TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Ekonomická fakulta

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2013 Jaroslav Šimon

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Ekonomická fakulta

Studijní program: B6209 Systémové inženýrství a informatika Studijní obor: Manažerská informatika

Pilotní projekt elektronické kontrolní karty vozu v hale M13 v Mladé Boleslavi

Pilot project of electronic control card of vehicle in hall M13 in Mladá Boleslav

Číslo práce: BP-EF-KIN-2013-24

Jaroslav Šimon

Vedoucí práce: Ing. Petr Weinlich, Ph.D., katedra informatiky Konzultant: Ing. Miroslav Grepl, GQA, Škoda Auto a.s.

Počet stran: 38 Počet příloh: 1

Datum odevzdání: 7. 1. 2013

TECHNICKÁ UNIVERZITA v LIBERCI

Ekonomická fakulta

Akademický rok: 2oJ'2

/2oI3

ZAD

^NÍ

gaKAtÁŘsxÉ _pnÁcp

(PRoJEKTU, UvtĚt

pcxÉHo oÍlA,

utvtĚlpct<ÉHo rrýxoNu)

Jméno a

příjmení:

_{Jaroslav Šimon}

osobní

číslo:

E09000556

Studijní

pro8ram:

_{86209 Systémové} inženýtství _a informatika Studijní

obor:

Manažerská informatika

Název

tématu: Pilotní projekt

elektronické kontrolní

karty vozlv

hďe M13

v Mladé

Boleslavi

Zadávající katedra:

Katedra informatiky

Zásady pro vypracování:

1. Analýza systému řízení kvality ve Škoda Auto a. s.

2. Informační systémy plo podporu Ťizení kvality

3. Inovativní řešení elektronické kontrolní karty vozu na bázi mobilních technologií 4. Vyhodnocení pilotního projektu

Rozsah grafických prací:

Rozsah pracovní

zprávy:

30 normostran Forma zpracování bakalářské práce: tištěná/elektronická

Seznam odborné literatury:

TVRDÍKOVÁ, M.

Aplikace moderních informačních technologií

v

řízení firmy.

Nr{stroje ke zvyšování

kvďity

informačních systémů. L. vyd. Praha: Grada

Publishing,

2008. I"73

s.ISBN

978-80-247-2728-8.

VOŘÍŠEK, J.

Strategické Íízení informačního systému a systémová integrace.

L. vyd. Praha: Management Press, 2006. 323 s.

ISBN

80-85943-40-9.

NENADÁL, J., D. NosKIEvIČoVÁ, R. PETŘÍxovÁ, J. PLURA

a J.

ToŠKENovSKÝ.

^Moderní systémy

Íízenijakosti. Quality

Management. 2. vyd.

Praha: Management Press, 2OO7. 282 s.

ISBN

978-80-7261-07L-6.

MACHAN, J.

a

n. ČpRvtÁxovÁ. _Quality

assurance methods applied at the 'product development stage application in the automotive industry. 1. ed. Praha:

Czech Technical

lJniversity

in Prague, Faculty of Mechanical Engineering;

Škoda

AUTo,

a.s. 2008. 96 s.

ISBN

978-80_0L_04119-0.

HERTUŠ, M. RFID:

principy' typy, možnosti

použití. AUTOMA.

2011' č. 7.

ISSN

1210-9592.

Elektronická databríze článků ProQuest (knihovna.tul.cz).

Vedoucí bakalářské práce:

Konzultant bakalářské ^práce:

Datum zadání bakalářské práce:

Termín odevzdání bakalářské práce:

Ing.

Petr

Weinlich,

Ph.D.

Katedra informatiky Ing.

Miroslav Grepl

Škoda Auto, a. s.

31.

října

2012 10. května 2013

doc. Dr

,.//

,/

,/r/eZ7-4

Ing'

'//

olga Waspro{á

děkanka

ou/\

doc. Ing. Jan Skrbek, Dr.

vedoucí katedrv

V Liberci dne 31. října 2012

5

Prohlášení

Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/200 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do její skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.

V Liberci ……….

……….

Jaroslav Šimon

6

Poděkování

Zvláštní poděkování patří panu Ing. Petru Weinlichovi Ph.D., který se stal vedoucím této práce, za jeho odborné vedení a rady při tvorbě bakalářské práce.

Rád bych také poděkoval celému oddělení GQA ve společnosti ŠKODA AUTO a.s.

a převážně Ing. Miroslavu Greplovi a pracovníkům sekce Informační systémy za poskytnuté informace, cennou podporu a spolupráci. Poděkování si také zaslouží přítelkyně Štěpánka Chlupáčová a celá moje rodina.

7

Anotace

Tato bakalářská práce se zabývá evidencí a zpracováním závad při výrobě vozů ve společnosti ŠKODA AUTO a.s. Nejprve stručně popisuje základní pojmy související s tématem práce, následuje charakteristika informačního systému SQS sloužícího k evidenci závad ve společnosti ŠKODA AUTO a.s. V další části práce je popsán současný způsob evidence závad pomocí tištěných karet a nově připravovaný projekt elektronické kontrolní karty vozu. Cílem tohoto nového projektu je zkrácení reakční doby při úpravách obsahu a celková inovace starší metody evidence dat o vyráběných vozech.

V závěru bakalářské práce je analyzován, jak současný způsob evidence závad, tak i nově zaváděný způsob evidence pomocí mobilních technologií, a finálně jsou zhodnoceny obě metody.

Klíčová slova

ŠKODA AUTO a.s., kontrolní karta vozu, evidence závad, kvalita, data, informační systém.

8

Anotation

This bachelor thesis deals with recording and processing defects created during the production of cars in the company ŠKODA AUTO a.s. In this thesis there are firstly explained basic terms related to the topic of the thesis. Thereafter there is a characteristic of the information system SQS used to record defects in ŠKODA AUTO a.s. Further in this thesis is described the present method of evidence of the defects in the form of printed cards and the newly prepared project of electronic control card of vehicle. The goal of the project is shortening the reaction time related to content editing and overall innovation of the original method of recording entries of the produced cars. In the conclusion of this bachelor thesis there are analysed both the present method of recording the defects and the newly introduced method of recording by mobile technologies, followed by evaluation of both methods.

Key words

ŠKODA AUTO a.s., control card of vehicle, evidence of defects, quality, data, information system.

9

Obsah

Úvod ... 12

1 Jakost ... 14

1.1 Management jakosti ... 15

1.2 Řízení jakosti ... 16

1.3 Integrovaný systém řízení společnosti (IMS) ... 17

1.4 Systém řízení kvality (QMS) ... 19

2 Informační technologie ... 20

2.1 Data ... 20

2.2 Informace ... 21

2.3 Informační systémy ... 22

2.4 Informační systémy kvality Škoda Auto ... 23

3 Škoda Quality Systém ... 25

3.1 Definice karet ... 27

3.2 Parametrizace sestav ... 28

3.3 EFA Editor ... 30

3.4 Projekt EFA ... 31

3.5 Editor uživatelů... 33

4 Metody evidence závad ... 35

4.1 Kontrolní karta vozu ... 35

4.1.1 Popis KKV ... 36

4.1.2 Načítání KKV do systému SQS ... 38

4.2 Inovativní řešení na bázi mobilních technologií ... 38

4.2.1 Personal digital assistant (PDA) ... 40

4.2.2 Interaktivní zadávání závad ... 44

4.3 Testování pilotního projektu ... 47

5 Závěr ... 49

Seznam použité literatury ... 51

Přílohy ... 53

10

Seznam zkratek a symbolů:

EFA Einheitliche Fehleransprache (Jednotné kódování závad) GQA Oddělení strategie QM a audit kvality

ID Identifikace ve výpočetní technice

IS/IT Informační systém / Informační technologie IMS Integrovaný systém řízení společnosti

ISO International Organization for Standardization (Mezinárodní organizace pro normalizaci)

KKV Kontrolní karta vozu

E-KKV Elektronická kontrolní karta vozu KB Kontrolní bod (Evidenční bod)

SQS Škoda Quality Systém (Informační systém kvality ŠKODA AUTO a.s.) VDA Příručky stanovující systém řízení kvality v automobilovém průmyslu (Svaz automobilového průmyslu v Německu)

QMS Quality Management System (Systém řízení kvality)

11

Seznam obrázků:

Obrázek 1: Analýza některých účinků podnikových systému jakosti ... 16

Obrázek 2: Integrovaný systém řízení společnosti (IMS) a jeho normy ... 18

Obrázek 3: Informační proces ... 22

Obrázek 4: Uživatelské rozhraní aplikace SQS Global II ... 26

Obrázek 5: Aplikace SQS Global II – Definice karet ... 28

Obrázek 6: Parametrizace – Největší závadovost... 29

Obrázek 7: SQS Editor – Editace typů závad ... 30

Obrázek 8: Aplikace Editor uživatelů ... 33

Obrázek 9: Kontrolní karta vozu (Montáž vozu Fabia) - hlavička ... 37

Obrázek 10: MOTOROLA MC550A ... 43

Obrázek 11: Uživatelské rozhraní aplikace SQS PDA klient v 2.0_1... 45

Obrázek 12: Uživatelské rozhraní aplikace SQS PDA klient v 2.0_2... 46

12

Úvod

Jelikož v současné době podniky pracují se stále zvětšujícím se množstvím informací a dat, dochází k potřebě zavádění stále kvalitnějších a obsáhlejších systémů, které jsou schopny tento objem dat zvládat. Pokud se ještě ke všemu jedná o podniky, jejichž produkce vyžaduje vysoké nároky na kvalitu, fungování a správa takových systémů je velmi náročná. Bývá zpravidla spravován několika lidmi, ale i celými odděleními čítající desítky osob. Jedním takovým systémem je systém kvality ŠKODA AUTO a.s. (dále jen Škoda Auto), také označovaný jako systém SQS. Tento systém pracuje s nepředstavitelným množstvím informací, týkajících se kvality produkovaných automobilů této společnosti.

Stěžejním bodem této práce se stala evidence a zpracování závad při výrobě vozů, konkrétně současný způsob evidence pomocí kontrolní karty vozu (dále jen KKV) a připravovaný projekt elektronické evidence závad pomocí mobilních technologií. Způsob evidence pomocí kontrolních karet vozu se stal efektivní metodou pro jednoznačné definování míst a typů závad při výrobě vozu a následného importu a správy těchto dat systémem SQS.

Z důvodu růstové strategie Škoda Auto a nutného zefektivnění současného systému evidence závad byl vedením schválen pilotní projekt elektronické kontrolní karty vozu (dále jen e-KKV). Jedná se o nasazení a testování e-KKV v hale M13 v Mladé Boleslavi.

Primárním cílem projektu je zlepšení reakce na změny v KKV dle požadavků uživatelů, zkrácení současné doby zaznamenávání na KKV a eliminace času potřebného k načtení karty v papírové podobě do systému. Sekundárním cílem je snížení nákladů na výrobu papírových KKV.

Z důvodu lepší orientace v problematice evidence závad na vyráběných vozech, jsou hned v úvodní části stručně popsány pojmy kvalita a systémy zabývající se jejím řízením ve společnosti Škoda Auto. Následuje obecný popis informačního systému a jeho podmnožin, kterými jsou samotná data a informace s ohledem na přenos a kvalitu.

13

Hlavní část této práce charakterizuje informační systém kvality SQS a aplikace spolupracující s tímto systémem. Z důvodu rozsáhlosti systému není možné jeho rozebrání do posledního detailu. Proto je zde vysvětlena jeho podstata, vývoj, základní funkce, vstupní část a výstupní část, tedy části, které jsou nejvíce využívány pro zpracování dat a informací o závadách na vyráběných vozech. Dále pak charakteristika a porovnání současného způsobu sběru dat pomocí papírových karet a modernějšího, nově připravovaného způsobu, zadávání pomocí mobilních technologií.

V závěrečné části je popsán způsob testování nové metody zadávání závad pomocí mobilních technologií v prostorách mladoboleslavské automobilky a jeho závěrečné zhodnocení.

14

1 Jakost

Každý člověk se běžně setkává s pojmy „kvalita“ a „jakost“. Definice těchto termínů se nepatrně liší, nicméně v této práci můžeme považovat oba termíny za synonyma. Pro každého z nás kvalita znamená určitý počet a hodnotu vlastností věcí, jevů i živých bytostí.

Jelikož je každý člověk originál, tedy i každý člověk upřednostňuje jiné vlastnosti a jejich hodnotu, význam slova „kvalitní“ se může u jednotlivých osob lišit. Co pro jednoho člověka je kvalitní, pro druhého nemusí a naopak. Obecně lze produkt či službu považovat za kvalitní, pokud splňuje námi očekávané požadavky po určité časové období. Kvalita je tedy soubor vlastností produktu či služby, v jisté míře uspokojující požadavky člověka.

Zatímco předchozí odstavec popisuje kvalitu v obecné rovině, existují i odborné definice kvality. Jedna z nich vychází z normy ČSN EN ISO 9000:2001¹: Systémy managementu jakosti – Základy, zásady a slovník, která jakost definuje jako: „stupeň splnění požadavků souborem inherentních znaků“.[1] Požadavkem v této definici rozumíme očekávání nebo potřeby, které jsou vyžadovány zákazníky nebo jsou dány směrnicemi, normami nebo zákony. Inherentní znak představuje určité vlastnosti, které jsou pro daný druh produktu typické.

V dnešním konkurenčním prostředí dochází velmi často a u stále více produktů k nárůstu nabídky a k jejímu celkovému převisu nad poptávkou. U valné většiny případů již nestačí mít „pouze“ nízké výrobní a správní náklady nebo poměrně vysokou kvalitu nabízené produkce. To v dnešní době můžeme nalézt téměř u každé společnosti. Velkou roli v úspěšnosti společnosti hraje množství a kvalita doprovázených služeb. [2 s. 11-13]

1 ISO International Organization for Standardization (Mezinárodní organizace pro normalizaci sídlící v Ženevě), ISO 9000 popisuje zásady systémů řízení kvality a specifikuje terminologii.

15

1.1 Management jakosti

Otázka jakosti se ve většině českých firem až do konce roku 1989 odkládala do pozadí a i přes její velkou důležitost nevzbuzovala příliš velkou pozornost. Za prvé to byla těžko dosažitelná oblast rozvoje v důsledku politické situace, a za druhé potřeba zkvalitňování výroby v prostředí minimální konkurence nebyla primární. Nicméně existují studie, v kterých 90% všech vrcholových manažerů považovalo otázku jakosti již tehdy za kritickou v konkurenceschopnosti organizace v tržním prostředí. [2 s. 23-25]

Po pádu Železné opony se objevila příležitost exportu do většiny západoevropských i mimoevropských zemí. Otázka managementu jakosti, řízení jakosti a systémů jakosti byly několik let zanedbávány. Společnosti nebyly schopné pružně reagovat na požadavky a přání zákazníků a proniknutí do ekonomicky rozvinutějších zemí se ukázalo jako velmi obtížné. A tehdy se poprvé stala nejvyšší prioritou reakce na již probíhající „revoluci jakosti“. [2 s. 26-29]

V současné době neexistuje větší podnik bez vlastního oddělením kvality, zajišťujícího kontrolu a správu jakosti výrobních procesů, procesů zajišťujících lepší kvalifikovanost zaměstnanců a procesů zajišťujících zpětnou vazbu k provedeným změnám. Nejedná se tedy pouze o řízení jakosti při výrobě, ale v celé fázi životního cyklu výrobku - od marketingového průzkumu, plánování, technologické specifikace až po finální montáž, distribuci a následný odborný servis.

V nynějším konkurenčním prostředí bez účinné strategie jakosti a bez snahy co možná nejvíce vyhovět potřebám zákazníků, není možné uspokojit stále se zvyšující požadavky a potřeby klientely a dosáhnout zvyšování produktivity výroby. Upevnění pozice podniku v tržním prostředí, kde operuje velké množství konkurenčních společností, se tak stává velmi obtížnou záležitostí. Pokud kvalita služeb i samotného produktu nepřesahuje nebo se alespoň nerovná kvalitě služeb a produktů společností konkurenčních, není možné dojít k zlepšení hospodářských výsledků podniku. [3 s. 7-14]

16

Obrázek 1: Analýza některých účinků podnikových systému jakosti Zdroj: Nenadál J., aj. Moderní systém řízení jakosti / Quality management

1.2 Řízení jakosti

Pojem „řízení jakosti“ byl prvně zaveden kolem roku 1920 ve Spojených státech amerických jako nástroj k zlepšování průmyslové výroby. Na zajištění kvality produktů se v menší i větší míře podílí všechna oddělení podniku. Koordinovaná spolupráce všech oddělení k dosažení odpovídající kvality výroby se nazývá celkové řízení jakosti. Nicméně toto pojmenování bylo v Evropě pozměněno a používá se pod označením integrované řízení jakosti výrobku.

17

Řízení jakosti bylo velmi dlouho využíváno pouze při výrobě velkých objemů produkce a pouze u produkce stejného druhu. Původně se zaměřovalo hlavně na oblast výroby a to přímo na zkvalitnění výrobního procesu a tím k dosažení co nejmenšího množství vadných produktů. Dnes se zaměřuje jak na oblast výroby, tak na oblasti plánování, vývoje a průzkumu trhu. Jakost je třeba kontrolovat nikoliv pouze při samotné výrobě, ale už v počátcích celého plánování – ve výzkumu a vývoji. Velmi důkladné a kvalitní by mělo být již marketingové zkoumání, které má za úkol zjistit, pro koho bude daný produkt určen, a tedy jaké vlastnosti od něho cílová skupina očekává, prozkoumání silných a slabých stránek a celkové náklady na výzkum a vývoj produktu. [4 s. 11-27]

Další velmi důležitou oblastí je vývoj produktu. Při výrobě nebo montáži samotného produktu, který je složen z velkého množství menších součástí, je velmi důležité zabezpečit správnost postupů a celkovou bezchybnost všech prováděných úkonů.

V poslední řadě nesmí žádná společnost zapomenout na distribuční cesty k zákazníkovi a celkovou zpětnou vazbu.

1.3 Integrovaný systém řízení společnosti (IMS)

Zdárné fungování společnosti vyžaduje, aby byla řízena systematickým a transparentním způsobem. Hlavním důvodem zřízení IMS ve společnosti Škoda Auto bylo neustálé zvyšování výkonnosti společnosti, rozšiřování výrobních prostor, rozšiřování produkce automobilů a zvyšování počtu zaměstnanců. IMS umožňuje kvalitní a transparentní řízení celé společnosti, které splňuje požadavky na řízení kvality, ochranu životního prostředí a bezpečnost informací. Je platný pro všechny oblasti a organizační jednotky společnosti Škoda Auto nacházejících se na našem území, kterými jsou závody v Kvasinách, Vrchlabí a Mladé Boleslavi, která je současně i sídlem vedení společnosti. [5]

18

Obrázek 2: Integrovaný systém řízení společnosti (IMS) a jeho normy Zdroj: Interní materiály společnosti ŠKODA AUTO a.s.

IMS ve společnosti ŠKODA AUTO a.s. zahrnuje tyto systémy a normy (příručky):

 QMS: Systém řízení kvality

o EN ISO 9001² – EU 2007/46/ES příloha 10 o VDA³ 6.1 v OJ „Výroba agregátů“

o VDA 6.4 v OJ „Výroba nářadí a přípravků“

 EMS: Systém environmentálního řízení (Ochrana životního prostředí) o EN ISO 14001

 ISMS: Systém managementu bezpečnosti informací o ISO/IEC 27001

o ISO/IEC 20000 [5]

2 ISO 9001:2000 a ISO 9001:2008 normy stanovující požadavky na systém řízení kvality. Jsou určeny k certifikaci QMS.

3 Příručky stanovující systém řízení kvality v automobilovém průmyslu

19 Mezi hlavní přínosy systému IMS patří:

 jasná definice procesů, činností a kompetencí zaměstnanců

 sledování jednotlivých procesů a jejich kontrola

 plnění a řádná dokumentace právních, zákonných a ostatních požadavků

 efektivní realizace zpětné vazby

 snižování spotřeby zdrojů a energií využívaných při chodu společnosti

 zvyšování kvality produktů a služeb

 zabezpečení informací před zneužitím

 zvyšování kvalifikovanosti zaměstnanců [5]

1.4 Systém řízení kvality (QMS)

Roku 1993 byl ve společnosti Škoda Auto zaveden systém řízení kvality (QMS), který je dnes součástí integrovaného systému řízení společnosti. QMS identifikuje procesy a určuje jejich vzájemné působení, propojení a jejich posloupnost v souladu s požadavky zákazníků, zákonů a norem řady ISO 9001 a VDA. [5]

Správná funkce tohoto systému přispívá k odhalování slabých míst a naopak skrytých rezerv ve společnosti, které se mohou v jednotlivých procesech, ale i mezi nimi projevit.

Správná funkce QMS je prověřována pomocí interních a externích auditů, které mají za úkol dohlížet na správnost prováděných činností v souladu se stanovenými normami a zákony.

Funkce systému řízení kvality:

 Identifikace potřeb zákazníků

 Poskytnutí důvěry státním orgánům a zákazníkům o splnění jejich požadavků

 Aplikace metod kvality

 Jasná definice postupů a odpovědností

20

2 Informační technologie

Úplně první stroje, které lze řadit pod označení informační technologie, byly vytvářeny za účelem strojového provádění složitých numerických výpočtů. Postupem času se jejich využití stále rozšiřovalo a zdokonalovalo. Dnešní informatická doba nám informační technologie definuje jako hardware a software schopný přijímat data, umožňující pracovat s uloženými daty a také tato data ve vhodné podobě dále zpracovávat. Nedílnou součástí musí být i schopnost komunikace, tedy předávání těchto výstupních informací dalším počítačům, sítím a uživatelům. Je jasné, že chce-li podnik efektivně využívat své informační systémy, musí vynaložit nemalé úsilí na jejich podporu vhodnými informačními technologiemi.

2.1 Data

Pojmem data rozumíme hodnoty, které popisují nebo zobrazují pozorované, případně zkoumané skutečnosti a jevy. Nemusí jít vždy o číselné hodnoty nebo text, ale mohou to být například také zvukové stopy, obrázky nebo video nahrávky. Mohou reprezentovat libovolnou skutečnost nebo reálný objekt z okolního světa. Z pozorování nebo analyzování různých skutečností získáváme velké množství dat, která uchováváme a následně využíváme k dalším, jak osobním, tak pracovním účelům. Pokud ale nejsou tato data blíže specifikována, tvoří pouze jakýsi shluk znaků, čísel a textu, který může být pro ostatní matoucí, neúplný nebo naprosto nepoužitelný. Jak uvádí Sklenák aj. [6 s. 2], „Data jsou vlastně „surovinou“, ze které mohou vyvstávat informace“. Mohou, ale je důležité, aby neztratila svoji hodnotu a význam. [6 s. 151-176]

Existuje rozdíl mezi daty srozumitelnými pro člověka a daty srozumitelnými pro informační technologie. Pro převody mezi těmito daty se používají převodní pravidla, tzv.

kódy. Jedním z nejpoužívanějších kódů pro převod dat je ASCII. ASCII je abeceda, která díky svému osmibitovému kódu obsahuje 256 znaků. [6 s. 1-7]

21

2.2 Informace

Informace si lidstvo předává od pradávna v různých podobách. Pro člověka mají informace obrovský význam a v současné době, kdy je velká konkurence ve všech odvětvích to platí dvojnásob. Jsou vytvářeny obrovské systémy, které mají za úkol informace uchovávat, vyhodnocovat a umožnit jejich pohodlné vyhledávání.

Informací rozumíme množinu dat s přidanou sémantickou hodnotou, která může být považována za poznatek. Takový poznatek, který je dále prezentován na pragmatické úrovni již můžeme považovat za informaci. Jinými slovy, za informace považujeme data, která si vyměňujeme s okolním světem prostřednictvím slov, obrázků, zvuků ale i gestikulace a pohybů těla.

V dřívější době byl zastáván názor, že čím více informací máme, tím lépe se můžeme rozhodovat. Tento názor již není tak úplně pravdivý. Při velkém množství informací může docházet k přehlcení a k převaze informací nerelevantních a tudíž mohou jedince spíše zmást než mu pomoci. V současné době převažuje kvalita informací nad kvantitou.

Kvalitní informace musí být cílená, přesná a včasná. Velmi důležité je, aby neobsahovala příliš velké množství dat, ale pouze data relevantní. Kvalitu informace ovlivňuje nejen osoba, která tuto informaci podává, ale i zdroj, ze kterého byla informace čerpána.

Cílem informací je snižovat neznalost příjemců a tím i získávat všeobecný přehled, nebo případnou převahu nad ostatními v konkurenčním boji. Obrovskou roli v kvalitě informace hraje cesta od zdroje k jejímu příjemci. Čím komplikovanější tato cesta je, tím větší je riziko vzniku chyb a zkreslení původní informace, a to jak neúmyslně, tak úmyslně.

V takovém případě se jedná o takzvanou „dezinformaci“ neboli klamnou informaci, jejímž cílem může být i negativní ovlivnění názorů člověka a tím i jeho případné zmanipulování.

[7 s. 17-33]

22

2.3 Informační systémy

V současné době je termín „systém“ využíván téměř v každém ohledu lidského života.

Téměř vše, na co je dnešní společnost zvyklá, je složeno právě z více či méně komplexních systémů. Člověk se řídí podle určitého systému, který je ovlivňován nebo řízen systémy dalšími.

Informační systémy podporují všechny důležité podnikové funkce a podnikové procesy.

Ve stručnosti systém chápeme jako množinu prvků, které jsou účelně propojeny a vztahů mezi jednotlivými prvky systému. Hlavním důvodem vzniku systému je potřeba toku materiálu, energie a nejčastěji informací. Hlavním přínosem informačních systémů je schopnost komunikace v prostoru a čase.

Obrázek 3: Informační proces

Zdroj: Sklenák aj.: Data, informace, znalosti a internet, vlastní tvorba

Každý jednotlivý prvek systému je vždy, ač pouze nepatrně, závislý minimálně na jednom dalším prvku. Každý systém se chová podle určitých pravidel a postupů, které umožňují jeho předvídání i celkové řízení.

Tvůrce (Import dat) Uživatel (Zobrazení dat)

Informační systém

Přímá komunikace

Komunikace v prostoru a čase

23

V dnešní informatické době jsou systémy takové velikosti a komplexnosti, že se systém jako takový skládá z několika desítek ale i stovek dalších, „menších“ systémů, které se nazývají podsystémy. Díky komplexnosti některých systémů bývají označovány také jako

„rozsáhlé systémy“. Při rozdělení systému na jednotlivé části, ten ztrácí své typické vlastnosti, které ho systémem činily, a stává se nepotřebným. Opětovná revitalizace velkého systému bývá velmi náročná, a to jak finančně, tak v souvislosti s přerušenými vazbami jednotlivých prvků. [8 s. 110-131]

2.4 Informační systémy kvality Škoda Auto

Společnost Škoda Auto se sídlem v Mladé Boleslavi, zabývající se automobilovým průmyslem, patří k nejstarším automobilkám na světě. Počátek této společnosti sahá až do roku 1895, kdy Václav Laurin a Václav Klement založili podnik, který dnes známe pod jménem ŠKODA AUTO a.s., spadajícím do koncernu Volkswagen Group. V současné době tato společnost zaměstnává bezmála 30 000 zaměstnanců a v průběhu pouhého jednoho dne je schopna vyprodukovat několik tisíc automobilů v 8 modelových řadách.

Takový počet osob a objem výroby vyžaduje nespočet systémů, aplikací a informačních technologií, bez kterých by fungování takto obrovské společnosti nebylo zcela jistě možné.

[5]

Ve stručnosti je zde zmíněn jen nepatrný zlomek systémů využívaných ve společnosti Škoda Auto. Obsáhlejší charakteristika je uvedena pouze u systému SQS, který je nejčastěji využíván pro zpracování závad při výrobě automobilů, a který je zapojen do projektu elektronické kontrolní karty vozu (viz kapitola 3 a 4.2).

AQUA

Koncernový informační systém pro analýzu závad na vozech a statistické sledování, náběhy nových vozů.

24 SQS

Informační systém pro zpracování dat o kvalitě vyráběných vozů na všech výrobních linkách společnosti Škoda Auto. Skládá se ze dvou částí. Serverová část s databázemi, kam jsou ukládána všechna data spojená se vznikem závady v průběhu výroby. Klientská část naopak slouží pro zadávání závad při výrobě a výslednou parametrizaci sestav prostřednictvím webového prohlížeče

ISQAD

Koncernový systém kvality. Zahrnuje výsledky a data z auditů procesu, systému, výrobku, problémových analýz, potenciálních analýz, technických revizí, auditů, preventivních procesů u dodavatelů. Dále jsou v systému např. kontaktní osoby dodavatele, počty zaměstnanců u dodavatelů a certifikace.

AVON

Koncernový systém vyřizování technických změn. Slouží k dokumentaci změnového řízení pro vozy všech koncernových značek VW. Dokumentuje průběh jednotlivých změn v rámci koncernu (značky) a slouží k jejich zpracování.

VDS

Koncernový systém pro záznam problémů na voze při fázi vývoje, výroby i prodeje.

Obsahuje databázi problémů a jejich řešení, pokud již bylo nalezeno.

AGOS ORi

Vyhodnocovací systém Škody auto sloužící pro zpracování zpráv pro TOP management společnosti a odborné útvary. Mezi nejčastěji využívaná vyhodnocení patří: TOP xx problematických dílů, grafický průběh v čase, životopis vozu, či jeho výbava. Celkem je možné vyhotovit na 80 různých vyhodnocení. [5]

25

3 Škoda Quality Systém

Systém Škoda Quality, neboli SQS je soubor hardwarových a softwarových prostředků využívaný na všech stupních výroby vozu, motoru a převodovky. Jeho základním účelem je sledování případných závad a jejich vývoj. Zasahuje i přímo do řízení výroby, kde nejenom přebírá data o vozech, ale také poskytuje informace o průchodu vozů jednotlivými evidenčními body⁴.

Systém SQS byl vytvořen společností Škoda Auto a firmou T-Systems (v dřívější době gedas s.r.o.), která převzala technickou realizaci systému a v současné době spravuje jeho serverovou část. Systém byl prvně spuštěn roku 1995 na montážní lince M1 (montáž vozu Škoda Octavia) v Mladé Boleslavi. Postupem času byl zaveden i do závodu v Kvasinách a Vrchlabí. Roku 1998 byly databáze ze všech závodů sloučeny do jedné a bylo umožněno sledování výstupů z SQS prostřednictvím intranetové sítě. [5]

Aplikace sloužící k zpracovávání informací o kvalitě vyráběných vozů se nazývá SQS Global II. Je využívána od roku 2002 v závodech Mladá Boleslav, Kvasiny a Vrchlabí a je následníkem aplikace SQS Global fungující od roku 1998, kdy byla do systému SQS přidána funkce zobrazování výstupů. V současné době zpracovává informace i ze závodů v Indii, Rusku a Ukrajině. [5]

Aplikace je provozována v prostředí intranetu a je tedy přístupná pro všechny uživatele s možností přístupu do sítě. Přístupová práva pro vkládání dat do systému a jejich zobrazování je prováděno v aplikaci Editor uživatelů (viz kapitola 3.5) a je kompletně pod správou útvaru GQA. Útvar GQA se zabývá správou a podporou informačních systémů kvality.

4 Evidenční bod - stanice, kde se kontrolují a zaznamenávají provedené operace na voze.

26

Obrázek 4: Uživatelské rozhraní aplikace SQS Global II Zdroj: SQS Global II, vlastní tvorba

Při výrobě automobilu je nutné zaznamenávat a uchovávat informace o jeho součástech a případných závadách a nedostatcích. Na každém z vyráběných vozů se při výrobním cyklu sleduje několik desítek míst, na kterých může dojít ke vzniku více typů závad.

Evidence míst a typů závad je zapisována v průběhu výroby do kontrolních karet vozu, které s vozem putují v několika podobách již od začátku výroby. Tyto karty jsou za pomoci optických zařízení umístěných na strategických bodech výroby, také nazývaných

„evidenční body“, načítány do systému (viz kapitola 4.1). Po zpracování jsou získaná data ukládána do příslušné databáze spravované firmou T-Systems. Z těchto databází se prostřednictvím přednastavených dotazů, takzvaných „sestav“ aplikace SQS Global II vyhledávají informace, které je možné blíže specifikovat množstvím volitelných parametrů a tím získat pouze relevantní a cílené informace. Veškeré vyhledané informace je možné zobrazit ve čtyřech nejvyužívanějších jazycích, kterými jsou čeština, angličtina, němčina a ruština.

Součástí systému SQS Global II je velké množství funkcionalit, které umožňují vyhodnocování načtených a uložených informací podle typu vozu, typu závady a evidenčního bodu, kde byl proveden pouze zlomek operací z celkového počtu operací

27

prováděných při výrobě vozu. Vždy je možné zobrazit danou sestavu za předem určené období nebo vyhodnotit závady dle četností výskytu na voze. Pomocí těchto sestav je možné docílit velkého zúžení zobrazených dat a tak obdržet menší množství informací v přehlednější podobě.

Charakteristika všech dostupných funkcionalit systému a aplikací spolupracujících s tímto systémem je rozhodně nad rámec této bakalářské práce. Proto je zde popsán pouze nepatrný zlomek, který nejvíce souvisí s evidencí závad v průběhu výrobního procesu.

3.1 Definice karet

Jedná se o funkcionalitu aplikace SQS Global II, která obsahuje veškeré informace o obsahové stránce všech v současné době používaných kontrolních karet a všech jejich předchozích verzí, používaných jak na montáži vozu, tak i ve svařovně a lakovně.

V úvodním výběru lze rozlišit, pro jaký závod chceme karty zobrazit a přímo i výrobní linky, na kterých chceme vyhledat všechny používané digitální karty. Tyto jednotlivé virtuální checklisty⁵ obsahují výčet veškerých součástí vozu, které jsou v daném úseku výroby využívány i s jejich unikátním ID označením, řádkem a stranou, na které se nalézají. Dále obsahují výpis všech typů závad, které můžou na daném úseku výroby nastat i se soupisem případných viníků, kterými může být i předchozí oblasti výroby. Obsah jednotlivých checklistů je možné zobrazit pomocí klasického webového prohlížeče přímo v prostředí aplikace SQS Global II nebo prostřednictvím Microsoft Office Excel, ve kterém je možné provádět jednotlivé úpravy obsahu. Takto upravený obsah však není možné okamžitě nahrát do systému a „přepsat“ tak předchozí verzi. Tento postup by byl daleko jednodušší a rychlejší, ale zahrnoval by i velké riziko vkládání upravených údajů nekvalifikovanými zaměstnanci. Proto se po schválených úpravách tento soubor zasílá odpovědným zaměstnancům společnosti T-Systems, kteří změny uloží a provedou aktualizaci databáze i celkové aplikace. [9]

5 Checklistem rozumíme jeden nebo i více listů, které jsou pro každý úsek dané a společně tvoří Kontrolní kartu vozu

28

Obrázek 5: Aplikace SQS Global II – Definice karet Zdroj: SQS Global II, vlastní tvorba

3.2 Parametrizace sestav

Téměř při každém zpracování dat uložených v systému SQS je možné provést tzv.

parametrizaci sestavy. Parametrizací sestavy rozumíme specifičtější nastavení budoucího výstupu. Tak je možné získat podstatně přehlednější a utříděnější soubor dat z jejich jinak nepředstavitelného množství.

Systém obsahuje velké množství volitelných parametrizací a každá z jeho funkcionalit obsahuje jiný počet a druh parametrizací, které mají za úkol usnadnit celkovou orientaci a práci v systému. Mezi nejčastěji využívané a téměř u všech funkcionalit dostupné parametrizace patří: sledované období, směna, kontrolní bod, typ sestavy a počet řádků.

Spoustu dalších možností zaměstnanci ani nevyužijí z důvodu práce s pouze určitou částí systému, která nabízí jen malé množství parametrizací.

Výše zmíněné a nejčastěji používané možnosti jsou ale uplatňovány téměř při každém pořizování výstupů. Jedná se především o možnost výběru časového úseku, z něhož mají

29

být data pořízena. Je možné přednastavit jak den, tak i hodinu sledovaného období, čímž lze toto období maximálně zúžit.

Jelikož ve společnosti Škoda Auto zaměstnanci pracují na směny, byla zde přidána také možnost výběru přímo jedné ze tří směn označovaných jako směna A, směna B a směna C (ranní, odpolední, noční). Dojde tak k vyhodnocení a zobrazení pouze dat uložených vybranou směnou. Veškerá data o zjištěných závadách jsou do systému vkládána pouze na k tomu určených místech, nazývaných kontrolní body. Aplikace proto umožňuje i zúžení výstupních dat o kontrolní bod, na kterém byly data vložena do systému.

Obrázek 6: Parametrizace – Největší závadovost Zdroj: SQS Global II, vlastní tvorba

Poslední nejčastěji využívanou parametrizací je typ sestavy a počet řádků. U typu sestavy je možné vybírat mezi třemi možnostmi. Standardní: zobrazený výstup bude řazen dle času, kdy byla do systému vložena jednotlivá data. Top díl: výstupní data budou sestupně seřazena podle názvů dílů, na kterých se závada vyskytovala nejčastěji. Top závada: stejný princip jako u top dílu, s tím rozdílem že zobrazená data nebudou díly vozu, ale názvy vyskytujících se závad.

30

3.3 EFA Editor

Tato aplikace byla do systému SQS zavedena z důvodu implementace terminologie EFA do stávající terminologie SQS. Tato aplikace byla rozdělena na 8 menších modulů. Každý z těchto modulů je určen pro určitou oblast projektu EFA (viz kapitola 3.4). Jedním z těchto modulů je tzv. Editor karet EFA, který slouží k přiřazení jednotlivých míst závad z terminologie EFA k místům závad využívaným systémem SQS na předem vybraných kontrolních kartách vozu. [10]

Obrázek 7: SQS Editor – Editace typů závad Zdroj: SQS Editor, vlastní tvorba

Po zvolení požadované kontrolní karty vozu systém zobrazí všechna místa závad, která tato karta obsahuje. Místa závad jsou zobrazena i s jejich identifikačním SQS číslem a s jejich překladem do příslušného jazyka. Dále se zobrazí přiřazený EFA termín i s jeho identifikačním číslem (pokud již byl přiřazen) a jeho překladem. Všechny tyto informace jsou zobrazeny v jednom řádku, na jehož konci je umístěno tlačítko pro možnou editaci přiřazeného EFA termínu.

31

Při editaci přiřazení se otevře již dříve zmíněný EFA katalog, ve kterém je možné jednotlivé termíny dohledat. Vyhledávání je prováděno postupným procházením stromové struktury katalogu nebo je možné si vyhledávání usnadnit pomocí filtru. Toto usnadnění lze použít pouze v případě znalosti identifikačního EFA čísla nebo znalostí alespoň části vlastního EFA názvu. Po výběru zvoleného EFA termínu je ještě možné blíže specifikovat jeho umístění na voze (vlevo, vpravo, vpředu, vzadu).

Po uložení tohoto výběru jsou jednotlivá místa závad propojena svými identifikačními čísly (primárními klíči) a díky této metodě spárování si systém dokáže ke stejným místům závady umístěným i na jiných kontrolních kartách sám přiřadit odpovídající EFA termín.

Tento ověřený princip usnadní velké množství práce, jelikož se na velkém množství kontrolní karet vozu nacházejí shodné termíny.

3.4 Projekt EFA

Byl vytvořen za účelem sjednocení terminologie typů a míst závad ze všech koncernových systémů, sloužících k zpracování informací o závadách na vyráběných vozech. Jedná se o informační systém jednotného kódování závad využívaný nebo zaváděný ve všech závodech koncernu Volkswagen. Systém EFA je úzce propojen se systémem SQS.

Obsahuje veškerá kmenová data a informace o vyráběných vozech a použitých dílech i s jejich zobrazením (pouze některé díly) a rozčleněním na jednotlivé sektory pro ještě přesnější lokalizaci možné závady. Zobrazuje také veškeré informace o možných typech závad a příčinách vzniku závad. [10]

Jelikož každá koncernová automobilka využívá svůj vlastní systém a svoje vlastní termíny a označení, nebylo možné pro ostatní koncernové společnosti jednoznačně určit, o jakou část vozu se jedná. Pomocí projektu EFA je možné sjednotit všechna užívaná označení ve všech systémech do jednoho a tím celkově zpřehlednit a zjednodušit uchovávání, vyhledávání a práci s veškerými informacemi ze všech koncernových závodů.

32

Jako se liší terminologie většiny využívaných systému koncernových společností od systému EFA, tak ani terminologie systému SQS není výjimkou. Bylo zapotřebí provést tzv. spárování, neboli přiřazení k jednotlivým termínům SQS a jejím identifikačním číslům odpovídající termíny EFA. Tento proces je velice náročný jak časově, tak i technicky.

Docílit správného a jedinečného přiřazení u několika tisíc, ne-li desetitisíc termínů, není rozhodně otázkou dnů nebo týdnů, ale otázkou několika měsíců.

Byl zahájen projekt EFA, jehož cílem bude kompletní propojení systému SQS a systému EFA. V první fázi byla vytvořena databáze univerzálních termínů (EFA termínů) s českým názvem EFA katalog, do kterého jsou každý den přidávány další a další prvky. V počátcích bylo spárování prováděno formou dohledávání potřebných termínů přímo v katalogu a pomocí kancelářské aplikace Microsoft Office Excel propojeno s SQS termínem a následně zasíláno externí společnosti T-Systems, která toto provázání v systému SQS vyhotovila. Pomocí EFA katalogu bylo možné přeložit veškeré používané termíny do 37 světových jazyků.

Jelikož se ale tento postup ukázal jako velice zdlouhavý a neefektivní byla výše zmíněnou společností vytvořena nová funkcionalita systému SQS s názvem EFA Editor, která přebírá veškeré informace z katalogu EFA a ve které je možné provádět přiřazování přímo (viz kapitola 3.3).

33

3.5 Editor uživatelů

Jedná se o aplikaci sloužící k přidělování přístupových práv do systému SQS. Tato aplikace byla také zřízena a v současné době je spravována již dříve zmíněnou společností T-Systems. Přístupová práva jsou přidělována jednotlivým osobám na základě jejich pracovního zaměření, pracovního umístění a pravomocí. Vždy se jedná o práva pro import dat do systému nebo naopak k zobrazení výstupů ze systému a následnou prací s nimi

Obrázek 8: Aplikace Editor uživatelů Zdroj: Editor uživatelů, vlastní tvorba

Při editaci práv pro vkládání dat je nutné rozlišit, v jakém závodě zaměstnanec pracuje a přesně na jakých evidenčních bodech bude data ukládat do systému. K přidělení práv slouží speciální formulář „Žádost o zpřístupnění systémů kvality“, ve kterém jsou uvedena patřičné informace pro přidělení potřebných práv pro zaměstnance. Tento formulář je nutné následně archivovat pro možnou budoucí potřebu kontroly provedených akcí. V žádosti bývá uvedeno jméno, závod, pracovní pozice, specifikace potřebného

34

oprávnění, zdůvodnění a nadřízená osoba, která danou žádost schválila. Zpracování formuláře, přidělení práv a následná archivace spadá pod oddělení GQA.

Po přidělení příslušných práv pro čtení výstupů ze systému je osobám požadující tato oprávnění odeslán e-mail s oznámením o zpřístupnění systému SQS, uživatelské jméno a počáteční přístupové heslo, které je nutné při prvním přihlášení změnit. Pro žadatele o zadávání dat do systému SQS na evidenčních bodech jsou vytvořeny v editoru uživatelů kódová označení, které umožňují jednoznačnou identifikaci každého zaměstnance. Dále je nutné vytvoření identifikačních štítků s čárovým kódem každého zaměstnance a zaslání na příslušné pracoviště. Pomocí těchto štítků jsou zaměstnanci a jimi provedené úkony evidovány v systému SQS.

35

4 Metody evidence závad

V průběhu výroby každého produktu může docházet a dochází k chybám a nepřesnostem.

Důležité je aby se na všechny tyto vady přišlo v co nejkratší době a bylo tak možné nějakým způsobem zakročit a tím i předejít opakování stejné situace. Aby bylo možné produkovat kvalitní produkty, vozy nevyjímaje, je potřeba nějakým způsobem zaznamenávat a následně opravovat vzniklé závady v celém procesu výroby. Zajistit odpovídající zpětnou vazbu, způsob uchovávání získaných informací, jejich zobrazování, práci s nimi a způsob archivace se stalo nelehkým úkolem. ve všech požadovaných vlastnostech se ne zcela dokonalou, ale efektivní metodou zaznamenávání závad i s následnou evidencí stala kontrolní karta vozu s využitím technologie OMR⁶ neboli:

Optical Mark Reading. Nicméně se nacházíme v období, kde se bez počítačů a jim podobných zařízení není možné obejít. Z tohoto důvodu byl schválen pilotní projekt elektronické kontrolní karty vozu, který má postupně nahrazovat starší metodu evidence závad pomocí papírových kontrolních karet vozu prostřednictvím elektronických mobilních zařízení.

4.1 Kontrolní karta vozu

Kontrolní kartou vozu rozumíme soubor tzv. checklistů, neboli jednotlivých listů, které jsou v rámci každého úseku výroby snášeny do tzv. sad. KKV slouží k evidenci závad na jednotlivých vozech po celý proces výroby vozu a tím přispívá k zlepšení systému zpracování, uchovávání a opravy případných závad a nedostatků při produkci automobilů.

Tyto karty mají papírovou podobu a putují s vozem od začátku výrobního cyklu až po uvolnění z výroby a následný export vozu k zákazníkům.

Konkrétním místem pro prvotní vložení KKV je svařovna. Z lisovny přicházejí vylisované plechové díly karoserie do svařovny, kde probíhá svaření dílů a kompletace finální podoby

6 Optical Mark Reading - je založena na snímání přítomnosti nebo nepřítomnosti značky v definované pozici

36

karoserie. Zde jsou do KKV také zadávány prvotní údaje jakými jsou například evidenční číslo vozu (tzv. VIN kód), číslo zakázky, barva vozu a typ motorizace. Tato karta s vozem dále postupuje přes lakovnu a montáž až k evidenčnímu bodu KB8, který je posledním evidenčním bodem v procesu výroby. Na několika úsecích výroby jsou přidávány další listy KKV s údaji sloužícími pouze pro čtení, nebo v podobě čárových kódů a OMR značek pro strojové načítání do systému SQS. [5]

Do těchto nově přiložených karet jsou zaměstnanci na evidenčních bodech povinni zaznamenávat vzniklé závady (nedostatky), které byly objeveny případně opraveny od průchodu předchozím evidenčním bodem. Pro co nejpřesnější identifikaci závady je v kartě umožněno zadávání typu závady, místa závady i případných viníků závady. Dále je možnost zaznamenat, zda byly pracovníky daného evidenčního bodu závady odstraněny nebo ne. A zda tedy musí vůz na repasní pracoviště, kde jsou všechny zbývající problémy vyřešeny, nebo může pokračovat ve výrobním procesu.

Každý vůz je složen přibližně z 2000 dílů, které jsou vedeny v KKV. Každá modelová řada společnosti Škoda Auto obsahuje jiný počet dílů, které odpovídají typu vozu, pro který jsou určeny. Konkrétní podoba každé karty je ovlivněna typem vozu, úsekem, na kterém je vkládána do vozu a počtem hlídaných součástí. Podle počtu hlídaných součástí vozu mohou být jednotlivé checklisty děleny na jednosloupcové a z důvodu úspory prostor na kartách také dvousloupcové.

4.1.1 Popis KKV

Kontrolní karta se skládá z tzv. hlavičky a vlastního jádra karty. Hlavička obsahuje seskupení OMR značek, které slouží k jasné systémové identifikaci a přiřazení karty ke konkrétnímu typu vozu a výrobní lince. Způsob načítání karet a jednoznačnou identifikaci karty má na starost společnost T-Systems. Zpravidla se jedná o první dva řádky (viz obrázek 9, bod 1). Na posledním řádku je pak vytištěna tzv. uzavírací čárka, která určuje jednoznačný konec načítané oblasti (viz obrázek 9, bod 4). Jádro karty neboli její obsahová část je určena k zadávání závad zjištěných během výrobního procesu příslušnými zaměstnanci na evidenčních bodech.

37

OMR značka představuje maximální počet informací, které můžou být v rámci jednoho řádku označeného Clock-markem⁷ definované. To znamená, že k údaji vedenému na jednom řádku (např. klíčky) je možné definovat několik informací, které ho blíže specifikují (viz obrázek 9, bod 2).

Obrázek 9: Kontrolní karta vozu (Montáž vozu Fabia) - hlavička Zdroj: Interní materiály společnosti Škoda Auto a.s., vlastní tvorba

Clock-markem rozumíme identifikátory maximálního počtu řádků, na kterých můžou být uvedena potřebná data. Clock-marky jsou vedeny pouze na řádcích obsahujících OMR značky (viz obrázek 9, bod 3). Řádky sloužící pouze pro pojmenování jednotlivých sloupců, případně informace, které neslouží k načítání do systému, tyto značky neobsahují a dávají tak scanneru signál o jejich přeskočení. Při čtení karty do systému SQS na příslušných evidenčních bodech mají všechny řádky obsahující Clock-mark jasně definovanou testovanou součást (např. clona přístrojů / volant) a pomocí OMR značek specifikovaný problém, který se pomocí speciálního kódování uloží do systému.

S těmito daty lze v pozdější době dále pracovat pomocí aplikace SQS Global II (viz kapitola 3).

7 Clock-mark - jednoznačná identifikace počtu řádků obsahující sledované operace

38

4.1.2 Načítání KKV do systému SQS

Ke čtení zadaných údajů slouží OMR čtečky značky AXIOME s manuálním vkládáním nebo strojovým podáváním čtených listů. Tyto čtečky jsou velmi náročné na precizní zpracování kontrolních listů, obzvláště pak na přesný ořez karty a stabilní a přesný tisk OMR značek a Clock-marků. V případě větších problémů může dojít až k zastavení linky a škody poté dosahují obrovských částek v řádech desetitisíců eur. Správný ořez a rozmístění všech vodících i identifikačních značek je kontrolován speciálními pravítky od stejné společnosti dodávající čtecí zařízení.

Tato čtecí zařízení pracující na infračervené části spektra jsou velmi citlivá na grafit.

Podklad karet a všechny údaje, které nejsou nijak důležité pro načítání do systému, jsou vytištěny speciálními (výrobcem doporučovanými) barevnými odstíny, které neobsahují grafit a jsou pro čtecí zařízení v podstatě neviditelné. Naopak vše, co je pro načítání důležité, jako výše zmiňované Clock-marky a OMR značky grafit obsahovat musí. Proto se při ručním zapisování nepoužívají pera nebo propisky ale obyčejné měkké tužky. [5]

V současné době se o tvorbu KKV starají externí firmy, které prošly přísným výběrovým řízením zaměřeným zejména na precizní a naprosto přesný tisk a ořez papírových KKV.

Dokonce bylo zahájeno výběrové řízení pro přijetí dalších firem a tím odlehčení současným dodavatelům.

4.2 Inovativní řešení na bázi mobilních technologií

Pilotní projekt e-KKV, neboli projekt elektronické kontrolní karty vozu se stal primárním pro oddělení GQA. Oddělení GQA má za úkol podporovat stávající informační systémy kvality a vytvářet a editovat kontrolní karty vozu, které se staly klíčovým prvkem při evidenci závad. Požadavek na realizaci tohoto projektu přišel od členů představenstva z důvodu modernizace současného způsobu. Projekt má nahradit stávající metodu evidence závad pomocí papírových karet formou interaktivního zadávání závad prostřednictvím

39

mobilních zařízení. Současná metoda (viz kapitola 4.1) není schopna v krátkém čase reagovat na požadavky a změny v tištěných protokolech a spotřeba těchto protokolů se pohybuje v řádech desetitisíců na rok. Pilotní projekt má za cíl výrazné zkrácení reakční doby na požadované změny v obsahové části kontrolních protokolů, snížení nákladů na nákup papírových kontrolních karet a možností evidování závad po celou dobu výroby a nikoliv pouze na evidenčních bodech.

V první fázi pilotního projektu bylo zapotřebí zpracovat informace o umístění ve výrobě, kde bude testování probíhat. Dále způsob interaktivního zadávání závad a s tím spojeného uživatelského rozhraní. A v poslední řadě zpracování budoucích nákladů, které připravovaný projekt přinese. Bylo nutné vyhodnotit klady a zápory současného řešení evidence závad v porovnání s připravovaným řešením. Údaje byly zpracovány a porovnány se stávajícím způsobem evidence. Všechny uvedené hodnoty jsou v rámci jednoho roku a evidenčního bodu, na kterém bude nový projekt testován. Všechny zde uvedené hodnoty jsou pouze výsledek pozorování a odborných odhadů, ale jejich reálná podoba se v konečné fázi může lišit.

 Stávající řešení: Kontrolní karta vozu - papírová podoba (pouze hala M13) o - reakce na změny obsahu: 5 týdnů

o - náklady spojené s pořízením papíru: více než 700 000 Kč / rok o + investice spojené se změnou: žádné

o + údržba hardwaru a softwaru: 1 500 000 Kč

o - možnost zadávání závad: pouze na evidenčních bodech o + hmotná zodpovědnost: žádná

 Budoucí řešení: Interaktivní zadávání závad - mobilní zařízení (pouze hala M13) o + reakce na změny obsahu: 1 týden

o + náklady spojené s pořízením papíru: 0 Kč

o - investice spojené se změnou: odhadem 1 200 000 Kč o - údržba hardwaru a softwaru: 2 500 000 Kč

o + možnost zadávání závad: kdekoliv s možností interaktivního zadávání o - hmotná zodpovědnost: každé zařízení v hodnotě 40 000 Kč [5]

40

Testovacím místem se stala hala M13 v Mladé Boleslavi, která slouží pro montáž vozu Škoda Octavia. Konkrétním úsekem se stal evidenční bod 8 (KB8), na kterém má vůz absolvovanou jízdní zkoušku, vodní test a jsou vyzkoušeny všechny jeho funkce.

Pokud má po tomto bodu vůz opraveny všechny závady a zkontrolované všechny zástavbové díly (Baugrupy⁸), je označen v systému SQS jako uvolněný a může být připravován na export k zákazníkům. Kontrola a načítání závad není jedinou funkcí bodu KB8. Na KB8 ale i všech ostatních evidenčních bodech se také sleduje oprávnění uživatelů obsluhujících tyto evidenční body. Každý z obsluhujících musí mít přidělen přístupový kód, který jednoznačně identifikuje jeho i jím provedené úkony. Problematika přístupových práv je podrobněji rozebrána v kapitole 3.5.

Pokud průběh testování pilotního projektu proběhne hladce a budou doladěny všechny nedostatky, které v průběhu testování můžou nastat, bude nasazen tento projekt postupně do všech úseků výroby ve společnosti. První oblastí kompletního nasazení e-KKV byla vedením odsouhlasena hala M1 (montáž vozu Škoda Fabia), také v Mladé Boleslavi, kde bude tento projekt testován v rámci celého procesu montáže vozu a nikoliv pouze jednoho kontrolního bodu.

4.2.1 Personal digital assistant (PDA)

Nejprve bylo potřeba zvolit zařízení, na kterém budou veškeré činnosti spojené s interaktivním zadáváním probíhat. Vhodným a již ověřeným zařízením se stalo PDA, neboli Personal Digital Assistant. Jedná se v podstatě o malý kapesní počítač, který oplývá velkým výkonem, provozní dobou a velkou odolností. Lze ho také využívat jako mobilní telefon s navigací GPS a fotoaparát. Obsahuje vlastní operační systém s většinou funkcí, které mají „velké“ stolní počítače nebo notebooky. Umožňuje mobilní hlasovou i datovou komunikaci, snímání obrazu, přístup k internetu i podnikovým systémům a čtení čárových kódů. Nejčastěji bývá ovládán prostřednictvím dotykové obrazovky prsty nebo přiloženým perem (tzv. stylus).

8 Baugrupy – důležité a povinně kontrolované díly vozu, které musí být kompatibilní s typem vozu a jsou načítány pomocí čárových kódů a evidovány vedle míst a typů závad do systému SQS

41

Při výběru vhodného typu zařízení, které bude sloužit pro zpracování závad na vyráběných vozech, bylo nutné zohlednit následující faktory:

 životnost a záručí doba, veškeré funkce zařízení

 rozměry a hmotnost

 prověření dostupnosti wifi sítě

 velikost displaye, čitelnost údajů na virtuálních kartách

 prostředí, ve kterém budou přístroje nasazeny

 odolnost zařízení proti možným nárazům (pádu)

 cena samotného přístroje i jeho příslušenství

Jedním z hlavních faktorů, které bylo potřeba vzít v potaz, byl způsob komunikace se systémem SQS. Jako nejpříhodnější metoda byla schválena instalace wifi sítě, která s sebou ale přináší velké množství dalších problémů. Hlavním problémem je dosáhnout úplného pokrytí pracovní oblasti dostatečně silným wifi signálem k úplnému eliminování nebo co možná největšímu omezení výpadků. Mezi další problémy patří kvalitní zabezpečení celé sítě proti možnému úniku informací, ověřování samotných zařízení a uživatelů, kteří toto zařízení využívají a povolení přístupu pouze k potřebným a využívaným aplikacím a databázím SQS. Tato opatření mají na starosti odborné útvary, které se zabývají bezpečností informačních technologií.

V případě výpadku sítě nebo dalších problémů spojených s možností evidence je nutné zajistit náhradní metodu, se kterou bude možné pokračovat v zaznamenávání a uchovávání potřebných údajů a tím předejít možnému zastavení výrobní linky. V případě testovací haly M13 by bylo možné přejít na starší metodu pomocí papírových karet. Jelikož ale budou data v digitální podobě častěji aktualizována oproti starší metodě, bude mít starší metoda spoustu nedostatků. Hlavní nedostatek této metody je samozřejmě postupné zastarání údajů vedených na papírových KKV oproti virtuálním kartám. Jako další je možné uvést nutnost zachování čtecích zařízení pro starší metodu. Jako prvotní náhradní řešení je ale dostačující a v průběhu testovacího provozu bude ozkoušeno, upraveno nebo

42

bude nalezeno lepší řešení, které by případné problémy dokázalo řešit efektivnějším a jednodušším způsobem.

Tento projekt s sebou nese i další problémy, týkající se především věkového zastoupení zaměstnanců, jejich pohybu po pracovišti a umístění těchto mobilních zařízení. Konkrétně se jedná o schopnost zaměstnanců efektivně pracovat s tímto zařízením. Co se týká problematiky pohybu po pracovišti a umístění mobilních zařízení, je nutné dosáhnout jistých kompromisů. Je nutné, aby zařízení mělo co možná největší display z důvodu dobrého grafického zobrazení virtuálních kontrolních karet vozu a dobré čitelnosti údajů na těchto kartách. Je ale důležité vzít v potaz hmotnost a umístění zařízení. Pro zaměstnance pracujícího 8 hodin denně není možné, aby zařízení této hmotnosti držel po celou dobu v ruce. Za prvé ze zdravotních důvodů a zadruhé proto, že je třeba si vadné součásti vozu nejen prohlédnout, ale u valné většiny i ručně ověřit. Jelikož u každého vyráběného automobilu musí zaměstnanec provést kontrolu jak zvenčí, tak zevnitř, je problematické i odkládání těchto zařízení na kapotu nebo střechu vozu, jak tomu bylo možno u starší metody. Papírovou kontrolní kartou nelze způsobit škrábance ani promáčkliny kdekoli na voze.

Tento problém bylo možné řešit dvěma způsoby. Prvním je zřízením na pevno umístěných odkládacích stanic, kam by bylo možné přístroje ukládat a používat je pouze v případě potřeby. Jelikož se tato metoda jevila jako nekorespondující s termínem „mobilní zařízení“

byla zvolena metoda druhá. Tato metoda spočívá v umístění PDA do pouzdra, které je možné přichytit za opasek. Tato metoda není nijak přelomová a ve spoustě organizací je již využívána, ale problémem je již dříve zmíněné nastupování a vystupování z vozu, který nesmí být tímto způsobem nijak poškozen.

Oddělením GQA bylo navrhnuto několik zařízení, která splňovala požadavky pro umístění do provozu montáže v hale M13. Z těchto zařízení bylo po dohodě s vedoucími úseku evidenčního bodu 8 a po schválení příslušnými vedoucími útvary společnosti Škoda Auto vybráno PDA MC550A od společnosti MOTOROLA, které nejlépe odpovídalo dříve zmíněným požadavkům na provedení zařízení, kvalitu záznamu a prostředí, ve kterém bude využíváno.

43

Obrázek 10: MOTOROLA MC550A

Zdroj: Interní materiály společnosti ŠKODA AUTO a.s.

Technické parametry - MOTOROLA MC550A:

 Operační systém: Microsoft Windows Mobile 6.5 Classic

 Typ / rozlišení: 3.5" barva - technologie podsvícení LED / 640 x 480

 Procesor / frekvence procesoru: Marvell XScale PXA320 / 806 MHz

 Paměť: 256 MB RAM / 1 GB Flash

 Možnost připojení k bezdrátové síti: 802.11a/b/g, Bluetooth 2.1 EDR

 Technologie: Rozšířená kapacita baterie - lithium-iontová (kapacita: 3600 mAh)

 Komunikace s přístrojem: Dotyková obrazovka, klávesnice QWERTY

 Čtečka čárových kódů: 2D imager

 Šířka / Hloubka / Výška: 7,7 cm / 2,7 cm / 14,7 cm

 Váha: 315 g [5]

Pro co nejefektivnější využívání přístrojů na evidenčním bodě 8 bylo objednáno 14 přístrojů i s příslušenstvím. Základní příslušenství obsahuje: jedno místná komunikační a dobíjecí základna včetně zdroje (2x), čtyř místná komunikační a dobíjecí základna včetně