Zapojení podniků do financování zdravotní péče

(1)

Zapojení podniků do financování zdravotní péče

Diplomová práce

Studijní program: N6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208T085 – Podniková ekonomika

Autor práce: Bc. Jan Pěnička Vedoucí práce: Ing. Jan Öhm, Ph.D.

Konzultant: Mgr. Jiří Rozkovec

(2)

(3)

Zadání diplomové práce

Zapojení podniků do financování zdravotní péče

Jméno a příjmení: Bc. Jan Pěnička Osobní číslo: E18000252

Studijní program: N6208 Ekonomika a management Studijní obor: Podniková ekonomika

Zadávající katedra: Katedra ekonomické statistiky Akademický rok: 2019/2020

Zásady pro vypracování:

1. Určení cílů diplomové práce 2. Popis zdravotního pojištění v ČR 3. Zaměstanecké benefity

4. Statistické šetření

5. Vyhodnocení zjištěných dat

(4)

Rozsah grafických prací:

Rozsah pracovní zprávy: 65 normostran Forma zpracování práce: tištěná/elektronická

Jazyk práce: Čeština

Seznam odborné literatury:

• Národní pojištění: měsíčník Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. 2019. Praha: Práce. ISSN 0323-2395.

• ŽENÍŠKOVÁ, Marta a Petr ČECH. 2019. Sociální a zdravotní pojištění v roce 2019. Praha:

Svaz účetních České republiky. ISBN 978-80-87367-94-0.

• MACHÁČEK, Ivan. 2010.Zaměstnanecké benefity: praktická pomůcka jejich daňového řešení. Praha:

C.H. Beck. ISBN 978-80-7400-301-1.

• TESSEMA, Mussie T., Kathryn J. READY a Abel B. EMBAYE. 2013. The effects of employee

recognition, pay, and benefits on job satisfaction: cross country evidence. Journal of Business and Economics, 2013, 4.1: 1-12.

• Zákony III/2019: část B. Český Těšín: Poradce. ISSN 1802-8284

• PROQUEST. 2019. Databáze článků ProQuest [online]. Ann Arbor, MI, USA: ProQuest. [cit.

2019-10-12]. Dostupné z http://knihovna.tul.cz/

Konzultant: Jiří Rozkovec

Vedoucí práce: Ing. Jan Öhm, Ph.D.

Katedra ekonomické statistiky Datum zadání práce: 31. října 2019

Předpokládaný termín odevzdání: 31. srpna 2021

prof. Ing. Miroslav Žižka, Ph.D.

děkan

L.S.

Ing. Jan Öhm, Ph.D.

vedoucí katedry

(5)

Prohlášení

Prohlašuji, že svou diplomovou práci jsem vypracoval samostatně jako pů- vodní dílo s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedou- cím mé diplomové práce a konzultantem.

Jsem si vědom toho, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci nezasahuje do mých au- torských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu Technické univerzity v Liberci.

Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti Technickou univerzi- tu v Liberci; v tomto případě má Technická univerzita v Liberci právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Současně čestně prohlašuji, že text elektronické podoby práce vložený do IS/STAG se shoduje s textem tištěné podoby práce.

Beru na vědomí, že má diplomová práce bude zveřejněna Technickou uni- verzitou v Liberci v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

Jsem si vědom následků, které podle zákona o vysokých školách mohou vyplývat z porušení tohoto prohlášení.

3. května 2020 Bc. Jan Pěnička

(6)

(7)

Zapojení podniků do financování zdravotní péče

Abstrakt

Cílem této práce je zhodnotit aktuální zapojení podniků do financování zdravotní péče. V první části práce jsou popsány různé způsoby finan

cování zdravotních systémů a participace podniků na tomto financování.

Dále dochází k rozboru systému financování v ČR a porovnání s jinými zeměmi v rámci OECD. Podniky, i přes povinné zapojení do financování zdravotní péče, nabízí další možnosti péče o zdraví svým zaměstnancům ve formě zdravotních benefitů, a to nad rámec zákonného zdravotního po

jištění. Praktická část práce se zabývá motivací podniků k tomuto kroku, požadavky zaměstnanců v rámci benefitů a možnosti využít benefity jako nástroj nákladové optimaliazce. V práci byly využity nástroje statistické analýzy, které měly najít závislosti mezi požadavky zaměstnanců a jejich statistickými znaky jako je napříkald věk nebo pohlaví. Stejně tak byly hledány závislosti mezi velikostí firmy a nabídkou jejich benefitů.

Klíčová slova: Zdravotní péče, financování, zaměstnanec, zaměstnava

tel, benefity, statistická analýza

(8)

Involvement of companies in health care finan- cing

Abstract

The aim of this work is to summarize the current involvement of companies in the financing of health care. The first part of the thesis describes various ways of financing health systems and the participation of companies in this financing. Furthermore, the system of financing in the Czech Republic is described and compared with other countries within the OECD. Despite their compulsory involvement in the financing of health care, companies offer other health care options to their employees in the form of health be

nefits, in addition to statutory health insurance. The practical part deals wi

th the motivation of companies to this step, the requirements of employees in terms of benefits and the possibility of using benefits as a cost opti

mization tool. In this work were used tools of statistical analysis, which should find dependence between the requirements of employees and their statistical characteristics such as age or gender. Also dependencies were sought between the size of the company and the offer of benefits.

Keywords: Health care, financing, employee, employer, benefits, statis

tical analysis

(9)

Poděkování

Rád bych poděkoval všem, kteří mě dlouhodobě podporovali na mé cestě studiem. Zejména pak rodině, která mi poskytla zázemí. Vedoucímu prá

ce Ing. Janu Öhmovi, Ph.D. za trpělivost a rady. Dále paní Ing. Vladimíře Hovorkové Valentové, Ph.D. za odborné konzultace a mnoha dalším z eko

nomické fakulty TUL, bez kterých bych nedošel až sem.

(10)

(11)

Obsah

Seznam zkratek . . . 17

1 Úvod 18 2 Zdravotní systémy a jejich financování 19 2.1 Liberální pohled. . . 19

2.2 Egalitární pohled . . . 20

2.3 Statutární zdravotní pojištění . . . 20

2.4 Privátní zdravotní pojištění . . . 22

3 Systém financování zdravotní péče v ČR 24 3.1 Zdravotní pojišťovny . . . 24

3.2 Výše pojistného . . . 26

3.3 Ekonomické vyhodnocení pojistného systému . . . 28

3.4 Financování zdravotních systémů v OECD. . . 29

4 Zaměstnanecké benefity 37 4.1 Význam benefitů . . . 37

4.2 Daňové aspekty benefitů . . . 38

4.2.1 Daňově ultra výhodné benefity . . . 39

4.2.2 Daňově výhodné benefity . . . 39

4.2.3 Daňově neutrální benefity . . . 42

4.2.4 Daňově nevýhodné benefity . . . 42

4.3 Benefity jako nástroj optimalizace nákladů. . . 43

4.4 Zdravotně orientované firemní benefity v ČR (ZOFB) . . . 47

5 Metodologie 50 5.1 Výzkumné otázky . . . 50

(12)

5.2 Metodika sběru dat . . . 51

5.3 Tvorba dotazníku . . . 51

5.4 Aplikované statistické postupy . . . 52

5.4.1 Logistická regrese . . . 52

5.4.2 Regresní analýza . . . 55

5.4.3 Chíkvadrát test o nezávislosti kategoriálních znaků. . . 56

6 Vyhodnocení dotazníků 58 6.1 Vyhodnocení zaměstnaneckého dotazníku . . . 58

6.2 Vyhodnocení zaměstnavatelského dotazníku . . . 71

7 Závěr 76

8 Literatura 79

A Příloha zaměstnanecký dotazník 84

B Příloha zaměstnavatelský dotazník 97

C Příloha grafy statistické analýzy zaměstnaneckého dotazník 106 D Příloha grafy statistické analýzy zaměstnavatelského dotaníku 113

(13)

Seznam obrázků

1 Náklady na zdravotnictví jako podíl HDP 2017 . . . 35

2 Způsoby úhrady nákladů zdravotních systémů 2016 . . . 35

3 Výsledky šetření hospodářské komory ohledně zdravotních benefitů. . . 49

4 Odpovědi na otázku: Chtěl/a byste, aby Vám zaměstnavatel nabízel zdravotní benefity?. . . 60

5 Odpovědi na otázku: O jaké benefity máte zájem? . . . 63

6 První otázka zaměstnaneckého dotazníku . . . 85

7 Druhá otázka zaměstnaneckého dotazníku . . . 86

8 Třetí otázka zaměstnaneckého dotazníku . . . 87

9 Čtvrtá otázka zaměstnaneckého dotazníku . . . 88

10 Pátá otázka zaměstnaneckého dotazníku . . . 89

11 Šestá otázka zaměstnaneckého dotazníku . . . 90

12 Sedmá otázka zaměstnaneckého dotazníku . . . 91

13 Osmá otázka zaměstnaneckého dotazníku . . . 92

14 Devátá otázka zaměstnaneckého dotazníku . . . 93

15 Desátá otázka zaměstnaneckého dotazníku . . . 94

16 Jedenáctá otázka zaměstnaneckého dotazníku . . . 95

17 Dvanáctá otázka zaměstnaneckého dotazníku . . . 96

18 První otázka zaměstnavatelského dotazníku . . . 98

19 Druhá otázka zaměstnavatelského dotazníku . . . 99

20 Třetí otázka zaměstnavatelského dotazníku . . . 100

21 Čtvrtá otázka zaměstnavatelského dotazníku . . . 101

22 Pátá otázka zaměstnavatelského dotazníku . . . 102

(14)

23 Šestá otázka zaměstnavatelského dotazníku . . . 103

24 Sedmá otázka zaměstnavatelského dotazníku . . . 104

25 Osmá otázka zaměstnavatelského dotazníku . . . 105

26 Graf logistické regrese: zájem o cafeterii . . . 107

27 Graf logistické regrese: zájem o sportovní aktivity věk . . . 107

28 Graf logistické regrese: zájem o sportovní aktivity vzdělání . . . 108

29 Graf logistické regrese: zájem o vitamíny . . . 108

30 Graf logistické regrese: zájem o sick days . . . 109

31 Graf logistické regrese: zájem o preventivní zdravotní programy . . . 109

32 Graf logistické regrese: zájem o wellness aktivity příjem . . . 110

33 Graf logistické regrese: zájem o wellness aktivity vzdělání . . . 110

34 Graf logistické regrese: zájem o speciální vybavení vzdělání . . . 111

35 Graf logistické regrese: zájem o speciální vybavení věk . . . 111

36 Graf logistické regrese: zájem o speciální vybavení pohlaví . . . 112

37 Graf logistické regrese: zájem o individuální zdravotní péči . . . 112

38 Graf logistické regrese: závislost využití služeb Sodexo na názoru o vlivu zdraví zaměstnanců na fungování firmy . . . 114

39 Graf logistické regrese: závislost využití služeb Sodexo na názoru o poptávce po benefitech . . . 114

40 Graf logistické regrese: závislost využití služeb Sodexo na názoru o využití benefitů jako nástroje nákladové optimalizace . . . 115

41 Graf logistické regrese: závislost nevyužívání externích firem na názoru o poptávce po benefitech . . . 115

42 Graf logistické regrese: závislost nevyužívání externích firem na názoru o vlivu zdraví zaměstnanců na fungování firmy . . . 116

43 Graf logistické regrese: závislost nevyužívání externích firem na názoru o využití benefitů jako nástroje nákladové optimalizace . . . 116

44 Graf logistické regrese: závislost nenabízení benefitů na názoru o poptávce po benefitech . . . 117

(15)

Seznam tabulek

1 Odlišná východiska koncipování zdravotní politiky . . . 21

2 Charakteristiky modelů statutárního zdravotního pojištění . . . 23

3 Přijmy ZFZP VZP 2018 . . . 29

4 Přijmy ZFZP VoZP 2018 . . . 30

5 Přijmy ZFZP ČPZP 2018 . . . 30

6 Přijmy ZFZP OZP 2018. . . 31

7 Přijmy ZFZP ZPŠkoda 2018 . . . 31

8 Přijmy ZFZP ZPMVČR 2018 . . . 32

9 Přijmy ZFZP RBP 2018. . . 32

10 Přijmy ZFZP všech pojišťoven v ČR za rok 2018. . . 33

11 Sazby zdravotního pojištění vybraných evropských zemí v % . . . 36

12 Vybrané benefity a jejich daňové dopady na straně zaměstnance a zaměstna vatele . . . 40

13 Daňová výhodnost benefitů . . . 40

14 Efekt daňově ultra výhodných benefitů na náklady zaměstnavetele a příjem zaměstnance. . . 41

15 Efekt daňově výhodných benefitů na náklady zaměstnavetele a příjem zaměst nance . . . 41

16 Efekt daňově neutrálních benefitů na náklady zaměstnavetele a příjem za městnance . . . 43

17 Efekt daňově nevýhodných benefitů na náklady zaměstnavetele a příjem za městnance . . . 43

18 Vztahy mezi náklady, hodnotou benefitů, čistou a hrubou mzdou daňově ultra výhodné benefity) . . . 46

(16)

19 Vztahy mezi náklady, hodnotou benefitů, čistou a hrubou mzdou daňově

výhodné benefity) . . . 47

20 Výstupy regresní analýzy odhad parametru, směrodatná odchylka, odhad nuté odds ratio . . . 54

21 Výstupy regresní analýzy variabilita zdroje, stupně volnosti, Pvalue . . . 54

22 Výstupy logistické regerse chíkvadrát, stupně volnosti a Pvalue faktorů . 55 23 Kontingenční tabulka zájmů o benefity a test nezávislosti odpovědí na pohlaví 59 24 Regresní analýza zájem o benefity . . . 61

25 Tabulka výsledků logistické regrese: zájem o cafeterii . . . 64

26 Tabulka výsledků logistické regrese: zájem o sportovní aktivity . . . 64

27 Tabulka výsledků logistické regrese: zájem o vitamíny . . . 65

28 Tabulka výsledků logistické regrese: zájem o sick days. . . 66

29 Tabulka výsledků logistické regrese: zájem o preventivní zdravotní programy 66 30 Tabulka výsledků logistické regrese: zájem o wellness aktivity . . . 67

31 Tabulka výsledků logistické regrese: zájem o speciální vybavení . . . 68

32 Tabulka výsledků logistické regrese: zájem o individuální zdravotní péči . . 68

33 Tabulka srovnání odpovědí na výběrové otázky 1 a 4. . . 69

34 Tabulka srovnání odpovědí na výběrové otázky 2 a 5. . . 70

35 Tabulka srovnání odpovědí na výběrové otázky 3 a 6 . . . 71

36 Regresní analýza: dobré zdraví zaměstnanců . . . 72

37 Tabulka výsledků logistické regrese: využívání externí firmy Sodexo . . . . 73

38 Tabulka výsledků logistické regrese: nevyužívání externích firem . . . 74

39 Tabulka výsledků logistické regrese: nenabízení benefitů . . . 75

(17)

Seznam zkratek

ČPZP Česká průmyslová zdravotní pojišťovna DPČ Dohoda o pracovní činnosti

DPP Dohoda o provedení práce NKÚ Nejvyšší kontrolní úřad

OBZP Osoba bez zdanitelných příjmů OSVČ Osoba samostatně výdělečně činná OZP Oborová zdravotní pojišťovna RBP Revírní bratrská pojišťovna VZP Všeobecná zdravotní pojišťovna VoZP Vojenská zdravotní pojišťovna ZFZP Základní fond zdravotního pojištění

ZPMVČR Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR ZPP Zdravotně pojistný plán

ZPŠkoda Zaměstnanecká pojišťovna Škoda

(18)

1 Úvod

Financování zdravotních systémů je klíčovou otázkou v moderní společnosti. Existují různé systémy úhrady zdravotní péče, které se začaly formovat již v devatenáctém století, a kte

ré měly za cíl zajistit adekvátní zdravotní péči pro obyvatele daného státu. V rámci těchto systémů se využívá participace zaměstnavatelů, kteří buď odvádí finanční prostředky státu a pojišťovnám nebo vytváří fondy pro úhradu finanční péče. Ať se jedná o jakýkoli systém, podnikům tak vznikají náklady, které musí unést.

Tato práce se zabývá právě různými způsoby existujících systémů financování zdravotní pé

če, úlohou podniků v nich a jejich čiností v tomto směru, které jsou nad rámec jejich zákon

ných povinností. Práce vytváří metodologii pro výzkum závislostí mezi požadavky zaměst

nanců a jejich atributy. Výsledky případné studie na reprezentativním vzorku respondentů mohou podniky využít k optimalizaci své benefitové strategie a tím snižovat náklady nebo získávat konkurenční výhodu na trhu práce.

V rámci práce byly oslovovány firmy a zaměstnanci, aby mohla být daná metodologie vy

zkoušena a výsledky interpretovány.

(19)

2 Zdravotní systémy a jejich financování

Z pohledu teorie se dá financování zdravotního systému rozdělit do dvou zcela odlišných pohledů. Těmito pohledy jsou liberální a egalitární. (Mertl, b.r.).

Oba tyto pohledy nabízí možnost převést riziko vzniku nákladů na zdravotní péči pomocí zdravotního pojištění na třetí subjekt a tím zachovat nebo zlepšit zdravotní stav pojištěnce.

Zdravotní pojištění je dle míry dobrovolnosti účasti rozděleno na statutární a privátní. (Ně

mec, 2008).

2.1 Liberální pohled

Liberální pohled více spoléhá na schopnost jednotlivce se správně rozhodnout, jaká forma hrazení léčebných výdajů mu vyhovuje. Tento pohled dává jednotlivci svobodu při jeho roz

hodování, ale vyžaduje od něj analýzu svého zdraví, ekonomické situace a následné rozhod

nutí o výši investice do svého zdraví.

Jednotlivec může náklady na léčebnou péči řešit preventivně, pomocí pojištění, nebo až v momentě, kdy je léčebná péče vyžadována. Právě tato očekekávaná skutečnost je důvodem k tomu, aby lidé v takovéto společnosti byli vždy obeznámeni s riziky, znali svůj zdravotní stav a ekonomickou situaci a podle těchto informací učinili velmi závažné rozhodnutí. Po

kud se rozhodnou pro rizikovější alternativu, tedy že nebudou využívat zdravotní pojištění, vystavují se možnosti silného zadlužení v případě nákladné léčby.

Nicméně ani využití zdravotního pojištění nemusí být nutně řešení, protože poskytovatelé zdravotního pojištění hledí především na vlastní zisk. Tato sktečnost může vést k nepojisti

telnosti některých osob. (Mertl, b.r.).

(20)

2.2 Egalitární pohled

Egalitární pohled je přesný opak pohledu liberálního. Tento pohled funguje na principu sdí

lení rizika vzniku léčebných výdajú u jednotlivce do celé společnosti. V rámci společnosti se vytvoří systém financování veřejně dostupné zdravotní péče, do kterého každý občan přispívá určitou částkou. Tyto peněžní prostředky jsou dále přerozdělovány poskytovatelům zdravot

ní péče. (Mertl, b.r.).

Tento systém umožňuje snížit vysoké výdaje pro jednotlivce pomocí preventivní nižší platby.

Tento postoj zaujímá většina vyspělých států. (Němec, 2008). Teoretická východiska egali

tárního a liberálního pohledu ukazuje tabulka1.

2.3 Statutární zdravotní pojištění

Statutární zdravotní pojištění je díky zákonu povinné pro všechny občany dané země nebo minimálně pro určité skupiny obyvatelstva jako jsou zaměstnanci, lidé v určitém věku nebo lidé s určitým příjmem. (Němec, 2008). Tento pohled je ekvivalentní s pohledem egalitárním.

Teorie rozlišuje dva základní modely statutárního zdravotního pojištění: Beveridgeův a Bis

marckův. (Němec, 2008).

Tabulka2porovnává různé modely statutárního zdravotního pojištění.

Beveridgeův model

Beveridgeův model financování veřejného zdravotnictví stojí na všeobecných daních. Fi

nanční prostředky jsou přerozdělovány specializovaným úřadům nebo místním samosprá

vám. Ty provozují zdravotnícká zařízení nebo mají s těmito zařízeními smlouvy o poskyto

vání zdravotní péče. V tomto modelu tedy neexistují speciání odvody na zdravotní pojištění.

Systémově podobnými modely jsou ještě Semaškův a Douglasův model. (Němec, 2008).

Bismarckův model

Je systémově odlišný model. Jeho esencí jsou odvody na zdravotní pojištění, jejichž výše se

(21)

Tabulka 1: Odlišná východiska koncipování zdravotní politiky

Liberální pohled Egalitární pohled

Svoboda je pojímána jako absolutní hodnota vůbec.

Svoboda je pojímána jako skutečná možnost volby jednotlivce.

Jednotlivec je nejlepším soudcem vlastního blahobytu.

Nemocný je často špatným soudcem cest k vlastnímu zdraví.

Priority jsou determinovány vlastní vůli a ochotou platit.

Priority jsou determinovány společenským hodnocením potřeb.

Priority zdravotnického systému jsou určeny na mikroúrovni, jde o to, zda se každému pacientovi léčba vyplatí nebo ne.

Priority jsou určeny identifikací největšího prospěchu z péče nebo léčby mezi

jednotlivými pacienty.

Sociální darwinismus určuje kritéria přežití.

V méně extrémní pozici je akceptována dobrovolná solidarita, která však nemá vést k vyrovnání pozice objektu pomoci s těmi, kteří se o sebe starají sami.

Jsou preferovány mechanismy, které na celospolečenské úrovni zabezpečí potřebnou solidaritu, pravidla pro její využití i

sankcionují její zneužívání.

Zákazníci hodnotí systém podle jeho schopnosti uspokojit jejich poptávky.

Systém je hodnocen v rámci demokratického rozhodování podle zdravotního stavu populace a nákladovosti systému.

Dobře informovaní zákazníci jsou schopni vyhledat sami svou nejefektivnější léčbu.

Dobře informovaní lékaři jsou schopni určit nejefektivnější léčbu pro každého pacienta.

Problém ekvity (rovnosti) nepatří do

zdravotnictví, měl by být, pokud vůbec, případně řešen v sociálním systému a distribuci příjmů.

Protože distribuce příjmů pravděpodobně nikdy nebude v relaci ke skutečné potřebě zdravotní péče, systém by měl být izolován od jejího vlivu.

Lékaři fungují jako agenti zprostředkovávající poptávku svých zákazníků.

Lékaři fungují jako agenti identifikující potřeby svých pacientů.

Zisk je správná a efektivní cesta k motivaci nabízejících splnit poptávku nemocných.

Profesionální etika a oddanost veřejné službě je tou správnou motivací, která umožňuje soustředit se na léčbu a péči o pacienta.

Zdroj: WILLIAMS, A. Priority setting in public and private health care, In: CULYER, A.J.,

MAYNARD, A. (eds). Being reasonable about the economics of health. Cheltenham: Edward Edgar Publishing, 1997 z (Mertl, b.r.)

(22)

2.4 Privátní zdravotní pojištění

Privátní zdravotní pojištění je nadruhou stranu dobrovolné. Účastnící se osoba vstupuje do toho systému kvůli zvýšení své ochrany nebo protože není ze zákona součástí systému statu

tárního. Ve vyspělých zemích mimo USA je běžné, že privátní zdravotní pojištění je pouze komplementární k pojištění statutárnímu, proto může být označeno jako připojištění. Toto pojištění nabízí ochranu pojištěnce nad rámec pojistného krytí statutárního pojištění. Výho

dou tohoto komplementáního krytí je svoboda jednotlivce se rozhodnout o vlastní ochraně a investici do své ochrany. Na druhou stranu tento systém umožňuje tzv. sbírání smetany, tedy připojištění méně rizikových osob. Osoby více rizikové pojišťovny nepojišťují a necháva

jí zátěž na statutárním pojištění. Dle způsobu doplnění statutáního pojištění lze připojištění rozdělit na nasledující: náhradní, doplňkové, zbytkové a alternativní. (Němec, 2008).

Náhradní připojištění

Toto připojištění ve své podstatě nahrazuje pojištění statutární. Jedná se o případy, kdy sta

tutární nepokrývá některé skupiny osob. (Němec, 2008).

Doplňkové připojištění

Jedná se o připojištění ke službám, které nejsou běžně hrazeny statutárním pojištěním. Může jít například o léky, které nejsou v seznamu hrazených léků. (Němec, 2008).

Zbytkové připojištění

Zbytkovým připojištěním pojišťovna hradí sploluúčast pojištěnce při zdravotních výkonech, které jsou jinak hrazeny statutárním pojištěním. (Němec, 2008).

Alternativní připojištění

Toto připojištění nabízí pojištěncům pojistit se pro případ, kdyby využili nadstandardní péči poskytovanou v rámci statutárního pojištění. Nebo v případě, kdy požadují péči privátního poskytovatele služeb, který stojí mimo systém statutárního pojištění. (Němec, 2008).

(23)

Tabulka 2: Charakteristiky modelů statutárního zdravotního pojištění

Bismarckův model

Beveridgeův model

Semaškův model

Model privátního pojištění

Financování

příspěvky zaměstnavatelů a pojištěnců

daně, státní nebo municipální rozpočet

státní rozpočet

pojistné privátního pojištění

Řízení

samospráva ze zástupců zaměstnavatelů a pojištěnců

stát a jeho úřady

centrální vláda, ministerstvo zdravotnictví

privátní organizace (pojišťovny)

Rozhodování o právech a povinnostech

zdravotní pojišťovny v rámci svých zákonných kompetencí

stát a jeho úřady centrální vláda

práva nejsou zaručena, záleží na vztahu nabídky a poptávky

Pojistné pokrytí obyvatelstva

veškeré obyvatelstvo s možnými výjimkami

veškeré obyvatelstvo

svobodné rozhodnutí jednotlivce

Solidarita

určená konstrukcí pojistného

určená daňovým systémem

neexistuje nebo velmi omezená

Plánování sítě stát a zdravotní pojišťovny

stát stát neexistuje

Zdroj: Němec, J.: Principy zdravotního pojištění. Grada Publishing as, 2008.

(24)

3 Systém financování zdravotní péče v ČR

Model financování zdravotní péče v ČR je model Bismarckův. Jde tedy o model statutárního zdravotního pojištění, do jehož financování se zapojují zaměstnavatelé, zaměstnanci, osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ).

Za některé skupiny obyvatelstva, jako studenti do 26 let věku aj., platí zdravotní pojištění stát. Tento model je zakotven ve sbírce zákonů pomocí čtyř následujících zákonů: (Němec, 2008).

• Zákon 551/1991 Sb. o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky,

• Zákon 280/1992 Sb. o zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách,

• Zákon 592/1992 Sb. o pojistném na veřejném zdravotní pojištění,

• Zákon 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění.

Další právní předpisy, které ovlivňují systém zdravotního pojištění a způsoby jeho financo

vání jsou nařízení EU. Jedná se především o následující předpisy: (Červinka, 2018).

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004,

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 987/2009.

Účast na zdravotním pojištění je ze zákona povinná pro všechny osoby s trvalým pobytem na území ČR a všechny cizince, kteří jsou zaměstnáni u zaměstnavatele, jehož sídlo je v ČR. Ze systému zdravotního pojištění může být jednotlivec vyňat v případě, že se zdržuje (plánuje zdržovat) nepřetržitě alespoň 6 měsíců v cizině. (Červinka, 2018).

3.1 Zdravotní pojišťovny

(25)

smlouvy s poskytovateli zdravotní péče a tím udržují síť poskytovatelů tak, aby byla zdra

votní péče dostupná všem občanům ČR. Síť poskytovatelů musí mít optimální strukturu a proto je další úlohou zdravotních pojišťoven ekonomické vyhodnocování aktuálních smluv

ních závazků vůči poskytovatelům a případné zvyšování nebo snižování těchto závazků. Na hospodářskou činnost zdravotních pojišťoven dohlíží NKÚ, Ministerstvo financí a Minister

stvo zdravotnictví. (Zdravotní pojišťovny, 2018).

Zdravotních pojišťoven bylo v ČR celkem 29 od roku 1993. V současné době působí na území ČR následujících 7 pojišťoven. (Zdravotní pojišťovny, 2018). (Červinka, 2018).

• Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky,

• Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky,

• Česká průmyslová zdravotní pojišťovna,

• Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví,

• Zaměstnanecká pojišťovna Škoda,

• Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky,

• Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna.

Všechny pojišťovny kromě VZP jsou tzv. zaměstnaneckými pojišťovnami. VZP je oproti tomu ustanovena zákonem č. 551/1991 Sb. o Všeobecné zdravotní pojišťovně České repub

liky. VZP má navíc oproti ostatním pojišťovnám další povinosti, jako vedení evidence všech pojišťenců v ČR a správa speciálního fondu přerozdělení. V případě, že některá pojišťovna zanikne, její pojištěnci se automaticky stávají klienty právě VZP. (Němec, 2008).

Pojišťovny zřizují v rámci svého působení fondy, se kterými účelně hospodaří.

Těmito fondy jsou

• základní fond zdravotního pojištění (ZFZP),

• provozní fond,

• rezervní fond,

• sociální fond,

• fond prevence,

(26)

• fond majetku,

• fond přerozdělování (pouze VZP),

• jiné specifické fondy. (VZP, 2018) (ZPMVČR, 2018) (RBP, 2018) (VoZP, 2018) (ZPŠ, 2018) (CPZP, 2018) (OZP, 2018).

Základní fond zdravotního pojištění slouží k úhradě nákladů na léčebné výdaje pojištěnců.

Právě do tohoto fondu směřují finanční prostředky od plátců pojistného. Stát platí pojisté skr

ze ministerstvo financí. To posílá na fond přerozdělování (VZP) finanční prostředky, které jsou následně, na základě nákladových indexů, přerozděleny ostatním pojišťovnám. Hlav

ní cíl tohoto přerozdělování je vyrovnávání rozdílných příjmů a výdajů všech pojišťoven.

(Splatnost a přerozdělování pojistného, b.r.).

3.2 Výše pojistného

Zákon 592/1992 Sb. říká, že výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za roz

hodné období. Pro každou z výše uvedených skupin (zaměstnanec, zaměstnavatel, OSVČ, OBZP) platí jiná pravidla pro určení vyměřovacího základu a jiné rozhodné období. Jak lze dočíst v následujících podkapitolách, zaměstnavatelé jsou nejdůležitějším subjektem v rámci financování zdravotního pojištění v ČR.

Zaměstnavatelé a jiní aktivní plátci přináší do systému zdravotního pojištění tři čtvrtiny pří

jmů a zároveň vyčerpají pouze necelou polovinu výdajů. To dává možnost státu platit nižší pojistné za své pojištěnce. (Němec, 2008).

Zaměstnanci a zaměstnavatelé

Rozhodným obodbím je kalendářní měsíc. Vyměřovacím základem je úhrn příjmů ze závislé činnosti. Tím se rozumí zaměstnavatelem zúčtovaná hrubá mzda a další příjmy zaměstnan

ce. Z výše zmíněných 13,5 % uhradí zaměstnanec 4,5 %, která zaměstnavatel sám strhne ze zaměstnancovi hrubé mzdy, a zbylých 9 % za zaměstnance uhradí jeho zaměstnavatel.

(Zákony III, 2019). Minimální vyměřovací základ je však minimální mzda, která je pro rok 2019 stanovena na 13 350 Kč. (Národní pojištění, 2019). Pro některé osoby vyjmenované ve

(27)

vypočítává ze skutečně dosaženého úhrnu příjmů.

V případě, že zaměstnanec nepracuje celé rozhodné období, ale pouze jeho část, dochází k poměrnému snížení minimálního vyměřovacího základu. Tedy 13 350 Kč se podělí počtem dnů v měsíci a získaná částka se vynásobí počtem dnů trvání pracovního vztahu. V případě, že je vyměřovací základ zaměstnance menší, než pro něj určený minimální vyměřovací základ, doplácí přostřednictvím svého zaměstnavatele zbylou částku pojištění zdravotní pojišťovně.

(Národní pojištění, 2019).

V případě zaměstnaneckého vztahu, který upravuje DPP nebo DPČ je situace odlišná. V rám

ci DPP je účast na zdravotním pojištění povinná až v momentě, kdy úhrn příjmů od jednoho zaměstnavetele přesáhne nebo je roven 10 000 Kč. V takovém případě se postupuje stejně, jako u běžného zaměstnance včetně minimálního vyměřovacího základu. U DPČ je situace stejná, akorát částka, která vytvoří zaměstnavateli oznamovací povinnost jsou 3000 Kč.

Osoba samostaně výdělečně činná

S mírým zjednodušením je za osobu samostatně výdělečně činnou pro účely zdravotního po

jištění považována osoba, která v rámci svých příjmů splňuje § 13 zákona č. 586/1992 Sb.

o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. (Červinka, 2018). Přesný výčet osob, které jsou považovány za OSVČ pro účely zdravotního pojištění nalezneme v § 5 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. (Zákony III, 2019).

Rozhodným obdobím pro účast na zdravotním pojištění je pro OSVČ kalendářní rok. Nicmé

ně tato osoba platí zdravotní pojišťovně měsíční zálohy a následně platí doplatek pojistného.

(Zákony III, 2019).

Vyměřovacím základem je pro výpočet celkové roční pojistné částky úhrn příjmů z předmě

tu podnikání za daný rok, který se sníží o výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení a výsledek se poníží o polovinu. Pro zjednodušení celého systému dochází k platbě pojistného až na začátku následujícího roku a to do 8 dnů od podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ. Od této částky se odečítá suma měsíčních záloh, proto se konečná platba jmenuje doplatek pojistného. (Červinka, 2018). Minimální vyměřovací základ je dvanáctiná

sobek z 50 % měsíční hrubé průměrné mzdy, která o dva roky předcházela roku aktuálnímu.

Měsíční zálohy jsou vypočítány stejným způsobem, pouze se poměrně zkrátí vůči roku, te

dy roční minimální pojistné se vydělí dvanácti. Pro rok 2019 je minimální měsíční záloha

(28)

na zdravotním pojistném pro OSVČ 2 208 Kč, minimální roční pojistně je tedy 26 496 Kč.

(Ženíšková, 2019).

Osoba bez zdanitelných příjmů

Osobou bez zdanitelných příjmů se rozumí osoba, která nemá příjmy ze zaměstnání, tedy ne

má alespoň na jeden den v daném měsíci uzavřenou pracovní smlouvu se zaměstnavatelem.

Dále je OBZP osoba, která nemá příjem ze samostatně výdělečné činnosti nebo za ni nehra

dí zdravotní pojištění stát. V takovém případě si tato osoba musí platit zdravotní pojištění sama. Vyměřovacím základem je minimální mzda. Pro rok 2019 je měsíční platba 1803 Kč.

(Červinka, 2018).

Státní pojištěnci

Osoby, za které platí pojištění stát, jsou vyjmenované v § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění. Vyměřovací základ je stanoven přímo zákonem č. 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a sice na částku 7 540 Kč. Placená částka je tedy 1018 Kč měsíčně.

3.3 Ekonomické vyhodnocení pojistného systému

Údaje v tabulkách3až9ukazují příjmy a výdaje základních fondů zdravotního pojištění pro rok 2018 jednotlivých pojišťoven, které působí na českém trhu v rámcí statutárního pojištění.

Ne všechny pojišťovny mají dostupné informace o rozdělení odvedeného konečného pojist

ného od zaměstnavatelů, OSVČ a dalších plátců za rok 2018. Proto jsou hodnoty příjmů za rok 2018, uvedené v tabulkách, získávány ze zdravotně pojistných plánů pro rok 2019 jed

nolivých pojišťoven. Tyto plány jsou vytvářeny ve druhé polovině roku 2018 a proto nejsou přesně známi hodnoty získaných finančních prostředků, které pojištěnci pojišťovnám odvádí.

Tyto tabulky ukazují očekávanou hodnotu, která je spřesněna díky do té doby odvedeným zá

lohám a jiným ukazatelům. Při porovnání očekávané a skutečné hodnoty příjmů dostupných ve výročních zprávách za rok 2018 u VZP a ZPŠkoda je vidět, že rozdíl je relativně nepatrný kolem jednoho procenta ve prospěch příjmů skutečných. Tabulky dále neuvádí jiné příjmy

(29)

Tabulka 3: Přijmy ZFZP VZP 2018

C Příjmy a výdaje ZFZP VZP 2018 v tis. Kč Rok 2018 oček. skutečnost

Rok 2019 ZPP

ZPP 2019/

oček. skutečnost 2018 (%)

1 Příjmy z pojistného od zaměstnavatelů 115 068 568 121 437 995 105,5

2 Příjmy z pojistného od osob samostatně výdělečně činných 10 609 827 11 084 531 104,5

3 Příjmy z pojistného od ostatních plátců (osob bez zdanitelných příjmů + případné další platby veřejného zdravotního pojištění)

3 121 605 3 377 474 108,2

4 Neidentifikovatelné platby od různých typů plátců / / /

5 Součet řádků C ř. 1 až C ř. 4 128 800 000 135 900 000 105,5

6 Peněžní prostředky plynoucí z měsíčního vyúčtování výsledků přerozdělování ± podle § 1 odst. 1 písm. b) vyhlášky o fondech

54 200 000 56 300 000 103,9

7 Součet příjmů řádků C ř. 5 a C ř. 6 183 000 000 192 200 000 105,0

8 Výdaje za zdravotní služby včetně korekcí a revizí a úhrad jiným zdravotním pojišťovnám

172 585 920 186 142 000 107,9

Zdroj: ZDRAVOTNĚ POJISTNÝ PLÁN VŠEOBECNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY PRO ROK 2019 [online].

Praha: VZP, 2018 [cit. 20191009]. Dostupné z: https://www.vzp.cz/onas/dokumenty/zdravotnepojistneplany

shrnuje celkovou bilanci příjmů a výdajů všech pojišťoven.

Položka Příjmy z pojistného od zaměstnavatelů ve výše zmíněných tabulkách shrnuje odvo

dy zaměstnavatelů i zaměstnanců. Zaměstnavatel platí 9 % ze 13,5 % a zaměstnanec zbylá 4,5 %. Jednoduchým výpočtem lze zjistit, že zaměstnavatelé odvádí dvě třetiny z výsledné částky z vlastních zdrojů a zbylou třetinu platí zaměstnanci ze své hrubé mzdy. Výsledný očekávaný příjem všech pojišťoven 303 321 026 tis. Kč, z tabulky10, je tvořen 142 214 667 tis. Kč (dvě třetiny z 213 322 001 tis. Kč), které platí přímo zaměstnavatelé. Jedná se tedy o 46,8 % těchto očekávaných příjmů. V porovnání s očekávanými výdaji 287 261 399 tis. Kč se jedná o 49,5 % výdajů na zdravotní péči. Zaměstnavatelé tedy v roce 2018 hradili přibližně polovinu nákladů na zdravotní péči v ČR.

3.4 Financování zdravotních systémů v OECD

V roce 2018 vyšla studie v rámci OECD, která mimo jiné shrnovala výdaje na financování zdravotních systémů a náklady na zdravotnictví jako podíl na hrubém domácím produktu.

Tato data byla získávána z let 2016 a 2017. Jak ukazuje obrázek1, náklady České republiky 7,1 % HDP jsou o 2,5 % nižší, než je průměr v Evropské únii. Většina nákladů na financo

vání zdravotnických systému v EU je hrazena pomocí povinného zdravotního pojištění nebo vládními výdaji. Obrázek2ukazuje, že roce 2016 bylo v ČR pomocí povinného zdravotní

(30)

Tabulka 4: Přijmy ZFZP VoZP 2018

C Příjmy a výdaje ZFZP VoZP 2018 v tis. Kč Rok 2018 oček. skutečnost

Rok 2019 ZPP

ZPP 2019/

243 477 260 517 107,0

4 Neidentifikovatelné platby od různých typů plátců 200 200 100,0

2 150 980 2 259 749 105,1

18 078 779 19 451 770 107,6

Zdroj: ZDRAVOTNĚ POJISTNÝ PLÁN na rok 2019 [online]. Praha: VoZP, 2018 [cit. 20191009]. Dostupné z:

https://www.vozp.cz/img/uploaded/7425_VoZPZPP2019.pdf [?]

Tabulka 5: Přijmy ZFZP ČPZP 2018

C Příjmy a výdaje ZFZP ČPZP 2018 v tis. Kč Rok 2018 oček. skutečnost

Rok 2019 ZPP

ZPP 2019/

272 000 294 304 108,2

7 240 030 7 605 650 105,0

31 045 000 33 507 550 107,9

Zdroj: ZDRAVOTNĚ POJISTNÝ PLÁN na rok 2019 (návrh) [online]. Praha: ČPZP, 2018 [cit. 20191009]. Dostupné z:

https://www.cpzp.cz/clanek/500Ekonomickeinformace.html

(31)

Tabulka 6: Přijmy ZFZP OZP 2018

C Příjmy a výdaje ZFZP OZP 2018 v tis. Kč Rok 2018 oček. skutečnost

Rok 2019 ZPP

ZPP 2019/

222 815 234 434 105,2

4 Neidentifikovatelné platby od různých typů plátců 8 102 8 500 104,9

1 366 248 1 347 722 98,6

17 738 700 19 428 700 109,5

Zdroj: Zdravotně pojistný plán Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví na rok 2019 [online]. Praha:

ČPZP, 2018 [cit. 20191009]. Dostupné z: https://www.ozp.cz/web/files/tiskove_centrum/zpp_2019.pdf?190103

Tabulka 7: Přijmy ZFZP ZPŠkoda 2018

C Příjmy a výdaje ZFZP ZPŠkoda 2018 v tis. Kč Rok 2018 oček. skutečnost

Rok 2019 ZPP

ZPP 2019/

2 Příjmy z pojistného od osob samostatně výdělečně činných 198 600 203 300 102,4

28 000 28 600 102,1

47 000 113 000 240,4

3 820 000 4 128 000 108,1

Zdroj: Zdravotně pojistný plán na rok 2019 [online]. Mladá Boleslav: ZPŠkoda, 2018 [cit. 20191009]. Dostupné z:

https://www.zpskoda.cz/files/1596/ZPP%202019%20%20ZP%C5%A0.pdf

(32)

Tabulka 8: Přijmy ZFZP ZPMVČR 2018

C Příjmy a výdaje ZFZP ZPMVČR 2018 v tis. Kč Rok 2018 oček. skutečnost

Rok 2019 ZPP

ZPP 2019/

269 000 288 700 107,3

4 Neidentifikovatelné platby od různých typů plátců 300 300 100,0

2 400 000 2 520 000 105,0

33 543 000 36 364 000 108,4

Zdroj: ZDRAVOTNĚ POJISTNÝ PLÁN 2019: 211 ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNA MINISTERSTVA VNITRA ČR [online]. Praha:

ZPMVČR, 2018 [cit. 20191009]. Dostupné z: https://www.zpmvcr.cz/onas/dokumenty/zdravotnepojistneplany/

Tabulka 9: Přijmy ZFZP RBP 2018

C Příjmy a výdaje ZFZP RBP 2018 v tis. Kč Rok 2018 oček. skutečnost

Rok 2019 ZPP

ZPP 2019/

2 Příjmy z pojistného od osob samostatně výdělečně činných 500 000 550 000 110,0

80 000 100 000 125,0

3 200 000 3 400 000 105,0

10 450 000 11 350 000 108,6

Zdroj: ZDRAVOTNĚ POJISTNÝ PLÁN 2019 [online]. Ostrava: RBP, 2018 [cit. 20191009]. Dostupné z:

https://www.rbp213.cz/cs/onas/dulezite/zdravotnepojistnyplan/a384/

(33)

Tabulka 10: Přijmy ZFZP všech pojišťoven v ČR za rok 2018

Příjmy a výdaje ZFZP všech pojišťoven 2018 v tis. Kč Rok 2018 oček. skutečnost

Rok 2019 ZPP

ZPP 2019/

4 236 897 4 584 029 108,2

4 Neidentifikovatelné platby od různých typů plátců 8 202 8 600 104,9

67 777 762 70 624 677 104,2

287 261 399 310 372 020 108,0

Zdroj: Vlastní na základě tabulek3až9

ho pojištění hrazeno 70 % nákladů na zdravotní péči. Přibližně 12 % nákladů bylo hrazeno státními příspěvky a 15 % bylo hrazeno samotnými příjemci dané péče. (OECD/EU, 2018) Tvrzení o 70% podílů hrazených nákladů z povinného pojištění koresponduje s nálezem z kapitoly o ekonomickém vyhodnocení pojistného systému, kdy v roce 2018 bylo hrazeno z toho pojištění přibližně 74 % nákladů na zdravotní péči. Z obrázku2lze také vidět, že další státy v rámci EU využívají systém povinného zdravotního pojištění. Například v Německu je hrazená pojistná částka stanovena na 14,6 % ze základního vyměřovacího základu. Zaměst

navatel a zaměstnanec však oproti Česku, tuto částku hradí rovnoměrně 1:1, každý tedy 50

% z pojistné částky. Pro zaměstnavatele jsou tedy náklady 7,3 % z vyměřovacího základu.

(Germanyhis, 2020). Ve Francii je pojistné stanoveno dokonce na 21 % z hrubého příjmu za

městnance. Zaměstnavatel přitom musí uhradit za zaměstnance alespoň 50 % z této částky, nicméně může uhradit i více. V roce 2016 zaměstnavatelé průměrně hradili přibližně 13 % z hrubého příjmu zaměstnance. Zaměstnanci pak průměrně platili zbylých 8 %. (NPR, 2008) (Expatica, 2020). Holandský systém prošel v roce 2006 restrukturalizací. Sazby povinného zdravotního pojištění jsou často měněny. Za rok 2020 zaměstnavatelé odvádí 6,7 % z vymě

řovacího základu. V roce 2019 tato sazba činila 6,95 %. Sazba pro zaměstnance je zde pro rok 2020 5,45 %. V roce 2019 byla tato sazba 5,7 %. (Belastingdienst, 2020) V roce 2015 byla sazba pro zaměstnavatele 7,65 % a pro zaměstnance 9,65 %. (Koenraadt, 2014). Lucem

burský systém rozděluje povinné platby do zdravotního fondu do několika položek. Částka

(34)

samotného zdravoního pojištění je pro zaměstnavatele stanovena na 2,8 3,05 % z hrubého příjmu. Tato částka je navýšena o další dílčí komponenty jako úrazové pojištění atp. Výsledný příspěvek zaměstnavatele se pohybuje od 4,12 do 6,75 % hrubého příjmu zaměstnance. Plat

ba zaměstnance se pohybuje od 2,8 do 3,05 % hrubého příjmu. Tato rozmezí jsou dána jinými daňovými režimy peněžitého a nepeněžitého příjmu nebo poskytovaných benefitů. (KPMG, 2019a). Slovenské odvody na zdravotní pojištění jsou stanoveny jako 14 % z hrubé mzdy, kdy 10 % odvádí zaměstnavatel a zbylá 4 % odvádí zaměstnanec. Jsou tedy velmi podobné jako v ČR. (Finance.cz, 2019). Příspěvky do povinného pojištění v Belgii jsou stanoveny na 7,35 %, kdy zaměstnavatel odvede 3,8 % a zaměstnanec 3,55 %. (Just landed, 2020). Ru

munsko stanovilo své odvody zdravotního pojištění na 10 % z hrubé mzdy pro zaměstnance.

Z dostupných zdrojů vyplývá, že zaměstnavatelé neplatí v rámci zdravotního pojištění žádné poplatky. (Sofianu, 2017) (KPMG, 2019a). Druhým, ale opačným extrémem je Chorvatsko, které stanovilo 15% sazbu, kterou platí čistě zaměstnavatel. (Vončina, 2018). Výše uvedené údaje přehledně shrnuje tabulka11. S mírným zjednodušení lze říci, že reálně všechny sazby nakonec zaplatí zaměstnanec. Zaměstnanec totiž svému zaměstnavateli vydělá svou činností určitou sumu. Zaměstnavatel pak musí s přihlédnutím na dodatečné daňové náklady stano

vit hrubou mzdu pro zaměstnance čímž vzniknou celkové náklady na daného zaměstnance.

Pokud by se daňové zatížení snížilo, lze očekávat, že na zdravě fungujícím trhu práce by do

šlo k nárůstu mezd právě o zmíněné snížení daňové zátěže. Naopak zvýšení daňové zátěže zaměstnavatele může vést ke snížení mzdy zaměstnanci nebo zvýšení ceny, což by vedlo k růstu cenové hladiny a poklesu reálné mzdy. Přesto je vhodné se danou problematikou za

bývat a orientovat se v sazbách zdravotního pojištění, protože různé daňové režimy mohou nabídnout různé možnosti nákladové optimalizace, jak je uvedno v dalších kapitolách. Jak je vidět z tabulky11, celkové odvody na zdravotní pojištění jsou v ČR průměrné v porovnání s vybrannými evropskými státy. Odvody zaměstnavatelů jsou z vybraných zemí třetí nejvyšší.

(35)

Obrázek 1: Náklady na zdravotnictví jako podíl HDP 2017

Zdroj: OECD/European Union (2018), Health at a Glance: Europe 2018: State of Heal

th in the EU Cycle, OECD Publishing, Paris/European Union, Brussels, dostupné z htt

ps://doi.org/10.1787/health_glance_eur2018en.

Obrázek 2: Způsoby úhrady nákladů zdravotních systémů 2016

Zdroj: OECD/European Union (2018), Health at a Glance: Europe 2018: State of Heal

th in the EU Cycle, OECD Publishing, Paris/European Union, Brussels, dostupné z htt

ps://doi.org/10.1787/health_glance_eur2018en.

(36)

Tabulka 11: Sazby zdravotního pojištění vybraných evropských zemí v % Stát Zaměstnavatel Zaměstnanec Celkem

ČR 9 3,5 13,5

Německo 7,3 7,3 14,6

Holandsko 6,7 5,45 12,15

Francie 13 8 21

Lucembursko 4,12 6,75 2,08 3,05 6,2 9,8

Chorvatsko 15 0 15

Slovensko 10 4 14

Belgie 3,8 3,55 7,35

Rumunsko 0 10 10

Zdroj: Vlastní zpracování

(37)

4 Zaměstnanecké benefity

Výše uvedné kapitoly shrnuly vliv podniků na financování zdravotní péče. Zaměstnavtelé svými odvody hradí přibližně polovinu nákladů na financování zdravotní péče v ČR. I přesto jsou ochotni svým zaměstnancům nabízet benefity, které mohou působit preventivně proti vzniku fyzických i psychických nemocí. Těmito benefity jsou zdravotně orientované bene

fity. Zaměstnanecké benefity motivují zaměstnance a vytváří lepší vztah k zaměstnaveteli.

Nezáleží přitom, zda se jedná o zaměstnance v ekonomicky vyspělých nebo méně vyspělých zemích. Benefity mohou být poskytovány penežním i nepeněžním plněním. (Tessema, 2013).

Zaměstnanecké benefity se dají rozdělit do několika následujících skupin.

• „Zdravotně orientované benefity,

• důchodové benefity,

• benefity poskytované na pracovišti,

• benefity na pracovní volno

• vzdělávací benefity

• finanční benefity

• benefity směřující k vybavení zaměstnance“ (Macháček, 2017, s. 1).

4.1 Význam benefitů

Vhodná nabídka zaměstnaneckých benefitů může vést v prvé řadě k vyšší konkurenceschop

nosti zaměstnavatele na trhu práce. Zaměstnanci, mohou vnímat, vedle svého finančního ohodnocení, snahu zaměstnavatele udělat pro zaměstnance něco nad rámec zákonných po

vinností a tím odvádět na pracovišti lepší práci. Zaměstnavateli tato skutečnost může ovlivnit

(38)

zaměstnanecké vztahy na pracovišti tím chod podniku a nakonec i celkové provozní nákla

dy. Spokojení zaměstnanci sdílí své zkušenosti se svými blízkými a tím se spolupodílejí na dobrém jménu firmy. (Macháček, 2017).

Zaměstnavatel může skrze balík benefitů pomoci vytvořit rovnovážný stav mezi zaměstnan

covím soukromím a pracovním životem. Tato rovnováha může vést k dobrému fyzickému a duševnímu zdraví zaměstnance a ten pak vykazuje menší chybovost, vyšší výkonost a lepší péči o zákazníky v rámci své pracovní náplně. (Macháček, 2017). Pocit uznání a náležité od

měny může vést k lepší komunikaci mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Takový zaměst

nanec může svými nápady zaměstnavateli snáze pomoci s vylepšením pracovních procesů.

(Tessema, 2013). Dobrý duševní a fyzický stav zaměstnance by měl být pro zaměstnavatele jednou z priorit. Zaměstnanec, který je často nemocný, nutně znamená pro zaměstnavatele výdaje, které se nijak nepodílejí na výsledku hospodaření podniku a jsou tedy vysoce nechtě

nými. Benefity je možné využít i jako nástroje optimalizace nákladů.

4.2 Daňové aspekty benefitů

Poskytované benefity zaměstnancům jsou ve své podstatě jen další příjmy zaměstnanců a náklady zaměstanvatelů. Danění těchto příjmů upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Existují různé způsoby zdanění těchto benefitů. To, jakým způsobem dojde ke zda

nění, je dáno na základě formy, kterou zaměstnanec benefit obdržel a na základě celkové hodnoty tohoto benefitu.

V případě, že se jedná o peněžní plnění, vstupuje tato hodnota jak do úhrnu pro výpočet odvodu sociálního a zdravotního pojištění na straně zaměstnavatele (částka se projeví na su

perhrubé mzdě) tak do úhrnu příjmů ze závislé činnosti na straně zaměstnance. Zaměstnavatel buď může nebo nesmí případnou hodnotu i zaplacené odvody na sociální a zdravotní pojiště

ní uplatnit jako náklady na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Což výrazně mění atraktivitu případného benefitu pro zaměstnavatele.

V případě, že se jedná o nepeněžní plnění do určité výše, je případná hodnota osvobozena od zdanění z příjmů ze závislé činnosti na straně zaměstnace a zároveň není zahrnuta do úhrnu pro výpočet odovdu sociálního a zdravotního pojištění na straně zaměstnavatele. Ovšem tato

(39)

Přehlednější obraz ohledně daňových aspektů benefitů nám ukáže tabulka13. Zde jsou zob

razeny všechny možnosti daňových dopadů na zaměstnance i zaměstnavatele. Je to vzájemná kombinace dvou stavů u zaměstnance a dvou stavů u zaměstnavatele. Tedy od daní osvobo

zeny/neosovbozeny a daňově uznatelné/neuznatelné. Od daní osvobozená hodnota benefitu nevstupuje do úhrnu pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění. Od daní neosvobozená hodnota benefitu vstupuje do úhrnu pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění. Konkrétní finanční dopady na změnu hrubého a čistého příjmu zaměstnance, změnu daňové povinnosti zaměstnance, změnu daňové povinnosti zaměstnavatele a změnu na výsledný zisk zaměst

navatele při konstantní úrovni tržeb jsou vypočítány v dalších podkapitolách. Při výpočtu finančních dopadů na celkové změny je odmýšleno od povinného zaokrouhlování při výpo

čtu daňové povinnosti. (AZdata, 2018)

4.2.1 Daňově ultra výhodné benefity

Hodnota benefitu je pro zaměstnavatele daňově uzantelný náklad, u zaměstnance od daní sovobezený příjem. Tento příjem tedy nevstupuje do úhrnu pro výpočet sociálního a zdravot

ního pojištění. Přehled dopadů na zaměstnance a zaměstnavatele ukazuje tabulka14. Celkový efekt na čistý příjem na zaměstnance se v případě těchto benefitů rovná hodnotě uděleného benefitu. Tento vztah ukazuje elementární rovnice4.1

P = HB (4.1)

kde P je přírůstek čistého příjmu a HB je hodnota benefitu.

Efekt na celkové náklady zaměstnavatele je vyjádřejn pomocí rovnice4.2

N = HB· (1 − 0, 19) (4.2)

kde N je efekt na náklady zaměstnavatele, HB je hodnota benefitu a člen v závorce vyjdřuje vliv snížení daně na náklady zaměstnavatele.

4.2.2 Daňově výhodné benefity

Tyto benefity jsou osvobozeny od zdanění na straně zaměstnance a tudíž nejsou zahrnuty do úhrnu pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění. Nejsou ovšem uznány jako náklad pro dosažení, zajištění a udržení příjmů. Přehled efektu na náklady zaměstanvatele a příjem