzorky byly měřeny pomocí osvětleného válce a výsledky byly hodnoceny podle koeficientu splývavosti a vizuálním posouzením stínů měřených materiálů. Měřily se vzorky bez švů, se svislými a kruhovými švy. Všechna měření byla graficky znázorněna a statisticky zpracována.
Klíčová slova: splývavost, svislé švy, kruhové švy, oděvní materiály, koeficient splývavosti.
Anotation
The aim of this work is to investigate the drape of clothing materials and the impact of seams. The research part of this work deals with the properties of textile materials, particularly drape clothing materials. Furthermore, it introduces the seams used in the clothing industry. The second part - the experimental part - focuses on measuring drape 28 kinds of samples from 3 material. The samples were measured Samples were measured by image analysis and the results were evaluated according to drape coefficient and visual assessment of the shadows measured materials. It measured samples without seams, with vertical and circular seams. All measurements are represented graphically and statistically processed.
Keywords: drape, vertical seams, circular seams, clothing materials, drape coefficient
6 Obsah
Seznam použitých symbolů ...8
1. Úvod ...9
2. Rešerše ... 10
2.1 Vlastnosti oděvních materiálů ... 10
2.2 Splývavost ... 11
2.2.1 Definice splývavosti ... 11
2.2.2 Metody měření splývavosti ... 12
2.2.3 Faktory ovlivňující splývavost ... 17
2.3 Švy ... 21
2.3.1 Definice švu ... 21
2.3.2 Rozdělení švů dle ISO 4916 ... 22
2.3.3 Typy a umístění švů ... 22
2.3.4 Vliv švů na tuhost textilie ... 27
3. Experimentální část ... 32
3.1 Výběr materiálů ... 32
3.2 Příprava vzorků... 32
3.3 Měření splývavosti ... 34
4. Výsledky a diskuze ... 36
4.1 Splývavost materiálů ... 36
4.2 Skupina A - jednoduché vzorky ... 37
4.2.1 Nezačištěné vzorky s rovnými švy ve směru osnovy ... 37
4.2.2 Nezačištěné vzorky s rovnými švy odkloněné o 45° od osnovy ... 39
4.2.3 Vzorky se začištěnými dolními kraji, bez rovných švů ... 41
4.3 Skupina B - vzorky se začištěnými kraji a rovnými švy ve směru osnovy ... 43
4.3.1 Hřbetový šev ... 43
4.3.2 Přeplátovaný šev ... 45
4.3.3 Rozžehlený hřbetový šev ... 46
4.4 Skupina C - vzorky se začištěnými kraji a rovnými švy pod úhlem 45° ... 49
4.4.1 Hřbetový šev 45° ... 49
7
4.4.2 Přeplátovaný šev 45° ... 51
4.4.3 Rozžehlený hřbetový šev 45° ... 52
5. Návrh řešení oděvu na základě měření ... 55
5.1 Návrh a technický nákres oděvu ... 55
5.2 Technický popis ... 56
5.3 Návrh použití švů pro zhotovení sukně... 56
6. Závěr ... 58
Seznam použité literatury ... 59
Seznam obrázků ... 63
Seznam tabulek... 64
Seznam příloh ... 66
Příloha 1 - Rozdělení švů dle ISO ... 67
Příloha 2 - Rozdělení vzorků... 69
Příloha 3 - Vzorky materiálů a šití ... 71
Příloha 4 - Výsledky měření ... 74
8 Seznam použitých symbolů
č. číslo
apod. a podobně
tj. to je
popř. popřípadě resp. respektive
ČSN česká státní norma ISO mezinárodní norma
% procento
mm milimetr
cm2 čtverečný centimetr Obr. Obrázek
DC% koeficient splývavosti (mezinárodní značení)
cm centimetr
Z pravý směr
μm mikrometr
Pa Pascal [paskal], jednotka tlaku
° stupeň (úhel)
9 1. Úvod
Tato práce se zaměřuje na problematiku splývavosti textilních materiálů a jejího ovlivnění švy. Tento poznatek je velmi přínosný pro budoucí navrhování oděvů především proto, že dává návrhářovi určitou představu, jaký by mohl mít použitý materiál (popřípadě zvolený typ švu) vliv na vzhled výrobku ještě před samotným zhotovením modelu. Tato práce se zaměřuje na splývavost tkanin.
První část práce se zabývá problematikou pouze teoreticky. Seznamuje čtenáře s vlastnostmi oděvních materiálů jejich základním rozdělením. Dále se soustřeďuje na splývavost, uvádí definice splývavosti, jaké jsou metody měření a jaké vlivy mohou splývavost narušit. Následně se probírají švy, jejich rozdělení dle ISO, rozdělení podle směru a umístění švů. V poslední části této kapitoly se rozebírá vliv švů na splývavost a vliv švových záložek na tuhost materiálu.
Druhá část - části praktické - se zabývá vlastním měřením. Měření splývavosti bylo provedeno za pomoci systému od firmy Lectra systemes na vzorcích bez švů a vzorcích se švy. Na základě literárního průzkumu se měřily vzorky materiálů se švy s umístěním švů v různých polohách vůči osnově a s kruhovými švy. Výsledky měření byly porovnávány vizuálně i pomocí výpočtového vyhodnocení.
Díky tomuto měření lze navrhnout doporučení pro použití vybraných typů švů pro vybraný typ oděvu - v tomto případě se jednalo dámskou sukni - s ohledem na jeho konstrukční řešení.
V dnešní době se chtějí lidé prezentovat především prostřednictvím oděvu. Oděv o nositeli mnoho poví. Proto zákazníci hledí nejen na funkčnost ale i na vzhled oděvu a jeho módnost. Splývavost oděvních materiálů tak hraje velkou roli v jejich rozhodování vedle dalších estetických, fyziologických a trvanlivostních vlastností.
10 2. Rešerše
Tato kapitola se v první části zaměřuje na vlastnosti oděvních materiálů. Nejprve se uvádí základní rozdělení vlastností oděvních materiálů. Dále se krátce zabývá jednotlivými skupinami vlastností. Následně se zaměřuje podrobně na problematiku splývavosti. Poté seznámí čtenáře se švy, co to je, jak se rozdělují a jaké jsou nejčastější používané švy v oděvní výrobě. V závěru této kapitoly se řeší vliv švů na tuhost materiálu a tím tedy jejich vliv na splývavost textilie.
2.1 Vlastnosti oděvních materiálů
Vlastnosti oděvních materiálů lze rozdělit na užitné a zpracovatelské. Vlastnosti zpracovatelské ovlivňují technologii použitou pro výrobu oděvu. Umožňují zpracování materiálu na výrobek. Projevují se ve všech částech hlavního výrobního procesu. Vlastnosti užitné se pak uplatňují při používání oděvního výrobku. Nesmějí však mít vliv na funkčnost výrobku a musejí splňovat všechny podmínky uživatele. Dělí se na: [1], [2]
trvanlivostní vlastnosti,
estetické vlastnosti,
fyziologické vlastnosti.
Trvanlivostní vlastnosti popisují schopnost odolnost materiálu vůči namáhání mechanickými a chemickými vlivy. Vlivy jako světlo, pot, odírání a další působí na materiál i během jeho údržby. To může mít za následek změnu vzhledu až poškození výrobku. Vlastnosti trvanlivosti lze laboratorně měřit. Důležité trvanlivostní vlastnosti: [1], [2]
stálobarevnost,
pevnost,
tažnost,
oděruvzdornost,
stálost tvaru,
pružnost.
11 Estetické vlastnosti ovlivňují vzhled materiálu a ten je převážně ovlivňován módou.
Jsou dány především materiálovým složením, vazbou a finální úpravou materiálu. Některé z estetických vlastností lze měřit v laboratořích. Měří se: [1], [2]
lesk, mat,
splývavost, tuhost,
mačkavost,
žmolkovitost,
zátrhovost.
Fyziologické vlastnosti mají velký význam hlavně pro hygieničnost výrobku.
Ovlivňují mikroklima mezi tělem a oděvem, resp. mezi jednotlivými vrstvami oděvu. Toto mikroklima ovlivňuje náladu a pracovní schopnosti uživatele. Nejdůležitější vlastnosti jsou:
[1], [2]
omak,
prodyšnost,
savost,
nasákavost, vysýchavost,
tepelně-izolační vlastnosti,
propustnost vodních par.
2.2 Splývavost
Splývavost je estetická vlastnost oděvních materiálů. Spolu s tuhostí a mačkavostí tvoří základní trojici, která popisuje stálosti tvaru plošných textilií. V mnoha publikacích a vědeckých článcích se lze setkat s různými definicemi splývavosti. Představeny jsou tři z nich. [6]
2.2.1 Definice splývavosti
Česká státní norma č. 80 0835 (dnes již neplatná) definuje splývavost jako: „Souhrn vlastností plošné textilie, jako vláčnost, poddajnost a ohýbatelnost. Vyjadřuje se poměrem rozdílů mezi plochou zkoušených vzorků a průměrnou plochou průmětů zkoušených vzorků k ploše mezikruží, tj. k ploše vzorků způsobilé ke splývání. Udává se v %.“ [3]
12 Pan inženýr Kovačič ve svých skriptech uvádí, že: „Splývavost textilie je definována jako její schopnost vytvářet esteticky působící záhyby při zavěšení v prostoru.
Tyto záhyby jsou výsledkem prostorové deformace.“ [4]
Hu [5] uvádí splývavost jako schopnost textilního materiálu se orientovat v záhybech ve více než jedné rovině pod svou vlastní vahou. Tato jedinečná vlastnost nabízí pocit plnosti a elegantní vzhled, který odlišuje textilie od jiných materiálů jako je třeba papír. [5]
Obecně se dá tedy říci, že splývavost je prostorová deformace, která vzniká díky gravitaci a vlastní tíze materiálu. Materiál volně visí dolů a zároveň vytváří esteticky vzhlížející záhyby. Čím více záhybů se na něm vytvoří, tím více je materiál splývavý.
Splývavost může být žádoucí, ale i nežádoucí v závislosti na návrhu daného oděvu. [6]
2.2.2 Metody měření splývavosti
Existuje mnoho norem a postupů měření splývavosti. Tyto metody jsou většinou založeny na stejném principu měření lišící se pouze ve vyhodnocování získaných dat a výsledků. Základ byl podán Chu, který začal měřit pomocí F.R.L. drapemetru. Jedná se o metodiku měření pomocí spodního osvětlování zavěšeného splývavého materiálu a snímání vrhaného stínu. Později tento způsob zdokonalil Cusick, který zároveň upravil výpočet koeficientu splývavosti. Během doby bylo zařízení doplněno o snímací zařízení, aby bylo dosaženo přesnějších výsledků a možnost převedení do 3D projekce. [5]
2.2.2.1 Měření dle ČSN 80 0835
Principem metody zkoušení splývavosti plošných textilních průmětem je zaznamenání tvaru stínu vzorku o průměru 300 mm umístěného na kruhový stojan o průměru 180 mm a následně měření jeho plochy pomocí planimetru. Tímto způsobem se měří obě strany vzorku a planimetrování se pro kontrolu provádí u každého tvaru oběma směry. Takto se získají 4 hodnoty pro jeden vzorek, které se zprůměrují. Koeficient splývavosti se pak vypočítá dle následující rovnice (1):
x = (S - S / Sm) ∙ 100 [%] (1)
kde: S - plocha vzorku (=706,9 cm2), S - průměrná plocha průmětů, Sm - plocha mezikruží (= 452,4 cm2).
13 Výsledná hodnota se zaokrouhluje na 1 desetinné místo. Nevýhodou tohoto měření je možné zanesení lidské chyby. Dále výsledek neinformuje o tvarových deformacích vzniklých na vzorku. [3]
2.2.2.2 Měření pomocí F.R.L. drapemetru
Princip měření pomocí F.R.L. drapemetru (Obr. 1) je podobný jako u ČSN 80 0835. Vzorek o průměru 300 mm se umístí do zařízení a po 15 vteřinách se obkreslí plocha vrhaného stínu (15 vteřinová prodleva je proto, že se deformace mění s časem). Vzorek se vyjme, otočí a obdobným způsobem se zakreslí i plocha druhé strany vzorku. Následně se obě plochy změří planimetrem, čímž se získají dvě hodnoty z jednoho vzorku. Koeficient splývavosti se pak vypočítá podle vztahu (2):
DC = ((S − π ∙ r ) / (π ∙ R − π ∙ r )) ∙ 100 [%] (2) kde: R - poloměr původního vzorku,
r - poloměr podpěrné čelisti,
S - plocha průmětu (stínu) splývající textilie.
Nevýhodou je nepřesné měření, protože měření se provádí ručně. Zkouška nepopisuje prostorové a tvarové změny materiálu. [12], [13]
14 Obr. 1: Schéma F.R.L. drapemetru [13]
1 - zrcadlo; 2 - zdroj světla; 3- kryt; 4 - čelisti ve zdvižené poloze; 5 - skleněná deska; 6 - stůl 2.2.2.3 Měření podle Cusicka
Měření touto metodou (Obr. 2) je opět obdobné postupu měření dle normy ČSN 80 0835. Kruhový vzorek má průměr 360 mm a upne se mezi čelisti o průměru 180 mm.
Z papíru se vystřihne kruh se shodným průměrem vzorku. Poté se obkreslí tvar promítaného stínu a vystřihne. Oba tvary se zváží, hmotnosti se dosadí do vztahu a vypočte se tak koeficient splývavosti (3): [13]
DC = (W / W ) ∙ 100 [%] (3)
kde: DC - koeficient splývavosti,
W1 -je váha původního papírového vzorku, W2 - je váha papírového tvaru stínu.
15 Obr. 2: Schéma Cusickova drapemetru [13]
1 - papír; 2 - skleněná deska; 3 - matriál; 4 - upínací čelisti; 5 - zdroj světla; 6 - duté zrcadlo 2.2.2.4 Měření pomocí obrazové analýzy
Principem tohoto měření je zpracovávání obrazu pomocí počítače. Vzorek o průměru 300 mm je upnut mezi čelisti o průměru 180 mm a promítaný stín splývajícího vzorku je zaznamenáván pomocí digitální kamery. Obraz je následně odeslán do počítače, který jej zpracuje pomocí vhodných programů. Nejprve se barevný obraz převede na binární zobrazení (Obr. 3) a z binárního obrazu se poté vypočítá plocha stínu. Výsledek je velmi přesný, protože snímání obrazu a výpočet plochy se provádí bezkontaktně. Schéma zařízení je zobrazeno na obrázku (Obr. 4) [13]
Obr. 3: Úprava digitálního tvaru stínu splývajícího vzorku a) barevný obraz vzorku; b) binární obraz stínu
16 Obr. 4: Schéma měření pomocí obrazové analýzy[13]
1 - Cusickův drapemetr; 2 - digitální kamera; 3 - zobrazení stínu v počítači; 4 - počítač;
5 -digitizér; 6 - tiskárna.
2.2.2.5 Metoda měření a zobrazení 3D modelu
Další možné řešení měření, které se zabývá tvarem splývavého vzorku, je pomocí 3D zobrazení (Obr. 5). Principem zkoušky je zachycení tvaru vln (resp. kontur) splývajícího vzorku díky kameře, zrcadlu a laserové diodě, která zavěšený vzorek obíhá a snímá jednotlivé vrstevnice. Ty se poté spojí pomocí programu MATLAB a vytvoří se 3D projekce. Výsledným modelem lze otáčet a tudíž tak sledovat vzorek ve virtuálním prostředí z více úhlů. Další výhodou této metody je sledování profilu vlny a převislé hloubky v libovolném řezu modelu. V neposlední řadě lze z naměřených hodnot sestavit polární diagram. [18], [19]
17 Obr. 5: Schéma zařízení snímající vrstevnice záhybů vzorku [18]
1 - laserová dioda; 2 - ploché zrcadlo; 3 - textilní vzorek; 4 - kamera 2.2.3 Faktory ovlivňující splývavost
Splývavost oděvních materiálů ovlivňuje celá řada faktorů. Obecně se dají rozdělit na vlivy struktury materiálu a vlivy mechanicko-fyzikálních vlastností. Mezi parametry materiálu ovlivňující splývavost patří vazba tkaniny, dostava tkaniny a tloušťka materiálu.
Mezi mechanicko-fyzikální vlastnosti ovlivňující splývavost patří především parametry přízí a vláken použitých na výrobu tkaniny, smyková tuhost textilie, ohybová tuhost textilie, plošná měrná hmotnost. [7], [8]
2.2.3.1 Struktury materiálu mající vliv na splývavost
Vazba tkaniny je způsob vzájemného provazování dvou soustav nití. V místě překřížení osnovní a útkové příze vzniká vazebný bod. V tomto místě dochází ke vzniku třecích sil a ovlivnění tak mechanických i tvarových vlastností plošné textilie. Volba vazby je důležitá z hlediska vlastností, které ovlivňuje (pevnost, splývavost, vzhled, omak,…).
Rozlišují se tři základní vazby (Obr. 6): [9], [10]
vazba plátnová,
vazba keprová,
vazba atlasová.
18 Pokud budou vzorky s identickým materiálovým složením, dostavou a shodnou jemností přízí, ale budou se lišit vazbou, pak budou mít rozdílné hodnoty splývavosti. Obecně platí že, koeficient splývavosti DC% (dále jen DC) tkanin různých vazeb, ale shodných ostatních parametrů, se bude za ideálních podmínek chovat takto: [9], [10]
DC% (plátno) > DC% (kepr) > DC% (atlas)
Obr. 6: Základní vazby tkanin [10]
a) vazba plátnová P
; b) vazba keprová K
Z; c) vazba atlasová A
(2).
Dostava tkaniny je parametr udávající počet dané soustavy nití na 100 mm (v praxi se běžně udává na 1 cm). Dostava má velký vliv na splývavost plošné textilie. Při zvyšování počtu přízí v dostavě dochází ke zvýšení tuhosti textilie a tedy ke snížení splývavosti. Pokud se bude zvyšovat počet přízí pouze v jednom směru, tak materiál bude vykazovat lepší splývavost ve směru druhém. Samozřejmě záleží také na jemnosti přízí použitých pro výrobu tkanin. Obecně se dá říci, že pokud je shodná dostava dvou materiálů, ale jemnost použitých přízí se bude lišit, tak materiál vyrobený z jemnějších přízí bude splývavější. [9], [10]
U tloušťky materiálu se předpokládá, že by mohla ovlivňovat splývavost obdobně jako vazba tkaniny. Avšak plošná textilie se vykazuje nehomogenní strukturou, tudíž není možné tak stoprocentně usuzovat. [7]
2.2.3.2 Mechanicko-fyzikální vlastnosti ovlivňující splývavost
Z parametrů vláken a přízí použitých na výrobu tkaniny, které ovlivňují splývavost, je zřejmě nejdůležitější ohebnost vláken. Ta vychází z Youngova modulu pružnosti E (4) a momentu setrvačnosti příčného řezu pro kruhová vlákna I (5): [14], [15], [16]
19
E = σ / ε [Pa] (4)
kde: E - modul pružnosti v tahu [Pa], σ - napětí v tahu [Pa],
ε - relativní deformace, vypočítá se jako ∆l / l0, kde l0 je původní, ∆l = l - l0 je prodloužení tělesa a l je délka.
I = (π ∙ d ) /64 (5)
kde: I - moment setrvačnosti, d - poloměr vlákna.
Pro výpočet ohebnosti lze využít rovnice (6), která pracuje s momentovým ohybem M a poloměrem křivosti vlákna R. Pro průhyb nosníku platí vztah (7), díky čemuž lze odvést vztah (8) vhodný pro výpočet ohybu vlákna: [14]
F = 1 / (M ∙ R) (6)
kde: M - momentový ohyb, R - poloměr křivosti vlákna.
M ∙ R = E ∙ I (7)
kde: M - momentový ohyb, R - poloměr křivosti vlákna, E - modul pružnosti,
I - moment setrvačnosti.
F = 64 / (E ∙ π ∙ d ) (8)
kde: E - modul pružnosti, d - poloměr vlákna.
Aby byla zajištěna ohebnost vláken, nesmějí být vlákna s vyšším modulem E příliš silná. Bylo zjištěno, že vlákna přesahující průměr 40 μm jsou příliš tuhá a špatně ohybatelná a proto se nedoporučují pro výrobu staplových přízí. Pro zajímavost průměr lidského vlasu (Obr. 7) se pohybuje v rozmezí 18 µm–180 µm. [14], [20]
20 Obr. 7: Lidský vlas [20]
Dalšími mechanicko-fyzikálními vlastnostmi, které ovlivňují splývavost textilie, jsou tah, smyk a ohybová tuhost. Během ohybu tkanin dochází už při malém zatížení k vyrovnání zatížených vláken. To se projevuje nízkou počáteční tahovou tuhostí. Po vyrovnání nití vlivem nárustu napětí, dochází ke tření mezi vlákny, jejich lepší orientaci a zpevnění textilie.
Po překonání odporu tření mezi vlákny dojde ke snížení tuhosti. [19]
Pro výpočet ohybové tuhosti zavedl Peirce následující vztah (9). Dále zavedl i vztah (10) pro výpočet ohybové tuhosti v různých směrech za předpokladu, že jsou známy hodnoty v osnově a útku: [21]
B = w ·c3 (9)
kde: B - ohybová tuhost,
w - hmotnost tkaniny [cm2], c - délka ohybu.
Bθ = ( cos θ/ B + sin θ / B )-2 (10)
kde: B - tuhost v ohybu ve směru úhlu, B1 - tuhost v ohybu ve směru osnovy, B2 - tuhost ohybu ve směru útku, θ - směr úhlu [1].
Následně byl vzorec upraven se zanedbáním zákrutu a tření, Cooper na to později odvodil vztah (11) se zohledněním krutného efektu: [21]
21 B = B cos θ + B sin θ + (J + J ) cos θ sin θ (11)
kde: J1 a J2 - konstanty vzhledem ke krouticímu momentu.
Do tohoto vztahu lze B1 a B2 dosadit přímo z měření, avšak J1 a J2 je neznámé. Měření ve dvou směrech teoreticky postačuje k definování ohybové tuhosti tkanin s podobnými B1 a B2. Pro získání ohybové tuhosti ve třetím směru je vhodné pracovat s vychýlením o 45°. V tomto směru jsou malé kroutící účinky, pokud B1 a B2 jsou podobně velké. Pro úhel 45° lze odvést tento vztah (12): [21]
B = B cos 45 + B sin 45 + (J + J ) cos 45 sin 45,
B = B 1/ √2 + B 1/ √2 + (J + J ) ∙ 1/ √2 1/ √2 , B45 = ¼ (B1 + B2 + J1 + J2),
J1 + J2 = 4 B45 - (B1 + B2) (12)
Pro další směry lze po dosazení do rovnice 11 použít tento vztah (13): [21]
B = B cos θ + B sin θ + [4 B − (B1 + B2)] cos θ sin θ (13)
Vliv plošné měrně hmotnosti textilie se předpokládá, že je obdobný jako vliv tloušťky tkaniny a vazby. [19]
Splývavost oděvních materiálů však mohou ovlivňovat i další vlivy, např. finální úpravy (myslí se různé zátěry , které upravují tuhost materiálu), typy a umístění švů a další.
2.3 Švy
Tato kapitola se zabývá švy. Nejprve se překládá definice švů a rozdělení švů podle normy ISO. Následně je popsán vliv švů podle směru a tvaru na tuhost materiálu.
2.3.1 Definice švu
Šev je místo, ve kterém se spojují dva a více dílů oděvních materiálů, může být spojeno konvenčním nebo nekonvenčním způsobem, popř. kombinací těchto dvou způsobů.
22 Šev může být hotoven v jedné nebo více operacích. V oděvním průmyslu se převážně používá konvenčního spojování, tedy klasického šití. [11]
2.3.2 Rozdělení švů dle ISO 4916
Podle normy rozdělujeme švy do osmi skupin, jak je uvedeno v příloze 1. Tyto třídy se liší v charakteristickém položení šitého materiálu.
2.3.2.1 Označování švů podle ISO:
Každý šev má své unikátní číselné označení (Obr. 8). To udává informace o tom, do jaké třídy šev spadá (první číslice), ale i jakým způsobem je položený šitý materiál (první dvojčíslí) a jaký způsob šití bylo použito pro jeho zhotovení (druhé dvojčíslí). [11]
Obr. 8: Způsob označování švů podle ISO 4916 [11]
2.3.3 Typy a umístění švů
Při konstrukci oděvů se používají různé stehy a švy. Obecně se pro pleteniny a strečové tkaniny se používají řetízkové stehy pro svou pružnost, které zajišťují, že při napínání švy nepopraskají. Pro tkaniny a pevné nepružné látky se používají vázané stehy, které nepruží.
Švy se rozlišují podle svého umístění na oděvu na: [23]
přední, zadní, boční, vnější, vnitřní,
ramenní, loketní, průramkový, sedový a další.
Další rozdělení švů je podle jeho funkce na oděvu: [23]
členící,
montážní,
23
pomocný,
mezní.
Na následujících obrázcích jsou znázorněné oděvy, které představují zástupce jednotlivých skupin oděvů. Prvním zástupcem pro dolní část těla je dámská sukně (Obr. 9). Dámské sukně se vyrábějí jak ze strečových materiálů či pletin tak i z tkanin. Podle toho se potom volí vázané nebo řetízkové stehy.
Obr. 9: Dámská sukně [24]
1 - záševek- obrubovací šev, 2 - hřbetový šev, 3 - obrubovací šev, 4 - hřbetový šev, 5 - přeplátovaný šev, 6 - rozžehlený hřbetový šev.
Dalším zástupcem opět pro dolní část těla jsou kalhoty (Obr. 10). Kalhoty obdobně jako sukně jsou z tkanin, pletenin (pokud se používají při volnočasových aktivitách, nebo jako domácí či noční prádlo) či strečových materiálů. To se opět odráží na volbě stehu tvořící švy.
24 Obr. 10: Pánské kalhoty [25]
1 - hřbetový šev, 2 - obrubovací šev, 3 - hřbetový šev, 4 - hřbetový šev, 5 - přeplátovaný šev, 6 - hřbetový šev, 7 - rozžehlený hřbetový šev.
Další skupinou oděvů jsou halenky (Obr. 11) a košile. Tyto oděvní výrobky jsou vyráběné převážně z tkanin. Pružnost dámských halenek je docílena lokálním
„žabičkováním“. Pro jejich výrobu jsou tedy volené vázané stehy, méně často řetízkové (pro již zmíněné žabičkování).
25 Obr. 11: Dámská halenka [26]
1- hřbetový šev, 2 - záševek - obrubovací šev, 3 - obrubovací šev, 4 - hřbetový šev, 5 - hřbetový šev, 6 - přeplátovaný šev, 7 - lemovací šev.
Dalším zástupcem pro horní polovinu těla je triko (Obr. 12). Trika se vyrábějí výhradně z pletenin. Proto se pro jejich šití používají pouze řetízkové stehy. Pro tuto skupinu se používají stehy, které zároveň spojují a zároveň obnitkovávají kraje. Výroba triček používá 3 typy švů: hřbetové, přeplátované a obrubovací.
Obr. 12: Triko [27]
1 - obrubovací šev, 2 - hřbetový šev, 3 - obrubovací šev, 4 - hřbetový šev, 5 - hřbetový šev, 6 - lemovací šev.
26 Šaty (Obr. 13) pokrývají horní i dolní část těla. Jsou hotoveny z tkanin i pletenin a strečových materiálů, proto se opět používají vázané i řetízkové stehy. Mohou být jednodílné, dvoudílné i vícedílné. Pokaždé však v sobě kombinují sukňovou část s částí pokrývající trupovou část. Švy jsou používány převážně hřbetové.
Obr. 13: Dámské šaty [28]
1 - hřbetový šev, 2 - hřbetový šev / přeplátovaný šev, 3 -hřbetový šev, 4 - hřbetový šev, 5 - hřbetový šev, 6 - obrubovací šev 7 - hřbetový šev.
Poslední skupinou oděvů jsou podšívkové a nepodšívkové oděvy. Tyto oděvy jsou tvořeny vrchovým a podšívkovým materiálem z tkanin. Pro šití jsou tedy voleny vázané stehy.
Aby se vytlačovaly švové záložky při konečném žehlení co nejméně, jsou hotoveny rozžehlené hřbetové švy. Pro znázornění je vybráno dámské sako (Obr. 14).
27 Obr. 14: Dámské sako[28]
1- rozžehlený hřbetový šev, 2 - přeplátovaný šev, 3 - přeplátovaný šev, 4 - hřbetový šev, 5 - přeplátovaný šev, 6 - rozžehlený hřbetový šev, 7 - hřbetový šev, 8 - rozžehlený hřbetový
šev, 9 - rozžehlený hřbetový šev.
Z výše uvedených odstavců tedy vyplývá, že při oděvní výrobě se nejčastěji používají hřbetové a přeplátované švy. Jejich způsoby šití a položení materiálů je různé, podle umístění švu, podle použitého materiálu a v neposlední řadě podle konstrukce a návrhu oděvního výrobku. Každý šev však tím, že spojuje různý počet vrstev, ovlivňuje splývavost látky jinak.
2.3.4 Vliv švů na tuhost textilie
Při pohledu na oděvní výrobek je na první pohled jasné, že švy jsou rozdílně orientovány vůči osnově. Pro zkoumání vlivu švů na splývavost je ideální pracovat se šitými vzorky, nikoliv se vzorky, kde je simulován šev lepením pruhů látky na tkaninu. Hu a Chung ve své práci [5] rozdělili švy do dvou základních skupin pro kruhové vzorky: [5]
28
radiální šev -šev šitý přes střed vzorku,
kruhový šev - šev šitý s poloměrem x od středu vzorku.
A dvě skupiny pro obdélníkové vzorky:
horizontální šev - šev v ose X,
vertikální šev - šev v ose Y.
Pro své testování si Hu a Chung [5] vytvořili kruhové vzorky o průměru 300 mm. Na těchto vzorcích měřili vliv jak švů radiálních (1, 2 a 4 švy na vzorku), tak švů kruhových s poloměry 7, 9, 11, 12, 14, 15 a 17 cm (Obr. 15). Pracovali i s rozdílnými švovými záložkami, které ovlivňují také tuhost švu, protože v tomto místě dochází k vytvoření dvou vrstev materiálu a tím dalšímu zvýšení ohybové tuhosti. [5], [22]
Obr. 15: Zobrazení použitých vzorků [5]
a) radiální švy; b) kruhové švy 2.3.4.1 Vliv radiálních švů
Na základě experimentálních prací se došlo k závěru, že pro radiální švy platí, že koeficient splývavosti roste s počtem švů na tkanině a hmotností tkaniny. Zvyšování švové záložky nemá tak velký vliv jako právě počet švů a hmotnost tkaniny. V porovnání s koeficientem splývavosti při použití jednoho nebo dvou švů je DC tkaniny se čtyřmi švy relativně stabilní a konzistentní. Na obrázku č. 10 (Obr. 16) je znázorněn vliv počtu švů na DC tkanin. Zde je vidět, že pro tkaniny nízkých hmotností je zvýšení DC se zvýšením počtu švů nižší než hodnota DC se zvýšením švů pro těžké tkaniny. [5]
29 Obr. 16: Koeficient splývavosti vztažen na počet švů na vzorku [5]
Dále se přišlo na to, že látka bez švů má nestabilní profil zakrytí, liší se počty záhybů a nelze předem říci, v kterých místech se vytvoří. Oproti tomu tkaniny se švy tuto vlastnost nesdílí. Obecně se dá říci, že se záhyb vytvoří v místě švu, i když se šev nemusí nutně nacházet přímo v jeho středu. [5]
Pokud bude na textilním vzorku pouze jeden šev, bude počet záhybů stále velmi nestabilní. Velikost záhybu (resp. jeho šířka) se bude zvyšovat se švovou záložkou.
V nešitých místech se záhyby tvoří náhodně. Pro dva švy na vzorku platí, že profily jsou více stabilní, rozložení záhybů je více pravidelné, počet záhybů se obecně pohybuje mezi sedmi až osmi. Zvýšením švové záložky, ale dochází k redukci počtu záhybů v nesešitých místech tkaniny. Profily splývavých vzorků se čtyřmi švy jsou podobné těm se dvěma švy. Oproti nim jsou ale stabilnější. Lze říci, že čím více se přidá švů do vzorku, tím stabilnější profil vznikne.
Lehké tkaniny však reagují méně na přidání švu a zvýšení švové záložky. Na obrázku 17 (Obr. 17) je zobrazen vliv počtu švů na bavlněnou tkaninu. [5]
30 Obr. 17: Profily vzorků bavlněné tkaniny s růžným počtem švů [5]
a) nesešitý vzorek; b) šev ve směru osnovy; c) šev ve směru útku;
d) švy ve směru osnovy a útku; e) švy ve směru osnovy, útku a dvou příčných směrech.
2.3.4.2 Vliv kruhových švů
Kruhové švy mají za následek vyššího DC, pokud se šev nachází poblíž podpůrných čelistí. To je způsobeno švovou záložkou, která částečně plní podpůrnou funkci. Se zvyšující se vzdálenosti od podpory se snižuje DC. Nejnižší je tedy na okraji tkaniny. [5], [22]
Profily vzorků s kruhovými švy (Obr. 18) jsou jiné než se švy radiálními. Zde se netvoří záhyby na předem určitelných místech obdobně jako u nešitého vzorku. Dále není pevně dané, kolik záhybů se vytvoří. [5]
31 Obr. 18: Profily tkaniny s kruhovými švy a různými švovými záložkami[5]
a) poloměr švu 7 cm; b) poloměr švu 9 cm; c) poloměr švu 11 cm; d) poloměr švu 12 cm;
e) poloměr švu 14 cm; f) poloměr švu 15cm.
Vliv švových záložek na koeficient splývavosti na základě studie Hu, Chunk a Lo [22]
nejprve roste a poté klesá s růstem švové záložky. [22]
32 3. Experimentální část
Tato část se zabývá vlastním měřením splývavosti. Je zde vypsán zvolený materiál, jaké byly použity stehy a švy pro přípravu vzorků. Dále jsou zde krátce popsány stroje použité pro hotovení vzorků a pro měření. V závěru kapitoly jsou zaznamenány výsledky. Záměrem celého experimentu je zjistit, zda existuje nějaký procentuální (nebo jiný jasně daný) rozdíl mezi základními vzorky a vzorky ze skupiny A, a také jestli existuje další rozdíl mezi vzorky ze skupiny A a vzorky ze skupiny B nebo C (příloha 2). Následně tato práce obsahuje také doporučení pro aplikaci vybraných švů a použití vhodného materiálu pro konkrétní typ oděvu.
3.1 Výběr materiálů
Pro experimentální měření bylo zvoleno bavlněné plátno. Plátnová vazba je obecně nejhůře splývavá (tzn. velmi tuhá), přesto by měření mohlo být přínosné i na tomto materiálu díky jeho stálé oblibě v textilním průmyslu. V oděvním průmyslu se používá velmi často a jeho použití má široký záběr. Z bavlněného plátna s nízkou gramáží (nazýváme popelín) se vyrábí např. dámské halenky, šaty, sukně a další. Z plátna o vyšší gramáži se pak vyrábí dekorační a užitkové výrobky např. lůžkoviny, ubrusy, zástěry na vaření a mnoho další.
Bavlněné plátno použité pro tuto zkoušku bylo barvené, neprané a žehlené. Materiál byl vybrán ve třech gramážích a to 130, 140 a 150 g/ m2. Dostavy byly zjišťovány páráním a tloušťka měřena dle ČSN 80 0844. Parametry materiálů lze nalézt v tabulce níže (Tabulka 1) a v příloze 3 jsou vloženy vzorky materiálů.
Tabulka 1: Parametry materiálů
Materiál Bavlněné plátno Bavlněné plátno Bavlněné plátno
Gramáž 130 [g/ m2] 140 [g/ m2] 150 [g/ m2]
Materiál 100% bavlna 100% bavlna 100% bavlna
Vazba plátnová plátnová plátnová
Dostava osnovy 270 nití/ 10mm 280 nití /10mm 280 nití /10mm
Dostava útku 220 nití/10mm 220 nití /10mm 250 nití/10mm
Tloušťka 0,31 mm 0,34 mm 0,33 mm
3.2 Příprava vzorků
Pro měření splývavosti a zároveň zkoumání vlivu švů bylo nejprve zapotřebí vytipovat švy, které se používají pro výrobu oděvů. A protože se tato práce zaměřuje na hlavně
33 na dámské sukně, volily se takové švy, které se běžně vyskytují na těchto výrobních. Zjištěné švy (jejich grafické znázornění) jsou zahrnuty v následující tabulce (Tabulka 2) a v příloze 3 jsou vloženy vzorky s příkladem šití.
Tabulka 2: Výsledek průzkumu švů
Umístění Použitý šev
Dolní kraj obrubovací šev obrubovací šev
podehnutý obrubovací šev
Boční šev hřbetový šev přeplátovaný šev
rozžehlený hřbetový šev
Zadní středový šev
rozžehlený
hřbetový šev - -
Následně bylo potřeba si určit, jaké případy se budou hodnotit. V tomto kroku se už vycházelo z reálných výrobků. Proto byly vybrány sukně s konkrétními případy a na základě těchto sukní se vytvořil návrh pro měření. Byly zvoleny sukně s následujícími prvky:
Kolová sukně jednodílná,
Dvoudílná sukně.
Tyto sukně jsou znázorněny na následujících obrázcích (Obr. 19 a Obr. 20).
Obr. 19: Kolová sukně jednodílná Obr. 20: Dvoudílná sukně [31]
34 Na základě těto byly stanoveny vzorky, které jsou uvedeny v příloze 2. Tato příloha obsahuje tabulku s nákresy (nákresy jsou v měřítku 1:10) a použitými švy daných vzorků (jejich grafické znázornění a také slovní název).
Hotovení vzorků se provádělo na šicích strojích (Obr. 21, Obr. 22). Použity byly jednojehlový šicí stroj s vázaným stehem JUKI a obnitkovací 4-nitný stroj VERONIKA.
Celkem se provádělo měření na 28 typech. Pro správnost měření se každý vzorek hotovil 3x pro každý materiál, to znamená celkem 252 vzorků pro měření.
Obr. 21: Šicí stroj JUKI Obr. 22: Obnitkovací stroj VERONIKA
3.3 Měření splývavosti
Měření splývavosti se provádělo v laboratořích KES na systému obrazové analýzy.
Tento systém tvoří drapemetr, optická kamera a počítač vybavený programem NIS Elements Camera Jenoptic.
Nejprve bylo zapotřebí systém nastavit tak, aby byl celý průmět vzorku zachycen kamerou. To bylo provedeno nastavením správné výšky snímací kamery a správné polohy osvětlovací podložky drapemetru. Cílem bylo dostat střed tak, aby byl i následně v programu pokud možno co nejpřesněji ve středu obrazu. Následně se doostřoval obraz. Dále bylo zapotřebí kalibrovat systém, což se provedlo přiložením milimetrového papíru. V programu se pak označil úsek na tomto papíře a nastavil se jako známá délka. Takto nastavený systém už byl schopný snímat obraz a vypočítávat jeho plochu.
Do takto připraveného systému se pak jednotlivě vkládaly v horní poloze relaxované vzorky. Poté se drapemetrem sjelo do spodní polohy, ve které se měří. V programu se pak zachycený obraz nejprve převedl do 8-bitových barev a následně prahováním převeden do binárního obrazu. Z takto upraveného obrazu je možné získat vypočítanou plochu průmětu
35 stínu. Dále program obsahuje i další nástroje, které umožňují např. měření úhlů. Všechny získané údaje pak lze exportovat do Excelu. Takto získaná data však nejsou konečnou fází měření. Získány byly pouze plochy průmětů stínů, což znamenalo, že bylo potřeba ještě spočítat koeficient DC. Tento koeficient se počítá podle vztahu (14) uvedeného v normě ČSN EN ISO 9073-9: 2008 (E) [ 32]:
DC= (As-Ad) / (Ao-Ad) * 100 [%] (14)
Kde: As…plocha stínu získaného měřením [mm2], Ad…plocha podstavce (=25446,9 mm2),
Ao…plocha kruhového vzorku (=70685,8 mm2).
36 4. Výsledky a diskuze
Tato část práce posuzuje splývavost dle naměřených dat a zároveň bere v úvahu tvarové vlastnosti měřených vzorků. Kapitola je rozdělena na podkapitoly, které se zabývají vždy konkrétní skupinou vzorků. Ve skupině A jsou rozebrány výsledky jednoduchých vzorků, což jsou vzorky s rovnými švy ve směru osnovy i vedenými pod 45° úhlem od osnovy a vzorky s dolními kraji. Ve skupině B jsou rozebírány vzorky kombinující rovné švy ve směru osnovy a dolní kraje. Ve skupině C jsou následně vyhodnocovány vzorky kombinující rovnými švy ve 45° pootočení od osnovy a začištěnými dolními kraji. V příloze 4 na str. 74 jsou umístěny tabulky s celkovými výsledky DC a jejich statistické a grafické zpracování.
4.1 Splývavost materiálů
Ze zpracovaných dat vyplývá, že nejnižší DC (tedy nejvyšší splývavost) má materiál o střední gramáži 140 g/m2, jako druhá vyšla látka v gramáží 130 g/m2 a nejhůře vyšel materiál s nejvyšší gramáží 150 g/m2. Při bližším zkoumání tvarů stínů promítaných základními vzorky bez švů lze potvrdit, že materiál se střední gramáží je skutečně nejsplývavější, vlny na těchto vzorcích byly nejvýraznější, na každém vzorku se vytvořilo celkem 7 rovnoměrně umístěných vln. Avšak materiál s gramáží 150 g/m2 má také dobrou schopnost vytvářet vlny, na těchto vzorcích se vytvořilo 7-8 dobře viditelných vln. Nejhůře se vlny vytvářely na materiálu s gramáží 130 g/m2, vlny byly nerovnoměrně rozestoupené a jejich vrcholy nevýrazné. Z tohoto zjištění se dá říci, že materiál s gramáží 140g/m2 má nejvyšší splývavost ze zvolených materiálů. Středně dobrou splývavost má materiál s gramáží 150 g/m2, i když má nejvyšší DC. Nejhůře splývavým materiálem je látka s gramáží 130 g/m2, i když jeho DC vyšlo středně dobré. V následující tabulce (Tabulka 3) jsou zaznamenány výsledky měření pro základní vzorky, níže jsou v další tabulce (Tabulka 4) umístěny obrázky tvarů stínů vzorků.
Tabulka 3: Výsledky měření pro základní vzorky průměrná plocha
[mm2]
průměrné DC [%]
směrodatná odchylka DC
variační koefi- cient DC [%]
BA plátno 130 g/m2 66980.02 91.81 0.32 0.10
BA plátno 140 g/m2 66435.31 90.60 0.72 0.52
BA plátno 150 g/m2 67547.87 93.06 2.71 7.36
37 Tabulka 4: Tvary stínů základních vzorků
vzorek 1 vzorek 2 vzorek 3
BA plátno 130 g/m2
BA plátno 140 g/m2
BA plátno 150 g/m2
4.2 Skupina A - jednoduché vzorky
V této skupině jsou uvedeny výsledky vzorků, na kterých byl použit jeden typ švů. Jde tedy o jednoduché vzorky.
4.2.1 Nezačištěné vzorky s rovnými švy ve směru osnovy
Do této skupiny patří vzorky s hřbetovými, přeplátovanými a rozžehlenými hřbeto- vými švy vedenými přes středy vzorků ve směru osnovy. Tyto vzorky simulují pouze prošití rovným švem. V následující tabulce (Tabulka 5) jsou zobrazeny tvary stínů promítanými vzorky. Pro přehlednost je vybrán vždy jeden stín za materiál a šev.
Tabulka 5: Tvary stínů vzorků s rovným švem ve směru osnovy
BA plátno 130 g/m2 BA plátno 140 g/m2 BA plátno 150 g/m2
hřbetový šev
38 Tabulka 5: Tvary stínů vzorků s rovným švem ve směru osnovy - pokračování
přeplátovaný šev
rozžehlený hřbetový šev
Z těchto průmětů je jasně vidět, že na koncích švů se vždy vytvořily vlny, což se dalo očekávat. A protože se v těchto místech zvýšila tuhost, volné kraje vzorků se mohly díky tomu více prověsit, což mělo za následek, že se ve většině případů %DC snížilo. Volné kraje těchto vzorků se většinou formovaly do 2 - 3 vln po každé straně. Tento jev je následkem vyšší dostavy osnovních nití než nití útkových.
Z výpočtu %DC vychází u všech materiálů jako nejsplývavější hřbetový šev (je to díky charakteristickému tvaru stínu vzorku). Přeplátovaný šev pak většinou vycházel na druhém místě a rozžehlený hřbetový šev se dle DC řadil k nejtužším. Avšak z vizuálního hlediska se hřbetový zdá nejtužší, protože na všech materiálech se vytvořilo pouze 6 vln, naopak vzorky s rozžehlenými švy vytvořily až 7 vln, což je velmi dobré.
V následující tabulce (Tabulka 6 a, b, c) jsou výsledky měření u těchto vzorků společně s výsledky základních vzorků pro porovnání %DC.
Tabulka 6 a: Výsledky měření BA plátna 130 g/m2 průměrná plocha
[mm2]
průměrné DC [%]
směrodatná odchylka DC
variační koefi- cient DC [%]
základní 66980.02 91.81 0.32 0.10
hřbetový 65703.56 88.99 0.55 0.31
přeplátovaný 66188.73 90.06 0.41 0.17
rozžehlený hřbetový 66728.78 91.25 1.62 2.64
39 Tabulka 6 b: Výsledky měření BA plátna 140 g/m2
průměrná plocha [mm2]
průměrné DC [%]
směrodatná odchylka DC
variační koefi- cient DC [%]
základní 66435.31 90.60 0.72 0.52
hřbetový 66102.81 89.87 0.05 0.00
přeplátovaný 66001.53 89.65 0.71 0.50
rozžehlený hřbetový 67876.41 93.79 1.64 2.68
Tabulka 6 c: Výsledky měření BA plátna 150 g/m2 průměrná plocha
[mm2]
průměrné DC [%]
směrodatná odchylka DC
variační koefi- cient DC [%]
základní 67547.87 93.06 2.71 7.36
hřbetový 66944.07 91.73 0.78 0.61
přeplátovaný 68349.47 94.84 2.04 4.15
rozžehlený hřbetový 67744.09 93.50 3.59 12.91
4.2.2 Nezačištěné vzorky s rovnými švy odkloněné o 45° od osnovy
Do této skupiny patří vzorky nezačištěné a s rovnými švy, které jsou pootočené o 45°
vůči osnovním nitím. Tyto vzorky simulují prošití švem na materiálu, který je odkloněn od osnovních nití o 45°. V následující tabulce (Tabulka 7) jsou zobrazeny tvary stínů promítanými vzorky. Pro přehlednost je vybrán vždy jeden stín za materiál a šev.
Tabulka 7: Tvary stínů vzorků s rovným švem odkloněných o 45°osnovy
BA plátno 130 g/m2 BA plátno 140 g/m2 BA plátno 150 g/m2
hřbetový šev 45°
přeplátovaný šev 45°
40 Tabulka 7: Tvary stínů vzorků s rovným švem odkloněných o 45°osnovy - pokračování
rozžehlený hřbetový šev 45°
Na těchto obrázcích jsou švy vedeny z levého dolního rohu k pravému hornímu. Vlny v místech švů se vytvářely nevýrazné, někdy se vlna vytvořila trochu stranou a šev tedy nebyl v jejím vrcholu. V několika málo případech se dokonce v místě švu vlna nevytvořila, protože se šev propadl a vytvořily se tak dvě vlny na stranách. Protože jsou švy vedeny tímto způsobem, vypočítaná splývavost všech vzorků vyšla velmi nízká. Je to způsobeno právě švem, který vytváří částečnou podporu volných krajů a také již zmíněnou vyšší dostavou osnovních nití. Díky tomu se i vizuálně jeví jako velmi tuhé. Přesto se ve volných krajích dokázaly vytvořit 2-3 mírné, nerovnoměrné vlny po obou stranách od švu, což je činí lépe splývavými než vzorky se švy ve směru osnovy.
Skoro ve všech případech jsou tyto vzorky z pohledu %DC i vizuálního tužší než základní vzorek (tedy vlastní materiál). V následující tabulce (Tabulka 8 a, b, c) jsou výsledky měření u těchto vzorků společně s výsledky základních vzorků pro porovnání %DC.
Tabulka 8 a: Výsledky měření BA plátna 130 g/m2 průměrná
plocha [mm2]
průměrné DC [%]
směrodatná odchylka DC
variační koefi- cient DC [%]
základní 66980.02 91.81 0.32 0.10
hřbetový 45° 64195.20 85.65 2.16 4.67
přeplátovaný 45° 66580.98 90.93 1.11 1.24
rozžehlený hřbetový 45° 65903.86 89.43 0.18 0.03
Tabulka 8 b: Výsledky měření BA plátna 140 g/m2 průměrná
plocha [mm2]
průměrné DC [%]
směrodatná odchylka DC
variační koefi- cient DC [%]
základní 66980.02 91.81 0.32 0.10
hřbetový 45° 67701.93 93.40 0.79 0.63
přeplátovaný 45° 67542.76 93.05 1.93 3.73
rozžehlený hřbetový 45° 67815.20 93.65 0.47 0.22
41 Tabulka 8 c: Výsledky měření BA plátna 150 g/m2
průměrná plocha [mm2]
průměrné DC [%]
směrodatná odchylka DC
variační koefi- cient DC [%]
základní 66980.02 91.81 0.32 0.10
hřbetový 45° 67260.33 92.43 0.53 0.28
přeplátovaný 45° 67484.96 92.92 1.74 3.02
rozžehlený hřbetový 45° 68223.43 94.56 0.98 0.97
4.2.3 Vzorky se začištěnými dolními kraji, bez rovných švů
Do této skupiny patří vzorky se začištěnými kraji. Na těchto vzorcích se zkoumal vliv samostatných dolních krajů, proto tyto vzorky nemají žádné rovné švy. V následující tabulce (Tabulka 9) jsou zobrazeny tvary stínů promítanými vzorky. Pro přehlednost je vybrán vždy jeden stín za materiál a šev.
Tabulka 9: Tvary stínů vzorků se začištěnými kraji
BA plátno 130 g/m2 BA plátno 140 g/m2 BA plátno 150 g/m2
dolní kraj v kraji
dolní kraj za patku
dolní kraj 2x založený
Vzhledem k tomu, že na vzorcích jsou použité pouze obrubovací švy, tak se vlny vytvářejí nerovnoměrně, jejich počet a tvar je rozmanitý. Ve většině případů je splývavost podle %DC vyšší než materiálu, protože váha okraje je vyšší než váha kraje nezačištěného vzorku, tzn. více na něj bude působit gravitace a to má za následek většího prověšení. Počet
42 vln se pohyboval mezi 6 až 8 nezávisle na použitém švu či materiálu. U 2x založeného kraje vycházela %DC jako nejvyšší tudíž s nejnižší splývavostí (pro vysokou tuhost kraje vzorků oproti zbylým typům), avšak u tohoto typu začištění kraje vyšlo pouze v jednom případě
%DC vyšší než u materiálu. Z tohoto měření se nedá s určitostí říci, který způsob začištění kraje je nevhodnější, ale dá se předpokládat, že rozdíl mezi prošitím v kraji nebo za patku je téměř minimální.
V následující tabulce (Tabulka 10 a, b, c) jsou výsledky měření u těchto vzorků společně s výsledky základních vzorků pro porovnání %DC.
Tabulka 10 a: Výsledky měření BA plátna 130 g/m2 průměrná plocha
[mm2]
průměrné DC [%]
směrodatná odchylka DC
variační koefi- cient DC [%]
základní 67547.87 93.06 2.71 7.36
dolní kraj, v kraji 64835.03 87.07 1.00 0.99
dolní kraj, za patku 65996.68 89.63 1.02 1.04
dolní kraj,
2x založený 66854.31 91.53 0.20 0.04
Tabulka 10 b: Výsledky měření BA plátna 140 g/m2 průměrná plocha
[mm2]
průměrné DC [%]
směrodatná odchylka DC
variační koefi- cient DC [%]
základní 67547.87 93.06 2.71 7.36
dolní kraj, v kraji 66302.14 90.31 3.43 11.73
dolní kraj, za patku 65441.99 88.41 2.35 5.51
dolní kraj,
2x založený 68632.12 95.46 1.32 1.75
Tabulka 10 c: Výsledky měření BA plátna 150 g/m2 průměrná plocha
[mm2]
průměrné DC [%]
směrodatná odchylka DC
variační koefi- cient DC [%]
základní 67547.87 93.06 2.71 7.36
dolní kraj, v kraji 65224.45 87.93 1.15 1.32
dolní kraj, za patku 65488.54 88.51 2.04 4.16
dolní kraj,
2x založený 67392.90 92.72 2.66 7.07
43 4.3 Skupina B - vzorky se začištěnými kraji a rovnými švy ve směru osnovy
Tato skupina obsahuje vzorky, které v sobě kombinují rovné švy ve směru osnovy s dolními kraji a to ve všech případech, aby bylo možno zjistit vliv obou typů švů najednou.
Díky těmto vzorkům lze také do jisté míry rozhodnout, jaké kombinace švů budou vhodné pro návrh oděvu.
4.3.1 Hřbetový šev
V tabulce níže (Tabulka 11) jsou zaneseny obrazy tvarů stínů vzorků kombinujících hřbetový šev se všemi dolními kraji.
Tabulka 11: Tvary stínů vzorků s hřbetovým švem a dolními kraji
BA plátno 130 g/m2 BA plátno 140 g/m2 BA plátno 150 g/m2
hřbetový šev + dolní kraj
v kraji
hřbetový šev + dolní kraj za
patku
hřbetový šev + 2x založený
dolní kraj
Z těchto obrázků je dobře vidět, že vzorky si do jisté míry zachovaly tvar podobný těm, které měly vzorky bez obrubovacích švů. V místě rovného švu se vždy vytvořila vlna, ať už šev byl v jejím středu, nebo se odklonil do strany a tím i vlna. Celkový počet vln u těchto vzorků je 5- 6. Jejich rozložení je na vzorcích s prošitím v kraji a za patku poměrně rovnoměrné. U vzorků s 2x založeným krajem se tvar stínů různí, vlny jsou zde nerovno- měrně rozmístěné.
44 Nejhůře splývavé jsou vzorky s 2x založeným krajem, což koresponduje s již výše zjištěným poznatkem. V případě materiálu s gramáží 140 g/m2 dokonce vyšel koeficient splývavosti nejlépe, pravděpodobně proto, že došlo u těchto vzorků k přetlačení tuhosti materiálu váhou materiálu v krajích těchto vzorků. V tabulce (Tabulka 12 a, b, c) jsou uvedeny výsledky %DC těchto vzorků v porovnání s materiálem.
Tabulka 12 a: Výsledky měření BA plátna 130 g/m2 průměrná plocha
[mm2] průměrné DC [%] směrodatná odchylka DC
variační koefi- cient DC [%]
základní 66980.02 91.81 0.32 0.10
hřbetový, v kraji 65767.70 89.13 0.51 0.26
hřbetový, za patku 66672.43 91.13 0.54 0.29
hřbetový, 2x
založený 68679.43 95.56 0.13 0.02
Tabulka 12 b: Výsledky měření BA plátna 140 g/m2 průměrná plocha
[mm2] průměrné DC [%] směrodatná odchylka DC
variační koefi- cient DC [%]
základní 66435.31 90.60 0.72 0.52
hřbetový, v kraji 66612.74 91.00 0.30 0.09
hřbetový, za patku 66852.53 91.53 0.83 0.69
hřbetový, 2x
založený 52845.57 60.56 0.98 0.95
Tabulka 12 c: Výsledky měření BA plátna 150 g/m2 průměrná plocha
[mm2] průměrné DC [%] směrodatná odchylka DC
variační koefi- cient DC [%]
základní 67547.87 93.06 2.71 7.36
hřbetový, v kraji 65071.79 87.59 0.29 0.08
hřbetový, za patku 66415.23 90.56 3.35 11.23
hřbetový, 2x
založený 68513.95 95.20 0.04 0.00
45 4.3.2 Přeplátovaný šev
V následující tabulce (Tabulka 13) jsou zobrazeny tvarů stínů vzorků s přeplátovaným švem v kombinaci se všemi dolními kraji.
Tabulka 13: Tvary stínů vzorků s přeplátovaným švem a dolními kraji
BA plátno 130 g/m2 BA plátno 140 g/m2 BA plátno 150 g/m2 přeplátovaný
šev + dolní kraj
v kraji
přeplátovaný šev + dolní kraj za
patku
přeplátovaný šev + 2x založený
dolní kraj
V případě těchto vzorků opět došlo k částečnému zachování tvaru, které měly vzorky bez použití obrubovacího švu. Ve všech případech se vytvořila vlna v místě rovného švu.
Po stranách vzorků se vytvořilo 1 - 2 vlny na každé straně, vlny jsou poměrně rovnoměrně umístěné. Nejméně pravidelný tvar měly vzorky s 2x založeným krajem. Vzorky s tímto obroubením vykazovaly velké rozpětí výsledků DC. U každého materiálu tato hodnota vyšla rozdílná i k hodnotě DC základního vzorku. Díky tvaru stínu vychází nejlépe splývavými švy v této skupině vzorky s přeplátovaným švem a prošitím v kraji, to také odpovídá výsledkům DC.
V níže uvedené tabulce (Tabulka 14 a, b, c) jsou výsledky %DC těchto vzorků v porovnání s materiálem.
