Dopady přílivu přímých zahraničních investic na zaměstnanost v Libereckém
a Královéhradeckém kraji
Bakalářská práce
Studijní program: B6208 – Ekonomika a management
Studijní obor: 6210R015 – Ekonomika a management mezinárodního obchodu Autor práce: Matěj Trakal
Vedoucí práce: Ing. Sylvie Kotíková, Ph.D.
Prohlášení
Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že texty tištěné verze práce a elektronické verze práce vložené do IS STAG se shodují.
14. 4. 2019 Matěj Trakal
Poděkování
Rád bych tímto poděkoval Ing. Sylvii Kotíkové, Ph.D., vedoucí mé bakalářské práce, za její vedení, cenné rady a pozitivní přístup. Dále bych chtěl poděkovat mé rodině za morální i finanční podporu během mého studia.
Anotace
Tato bakalářská práce má za cíl poskytnout celkový pohled na přímé zahraniční investice a zhodnotit jejich vliv na pracovní trh v Libereckém a Královéhradeckém kraji. Bakalářská práce, v prvních dvou kapitolách, na základě odborných publikací a vědeckých článků, shrnuje teoretické ukotvení přímých zahraničních investic a pojmů souvisejících s pracovním trhem, stejně jako jejich dopady na investice na hostujícím trhu. Třetí kapitola se věnuje samotným geografickým jednotkám, a jejich socio-ekonomickým ukazatelům, které jsou klíčové pro přilákání investora. Dále práce přechází na situaci na pracovním trhu již zmíněných regionů. V páté kapitole se práce věnuje množství investovaného kapitálu, stejně jako země původu investora a ekonomickému sektoru, do kterého se řadí. V další kapitole jsou získaná data aplikována a analyzována, čímž se práce dostává ke svému hlavnímu cíli, zjistit vliv přímých zahraničních investic na zaměstnanost. Na závěr přichází vyhodnocení tohoto vlivu, využitím relevantních dat.
Klíčová slova
Investiční pobídky, Královéhradecký kraj, Liberecký kraj, míra nezaměstnanosti, míra zaměstnanosti, přímé zahraniční investice
Annotation
Impacts of Direct Foreign Investment Inflows on Employment in the Liberec and Hradec Králové Regions
This bachelor thesis aims to provide an overall view of foreign direct investment and to evaluate their impact on the labour market in the Liberec and Hradec Králové regions. The bachelor thesis, in the first two chapters, based on professional publications and scientific articles, summarizes the theoretical foundations of foreign direct investment and labour market related terms as well as their implications for investment in the host market. The third chapter deals with the geographical units themselves and their socio-economic indicators, which are keys to attracting the investor. Furthermore, the thesis goes to the situation on the labour market of the above mentioned regions. In the fifth chapter, the thesis deals with the amount of capital invested, as well as the country of origin of the investor and the economic sector to which it belongs. In the next chapter, the acquired data are applied and analysed, which brings the work to its main goal, to determine the impact of foreign direct investment on employment. Evaluation of this influence by using relevant data comes at the end of the thesis.
Key Words
Employment rate, foreign direct investment, Hradec Králové region, investment incentives, Liberec region, unemployment rate
Obsah
Seznam zkratek ... 10
Seznam tabulek ... 11
Seznam obrázků ... 12
Úvod ... 13
1. Definice základních pojmů ... 15
1.1 Přímé zahraniční investice ... 15
1.2 Zaměstnanost a nezaměstnanost ... 16
1.3 Geografická jednotka: kraj ... 18
2. Přímé zahraniční investice ... 19
2.1 Motivy pro podnik ... 20
2.2 Lokalizace přímých zahraničních investic ... 21
2.3 Dopady přímých zahraničních investic ... 23
2.4 Investiční pobídky ... 25
2.5 Formy vstupu přímých zahraničních investic ... 27
2.5.1 Greenfield, brownfield ... 28
2.5.2 Fúze a akvizice ... 29
2.5.3 Joint venture ... 30
3. Obecné informace o geografických jednotkách ... 31
3.1 Liberecký kraj ... 31
3.2 Královéhradecký kraj ... 34
4. Vývoj nezaměstnanosti a zaměstnanosti v krajích ... 37
4.1 Nezaměstnanost v Libereckém a Královéhradeckém Kraji ... 37
4.2 Zaměstnanost ve sledovaných krajích ... 39
5. Příliv přímých zahraničních investic ... 41
5.1 Příliv přímých zahraničních investic do České republiky ... 41
5.2 Příliv přímých zahraničních investic podle odvětví ... 43
5.3 Příliv přímých zahraničních investic podle teritoriální struktury ... 44
5.4 Příliv přímých zahraničních investic do Libereckého kraje ... 45
5.5 Příliv přímých zahraničních investic do Královéhradeckého kraje ... 46
6. Udělené investiční pobídky ... 48
7. Vyhodnocení vlivu investic na zaměstnanost ... 50
7.1 Porovnání přílivu přímých zahraničních investic a míry zaměstnanosti ... 50
Závěr ... 54
Seznam použité literatury ... 56
7.3 Citace ... 56
7.4 Internetové zdroje ... 56
Seznam příloh ... 59
Seznam zkratek
ČNB Česká národní banka ČR Česká republika ČSÚ Český statistický úřad HDP Hrubý domácí produkt
OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
PZI Přímé zahraniční investice TUL Technická univerzita v Liberci
Seznam tabulek
Tabulka 1 Procentuální rozdělení populace podle vzdělání ... 32
Tabulka 2: Okresy Libereckého kraje ... 33
Tabulka 3 Procentuální rozdělení obyvatel podle vzdělání ... 34
Tabulka 4: Okresy Královéhradecký kraj ... 35
Tabulka 5 Příliv PZI do ČR ... 43
Tabulka 6 Investiční pobídky v krajích ... 48
Seznam obrázků
Obrázek 1 Počet browngieldů podle krajů ... 29
Obrázek 2 Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR, LK, KK ... 38
Obrázek 3 Vývoj zaměstnanosti ... 40
Obrázek 4 PZI podle odvětví v roce 2017 ... 44
Obrázek 5PZI v ČR podle země investora ... 45
Obrázek 6 Příliv PZI do Libereckého kraje ... 46
Obrázek 7 Příliv přímých zahraničních investic do Královéhradeckého kraje ... 47
Obrázek 8 Vývoj zaměstnanosti přílivu PZI, LK ... 51
Obrázek 9 Vývoj zaměstnanosti a přílivu PZI, KK ... 52
Úvod
Přímé zahraniční investice jsou důležitým zdrojem kapitálu, know-how i samotného rozvoje ekonomiky státu, jakož i firem, do kterých investice plynou. Česká ekonomika se po Sametové revoluci začala velice otevírat světu i jeho investicím a stala se jednou z nejotevřenějších ekonomik světa. Díky tomu hrají přímé zahraniční investice signifikantní roli v rozvoji české ekonomiky.
Rozmach globalizace, který započal v 70. letech minulého století a byl veden ekonomickou liberalizací, deregulací a podporou mezinárodního obchodu, dovolil kapitálu mnohem větší mobilitu, než kdy dříve. Zároveň s rostoucí ekonomickou silou nadnárodních korporací a měnící se ekonomikou, začaly být investice ze strany států žádány. Celému procesu globalizace pomohl rozmach nových technologií, zejména v oblasti dopravy a telekomunikací. Česká republika se k tomuto procesu připojila až v 90. letech, a přesto se za tuto krátkou dobu stala otevřenou ekonomikou se silným vývozem, a i díky členství země v Evropské unii, začala přitahovat zahraniční investory. Zároveň se řadí mezi nejoblíbenější země pro investice ve svém regionu střední a východní Evropy, za což vděčí i vhodné poloze, otevřenosti, vyspělosti a poměrně nízkým mzdovým nákladům.
Přímé zahraniční investice ovlivňují ekonomiku v mnoha směrech. Od pozitivních dopadů, jako je snižování nezaměstnanosti, zvýšení vládních příjmů či restrukturalizace ekonomiky, až po negativní dopady, jako jsou zvýšená zátěž pro životní prostředí nebo repatriace zisků do zahraničí. Mimo tyto zřetelné dopady, mají přímé zahraniční investice i vedlejší dopady. Ty mohou zahrnovat zatraktivnění regionu pro další investory či obyvatele a zároveň mohou zapříčinit vznik nových dodavatelských či odběratelských řetězců, čímž by v daném regionu více posílily ekonomiku, včetně vzniku nových pracovních pozic.
Cílem této práce je zhodnotit vliv přímých zahraničních investic na vývoj zaměstnanosti a vytváření nových pracovních míst v Libereckém a Královéhradeckém kraji. Oba tyto celky patří počtem obyvatel mezi menší kraje, které počtem nezaměstnaných či hrubým domácím produktem příliš nevybočují z průměru republiky.
Zaměstnanost je jedním z nejdůležitějších ekonomických ukazatelů státu a přímé zahraniční investice se staly důležitou součástí ekonomického programu posledních vlád České republiky. Z tohoto důvodu je důležité zhodnotit jejich vliv právě na zaměstnanost.
První část práce se věnuje definici přímých zahraničních investic, zaměstnanosti i nezaměstnanosti a dalších pojmů, které souvisejí s touto problematikou, pomocí tematické literatury a odborných článků.
V následujících částech se práce věnuje rozebrání obou geografických jednotek z ekonomického, sociálního i geomorfologického pohledu. Dále se poměřuje nezaměstnanost a počet nezaměstnaných ve zmíněných krajích. Na tyto data navazuje množství přímých zahraničních investic a analyzuje se spojitost mezi těmito hodnotami.
Pro lepší představu, o vlivu přímých zahraničních investic na zaměstnanost, je pomocí dat o počtu zaměstnaných, nezaměstnaných a počtu vytvořených pracovních míst pomocí investičních pobídek, vytvořena alternativní míra zaměstnanosti, v případě, že by tyto investicemi, podpořené pobídkami, nenastaly, a tudíž nevytvořily žádná pracovní místa.
Vypracování bakalářské práce předcházelo studium základní odborné literatury, stejně jako důležitých dat, získaných zejména od České národní banky, Českého statistického úřadu a CzechInvestu. V práci je použita analýza, komparace a indukce.
1. Definice základních pojmů
Jak je uvedeno v úvodu, tématem této bakalářské práce jsou přímé zahraniční investice a jejich vliv na zaměstnanost ve dvou krajích České republiky, konkrétně v kraji Libereckém a kraji královéhradeckém. Pro lepší porozumění pojmů, které jsou obsaženy v této práci, se první část věnuje právě těmto pojmům a jejich definici.
V práci se berou v potaz investice různých způsobů vstupu, jako je investice na zelené louce (greenfield), investice na hnědé louce (brownfield) či fúze a akvizice. Jak zmiňuje Yousafzai (2014) přímý efekt investic na zaměstnanost nastává, když je nová investice zahájena a nová pracovní místa vygenerována. Avšak ne všechny typy vstupů investic mají stejný dopad na míru nezaměstnanosti. Vliv je největší u investic na zelené či hnědé louce, než při převzetí domácí společnosti cizím investorem.
Přímé zahraniční investice mohou mít na zaměstnanost a nezaměstnanost přímý i nepřímý vliv. Tato práce se zabývá pouze přímými vlivy, při kterých přímo v návaznosti na investice vznikají nová pracovní místa. Nepřímý vliv na zaměstnanost mohou investice mít například u potencionálních dodavatelů a obchodních partnerů, kteří mohou z nového subjektu na trhu prosperovat. Naopak investice mohou ohrozit pracovní místa u místních konkurentů, kteří by s novou konkurencí nemuseli udržet krok v technologickém vývoji či výši kapitálu. S těmito nepřímými vlivy se napočítá zejména kvůli nedostatku dat.
1.1 Přímé zahraniční investice
Pro pochopení přímých zahraničních investic, dále jen PZI, je důležité nejdříve pochopit význam samotného pojmu investice. Jak uvádí Valach (2010) PZI by se daly charakterizovat jako využití úspor k produkci kapitálových statků, eventuelně k technologickému vývoji či získávání nového lidského kapitálu. Jejich účel je omezení součastné spotřeby s vidinou získání budoucí hodnoty, která je sice méně jistá, než hodnota současná, ale s předpokládanou vyšší budoucí hodnotou. Z kvantitativního hlediska se investice rovná rozdílu mezi hrubým domácím produktem a součtem spotřeby, čistých vývozů a veřejných výdajů.
Dle České národní banky (ČNB, 2015, s. 2), která vychází z mezinárodně přijatých definic, zní PZI charakteristika takto: „Přímá zahraniční investice je taková přeshraniční investice, která odráží záměr rezidenta jedné ekonomiky (přímý investor) získat trvalou účast v subjektu (podnik přímé investice), který je rezidentem v ekonomice jiné než ekonomika přímého investora. Trvalá účast implikuje existenci dlouhodobého vztahu mezi přímým investorem a přímou investicí a významný vliv na řízení podniku."
Dále ČNB (2015) uvádí, že ukazatele PZI poskytují informace jak o mezinárodních investičních aktivitách s majetkovou účastí a s nimi spojených úvěrech, tak o výnosech z nich plynoucích. Sama přímá investice zahrnuje původní a následující kapitálové transakce mezi přidruženými podniky, nehledě na jejich zapsání v obchodním rejstříku.
Podle procenta podílu investora na hlasovacích právech či základním kapitálu lze společnosti rozdělit na 3 skupiny. První s podílem 100 % se nazývají pobočky, s více než 50% podílem dceřiné společnosti a s menším podílem přidružené společnosti. Pokud podíl tvoří méně, než 10 % nejedná se o podnik s PZI. (Šimanová, 2011)
1.2 Zaměstnanost a nezaměstnanost
Nezaměstnanost je jedna z největších hrozeb pro ekonomiku všude na světě. Kvůli nezaměstnanosti stát ztrácí své příjmy a naopak musí zvyšovat své výdaje na podporu v nezaměstnanosti či na rekvalifikační kurzy pro dlouhodobě nezaměstnané, čímž se jim snaží zvýšit šanci uplatnění na trhu práce.
I když ve veřejném sektoru pracuje více než milion lidí, tvoří to méně než 23 % ze všech zaměstnaných. (ČSÚ, 2018, a) Stále na trhu práce zůstávají miliony dalších, kteří musejí najít práci v sektoru soukromém, s čímž mohou PZI pomoci. Stát při zaměstnání lidí ve veřejném sektoru, musí svým zaměstnancům zajistit plat, což je pouze další výdaj.
Obzvláště v době krize se řady nezaměstnaných rychle rozšiřují, což díky snižující se kupní síle, zraňuje celou ekonomiku. Tím zanikaní další pracovní pozice a vzniká bludný kruh zvyšující se nezaměstnanosti. Krom poškození ekonomiky může mít takovýto jev i nežádané sociální dopady, jako stávky, nepokoje nebo vzestup extrémistických hnutí.
Právě z tohoto důvodu se stát snaží zaměstnanost zvýšit a to například i pobídkami pro zahraniční investory.
Jak uvádí Píchová (2018) populace státu se dělí na ekonomicky aktivní a neaktivní.
Neaktivní v České republice (ČR) zahrnují osoby mladší 15 let, nepracující důchodce, nepracující s vlastním zdrojem obživy a ostatní závislé osoby. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo dělí na základní skupiny, jimiž jsou zaměstnaní, nezaměstnaní a ostatní. Počet nezaměstnaných s mírou nezaměstnanosti patří vedle hrubého domácího produktu (HDP), inflace a platební bilance, mezi čtyři nejsledovanější makroekonomické ukazatele státu.
Pojem zaměstnaní, definuje Český statistický úřad (ČSÚ) jako všechny osoby starší 15 let, které spadaly do některé z následujících skupin. První je skupina placení zaměstnanci, kteří se dále dělí na „v práci“, což jsou osoby vykonávající práci za mzdu či plat, a
„v zaměstnání, ale ne v práci“, tento pojem označuje osoby, které již pracovali ve svém zaměstnání, ale během zkoumaného období nebyly dočasně v práci. Druhou skupinou jsou zaměstnaní ve vlastním podniku. Ti se též dělili na „v práci“, neboli osoby, které vykonávali nějakou práci pro zisk nebo rodinný příjem a „v zaměstnání, ale ne v práci“, čili s vlastním podnikem, ale z jakéhokoli důvodu nebyly dočasně v práci. (ČSÚ, 2018, b)
Mezi nezaměstnané se řadí pouze obyvatelé v produktivním věku, to znamená ve věku nad 15 let, až do odchodu do penze. Mezi nezaměstnané se řadí občané, kteří nemají práci, na plný ani poloviční úvazek, ale zároveň si práci aktivně hledají. (Píchová, 2018)
Pro lepší přehled se pro zaměstnanost a nezaměstnanost používají jejich míry. Míra nezaměstnanosti se vyjádří jako počet lidí, kteří jsou nezaměstnaní na celkovém počtu ekonomicky aktivních lidí. Míra zaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných lidí na počtu všech osob, které spadají do kolonky ekonomicky aktivní.
Tyto dvě hodnoty spolu sice souvisejí, avšak jejím sečtením 100 % nevznikne. Je to dáno částí populace, která nespadá pod definici zaměstnaných ani nezaměstnaných. Může se jednat například o studenty, ženy v domácnosti nebo lidi, co se rozhodli udělat si takzvaný
gap year1. Rozdíl těchto hodnot můžeme vidět na příkladu ČR z července 2018, kdy míra zaměstnanosti, u populace mezi 15. a 64. rokem života, dosahovala 74,7 %. Zatímco míra nezaměstnanosti, které v této době patřila první příčka ze všech zemí Evropské unie, byla pouze 2,3 %. (ČSÚ, 2018, c)
1.3 Geografická jednotka: kraj
V práci, se vzhledem k dobré dostupnosti dat a dostatečné autonomii, používají územní celky typu kraje. ČNB i ČSÚ vydává pro jednotlivé kraje ekonomické i sociologické údaje, se kterými bude tato práce pracovat. Od roku 2000 se, na území ČR, zavedl systém klasifikace územních statistických jednotek CZ-NUTS, který se používá v zemích Evropské unie. (Šimanová, 2011)
Používají se 3 typy CZ-NUTS, do kterých je ČR rozdělena. První typ je NUTS 1, který zahrnuje území celé republiky. NUTS 2 byly vytvořeny povětšinou spojením dvou či tří krajů a v případě Prahy, Středočeského kraje a Moravskoslezského kraje se jedná o samostatné celky. Co se týká krajů, se kterými tato práce bude pracovat, tj. Liberecký a Královéhradecký kraj, ty společně s krajem Pardubickým tvoří společnou jednotku. A v neposlední řadě tu jsou NUTS 3, které se skládají ze samostatných krajů ČR. To znamená, že na území ČR se jich, stejně jako krajů, nachází 12.
Oba kraje lze dále dělit na menší územní jednotky. Tyto jednotky se v ČR nazývají okresy a jsou totožné s evropskými správními jednotkami LAU 1, které se před převedením do systému LAU nazývali NUTS 4. Liberecký kraj se skládá ze čtyř okresů, jimiž jsou:
Liberec, Česká Lípa, Jablonec nad Nisou a Semily. Kraj Královéhradecký se skládá z pěti okresů. Největší je Hradec Králové, dále Trutnov, Náchod, Jičín a Rychnov nad Kněžnou.
V práci se primárně pracuje s jednotkami NUTS 3, pro které existují dostačující data.
Systém LAU 1 se zmiňuje jen pro dostatečnou informovanost o krajích, jako o celkách.
1 Jedná se období, obvykle jednoho roku, kdy člověk nejčastěji po ukončení školy, nenastoupí do zaměstnání, ale věnuje se jiným činnostem. Nejčastěji se jedná o cestování, dobrovolnictví či navštěvování vzdělávacích kurzů.
2. Přímé zahraniční investice
Zatímco veřejnost i část odborníku pohlíží na PZI kladně a vyzdvihují jejich pozitiva, jako je příliv kapitálu či tvorba pracovních míst, existují i odborníci, kteří jsou k vytváření modly, v podobě přímých zahraničních investic, kritičtí. Mezi ně patří i Vladimír Tomšík (Říman, 2008), bývalý člen rady ČNB, který varuje před přílišným upínáním se na PZI a upozorňuje na mýty, které se kolem nich šíří. Mezi tyto mýty patří nemožnost zajištění prosperity bez PZI či neobejití se bez PZI u zaměstnanosti a ekonomického růstu.
Shoda nepadá ani na podpoře PZI ze strany státu. Zatímco vládní představitelé investiční pobídky podporují, například bývalý ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (2008) se staví proti. Hlavní příčinou jeho negativního pohledu na investiční pobídky jsou jejich přílišné náklady.
Zároveň i potencionální investoři si musí svoje kroky při zahraniční investici řádně promyslet. Investorovi může přinést pozitivní dopady a zvýšení tržeb či kapitálu, zároveň existuje riziko, že se investice nezdaří a investor přijde o svůj kapitál. Z tohoto důvodu je pro investora nejvhodnější, když si potencionální trhy řádně prozkoumá a porovná jejich výhody a nevýhody. Po této rozvaze by se měl rozhodnout pro nejvhodnější trh či si investici rozmyslet.
Spolu s novým trhem by si měl investor vybrat nejvhodnější formu vstupu, která určuje, jak velký kapitál musí být na investici vynaložen.
Synek (2015) uvádí, že bez investiční činnosti se žádný podnik neobejde, a proto je důležité, aby každý podnik svou investiční činnost důsledně plánoval. Investiční plán podniku je více konkretizován v investičních projektech, které mají své fáze života.
V případě investice na zelené louce je první fáze předinvestiční, ve které by podnik měl identifikovat podnikatelské příležitosti. Další fází je investiční fáze. Ta zahrnuje zpracování projektové dokumentace, realizaci stavby a uvedení do provozu. Třetí a čtvrtou fází je provozní fáze a ukončení provozu a likvidace. V provozní fázi se realizují předchozí fáze a ukončení provozu a likvidace souvisí s konečnou fází celého investičního cyklu.
Konečná fáze likvidace však nenastává vždy.
Vzhledem k rozsáhlým dopadům PZI a důležitosti volby vstupu, lokalizace a formy investic, se tato kapitola snaží shrnout základní informace o zmíněných faktorech.
2.1 Motivy pro podnik
Investování do nového trhu jistě nabízí ohromný potenciál pro investor a nespočet z toho plynoucích výhod. Mezi nejdůležitější motivy pro zahraniční investory bezpochybně patří šetření nákladů na výrobní faktory. Nikdo nepochybuje o ohromných přesunech výroby z takzvaných západních zemí, zejména do východní a jižní Asie. Samotným důvodem k tak rozsáhlým investicím nebyla pouze často zmiňovaná levná pracovní síla, nýbrž i další s výrobou spojené náklady, jako je cena energie či materiálu.
V případu rozvojových zemí může investor ušetřit peníze i díky laxnímu přístupu tamějších úřadů či vedení země. Sem lze zařadit neplnění ekologických předpisů či jejich obcházení, neplnění bezpečnostních pravidel a nedostatečná ochrana pracovníků.
Dalším motivem je možnost ušetřit finance díky využívání daňových systémů daných zemí a možnost vyhnout se nákladů spojených s vývozem či dovozem výrobků. Investicí na novém trhu, na který by se podnik rozhodl expandovat se svými výrobky či službami i bez případné investice, se může lehce vyhnout dovozním bariérám, jako jsou cla či dovozní kvóty. V případě investic v ČR dostává investor možnost pohodlného vstupu na společný Evropský trh, což je pro každý podnik velké lákadlo. Vzhledem k různým hodnotám sazeb daní může být pro investora výhodnější investovat v zemi, která má daně nižší než mateřská země. Tím že se investor vyhne vývozům, se vyhne i potencionálním ztrátám při nečekaném vychýlení kurzu domácí měny, či měny země, do které vyváží.
Hostitelský trh nabízí investorovi i nové možnosti. Mezi ně patří možnost navázání nových obchodních kontaktů s dodavateli či odběrateli. Zároveň pokud podnik nebude zaměřen jen na jeden trh, sníží se jeho ohrožení při potížích domácího trhu.
Šimanová (2011) uvádí i další motivy k lokalizaci podniku do zahraničí. První je obranné investování, ke kterému se podnik obrátí v případě pociťování strachu z růstu konkurence v nové zemi. Dále je to image „všude-přítomné“ firmy, což v době globalizovaného světa
motivace investora, následování slibně se rozvíjejících případů na trhu či vládní pobídky a podpora.
Při vstupu investora na nový trh, na něho nečekají pouze samé výhody. Naopak čeká na něho nespočet riskantních situací. Maitah (2014), který se zaměřuje zejména na politické vlivy, zmiňuje hned několik nebezpečí pro investice. Prvním zmíněným je risk ekonomický, se svými hospodářskými cykly a zvyšující se a snižující se poptávkou.
Zároveň i sociální faktory hrají svojí roli. Podnik by se sám, již před zahájením investice měl daný trh z kulturního a historického pohledu prozkoumat. Jelikož každý trh vyžaduje něco jiného, vstupem na nevhodný trh by mohl investor tvrdě narazit.
Maitah dále zmiňuje nástrahy ze strany státu, který nemusí být PZI příliš nakloněn.
V současné době opět rostoucí protekcionismus, ale i korupci zařadil Maitah mezi institucionální risky. Jako další kategorii, která se v současné době ČR příliš netýká, jsou globální specifické hrozby. Sem spadají anti-globalizační hnutí, chudoba či terorismus.
2.2 Lokalizace přímých zahraničních investic
Pokud se investor rozhodne k zahraniční investici, musí velmi konstruktivně zvážit všechny možnosti kam investovat. Na tomto rozhodnutí závisí celý úspěch investice a nejvhodnější volbou nejvíce sníží její rizika, kterými může být neefektivnost investice či její ohrožení ze strany hostitelského státu.
Zároveň i státy, které se snaží PZI přilákat, musí přizpůsobit svou politiku. Pomocí nástrojů hospodářské politiky musí zatraktivnit podnikatelské a investiční prostředí a investovat do rozvoje infrastruktury a celé své ekonomiky. Stát zvýší zájem u investorů i pomocí státních pobídek a slev.
Šimanová (2011) rozděluje hlavní lokalizační faktory na dvě kategorie. Do první kategorie, která se týká přímo rozvojových oblastí, řadí (Šimanová, 2011, s. 51):
„aglomerační úspory,
šíření znalostí a technologií,
pozitivní migrace a sdílení kvalifikované práce,
existence výzkumných a vývojových center,
sdílení specializované infrastruktury a dodavatelské sítě,
rozvinutý sektor finančních služeb a služeb trhu,
flexibilita dodávek komponentů,
existence dopravních uzlů. "
V druhé kategorii se nacházejí faktory mimo rozvojové oblasti a autorka se řadí (Šimanová, 2011, s. 52):
„investiční pobídky a dotace nových pracovních míst,
existence průmyslových zón,
relativně nízká cena pozemků a nemovitostí,
nízká úroveň konkurence a dostatek pracovní síly. "
Maitah (2014) rozdělil lokalizační faktory do čtyř bodů. Prvním je „market-seeking“.
Podnik se v tomto případě snaží najít a získat nové odbytiště pro svoje výrobky a služby a možnost expanze. V této kategorii hrají hlavní roli tržní struktura, HDP a další makroekonomické ukazatele. V případě, že se podnik snaží ušetřit výdaje za práci, půdu, kapitál či přírodní zdroje, Maitah řadí tuto situaci do kategorie „resource-seeking“. Podnik v tomto případě nemusí hledat pouze nový trh pro své produkty, ale díky nižším vstupům může přesunout výrobu na nový trh a dovážet z něho na mateřský trh.
Další kategorie „strategic asset seeking“ reprezentuje situaci, kdy se podnik snaží získat nový kapitál a kontakty, díky čemuž může vybudovat novou síť distributorů a získat nové technologie. Poslední kategorie je „eficienty-seeking“. Investor se snaží pomocí spolupráce a členství v regionálních a ekonomických integračních dohodách o zefektivnění svého businessu.
Valach (2010) krom již zmíněných faktorů přidává další, a to zejména z oblasti legislativní. Těmi nejpodstatnějšími jsou: daňový systém, srozumitelné účetnictví, objektivnost a účinnost soudnictví, kompatibilní ustanovení obchodního, trestního, občanského práva, politická transparentnost či reálná možnost transferu kapitálu přes hranice. Zároveň se investoři zajímají o činnost obchodních komor a dalších institucí.
2.3 Dopady přímých zahraničních investic
PZI mají nespočet dopadů na ekonomiky států, společnost či na samotného investora.
Nejedná se však pouze o pozitivní dopady. Míra dopadů je u jednotlivých investic na různé úrovni. Záleží také na formě investice, kterou investor zvolí. Lze jednoduše vyvodit, že investice na zelené louce bude mít větší dopad na region než fúze a akvizice.
Valach (2010, s. 447) vidí význam PZI takto: „Zahraniční investice lze chápat jako mobilizované vnější zdroje, které je možné tak říkajíc „dodatečně„ získat k vlastním zdrojům pro zajištění rychlejšího růstu HDP. To má velký význam obecně pro všechny země, zejména však pro ty, kde úroveň HDP na obyvatele je nízká. Získání těchto dodatečných vnějších zdrojů umožňuje posílit nedostačující, v tuzemsku vytvořené zdroje.
Tím se na jedné straně posiluje investiční tempo – tedy zajišťuje se bezprostřední či budoucí růst HDP – a zprostředkovaně pak vytváří větší disponibilní zdroje i pro spotřebu."
Státy či regiony se snaží získat přízeň investorů zejména kvůli vidině vytvoření nových pracovních míst a snížení tamější nezaměstnanosti. Nová místa vznikají nejvíce při investicích na zelené louce, ať je to na samotné výstavbě, v nově vzniklém podniku či u místních dodavatelů. Tímto argumentem se snaží zajistit podporu u místí populace, aby byla více nakloněna stavbě dalších, v poslední době často diskutovaných, hal na zelených loukách. Zaměstnanost však není jediný ukazatel, na který mají PZI vliv.
Šimanová (2011) rozděluje potencionální dopady PZI na dvě kategorie. Těmi jsou podniková a regionální. Co se týká pozitivních dopadů v kategorii podnikové, zahrnuje sem (Šimanová, 2011, s. 63):
„kontinuitu a expanzi produkce
růst produktivity práce,
přístup k rozvojovému kapitálu,
přístup na světové trhy a do distribučních sítí,
transferem vyspělé technologie a know-how,
zvýšení necenové konkurenceschopnosti,
zvýšení podílu výzkumu a vývoje. "
Do regionální kategorie s pozitivními dopady spadá (Šimanová, 2011, s. 63):
„zvýšení exportu,
rozvoj lidských zdrojů,
zachování zaměstnanosti tvorbu nových pracovních míst,
zvýšení mzdové úrovně a růst reálných příjmů,
zvýšení daňového základu a odvodů do veřejných rozpočtů,
rozšíření dodavatelských možností domácích firem a jejich zapojení do globálního produkčního řetězce. "
Maitah (2014) dále rozvíjí vliv PZI na zaměstnanost. Domnívá se, že příliv PZI vede k expanzi podniků a k nárůstu poptávky po pracovní síle a zaměstnaneckých možností.
Nové pozice nevznikají pouze přímo například na greenfieldech, ale také nepřímo díky získávání nových technologií. To může poskytnout možnost přibrat nové zaměstnance i dalším podnikům v regionu, které se mohou stát novými dodavateli, čímž se zvýší poptávka po jejich produktech. V PZI však vidí i riziko pro trh práce. Zahraniční investice globalizuje místní trh práce a tím se stává více závislý na globálních makroekonomických indikátorech. To znamená, že při recesi na globálním trhu může vést ke snížení poptávky po podnikových produktech, a ta bude nucena snižovat počet pracovních pozic v hostitelských ekonomikách.
I když tato práce zkoumá vliv PZI v Libereckém a Královéhradeckém, jak uvádí Demel (2012) nezaměstnanost v těchto krajích může být ovlivněna i přílivem PZI do jiných regionů. Zejména při vzniku nových pracovních pozic v sousedních krajích, jsou nezaměstnaní ochotni za novou pracovní pozicí dojíždět. Tento jev může být patrný zejména v okresech Semily a Jičín, které sousedí s okresem Mladá Boleslav, kam míří velké investice zejména do automobilky Škoda Auto a.s.
S negativními dopady PZI pracuje ve své práci i Šimanová (2011), která opět dopady rozděluje do dvou skupin. Stejně jako u pozitivních následků, i u negativních těmito skupinami jsou podniková a regionální úroveň. V podnikové se mohou projevit transferem know-how a vývoje mimo území hostitelského trhu a částečným přesunem své produkce do dalších cizích regionů. Dalším negativem by mohl být přeliv pracovníků z domácích
Na regionální úrovni negativa spojuje s (Šimanová, 2011, s. 63):
„růstem závislosti na zahraničním kapitálu,
vnější kontrolou domácí ekonomiky,
přetahováním kvalifikované pracovní síly z domácích podniků,
potlačováním rozvoje nových domácích firem,
vytlačování domácích firem, které nejsou schopny cenově konkurovat ze státního rozpočtu podpořeným PZI,
vznikem tzv. duální ekonomiky2,
nestabilitou zahraničních investic souvisejících s problematikou integrace PZI do regionu. "
Díky všem pozitivním dopadům přílivu PZI, se samotní vládní představitelé potencionálních hostitelských trhů, snaží zajistit pro svou zemi co největší jejich objem.
Toho mohou dosáhnout pomocí investičních pobídek, které jsou rozebrány v následující kapitole.
2.4 Investiční pobídky
Investiční pobídky jsou jeden z nejúčinnějších způsobů pro vlády na přilákaní investorů do své ekonomiky (regionu). Při pohledu na pozitivní dopady PZI, jež jsou zmíněny v předchozí kapitole, se není třeba vládám divit, že chtějí z těchto výhod také těžit. Vlády zaměřené zejména na současnou makroekonomickou modlu zaměstnanosti, však některé negativní dopady přehlíží.
Říman (2008) se k vládním pobídkám staví velice negativně. Domnívá se, že investiční pobídky deformují a pokřivují tržní a konkurenční prostředí. Zároveň se mu nelíbí podpora velkých, zahraničních podniků, které tím získávají navrch oproti menším a středním
2 Duální ekonomika označuje fungování dvou oddělených ekonomických sektorů na úrovni jednoho státu.
Vyznačuje se různou úrovní technologií či jinou strukturou poptávky.
tuzemským podnikům. Navíc tyto menší domácí podniky musí doplácet na státní výdaje spojenými s investičními pobídkami.
Autor dále zmiňuje téměř zanedbatelné množství investic, kterým pomohly investiční pobídky. Uvádí, že mezi lety 1995 až 2006, tvořily investice podpořené pobídkami pouze 6 % ze všech investic, které v tomto období do ČR připluly. Zároveň zpochybňuje i vliv nabídek na zaměstnanost, kdy měly pouze nepatrný efekt. Náklady na vytvoření 1 pracovního místa pomocí vládních pobídek dosahovaly 1,6 milionu korun, čímž vysoce převyšovaly náklady, které by nastaly při vytvoření jedné pozice bez těchto pobídek.
Nejlepší přehled nabízených státních podpor a investičních pobídek uvádí Maitah (2014).
Tyto pobídky mohou nabírat formy přímých dotací, kam by se daly započítat finanční dotace, darování pozemků zdarma či dotace na vybudování infrastruktury. Dále mohou nabývat podoby různých úlev, jako jsou daňové úlevy, preferenční sazby, daňové prázdniny či zvýhodněné půjčky.
Situaci investičních pobídek v ČR popisuje Wokoun (2010). Ten se zabývá legislativní úpravou investičních pobídek v ČR. Před rokem 2000 byly pobídky udělovány na základě usnesení vlády č. 844/98 a č. 298/98 k návrhu o investičních pobídkách. Dle usnesení č.
298/98 byl investor na zelené louce povinen investovat minimální částku 25 mil. USD.
Tato částka se v usnesení vlády č. 844/98 snížila na 10 mil. USD.
Prvního května 2000 nabyl účinnosti zákon č. 72/2000Sb.o investičních pobídkách, který se stal základní právní úpravou. Jak dále uvádí Wokoun, tento zákon se vztahuje pouze na zpracovatelský průmysl. Tento zákon pracuje s následujícími nástroji pobídek (Wokoun, 2010, s. 42):
„slevy na daních z příjmu podle zvláštního právního předpisu,
převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu,
hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců podle právního předpisu,
převod pozemků podle zvláštního předpisu, evidovaných v katastru nemovitostí jako zemědělské pozemky a převod ostatních druhů pozemků, a to za ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu účinného ke dni uzavření smlouvy o převodu. "
Získání investiční pobídky pro investora není samozřejmostí. Každý, kdo se uchází o státní pobídku, musí splnit státem stanovené podmínky. Každý stát si určuje své podmínky sám, tak aby nebyly pro investora příliš složité a těžce dosažitelné, v opačném případě by investor mohl zvolit lépe uzpůsobené pobídky v jiné zemi. Mezi podmínkami pro investory pro získání investiční pobídky, může být vytvoření určitého počtu pracovních míst či peněžní objem investice.
Jak uvádí CzechInvest (2019) výše podpory se odvíjí od velikosti podniku, který žádá o investiční pobídku. Nejvyšší míru podpory mohou získat malé podniky, které mohou dostat pobídku až na 45 % způsobilých nákladů. Střední podniky mohou získat až 35 % a nejmenší podporu mohou získat velké podniky s 25 %. V případě, že investice putuje do hlavního města, investor nemá nárok na žádnou podporu.
2.5 Formy vstupu přímých zahraničních investic
Způsobů jak vstoupit na nový trh má investor hned několik. Jelikož investice se vyznačuje jako omezení současné spotřeby s vidinou vyšších budoucích zisků, musí každý investor najít nejvhodnější formu vstupu, která mu zajistí nejvyšší a zároveň nejméně rizikový budoucí zisk.
Podle Machkové (2014) má investor možnost využít hned několik různých strategií. Před samotným vstupem na nový trh musí investor zvážit několik důležitých faktorů. Jako ta nejhlavnější uvádí (Machková, 2014, s. 14):
„obchodněpolitické podmínky – celní a devizový systém, kurzová politika, netarifní nástroje obchodní politiky,
ekonomické prostředí – hospodářský růst, míra inflace, míra nezaměstnanosti, růst průmyslové výroby, vývoj reálných směnných relací, investic, platební bilance, demografický vývoj,
politické prostředí – politický systém, politická stabilita, členství dané země v regionálních integračních seskupeních a její politické vazby na další státy, vztah k zahraničním firmám, korupční prostředí,
právní prostředí – stabilita a důvěryhodnost legislativního prostředí, podmínky pro zahraniční podnikatelské subjekty, možnost kontroly vlastnictví, možnost nákupu nemovitostí,
charakteristika výrobků – průmyslové výrobky, zemědělské výrobky, spotřební zboží, dodávky pro veřejný sektor,
charakteristika obchodního partnera – právní forma společnosti, vlastnická struktura, ručení, osoby oprávněné jednat jménem firmy, postavení na trhu, velikost firmy, reference,
efektivnost vybrané formy podnikání – poměr vynaložených nákladů a rizik, návratnost vložených prostředků, předpokládaná míra zisku. "
Pro investory existují 3 hlavní způsoby jak na nový trh vstoupit. Těmi jsou investice na zelené či hnědé louce (greenfield a brownfield), fúze a akvizice a joint venture.
2.5.1 Greenfield, brownfield
Investice na zelené (greenfield), popřípadě na louce hnědé (brownfield), je pro širší veřejnost asi nejznámější a nejviditelnější způsob vstupu investice. Zároveň co se týká budování na zelené louce také často kritizované, kvůli vlivu na životní prostředí či ztrátu drahocenné zemědělské půdy.
Greenfield dostatečně vysvětluje Wokoun (2010, s. 23) slovy: „Investice na zelené louce představují založení nového ekonomického subjektu, což umožňuje projekt realizovat přesně podle představ investora. Nevýhodou je však časová náročnost způsobená nutnou výstavbou, zaškolováním pracovníků či administrativní překážkami."
V případě brownfieldu se nejedná o vybudování podniku z ničeho, ale nejčastěji se jedná o přestavbu nebo úpravu již existujícího objektu.
Velkou nevýhodou pro investora v případě investice na zelené louce je velká časová náročnost. Příprava plánu a jeho samotné provedení společně s faktickým vybudováním nového podniku může zabrat dlouhé měsíce či roky. Naopak investice na zelené louce jsou formou vstupu, která vytváří nejvíce pracovních pozic.
Do investice na brownfieldech, kterých je na území ČR velké množství, se investoři příliš nehrnou. Důvodem mohou být příliš vysoké náklady na jejich renovaci i nebezpečí kontaminace půdy předešlými podniky, nevyjasněnost vlastnické struktury či neochota majitele objekt prodat.
Obrázek 1 Počet browngieldů podle krajů Zdroj: Česko v datech 2017 (vlastní zpracování)
Na obrázku 1 jsou vyobrazeny počty brownfieldů podle jednotlivých krajů ČR. Lze zde vyčíst, že Liberecký kraj má s velkým náskokem největší počet těchto areálů. Naopak kraj Královéhradecký patří mezi kraje s menším počtem brownfieldů. Za velkým počtem brownfieldů v Libereckém kraji může zejména úpadek průmyslu, kdy některé podniky zkrachovaly a zůstaly po nich pouze torza jejich bývalých výroben. Velkou měrou se však na tomto množství podepisují i bývalé zemědělské areály.
2.5.2 Fúze a akvizice
Wokoun (2010) o fúzích a akvizicích píše jako o opačné situaci, než je v případě greenfieldů. V tomto případě investor vstupuje do již existujícího podniku. To má pro investora výhodu zejména v rychlosti převzetí a nižších nákladech, stejně jako v převzetí
0 50 100 150 200 250 300 350 400
Počet brownfieldů
Počet brownfieldů
tržního podílu. Pro převzatý podnik to znamená nové investice, technologie a restrukturalizaci.
Fúze a akvizice, na rozdíl od investic na zelené louce, jsou méně časově náročné a doba návratu investice pro investora tak může být kratší, než při budování nového podniku na zelené louce. Na druhou stranu převzatý podnik má již své zaměstnance i dodavatele a partnery, což je důvod, proč u fúzí a akvizic vzniká méně pracovních pozic než u telené louky. V některých případech může investor podnik restrukturalizovat, čímž by mohla některá pracovní místa zaniknout.
Z tohoto pohledu se akvizice a fúze zdá být výhodnější pro investora. Z pohledu státu či územní samosprávy nemají akvizice a fúze přílišný vliv a měly by preferovat greenfieldy, při kterých vznikne více pracovních příležitostí pro místní populaci.
2.5.3 Joint venture
Joint venture je nejčastěji spolupráce dvou podniků, přičemž jeden bývá domácí a jeden zahraniční. Domácí podnik může nabídnout znalost a svou pozici na místním trhu a zahraniční podnik může na oplátku nabídnout technologie či kapitál. Do podniku může vstoupit i více než jeden investor, například jeden domácí a jeden zahraniční. Aby byla investice úspěšná, je důležité vybrat správného partnera. Mezi nejčastější kritéria výběru partnera patří jeho zkušenosti s hostitelským trhem, množství a kvalita jeho produkce, ale i image značky a její známost u veřejnosti.
Synek (2015) popisuje tuto skupinu podniků jako podniky s hospodářskou činností a sídlem na území ČR, jejichž podnikání se účastní zahraniční investor. Výše vstupu zahraničního investora není rozhodující, avšak při držení alespoň 25% podílu investor získává legálně blokující minoritu, čímž si zajistí, že podnik bez jeho souhlasu nemůže přijmout zásadní rozhodnutí.
Maitah (2014) uvádí, že joint venture může vzniknout i mezi podnikem a vládní institucí, či dvěma zahraničními podniky na trhu třetího státu.
3. Obecné informace o geografických jednotkách
Práce se věnuje vlivu PZI na zaměstnanost ve dvou sousedících geografických jednotkách ČR. Jak už bylo zmíněno ani jeden z krajů, kterým se práce věnuje, příliš nevybočuje z průměru ČR v makroekonomických či sociologických oblastech. V následujících odstavcích jsou shrnuty základní socioekonomické a morfologické údaje o obou krajích.
Tyto údaje mohou hrát signifikantní roli pro investora při výběru místa, kam jeho investice poputují. Proto by se každý kraj, který chce přilákat zahraniční investory, měl zaměřit na zlepšení svých socioekonomických ukazatelů.
3.1 Liberecký kraj
Liberecký kraj se nachází na severu Čech a má pozemní hranici s dalšími třemi kraji ČR.
Těmito kraji jsou Ústecký kraj na západě, Středočeský kraj na jihu a kraj Královéhradecký na východě. Dále na severu sousedí s Polskou republikou a Spolkovou republikou Německo, se kterou má kraj historické a kulturní vazby, které byly zpřetrhány druhou světovou válkou a následným politickým vývojem obou zemí.
Zeměpisná poloha a geomorfologické údaje hrají podstatnou roli v rozhodování investorů o investicích, z tohoto důvodu se práce věnuje i tomuto tématu. Geografické rozložení nížin a pohoří, stejně jako dalších geomorfologických jednotek, má značný vliv na rozmístění obyvatelstva i ekonomických a výrobních jednotek. Geomorfologie kraje je velice rozmanitá. Území kraje zahrnuje nížiny na západě v okrese Česká Lípa a na severu ve frýdlantském výběžku, kde se také nachází nejnižší bod kraje na řece Snědé (208 m).
Naopak střední a severovýchodní část kraje pokrývají pohoří a hornatiny. Těmi nejvýznamnějšími jsou Krkonoše, s nejvyšším bodem kraje, který je hora Kotel s 1435 metry, dále Jizerské hory či Ještědsko-kozákovský hřbet. Díky pohořím i nížině u Ralska, kde se nachází přírodní rezervace, je kraj s více než 40% pokrytí lesy, nejzalesněnějším krajem ČR.
S 3163 km2 je kraj, hned po Praze, nejmenším krajem ČR a zabírá pouze 4 % jejího území.
Na jeho území žije přes 440 000 obyvatel, což odpovídá hustotě zalidnění 140 obyvatel na
městech (77,5 %). Krajským a zároveň největším městem je Liberec, kde žije přes sto tisíc obyvatel. Spolu s nedalekým Jabloncem nad Nisou, tvoří velkou aglomeraci, která je pro investory lákavá. Dalšími většími městy jsou Jablonec nad Nisou, Česká Lípa, Turnov, Hrádek nad Nisou či Semily.
Tabulka 1 vyobrazuje procentuální rozdělení obyvatelstva Libereckého kraje podle dosaženého vzdělání. Z tabulky lze vyčíst, že se zvyšuje počet lidí s vysokoškolským titulem a středoškolským vzděláním s maturitou na úkor lidí se základním vzděláním a se středoškolským vzděláním bez maturity. Zároveň jsou ale tyto hodnoty pod republikovým průměrem. Rostoucí počet lidí s vyšším vzděláním může být faktor, který ovlivní rozhodování investora o lokalizaci investice. Investoři hledají kvalifikovanou a vzdělanou pracovní sílu, která by jim vytvářela co největší přidanou hodnotu.
Na území Libereckého kraje se nachází jediná univerzita (Technická univerzita v Liberci), která dodává na pracovní trh technicky vzdělanou sílu, což je lákadlo pro mnohé podniky.
Tabulka 1 Procentuální rozdělení populace podle vzdělání
Vzdělání 2004 2009 2012 2015 2017
Základní 21,7 19,0 18,7 16,5 15,9
Střední bez
maturity 41,1 41,9 39,2 37,9 37,0
Střední s
maturitou 30,7 30,1 29,7 32,3 32,3
Vysokoškolsk
é 6,4 8,9 12,0 13,3 14,7
Zdroj: ČSÚ 2018 (vlastní zpracování)
Pro investory, kteří vytváří nová pracovní místa, jsou data o obyvatelstvu, jeho vzdělání či míře nezaměstnanosti, podstatný údaj. Podle těchto údajů se investor rozhoduje, zda má jeho investice na daném území potenciál. V tabulce 2 lze vyčíst jak velikost populace jednotlivých okresů Libereckého kraje, tak i míru nezaměstnanosti v roce 2018. Zde vyplývá, že nezaměstnanost ve třech okresech, konkrétně v Liberci, Semilech a Jablonci nad Nisou je nad celostátní úrovní nezaměstnanosti, která k 31. 12. Činila 3,07 %. Co se týče počtu uchazečů o volné pracovní pozice v poměru k nabízeným místům, je okres Česká Lípa a Jablonec nad Nisou nad státním průměrem, který je totožný s okresem Semily, a to 1,3. (ČSÚ, 2018, d)
Tabulka 2: Okresy Libereckého kraje
Okres Počet obyvatel Rozloha v km2 Nezaměstnanost
v %
Počet uchazečů na volné místo
(2017)
Liberec 173948 989 3,40 1,1
Česká Lípa 103094 1073 2,62 1,7
Jablonec nad
Nisou 90376 402 3,32 2,4
Semily 73882 699 3,30 1,3
Zdroj: ČSÚ 2018 (vlastní zpracování)
Průmysl má v Libereckém kraji tradičně silné postavení. V porevolučních letech se však struktura průmyslu začala viditelně proměňovat. Tradiční textilní průmysl díky levnému dovozu textilu ze zahraniční neudržel krok s konkurencí a začal rychle upadat. Podobný osud postihl také sklářský průmysl, který byl tvrdě zasažen světovou ekonomickou krizí v roce 2008. Naopak rostoucí trend nastal ve strojírenském průmyslu, který těží ze silné pozice České republiky v automobilové výrobě.
Poměrně zanedbatelnou složku ekonomiky tvoří zemědělství, což je pro rozvinutou zemi typické. Za zmínku stojí pouze chov skotu a pěstování obilnin. Významnější složku ekonomiky kraje tvoří cestovní ruch, který těží z bohatého historického a kulturního dědictví, stejně tak, jako atraktivní přírody a přírodním památkám.
Doprava a infrastruktura v kraji není na nejlepší úrovni, což může mít vliv na rozhodování o PZI v kraji. V kraji neexistuje jediná elektrifikovaná železniční trať a železniční trať na Prahu neodpovídá současným trendům. Dálniční spojení s Hlavním městem není dostačující, jelikož dálnice D10 končí na hranici kraje a dále pokračuje pouze rychlostní silnice R35. Se sousedními státy je kraj propojen silnicemi nižších tříd.
3.2 Královéhradecký kraj
Královéhradecký kraj se rozkládá na severovýchodě Čech a sousedí se třemi dalšími kraji ČR. Těmito kraji jsou Liberecký na severozápadě, Středočeský na západě a Pardubický na jihu. Na severu a východě kraj sousedí s Polskou republikou.
Geomorfologicky je kraj, podobně jako kraj Liberecký, velice rozmanitý. Díky Krkonoším, rozkládajícím se na severu území, se kraj pyšní nejvyšším vrcholem celé republiky, a to Sněžkou s nadmořskou výškou 1602 metrů. Také na východě u hranic s Polskou republikou se rozkládá pohoří, Orlické hory, které tvoří přírodní hranici, a oddělují tak tyto dva státy od sebe. Čím se člověk posune více na jihozápad, krajina se snižuje a přetváří do úrodných nížin. Tam také lze najít nejnižší bod kraje, hladinu řeky Cidliny s 202 metry nad mořem.
S rozlohou 4759 km2 se kraj řadí na deváté místo v rámci velikosti krajů ČR. O jednu příčku níž se kraj nachází v žebříčku krajů podle velikosti populace. Ta přesahuje 550 tisíc lidí a je tak o více než 110 tisíc větší, než má kraj Liberecký. Se 115 obyvateli na km2 se kraj pohybuje pod republikovým průměrem. Průměrný věk kraje atakuje hranici 43 let, čímž se kraj stává nejstarším krajem republiky. Tento údaj by mohl odradit některé typy investic, jako je high-tech průmysl a naopak by mohl nalákat investory do služeb pro seniory či zdravotnictví.
Tabulka 3 vyobrazuje dosažené vzdělání u populace Královéhradeckého kraje. Stejně jako v kraji Libereckém, tak i zde je vidět trend v dosahování vyššího vzdělání. V kraji se nachází také jediná univerzita (Univerzita Hradec Králové).
Tabulka 3 Procentuální rozdělení obyvatel podle vzdělání
Vzdělání 2004 2009 2012 2015 2017
Základní 19,4 16,5 14,1 13,8 13,6
Střední bez
maturity 41,0 38,8 37,9 36,7 33,9
Střední s
maturitou 31,3 33,1 35,0 34,7 36,1
Vysokoškolsk
é 8,3 11,5 13,0 14,8 16,3
Zdroj: ČSÚ 2018 (vlastní zpracování)
Krajské a zároveň největší město kraje, Hradec Králové, má populaci téměř 93 tisíc, čímž se dostal na osmou příčku v rámci ČR. Dalšími většími městy kraje jsou Trutnov, Jičín, Náchod, Dvůr Králové nad Labem, Vrchlabí či Rychnov nad Kněžnou.
Tabulka 4, stejně jako tabulka 2, zobrazuje jednotlivé okresy, neboli správní jednotky LAU 1, Královéhradeckého kraje. Z tabulky jasně vyplývá, že všechny okresy kraje měly na konci roku 2018 nezaměstnanost menší, než je celostátní průměr. Z toho vyplývá, že kraj, jako celek, měl nižší nezaměstnanost než národní průměr a to 2,31 % v Královéhradeckém kraji oproti 3,07 % celorepublikově. Okres Rychnov nad Kněžnou měl ve sledovaném období dokonce hned po okresu Praha-východ druhou nejnižší míru nezaměstnanosti v celé republice. (ČSÚ, 2018, d)
Kraj má také nižší počet uchazečů přepočteno na počet volných míst. Při celostátním počtu 1,3, kraj Královéhradecký má o desetinu menší číslo 1,2. Až dvojnásobné číslo počtu volných míst oproti počtu nezaměstnaných, vykazuje okres Rychnov nad Kněžnou.
Naopak okresy Trutnov a Náchod mají shodně 1,5 uchazeče na volnou pozici, což je i nad republikovým průměrem.
Tabulka 4: Okresy Královéhradecký kraj
Okres Počet obyvatel Rozloha v km2 Nezaměstnanost
v %
Počet uchazečů na volné místo
(2017)
Hradec Králové 163520 892 2,55 1,3
Jičín 79632 887 1,78 0,9
Trutnov 118538 1147 2,33 1,5
Náchod 110420 852 3,04 1,5
Rychnov nad
Kněžnou 78979 982 1,31 0,5
Zdroj: ČSÚ 2018 (vlastní zpracování)
Zemědělská výroba je, díky Polabské nížině, významnější než u kraje Libereckého. Mezi nejvýznamnější pěstované plodiny patří obiloviny, řepka, kukuřice či ovoce a zelenina.
Živočišná výroba se zaměřuje na chov skotu a prasat. Průmysl hraje v kraji důležitou roli,
což naznačuje i velké množství pracovníků zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu.
Podobnost s krajem Libereckým se nachází v důležitosti strojírenského průmyslu. V okrese Rychnov nad Kněžnou se navíc nachází závod automobilky Škoda Auto, a.s., která je jedním z hlavních faktorů, proč je nezaměstnanost v tomto okrese tak nízká.
V ekonomice kraje hraje důležitou roli i turismus. S více než 1,2 milionem turistů, patří kraj mezi nejnavštěvovanější kraje. Kraj těží zejména z velkého množství historických památek, stejně jako z největšího českého pohoří.
Královéhradecký kraj má velice hustou železniční síť, avšak elektrifikovaných tratí je minimum a dvoukolejná trať v kraji úplně chybí. Krajem prochází také pouze jedna dálnice, D11, která by v budoucnu měla kraj propojit s Polskou republikou. Krajem by v budoucnu měla procházet dálnice či rychlostní silnice spojující Liberec s Olomoucí a úsek z Olomouce do Hradce Králové, a dále dálnice D11 do Prahy, by měla sloužit jako alternativa k dálnici D1.
4. Vývoj nezaměstnanosti a zaměstnanosti v krajích
I když existuje vliv PZI na nezaměstnanost, není to jediná proměnná, která mírou nezaměstnanosti hýbe. Vliv na nezaměstnanost či výši zaměstnanosti určují v první řadě zejména ekonomické cykly, kterými ekonomika všech zemí prochází.
V druhé polovině 90. let se ČR začala otevírat světu a české podniky musely čelit novým konkurenčním hráčům, stejně jako levné práci, zejména z Asie. To se také negativně podepsalo na míře nezaměstnanosti.
S již zmíněnými ekonomickými cykly, téměř jako ukázkový příklad, souvisí v případě nezaměstnanosti v ČR období konjunktury a celosvětová ekonomická krize. Míra nezaměstnanosti v tomto období kopírovala aktuální růst ekonomiky. To znamená, že při konjunktuře míra nezaměstnanosti po celé republice klesala, avšak s příchodem krize se začala dostávat na rekordně vysoká čísla.
4.1 Nezaměstnanost v Libereckém a Královéhradeckém Kraji
Na obrázku 1 lze vidět vývoj míry nezaměstnanosti, jak v Libereckém a Královéhradeckém kraji, tak v celé České republice. Zároveň lze vypozorovat trendy v růstu a poklesu nezaměstnanosti, které se drží všechny tři subjekty. První trend v růstu nezaměstnanosti lze nalézt na konci 90. let, kdy míra nezaměstnanosti ve všech třech regionech rychle vystoupala na více než dvojnásobné hodnoty oproti první polovině desetiletí. Na začátku tisíciletí nastalo období, kdy míra ve zkoumaných krajích poklesla a držela se na nižších úrovních oproti celé republice. Liberecký i Královéhradecký kraj si udržovali míru nezaměstnanosti o více než dva procentní body nižší, než byl celorepublikový průměr.
Tato čísla se opět setkala při konjunktuře před celosvětovou ekonomickou krizí, která propukla po roce 2007. V této době se všechny tři regiony dostaly na nejnižší úroveň za
předchozích 10 let. Také při dalším vývoji se čísla od sebe příliš nevzdalovala. Až na zvýšenou nezaměstnanost v Libereckém kraji v roce 2012, čísla kopírovaly nejprve trend růstu nezaměstnanosti, vyvolaný ekonomickou krizí, a poté rychlý pokles po roce 2013.
V tomto období se nezaměstnanost v ČR dostala na rekordně nízká čísla, a tím se ČR dostala na první místo v míře nezaměstnanosti v rámci Evropské Unie.
Obrázek 2 Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR, LK, KK Zdroj: ČSÚ 2018 (vlastní zpracování)
V příloze je přiložen graf znázorňující vývoj počtu nezaměstnaných v Libereckém a Královéhradeckém kraji. Graf zahrnuje data od vzniku samostatné České republiky v roce 1993 až do roku 2017. Vývoj počtu nezaměstnaných sleduje vývoj míry nezaměstnanosti.
A to od nízkých hodnot v prvních letech po vzniku, kdy se počet nezaměstnaných v obou krajích pohyboval nad pěti tisícovou hranicí. Neudržení kroku s konkurencí zejména v sklářském a textilním průmyslu, ale propouštění i v dalších odvětvích ekonomiky vedlo k tomu, že se počet nezaměstnaných v Libereckém kraji zvýšil na více než 20 tisíc. Stejný jev nastal i v kraji Královéhradeckém, který hranici 20 tisíc nezaměstnaných překročil již na konci tisíciletí.
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Nezaměstnanost Liberecký kraj Nezaměstnanost Královéhradecký kraj Nezaměstnanost Česká republika
Míra nezaměstnanosti v krajích (%)
Avšak v období konjunktury, před ekonomickou krizí, se počet nezaměstnaných začal opět snižovat a krátce se dostal pod patnácti tisícovou hranici u obou zkoumaných krajů.
Ekonomická krize po roce 2007 ekonomiku tvrdě zasáhla. Počty nezaměstnaných se začaly rapidně zvyšovat a v roce 2009 se dostaly na rekordní hranici, která přerostla 26 tisíc nezaměstnaných v Libereckém kraji a více než 23 tisíc v Královéhradeckém kraji. Do roku 2013 čísla fluktuovala mezi 23 a 27 tisíci a od tohoto roku začaly rychle klesat. Díky tomuto poklesu se číslo začalo přibližovat minimálním hodnotám z 90. let. Přičemž je pokles nezaměstnaných mírně razantnější v Královéhradeckém kraji.
Celkově se čísla v obou krajích, až na drobnější výchylky, kopírují. Vzhledem k rozdílnému počtu obyvatel v těchto krajích, Liberecký kraj má o 110 tisíc obyvatel méně, lze lehce dovodit, že míra nezaměstnanosti bude vyšší v Libereckém kraji.
4.2 Zaměstnanost ve sledovaných krajích
Zaměstnanost se vedle nezaměstnanosti řadí mezi hlavní makroekonomické ukazatele stavu ekonomiky. Obrázek 3 porovnává zaměstnanost ve sledovaných krajích a celorepublikovým průměrem. Pro graf byly použity data z Českého statistického úřadu (2019), který do zaměstnanosti započítávají všechny obyvatele ČR starší 15 let.
Jak lze v grafu pozorovat, zaměstnanost ve sledovaných krajích v prvních letech sledování, se držela nad republikovým průměrem. Tyto čísla se však krátce dostaly na podobné hodnoty, při klesajících tendencích, v druhé polovině devadesátých let. Vzhledem k tomu, že na grafu je vyobrazena zaměstnanost celé populace věku patnáct a více, mohl se na poklesu projevit i zvyšující se počet lidí odcházející do starobního důchodu či prodlužující se délka studia. Na přelomu tisíciletí se však od sebe opět oddělila a Liberecký s Královéhradeckým krajem se držely na lepších číslech než celostátní průměr. Výjimkou byl rok 2004, kdy Královéhradecký kraj spadl na hodnoty totožné s průměrem ČR.
V tomto roce začal Liberecký kraj zaznamenávat pokles, který se zastavil až v roce 2009 a kraj se tak dostal pod oba zbylé průměry s rozdílem i 2 procentních bodů. V roce 2010 se hodnoty všech tří subjektů k sobě opět přiblížila, avšak oba sledované kraje se dostaly pod průměr ČR, kde zůstaly až do konce sledovaného období v roce 2017. V období ekonomické recese se všechny sledované regiony dostaly na své nejnižší hodnoty, přičemž
