MOŽNOSTI EXTERNÍHO FINANCOVÁNÍ PODNIKŮ
Diplomová práce
Studijní program: N6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208T085 – Podniková ekonomika Autor práce: Bc. Kateřina Mlčochová
Vedoucí práce: Ing. Šárka Hyblerová, Ph.D.
Liberec 2015
Anotace
Diplomová práce s názvem Možnosti externího financování podniku vymezuje možnosti financování investic v podniku. V první části jsou rozebrány možnosti financování jako celek, v práci jsou zmíněny i možnosti interního financování, kterými jsou zejména nerozdělený zisk a odpisy. Hlavní část se však zabývá, jak již název napovídá, externími možnostmi financování, mezi které spadá financování podniku pomocí cenných papírů i alternativními metody. Postupně se okruh práce zužuje na možnosti pořízení majetku pomocí bankovního úvěru nebo leasingu. Závěr teoretické práce se zabývá porovnáváním obou finančních instrumentů, kde jsou zmíněny výhody a nevýhody využití a metoda výpočtu jejich komparace. Ve druhé části práce jsou obě možnosti financování zohledněny v praxi, porovnány a z výsledků jsou vyvozeny závěry jejich výhodnosti pro podnik.
Klíčová slova:
Externí financování, dlouhodobý bankovní úvěr, finanční leasing, čistá výhoda leasingu
Abstract
Thediplomathesis
Possibilitiesofexternalfinancingcompaniesdefinestheoptionsoffinancinginvestment in companies. Thefirst part ofthe thesis isabout a financing as a whole, thereis a little bit ofinternalfinancing as well, mainlyretainedearnings and decepriation. Themain part ofthisdiplomatheisis are theexternalpossibilitieshow to finance a company.
Betweenexternalfinancingbelongsome type ofsecurity and alternativemethodoffinancing.
Afterthattheworkisfocused on thefinancingthroughthe bank credit and financial leasing. In conclusionthereiscomparisonofboth type offinancing – theiradvantages and disadvantageofusing and thecalculationmethodoftheiradvantageousness. Last ofallthere are bothofpossibilitiesoffinancingallowedforpractice, compared and fromtheresults are deducedthedifferences and betteroptionoffinancingforthecompany.
Keywords:
Externalfinancing, long-term bank credit, financial leasing, net leasing advantage
Prohlášení
Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tom- to případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé diplomové práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
7
Obsah
Seznam obrázků ... 10
Seznam tabulek ... 11
Seznam zkratek ... 12
Úvod ... 13
1 Financování podniku ... 15
1.1 Kapitálová struktura ... 17
1.1.1 Vlastní kapitál ... 18
1.1.2 Cizí kapitál ... 19
2 Interní financování podniku ... 20
2.1 Odpisy ... 20
2.1.1 Účetní odpisy... 21
2.1.2 Daňové odpisy ... 21
2.2 Nerozdělený zisk ... 23
3 Externí financování podniku ... 24
3.1 Financování podniku pomocí emise akcií ... 25
3.2 Financování podniku pomocí emise dluhopisů ... 25
3.3 Alternativní metody financování ... 27
3.3.1 Faktoring ... 27
3.3.2 Forfaiting ... 29
3.3.3 Rizikový kapitál ... 30
3.3.4 Projektové financování ... 31
3.3.5 Dotace... 31
8
4 Úvěrové financování ... 32
4.1 Krátkodobé bankovní úvěry ... 32
4.1.1 Kontokorentní úvěr ... 32
4.1.2 Provozní úvěr ... 33
4.1.3 Revolvingový úvěr ... 33
4.2 Dlouhodobý úvěr ... 33
4.2.1 Dlouhodobý bankovní úvěr ... 34
4.2.2 Dodavatelský úvěr ... 36
4.3 Zajištění úvěrů ... 37
4.3.1 Bonita klienta ... 37
4.3.2 Druhy zajištění ... 38
4.4 Vývoj bankovních úvěrů v České republice ... 39
5 Leasing ... 42
5.1 Historie leasingu ... 43
5.2 Typy leasingu ... 43
5.2.1 Operativní leasing ... 43
5.2.2 Finanční leasing... 44
5.3 Pojištění předmětu leasingu ... 46
5.4 Leasingová cena, leasingový koeficient, leasingové splátky ... 47
5.5 Leasing v České republice ... 49
5.5.1 Využívání leasingu v podnikatelské sféře v České republice ... 50
5.5.2 Česká leasingová a finanční asociace (dále jen ČLFA) ... 50
6 Porovnání bankovního úvěru a leasingu ... 52
6.1 Výhody leasingového financování oproti bankovnímu úvěru ... 52
6.2 Nevýhody využití leasingu oproti bankovnímu úvěru ... 53
6.3 Čistá výhoda leasingu ... 55
9
7 Problematika financování malých a středních podniků ... 58
8 Modelové financování investice v podniku pomocí úvěru a leasingu ... 60
8.1 Pořízení automobilu na úvěr ... 61
8.1.1 Pořízení automobilu pomocí úvěru ve výši 340 000 Kč ... 62
8.1.2 Daňové úspory v případě využití úvěru ve výši 340 000 Kč ... 65
8.1.3 Pořízení automobilu pomocí úvěru ve výši 440 000 Kč ... 68
8.1.4 Daňové úspory v případě využití úvěru ve výši 440 000 Kč ... 70
8.1.5 Porovnání úvěrů s výší jistin 340 000 Kč a 440 000 Kč ... 72
8.2 Pořízení automobilu pomocí finančního leasingu ... 73
8.2.1 Daňová úspora v případě využití leasingu ... 75
9 Zhodnocení úvěrového a leasingového financování ... 77
9.1 Vlastnictví majetku ... 77
9.2 Finanční náročnost pořízení ... 78
9.2.1 Povinné ručení ... 80
9.2.2 Náklady spojené s pořízením úvěru ... 81
9.3. Shrnutí obou možností financování investice v podniku ... 82
Závěr ... 83
Seznam použité literatury ... 87
Seznam příloh ... 89
10
Seznam obrázků
Obrázek 1 – Zlaté bilanční pravidlo financování ... 15
Obrázek 2 – Dělení finančních zdrojů z hlediska jejich původu ... 17
Obrázek 3 – Dělení dlouhodobého úvěru ... 34
Obrázek 4 – Schéma vztahů mezi účastníky leasingové transakce ... 42
Obrázek 5 – Logo ČLFA ... 51
Obrázek 6 – Citroën Berlingo ... 61
11
Seznam tabulek
Tabulka 1 – Rozvaha na straně pasiv ... 18
Tabulka 2 – Bilance použití cizího kapitálu ... 19
Tabulka 3 – Hmotný a nehmotný majetek určený k odepisování udávaný Zákonem č. 587/1992 Sb., o daních z příjmů ... 20
Tabulka 4 – Doba odepisování majetku dle odpisových skupin ... 22
Tabulka 5 – Seznam členů ČLFA nabízejících faktoring v ČR a objem jejich postoupených pohledávek ... 28
Tabulka 6 – Vývoj celkových objemů úvěrů a podíl úvěrů poskytnutých podnikové sféře ... 39
Tabulka 7 – Vývoj úvěrů v podnikatelské sféře z hlediska doby splatnosti ... 41
Tabulka 8 – Náklady na úvěr při splácení po dobu 5 let ... 63
Tabulka 9 – Zjednodušený umořovací plán při výši úvěru 340 000 Kč ... 64
Tabulka 10 – Zrychlené odpisy automobilu ... 66
Tabulka 11 – Daňová úspora při výši jistiny 340 000 Kč ... 67
Tabulka 12 – Zjednodušený umořovací plán s výší úvěru 440 000 Kč ... 69
Tabulka 13 - Daňová úspora při výši jistiny 340 000 Kč ... 71
Tabulka 14 – Rozdíl daňově uznatelných nákladů s výší úvěru 340 000 Kč a 440 000 Kč ... 72
Tabulka 15 – Výše měsíčních splátek při různé výši akontace ... 74
Tabulka 16 – Roční daňové úspory při různých výších akontace ... 75
Tabulka 17 – Údaje potřebné k výpočtu čisté výhody leasingu ... 79
12
Seznam zkratek
AMSP Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a.s. akciová společnost
ČBA Česká bankovní asociace
ČLFA Česká leasingová a finanční asociace
ČR Česká republika
ČSH čistá současná hodnota
ČSOB Československá obchodní banka ČVL čistá výhoda leasingu
DPH Daň z přidané hodnoty
EGAP Exportní garanční a pojišťovací společnost
EU Evropská unie
MSP Malé a střední podnikání (Malé a střední podniky) OSVČ Osoba samostatně výdělečně činná
p.a. per annum (ročně) PL předmět leasingu
13
Úvod
Už od svého vzniku je každý podnik závislý na investicích, díky kterým se dál rozvíjí.
Žádné investice se však neobejdou bez dostatečného objemu finančních prostředků.
Zhodnocení možností financování podniků v ekonomické praxi je jednou ze zásad této práce. V dnešní době mají podniky velký rozsah možností, jak svůj rozvoj financovat.
Jednou z možností je rozšiřování finančních zdrojů podniku pomocí interních zdrojů, které vznikají vlastní činností podniku. Jedná se především o zisk a odpisy. Daňovým odpisům je v průběhu této práce věnována vetší pozornost, jelikož jsou nástrojem pro snižování daňové základny.
Mnohem rozmanitější je však externí financování podniku, kde jsou finanční zdroje získávány vně podniku. Do této skupiny spadá získávání peněžních prostředků na základě emise cenných papírů, úvěrového financování, ale i dalších alternativních metod financování jako je např. faktoring a forfaiting, rizikový kapitál a leasing.
Mezi nejběžnější zdroje financování investic v podnicích v České republice patří bankovní úvěry a finanční leasing. A právě cílem této diplomové práce je deskripce a komparace těchto finančních instrumentů a zhodnocení jejich výhodnosti. V zájmu každého podniku je finanční analýza, která úzce souvisí se snižováním nákladů. V rámci porovnávání obou možností financování souvisí zhodnocení výhod a nevýhod jednotlivých variant.
Hlavní rozdíl mezi oběma variantami financování je vlastnictví majetku a daňové aspekty, které jsou rozhodující při pořizování investice. Tyto rozdíly jsou podrobně rozebrány v jednotlivých variantách a na základě analýzy a propočtů jsou vyvozeny závěry ohledně jejich výhodnosti pro podnik. Analýza se týká především finanční náročnosti jednotlivých variant financování, ale jsou zde zhodnoceny i další výhody, které jsou neméně důležitým faktorem pro rozhodnutí mezi úvěrem a finančním leasingem.
Jednou z metod, která se věnuje finanční komparaci obou variant financování investic, je čistá výhoda leasingu. Čistá výhoda leasingu zohledňuje čisté současné hodnoty
14
bankovního úvěru a leasingu. Na základě jejich výpočtu se vydedukuje finanční náročnost na jednotlivé úvěry a tyto hodnoty se porovnávají.
Na základě teoretických poznatků se diplomová práce věnuje analýze finančního trhu určeného pro podnikatele na území České republiky.
V první fázi jsou shrnuty podmínky týkající se bankovního úvěru. Každý bankovní úvěr je spojen s podmínkami pro získání úvěru a náklady na jeho pořízení a každá banka nabízí trochu jiné produkty. Po získání informací o trhu se práce věnuje komparaci úvěrů s různou výší úvěru a náklady, které s různou výší jistiny plynou. Další velmi významnou informací je zhodnocení daňové výhodnosti, která plyne z financování investice bankovním úvěrem. Jsou zde uvedeny daňově uznatelné náklady, které majiteli podniku mohou snížit daňovou základnu. Mezi tyto náklady mohou být započteny i daňové odpisy majetku, které jsou v kapitole věnující se úvěrům také zohledněny.
Další fáze analýzy finančního trhu se zaměří na finanční leasing. Opět jsou v kapitole zohledněny podmínky pro pořízení leasingu pro podniky na českém trhu a podrobněji je věnováno možnostem leasingového financování s různou výší mimořádné splátky na začátku splácení – akontace. Ze zjištěných údajů je zohledněna daňová úspora, která plyne z možnosti leasingového financování.
Vyvrcholením práce je na základě zjištěných údajů dedukce úvěrového financování a leasingu, které je již postaveno na skutečných propočtech. Jsou zde zohledněny různé faktory týkajících se hlavně celkových nákladů vynaložených na obě varianty financování a daňové úspory. Nejsou však opomíjeny ani rozdíly ve vlastnictví, náklady na pořízení, administrativní předpoklady a další faktory, které jsou s pořízením investice do podniku spojeny.
Zda je v podniku výhodnější pro financování investice využít bankovní úvěr či preferovat finanční leasing je vyvozeno v závěru práce na základě všech získaných údajů.
15
1 Financování podniku
Financování investic je pro podnik jedna z nejdůležitějších složek pro jeho celkové fungování. Vzniká již při jeho založení a slouží pro obnovu a rozšíření investičního majetku v průběhu jeho fungování. Peněžní prostředky, které jsou vloženy do investičního majetku, mají zpravidla dlouhodobější charakter než financování oběžného majetku. Proto se financování investic nazývá také jako dlouhodobé financování.
Financování investic ve stabilním podniku může být uplatňováno na základě Zlatého bilančního pravidla financování, které je graficky znázorněno na obrázku 1.
Tento obrázek znázorňuje, že dlouhodobý majetek by měl být krytý dlouhodobými zdroji.
Krátkodobý majetek může být financován krátkodobými zdroji i zdroji dlouhodobými (dlouhodobé a trvale vázané zásoby).
Obrázek 1 – Zlaté bilanční pravidlo financování
Zdroj: VALACH, J. a kol. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování.
V případě, že by byly v podniku využívány krátkodobé zdroje (krátkodobé úvěry) pro financování dlouhodobého majetku, musel by podnik během živostnosti majetku tyto zdroje několikrát obnovit, např. vzít si nový úvěr. Splácení těchto krátkodobých závazků by mohlo narušit finanční stabilitu podniku.
16
Kromě Zlatého bilančního pravidla financování existují i další pravidla, kterými by se měl management podniku řídit, pokud chce dosáhnout dlouhodobé finanční rovnováhy. Jedná se o:
Zlaté pravidlo vyrovnání rizika, které uvádí, že vlastní kapitál by měl mít v podniku vyšší zastoupení než kapitál cizí, minimální poměr by mezi nimi měl být 1:1. Předpokládá se tedy, že vklady majitelů do podnikání budou minimálně stejně velké jako cizí kapitál. V praxi však záleží na oboru podnikání, např. finanční podniky mohou bez problému podnikat i s podstatně vyšším zastoupením cizího kapitálu. Zlaté pravidlo vyrovnání rizika se vztahuje tedy spíše k podnikům průmyslovým.
Zlaté bilanční pari pravidlo udává, že dlouhodobý majetek by měl být financován pouze vlastním kapitálem.
Zlaté poměrové pravidlo říká, že k udržení dlouhodobé finanční rovnováhy, by tempo růstu investic nemělo přesáhnout tempo růstu tržeb v podniku.1
Zdroje financování je možné rozdělit na základě různých hledisek, avšak pro potřeby této práce bude primárně zaměřeno na dělení dle původu finančních prostředků, tedy na:
interní financování podniku,
externí financování podniku.
Podrobnější dělení z hlediska původu kapitálu je znázorněno na obrázku 2.
1 ŠIMAN, J. a P. PETERA. Financování podnikatelských subjektů
17
Obrázek 2 – Dělení finančních zdrojů z hlediska jejich původu Zdroj: Vlastní zpracování
Zdrojem kapitálu v případě interního financování podniku je vlastní hospodářská činnost, při které vznikají zisk, odpisy a rezervní fondy.
Externí financování čerpá kapitál ze zdrojů mimo podnik, jako financování pomocí cenných papírů, dlouhodobých úvěrů a leasing. Podrobněji bude tomuto dělení věnováno v dalších kapitolách.2
1.1 Kapitálová struktura
Úkolem podniku není však pouze zajištění dostatečného množství finančních zdrojů, ale také jeho optimální složení. Jedná se o strukturu dlouhodobého kapitálu, ze kterého je financován dlouhodobý majetek. Optimální kapitálová struktura, tedy optimální využití vlastního a cizího kapitálu by měla být spojena s minimálními náklady. Základní formy financování z vlastních a cizích zdrojů jsou znázorněny v rozvaze na straně pasiv v tabulce číslo 1.
2 FOTR, J. a I. SOUČEK. Investiční rozhodování a řízení projektů
Finanční zdroje podniku
Interní zdroje
Zisk
Odpisy
Externí zdroje
Cenné papíry
Akcie
Dluhopisy
Úvěry
Krátkodobé
Dlouhodobé
Leasing
Finanční
Operativní Forfaiting, faktoring
Další zdroje
18 Tabulka 1 – Rozvaha na straně pasiv
Vlastní kapitál
Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku
Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření účetního období
Cizí kapitál
Rezervy dlouhodobého charakteru Dlouhodobé závazky
Dlouhodobé bankovní úvěry
Zdroj: VALACH, J. a kol. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování.
Kapitálová struktura může být však u jednotlivých podniků odlišná, než ta, která je uvedena v tabulce. Záleží na oboru podnikání, odvětví i na území, kde podnik provozuje svou činnost. Složení majetku je potom u každého podniku také rozdílné.
1.1.1 Vlastní kapitál
Vlastní kapitál se skládá z peněžních i nepeněžních vkladů vlastníků či výsledky vlastní činnosti podnikání. Podíl vlastního kapitálu na celkovém kapitálu je ukazatelem finanční jistoty podniku. Tento podíl kapitálu není stálý, v průběhu podnikání se mění dle výsledků hospodaření.
Vlastní kapitál v podniku představuje:
bezpečný zdroj financování,
ochotu majitelů podílet se na riziku,
zvyšování finanční stability,
dlouhodobý zdroj financování.
Stabilita nebo růst vlastního kapitálu je spojena s dlouhodobou finanční stabilitou podniku.
19
1.1.2 Cizí kapitál
Cizí kapitál představuje, oproti kapitálu vlastnímu, rizikovější způsob financování. Podnik musí cizí kapitál splatit a uhradit jeho náklady (např. v podobě úroků).
V následující tabulce jsou znázorněny důvody pro a proti použití cizího kapitálu.
Tabulka 2 – Bilance použití cizího kapitálu
Důvody pro použití CK Nevýhody využití CK cena cizího kapitálu (je levnější než
kapitál vlastní)
CK snižuje finanční stabilitu podniku (zvyšuje jeho zadluženost)
nedostatečné vlastní zdroje při zakládání podniku
každý další úvěr je obtížnější získat (banky požadují vyšší výnos, protože podstupují vyšší riziko)
financování činnosti v průběhu podnikání v případě, že podnikatel nedisponuje vlastním kapitálem
omezené pravomoce vlastníků, musí respektovat podmínky věřitelů realizace investiční činnosti
Zdroj: ŠIMAN, J. a P. PETERA. Financování podnikatelských subjektů.
„Za interní zdroje dlouhodobého financování se považují finanční zdroje, které vznikají na základě vnitřní činnosti podniku. Vlastní finanční zdroje je pojem širší – zahrnuje interní zdroje a tu část externích zdrojů, která má charakter vkladů vlastníků (např. kmenové akcie, prioritní akcie, členské vklady u družstev aj.).
Naopak cizí zdroje dlouhodobého financování jsou pojmem užším než externí zdroje.
Zahrnují veškeré externí zdroje snížené o vklady vlastníků. Patří sem zdroje získané pomocí dluhopisů, dlouhodobých úvěrů, finančního leasingu event. formou finanční podpory státu aj. institucí.“3
3 VALACH, J. a kol. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, str. 289
20
2 Interní financování podniku
Interní financování v podniku se uskutečňuje v již fungujícím podniku, jedná se o provozní zdroje vlastní podnikatelské činnosti. Někdy se tato činnost nazývá také samofinancování.4 V rámci interního financování podniku budou následující kapitoly zaměřeny na odpisy a nerozdělený zisk.
2.1 Odpisy
Dlouhodobý hmotný i nehmotný majetek v podniku je po dobu své životnosti postupně odepisován. Co se rozumí pod pojmem hmotný a nehmotný majetek určený k odepisování charakterizuje Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Odpisy hmotného majetku se zabývá § 26, v § 32a jsou uvedeny odpisy nehmotného majetku. Jednotlivé typy majetku jsou zobrazeny v tabulce 3.
Tabulka 3 – Hmotný a nehmotný majetek určený k odepisování udávaný Zákonem č. 587/1992 Sb., o daních z příjmů
Hmotný majetek Nehmotný majetek Samostatné movité věci
se vstupní cenou vyšší než 40 000 Kč a provozně
technické funkce delší než 1 rok
Zřizovací výdaje
Budovy, domy a byty Nehmotné výsledky vývoje a výzkumu
Stavby Software
Pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky
Ocenitelná práva
Dospělá zvířata, jejichž vstupní cena přesáhla
40 000 Kč
Další nehmotný majetek se vstupní cenou vyšší než 60 000 Kč a dobou použitelnosti nad 1 rok Další majetek dle zákona
Zdroj: Vlastní zpracování5
4 Samofinancování – financování investic z rezervních fondů, prostřednictvím nerozděleného zisku a odpisů
5 Daňové zákony 2015
21
Pořizovací cena6 odepisovaného majetku se rozvrhne do provozních nákladů v průběhu jeho životnosti – je tedy odepisován postupně v jednotlivých obdobích živostnosti majetku, nikoliv jednorázově. Toto rozvrhování pořizovací ceny se uskutečňuje pomocí odpisů.
„Odpisy můžeme definovat jako část cen dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, která se v průběhu jeho životnosti systematickým způsobem zahrnuje do provozních nákladů podniku, vynaložených za určité období.“7
Systém odepisování majetku v podniku zajištuje obnovu stávajícího majetku, což je výhodné např. u softwaru, výrobních strojů a zařízení, dopravních prostředků a dalšího majetku, který se rychle vyvíjí a modernizuje.
V České republice se rozlišují odpisy účetní a daňové.
2.1.1 Účetní odpisy
Účetní odpisy zajišťují náklady, které odpovídají skutečnému opotřebení dlouhodobého majetku, majetek je tedy možné v průběhu užívání ocenit na základě zůstatkové ceny.8 Účetní jednotka si sama stanovuje způsob, dobu odpisování i odpisové skupiny dle svých potřeb. Dlouhodobý majetek je odepisován podle podnikových směrnic a dle Zákona č.
563/1991 Sb., o účetnictví má podnik vlastní odpisový plán. Odpisy jsou zahrnovány do výsledku hospodaření před zdaněním.9
2.1.2 Daňové odpisy
Daňové odpisy se řídí Zákonem č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, kde je stanovena maximální výše odpisů, kterou si podnik může uplatnit do daňových nákladů. Odpisy se provádějí jednou ročně. Majetek je rozdělen do šesti odpisových skupin, které udávají
6 Pořizovací cena je souhrn kupní ceny majetku a dalších nákladů, které jsou s pořízením majetku spojeny (např. doprava, montáž atd.).
7 VALACH, J. a kol. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, str. 344
8 Zůstatková cena – rozdíl mezi vstupní cenou majetku a celkovou výší odpisů.
9JÁČOVÁ, H a M. ORTOVÁ. Finanční řízení podniku v příkladech
22
dobu odpisování každého majetku (viz tabulka 4). Zařazení majetku do odpisové skupiny je uvedeno v Příloze 1 Zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., Třídění hmotného majetku do odpisových skupin.
Tabulka 4 – Doba odepisování majetku dle odpisových skupin Odpisová skupina Doba odpisování (v letech)
1 3
2 5
3 10
4 20
5 30
6 50
Zdroj: Zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Podnik se může rozhodnout, zda bude majetek odepisovat lineárně či zrychleně. Při lineárním odepisování je výše odpisů stejná po celou dobu odpisování majetku. Zrychlené odpisování zohledňuje majetek, který je v prvních letech využíván více, proto i jeho odpisy jsou v prvních letech vyšší a postupně se snižují (degresivní odpisy). Příkladem by mohla být např. výrobní linka. Předpokládá se, v prvních letech bude nejvýkonnější, postupně bude na výkonnosti ztrácet (častější údržba, opravy).
Pro financování podniku mají odpisy i další význam, než pouze peněžní vyjádření opotřebení majetku. Odpisy jsou složkou provozních nákladů, tím ovlivňují i výsledek hospodaření a základ daně ze zisku a rentabilitu podniku. Ačkoliv jsou odpisy nákladem podniku, nejedná se o peněžní výdaj (peněžní výdaj se uskutečnil jednorázově při pořízení majetku). Odpisy jsou tedy považovány za nepeněžní náklad. Daňové odpisy jsou navíc daňově uznatelným nákladem, díky kterému si podnik může snížit daňovou základnu.10
10 VALACH, J. a kol. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování
23
2.2 Nerozdělený zisk
Dalším významným zdrojem interního financování je nerozdělený zisk. Lze jej také definovat jako část zisku po zdanění, která nebyla využita na výplatu dividend nebo na tvorbu fondů ze zisku. Jak již napovídá schéma níže, jedná se o reziduální položku při rozdělování kapitálu.
Zisk běžného roku před zdaněním - daň ze zisku
- příděl do rezervního fondu
- příděly jiným fondům ze zisku (sociální, důchodový fond) - úhrada tantiém (odměny členům představenstva, dozorčí rady) - výplata dividend či podílů ze zisku
- ostatní použití zisku (např. zvýšení ZK, úhrada ztrát z minulých let)
= Nerozdělený zisk běžného roku
+ nerozdělený zisk z minulých let (počátkem roku)
= Nerozdělený zisk koncem roku11
„Nerozdělený zisk vystupuje v bilanci podniku jako jedna ze součástí vlastního kapitálu (vedle základního kapitálu, emisního ážia a fondů ze zisku). Jeho podíl na celkovém kapitálu podniku nebývá obvykle vysoký, podíl na financování investic (tj. na přírůstku majetku), event. podíl na přírůstku kapitálu během roku bývá však mnohem vyšší.“12
11 VALACH, J. a kol. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování
12 VALACH, J. a kol. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, str. 355
24
3 Externí financování podniku
Externí zdroje financování získává podnik z vnějšího okolí (nevytváří je vlastní činností).
Umožňuje podniku rozšířit kapitálovou strukturu a zvyšuje efektivnost. Na druhou stranu se zvyšují náklady podniku (náklady na emise, úrokové náklady), v případě akciové společnosti se při emisí akcií rozšiřuje počet společníků, což má vliv na rozhodování a kontrolu společnosti.13
Situace, kdy podnik využije externí zdroje k financování, může nastat v následujících situacích:
založení podniku, které je spojeno s vysokými výdaji a podnik nemá zatím žádné příjmy,
expanzi podniku, např. při nových investičních příležitostech a projektech,
restrukturalizaci zdrojů financování, která se provádí např. při poklesu výkonnosti podniku. Nazývá se také záchranné financování.14
Díky rozvoji a inovacím na finančních trzích jsou možnosti externího financování (oproti internímu financování) rozmanitější. Externí zdroje je možné dále rozdělit na zdroje získané pomocí emise cenných papírů (akcií a dluhopisů), alternativním financováním, úvěrovým financováním a dalšími možnosti.
Vzhledem k tomu, že tato diplomová práce je primárně zaměřena na porovnání financování investic pomocí bankovního úvěru a leasingovému financování, budou těmto typům financování věnovány samostatné kapitoly.
13 VALACH, J. a kol. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování.
14 ŘEŽŇÁKOÁVÁ, M. Efektivní financování rozvoje podnikání.
25
3.1 Financování podniku pomocí emise akcií
15Investoři, kteří si pořídí akcie určité společnosti, dávají své peněžní prostředky k dispozici podniku, kterému se zvýší základní kapitál a získá tím prostředky pro svou činnost.
Akcionář na oplátku získává práva, která jsou spojena s držbou akcií a jsou v Zákoně č.
90/2012 Sb., o obchodních korporacích definována následovně:
„Akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací.“16
Dle rozsahu práv akcionářů se dělí akcie na kmenové a prioritní akcie. Majitel kmenové akcie má nárok na plnou dividendu (dle ziskovosti podniku) a právo hlasovat na valné hromadě. Naproti tomu je akcie prioritní, u které má držitel nárok na stejnou výši dividend bez ohledu na zisk, ale postrádá hlasovací právo. Pro vlastníky těchto akcií vzniká také přednostní právo na výplatu a plnění nároku při likvidaci společnosti.
Díky prioritním akciím má společnost možnost navýšit základní kapitál, aniž by byl narušen vliv na dosavadní rozhodovací právo majitelů kmenových akcií.
3.2 Financování podniku pomocí emise dluhopisů
Emisí dluhopisů získá podnik potřebný obnos kapitálu. Dluhopis je dlouhodobý cenný papír, kdy se emitent stává dlužníkem a držitel dluhopisu věřitelem. Dlužník se zavazuje, že ve stanovené době zaplatí majiteli dluhopisu nominální cenu dluhopisu i s úrokem.
Oproti akciím má obvykle dluhopis stanovenou splatnost na určitou dobu17, může mít předem stanovený úrok (který zpravidla bývá nižší než je výše dividendy a navíc je úrok z dluhopisu daňově uznatelnou položkou při výpočtu daně z příjmu) a jeho držitel nemá
15 Týká se pouze akciových společností
16 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, § 256
17 Existují však dluhopisy, jejichž splatnost není omezena konkrétním datem či dluhopisy, které dobu splatnosti stanovenou nemají.
26
právo se podílet na rozhodování společnosti. Tím vedení společnosti neztrácí kontrolu nad činností podniku.
Na druhou stranu je emitent (v tomto případě podnik) zavázán platit pevně stanovené splátky i v případě kolísajícího hospodářského výsledku a musí uhradit náklady na emisi.
Podnik se také vystavuje riziku změn podmínek, za kterých byly dluhopisy vydány, vzhledem k dlouhé době jejich splacení. Emise dluhopisů může také narušit finanční stabilitu, měly by ji tedy využívat podniky, které mají stabilní tržby a výnosy a jejich aktuální zadlužení není příliš vysoké.18
Od srpna roku 2012 se dluhopisů týkají nové podmínky pro jejich emisi. Stejně, jako je tomu i v jiných zemích, chce Česká republika umožnit emisi dluhopisů i fyzickým osobám za stejných podmínek, které se vztahují na ostatní emitenty. V případě, že chce emitent nabídnout dluhopisy veřejnosti, je nezbytné, aby prospekt cenného papíru schválila Česká národní banka. Centrální banka posuzuje, zda jsou v tomto prospektu zohledněny všechny údaje, které jsou vyžadovány českým, i evropským právem.
Novela Zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, která proběhla v roce 2012, umožňuje emisi dluhopisů, které nejsou určené pro veřejnost, bez schválení centrální banky. Jedná se o soukromou nabídku určenou pro soukromé investory.19
Jsou zde však rozdíly v přístupu využívání emise dluhopisů. Emise dluhopisů je v anglosaských zemích (zejména v USA) naprosto běžný způsob získávání peněžních zdrojů pro podnikové financování. V Evropě je zase více rozšířené financování formou bankovních úvěrů.20
18 MAREK, P. a kol. Studijní průvodce financemi podniku.
19 Peníze na podnikání: Vydávání dluhopisů se zjednoduší [online]. Ministerstvo financí České republiky, 2012. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/aktualne/v-mediich/2012/2012-02-14-vmediich-4009-4009
20KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance.
27
3.3 Alternativní metody financování
Banky, většinou prostřednictvím svých dceřiných společností, nabízejí mimo úvěrů také alternativní produkty. Tyto produkty umožňují financování podniku včetně zajištění rizik.
Nejznámější jsou produkty jako faktoring a forfaiting.
Do skupiny alternativních forem financování lze ale zařadit i další produkty, které jsou odlišné od klasických úvěrů. Jedná se o projektové financování, rizikový kapitál (venture capital) a dotace.
3.3.1 Faktoring
Jedná se moderní finanční nástroj, který spočívá v postoupení pohledávky, která podniku vzniká ze zboží a služeb, na faktoringovou společnost. Jedná se o pohledávky spojené s oběžným majetkem, proto je faktoring považován za krátkodobý zdroj financování (obvykle do 90 dní). Faktoringová společnost zajišťuje také správu pohledávek.
Hlavní výhodou faktoringu jsou peněžní prostředky, které podnik ihned získá k dispozici (hodnota prostředků se pohybuje mezi 60-80% hodnoty pohledávky) a může je využívat k další podnikatelské činnosti. Za tuto službu platí podnik faktoringové společnosti poplatky. Poplatky se skládají z faktoringového poplatku, který zahrnuje náklady na administrativu a úroku, který závisí na hodnotě čerpané částky. Faktoringový poplatek je stanovován procentem z nominální hodnoty pohledávky – obvykle kolem 1,5%. Úroková sazby bývá srovnatelná s úrokovými sazbami kontokorentních úvěrů.21
Faktoring je možné rozdělit dle převzetí úvěrového rizika faktorem na bezregresní a regresní faktoring. V případě bezregresního (zvaný také pravý) faktoringu je riziko převedeno na faktora, který se zavazuje uhradit pohledávku i v případě, že odběratel nezaplatí. Regresní (nepravý) faktoring je typický tím, že úvěrové riziko zůstává u dodavatele. V případě, že odběratel nezaplatí, je dodavatel nucen vrátit faktorovi předplacenou částku včetně úroků a dalších smluvních plateb. Varianta regresního faktoringu je, vzhledem k riziku, které zůstává u dodavatele, rozšířenější. Dokazují to
21 Charakteristika faktoringu [online]. Clfa.cz, dostupné z: http://www.clfa.cz/index.php?textID=57
28
statistiky České leasingové a faktoringové asociace z roku 2014, kdy podíl regresního faktoringu činil 62,2% všech faktoringových produktů.
Společnosti nabízející možnosti faktorového financování v České republice i jejich objem postoupených pohledávek jsou uvedeny v tabulce 5.
Tabulka 5 – Seznam členů ČLFA nabízejících faktoring v ČR a objem jejich postoupených pohledávek
Faktoringová
společnost Mateřská společnost
Objem postoupených
pohledávek v mil. Kč
Podíl na českém trhu v % Erste Factoring, a.s. Česká spořitelna, a.s. 63 828 41,15
Factoring KB, a.s. Komerční banka, a.s. 33 809 21,80
ČSOB Factoring, a.s. Československá
obchodní banka, a.s. 30 577 19,71
TRANSFINANCE a.s.
UniCredit Bank Czech Republic and
Slovakia, a.s.
24 464 15,77
Bibby Financial Services, a.s.
Bibby Line Group Ltd.
(Velká Británie) 2 443 1,57
Celkem 155 121 100,00
Zdroj: vlastní zpracování22
V České republice je 5 společností nabízejících faktoring, které jsou zároveň členy České leasingové a faktoringové asociace. V roce 2014 byl celkový objem postoupených pohledávek členů ČLFA ve výši 155 121 mil. Kč. Meziročně stoupl objem pohledávek o 13,26 %, kdy byl celkový objem v roce 2013 ve výši 136 959 mil. Kč.
Jak udává tabulka 5, v roce 2014 byla lídrem dceřiná společnost České spořitelny - Erste Faktoring, a.s. s celkovou výší 63 828 mil. Kč postoupených pohledávek, což dělá přes 41% celkových postoupených pohledávek. S téměř polovičním objemem postoupených pohledávek byla na druhém místě společnost Faktoring KB, a.s. s objemem postoupených
22 Seznam členů nabízejících systematicky faktoring [online]. Clfa.cz, 2014. Dostupné z:
http://www.clfa.cz/index.php?textID=60
29
pohledávek 33 809 mil. Kč s podílem 21,8 %. V těsném závěsu je s podílem 19,71 % společnost ČSOB Faktoring, a.s., faktoringová společnost pod UniCredit Bank se podílí 15,77 % v celkovém objemu postoupených pohledávek. Nejmenší podíl s 2 443 mil. Kč (1,57 %) postoupených pohledávek k roku 2014 na českém trhu zaujímá společnost Bibby Financial Services, a.s.
3.3.2 Forfaiting
Stejně jako je tomu u faktoringu slouží forfaiting k bezprostřednímu získání peněžních prostředků z obchodního styku především ze zahraničního obchodu. Hlavním rozdílem je doba splatnosti pohledávek, která bývá obvykle delší než 180 dní. Vzhledem k této dlouhé době splatnosti, kdy vzniká možnost vyššího rizika nahodilých událostí, je vhodné pohledávky zajistit.
V případě forfaitingu se každý obchod projednává individuálně, neodkupují se hromadné pohledávky, jako je tomu u faktoringu. Odkoupené pohledávky mohou být nabízeny na sekundárním trhu, proto nejsou vyloučeny změny věřitelů.
Možnosti zajištění pohledávky
Dodavatel se může pojistit proti komerčním, politickým a teritoriálním rizikům. Komerční riziko se vztahuje na platební neschopnost odběratele, politické riziko zahrnuje události spojené s politickými změnami (válka, vládou zastavené platby do zahraničí, aj.) a riziko teritoriální souvisí s přírodními pohromami (záplavy, zemětřesení, atd.)23
V České republice zajišťuje pojištění pohledávek do zahraničí pojišťovna Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (zkráceně EGAP) se státní podporou. EGAP pomocí státní podpory vykrývá mezeru na trhu, která vzniká nedostatečnou kapacitou soukromých úvěrových pojišťoven.
23 MAREK, P. a kol. Studijní průvodce financemi podniku
30
Předpokladem pro poskytnutí pojištění s touto podporou jsou určitá pravidla původu zboží, která musí být splněna.24 Realizace vývozů se státní podporou mimo jiné podporuje zachování výroby s dlouho tradicí, zaměstnanost a možnost neztratit know-how firem.
Podniky mají možnost rozvíjet svou obchodní činnost i do zemí mimo Evropskou unii (dále jen EU). 25
Dalšími možnostmi zajištění pohledávky mohou být platební zajišťovací instrumenty.
Jedná se např. o bankovní závazky, směnky, které vystaví avalová banka nebo dokumentární akreditiv.
3.3.3 Rizikový kapitál
Rizikový kapitál (také zvaný jako venture capital) slouží k rozvoji podniku, který má obtížný přístup na kapitálový trh a nedostatečnou zásobu interních zdrojů. Využívá se především na financování počáteční činnosti podniku a na financování projektů s vysokým rizikem.
Podnik kapitál získá prostřednictvím rizikového fondu, který vstupuje do základního kapitálu. Rizikový kapitál umožňuje podniku rychlou realizaci projektů, na které nemá dostatečné zdroje a je těžké je na něj získat. Získáním rizikového kapitálu se mění vlastnická struktura podniku (posílení vlastního kapitálu), která by mohla pozitivně ovlivnit vyjednávací pozici ohledně bankovních úvěrů. Mimo peněžních prostředků získá podnik i zkušenosti, kontakty a informace.
Získáním rizikového kapitálu se však rozšiřuje počet vlastníků, které mají rozhodovací právo a získávají kontrolu nad podnikem. Rozhodovací právo původních vlastníků se
24 Jednou ze základních podmínek pojištění se státní podporou je, že podíl českého zboží a služeb musí být zastoupen minimálně z 50% celkové hodnoty vývozu. Výjimka vzniká pouze v případě, kdy není zboží potřebné pro kompletaci exportu v České republice vyráběno.
25 Státní podpora exportu [online]. Egap.cz, 2015. Dostupné z: http://www.egap.cz/informace/statni- podpora-exportu/index.php
31
omezuje. Investoři navíc, vzhledem k vysokému riziku, které poskytnutím svého kapitálu podstupují, vyžadují vysokou výnosnost projektu.26
3.3.4 Projektové financování
„Pro financování rozsáhlých, kapitálově náročných investičních projektů se v průmyslově vyspělých zemích používá systém projektového financování. Je charakteristický tím, že se zde odděluje financování projektu od stávajících aktivit podniku.“27
V praxi je možné se s projektovým financováním setkat při investicích do těžby a zpracování nerostných surovin, energetiky, vodní a železniční dopravy atd. Účastníky projektového financování jsou jak sponzoři projektu, projektová firma, stavební firma a provozovatel, ale i banky. Velkou výhodou projektového financování je přenesení rizika projektu na banky a v bilanci podniku se dluh vůči bance neprojeví.
3.3.5 Dotace
Dotující subjekt poskytuje finanční prostředky podniku se záměrem podpořit výstupy, které z projektu plynou. Může se jednat o veřejně prospěšnou, ekologickou či jinou činnost. Pro subjekt z dotace neplynou žádné náklady, které musí za poskytnutí peněžních prostředků platit, zavazuje se však k dodržení podmínek projektu. V současné době jsou jedním z největších poskytovatelů fondy EU.
26 VALACH, J. a kol. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování
27VALACH, J. a kol. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, str. 411
32
4 Úvěrové financování
Bankovní úvěry jsou jedním z nejvýznamnějších cizích zdrojů financování podniku jak v České republice, tak i v řadě evropských zemí. Při financování investic používají podniky především úvěry střednědobé a dlouhodobé. Střednědobé úvěry mají dobu splatnosti mezi 1 a 5 lety, dlouhodobé úvěry jsou splatné až po pěti letech. Prakticky se však úvěry se splatností delší než 1 rok považují za dlouhodobé.
4.1 Krátkodobé bankovní úvěry
Mezi možnosti financování podnikových investic je vhodné zmínit i krátkodobé finanční úvěry, které slouží k překlenutí krátkodobého nesouladu mezi potřebou zdrojů financování a jejich disponibilní výší. Mezi podnikateli jsou nejčastěji využívány kontokorentní, provozní, ale i např. revolvingový úvěr.
4.1.1 Kontokorentní úvěr
Jedná o krátkodobý bankovní úvěr, který je poskytován paralelně k běžnému účtu.
S uzavřením kontokorentního úvěru má podnik možnost kdykoliv čerpat své finanční prostředky do záporného zůstatku a to i opakovaně. Banky většinou vyžadují, aby byl úvěr alespoň jednou ročně (u některých bank i vícekrát ročně - půlročně) splacen, tzn.
dosáhnout na účtu kladného zůstatku, tedy splatit půjčku i s úroky. Při sjednávání úvěru je ve smlouvě uvedena výše úvěrového rámce i míra úročení. Úvěrový rámec určuje maximální debetní částku, kterou je možné na kontokorentním účtu čerpat. V případě překročení tohoto rámce jsou bankou účtovány sankční poplatky.28 Kontokorent je splácen příchozími platbami na účet podniku.
Úvěr je možné čerpat automaticky – platby je možné provádět z účtu i v případě, že na něm není dostatečný zůstatek a využít ho kdykoliv během období, na které je kontokorentní úvěr sjednán. Získání úvěru není pro podnikatele nijak náročné, nevýhodou je však jeho finanční náročnost oproti ostatním úvěrům.
28 Banky však překročení rámce nemusí umožnit.
33
4.1.2 Provozní úvěr
Jak již sám název napovídá, provozní úvěr slouží k financování provozních potřeb podnikatele (zásoby, pohledávky, náklady). Jedná se o účelový úvěr, kde je stanoven plán čerpání a splácení. V případě potřeby je možné úvěr čerpat opakovaně (revolving).29
4.1.3 Revolvingový úvěr
Revolvingový úvěr funguje na stejném principu jako kontokorentní úvěr. Na rozdíl od kontokorentního úvěru je ale při využívání revolvingového úvěru nutné doložit účel, na který bude poskytnut. Firemními subjekty je nejčastěji využíván k financování běžnému provozu podniku, jsou z něj tedy hrazeny provozní náklady nebo slouží k překonání doby bez finančních prostředků. Díky účelovosti je tato možnost využívání finančních prostředků levnější než je tomu u kontokorentního úvěru a pro zřízení revolvingového účtu není třeba vést běžný účet.
4.2 Dlouhodobý úvěr
Dlouhodobý úvěr si může podnik zajistit dvěma způsoby. Prvním způsobem je získání finančního úvěru od banky či jiné peněžní instituce ve formě peněz. Další možností je využití dodavatelského úvěru ve formě dodávek některého fixního majetku, který poskytuje dodavatel. Do dlouhodobých úvěrů lze ale také zahrnout i dlouhodobé přijaté zálohy od odběratelů a dlouhodobé směnky. Možnosti dlouhodobého úvěru jsou zobrazeny na následujícím schématu.
29 Provozní úvěr [online]. Csas.cz Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-a- instituce/mesta-a-obce/provozni-uver/o-produktu-d00010642
34 Obrázek 3 – Dělení dlouhodobého úvěru Zdroj: Vlastní zpracování
4.2.1 Dlouhodobý bankovní úvěr
Banky v České republice nabízejí mnoho typů úvěrů. Mezi nejčastěji nabízené dlouhodobé úvěry patří investiční úvěr (známý také jako termínovaná půjčka) sloužící převážně k pořízení movitosti a úvěry hypoteční, které jsou určeny pro financování nemovitostí.
Termínovaná půjčka
Termínovaná půjčka neboli investiční úvěr slouží převážně k rozšiřování dlouhodobého majetku v podniku.30 Tento úvěr se často charakterizuje následujícími znaky:
postupné umořování půjčky během doby její splatnosti, splátky jsou anuitní31
úroková sazba bývá pevná
je spojen se záručními podmínkami
dlužník se v případě vysokého úvěru částečně podílí na investičních výdajích
Podnik může splácet termínovanou půjčku čtvrtletně, pololetně nebo ročně. Anuitní splátka se skládá z úmoru a úroku, kdy s postupem času splácení podíl úroku klesá, zatímco podíl úmoru roste. Podnik by měl tyto dvě položky rozlišovat, protože úrok je pro něj daňově uznatelným nákladem, úmor už nikoliv.
30 Investiční úvěr však může být poskytován i na trvalé rozšíření zásob, pořízení nehmotného majetku aj.
31 Stejná výše splátek po celou dobu splatnosti.
Dlouodobý úvěr
Bankovní
Termínovaná půjčka (investiční)
Hypoteční Dodavatelský
35
Velikost úrokové sazby se odvíjí od velikosti půjčky, dobou splatnosti, dle aktuální ekonomické situace, ale také podle bonity věřitele a dosavadním zadlužení podniku.
Pohyblivá úroková sazba by se mohla objevit u rozsáhlých termínovaných půjček.
Vzhledem k tomu, že jsou investiční úvěry spojovány s vyšší rizikovostí, požadují finanční instituce záruky a ochranná ujednání pro případ, že by podnik neplnil své závazky. Více ohledně bankovních záruk a druhů jištění úvěrů bude věnováno v kapitole Zajištění úvěrů.
I z tohoto důvodu nebývá investiční úvěr většinou poskytován podniku v plné výši. Banky snižují své riziko poskytnutím pouze určitého podílu na investici, na zbytku investice se podílí podnik sám např. ze svých interních zdrojů.32
Hypoteční úvěr
Hypoteční úvěr je poskytován na základě zástavy nemovitosti. Jedná se především o majetek pozemkový či bytový, protože hodnota průmyslového majetku kolísá a tudíž není stabilní. Získání hypotečního úvěru je pro žadatele složitější a časově náročnější než je tomu u ostatních úvěrů. Vyplývá to především z odhadu ceny a prokázání vlastnictví zastavované nemovitosti.
Banky většinou půjčují do 70 % hodnoty zastavené nemovitosti. V případě, že by podnik požadoval vyšší částku, bude od toho odvozena i vyšší úroková míra. Vyšší úrokovou mírou se banka jistí v případě, kdy by v platební neschopnosti dlužníka prodej nemovitosti nepokryl celý dluh. Úrokovou míru zvyšuje také delší doba splatnosti, kdy se zvyšuje riziko nahodilých událostí a mohlo by se stát, že podnik by nebyl schopen dluh splácet. Ve srovnání s ostatními úvěry je však úroková míra u hypotečního úvěru stále nižší a to z důvodu relativně nízkého rizika (zajištění úvěru zástavním právem k nemovitosti).
Podnik má při sjednávání úvěru možnost si zvolit fixaci úrokové sazby na určitý počet let.
Hypoteční úvěry pro podnikatelské subjekty jsou převážně poskytovány na dobu 5 – 15 let,
32 VALACH, J. a kol. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování
36
v méně obvyklých případech až do 20 let.33 ČSOB nabízí však hypoteční úvěry pro fyzické a právnické osoby až s dobou splatnosti 30 let.34
4.2.2 Dodavatelský úvěr
Dalším způsobem, kterým se dají financovat podnikové investice, je poskytnutý úvěr od dodavatele. Nejčastěji se jedná o dodavatele strojů a technologického zařízení. Úvěr spočívá v dohodě mezi dodavatelem a podnikem, kdy se obě strany dohodnou, že úhrada faktury nemusí proběhnout v obvyklém termínu splatnosti. Podnik tím získá peněžní prostředky, s kterými může po nějakou dobu disponovat. Tento typ úvěru záleží na vzájemné domluvě mezi oběma subjekty a na podmínkách, které si nastaví.
„Dodavatelé poskytují dlouhodobý úvěr buď přímo, nebo – což bývá častější – pomocí refinancování prostřednictvím bankovních úvěrů. Ačkoliv při prvém pohledu úroková sazba dodavatelských úvěrů se může zdát nižší než u úvěrů finančních institucí, ve skutečnosti to bývá opačně. Dodavatelé totiž, prostřednictvím ocenění své dodávky, zohledňují způsob její úhrady: při dodávce na úvěr bývá cena vyšší než při okamžité splatné dodávce.“35
Dodavatelské úvěry lze dělit z hlediska záruky dvěma způsoby, a to: na podmíněný prodejní kontrakt a úvěr na movitou zástavu.
V prvním případě je vlastníkem dodávky dodavatel až do okamžiku, kdy odběratel uhradí všechny splátky. Odběratel zpravidla uhradí nižší částku za dodávku, na zbytek ceny vystaví směnku, kterou dodavateli splácí spolu s úrokem. Po splacení se odběratel stává vlastníkem. V opačném případě si dodavatel může zboží převzít zpět. V případě úvěru
33 REVENDA, Z. kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví
34 ČSOB – Hypoteční úvěr pro právnické osoby a fyzické osoby (podnikatele) [online], csob.cz, 2015.
Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/firmy/Municipality-a-neziskove-organizace/Uvery/Stranky/CSOB- Hypotecni-uver-pro-pravnicke-osoby-a-fyzicke-osoby-podnikatele.aspx
35 VALACH, J. a kol. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, str. 362
37
zajištěný zástavním právem k movité věci přejde vlastnictví dodávky odběrateli, která však slouží pro věřitele jako záruka. Odběratelská firma splácí hodnotu dodávky.
4.3 Zajištění úvěrů
Banka při poskytování úvěrů podstupuje riziko, že jí klient úvěr včetně úroků nebude splácet. Proto banky využívají nástroje, jako jsou prověření bonity klienta, limitovaná výše úvěru, diverzifikaci rizika prostřednictvím konsorciálních úvěrů a kontrola úvěrové historie subjektu. Ani přes výše zmíněná opatření se banky bohužel nevyhnou poskytnutím špatného úvěru. Využívá tedy i další zajišťovací instrumenty (úvěrové zajištění a záruky), které má banka k dispozici pro uspokojení své pohledávky v případě, že dlužník nemůže či nechce plnit své závazky.36
4.3.1 Bonita klienta
Banka před uzavřením smlouvy prověřuje, zda je dlužník způsobilý úvěr splatit. Úvěry poskytuje pouze žadatelům, u kterých banka shledává vysokou jistotu splacení poskytnutého úvěru. Pokud má banka již zkušenosti s klientem, může vycházet z vlastních informací nebo posuzuje důvěryhodnost klienta analýzou finančního hospodaření.
Banka zohledňuje právní poměry žadatele, osobní důvěryhodnost a finanční situaci.
Z finančního hlediska banku zajímá především finanční riziko, které je spojeno s likviditou, solventností a ziskovostí podniku. Neméně důležitá je také úvěrová historie a platební morálka, kterou banky zjišťují prostřednictvím úvěrových registrů.37
36 REVENDA, Z. kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví
37 POLOUČEK, S. Bankovnictví
38
4.3.2 Druhy zajištění
Banka však využívá i další zajišťovací instrumenty v případě neplnění závazku dlužníka, jištění je možné rozdělit dvěma způsoby:
Osobní zajištění,
věcné zajištění.
Osobní zajištění je založeno na třetí osobě (fyzické či právnické osobě), která se na základě prohlášení zavazuje, že bance ručí za pohledávku spolu s příjemcem úvěru.
V případě, že by dlužník neplnil svůj závazek, splácí poskytnutý úvěr ručitel.
Věcné zajištění spočívá v tom, že dlužník v případě nesplácení úvěru, dává bance právo na určitou výši hodnoty ze zajištěného majetku. Banka se nestává vlastníkem majetku, ale má právo domáhat se a uspokojit svou pohledávku realizací zástavy (např. zpeněžením).
Zástavou často bývá nemovitost či cenný papír, využívají se však i movité věci a pohledávky.
Zástava nemovitostí se využívá u hypotečních úvěrů a patří k nejrozšířenější formě jištění.
Cenné papíry jsou využívány hlavně právnickými osobami, které jimi disponují. Jejich zástava je snazší z hlediska převoditelnosti, ocenění a likviditě. Movité věci nejsou tak rozšířeným způsobem zástavy. Důvodem jsou požadavky, které musí movitá věc splňovat:
Stabilní hodnota,
specifikace,
fyzická manipulace,
možnost snadné zpeněžitelnosti.
Zástavním právem lze zatížit suroviny a plodiny, se kterými je možné obchodovat na burze. Patří mezi ně energie (olej, ropa, zemní plyn, uhlí, uran), průmyslové kovy (hliník,
39
měď, nikl, zinek, cín, olovo), drahé kovy (zlato, stříbro, platina) a zemědělské produkty (káva, kakao, pšenice, kukuřice, sójové boby, bavlna). 38
4.4 Vývoj bankovních úvěrů v České republice
Objem bankovních úvěrů ke konci roku 2014 v podnikové sféře39 dosáhl 874,9 mld. Kč, meziroční růst činí 4,8%. Celkový objem bankovních úvěrů čítá ke stejnému časovému období 2635,1 mld. Kč, nefinanční podniky se na celkovém bankovním zadlužení podílí z více než 33%.40 Vývoj celkových objemů úvěrů a podíl úvěrů poskytnutých podnikové sféře za poslední čtyři roky znázorňuje tabulka 6.
Tabulka 6 – Vývoj celkových objemů úvěrů a podíl úvěrů poskytnutých podnikové sféře
Údaje k datu
Celkový objem bankovních úvěrů
Objem úvěrů poskytnutý
nefinančním podnikům Poměr podnikových úvěrů k celkovým
úvěrům v % v mld. Kč Meziroční růst v
% v mld. Kč Meziroční růst v
%
31.12.2011 2 304,5 5,97 828,2 6,12 35,94
31.12.2012 2 360,1 2,43 835,5 0,9 35,40
31.12.2013 2 514,8 6,56 867,1 3,8 34,48
31.12.2014 2 635,1 0,9 874,5 4,8 33,19
Zdroj: vlastní zpracování41
Jak lze z tabulky zpozorovat, za poslední roky má objem úvěrů rostoucí tendenci, jak v celkově poskytnutých úvěrů, tak úvěrů určených pro podnikatelskou sféru. Poměr podnikových úvěrů k celkovým úvěrům však mírně klesá, důvodem jsou úvěry poskytované domácnostem, jejichž celková výše roste rychleji (meziroční růst úvěrů poskytnutých spotřebitelům na bydlení vzrostl o 5,6%). Dle prognóz České bankovní
38 REVENDA, Z. kol. Peněžní ekonomie a bankovnictví
39 Podnikatelskou sférou jsou myšleny nefinanční podniky rezidentů České republiky.
40 Nejvyšší část zaujímá objem úvěrů domácností, které jsou poskytnuty na bydlení. Jejich výše je 900 mld.
Kč, což činí přes 34% z celkového objemu poskytnutých bankovních úvěrů.
41 Statistika – databáze zdrojů, Česká bankovní asociace [online]. Czeach-ba.cz, 2012-2015. Dostupné z:
https://www.czech-ba.cz/bankovni-sektor/data-studie/statistika-databaze-zdroju
40
asociace bude objem úvěrů poskytnutých podnikům v příštích obdobích vzestupný i díky stoupající investiční aktivitě podniků. Jen v prosinci roku 2014 si podniky půjčily peněžní prostředky v celkovém objemu 85,5 mld. Kč, což je nejvyšší částka od června 2007. Nové úvěry do výše 7,5 mil. Kč uzavřené v prosinci 2014 se meziročně téměř zdvojnásobily, vzrostly o 93,8%. Tento údaj potvrzuje vyšší aktivitu i malých a středních podniků v ekonomice.
Jak se úvěry z hlediska doby splatnosti podílejí na celkovém objemu poskytnutých úvěrů v podnikatelské sféře, je zobrazeno na následující straně v tabulce 7. Mezi úvěry poskytnutými nefinančním podnikům zaujímají nejvyšší podíl úvěry dlouhodobé. Na konci roku 2013 zaujímaly přes 51%, krátkodobé úvěry se podílely 29,4% a střednědobé potom zaujímaly necelých 19%. Z tabulky je patrné, že se podíl úvěrů dle doby splatnosti za poslední roky příliš nemění. Meziroční růst střednědobých úvěrů byl nejvyšší, a to 7,71%.
Dlouhodobé úvěry meziročně vzrostly o 5,59%, krátkodobé měly klesající tendenci o 1,47%.42
42 Statistika – databáze zdrojů [online]. Czeach-ba.cz, 2012-2015. Dostupné z: https://www.czech- ba.cz/bankovni-sektor/data-studie/statistika-databaze-zdroju
