Technická univerzita v Liberci
FAKULTA PÍRODOVDN-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ
Katedra: Sociálních studií a speciální pedagogiky Studijní program: Sociální práce
Studijní obor (kombinace):
Penitenciární pée 7502R023
DROGY NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE DRUGS ON PRIMARY SCHOOL
BakaláĜská práce: 09-FP-KSS-4034
Autor: Podpis:
Jaroslav BELŽÍK Adresa:
Kpt. Jaroše 43/32 434 01, Most
Vedoucí práce: PhDr. Zdeka Michalová, Ph.D.
Poþet
stran graf obrázk tabulek pramen píloh
66 21 0 1 21 1+1CD
V Liberci dne: 15. 4. 2010
Prohlášení
Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakaláĜskou práci se plnČ vztahuje zákon þ. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vČdomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakaláĜské práce pro vnitĜní potĜebu TUL.
Užiji-li bakaláĜskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vČdom povinnosti informovat o této skuteþnosti TUL; v tomto pĜípadČ má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladĤ, které vynaložila na vytvoĜení díla, až do jejich skuteþné výše.
BakaláĜskou práci jsem vypracoval samostatnČ s použitím uvedené literatury a na základČ konzultací s vedoucím bakaláĜské práce a konzultantem.
V Liberci dne: 15. 4. 2010 Jaroslav Belžík
PodČkování
Na tomto místČ bych ráda podČkoval paní PhDr. ZdeĖce Michalové, Ph.D. za odborné vedení mé bakaláĜské práce, dále pak Mgr. Josefu Formanovi za vstĜícný pĜístup a umožnČní výzkumného šetĜení na Základních školách U Stadionu 1028 a Jakuba Arbesa 2454 v MostČ. V neposlední ĜadČ bych na tomto místČ ráda podČkoval své rodinČ za podporu a trpČlivost.
Resumé
Práce se zabývala vztahem mládeže k drogám. Byla zamČĜena na užívání tabáku, alkoholu a jiných drog mezi žáky nejvyšších roþníkĤ základních škol.
Práce byla rozdČlena na teoretickou a praktickou þást. V teoretické þásti byly uvedeny obecné informace o drogách, jejich popis, historii a možnosti vzniku závislostí na nich. Byly zde také krátce popsány stupnČ protidrogové prevence. Praktická þást navazovala na problematiku zpracovávanou v þásti teoretické. PrĤzkum byl zamČĜen na zmapování postojĤ žákĤ základních škol k cigaretám, alkoholu a ostatním drogám. Cílem výzkumu bylo zjistit rozšíĜení užívání drog mezi dČtmi ve vČku mezi 12. - 15. rokem.
Summary
The work deals with the relation of young people to drugs. It was focused on the consumption of tobacco, alcohol and other drugs by higher grade primary schools pupils.
The work was divided to in two parts, a theoretical part and a practical part. In the theoretical part were given general information about drugs, their description, history and the possibilities of dependency rise. The practical part of the work follows the complex of problems in the theoretical part. The investigation was focused on learning altitudes of the pupils from the basic primary school to cigarettes, alcohol and other drugs. The aim of this study was to find out range of the consumption of drugs by children between 12 - 15 years.
Zusammenfassung
Die Arbeit umfasste dem Bezug der Jugend zu Drogen. Sie wurde gemessen am Verbrauch von Tabak, Alkohol und anderen Drogen zwischen den Schüler der höheren Jahrgänge der Grundschulen. Die Arbeit war geteilt in ein theoretisch und in einen praktisch Teil. Im theoretischen Teil waren die allgemeinen Informationen über Drogen, ihre Beschreibung, Geschichte und ihre Nebenwirkung aufgehend. Ebenso war hier die stufenweise Vorbeugung beschrieben. Der praktische Teil war mit der Problematik des theoretischen Teils verbunden. Die Untersuchung war gemessen an geografische Lage der Schüler der Grundschülern zu Zigaretten, Alkohol und anderen Drogen. Das Ziel der Studie war die Erfassung der Vorbereitung des Verbrauchs von Drogen der Kinder im alter von 12 - 15 Jahren.
Obsah
Úvod ... 9
1 Teoretická þást ... 11
1.1 Období dospívání (pubescence) ... 11
1.2 Vliv party a vrstevníkĤ ... 13
1.3 Rozchod rodiþĤ a vliv na dítČ ... 13
1.4 Problematika drog u mládeže ... 13
1.5 Závislost ... 14
1.6 Rozpoznání závislosti ... 15
1.7 Drogy ... 18
1.7.1 DČlení drog ... 18
1.7.2 Legální drogy ... 19
1.7.3 Nelegální drogy ... 26
1.8 Prevence ... 32
1.8.1 ýasté mýty v prevenci ... 32
1.8.2 Primární prevence ... 34
1.8.3 Sekundární prevence ... 35
1.8.4 Terciární prevence ... 35
1.8.5 Prevence ve škole ... 36
2 Praktická þást ... 37
2.1 Cíl praktické þásti a úþel prĤzkumu... 37
2.2 Stanovení pĜedpokladĤ ... 37
2.3 Metody ... 37
2.4 Popis zkoumaných škol ... 37
2.5 Popis zkoumaného souboru ... 39
2.6 Alkohol ... 46
2.7 Drogy ... 50
2.8 OvČĜení stanovených pĜedpokladĤ ... 53
3 ZávČr ... 55
4 Návrh opatĜení ... 57
5 Seznam použitých zdrojĤ ... 59
6 Seznam pĜíloh ... 62
Úvod
Mezi mladými lidmi je velkou módou kouĜit, pít alkohol, zkoušet užívat drogy, tedy vše co jim je obecnČ zakázáno a dle jejich mínČní i neprávem odpíráno. Toto poþínání je þiní zajímavými mezi svými vrstevníky a do jisté míry si tím zvedají sebevČdomí. PĜekraþování spoleþenských zákazĤ v tomto vČku je také urþitým dobrodružstvím, kterým si mladý þlovČk dokazuje své dospívání. Protože on už pĜeci není tím dítČtem, za kterého ho všichni považují.
VĤbec, anebo témČĜ vĤbec, si neuvČdomují riziko, které podstupují.
Získání kteréhokoliv návyku na nČkterou z tČchto škodlivých látek je pomČrnČ snadné, ale zbavení se tohoto návyku je velmi obtížné þasto se to vĤbec nemusí podaĜit.
Dalším negativním aspektem je ta skuteþnost, že se jedná z vČtší þásti o dČti bez vlastního pĜíjmu. Ti jsou pak svádČni k trestné þinnosti nedostatkem penČz k nákupu dalších drog.
Cílem pĜedložené práce je zjistit rozšíĜení drog mezi dČtmi ve vČku mezi 12. - 15. rokem. Dostupnosti tČchto látek v jejich okolí. NČkteré vlivy na zvýšení užívání drog dČtmi.
Práce je rozdČlena na þást teoretickou a þást praktickou. Teoretická þást práce zaþíná charakteristikou vývojového období, kterým procházejí právČ žáci 8. a 9. tĜíd základních škol, tedy pubescentĤ (adolescentĤ). Dále jsou uvedena nČkterá základní fakta o drogách, jejich možném dČlení, historii jejich užívání, s nimiž mají dČti na školách, kde byl provádČn prĤzkum, zkušenost. Jsou zde uvedeny nČkteré typické projevy uživatelĤ drog, podle kterých je možné poznat na dítČti, že s drogou zaþíná experimentovat. Jsou zde krátce popsány typy protidrogové prevence.
V praktické þásti je popsán zkoumaný soubor dČtí, popis škol, metoda a nejvČtší þást je tu samozĜejmČ vČnována výsledkĤm dotazníkového šetĜení.
Toto šetĜení bylo autorem provádČno na dvou základních školách v MostČ.
1 Teoretická þást
ͳǤͳ ÀÀÀȋ Ȍ
Fáze dospívání se obvykle uvádí pĜibližnČ mezi 12. až 15. rokem života þlovČka, toto vymezení je ale pouze orientaþní. Nástup a konec pubescence je, jak uvádí literatura, velmi individuální. ýlovČk prochází Ĝadou dramatických zmČn, kladoucích znaþné nároky jak na pubescenta samotného, tak na jeho okolí. Projevy dospívání v chování se individuálnČ liší jak v kvalitČ, tak i v intenzitČ, zatímco s nČkterými "ta puberta mlátí", tak jiní tuto dobu prožijí naprosto klidnČ. Pubescent si aktivnČ utváĜí vlastní identitu - hledá sám sebe a své místo na slunci. Status "dítČ" se zaþíná pomalu mČnit na status "dospČlý".
Hormonální zmČny ovlivĖují psychiku pubescenta, a to hlavnČ ve smČru zvýšené emoþní lability a zvýšené úzkostnosti. K tomu dále pĜistupuje pocit ztráty jistoty (zmČny obecnČ navozují znejistČní), tlak okolí a další faktory. Všechno dohromady pĜedstavuje pro dospívajícího velkou zátČž, z níž plyne typická rozkolísanost prožívání a projevĤ pubescenta. Ten bývá ve vztahu k dospČlým uzavĜenČjší, ve svém chování impulzivní, nepĜedvídatelný a silnČ vztahovaþný.
Podle Vágnerové „Pubescent þasto podléhá osobnímu klamu, že jeho myšlenky, pocity a zkušenosti jsou zcela výjimeþné. Myslí si, že uvažuje jinak než ostatní. Mnoho dospívajících si, dokonce ještČ v adolescenci, myslí, že jim jejich výjimeþnost vytváĜí imunitu k bČžným ohrožením. Takový egocentrismus má svĤj dĤsledek v rozmanitém sebedestruktivním chování dospívajících, kteĜí si myslí, že, jim se nemĤže nic stát. To se projevuje zvlášĢ dobĜe v pĜedstavČ, že já nemohu získat návyk na drogy, já nemohu otČhotnČt atd.“1
Josselsonová v Kalinovi popisuje formování identity v adolescenci ve þtyĜech fázích. Nás zajímají v souvislosti s touto prací první dvČ. „Fáze þasné
1 - VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie. 2000, s. 220.
adolescence (poþátek puberty) – zaþíná psychologická diferenciace, ve které si dospívající dČvþe þi chlapec zaþíná uvČdomovat svoji odlišnost jak od ostatních vrstevníkĤ, tak pĜedevším od rodiþĤ (jejich postojĤ, hodnot, rad apod.) Ve vyhranČné podobČ vede až ke generalizaci negativního postoje vĤþi rodiþĤm a dalším formálním autoritám. Fáze zkoušení a experimentování (14 - 15 let) – adolescenti získávají pocit, že sami vČdí, co je pro nČ nejlepší; s rodiþi obvykle soupeĜí, vyhledávají pĜíležitost, aby nad nimi mohli vítČzit. Zvyšuje se i jejich zodpovČdnost a závazky vĤþi vrstevníkĤm, kamarádĤm.“2
Uvažování pubescenta prochází také vývojem. PostupnČ zvládne pĜemýšlení v abstraktní rovinČ a hypoteticky pracuje s událostmi, které ještČ nenastaly. Tato zmČna v myšlení v kombinaci s nedostatkem zkušeností se navenek projevuje chováním typu "všechno vím, všechno znám". A proto rady nebo zákazy ohlednČ nebezpeþnosti alkoholu cigaret anebo drog mohou pĤsobit kontraproduktivnČ.
„Pro pubescenta je velmi dĤležitá skupina vrstevníkĤ, která poskytuje oporu jeho ještČ nehotové identitČ - pĜebírá tzv. skupinovou identitu. Vrstevníci spolu sdílejí zájmy i starosti. Pubescent srovnává své možnosti v rodinČ s pozicí, jakou mají ostatní. Pokud zjistí, že je na tom hĤĜ, pak bez milosti zvýší tlak na rodiþe, aby mu dovolili totéž s typickým „ale Dana taky mĤže jít veþer na koncert, na diskotéku… a nemusí jít spát v 9 hodin, nemusí nosit takhle blbou bundu atd.“ Tlak na konformitu je v tomto pĜípadČ výrazem potĜeby nezískat horší pozici než ostatní, protože i tím se potvrzuje další pĜiblížení vytoužené nezávislosti, která pĜináší vČtší prestiž.“3 Ve skupinČ se klade velký dĤraz na konformitu jejích þlenĤ - potĜeba konformity se projevuje ve stylu Ĝeþi, oblékání nebo tĜeba v preferované znaþce mobilních telefonĤ, ale stejnČ tak kouĜení nebo užívání drog. Za to, že se þlen skupiny vzdá své individuality, mu skupina poskytuje jistotu a pĜijetí. Vliv skupiny na pubescenta je znaþnČ ovlivnČn i pĜístupem rodiny a pĜetrvávajícím vlivem dosavadního prostĜedí, ve kterém vyrĤstal.
2 - KALINA, Kamil, et al. Drogy a drogové závislosti 2. díl. 2003 s. 307
3 - VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie. 2000, s. 230.
ͳǤʹ Àõ
Vliv názorĤ stejnČ starých dČtí nebo dospívajících stejnČ jako snaha se jim vyrovnat, pĜekonat je, nebo upoutat jejich pozornost, jsou nepochybnČ jedním z mnoha faktorĤ podílejících se na tom, že dítČ zaþne drogy užívat.
V dobČ dospívání je vliv kamarádĤ þi vrstevníkĤ na dítČ obrovský. NČkdy se je snaží napodobovat, jindy se od nich lišit anebo je pĜedstihnout.
Tlak skupiny vrstevníkĤ se mĤže uplatĖovat mnoha zpĤsoby. Pro dospívajícího není nijak snadné jim odolat, udržet si vlastní dosud nehotovou identitu, žít zdravČ a správnČ, jak chtČjí rodiþe. Jedinec – zvláštČ ten, který si není zvláštČ jistý sám sebou, hledá pĜirozenČ jakékoliv cesty, jak dosáhnout mezi vrstevníky dobrého postavení.
NejrizikovČjší jsou skupiny mladých, ve kterých je užívání drog normální a ti, kteĜí je neužívají, jsou pak odsouzeni k posmČchu, ponižování nebo odmítáni. V pĜípadČ, že dotyþný nemá k dispozici žádnou jinou pro nČj zajímavou skupinu, je zatlaþen do kouta.
ͳǤ͵ «õÀ³
Rozvod a následný rozchod rodiþĤ má na dítČ velký vliv. Výchova jen jedním z rodiþĤ je také tČžší a do jisté míry nemĤže pĜi sebevČtší snaze nahradit výchovu obČma rodiþi. DČtí z rozvedených rodin ve zvýšené míĜe trpí depresemi, mají pomČrnČ vČtší problémy s uþením, chovají se vĤþi svým rodiþĤm a uþitelĤm agresivnČji. Jako dospČlí mají více psychických problémĤ, plodí nemanželské dČti, ménČ uzavírají manželství, mají vyšší rozvodovost než dČti rodiþĤ, kteĜí se nerozvedou.
Rozvod þasto prožívají jako vážné ohrožení svého bezpeþí a jistoty. To je mĤže vést k vyhledávání þlenství v rĤzných partách, které na nČ mohou právČ v oblasti užívání drog mít velmi negativní vliv.
ͳǤͶ ā
Zdá se obecnČ, že k prevenci užívání drog a alkoholu je pĜedevším nutná prevence kouĜení. KouĜení tabáku uvádí mladé lidi do drogového svČta,
jako startovací droga. „Tvrzení, že dospívající mládež, která nikdy nezaþala kouĜit, zĜídka užívá jiné drogy, se blíží pravdČ. K cigaretČ a pivu pĜiĜazuji i prostĜedí hospody þi jejího ekvivalentu. Tam totiž zaþíná marnČní volného þasu, formování svérázné pospolitosti lidí, kteĜí chodí do hospody a tráví tam volný þas pitím a klábosením. Odvyknout kouĜení je nesnadné, ale možné“.4
ͳǤͷ
Závislost se u dČtí a dospívajících rozvíjí rychleji, nežli v pozdČjších letech. Závislost na návykových látkách vþetnČ alkoholu nebo tabáku je v Mezinárodní klasifikaci nemocí definována takto:
“Skupina fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménĤ, v nichž užívání nČjaké látky nebo tĜídy látek má u daného jedince mnohem vČtší pĜednost, než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. Centrální popisnou charakteristikou syndromu závislosti je touha (þasto silná, nČkdy pĜemáhající) brát psychoaktivní látky (které mohou, avšak nemusí, být lékaĜsky pĜedepsány), alkohol nebo tabák.“ 5
Závislost na drogách se projevuje neovladatelnou potĜebou získat a užívat tuto látku, neschopností kontroly a sebeovládání ve vztahu k jejímu užívání, potĜeba drogy je dominantní, dochází k redukci jiných zájmĤ a potĜeb abstinenþním syndromem, který je reakcí na nedostatek této látky.
Rozlišujeme závislosti:
Psychická závislost (duševní). ZmČna psychiky u lidí závislých na drogách pĜedstavují nejvČtší léþebný problém. Psychická závislost mívá na rozdíl od tČlesné dlouhodobý charakter. VČtšina diagnostických znakĤ závislosti se týká právČ psychické závislosti. „Je dĤležité si uvČdomit, že psychická závislost je v zásadČ vážnČjším následkem než závislost fyzická,
4 - RIESEL, Petr. Lesk a bída drog. 1999.
5 - NEŠPOR, Karel; PROVAZNÍKOVÁ, Hana. Slovník prevence problémĤ pĤsobených návykovými látkami pro rodiþe a pedagogy. 1999, s. 32.
protože zatímco fyzické závislosti je možné se zbavit relativnČ krátkodobým pobytem na detoxifikaþní jednotce, psychická závislost je dĤvodem relativnČ dlouhé léþby.“6
TČlesná závislost (somatická). Tato závislost se projevuje tČlesnými potížemi pĜi odvykacím syndromu, nastává po úplném nebo relativním vysazení nČkterých lékĤ nebo drog, zejména po alkoholu, opiátech a tlumivých lécích. Odvykací syndrom vyvolá obvykle až delší braní pomČrnČ vysokých dávek. NČkteré, a to i velmi nebezpeþné drogy, jako kokain, tČlesnou závislost nevyvolávají.
ͳǤ À
Podmínkou þasné intervence je þasné rozpoznání problému, ale rozpoznat zda dítČ užívá drogu, je velmi obtížné.
Užívání drog pĜináší Ĝadu typických známek chování. PravdČpodobnost že dítČ drogy skuteþnČ užívá, se zvyšuje souþasným výskytem více tČchto pĜíznakĤ. Zneužívání více látek souþasnČ nebo stĜídání rĤzných návykových látek je u dospívajících þasté.
Uvećme si nČkteré z tČchto typických znakĤ užívání návykových látek.
NejzávažnČjší pĜíznaky
DítČ samo pĜizná užívání drog.
Toxikologický nález drogy v moþi.
Nález drog nebo pomĤcek k jejich zneužívání jako jsou injekþní jehly a stĜíkaþky, speciální dýmky, papírky k ruþnímu halení cigaret, obaly od injekcí, prázdné láhve od alkoholických nápojĤ,
„psaníþka“ (miniaturní obálky o málu vČtší než žiletka s práškem) apod.
Jizvy po vpiších, napĜ. v loketní jamce.
6
Známky intoxikace, napĜ. dítČ pĤsobí dojmem, že je opilé, i když z nČj není cítit alkohol, hovoĜí nezĜetelnČ, je utlumené, je zmatené, má zhoršenou pohybovou souhru.
PĜátelé, þasto starší, berou drogy.
ZtotožĖování se s drogovou kulturou. Zastávání se drog, pseudofilosofická vysvČtlování, jejich zneužívání. Zájem o knihy nebo þlánky o drogách.
Drobné krádeže doma, nebo ve škole.
ÚtČky z domova.
Dalšími známkami mohou být
ZmČna þi ztráta pĜátel a kamarádĤ, náhlé vzdalování se normálním vrstevníkĤm.
PĤsobí dojmem nezdravosti a neduživosti.
Zvýšená potĜeba penČz.
Zanedbávání péþe o zevnČjšek.
Náhlé zhoršení prospČchu a chování.
Neomluvené hodiny a pozdní pĜíchody do školy.
Nespolehlivost.
VČtší náladovost, podráždČnost, úzkostné stavy, deprese.
Uzavírání se, tajnĤstkáĜství, tajemné telefonáty, lhaní, odmítání kontroly ze strany dospČlých.
NepĜimČĜené zvýšení aktivity þi nápadná neteþnost, pĜípadnČ stĜídání tČchto stavĤ.
Poruchy spánku nebo naopak nadmČrná spavost. Náhlé zhoršení chování, konfliktnost, agresivita. Ztráta kvalitních zájmĤ a zálib.
Zhoršování soustĜedČní a pamČti.
Viditelná únava a spavost v denní dobČ.
Zvýšená podráždČnost, nervozita.
Ztráta motivace, obecný nezájem.
ýastČjší zdravotní problémy.
Ztráta chuti k jídlu, nebo naopak pĜejídání se, náhlá zmČna jídelních návykĤ, jinak nevysvČtlitelný váhový úbytek.
Nezvykle nadmČrná aktivita a hovornost.
Nevolnosti, zvracení.
Ztráta zájmu o rodinu a o aktivity, které dítČ doma dĜíve zajímaly.
OpakovanČ zarudlé oþní spojivky, duchem nepĜítomný pohled, rozšíĜené nebo naopak zúžené zornice.
Existují specifické známky vzhledem k jednotlivým návykovým látkám, podle nichž by se dalo urþit o zneužívání, jaké drogy se jedná. PĜesto to ale není tak snadné.
Marihuana: uživatel má zarudlé oþi, hlasitČji hovoĜí, nepĜimČĜený, bezdĤvodný smích, typický zápach po pálící se bramborové nati, zrychlení srdeþního tepu, dochází k poruchám pamČti. PĜi dlouhodobČjším užívání nastupuje ztráta zájmĤ, váhový úbytek nebo naopak pĜibývání na váze.
Pervitin: Jsou patrné charakteristické stavy nadmČrné aktivity po intoxikaci budivou látkou. Pervitin také vyvolává pomČrnČ þasto pocity pronásledování a stavy zmatenosti. PomČrnČ typickým pĜíznakem bývá dlouhý þasto i vícedenní spánek, jedná se o projev spánkového dluhu a vyþerpání po pĜedchozí dlouhé intoxikaci pervitinem þi MDMA (extáze). Po vysazení drogy nastávají nČkdy deprese.
Halucinogeny: Mezi tyto látky patĜí LSD, drogy z halucinogenních hub aj. NejvČtším nebezpeþím bývá právČ nesmyslné a nebezpeþné jednání pod
vlivem drogy. Typické jsou zejména rozšíĜené zornice, iracionální a podivné chování, pocity pronásledování a nevyprovokovaná agrese, halucinace, kolísání nálad, pohrouženost do vnitĜního svČta, zmatenost.
Heroin: NČkdy jizvy po vpiších ale heroin se také šĖupe þi kouĜí, spavost v nezvyklou dobu, pĜi intoxikaci nereagují zúžené zornice na svČtlo, zpomaleni dechu, nesrozumitelná Ĝeþ. PĜi odvykacích potížích nespavost, rozšíĜení zornic, tekoucí nos, pocení, podráždČnost, zvracení þi nevolnost, prĤjmy, bolesti bĜicha a svalĤ.
TČkavé látky: Typický a nezamČnitelný je zápach tČkavé látky, nejþastČji toluenu z dechu nebo z odČvu.
Alkohol: Typický zápach a další obecnČ známé pĜíznaky opilosti.
Tlumivé léky: PĤsobí dojmem opilosti, ale není z nČj cítit alkohol.
Tabák: Známý typický zápach, zažloutlé prsty, zuby.
ͳǤ
DROGA – „je to jakákoliv pĜírodní nebo syntetická látka, která po vpravení do živého organismu mČní jednu nebo více psychických þi tČlesných funkcí“. 7
Drogy mĤžeme dČlit na legální, tedy ty které si mĤžeme normálnČ koupit v obchodČ a jejichž užívání je spoleþností víceménČ tolerováno a nelegální, jejichž prodej a šíĜení je trestnČ stíhán.
ͳǤǤͳ ³À
Jeden ze zpĤsobĤ dČlení je na tzv.
¾ mČkké drogy - látky obsažené v konopí, kofein (obsažený v kávČ), látky obsažené v þokoládČ (Theobromin - alkaloid z kakaových bobĤ, který je podobný kofeinu. Jde o látku, která má slabé
7 - NEŠPOR, Karel; PROVAZNÍKOVÁ, Hana. Slovník prevence problémĤ pĤsobených návykovými látkami pro rodiþe a pedagogy. 1999, s. 10.
stimulaþní úþinky na centrální nervový systém, ale sama nevyvolává žádné podstatné subjektivní pocity.) atd.
¾ tvrdé drogy - heroin, kokain, alkohol, nikotin (obsažený v tabáku), Dále mĤžeme dČlit drogy podle úþinkĤ:
¾ halucinogeny - LSD, extáze, látky obsažené v konopí atd. - nČkdy jsou oznaþované též jako psychedelika, pozmČĖují vČdomí.
¾ stimulanty - kokain, metamfetamin, nikotin, kofein atd. - stimulují fyzické a psychické schopnosti organismu, vyvolávají návyk.
¾ opioidy a benzodiazepiny - heroin, morfin, buprenorfin (Subutex), léky podobné diazepamu (Valium) atd. - tlumí bolest, úzkost nebo depresi, vyvolávají návyk.
¾ organická rozpouštČdla - toluen, alkohol atd. - mají rĤzné úþinky, poškozují tkánČ a orgány, vyvolávají návyk.
ͳǤǤʹ À
Jedná se o drogy ve spoleþnosti tolerované, jejich úþinky jsou obecnČ známé. Jejich užívaní je zákony také upraveno napĜíklad minimální vČkovou hranicí.
ͳǤǤʹǤͳ
Tabák (Nicotiana tabacum) je rod rostlin z þeledi lilkovité, tedy stejnČ jako rajþata, brambory, paprika, petúnie nebo lilek. Pochází z Ameriky.
V listech tabáku je obsažen alkaloid nikotin, kvĤli kterému se tabák užívá ve formČ cigaret, doutníkĤ a rĤzných dýmek. Do Evropy se tabák dostal z Ameriky díky Walterovi Raleighovi v dobČ vlády AlžbČty I. V té dobČ se kouĜil v dýmkách. Až pozdČji z nČj zaþaly být baleny doutníky a poté i cigarety.
Zdravotní škody po tabáku nastávají pozdČji než u vČtšiny jiných návykových látek. Jedná se však o škody závažné.
Úþinky nikotinu
Nikotin je silnČ toxický alkaloid, který má stimulaþní a uvolĖující úþinky. V plicních sklípcích se vstĜebává stejnČ rychle jako pĜi nitrožilní aplikaci, na mozek má vliv již za deset sekund po aplikaci. Zvyšuje riziko postižením infarktem myokardu a zhoršuje prokrvování. Otrava nikotinem zpĤsobuje ochrnutí centrální nervové soustavy a obrnu plic. Používá se i jako jed na mšice.
Rizika spojená s užíváním
NejvážnČjší rizika jsou spojena s chronickým užíváním a poškozením organismu jako poškození dýchacích cest plic. Jedná se zejména o recidivující zánČty horních cest dýchacích a zhoubné nádory, pĜedevším plic. V srdeþnČ- cévním systému se hlavní pĜíznaky postižení objevují na srdeþních artériích a na cévách dolních konþetin jako infarkty myokardu a neschopnost zajistit zásobení dolních konþetin krví pĜi chĤzi. Riziko otravy pĜi akutní intoxikaci také existuje, ale pravdČpodobnost takové otravy je vzhledem k pĜevládajícímu zpĤsobu užívání celkem malá.
Smrtelná dávka þistého nikotinu je cca 60 mg. Intoxikace nikotinem se projevuje kĜeþemi, ochrnutím centrální nervové soustavy a bez léþení nastává smrt pro obrnu dýchacího centra a následného udušení.
Mohlo by se zdát, že nikotin je pĜi kouĜení cigaret to nejškodlivČjší. To je ale omyl, protože nikotin pouze vyvolává závislost a pĜíþinou úmrtí na kouĜení jsou pĜedevším dehty.
DČti a kouĜení
90% kuĜáku zaþíná s kouĜením pĜed dovršením plnoletosti. Fyzická závislost u dČtí vzniká rychleji než u dospČlých. Mozek dospívajících se ještČ vyvíjí a je ke vzniku závislosti náchylnČjší (dívky jsou ke vzniku závislosti náchylnČjší než chlapci). DČti se stávají závislými na nikotinu ještČ dĜíve, než se stanou pravidelnými kuĜáky. Vznik závislosti je vČcí individuální.
U nČkterých dČtí se mĤže závislost vyvinout již pĜi kouĜení pár cigaret
mČsíþnČ, pĜiþemž abstinenþní pĜíznaky jsou stejné jako u dospČlých. DČti, které zaþnou kouĜit v þasném vČku, mají zvýšené riziko vzniku závislosti na jiných psychoaktivních látkách. KouĜení dČtí je dále asociováno s vyšším výskytem jiného rizikového chování. Mladí kuĜáci þastČji navštČvují lékaĜe z dĤvodu emocionálních þi psychických obtíží, než nekuĜáci. U dívek je zvýšené riziko neplodnosti.8
DČti jsou vystaveny tlaku ze strany výrobcĤ tabákových produktĤ.
V poslední dobČ, kdy jsou v mnoha zemích uplatĖována omezení tabákové reklamy, vynakládají tabákové spoleþnosti velké množství financí na nepĜímé druhy reklamy. V þeské republice Zákon 379/2005 Sb. o opatĜeních k ochranČ pĜed škodami pĤsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o zmČnČ souvisejících zákonĤ ze dne 19. srpna 2005.
Upravuje opatĜení smČĜující k ochranČ pĜed škodami na zdraví pĤsobenými tabákovými výrobky, omezující dostupnost tabákových výrobkĤ.
Tento zákon napĜíklad urþuje, kde a komu je možné tabákové výrobky prodat. Je zakázán prodej dovoz a výroba potravináĜských výrobkĤ nebo hraþek napodobujících tvar a vzhled tabákových výrobkĤ nebo tabákových potĜeb. Minimální vČková hranice je stanovena na 18 let.
Významné jsou i sociální faktory. TČmi je napĜ. prostĜedí, ve kterém dítČ vyrĤstá, to zda je rodina úplná þi neúplná, zda rodiþe a sourozenci kouĜí, stejnČ tak jako pĜátelé, mezi kterými se pohybují, apod.
KouĜení tabáku u dospívajících je také spojeno s vyšším rizikem zneužívání jiných psychoaktivních látek.
„KouĜení (a to i pasivní) vyvolává u dČtí zánČty prĤdušek a mĤže zhoršovat astma. DČti, které musejí vdechovat kouĜ pocházející z tabákových výrobkĤ jiných, také þastČji trpí zánČty stĜedního ucha. KouĜení také pĤsobí nebo zhoršuje srdeþní, cévní a nádorová onemocnČní, vĜedovou chorobu žaludku a dvanáctníku atd. Odhaduje se, že dítČ, které žije ve spoleþné
8
domácnosti s málo ohleduplným kuĜákem, zatČžuje své tČlo dávkou zhruba dvou cigaret za den, i když samo nekouĜí.“ 9
U dČtí, jejichž matky po porodu kouĜí, je zvýšené riziko syndromu náhlého úmrtí kojencĤ (až 50% je pĜiþítáno kouĜení).
ZpĤsoby užívání tabáku
Tabák je nejþastČji kouĜen v podobČ cigaret. V poslední dobČ je také velkou módou kouĜit tabák v podobČ tzv. vodních dýmek, zvláštČ v þajovnách.
Toto zaĜízení používané ke kouĜení, funguje na principu filtrace a ochlazování kouĜe pĜes vodní filtr. Nebo se také tabák kouĜí jako tzv. kretek. To jsou cigarety vyrobené ze smČsi indonéského tabáku a drceného hĜebíþku, obvykle balené v papíru. Název kretek vychází ze specifického zvuku pĜi hoĜení hĜebíþku v tČchto cigaretách obsaženém. Jsou þasto dochucované a mívají anestetický úþinek umožĖující hlubší vdechování kouĜe. Obsah tabáku je 60 - 70%, což je srovnatelné s obsahem tabáku v bČžných cigaretách. Testy však prokázaly, že kretek uvolĖuje dvojnásobné množství dehtu, nikotinu a oxidu uhelnatého, než bČžné cigarety. KromČ toho, obsah hĜebíþku mĤže znamenat další zdravotní riziko. Eugenol, aktivní složka hĜebíþku, je anestetikum, které mĤže pĜispívat k rozvoji infekcí dýchacího ústrojí. PĜi kouĜení kretku eugenol znecitlivuje zadní þást krku a prĤdušnici, þímž tlumí škrábavost cigaret a mĤže tak povzbuzovat zaþínajícího kuĜáka k dalšímu šlukování.10
ͳǤǤʹǤʹ
PravdČpodobnČ každý z nás zná a alespoĖ jednou ochutnal alkohol. Ve spoleþnosti je tato droga tolerována a do jisté míry je i typické spojení užívání alkoholu se spoleþenskými událostmi, v minulosti i souþasnosti. Alkohol má ve spoleþnosti pevné místo a nelze ho jednoduše vykázat. Také jde o úþinky a zpĤsob užívání alkoholu. Stav po užití alkoholu je víceménČ nemČnný, pĜedvídatelný. Látku v podstatČ nelze užívat injekþnČ, takže tím odpadá
9 - NEŠPOR, Karel; CSÉMY, Ladislav. „PrĤchozí“ drogy Co by mČli vČdČt rodiþe a další dospČlí, kteĜí se starají o dČti a dospívající. 2002.
10 - Drogový Informaþní Server [online]. 2007. Tabákové výrobky oblíbené mezi mládeží.
nejménČ bezpeþný zpĤsob aplikace. NicménČ co se týþe návykového potenciálu a rizik užívání alkoholu, pohybuje se v rovinČ tvrdých drog a je o to nebezpeþnČjší, že jeho užívání je všeobecnČ tolerováno nebo dokonce podporováno.
Naše republika patĜí mezi státy s nejvČtší spotĜebou alkoholických nápojĤ na jednoho obyvatele.
Alkohol – etanol - etylalkohol, chemicky C2H5-OH patĜí do skupiny látek, která se nazývá alkoholy.
Vznikají kvašením cukrĤ, vĜe pĜi 77°C a tuhne pĜi -117°C. Má Ĝadu pozoruhodných vlastností, mimo jiné, že kvasinky, které umožnily jeho vznik, nechá žít asi jen do koncentrace 14% alkoholu, což je koncentrace vína. Vyšší koncentrací kvasinky hubí. Vyšších koncentrací je možné dosáhnout destilací.
Pokud je destilace nedokonalá (objevuje se napĜ. pĜi domácí výrobČ pálenek), bývá v destilátu obsažen kromČ etanolu ještČ metanol (metylalkohol). Jedná se o silnČ neurotoxickou látku, která postihuje pĜedevším optický nerv, takže pĜi intoxikaci hrozí oslepnutí. Podobnou toxicitu, jen v menší míĜe má i alkohol.
Alkohol se jako droga užívá dlouhou dobu. Existují popisy sakrálního užívání (tj. pĜi náboženských obĜadech), tak profánního (tj. pro pobavení).
StejnČ staré jsou popisy léþebného užívání. Jako lék, resp. souþást farmak i jako látka urþená k pobavení se používá dodnes.
První definice pijáctví jako nemoci pochází již z roku 1784, jejím autorem byl americký lékaĜ Benjamin Rush, který mj. sepsal též první uþebnici psychiatrie v USA, termín alkoholismus je o nČco mladší poprvé jej použil švédský lékaĜ Magnuss Huss již v roce 1849. Užívání alkoholu jako drogy s sebou nese - a vždy neslo - mnoho problémĤ. Proto bylo už v minulosti uþinČno mnoho pokusĤ o zákaz nebo omezení jeho užívání. Z nedávné historie mĤžeme vzpomenout pokus o prohibici ve Spojených státech ve 30. letech
minulého století nebo podobný pokus v 80. letech v SovČtském svazu. Lze Ĝíci, že ani jeden z nich nebyl pĜíliš úspČšný.11
Úþinky požívání alkoholu
Úþinky alkoholu spoþívají v ovlivnČní urþitých skupin neuronĤ, resp.
jejich spojení, tzv. synapsí. Alkohol ovlivĖuje mnoho receptorových systémĤ, nČkteré stimulaþnČ (povzbuzují), jiné naopak inhibiþnČ (utlumují).
Mechanismus ovlivnČní centrálního nervového systému je komplexní. TkáĖové poškození je vČtšinou zpĤsobeno látkami, které vznikají pĜi degradaci alkoholu (acetaldehyd).
Alkohol je látka s tlumivým efektem, který se však plnČ projevuje až po požití vyšších dávek.
StupnČ opilosti
¾ do 0,99‰ - lehká opilost - excitaþní þlovČk je hovorný. Od 0,80‰
výše není Ĝidiþ schopen bezpeþnČ Ĝídit vozidlo.
¾ 1,00 - 1,49‰ - mírná opilost - hovorný, euforie, je zvýšené sebevČdomí a sebedĤvČra. Psychomotorika je již ovlivnČna alkoholickou intoxikací - reakþní þas je prodloužen, nad 1‰ pak ataxie (porucha koordinace pohybĤ), pohledový nystagmus (mimovolní pohyby oþí).
¾ 1,50 – 1,99‰ - stĜední opilost - psychomotorika je již výraznČji narušena - jsou pĜítomny poruchy koordinace a zpomalení tČlesných pohybĤ, snížena pozornost. Afektivita (tj. pĜibližnČ reaktivita na podnČty) je labilní - nálada se mĤže buć zlepšit, nebo naopak nastupuje celkový útlum (možno až k usnutí), možné i kolísání z obou krajních poloh. Deliberace jednání (snížení zábran) – možná je i opilecká sebevražednost, agresivita.
¾ 2,00 – 2,99‰ - tČžká opilost - blábolivá Ĝeþ, neschopnost
11 - MINAěÍK, Jakub. O drogách [online]. 2003-2004. Alkohol.
samostatné chĤze, psychické poruchy, výraznČjší poruchy chování (opilecká suicidia, agresivita), zvracení.
¾ 3,00 – 3,99‰ - vážná otrava alkoholem - stupor (tČžké poruchy vČdomí), obluzení, þlovČk nereaguje na podnČty, dýchání je pomalé a mČlké, mohou být pĜítomny poruchy srdeþního rytmu. Riziko zástavy dechu a obČhu.
¾ 4,00 ‰ riziko smrtelné otravy alkoholem - komatózní stav, letální (smrtelná) dávka pĜibližnČ u 50% pacientĤ je 5‰ alkoholu v krvi.
Známe ale i pĜípady, kdy þlovČk pĜežil i intoxikaci více než 7‰
alkoholu v krvi.
Nutno ovšem dodat, že individuální snášenlivost je velmi široká.
„Dospívající dívky by mČly vČdČt, že ženy snášejí alkohol hĤĜe než muži (i když si mohou myslet, že je to nefér). V porovnání s muži mají ženy ménČ enzymu, který ho v žaludku odbourává. Z tohoto dĤvodu se ženy mohou opít rychleji než muži a jsou více náchylné k tomu, aby se u nich v mládí vyskytly potíže spojené s pitím, jako je poškození mozku nebo nemoci jater.“12 Rizika spojená s užíváním
Somatické poškození je vČtšinou vázáno na dlouhodobČjší užívání alkoholu. LokálnČ dráždivý úþinek vede k poškození trávicího traktu (zánČty žaludku a stĜev doprovázené trávícími obtížemi a prĤjmy). V játrech dochází nejdĜíve k odúmrti bunČk v centru jaterních lalĤþkĤ, postupnČ dochází k poškození vazivových trámcĤ; játra pak již nejsou schopna regenerace.
Dochází k hormonálním zmČnám, u mužĤ se snižuje produkce testosteronu, což v koneþném dĤsledku vede k impotenci. Poškozen je i srdeþní obČh.
PotenciálnČ smrtelné mĤže být neurologické postižení.
Psychické komplikace vznikají po dlouhodobém, roky trvajícím pití.
V lehþích stadiích se objevují halucinace a paranoidnČ psychotická porucha, koneþným stadiem je alkoholová demence s malou nadČjí na zlepšení.
12
Vzácnou poruchou je tzv. patická opilost. Nastává již po vypití malého množství alkoholu. Dochází k poruše vČdomí s nepochopitelným, þasto velmi agresivním chováním, které je pro jedince netypické. Trvá obyþejnČ krátce, je po ní úplná amnesie.
Kombinace alkoholu s jinými látkami
Všechny kombinace drog jsou rizikové a pĜináší víc nevyzpytatelných nebo nebezpeþných úþinkĤ než jednotlivá droga samotná, navíc se úþinky nesþítají, ale násobí. Riziková je tedy i kombinace alkoholu a jiných drog, pĜedevším tČch, které mají tlumivý efekt na centrální nervový systém (opiáty, tlumivé léky – benzodiazepiny, barbituráty), kdy se zesiluje tlumivý úþinek a mĤže dojít až ke smrtelnému pĜedávkování. Kombinace alkoholu a marihuany vČtšinou vede k zesílení negativních úþinkĤ obou konþícím zpravidla nevolností a zvláštČ pak k zesílení nepĜíjemných stavĤ v kocovinČ, taktéž kombinace mnoha vykouĜených cigaret a alkoholu je dobrý start pro nepĜíjemné stĜízlivČní.13
ͳǤǤ͵ À
V této þásti se budeme zabývat jen tČmi drogami, které byly v praktické þásti zjištČny jako dČtmi užívané.
ͳǤǤ͵Ǥͳ
Popis
Jako marihuana je oznaþována droga, která je složena z usušených a rozmČlnČných listĤ a vrchní rostlinné okvČtní þásti konopí setého, konopí indického, pĜípadnČ konopí rumištního, s obsahem nad 0,3 % THC. To je hlavní úþinná látka, ale marihuana však neobsahuje pouze THC, existuje mnoho set jiných cannabionidĤ a mnoho jich ještČ nebylo objeveno. Mezi významnČjší patĜí cannabidiol (CBD).
13 - DROGOVÁ PORADNA: Obþanské sdružení SANANIM [online]. c2002-2010 ALKOHOL.
Úþinky
V pĜípadČ kouĜení se úþinky dostavují po 5 – 10 minutách a úþinek mĤže trvat 1 – 4 hodiny. Nízké dávky THC vedou k navození klidu a vzrĤstajícího pocitu dobré pohody, doprovázené stavem zasnČného uvolĖování, pocitem hladu, zejména chuti na sladké. Dochází ke zmČnám ve smyslovém vnímání, je živČjší vnímání zrakových, sluchových, þichových, hmatových a chuĢových vjemĤ, které mohou být doprovázeny pronikavými zmČnami ve zpĤsobu myšlení a jeho vyjadĜování. Velmi se prohlubuje i prožitek z hudby. PĜi vyšších dávkách nastupuje takzvaná „vysmátost“, kdy se uživatel smČje všemu a sám vlastnČ neví proþ. NČkdy tyto záchvaty mohou trvat i desítky minut a nedají se zastavit. Po stavu euforie nastává stav, kdy þlovČk nemyslí vĤbec na nic a jen kouká do prázdna nebo se mu chce spát.
V pĜípadČ že se marihuana jí, nastupuje úþinek pozdČji (hodina i více) a efekt trvá déle (dvanáct hodin i více).14
KromČ rekreaþního užívání je konopí þasto využíváno i pro své terapeutické efekty, které zahrnují zmírnČní subjektivnČ nepĜíjemných symptomĤ u Ĝady onemocnČní nebo zmírnČní vedlejších úþinkĤ Ĝady léþiv.
Mezi nepĜíjemné symptomy, které jsou rĤzné konopné preparáty schopny zmírnit, patĜí nechutenství, deprese, kĜeþe, bolesti kloubĤ, alergie a nČkteré psychotické stavy. Snižuje nitrooþní tlak, potĜebný k léþbČ zeleného zákalu.
Rizika spojená s užíváním
U marihuany byla dokumentována pouze návykovost psychická, která jde lehce pĜemoci vĤlí. Zatím nebyl nalezen pĜípad pĜedávkování vedoucího ke smrti nebo trvalému zdravotnímu poškození. ýasto se Ĝíká, že marihuana je pĜestupní drogou k drogám „tvrdším“. Nešpor k tomu uvádí „Užívání marihuany sice automaticky nevede k užívání jiných drog, marihuana ale toto riziko pronikavČ zvyšuje.“15 Podle Kaliny „Role kanabinoidĤ jako vstupní drogy bývá zkreslována. NejvČtší riziko pĜedstavuje pití alkoholu a kouĜení
14 - Marihuana In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. 2005.
15
nikotinových cigaret v dČtství a adolescenci.“16 A Goodyer k tomu Ĝíká že
„poslední výzkumy provádČné v Austrálii vlastnČ naznaþují, že alkohol a tabák mohou být pĜímČjší cestou k amfetaminĤm, heroinu nebo jiným nepovoleným drogám než konopí.“17
ͳǤǤ͵Ǥʹ æ³
Organická rozpouštČdla jsou zĜejmČ nejnebezpeþnČjší skupina látek, dokonce nebezpeþnČjší než drogy jako kokain, pervitin nebo heroin. Vyznaþují se silným narkotickým (tlumivým) úþinkem a snadno dochází k pĜedávkování s následkem smrti. Jejich užíváním vznikají tČžká a nevratná poškození mozku, jater, ledvin a kostní dĜenČ. Chemicky se jedná o uhlovodíky a nejþastČjším zástupcem je toluen. NejþastČji zneužívané rozpouštČdlo je bezesporu toluen.
Historie
Zneužívání této drogy není, jak by se zdálo, jen naší specialitou.
Dlouho se tradovalo, že ,,þichání" (sniffing) toluenu je jen jakousi náhražkou za ,,opravdové" drogy, které u nás nebyly k dostání, ale þichání toluenu se vyskytuje relativnČ þasto i v západní EvropČ, hlavnČ v USA. Do povČdomí laické i odborné veĜejnosti se zaþalo vdechování rozpouštČdel dostávat v prĤbČhu 50. let tohoto století. První zprávy se v tisku v USA objevily již kolem roku 1942. Již od poþátku byli uživateli této vysoce rizikové skupiny drog zejména mladí lidé, vČtšinou pĜíslušníci etnických minorit. Jako hlavní dĤvod užívání tČchto látek byl podle nich nedostatek financí na alkohol.
Došlo i k pokusĤm o právní Ĝešení problému rozpouštČdel. V nČkolika státech USA byly pĜijaty zákony proti jejich zneužívání, vesmČs se však ukázaly jako neúþinné. Také v EvropČ byla pĜijata zákonná opatĜení. V Británii napĜíklad bylo zakázáno prodávat rozpouštČdla osobám mladším 18 let, "pokud má prodávající podezĜení, že by látka mohla být použita k intoxikaci".18
16 - KALINA, Kamil, et al. Drogy a drogové závislosti 1. díl. 2003 s. 177
17 - GOODYER, Paula. Drogy + teenager. 2001 s.70
18 - DROGOVÁ PORADNA: Obþanské sdružení SANANIM [online]. c 2002-2010. TċKAVÉ LÁTKY.
V naší zemi od 15. 6. 2007 je omezen prodej toluenu spotĜebitelĤm pod pokutou 5 mil. korun a to vþetnČ prostĜedkĤ obsahujících toluen. Vyhláškou þ. 284/2006 Sb. Takže dostupnost, zvláštČ pro dČti, je do jisté míry minimalizována.
Popis
Toluen (methylbenzen) je þirá, ve vodČ nerozpustná, tČkavá kapalina.
Její páry tvoĜí se vzduchem tĜaskavou smČs. Je zdraví velmi škodlivý. PatĜí mezi aromatické uhlovodíky.
Toluen patĜí do skupiny organických rozpouštČdel. PatĜí mezi tČkavé látky. Uživatelé jsou prakticky bez výjimky vždy nejmladší vČkové skupiny jedincĤ. Setkáváme se i s pĜípady dČtí ve vČku 12-13 let. Riziko ostatních drog je ve srovnání s toluenem témČĜ vždy nižší. Toluen je organické rozpouštČdlo a jako takové hrubČ poškozuje tkánČ organismu, se kterými se setkává.
Vdechování koncentrovaných par toluenu vede k poškozování dýchacích cest.
PostupnČ dochází k prokazatelnému poškození jaterní tkánČ. NejzákeĜnČjší je však druhé riziko. Na rozdíl od všech ostatních drog jde totiž pĜi þichání toluenu jen tČžko odmČĜit pĜesnou dávku. Tím se markantnČ zvyšuje riziko nechtČného pĜedávkování. O tomto faktu svČdþí skuteþnost, že naprostá vČtšina úmrtí prokazatelnČ u nás spojená s pĜedávkováním drogou není zapĜíþinČna pervitinem þi heroinem, ale toluenem. PrávČ proto je toluen látka, kterou lze bez nadsázky nazvat drogou hloupých. PĜíliš málo dává a pĜíliš mnoho bere.
Jde o jednu z nejtvrdších drog.
Úþinky
Úþinek se dostavuje po nČkolika minutách a odeznívá pĜibližnČ za pĤl hodiny. Pro delší trvání úþinku je nutná nepĜetržitá inhalace, nejþastČji z nasáklého hadru nebo igelitového sáþku, kam je látka nalitá. PĜi þichání dochází k postupnému zakalování vČdomí, a jestliže je již toxikoman neschopen dalšímu pĜísunu drogy zabránit (pod dekou þi igelitovou taškou),
pak se spánek prohlubuje do bezvČdomí, kómatu a dochází k zástavČ dechu a obČhu.
Kýženým efektem þichání toluenu je stav jakéhosi polospánku, polovČdomí, provázeného živými, „barevnými sny“. PrávČ takto dochází nejþastČji k úmrtí a to právČ u dČtí.
Návykovost
Na tČch, kteĜí þichají delší dobu a þasto, jsou patrny zjevné následky.
Dochází k prakticky totálnímu omezení výkonnosti a jiných zájmĤ. Jedinec se postupnČ izoluje a tíseĖ izolace od okolí opČt ulehþují opakované toluenové intoxikace. PostupnČ dochází k patrnému celkovému otupČní, labilitČ, plaþtivosti, podráždČnosti a agresivitČ vĤþi okolí. Uživatelé, tzv. „þichaþi“, jsou nápadní pĜi prvním kontaktu, protože kolem sebe vydechují výrazný pach toluenu. Toluen je cítit z dechu po masivních intoxikacích i po 10 až 12 hodinách.
ͳǤǤ͵Ǥ͵
Pervitin - Metamfetamin je syntetická stimulaþní droga, rozšíĜená pĜedevším na území bývalého ýeskoslovenska, kde se z efedrinu podomácku vyrábí.
Historie
Pervitin bývá þasto oznaþován jako "tradiþní" þeská droga. O toto oznaþení se zasloužilo znovuobjevení pervitinu bČhem 80. let právČ v ýeské republice. Pervitin je mnohem více užíván než kokain. Pervitin dnes pĜedstavuje pĜíþinu více než poloviny z poþtu všech léþení závislosti na nealkoholových drogách v ýR a pĜedávkování pervitinem se nemalou mČrou (cca 35%) podílejí na celkové drogové úmrtnosti.
Užívání
Pervitin se nejþastČji vyskytuje ve formČ bílého prášku. Dávka asi 100 mg nebo i více, mĤže být užívána inhalací, šĖupáním, nebo nitrožilnČ.
PĤsobí obvykle 3 až 12 hodin. A v souþasnosti se hojnČ vyskytuje na taneþních akcích a proto spolu s extází patĜí do skupiny taneþních drog. Jeho úþinky jsou však silnČjší než u extáze a také je u pervitinu mnohem vyšší potenciál vzniku závislosti. NejvČtší riziko u pervitinu (podobnČ jako u heroinu) je to, že nikdy není jasné, kolik drogy je obsaženo v dávce a jaká je její kvalita. Další problémem je to, že u uživatele vzniká tolerance a musí dávku neustále zvyšovat, aby dosáhl stejných úþinkĤ.
Úþinky
Mezi úþinky patĜí pocit zvýšení výkonnosti jak fyzické, tak psychické.
Uživatel je hovorný, má potlaþen pocit únavy a chuti k jídlu, zvýšenou bdČlost, pĜi vyšších dávkách potĜebu pĜekotné þinnosti, neklid a nespavost. Viditelné pĜíznaky užívání zahrnují rozšíĜené zornice (oproti opiu kde jsou typické naopak zúžené zornice), zrychlený tep, tĜes, pocení, bledost a hubnutí.
PĜedávkování se projevuje tČžkou bolestí hrudníku a bezvČdomím trvajícím jednu až dvČ hodiny. Po odeznČní úþinkĤ nastává tzv. „dojezd“ - skleslost, deprese, strach a vyþerpání.
Závislost
Droga nemá oproti heroinu somatické abstinenþní pĜíznaky, a když, tak jen velmi slabé. Pervitin ale vyvolává silnou psychickou závislost – þlovČk ztrácí zájem o cokoli jiného kromČ drogy, þasové úseky mezi jednotlivými dávkami se postupnČ zkracují. Psychická závislost a tolerance na látkách typu amfetaminu se vyvíjí rychle a pĜetrvává i díky silné touze dosáhnout maximální euforie a vzrušení. Pro dosažení požadovaného úþinku musí být množství zneužívané látky zvyšováno. Užívané dávky mohou být i mnohonásobnČ vyšší než dávky poþáteþní, látka vyvolává akutní chronické otravy, pĜi kterých se objevuje bušení srdce, arytmie, vzestup krevního tlaku,
neklid, nespavost, myšlenkový trysk, dráždivost, kolaps, jež mĤže vést až ke smrti. Teprve po odeznČní intoxikace se uživatel cítí unavený a vyþerpaný, což samozĜejmČ vede k užití další dávky.
ͳǤͺ
Zhruba od konce 50. let se prevence rozdČlila na primární a sekundární.
Primární prevence má za cíl pĜedcházet užívání drog pĜed jejím prvním užitím.
Sekundární prevence se provádí po té, v dobČ kdy uživatel drogu bere, ale ještČ pĜed tím, než zpĤsobila poškození. Od šedesátých let se navíc hovoĜí o terciální prevenci. Ta se provádí po té, co uživatel drogu bere, nedokáže nebo nechce s užíváním pĜestat, cílem terciární prevence je pĜedejít dalším škodám.19
SvČtová zdravotnická organizace popisuje prevenci jako soubor intervencí s cílem zamezit þi snížit výskyt a šíĜení škodlivosti úþinkĤ užívání alkoholu a nealkoholových drog.20
ͳǤͺǤͳ ,±ý
O prevenci se traduje celá Ĝada mýtĤ a nesprávných pĜedpokladĤ, které jsou založeny na emocionálním pĜístupu a neznalosti problematiky.
První mýt - JedinČ nespecifická prevence je úþinná
PĜeceĖování nespecifické prevence, zvláštČ tzv. volnoþasových aktivit, v duchu hesla „Kdo si hraje, nezlobí“, mĤže být zpochybnČno už tím faktem, že mezi závislými lidmi je i mnoho tČch, kteĜí dĜíve sportovali a mČli kvalitní koníþky.
Realistický pohled nám ukáže, že nespecifická prevence snižuje pravdČpodobnost rizika, ale pouze v prĤmČru. PĜeceĖování nespecifické prevence, þasto i nepouþenými politiky, vede rodiþe aktivních dČtí k falešné
19 - NEŠPOR, Karel; PROVAZNÍKOVÁ, Hana. Slovník prevence problémĤ pĤsobených návykovými látkami pro rodiþe a pedagogy. 1999, s. 22.
20 - TRAPKOVÁ, Barbora. Primární prevence: Obþanské sdružení SANANIM [online].
c 2003-2004. Co je primární prevence.
víĜe, že udČlali vše nejlepší a že se vlastnČ dál o drogovou problematiku a možnosti prevence nemusí vĤbec zajímat.
Druhý mýt - Znalosti o drogách vedou k experimentu
Tento pĜedsudek jde vČtšinou ruku v ruce s pĜedcházejícím. ěíká se, že když þlovČk slyší, co všechno mĤže s drogou zažít, bude se tím podporovat jeho chuĢ to zkusit. Jakákoli tabuizace vede k nemístnému zájmu. NemĤžeme nČkoho ochránit pĜed nČþím, co nezná. Když se napĜíklad snažíme dČti ochránit pĜed dopravními úrazy, nelze to zabezpeþit tím, že bychom jim neprozradili, že existují auta.
Postupné získávání pravdivých informací mĤže vést ke snížení rizikového chování u vČtšiny mladých lidí. SamozĜejmČ, když preventivní pĤsobení bude ojedinČlé a jednorázové, navíc spíše zamČĜené pouze na úþinky drog než na ovlivĖování postojĤ, je opravdu možné, že to pro nČkteré jedince bude spíše inspirující.
Nevyhýbat se informacím o drogách je nutné i z toho dĤvodu, že žijeme v dobČ, kdy se každé dítČ nebo mladý þlovČk s drogou þi drogovou problematikou setká. Není možné zatajovat jejich existenci.
TĜetí mýt - O drogách se nemĤže Ĝíkat pravda
Toto mínČní opČt bývá spojeno s pĜedcházející snahou o drogách radČji nemluvit. A když už, tak pouze vybrané pĜefiltrované informace typu: Všechny drogy jsou stejnČ nebezpeþné, Když zkusíš drogu, bude z tebe narkoman a zemĜeš. SprávnČ by tyto vČty mČly zaznít v podobČ: Všechny drogy jsou nebezpeþné. Když zkusíš drogu, mĤžeš se stát závislým a mĤžeš i zemĜít.
ýtvrtý mýt - Všemocná represe
Mnoho lidí se domnívá, že peníze na léþení, resocializaci a prevenci jsou zbyteþnČ vyhozené a že prostĜedky by se mČly vČnovat na dĤsledná represivní opatĜení. Ale i v drogové problematice platí to, co v jiných oblastech: prevence je nejdĤležitČjší, nejúþinnČjší a nejlevnČjší. Protože, aĢ se zdá síla drogových mafií sebevČtší, v momentČ, kdy by nebyla poptávka po
drogách, nekvetl by obchod s nimi. Represe nemá natolik odstrašující sílu, aby odvrátila mladé lidi od experimentĤ s drogami, ale mČla by mít schopnost zabránit dalšímu rozšiĜování tČchto látek.
MýtĤ v prevenci je celá Ĝada, a proto je tĜeba jednoznaþnČ pĜijmout, že pravdivá informace je pĜedpokladem úspČchu primární prevence.21
Dnes se užívá rozdČlení prevence na nČkolik stupĖĤ: primární, sekundární a terciární.
ͳǤͺǤʹ À
Cílem primární prevence užívání všech typĤ návykových látek je pĜedejít užívání drog. Cílovou skupinou primární prevence je ta þást populace, jež návykové látky dosud neužívá a nemá s nimi zkušenost.
Základním motorem primární prevence je rodina, která by jej mČla vést ke schopnosti umČt se prosadit a být zodpovČdný za svoje chování i k tomu aby dítČ mČlo zdravé sebevČdomí. StejnČ tak by rodiþe mČli se svým dítČtem o drogách mluvit. Drogy by nemČly být chápány jako nČco tajemného, zapovČzeného a tím pádem pĜitažlivého (viz mýty v prevenci).
Je v zájmu dospívajícího i rodiþĤ, aby vrstevníci rozvíjeli dobré stránky jeho osobnosti, a ne ty špatné. PĜátelé, kteĜí nadmČrnČ pijí alkohol nebo berou drogy, patĜí v dospívání k nejrizikovČjším þinitelĤm vĤbec. NapĜ. dospívající sleþna, jež má chlapce, který je závislý na drogách, se mĤže dostat sama do problémĤ s drogami velmi rychle. Rodiþe by tedy mČli dospívajícího povzbuzovat k hledání dobrých pĜátel a také k pČstování kvalitních zájmĤ a zálib.
Dospívání je také období, kdy se dítČ pĜipravuje na své budoucí povolání a samostatný život mimo rodinu. S tím související stres nebývá zanedbatelný ani u dČtí, které ve škole dobĜe prospívají. O to obtížnČjší je toto období pro dČti, které mají studijní problémy, které se nedostaly na vysnČnou školu, které nezvládají nároky zvolené profese nebo nenacházejí po skonþení
21 - MIOVSKÝ, Michal, et al. Vybrané termíny primární prevence. 2007.
školy pĜimČĜené uplatnČní. Rodiþe by mČli umožnit rozvoj schopností a nadání dospívajícího, ale zároveĖ na nČj neklást nároky, které nedokáže splnit.22
V prevenci se mĤžeme dopustit dvou zásadních chyb. Za prvé je to odstrašování mládeže formou jednostranného zdĤrazĖování negativních a varovných informací a za druhé, odsuzování a mentorování ohrožených a postižených osob zdĤrazĖováním jejich slabostí a poruch.
Primární prevence se tedy orientuje pĜedevším na dČti a mládež. Do primární protidrogové prevence tedy zahrnujeme všechny možné aktivity, které napomáhají a smČĜují k tomu, aby drogový problém vĤbec nevznikl.
ͳǤͺǤ͵ À
Cílovou skupinou sekundární prevence je ta þást populace, jež návykové látky již užívá a to buć formou experimentu, rekreaþnČ, pĜíležitostnČ nebo problémovČ. Obecným cílem intervencí sekundární prevence užívání všech typĤ návykových látek je snížit poptávku po užívaných látkách.
PĜedcházení vzniku, rozvoji a pĜetrvávání závislosti u osob, které již drogu užívají nebo se na ní stali závislými. Intervence se zamČĜují na spotĜebu drog.
ͳǤͺǤͶ À
Nastupuje pĜi selhání primární a sekundární prevence. Cílovou skupinou terciární prevence jsou problémoví nebo injekþní uživatelé drog, kteĜí pĜedstavují nejvČtší hrozbu pro veĜejné zdraví. Cílem této prevence je minimalizace rizik tzv. Harm reduction.
Termín Harm reduction byl pĤvodnČ používán výhradnČ ve vztahu k opatĜením a programĤm zamČĜeným na snižování nepĜíznivých zdravotních dĤsledkĤ užívání omamných a psychotropních látek. Nyní se požívá všude, kde se snažíme minimalizovat nepĜíznivČ dopady životních situací na þlovČka napĜ.
prizonizace ve vČznicích.
22
ͳǤͺǤͷ æ
DĤležitou souþástí protidrogové prevence pĜedstavuje škola. Její významnost spoþívá jak v celkovém zamČĜení životních postojĤ žákĤ a vytváĜení jejich hodnotového žebĜíþku, tak i v cílené výchovČ proti zneužívání návykových látek.
Protidrogová výchova musí být komplexní, systematická a s dlouhodobou koncepcí. Na základních a stĜedních školách byly zĜízeny pozice protidrogových koordinátorĤ neboli metodikĤ prevence. Tito koordinátoĜi by mČli zabezpeþovat protidrogovou výchovu po stránce odborné, a proto prochází rĤznými typy školení. S koordinátorem by mČli spolupracovat všichni uþitelé na škole a jejich hlavním úkolem v tomto smČru by mČlo být pozitivní pĤsobení na žáky každý den. Protidrogový koordinátor by mČl být schopen þas od þasu zjišĢovat situaci ve škole, aĢ už prostĜednictvím dotazníkĤ þi pomocí signálĤ z jednotlivých tĜíd, od rodiþĤ, policie apod.
PĜi intenzivnČjší preventivní þinnosti je možné využít ucelených programĤ anebo programĤ, které jsou založené na vlastní aktivitČ žákĤ. Jako neúþinné je jeví preventivní strategie založené na zastrašování, citových apelech, prostém informování. Naopak jako úþinné se jeví nabízení lepších alternativ, než jakými jsou alkohol þi jiné návykové látky, dále peer programy a v neposlední ĜadČ také prevence založená na spolupráci rĤzných složek spoleþnosti
Peer programy jsou vrstevnické programy, kdy se pomocnými lektory stávají právČ vrstevníci. Ti spolupracují s hlavním lektorem a þást lekce, vedou sami menší skupinu. Žáky, kteĜí mají nadání pro práci v peer-programech, je možné proškolit v rámci širších aktivit okresního protidrogového koordinátora.
Prvky peer programĤ mĤžeme zaĜadit pĜibližnČ od þtvrté tĜídy ZŠ, v plném rozsahu jsou pak programy urþeny zpravidla pro druhý stupeĖ ZŠ a pro stĜední školy.23
23 - KACHLÍK, Petr. Zkola - vzdČlávací a informaþní portál školství Zlínského kraje [online].
2003. Návykové látky, rizika jejich zneužívání a možná prevence.
2 Praktická þást
ʹǤͳ À ±«ï«õ
Cílem praktické þásti je zjistit, jaká je situace v oblasti rozšíĜení a dostupnosti drog na bČžné základní škole a nČkteré vlivy na zvýšení užívání drog dČtmi.
ʹǤʹ Àâõ
1. PĜedpokládáme, že dČti kuĜákĤ jsou tomuto zlozvyku náchylnČjší než rodiþe nekuĜákĤ.
2. PĜedpokládáme, že zákonná opatĜení ohlednČ zákazu prodeje cigaret, alkoholu a drog ochrání dČti tím, že jim nebude droga lehce dostupná.
3. Lze pĜedpokládat, že dČti, které se vČnují nČkterému sportu, budou ménČ kouĜit, pít alkohol a zkoušet užívat nealkoholické drogy.
4. Lze pĜedpokládat, že pohlaví dČtí nemá vliv na užívání drog.
ʹǤ͵
Byla zvolena metoda dotazníku v pĜedpokládaném množství 200 respondentĤ. Dotazník byl sestaven ze þtyĜ þástí a obsahoval celkem 30 uzavĜených nebo polozavĜených otázek (viz pĜíloha, str. 63). První þást dotazníku byla zamČĜena na osobu mladistvého, jeho vČk, pohlaví, školní výsledky, využití volného þasu a rodinné zázemí. Každá z dalších þástí obsahovala otázky týkající se užívání nČkterého druhu návykových látek - tabáku, alkoholu a drog obecnČ. Dotazník byl pĜedložen k vyplnČní žákĤm dvou základních škol v osmých a devátých tĜídách, tedy žákĤm v rozmezí pĜibližnČ 12 – 15 let.
ʹǤͶ ý æ
Zdrojem respondentĤ byli žáci navštČvující dvČ ze þtrnácti Mosteckých škol. ObČ tyto školy jsou co do poþtu žákĤ pĜibližnČ stejnČ velké.
Škola U Stadionu 1028 je zamČĜena sportovnČ, pĜedevším atletika, hokej, plavání, míþové sporty (od šesté tĜídy lze zaĜadit dítČ do projektu tĜíd se sportovním zamČĜením). Dále je u žákĤ rozvíjena estetická výchova. Škola má 25 tĜíd od 1. tĜídy se vyuþuje anglický a nČmecký jazyk, od 6. tĜídy anglický, nČmecký, francouzský a ruský jazyk, od 7. tĜídy Ĝada vybraných semináĜĤ a praktik ze spoleþenskovČdních a pĜírodovČdných pĜedmČtĤ, tČlesná výchova aj.
Na škole je praktikován vzdČlávací program s názvem „Kalokagathie“
(výchovy ke zdravému životnímu stylu).
V mimoškolní þinnosti škola zajišĢuje sportovní kroužky atletiky, odbíjené, florbalu, stĜelectví, košíkové, plavání, kroužek keramiky a výpoþetní techniky.
Škola má stálý kontakt s psychology, speciálními pedagogy a sleduje psychohygienu žákĤ. Na škole pracuje 35 pedagogických pracovníkĤ, s toho 26 s magisterským a 2 s bakaláĜským vzdČláním. Na škole pracuje výchovný poradce pro volbu povolání a poruchy chování a školní metodik prevence sociálnČ patologických jevĤ.
Do spádové oblasti školy, patĜí þást mČsta, ve které žijí sociálnČ slabší rodiny a poþetné romské etnikum.
Základní škola Jakuba Arbesa 2454 naproti tomu je v povČdomí místních obyvatel známa jako prestižní škola se zamČĜením na matematiku a informatiku, anglický jazyk je vyuþován již od první tĜídy. Na škole je praktikována kvalifikovaná náprava vývojových poruch uþení a grafomotorických potíží. Škola klade dĤraz na maximální využívání nových informaþních technologií ve výuce. ZamČĜuje se na projektové vyuþování.
Oproti jiným školám nemá tato škola problém s naplnČním kapacit prvních tĜíd, jako jiné školy v této oblasti.
Ve škole je 24 tĜíd. Ve škole bČží školní vzdČlávací program
„KĜišĢálová škola“. Škola klade velký dĤraz na prevenci sociálnČ
patologických jevĤ, spolupracuje s MČstskou policií v MostČ, s pedagogicko- psychologickou poradnou.
Škola v mimoškolní þinnosti zajišĢuje pro žáky kroužky informatiky a práce na internetu, umČlecké kroužky, pĜírodovČdný kroužek, stolní tenis, badminton, šachy, míþové sporty a pravidelná výuka lyžování.
Pedagogický sbor tvoĜí Ĝeditel, 2 zástupci Ĝeditele, 35 uþitelĤ, výchovná poradkynČ, 4 vychovatelky školní družiny, metodik prevence sociálnČ patologických jevĤ a specialista pro ekologickou výchovu.
ʹǤͷ ±
K dispozici jsme mČli odpovČdi od 163 žákĤ z obou škol, z toho 90 chlapcĤ a 73 dívek. VČk respondentĤ byl v rozsahu 13 až 16 let, prĤmČrný vČk žáka byl 14,3 roku.
Pro pĜehlednost uvádíme tabulku a graf:
Tab.1: Poþetní zastoupení respondentĤ, prĤmČrný vČk.
vČk Celkem PrĤmČr Minimum Maximum
163 14,3 13,00 16,00
Graf 1 - Poþetní zastoupení respondentĤ
ϭϮй
ϰϳй ϰϬй
ϭй
ϭϯůĞƚ ϭϰůĞƚ ϭϱůĞƚ ϭϲůĞƚ
Nikotin
RozšíĜenost kouĜení mezi žáky:
72 respondentĤ z celkového poþtu uvedlo, že nikdy nekouĜilo a ani to nechce zkoušet, 56 respondentĤ kouĜení vyzkoušelo a již to nechtČjí opakovat a 33 respondentĤ uvádí, že pravidelnČ kouĜí. Rozdíl mezi jednotlivými školami byl nepatrný.
Graf 2 - RozšíĜenost kouĜení mezi žáky
