TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA PEDAGOGICKÁ
Katedra sociálních studií a speciální pedagogiky
Studijní program: Sociální pé e Studijní obor: Sociální pedagog Kód oboru: 7502R010
Název bakalá ské práce:
PROBLEMATIKA ZAM STNÁVÁNÍ ODSOUZENÝCH OSOB VE V ZNICÍCH
THE EMPLOYMENT ISSUE OF CONVICTS IN CZECH PRISONS
Autor: Podpis autora: ______________________
David Páv Za Humny 392 463 12 Liberec
Vedoucí práce: PhDr. Jan Soch rek, Ph.D.
Po et:
stran obrázk tabulek graf zdroj p íloh
58 0 1 10 25 1 CD
CD obsahuje celé zn ní bakalá ské práce.
V Liberci dne:24.4.2006
TU v Liberci, Fakulta pedagogická
Katedra sociálních studií a speciální pedagogiky
ZADÁNÍ BAKALÁ SKÉ PRÁCE
Jméno a p íjmení studenta: David Páv
Adresa: Za humny 392, 463 12 Liberec
Bakalá ský studijní program: Sociální pé e Studijní obor: Sociální pedagog
Název bakalá ské práce: Problematika zam stnávání odsouzených osob ve v znicích R
Název BP v angli tin : The Employment Issue of Convicts in Czech Prisons
Vedoucí práce: PhDr. Jan Soch rek, Ph.D.
Termín odevzdání: 30. 04. 2006
V Liberci dne 24. 04. 2005
………
vedoucí bakalá ské práce
……… ………
d kan FP TUL vedoucí KSS
P evzal: David Páv
Datum: 28. 01. 2005 Podpis studenta: ………
Charakteristika práce:
Bakalá ská práce se zabývá teoreticky i prakticky problematikou zam stnávání odsouzených osob ve Vazební v znici Liberec. Zkoumá jevy, které ovliv ují, nebo mohou ovliv ovat zam stnanost. Zam uje se na vlivy prost edí, na možnosti vytvá ení pracovních p íležitostí. Mimo jiné se tato práce zabývá vlivem práce na proces resocializace a na snižování negativních d sledk v zn ní osob.
Cíl práce:
Cílem práce je analýza procesu zam stnávání odsouzených osob, terapeutických a výchovných ú ink zam stnání na v zn né osoby. Potvrzení pozitivního vlivu práce na snižování negativních d sledk v zn ní osob ve Vazební v znici Liberec.
P edpoklad práce:
P edpokladem je teoretická i praktická znalost problematiky zam stnávání odsouzených a znalost charakteristických jev a dopad detence osob. Znalost prost edí Vazební v znice Liberec.
Hlavní použité metody:
Analýza spisové dokumentace Studium odborných referát Rozbor a analýza dat
Základní literatura:
HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. 1. vyd. Praha: Portál, 2000.
ISBN 80- 7178-303-X.
MA ÁDEK, V. Penologie: Lexikon základních pojm . 1. vyd. Ostrava: 1996.
ISBN 80-238-6731-8
MATOUŠEK, O. a kol. Metody a ízení sociální práce. 1. vyd. Praha: Portál, 2003.
ISBN 80-7178-548-2.
VÁGNEROVÁ, M. Psychopatologie pro pomáhající profese. 2. vyd. Praha: Portál, 2000.
ISBN 80-7178-496-6.
Mezinárodní seminá ,,Zacházení se specifickými skupinami odsouzených“ Krom íž 8.-12- 6-1998, IN: eské v ze ství, Praha 3-4/1998.
Sbírka na ízení generální editelky VS R
Sborník referátu mezinárodní konference editel v ze ských služeb Krom íž 2004 Zákon . 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve zn ní pozd jších p edpis .
Zákon . 169/1999 Sb., o výkonu trestu odn tí svobody a o zm n n kterých souvisejících zákon , ve zn ní pozd jších p edpis .
Blatníková, Š.: Psychologické aspekty uv zn ní. Psychologie dnes 9/2004, str. 18-20
Prohlášení
Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, že na mou bakalá skou práci se pln vztahuje zákon . 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na v domí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalá ské práce pro vnit ní pot ebu TUL.
Užiji-li bakalá skou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si v dom(a) povinnosti informovat o této skute nosti TUL; v tomto p ípad má TUL právo ode mne požadovat úhradu náklad , které vynaložila na vytvo ení díla, až do jejich skute né výše.
Bakalá skou práci jsem vypracoval(a) samostatn s použitím uvedené literatury a na základ konzultací s vedoucím bakalá ské práce a konzultantem.
V Liberci dne: 24.4.2006
Podpis:
Pod kování :
c
ht l bych tímto pod kovat za pomoc a cenné rady vedoucímu práce PhDr. Janu Soch rkovi, koleg m a kolegyním z Vazební v znice Liberec, kte í mi pomáhali získávat informace pot ebné pro vytvo ení této práce, za jejich trp livost a podporu.Nemalé pod kování pat í také moji manželce, jejíž emo ní podpora vytvá ela to nejlepší zázemí pro mou práci.
Tito všichni mi poskytli pomoc v dob , kdy jsem ji nejvíce pot eboval a za to jim pat í m j dík.
Název bakalá ské práce: Problematika zam stnávání odsouzených osob ve v znicích R
Název BP v angli tin : The Employment Issue of Convicts in Czech Prisons
Jméno a p íjmení autora: David Páv Akademický rok odevzdání BK: 2005/2006
Vedoucí práce: PhDr. Jan Soch rek
Resumé
Bakalá ská práce se zabývala problematikou zam stnávání odsouzených osob ve v znicích R. Popisuje Historii zam stnávání v z , postupný vývoj pohledu na práci odsouzených, sou astnou situaci a perspektivy rozvoje zam stnávání odsouzených v blízké budoucnosti. áste n se zabývá psychologickými aspekty uv zn ní a vlivy pracovního za azení odsouzených na možnost minimalizace negativních vliv v zn ní.
Práci tvo ily dv st žejní oblasti. Jednalo se o ást teoretickou, která se zabývá historií, pojmy, systémem a organizací zam stnávání v zn ných osob. Praktická ást práce se zabývá p iblížení problematiky uvedené v teoretické ásti na názorných p íkladech z reálného prost edí Vazební v znice Liberec, tato ást obsahuje také n kolik zajímavých statistických údaj za sledované období od roku 2000 do roku 2005
Klí ová slova
zam stnávání v z , historie zam stnávání v z , st edisko hospodá ské innosti, vnit ní režie, pracovní odm na v zn ,
Summary
The dissertation deals with the issue of employing convicted persons in prisons in the Czech Republic. It describes the history of employing prisoners, the gradual development of views on the work of prisoners, the current situation, and prospects for the development of employing prisoners in the near future. It also partly looks at the psychological aspects of imprisonment and the influences of the working engagement of convicts on the possibility of minimising the negative effects of confinement.
The paper consists of two core sections. The theoretical section deals with history, expressions, and the system and organisation of the employment of imprisoned persons. The practical part looks to outline the issues presented in the theoretical section through several illustrative examples from the real-life environment of the prison in Liberec. This section also contains a number of interesting statistics for the period examined, i.e. from 2000 to 2005.
Key words:
employing prisoners, the history of employing prisoners, centre of economic activity, internal overheads, the remuneration of prisoners
Obsah
Obsah ... 7
Úvod ... 8
1. Historie zam stnávání ve v ze ství ... 10
2. Teoretická ást ... 14
2.1. V ze ská služba eské republiky... 14
2.1.1. Základní informace... 14
2.1.2. Úkoly V ze ské služby ... 15
2.1.3. Organiza ní struktura a rozd lení v znic... 15
2.2. Negativní vlivy v zn ní... 17
2.3. Psychologické aspekty uv zn ní... 19
2.3.1. Krize z uv zn ní... 19
2.3.2. Prizonizace ... 20
2.3.3. Institucionalizace... 21
2.3.4. Ideologizace ... 21
2.3.5. Sociální aspekty uv zn ní... 21
2.4. Minimalizace negativních vliv ... 22
2.5. Zam stnávání v zn ných osob ... 24
2.6. Díl í formy zam stnávání... 26
2.6.1. Vnit ní režie ... 26
2.6.2. Vlastní výroba ... 26
2.6.3. St edisko hospodá ské innosti ... 27
2.6.4. Zam stnávání odsouzených u podnikatelských subjekt ... 27
2.7. Kroky vedoucí ke zvyšování zam stnanosti odsouzených... 28
2.8. Stávající situace... 30
2.9. ešení stávajícího stavu ... 32
2.9.1. P íklad dalšího rozvoje hospodá ské innosti... 34
2.9.2. Vzd lávání ... 34
2.9.3. Pracovní terapie ... 34
2.10. Výhledy celkového rozvoje zam stnanosti... 35
3. Praktická ást ... 37
3.1. Cíle šet ení ... 37
3.2. Výzkumné metody ... 37
3.3. Zkoumaný vzorek... 38
3.4. Stru ná charakteristika Vazební v znice Liberec ... 39
3.5. Zam stnávání v zn ných osob ve Vazební v znici Liberec ... 40
3.5.1. Pr m rné a statistické p ehledy... 40
3.6. Rozú tování finan ní odm ny pracovn za azeného v zn ... 44
3.7. Vnit ní režie ... 46
3.8. Hospodá ská innost ve Vazební v znici Liberec ... 47
3.9. Možnosti dalšího rozvoje hospodá ské innosti ve v znici Liberec. ... 49
3.10. Postoj odsouzených k možnosti pracovního za azení ... 51
3.10.1. P ípadová studie . 1 – t icetiletý J.CH. ... 51
3.10.2. P ípadová studie . 2 – t iat icetiletý K.L. ... 52
3.11. Zhodnocení zam stnávání v zn ných osob ve vazební v znici Liberec... 54
4. Záv r ... 55
5. Seznam použitých zdroj ... 56
6. Seznam tabulek a graf ... 58
Úvod
Oblast zam stnávání v zn ných osob je téma, které je problematické po v tšinu historie v ze ství. S postupem asu se zam stnávání v z m nilo tak, aby se p izp sobilo jak chápání vlastního trestu, tak i spole enským a ekonomickým možnostem a pot ebám. Spolu s vývojem v ze ství se na zam stnávání odsouzených p estalo hled t jako na práci za trest, ale naopak jako na pozitivní prvek, hrající klí ovou roli v procesu resocializace. Práce odsouzených je dnes již chápána jako prost edek, kterým lze velmi ú inn snižovat negativní vlivy v zn ní.
Naopak nemožnost práce má pro v zn mnohdy dalekosáhlé d sledky. Nepracující nemají možnost platit výživné a starat se o své rodiny, po dobu pobytu ve v zení jim obvykle nar stá dluh z p ípadné p edešlé trestné innosti, i pouze jen dluh náklad za pobyt ve v zení.
Toto téma je asto diskutované mezi laiky bez bližších znalostí v ze ské problematiky ve smyslu „ oni tam celý den jen tak leží, jsou v teple, mají t ikrát denn teplé jídlo a to vše za naše peníze, já bych je nechal za trest makat, až by z toho z ernali!“. Opak je mnohdy pravdou, V ze ská služba eské republiky se snaží pro odsouzené osoby zajistit dostatek pracovních p íležitostí, ale bohužel poptávka po pracovních p íležitostech pro v zn né osoby tém vždy p evyšuje nabídku.
Zam stnávání v z nepomáhá zmir ovat pouze ekonomické dopady na samotného v zn , i na jeho rodinu, ale práce (p ípadn vzd lání), a už v jakékoliv podob , je tím nejlepším zp sobem jak zaplnit as strávený ve výkonu trestu odn tí svobody. Pokud se takovýmto ú elným zp sobem da í odsouzeným zaplnit jejich volný as, stává se tato skute nost z etelným p ínosem p i snižování negativních vliv v zn ní na psychiku lov ka.
Zám rem práce je snaha postihnout psychické a sociální dopady na osobnost v zn ve výkonu trestu odn tí svobody. Díl í cíle práce poukazují na specifika, která p ímo ovliv ují možnost v zn ných osob pracovat a zárove faktory ovliv ující možnosti v ze ské služby nabídnout v zn ným osobám pracovní p íležitosti.
Tato, a na již první pohled velmi klí ová problematika, obecn není zastoupena v prioritách v ze ské služby a nejspíše ji není v nována taková pozornost, jakou by si zasluhovala. Problematika zam stnávání v zn ných osob se velmi výrazn m ní s p ihlédnutím na umíst ní konkrétního objektu v znice, dle
vnit ních dispozic jednotlivých v znic a zejména také dle místních ekonomických podmínek v daném regionu. Z t chto d vod se práce zabývá v teoretické ásti zejména obecnou rovinou problému zam stnávání s p ihlédnutím na obecné negativní vlivy v zn ní a na možnosti jejich minimalizace zejména využíváním pracovních aktivit. V praktické ásti se práce soust edí na zam stnávání v zn ných osob ve Vazební v znici Liberec, rozvoj zam stnávání v této v znici a analyzuje poznatky z poslední doby v této oblasti.
Použité metody ve výzkumné ásti práce jsou: analýza spisové dokumentace, studium odborných referát , rozbor a analýza dat. Práce se zabývá zejména zam stnáváním osob ve výkonu trestu odn tí svobody, zam stnávání osob ve výkonu vazby je zde zastoupeno pro velmi nízké rozší ení jen okrajov .
Práce je ur ena pro širokou ve ejnost. Poznatky mohou využít odborníci z ad penitenciárních pracovník , pracovník p íbuzných obor a studenti pedagogických obor .
1. Historie zam stnávání ve v ze ství
Pojetí ú elu práce odsouzeného delikventa se b hem staletí m nilo, až celkem jednozna n dosp lo k dnešnímu chápání zam stnávání odsouzeného.
Platná Evropská v ze ská pravidla uvád jí, že práce ve v zení je nejvýrazn jším prvkem výchovy v z .
Odsouzení k trestu odn tí svobody v minulosti velmi asto souviselo s povinností odsouzeného pracovat. Obtížnost práce se p ímo odvozovala od míry provin ní. Odsouzení k r zným formám nucených prací bylo spíše chápáno mocenskými orgány, ale i v zni samotnými, jako p evažující trest, p i sou asné ztrát svobody. Již v minulosti byly tresty rozlišeny dle míry zavin ní. Tresty mírn jší nap íklad ukládaly dlužníkovi pracovat ve prosp ch poškozeného a to dokonce bez ztráty svobody b hem trestu. Nejt žší zlo iny byly trestány odsouzením k trestu smrti, nebo k živo ení za velmi t žkých životních podmínek spojených s vykonáváním fyzicky velmi t žké práce a velmi asto také zna n nebezpe né, což se vlastn mnohdy rovnalo odloženému trestu smrti.
V polovin 16. století se za ínají objevovat vedle prvních klasických v znic také první specializovaná za ízení (v té dob tzv. pracovní domy), z ízené ze zrušených katolických klášter nebo starých hrad . Do t chto za ízení byli internování tuláci, žebráci a ostatní „deklasované“ živly v etn nepracujících.
Obyvatelé pracovních dom byli na noc zamykání a mohla jím být p id lena i naprosto zbyte ná a neužite ná práce. Muži nap íklad šlapali široká kola pohán jící mlýny, nebo byli nuceni v sedu rozbíjet p id lenou hromádku kamení.
Lidé, odsouzení k nuceným pracím, byli na sklonku 16. století umis ováni do v znic, které vznikaly spojením pracovních dom , polepšoven pro dosp lé a ze soukromých v znic. Vývoj t chto specializovaných v znic pokra oval i b hem 18. a 19. století a jako vzor jim sloužila p edevším v znice v Amsterdamu, vybudovaná již v roce 1595.
V polovin 18. století se za íná uplat ovat názor, že nucená práce by mohla být nejen zám rn využívána k úhrad ásti náklad vynaložených na v zn ní odsouzených, ale že by se m la stát spíše sou ástí jejich výchovy, než vlastním trestem, zp sobem odplaty i zastrašením.
Koncem 18. století vyvstává požadavek odborné pracovní výchovy odsouzeného a jeho p ípravy pro život po propušt ní z v znice. V n kterých zemích se za íná hodnotit chování a pracovní káze v z . Ti, kte í jsou kladn hodnoceni, mají nárok na požívání rozmanitých výhod, p ípadn na p e azení na lépe placenou práci. To, že již v této dob bylo zam stnávání v z pokládáno za velmi d ležité, dokazuje i fakt, že nap íklad ve v zení v Auburnu kolem roku 1823, kde se zavád l systém naprosté izolace v zn , tzv.: silent systém (to m lo umožnit v zni zpytovat své sv domí a init pokání), byl tento systém narušován práv prací. V z m p i výkonu práce sice nebylo povoleno jakkoliv komunikovat, nicmén se p eci jen jednalo o ústupek od systému naprosté izolace ve prosp ch práce.
Na p elomu 19. století bylo již zam stnávání v z tém pravidlem, zabra ovalo se tak pozvolnému t lesnému i mravnímu chátrání. asto již také byla v z m vyplácena áste ná odm na za jejich práci. Postupn byly zrušeny tresty nucených prací, tresty deportace na práce v nep íznivých podmínkách tropických kolonií a tresty galejní práce. Snahy o využití pracovní innosti v z byly sm ovány zejména k donucení v zn , aby svou inností alespo z ásti nahradil náklady na své v zn ní a v druhé ad také na to, aby pokud možno p i tom získal i n jakou pracovní kvalifikaci. V následujících obdobích byla již nová v ze ská za ízení p ímo ú eln vybudovávána tak, aby umožnila zam stnávat co nejv tší množství v z .
Rozmíst ní v znic se za alo pod izovat poptávce po levná pracovní síle, objevovala se specializovaná za ízení, která m la vedle tkalcovských dílen a podobných provoz také rozlehlé zem d lské plochy, které byly využívány k práci odsouzených. V povále ném období 20. století se budovaly pracovní tábory zejména v blízkostí dol a jiného pr myslu, kde byli v zni nuceni pracovat.
Plynulý rozvoj v ze ství byl narušen zejména v období 1. a 2. sv tové války.
V letech 1918 až 1922 došlo v souvislosti s prudkým nár stem kriminality ke zna nému p epln ní v znic. Další výrazné narušení rozvoje eského v ze ství nastalo b hem 2. sv tové války, kdy byl v nacistických koncentra ních táborech pod heslem „práce osvobozuje“ velmi pok iven vlastní ú el v ze ství. Zna ná p epln nost v ze ských za ízení se áste n opakovala po roce 1948, kdy se v po átcích totalitního komunistického režimu do roku 1954 vyst ídalo v táborech nucených prací, mimo další kategorie v z , na 80 000 lidí, které tehdejší režim ozna il za politicky nespolehlivé.
V roce 1957 vydala hospodá ská a sociální rada Spojených národ dokument pod názvem: Standardní minimální pravidla pro zacházení s v zni, který se stal v 60.
a 70. letech základní normou k provád ní reformy v ze ských systém ve v tšin vysp lých zemích. V tehdejší eskoslovenské socialistické republice byl v duchu tohoto dokumentu vydán zákon . 59/1965 Sb., o výkonu trestu odn tí svobody, který je považován za legislativní základ díl í reformy eskoslovenského v ze ství. Tento zákon s p ihlédnutím na mantinely tehdejší doby lze považovat za pom rn pokrokový. Výkon v ze ství p ešel do p sobnosti ministerstva spravedlnosti (do té doby byl v p sobnosti ministerstva vnitra) a sou asn vznikl Sbor nápravné výchovy.
V roce 1967 byl založen Výzkumný ústav penologický, jehož praktické výsledky umožnily zdokonalit výchovn vzd lávací proces p sobení na v zn né osoby.
V této dob je již zam stnávání odsouzených považováno za nejú inn jší prost edek k odstra ování škodlivých vliv trest odn tí svobody, a spole ensky užite ná práce pak nejlepším zp sobem odbourávání monotónnosti trestu a úskalí izolace od spole nosti. Tehdejší v ze ský systém se snažil v zn k práci motivovat sout žením mezi sebou, p i dosažení vyšších výsledk pak mohli v zni požívat n které výhody. V zni m li možnost získat b hem výkonu trestu pracovní kvalifikaci, která m la usnadnit znovuza len ní do spole nosti. Práce odsouzených se stala jedním z hlavních hodnotících kritérií výsledku p sobení na v zn .
K velkému zlomu v oblasti zam stnávání v zn ných osob došlo po roce 1989.
Do této doby byla zam stnanost v z tém 100%. Malou výjimku tvo ili pouze odsouzení, kterým v práci bránil jejich zdravotní stav. Do roku 1989 byli v zni tém vždy zam stnáváni státními podniky nej ast ji v pr myslové výrob . Z toho také vyplývá i rozmíst ní v tšiny sou asných v znic, které jsou dislokovány v blízkosti ložisek nerostných surovin (uran, uhlí), v blízkosti pr myslových aglomerací, zejména s koncentrací t žkého pr myslu a pr myslu stavebních hmot. A práv neblahým d sledkem historickým zm n po roce 1989 je, že práv v t chto oblastech došlo k útlumu velkých podnik a tím k radikálnímu snížení pracovních p íležitostí nejen pro v zn .
Po roce 1990 navíc za alo docházet k výrazné zm n složení v ze ské populace. V tomto období dochází postupn ke snižování pr m rného dosaženého vzd lání a kvalifikace v z . Zatímco do roku 1989 m la v tšina v z alespo n jakou základní kvalifikaci a pracovní návyky, v následujícím období zvyšující se
podíl recidivist bez kvalifikace a pracovních zkušeností vytvá í zcela nové problémy v této oblasti.
Zpo átku nebyla této problematice v nována pot ebná pozornost, bylo vytvo eno n kolik doporu ení a návod , v tšina z nich však m la p i bližším zkoumání svá úskalí. V rozvíjejícím se tržním hospodá ství bylo pro v ze skou službu velmi obtížné udržet konkurenceschopnost výrobk a služeb ve srovnání se soukromým sektorem. V této dob nem la v ze ská služba zkušenosti a ani technologie, které by ji umožnily udržet se na trhu práce za podmínek, kdy se veškerá ekonomika orientovala na zvyšování efektivity práce a zvyšování kvalifikace zam stnanc .
2. Teoretická ást
2.1. V ze ská služba eské republiky
2.1.1. Základní informace
V ze ská služba eské republiky byla z ízena zákonem eské národní rady .555/1992 Sb., o v ze ské a justi ní stráži eské republiky, s ú inností od 1.ledna 2003. Hospoda í s majetkem státu a je jeho samostatnou ú etní jednotkou. Spravuje a st eží 35 v ze ských za ízení, z toho 11 vazebních v znic a 24 v znic, které se podle zp sobu vn jšího st ežení a zajišt ní bezpe nosti lení do ty základních typ :
• s dohledem,
• s dozorem,
• s ostrahou,
• se zvýšenou ostrahou.
Vedle základních typ v znic jsou v eské republice zvláštní v znice pro mladistvé, pro ženy a matky s d tmi. V rámci jedné v znice mohou být z ízena odd lení r zných typ , pokud tím není ohrožen ú el výkonu trestu.
Ve V ze ské služb eské republiky pracuje více než 10 700 zam stnanc , z toho více než polovinu tvo í p íslušníci v ze ské a justi ní stráže.
Pr m rný po et v zn ných osob v eské republice se pohybuje okolo 19 000, z toho asi jedna šestina je ve výkonu vazby1.
V ze ská služba eské republiky spolupracuje s Proba ní a media ní službou R, V ze skou duchovenskou pé í a dalšími nevládními organizacemi. P i své innosti pln respektuje Listinu základních práv a svobod a Doporu ení rady Evropy. iní tak nejen izolací pachatel trestné innosti, ale i vytvá ením vhodných podmínek pro reintegraci odsouzených osob do spole nosti po vykonání trestu odn tí svobody.
1 Generální editelství V ze ské služby R, eské v znice. Praha 2006
2.1.2. Úkoly V ze ské služby
V ze ská služba eské republiky svou inností zajiš uje výkon vazby, výkon trestu odn tí svobody a ochranu po ádku a bezpe nosti p i výkonu soudnictví, správ soud , p i innosti státních zastupitelstvech a Ministerstva spravedlnosti
eské republiky.
Hlavními úkoly V ze ské služby eské republiky ze zákona2 jsou:
• Spravování a st ežení vazebních v znic a v znic pro výkon trestu odn tí svobody.
• St ežení, p edvád ní a eskortování osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odn tí svobody.
• Prost ednictvím programu zacházení p sobí na v zn s cílem vytvo it p edpoklady pro jejich nekonfliktní zp sob života po propušt ní.
• Zabezpe uje úkoly p i p edcházení a odhalování trestné innosti osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odn tí svobody.
• Provádí výzkum v oboru penologie, využívá jeho výsledky a poznatky ve výkonu vazby a trestu odn tí svobody.
• Vytvá í podmínky pro pracovní a jinou ú elnou innost osob ve výkonu vazby a trestu odn tí svobody.
• Vede evidenci osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odn tí svobody na území eské republiky.
• Provozuje hospodá skou innost za ú elem zam stnávání osob ve výkonu trestu odn tí svobody, p ípadn i osob ve výkonu vazby.
2.1.3. Organiza ní struktura a rozd lení v znic
V ze ská služba eské republiky se lení na v ze skou stráž, justi ní stráž a správní službu, p i emž v ze ská a justi ní stráž mají postavení ozbrojeného sboru.
Správní služba zabezpe uje organiza ní, ekonomickou, výchovnou a další odbornou innost. Její sou ástí je zdravotnická služba.
2 Zákon o V ze ské služb a justi ní stráži eské republiky . 555/1992 Sb.
Základními lánky V ze ské služby eské republiky jsou generální editelství, vazební v znice a v znice, Institut vzd lávání V ze ské služby eské republiky, St ední odborné u ilišt , odborné u ilišt a u ilišt . Jednotlivé v znice a vazební v znice z izuje a zrušuje ministr spravedlnosti eské republiky, který také jmenuje a odvolává generálního editele VS R. Ten také jménem státu iní právní úkony za V ze skou službu, jmenuje a odvolává editele v znic, vazebních v znic a dalších organiza ních lánk V ze ské služby eské republiky.
Jednotlivé v znice se dále d lí dle stupn zajišt ní bezpe nosti na ty i základní typy:
• V znice s dohledem jsou nejmén st ežené objekty; kontrolu i st ežení zde provádí vychovatel. V zni mají neomezený pohyb, ložnice a ubytovny se nezamykají. V mimopracovní dob nosí odsouzení vlastní od v. Pracovišt mohou být mimo areál v ze ské služby, odsouzení mohou chodit na pracovišt sami a bez dozoru. Odsouzení mají možnost volného pohybu mimo v znici za ú elem sportovních i kulturních aktivit.
• V znice s dozorem jsou objekty s minimálním st ežením, kontrolu krom vychovatele zde provádí také dozorce. Odsouzení mají volný pohyb v rámci ubytovny, ta se na noc uzamyká. P i pohybu mimo v znici jsou odsouzení pod nep ímým dohledem. Pracovišt m že být mimo areál v znice.
• V znice s ostrahou tvo í st edn st ežené objekty. Odsouzení se ve v znici pohybují pod dohledem personálu, volný pohyb po v znici je povolen jen vyjíme n . Odsouzení jsou na noc uzamykání na celách. Práce odsouzených je umožn na pouze uvnit objekt V ze ské služby, mimo areál pouze na st ežených pracovištích. Na ubytovnách jsou uplatn ny prvky stavebn technického st ežení.
• V znice se zvýšenou ostrahou jsou objekty s nejvyšší mírou st ežení, stavebn technické prvky st ežení jsou zde uplat ovány v maximálním rozsahu. Pohyb odsouzených po v znici je zásadn pod p ímým dozorem.
Není povolen volný pohyb ani za ú elem pracovní innosti. Odsouzení jsou zamykáni na celách.
2.2. Negativní vlivy v zn ní
Uv zn ní (veškerá detence), a již ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odn tí svobody, znamená pro každého jedince silnou stresovou situaci, tato zahrnuje strádání v oblasti uspokojování psychických i fyzických pot eb. Uv zn ní znamená (Soch rek, 2002, s. 63):
“zát žová situace ze ztráty svobody, strach z budoucnosti, nejistoty apod.,
výrazný životní zlom, zejména u prvov zn ných;
spole enská stigmatizace (nálepka kriminálníka apod.), spojená s možnými sociálními dopady (rozpad rodiny, ztráta zam stnání, ztráta p átel, vý itky rodiny);
frustrace sekundárních pot eb (nemožnost uplatn ní zájm apod.);
nutnost strp ní ady zát žových situací (pobyt v malém prostoru, soužití s r znými lidmi, strp ní nep íjemných úkon - nap . osobní prohlídky);
ztráta soukromí a intimity“.
Tento stav vede k rozvoji frustrace a následné deprivace. „Frustrací je ozna ován stav nap tí, zklamání, které vzniká jako d sledek skute né, nebo zdánlivé p ekážky znemož ující subjektu dosažení subjektivn d ležitého cíle (uspokojování pot eby).“ (Švingalová, 2002, s. 30)
Frustrace základních pot eb ve zna né mí e pozm uje tzv. základní model chování a mobilizuje obranné mechanizmy, které mohou narušit bezproblémový výkon trestu odn tí svobody. Jeden z nejvíce závažných obranných mechanizm , nastupujících jako reakce na frustraci, je agrese.
Agrese jako reakce na frustraci se projevuje dle (Hartl a Hartlová, 2004, s. 172), jako agresivní chování zam ené k poškozování frustrující p ekážky. Agresivní chování v tomto p ípad m že mít podobu jak verbální (urážky, vyhrožovaní, i
slovní napadání personálu, i ostatních v z ), tak i podobu brachiální (fyzické násilí, napadení).
Agrese v zn v prost edí v znice m že být namí ena (Soch rek, 2002, s. 19):
• Proti sob
• Proti ostatním v z m
• Proti personálu v znice
• Proti za ízení v znice (ni ení vybavení cely atd.)
Pobyt v zn ve v zení p edstavuje život ve zna n stereotypním prost edí, kde jsou výrazn omezeny b žné sociální kontakty. V zn ná osoba se musí na nové prost edí orientovat a adaptovat se na n j. Toto je velmi t žký úkol zejména pro prvov zn né pachatele. Mezi další negativní vlivy mimo jiné m že pat it také v ze ský ád, káze a po ádek. V neposlední ad i tzv. šikana, jako nap . agresivní chování ze strany n kterých spoluv zn ných. Tyto p ípady pak umoc ují ostatní jinak zvládnutelné zát žové situace. Takovýto zážitek m že dokonce narušit sebev domí, integritu osobnosti a lidskou d stojnost. Vzhledem k p epln nosti v znic nelze vždy zaru it odd lené ubytování prvov zn ných a recidivist , což m že mít za následek získávání (rozvíjení) nových kriminálních zkušeností. Mezi další faktory, které se negativn podepisují na osobnosti v zn , mohu vyjmenovat nap íklad tyto:
• Ztráta spole enské prestiže
• Ztráta profesní role a postavení
• Snížená možnost najít zam stnání po propušt ní
• Ztráta kontakt s rodinou
• Ztráta citových vazeb
• U delších trest asto dochází k rozpadu rodiny
• V p ípad nezam stnání dochází k odbourávání pracovních návyk
Z hlediska problematiky zam stnávání v zn ných osob je t eba íci, že jeden z hlavních negativních vliv p sobících na v zn je práv nedostatek práce. Práce v zn ných osob výrazným zp sobem odbourává zna nou ást negativních vliv
uvedených výše. Umož uje naplnit pot ebu seberealizace, as vypln ný smysluplnou prací, kdy v ze má možnost posoudit užitek své práce, potla uje pocit promarn ného asu. Nedochází k odbourávání pracovních návyk . Už jenom samotné opušt ní v ze ské cely a pobyt na pracovišti pomáhá snižovat psychickou zát ž, která vzniká p i pobytu v uzav ené sociální skupin bez možnosti úniku do soukromí (ponorková nemoc).
2.3. Psychologické aspekty uv zn ní
Uv zn ní s sebou zpravidla nese zm nu životní situace. Jedinec se dostane do role v zn , ve velmi krátké dob se zm ní jeho prožívání, chování i uvažování.
Pro jedince tato situace p edstavuje zpravidla velkou psychickou zát ž. Dlouhodobé odn tí svobody je asto pomalým procesem sociální deformace, jehož podstatou je absence v tšiny druh sociálních interakcí.
2.3.1. Krize z uv zn ní
Soch rek v této souvislosti používá pojem tzv. „krize z uv zn ní“. Dle jeho názoru jádrem krize z uv zn ní „je vlastn deformovaný, odchylný, zm n ný, nez ídka i náhradní zp sob uspokojování pot eb, a to a už primárních (biologických) i sekundárních (psychologických i sociálních). Dá se tedy íci, že základem krize z uv zn ní je též depriva ní situace“ (Soch rek, 2002, s. 68).
Výše zmi ovaný autor rozlišuje následující stádia typického pr b hu krize z uv zn ní:
propuknutí krize popírání krize zajetí krizí
vyrovnání se s krizí odezn ní krize
Propuknutí krize – jde o bezprost ední reakci na vlastní akt uv zn ní. M že mít povahu protestního chování (hysterie, k ik) nebo naopak apatie, smutek, úzkost.
P estože se ve vazebních v znicích striktn odd lují prvov zn ní od d íve již v zn ných, obvin ný m že být umíst n na cele s lidmi, kte í jsou ve vazb již delší dobu, znají personál i ád. Ti mu p edávají zkušenosti, radí mu, asto jeho nev domosti i psychického stavu zneužívají.
Popírání krize – jedná se o stav „jako by se nic nestalo“. U mladých v z asto nastupuje pozérství, asto se staví do role „machra“. V chování se tato forma projevuje astým upozor ováním na svou osobu, neoprávn nými stížnostmi, drzostí v i personálu apod.
Zajetí krizí – intruze. Bývá charakteristické nutkavými myšlenkami (obsesemi).
Jde o velmi nep íjemné myšlenky, avšak subjektivn neovládané. Jedinec se však díky obranným mechanism m postupn s krizí vyrovnává, a v podstat p ijímá novou situaci.
Vyrovnání se s krizí – jde o fázi adaptace na podmínky, které nejdou zm nit.
Tzv. rychlá, pozitivní a bezproblémová adaptace však bývá varovným signálem pro budoucnost v zn ného jedince.
Odezn ní krize - dle zmi ovaného autora p edstavuje poslední etapu, p i emž u jedince nastává smí ení se s danou situací.
2.3.2. Prizonizace
Úsp šné „ p ežití“ tradi ního výkonu trestu odn tí svobody vyžaduje adaptaci na život ve v ze ském prost edí. Adaptace v tomto smyslu znamená p ijetí nových norem a pravidel, osvojení si nových, z hlediska p ežití výhodn jších vzorc chování.
Vzorce chování pot ebné k životu mimo v zení naopak vyhasínají. Takto adaptovaný jedinec má po delší dob strávené ve v zení horší kriminální prognózu – tedy vyšší pravd podobnost recidivy. Toto postupné p izp sobování se zp sobu života ve v zení a spole enství odsouzených se nazývá prizonizace (Blatníková, 2004, s. 18).
Prizonizace, tedy adaptace na život ve v zení, podle Vágnerové (2004, s. 820) se dle ( írtková a ervinka , 1994) d lí na institucionalizaci a na ideologizaci.
2.3.3. Institucionalizace
Dle Vágnerové (2004, s. 820) institucionalizace ozna uje skute nost, že lov k se adaptuje na vysoce organizovaný zp sob života ve v zení spojený se ztrátou samostatnosti a iniciativy. Osobnost v p ípad dlouhodobého, nebo opakovaného trestu odn tí svobody v mnoha složkách degraduje. Jedinec postupn ztrácí schopnost samostatn se rozhodovat a bude i po propušt ní z výkonu trestu závislý na iniciativ jiných lidí.
2.3.4. Ideologizace
Ideologizace podle Vágnerové (2004, s. 821) znamená p ijetí norem a pravidel v ze ského prost edí. Nemusí jít jen o formální p izp sobení, ale i o p ijetí jiného hodnotového systému, o ztotožn ní s touto minoritní skupinou. To se projevuje nap . vymezením hranice mezi skupinou v zn ných osob a nep átelským okolím, v tomto p ípad v ze ským personálem. Toto posiluje nap . i úprava zevn jšku (uniforma na stran personálu, v ze ský od v u odsouzených). Akceptace skupinové identity je pro v zn asto oporou, a proto ji asto p ijímá. Toto m že dokonce i vést k rozvoji kriminálních znalostí a dovedností p i vým n informací o možnostech r zné trestné innosti. Adaptace na nové prost edí se také projevuje p ijetím specifického žargonu, který je jedním ze znak specifi nosti skupiny v z a jejich vymezení.
2.3.5. Sociální aspekty uv zn ní
O výkonu trestu odn tí svobody se asto mluví v souvislosti s pojmem resocializace. Resocializace je proces p sobení na v zn takovým zp sobem, aby se usnadnilo jeho následné znovuza len ní do spole nosti. Ovšem prost edí a podmínky výkonu trestu odn tí svobody p es veškerou snahu z stávají pro sv j charakter a specifika prost edím spíše desocializa ním.
Vylou ení ze spole nosti a ztráta svobody velmi výrazn zhoršuje sociální status odsouzeného. Dochází k ohrožení b žných sociálních vazeb na nejbližší okolí.
Uv zn ním dochází k zp etrhání v tšiny sociálních vazeb, bohužel vedle negativních vazeb (party, gangy atd.), dochází také n kdy k zp etrhávání sociálních pozitivních vazeb na rodinu, i p íbuzné. Riziko rozbití rodiny roste úm rn s délkou trestu, je
ovlivn no zejména kvalitou vztahu a vybudovaným zázemím. Jeden z dalších negativních vliv p sobící na rodinu je ztráta nebo omezení možnosti hmotn rodinu zabezpe it. Ztráta základní sociální vazby na rodinu m že ve svých d sledcích zp sobit vytvá ení náhradních sociálních vazeb na spoluv zn . Tyto vazby pak mohou p etrvávat i po propušt ní z výkonu trestu, což zvyšuje riziko následné recidivy.
U odsouzeného dochází k tzv. sociální stigmatizaci, spole nost vnímá pobyt ve v zení jako znak naprosté sociální nep izp sobivosti, p ípadn i nebezpe nosti.
Toto p sobí jako p ekážka p i p ípadné resocializaci a zejména p i reintegraci zp t do spole nosti. Odsouzený po propušt ní m že mít problémy p i hledání zam stnání. P ípadná následná nezam stnanost v kombinaci s faktem, že velmi
asto odchází z výkonu trestu zadlužen, m že vyústit v další kriminální innost.
2.4. Minimalizace negativních vliv
Minimalizací výše popsaných vliv se zabývají p edevším specialisté odd lení výkonu vazby a trestu. U osob se špatnou adapta ní schopností na prost edí v zení je pot eba provád t ast jší pohovory se specialisty, psychology a dalšími odbornými pracovníky. Aktivity na potla ování negativní vliv je t eba p ednostn uplat ovat u rizikových skupin, kterými jsou: mladiství a mladí dosp lí, p ípadn prvotrestaní.
V zni, u kterých to jejich za azení umož uje, mají možnost využívat extramurálních aktivit (mimo v znici), nap . opušt ní v znice v souvislosti s návšt vou, p erušení trestu atd. Tyto aktivity ú inn snižují dopad sociální izolace.
Také je velmi d ležité napomáhat udržování a posilování funk ních vztah s vn jším sv tem, a se již jedná o rodinu, p átele, blízké osoby nebo i zam stnavatele.
Udržení pozitivních sociálních vazeb, kontakt s rodinou a blízkými, je velmi d ležitým faktorem výkonu trestu odn tí svobody. D v ra a podpora rodiny jsou v t žké životní situaci, jakou výkon vazby a trestu pro v tšinu osob je, nedocenitelné.
Práv z výše uvedených d vod jsou velmi asté žádosti odsouzených o p e azení do v znice bližší k místu trvalého bydlišt .
Formy návšt v se liší podle možností v znic a podle osobností v z . Nejprogresivn jší formou je tzv. forma volných návšt v mimo v znici. Dále jsou organizovány návšt vy nestandardní - p i respektování soukromí, a tedy absenci
vizuální i sluchové kontroly. B žné jsou návšt vy "restaura ním" zp sobem.
Výjime n je užíváno pro návšt vy místností s p epážkou, pop ípad s odposlechem komunika ního telefonu.
Každý odsouzený po ode tení 8 hodin na spánek má 16 hodin volného asu, který je t eba smyslupln zaplnit. Pro odsouzené se zpracovává program zacházení.
Program zacházení, d íve nazývaný resocializa ní program, je velice d ležitou sou ástí výkonu trestu odn tí svobody. Již b hem pobytu v nástupním odd lení nabídne pedagog odsouzenému na základ komplexní zprávy z alternativ program zacházení vycházejících z možností v znice ty, které pro n j považuje za vhodné.
Pokud si odsouzený nezvolí n kterou z navržených alternativ programu zacházení, zú astní se minimálního programu zacházení.
Program zacházení se lení na :
• pracovní aktivity,
• vzd lávací aktivity,
• speciáln výchovné aktivity,
• zájmové aktivity,
• oblast utvá ení vn jších vztah
Jako nejú eln jší a nejsmyslupln jší vypln ní on ch 16 hodin volného asu se zde zjevn nabízejí pracovní aktivity, p ípadn vzd lávací aktivity. O tyto aktivity je také mezi odsouzenými nejv tší zájem. Bohužel není za sou asných podmínek v možnostech v ze ské služby tento zájem uspokojit, protože školící st ediska, kde by si odsouzení mohli doplnit, p ípadn dokon it vzd lání, nejsou sou ástí každé
v znice (v sou asné dob mají odsouzení možnost vzd lávat se pouze v 7 v znicích).
Jiná je již situace s pracovními aktivitami, v tším i menším po tem pracovních míst disponuje dnes již každá v znice. Pokud by místní dispozice v znice neumož ovala zam stnávání u n jakého externího podnikatelského subjektu, i na vlastním hospodá ském provozu, tak i p es to každá v znice umož uje pracovat odsouzeným alespo ve vnit ní režii. Tato situace nastává p edevším u vazebních v znic.
2.5. Zam stnávání v zn ných osob
Prvo adým a významným prvkem v procesu resocializace (p evýchovy) odsouzených je jejich za len ní do pracovního procesu a vytvo ení si základních pracovních návyk pro individuální uplatn ní ve spole nosti po propušt ní z výkonu trestu odn tí svobody, s cílem vybudovat si bezproblémové uplatn ní ve spole nosti.
V tšina odsouzených p ed nástupem do v zení nepracovala nebo pracovala jen krátkodob , a pro svou existenci ve spole nosti si obstarávala své základní pot eby trestnou inností. Zejména u recidivist uv zn ných za opakovanou trestnou innost je za len ní do pracovní innosti významným prvkem pro p evýchovu a výrazn zvyšuje nad ji následného uplatn ní se ve spole nosti. Zna ná ást odsouzených a zejména osoby s opakovanou trestnou inností po ukon ení trestu op t na svobod nepracuje, nebo pracuje jen krátkodob a základní existen ní prost edky si obstarává znovu trestnou inností.
Význam práce pro resocializaci (p evýchovu) odsouzených je v praxi n kdy u odsouzených (zejména u recidivist ) kontradiktorický, a to z d vodu negativního vztahu k práci. Na základ negativních osobních rys a záporných charakterových vlastností pro návyk se zapojit do pracovního procesu a za len ní se do spole nosti, tato skupina odsouzených chápe za azení do práce jako formu trestu, a po krátké dob jsou vy azováni z pracovní innosti z d vod velmi nekvalitních a neuspokojivých pracovních výsledk .
Naopak odsouzenému, který má vytvo en pozitivní vztah k práci, pracovní innosti ve výkonu trestu pomáhají p ekonávat stavy psychického nap tí, které jsou spojené s pobytem ve výkonu trestu a ve svém pracovním za azení dosahuje tento odsouzený obvykle velmi dobrých pracovních výsledk .
Za len ní odsouzeného do práce má pro odsouzeného i stát ekonomický smysl, zejména snížení náklad na výkon trestu ve v znici. Odsouzený za azený do práce hradí 45 K za denní pobyt ve v znici, podílí se na p ípadné vyživovací povinnosti v i rodin , má možnost áste n splácet dluhy a pen žní nároky vzniklé z trestné innosti, hradit náklady soudního ízení, je plátcem sociálního a zdravotního pojišt ní a dan z p íjm . ást pracovní odm ny odsouzeného, která zbývá po provedení zákonných srážek, se rozd lí na kapesné a úložné. Zatímco financemi uloženými jako kapesné m že odsouzený nakládat pln dle svého uvážení a nesmí
být tato ástka zatížena žádnou srážkou, erpání pen z z úložného ú tu se ídí zvláštními p edpisy3, na tomto ú tu je blokována ástka 2 000,- K . Odsouzený smí nakládat pouze s prost edky nad 2 000,- K , za p edpokladu, že nemá žádné pohledávky.
Dle dosavadních praktických zkušeností má negativní vliv na motivaci odsouzeného za azovat se do pracovního procesu novela zákona .169/1999 Sb. o výkonu trestu a odn tí svobody, viz. § 35 ods.2, kde je od povinnosti hradit náklady trestu osvobozen odsouzený, který nebyl nezavin n za azen do práce a nem l jiný p íjem nebo hotovost. Povinnost hradit náklady na výkon trestu v délce max. 30 dní má jen odsouzený, kterému byla nabídnuta práce a bez závažných d vod tuto práci odmítl, a dále odsouzený za azený do práce, za ínaje dnem nástupu do práce.
Odsouzenému, který není za azen do práce, poskytuje v znice sociální kapesné v p ípad , že neodmítl bez závažného d vodu práci a nem l v období jednoho kalendá ního m síce jiný p íjem nebo jinou hotovost ve výši alespo 100 K . Odsouzenéný, kterému není nabídnuta práce a nemá jiný p íjem, je osvobozen od hrazení náklad na výkon trestu.
Na základ negativních ú ink na motivaci odsouzených se za azovat do pracovního procesu V ze ská služba R iniciovala již v roce 2004 do parlamentu R návrh na zm nu zákona o rozú tování náklad . Základní zm na návrhu na novelu zákona o rozú tování náklad se týká nahrazení pevné sazby úhrad za pobyt ve výkonu trestu procentní sazbou z pracovní odm ny odsouzeného. V praxi je uplat ování pevné sazby 45 K za denní pobyt ve v znici pro v zn , za azeného do práce, velmi asto sporný, zejména z d vodu nízkých finan ních odm n za vykonávání nekvalifikované a p edevším nárazové práce v období pracovního za azení. Navrhovaná legislativní zm na je v ú innosti od 1.5.2005 a stanovuje úhradu náklad výkonu trestu ve výši 40 % z isté odm ny, nejvýše však 1 500 K za kalendá ní m síc. Je reálný p edpoklad, že tato zm na bude mít pozitivní vliv na postupné zvyšování motivace odsouzených aktivn se zapojovat do pracovních proces . P esto význam práce pro odsouzeného je d ležitým prvkem v procesu resocializace a pomáhá odsouzeným po ukon ení trestu se za lenit do spole nosti.
3 Vnit ní ád V znice, p íloha , 8 str. 3 ( .j.: 201/2004 – 09/30)
2.6. Díl í formy zam stnávání
2.6.1. Vnit ní režie
Zam stnáváním ve vlastní režii v znice se rozumí zam stnávání odsouzených osob na pozicích, které zajiš ují vnit ní pot eby chodu v znice. Nej ast ji se jedná o práci v kuchy ských provozech, na provozech údržby budovy, údržba vozového parku a podobná pracovní místa. Míra zam stnávání je p ímo závislá na p id lených finan ních prost edcích pro odm ování odsouzených. Tato forma zam stnávání je nejjednodušší a nejdostupn jší, využívá se tém ve všech v ze ských za ízeních, zejména pro vazební v znice to m že být jediná dostupná forma zam stnávání v zn ných osob.
2.6.2. Vlastní výroba
N které v znice realizují zam stnávání v zn ných osob v oblasti vlastní výroby. Odsouzení vyráb jí produkty, které jsou jako zboží dodávané do ostatních v znic. Jedná se zejména o kancelá ský nábytek, stavebn technické prost edky (m íže, celové dve e), textilní výrobky pro odsouzené i pro p íslušníky a podobný sortiment. Veškeré produkty, p ípadn služby, které takovéto provozy nabízejí, jsou ur eny p edevším pro vnit ní pot ebu V ze ské služby eské republiky. Jako takové proto nejlépe odrážejí pot ebu na parametry a vlastnosti pot ebného materiálu, protože se vlastn jedná o produkty vyráb né na míru p ímo pro v ze skou službu.
V n kterých p ípadech jsou výrobky nabízeny také mimo v ze skou službu, jako konkrétní p íklad lze uvést již zmi ovanou výrobu nábytku, který je dodáván i do jiných rezort státní správy, nej ast ji se však jedná o resort ministerstva spravedlnosti – zejména soudy. Další resorty (nap . ministerstva obrany, i vnitra) jsou oslovovány také, avšak bez výrazn jších úsp ch .
Tyto výrobní provozy jsou realizovány v objektech v ze ské služby, proto negenerují další komplikace spojené s transportem v z a s jejich st ežením.
Finan ní prost edky jsou získávány z finan ních výnos t chto provoz a je tedy nutné dodržet nejmén vyrovnané hospoda ení.
Hlavním p ínosem tohoto zp sobu zam stnávání je zejména ochrana t chto provoz p ed konkuren ním tlakem otev eného trhu.
2.6.3. St edisko hospodá ské innosti
St ediska hospodá ské innosti mají obdobné postavení jako vlastní výroba, v znice však provozuje hospodá skou innost na základ živnostenského oprávn ní, které je vystaveno vždy na konkrétní provoz. V p ípad zam stnávání obvin ných je práce sjednaná na základ b žné pracovní smlouvy a za práci náleží obvin nému plat stejn , jako tomu je u ostatních zam stnanc . Ú elem hospodá ské innosti je mimo zam stnávání osob ve výkonu trestu odn tí svobody a vazby také zvyšování jejich kvalifikace, pomoc p i získávání nové kvalifikace pro tyto osoby a využívání kvalifikace, kterou dosud získaly. V sou asné dob v ze ská služba zahájila p ípravu certifikace systému jakosti dle ISO 9001 pro n které své provozy, to by m lo zvýšit konkurenceschopnost nabízených produkt a umožnit zvýšení objemu výroby, což v kone ném d sledku p ináší v tší množství pracovních p íležitostí pro odsouzené.
Hospodá ská innost je p ínosem i pro samotnou v znici, nebo finan ní prost edky získané z této innosti se stávají po zdan ní mimorozpo tovým zdrojem k použití ve v znici, kde byly vyprodukovány.
2.6.4. Zam stnávání odsouzených u podnikatelských subjekt
Spolupracující podnikatelské subjekty, p estože se jedná p evážn o drobné a st ední podnikatele, jsou z pohledu rozvoje zam stnávání pro následující období klí ové. Výrobní plochy, na kterých lze zam stnávat odsouzené, jsou v sou astné dob využity z 97 %. Podnikatelské subjekty se spíše zajímají o možnost pracovního umíst ní odsouzených na jejich pracovištích, p ípadn mají zájem o celé volné haly pro z ízení svého pracovišt . V tomto p ípad je odsouzený zam stnán p ímo u externího podnikatelského subjektu. Zam stnavatel za v zn platí zdravotní a sociální pojišt ní, v ze pak pobírá odm nu za vykonanou práci. Protože výsledné produkty práce odsouzených jsou sm ovány v tomto p ípad na volný trh, kde musí obstát p ed konkurencí, jsou na práci odsouzených kladeny vysoké nároky jak na kvalitu práce, tak i na efektivitu.
2.7. Kroky vedoucí ke zvyšování zam stnanosti odsouzených
Na zasedání dne 29. dubna 1998 vláda projednala materiál týkající se n kterých opat ení, vedoucích k dalšímu zvýšení zam stnanosti odsouzených.
Následným usnesením . 296/98 uložila tehdejší ministryni spravedlnosti, aby pokra ovala „ve vyhledávání možností pro zam stnávání odsouzených ve výkonu trestu odn tí svobody“a vládu o tom do konce roku 1999 informovala.
Zatímco p ed rokem 1989 zam stnat odsouzené nejen nebylo problémem, dokonce nabídka pracovních p íležitostí byla vyšší, než jich bylo možné zam stnat, po ínaje rokem 1990 poptávka po práci odsouzených, tudíž i jejich zam stnanost výrazn klesá4. V sou asné dob se pohybuje mírn pod 40 % všech zam stnatelných odsouzených.
Úsp šnost komunistického režimu nespo ívala v tom, že by v oblasti zam stnávání odsouzených byl výkonn jším, ale v tom, že v rámci plánovaného hospodá ství nebylo problémem státním podnik m ur ovat kvóty zam stnaných odsouzených a p inutit je tyto kvóty dodržovat. Navíc v d sledku chronického nedostatku pracovních sil, zejména díky velmi nízké produktivit práce v drtivé v tšin státních podnik , byla nabídka práce odsouzených vítaným ešením.
Zájem komunistického státu odsouzené zam stnávat neodrážel však na prvém míst snahu o jejich p evýchovu, resocializaci. Do posledních chvil své existence do n j promítal zejména své pojetí odsouzených jako levných, snadno vyko is ovatelných individuí, použitelných i pro ty nejhorší druhy práce, a vnímání celé ady druh prací jako jednu z forem trestu. Zam stnávání odsouzených, i když odsouzení pro tyto ú ely v pozd jších letech nebyli fabrikováni v takovém rozsahu, jako se d lo kup íkladu v letech padesátých, m lo proto více charakter nucených prací, jakéhosi zost ení trestu nad rámec ú edn formulovaného rozsudku.
Stav p ed rokem 1989 a dnešní vývoj jsou proto nesoum itelné situace.
V ze ská služba eské republiky zam stnávání odsouzených osob stejn jako v kterékoli jiné civilizované zemi, vnímá jako innost, pomocí které se v rámci resocializa ního programu usiluje o p ijatelný návrat odsouzeného do spole nosti
4 Mnoho podnik , které se významn podílely na zam stnávání odsouzených, získalo negativní zkušenost mimo jiné s velkou amnestií v roce 1990, v jejímž d sledku musely ze dne na den zajistit svoji výrobu, zabezpe ovanou prací odsouzených, nyní hromadn propušt ných, náhradními pracovními silami. Zmín ná zkušenost je p edevším u í, že z podnikatelského hlediska výroba dlouhodob ji spojená s prací odsouzených m že obsahovat zna ná, p edem neodhadnutelná rizika.
cestou získání konkrétní odbornosti, kvalifikace a v neposlední ad pot ebných pracovních návyk . To umož uje nezanedbateln vylepšit ekonomickou situaci odsouzeného, který výrazným zp sobem snižuje spole ností hrazené náklady výkonu trestu, odsouzený se takto aktivn podílí na úhrad sociálního a zdravotního pojišt ní, v etn podílu na platb dan z p íjmu a p ípadných vyživovacích povinností v i rodin a pod.
Podnikatelský charakter zam stnávání odsouzených (vyjma zam stnávání odsouzených v tzv. „vnit ní režii“), a nezbytnost tuto innost napl ovat v tržním prost edí, jsou skute nostmi, které její koncepci nutn musí ovlivnit. Nabídka odsouzených jako pracovních sil na trhu práce musí proto být konkurenceschopná, nabídka produkt , které lze pomocí práce odsouzených realizovat, rovn ž, a to jak z hlediska ceny, tak kvality. V této souvislosti je možné najít jen velmi málo porovnatelných výhod, které by práci odsouzených p edur ily k výrazným podnikatelským úsp ch m.
Nabízí se zde zpravidla práce osob nevalné kvalifikace. Pracovní síla, do níž se v rozsáhlejší mí e investovat soukromému podnikateli zpravidla nejen nevyplácí, je i spojeno pro n j s neúm rn vysokým rizikem. Omezena je i možnost budovat sehrané pracovní týmy s dlouhodob jším profesionálním výhledem. V d sledku zmín ných skute ností je nezbytné pro zam stnávání odsouzených volit jen takové druhy výroby, které jsou bu technologicky velice jednoduché, nebo které lze technologicky rozložit do po sob jdoucích jednoduchých, snadno osvojitelných úkon . Protože cena práce odsouzených prudce vzr stá, pokud by m li být zam stnáváni mimo v znice (s výjimkou odsouzených, vykonávajících trest odn tí svobody s možností volného pohybu), je žádoucí, aby výrobní aktivity naopak putovaly do v znic. D vodem není pouze požadavek na st ežení, ale nap íklad také zajišt ní stravovacího a hygienického zázemí apod.
V sou asné dob se da í držet zam stnanost odsouzených z celkového po tu zam stnatelných (jedná se zpravidla o 85 až 86 % celkového po tu odsouzených) mírn pod 40 %. Pokud by se uvedená míra m la zvednout nejmén na 60 %, dosahovala by míra zam stnanosti úrovn nap íklad skandinávských zemí. Míra zam stnanosti zam stnavatelných osob by se tedy výhledov m la pohybovat kolem 80 %.
To by znamenalo vytvo it pracovní p íležitosti pro dalších asi 2 200 odsouzených, tedy p inést do v znic objem práce, srovnatelný nap íklad s výrobní
kapacitou 4 až 5 st edních firem se souhrnným ro ním obratem ve výši 1,5 až 2 mld.
K . Zajistit takovou výrobu kapitálov a technologicky na trhu není otázkou, uskute nitelnou ze dne na den. Jedná se o proces, jehož napln ní si žádá delší
asový horizont.
2.8. Stávající situace
V pr b hu 90. let minulého století se V ze ská služba musela v oblasti zam stnávání odsouzených p edevším vyrovnávat se skute ností, že se stala standardním ú astníkem trhu práce, celá ada státních podnik , dosud rozhodujících poskytovatel pracovních p íležitostí, se hned zpo átku 90. let minulého století na trhu práce reorientovala, výrazn klesla úrove v ze ské populace z hlediska osvojených dovedností, pracovních návyk apod. Z t chto d vod hrozilo, že zam stnanost odsouzených bude soustavn klesat a limitn se blížit nule.
Významnou roli vedoucí sm rem k op tovnému oživení zam stnanosti, sehrálo opat ení, které umožnilo jednotlivým editel m v znic sjednávat spolupráci s místními firmami, pop ípad firmami, jevícími zájem o práci v z v konkrétní v znici. Na rozdíl od minulosti, kdy s jedním státním podnikem byly spojeny ádov stovky pracovních p íležitostí, nabídka ze strany soukromých firem v sou asné dob zpravidla nep esáhne n kolik desítek pracovních p íležitostí. Podnikatel, který p inese do v znice 30 a více pracovních p íležitostí, se vyskytuje z ídkakdy. Celkov v ze ská služba spolupracuje se zhruba 316 (v . 250ti st edisky hospodá ské innosti - dále jen SH ) firmami, kdy každá z firem zam stnává v pr m ru 6,4 odsouzených. Firem, které zam stnávají více jak 30 odsouzených, je v sou asné dob 22, což p edstavuje 6,96 % celkového po tu spolupracujících firem. Vzdor tomu spolupráce se soukromými firmami p edstavuje klí ový faktor, ovliv ující celkovou
zam stnanost.
Je z ejmé, že dominantní formu zam stnávání odsouzených ve sledovaných letech p edstavuje na prvém míst spolupráce s cizími subjekty, na míst druhém tzv. vnit ní režie, tedy práce ve vnit ních provozech v znice.
P estože celkový po et zam stnaných odsouzených neklesl pod úrove roku 1995, lze v posledním roce vysledovat ur itou sestupnou tendenci. Možný rozsah
pracovních p íležitostí pro odsouzené ve vnit ních provozech v znic je vy erpán.
Limitován je jednak rozpo tem, jednak provozními pot ebami v znic.
Zájem ze strany soukromých podnikatel klesá zejména v d sledku rostoucí konkurence na trhu práce. Vedle toho možnosti nabídnout externím podnikatelským subjekt m konkrétní výrobní kapacitu jsou vy erpány. V ze ská služba m že nanejvýš nabídnout n které z n kolika málo prázdných výrobních hal, jejichž využitelnost je zpravidla velmi sporná, pop ípad si vyžaduje zna ný objem nejen p ímých, ale i nep ímých investi ních výdaj . Budoucnost má naopak spolupráce obdobného charakteru, jaká byla v letošním roce navázána ve v znici v Kynšperk- Kolová, kde ve spolupráci se soukromým podnikatelem byla zahájena recyklace textilního odpadu, s výhledem vytvo it do nejpozd ji jednoho roku až 100 pracovních p íležitostí pro odsouzené.
Další velmi významnou formou zam stnávání odsouzených je hospodá ská innost v tom smyslu, jak ji umož ují rozpo tová pravidla. Z tabulky však vyplývá, že její význam z hlediska po tu zam stnaných odsouzených ve sledovaných letech klesá. Jako p í iny stávajícího vývoje lze nacházet v zásad následující :
• Konkrétní st edisko hospodá ské innosti sehrává roli kooperanta pro externí podnikatelský subjekt; ten zajiš uje jak technologii, tak i dodávky, st edisko je tak bezprost edn závislé na momentální obchodní úsp šnosti, i naopak neúsp šnosti svého partnera.
• Pro hospodá skou innost jsou dosud voleny p edevším aktivity, produkty i služby, jejichž uplatn ní na trhu má pouze do asnou úsp šnost, pop ípad si z d vodu konkurenceschopnosti vynucuje neustálou racionalizaci technologického procesu, v kone ném d sledku vede tak k poklesu pot eby živé pracovní, zejména mén kvalifikované nebo nekvalifikované síly.
• Stále nedostate n rozvinutá akvizi ní innost v ze ské služby samé.
P es uvedené p í iny p edstavuje práv tato oblast rozhodující zdroj r stu po tu pracovních p íležitostí pro odsouzené. Podmínkou úsp chu je však nalézt aktivity, v rámci kterých bude v ze ská služba produkovat výrobky, pop ípad služby, jež splní následující podmínky:
• Budou obchodn úsp šné.
• Budou investi n minimáln náro né.
• Budou maximáln vyt žovat stávají produk ní kapacity v ze ské služby
• Nebudou postaveny na technologiích v kone ném d sledku vyt s ujících živou pracovní sílu
• Budou generovat dostate ný objem pracovním míst, vyžadujících jednoduché a krátkodobé zapracování.
Bohužel je nutno konstatovat, že se zhoršuje kvalita v ze ské populace z hlediska možnosti vytvá et pro ni vhodné pracovní p íležitosti. Jedná se jak o snižující se kvalifikaci v zn ných osob, tak také horší zdravotní stav odsouzených.
Vzdor absolutnímu r stu pr m rného po tu odsouzených v letech 1996 až 2000, klesal v n m podíl odsouzených zam stnatelných z hlediska zdravotního.
2.9. ešení stávajícího stavu
Spolupráce s cizími podnikatelskými subjekty bude i nadále klí ovou, pokud V ze ská služba bude usilovat alespo o udržení stávající úrovn zam stnanosti odsouzených. Aby tohoto cíle dosáhla, p ijala v poslední dob celou adu opat ení, vedoucí k vyšší flexibilit a ke zv tšení prostoru pro takovou spolupráci. Jedním z nejvýznamn jších opat ení bylo zrušení 40% povinné p irážky, kterou dosud musely v znice ú tovat k fakturované práci odsouzených, konané ve prosp ch soukromého podnikatele.
Pokud má V ze ská služba dál zvyšovat úrove zam stnanosti odsouzených, musí hledat t žišt zejména v aktivitách, které:
• Generují zna ný rozsah jednoduché ru ní práce.
• Jsou s to usp t na trhu.
• Nevyžadují rozsáhlé investi ní výdaje.
• Své investi ní pot eby pokrývají v ase na základ realizovaných tržeb.
• Jsou s to maximáln vyt žovat stávající výrobní kapacity V ze ské služby.
Jedno z prvních opat ení, které v ze ská služba v sou asné dob za íná realizovat, se týká p eskupení jednotlivých forem zam stnávání, a to zejména mezi prací v tzv. vnit ní režii a hospodá skou inností ve prosp ch hospodá ské innosti.
Toto se týká zejména inností a služeb, které si v ze ská služba sama sob poskytuje (šití prádla, praní, výroba nábytku, zem d lská výroba apod.), jako hlavní p ínos takovéto zm ny lze uvést nap íklad:
• Vytvo í tak prostor i pro jejich komer ní zhodnocení mimo v ze skou službu.
• Bude postupn zvyšovat po et takto zam stnaných odsouzených.
• V neposlední ad sníží pot ebu erpat mzdové prost edky pro odsouzené p ímo ze státního rozpo tu.
Dalším z opat ení, které V ze ská služba p ipravuje, je provázání vzd lávacích aktivit (u ovské obory, zau ovací kursy apod.) s pot ebou uplatn ní konkrétních emesel v rámci vnit ního provozu v znic. Dosáhne tak trojího efektu:
• Ve vnit ních provozech, zejména v údržb , budou pracovat pro v znici p edevším odsouzení, kte í se sou asn v p edm tu své práce vzd lávají.
• Aniž by byla snížena kvalita poskytované služby, práce ve vnit ních provozech se nákladov sníží v d sledku toho, že ada inností bude vykonávána v rámci ízené praxe daného u ebního oboru.
• Zvýší se zájem alespo n kterých odsouzených v profesi vykonávané se vzd lávat a úsp šn se vzd lat, a ukotvit si ji tak pro další život.
2.9.1. P íklad dalšího rozvoje hospodá ské innosti
Dosáhnout rozvoje hospodá ské innosti jako hlavního t žišt r stu zam stnanosti odsouzených si vynucuje do ní vnést a realizovat celou adu projekt , které spl ují shora uvedené podmínky. Jedním z nejvýznamn jší projekt , které v sou asné dob V ze ská služba p ipravuje a již postupn uvádí v život, je recyklace textilního odpadu formou ru ního tkaní.
Projekt zasahuje v zásad dv rozhodující oblasti, týkající se zacházení s odsouzenými:
2.9.2. Vzd lávání
V rámci u ebního oboru truhlá bude V ze ská služba stav t pot ebné ru ní stavy, v p ímé návaznosti bude V ze ská služba p ipravovat záu ních kursy, které budou p ipravovat tkalce z ad odsouzených v oboru ru ního tkaní.
2.9.3. Pracovní terapie
Ru ní tkaní (zejména tkaniny i koberce v tší ší e), synchronizace inností po sob jdoucích, i probíhajících paraleln , nutí tak ú astníky k ur ité form teamové práce.
