Poděkování
Chtěla bych tímto poděkovat Mgr. Pavlíně Housové za spolupráci na bakalářské práci.
Děkuji za konstruktivní připomínky a názory, které významně přispěly ke kvalitě celé práce.
Velmi oceňuji vlídný přístup, vstřícnost, trpělivost, ochotu a pochopení po celou dobu vedení bakalářské práce.
Magdalena Šneberková
Název bakalářské práce: Odklad povinné školní docházky Jméno a příjmení autora: Magdalena Šneberková
Akademický rok odevzdání bakalářské práce: 2009/2010
Vedoucí práce: Mgr. Pavlína Housová
Resumé:
Bakalářská práce se zabývala problematikou odkladu povinné školní docházky. Cílem práce bylo zjistit četnost a efektivitu odkladu povinné školní docházky u předškolních dětí.
Cíle bylo dosaženo. Práci tvořily dvě stěžejní oblasti. Teoretická část objasňovala celou problematiku pomocí zpracování a prezentace odborných literárních zdrojů. Praktická část zjišťovala pomocí dotazníků pro ředitele základních škol a učitelky prvních ročníků četnost odkladu školní docházky a vliv odkladu školní docházky na školní úspěšnosti žáků v základní škole.
Výsledky práce zjistily, že počet odkladů školní docházky dramaticky neroste, zachovává si stejný průměr a převažuje u chlapců.
Největším přínosem práce bylo zjištění, že odklad povinné školní docházky má jednoznačně kladný vliv na prospěch dětí v základní škole a působí preventivně proti školnímu selhání, i když některé potíže můžou přetrvat. Důležité bylo vytipování problémových oblastí, které je potřeba u dětí předškolního věku nejvíce rozvíjet.
Klíčová slova:
Odklad povinné školní docházky, předškolní věk, vstup do školy, způsobilost pro školní práci, školní zralost a připravenost, fyzická zralost, sociální zralost, emoční a motivační zralost, percepční a kognitivní zralost, psychická a psychosociální zralost, projevy školní nezralosti, hrubá a jemná motorika, myšlení a řeč, pozornost, hyperaktivita, poruchy vývoje řeči, odborné pracoviště, mateřská škola, základní škola.
Název bakalářské práce: Delay of compulsory school attendance
Jméno a příjmení autora: Magdalena Šneberková
Akademický rok odevzdání bakalářské práce: 2009/2010
Vedoucí práce: Mgr. Pavlína Housová
Sumary:
Bachelor´s work be taken on issues of compulsory school delay. Target of this work was find frequency and effectiveness of delay. Target was completed. Bachelor´s work is formed by two scope. Theoretical part is talking about problem by presentation special literary source. Practical part find frequency of compulsory school delays and influence of delays on kid´s fruitfulness at elementary schools by checklist for principals a teachers from elementary schools.
Work results says, that number of compulsory school delays isn´t dramatical growing, have same mean and boys is more.
Delay of compulsory school have positive influence for kid´s results at elementary schools and this is main findings of this work. Very important was tiping problem´s places, which are very impotant for their age.
Keywords:
Delay of compulsory school attendance, preschool age, enter to school, qualification for school work, schoul maturity and schoul readiness, physical maturity, social maturity, emotion maturity and motivation maturity, perception maturity and knowledge maturity, mental and mental-social maturity, token of school dysmaturity, hard and light movement, thinking and speech, attention, hyperactivity, disruption of speech development, special workplace, kindergarten, primary school.
Název bakalářské práce: Отсрочка обязательного школного обучения
Jméno a příjmení autora: Magdalena Šneberková
Akademický rok odevzdání bakalářské práce: 2009/2010
Vedoucí práce: Mgr. Pavlína Housová
Резюме:
Бакаларская работа занималась проблемой отсрочки обязательного школного обучения. Целью работы было выявление количевства и эфэктивности отсрочки у детей дошкольного возроста. Цель была выполнена. Работу составяют две главные части. Теоретическая часть обяснила проблему на основе анализа специалной литературы. Прафктическая часть показала просредством анкеты для лиректоров основных школ и учительниц первых классов многочисленность отсрочки. Работа показала также влияние отсрочки обязательного школного обучения на укрепление подготовлености к школе.
Результаты работы выявили, что многочисленность отсрочки нерастёт, оставает в среднем и более большая численность является у мальчиков.
Самый важный вывод - влияние отсрочки очень хорошие для укрепления подготовлености к учёбе, это превентивное решение, но некаторые затруждения продолжаются и после отсрочки. Важное также было определить проблематические сферы, которые у детей дошкольного возроста нужно развывать.
Кжючевые слова:
Отсрочка обязательного школного обучения, дошкольный возраст, поступление в школу, школьная зрелость, подготовленость к учёбе, физическая зрелость, социалная зрелость, эмоциональная и мотивачная зрелость, воспринимательная зрелость, психическая и психосоциалная зрелость, виражения школьной незрелости, грубое и тонкое движение, мышление и речь, внимание, растройство активности, растройство развития речи, специальное место работы, деский сад, основная школа.
OBSAH:
1 ÚVOD...9
2 TEORETICKÁ ČÁST...11
2.1 Nástup do školy ...11
2.1.1 Dítě a vstup do školy...12
2.1.2 Rodiče a vstup do školy ...14
2.2 Školní zralost a připravenost – vymezení pojmů ...16
2.3 Charakteristika školní zralosti a připravenosti ...17
2.3.1 Fyzická zralost ...17
2.3.2 Psychická zralost...19
2.3.3. Sociální a emocionální připravenost ...24
2.4 Odklad povinné školní docházky – vymezení pojmu...25
2.4.1 Legislativa ...26
2.5 Důvody odkladu školní docházky ...28
2.5.1 Školní nezralost ...28
2.5.2 Zdravotní postižení a znevýhodnění ...34
2.5.3 Rodinné důvody...35
2.6 Diagnostika OŠD...36
2.6.1 Testovací metody...37
2.6.2 Metody práce s dítětem při odkladu školní docházky ...39
2.6.3 Individuální vzdělávací plán...41
3 PRAKTICKÁ ČÁST ...42
3.1 Cíl praktické části ...42
3.2 Stanovení předpokladů...43
3.3 Použité metody ...43
3.3.1 Dotazník ...43
3.3.2 Předvýzkum a jeho výsledky...44
3.4 Popis zkoumaného vzorku ...45
3.5 Průběh průzkumu...45
3.6 Výsledky a jejich interpretace ...46
3.6.1 Statistika odkladů školní docházky...46
3.6.2 Vyhodnocení dat ...49
3.7 Shrnutí výsledků praktické části...72
4 ZÁVĚR...74
5 NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ...76
6 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJU ...78
6.1 Seznam vybraných tištěných zdrojů ...78
6.2 Záznam elektronických zdrojů informací ...79
7 SEZNAM PŘÍLOH ...80
Seznam používaných zkratek
ADD: porucha pozornosti
ADHD: porucha pozornosti, spojená s hyperaktivitou a impulsivitou CNS: centrální nervová soustava
IPPP ČR: Institut pedagogicko-psychologického poradenství České republiky IVP: individuální vzdělávací plán
LMD: lehké mozkové dysfunkce MŠ: mateřská škola
MŠMT: ministerstvo školství, mládeže a tělesné výchovy OPP: okresní pedagogicko-psychologická poradna OŠD: odklad povinné školní docházky
PPP: pedagogicko-psychologická poradna SPC: speciálně pedagogické centrum SPU: specifické poruchy učení ÚIV: Ústav informací ve vzdělání ZŠ: základní škola
1 ÚVOD
Ve své práci bych se chtěla zaměřit na problematiku odkladu povinné školní docházky. Zjistit četnost, ale především efektivitu odkladu školní docházky na školní úspěšnost dětí a jejich start v základní škole.
Chtěla bych objasnit skutečnost, proč jsem si zvolila dané téma. Domnívám se, že se jedná o problém velmi důležitý, složitý, neuzavřený a stále aktuální. Chtěla bych zjistit, jaký je vliv odkladu školní docházky na start dítěte v první třídě základní školy, do jaké míry dokáže realizovaný roční odklad napravit jeho příčiny a zda mohou některé potíže přetrvávat i po vstupu do školy. Položila jsem si proto tyto otázky:
• Mají odklady školní docházky v globálu zvyšující se tendenci?
• Jsou dnešní požadavky školy natolik odlišné od předchozích?
• Dochází k připravenosti dětí na školu v dnešní době později, než tomu bylo dříve a proč?
• Jaké jsou hlavní dnešní příčiny školní nezralosti a změnily se závažným způsobem?
• Lze příčiny školní nezralosti odstranit pouhým vývojem dítěte?
• Jsou to vždy jen tyto důvody, proč rodiče odklad požadují?
• S jakou zodpovědností dnes rodiče přistupují k zahájení školní docházky svého dítěte?
• Podstupují děti po jednoletém odkladu školní docházky vyšetření na specializovaném pracovišti?
Hranice nástupu dětí ke školní docházce je 6 let a má dlouholetou tradici, velké procento dětí navštěvuje před vstupem do základní školy mateřskou školu, která v předškolních odděleních simuluje některé školní aktivity a připravenost ke školní docházce je jejím hlavním záměrem. Přesto téměř 25% rodičů žádá každoročně odložení školní docházky o 1 rok. Každým rokem se několik procent žáků 1. tříd vrací do mateřské školy na základě dodatečného odkladu školní docházky a některé dětí zahájí školní docházku ještě před dovršením šestého roku věku
V současné době se klade důraz na novou kvalitu vzdělávání na prvním stupni základní školy, jejímž základem je komplexní poznání individuálních potřeb a možností každého žáka a jejich respektování, jak při společném vzdělávání, tak v životě školy. Každý má nárok na své individuální tempo, možnost chybování a nalézání, hodnocení v učení i socializaci, na prostor pro svůj individuální projev a názor, vzájemnou komunikaci,
uspokojování biologických potřeb, bezpečí a jistoty, sounáležitosti a lásky, ocenění, uznání a seberealizaci. Tento trend je zaměřen především na snížení nepřiměřeného počtu odkladu povinné školní docházky jako výrazu obav rodičů z obtíží dětí ve škole, obav z počátečního školního neúspěchu, z negativního formování vztahu ke škole, učení a učitelům.
Odklad školní docházky se považuje za 100% účinný a považuje se za samozřejmost, že u dítěte pomůže vyrovnat všechny nedostatky. Pracuji jako učitelka mateřské školy a většina kolegyň by se mnou jistě souhlasila, že po určité praxi i bez testů dokážeme dítěti odklad navrhnout, neboť máme zmapovány jeho schopnosti. Dokážeme posoudit, zda je pro školu zralé, míru jeho připravenosti ke školní docházce a porovnat rozdíly mezi dětmi.
V praxi není všem dětem, které ještě nesplňují požadavky školy, odklad udělen.
Někteří rodiče naopak z prestižních důvodů odklad pro dítě nechtějí. Je smutné pak pozorovat, jak se dítě ve škole trápí nebo je dokonce vráceno zpět do mateřské školy.
Pracuji v malé, jednotřídní mateřské škole, která se nachází ve vesnici nedaleko mého bydliště. Tato školka má jedno specifikum – nachází se přímo v budově základní školy.
Školka a škola má tedy nejen některé vnitřní společné prostory, ale i zahradu. Naše školka pro prvňáčky supluje funkci školní družiny v ranních hodinách před začátkem školního vyučování. Občas dochází v odpoledních hodinách ke slučování dětí ze školky a družiny, takže pracuji zároveň i ve funkci vychovatelky školní družiny. Naše děti se zúčastňují společně se školáky různých projektových dnů a kulturních akcí. Tato skutečnost mi umožňuje být v denním kontaktu s učitelkami základní školy, zajímají mne školní výsledky prvňáčků i dětí z vyšších tříd, které se vzdělávaly v naší školce. Prvňáčci mi ukazují svoje školní sešity, předvádějí se ve čtení a vyprávějí mi svoje školní zážitky. Vždy mám radost, když se prvňáčkovi ve škole daří. Naopak mě mrzí, když zjistím, že není vše tak, jak by mělo být a potvrdí se, že dítě není dostatečně zralé. Mám tedy možnost zpětné vazby a kontroly své práce.
Ale ani dětem s již uděleným odkladem školní docházky není vždy věnována taková péče, aby zvládly úspěšně start v 1. třídě. Jednak ze strany specializovaných pracovišť, reedukace v mateřské škole, tak ze strany rodičů. Domnívám se, že již dokážu zhodnotit, zda realizovaný odklad byl efektivní nebo zda pro některé dítě toto opatření nebylo dostačující a snažím se rodičům navrhnout nové vyšetření v odborném pracovišti. Setkávám se však většinou s jejich negativním postojem.
Věřím, že nejsem sama z řady učitelek mateřských škol, které mají stejné zkušenosti, a proto pro mne průzkum školní úspěšnosti dětí po odkladu školní docházky bude v každém
2 TEORETICKÁ ČÁST
2.1 Nástup do školy
Vstup do školy bezesporu patří mezi ona uzlová, kritická období ve vývoji dítěte, kterým musíme věnovat zvláštní pozornost jak z hlediska zdravotního, tak psychologického a pedagogického. Dítě přijímá novou sociální roli. Tento okamžik má význam i pro jeho okolí - je to potvrzení normality dítěte - zda obstojí ve školním prostředí stejně dobře jako jeho vrstevníci. Zátěž vyvolaná náhlou změnou životních podmínek je tak výrazná, že nezřídka překročí adaptační možnosti dítěte a může ohrozit i jeho zdraví, psychický vývoj a výsledky školní práce. V prevenci těchto obtíží a poruch má rozhodující význam soustavná a zasvěcená péče rodičů, učitelů, lékařů a specialistů o postupnou přípravu dítěte na školu, o správnou diagnózu školní zralosti a o usnadnění adaptace dítěte na školu v první třídě.
Každým rokem si určité procento rodičů, ale i učitelek mateřských škol klade otázku, zda je konkrétní dítě pro vstup do školy připraveno. Nástup do školy je důležitý a často podceňovaný předěl v životě dítěte, které vstupuje ze světa her do světa povinností. Hlavním a zpravidla rozhodujícím kritériem pro přijímání do první třídy je věk dítěte - ukončení šestého roku. Převážná většina šestiletých dětí stačí vyhovět požadavkům elementárního učiva a umí se uspokojivě vyrovnat s novou sociální situací a s novým způsobem zaměstnání.
České školství, které se vyznačovalo tradičně tvrdou normou, prošlo za posledních patnáct let řadou dynamických proměn stejně jako celý systém vzdělávání. Po roce 1989 byl školský vzdělávací systém obohacen o celou řadu nových škol a školských zařízení.
Nepochybně jsou nyní v našem školství vytvořeny velmi dobré podmínky pro uspokojování vzdělávacích potřeb nejen zdravých dětí, je také poměrně dobře rozvinutý školský systém i pro vzdělávání zdravotně postižených a sociálně znevýhodněných školáků.
Ale stejně jako dříve, musí být prvňáček vybaven určitými kompetencemi a vykazovat řadu znaků školáka. Zejména v oblasti rozumové, citové a sociální zralosti. Prvňáček by měl mít již rozvinuté percepční vnímání a dobrou úroveň koncentrace pozornosti. Myšlení by mělo být analyticko – syntetické a vykazovat projevy logiky. Měl by ovládat jemnou motoriku a vizuomotorickou koordinaci; pracovní motivace dítěte by měla záviset na dosaženém výsledku, kterého by dítě dosáhlo usilovnou činností. Dokáže přijmout a splnit úkol v určitém časovém úseku, mělo by být schopno po krátkou dobu soustavně a disciplinovaně pracovat.
2.1.1 Dítě a vstup do školy
Šestileté dítěte se na svoji první cestu do školy obvykle těší. Konečně se seznání s tímto lákavým novým prostředím a vyrovná se svým sourozencům či kamarádům, kterým v poslední době závidělo aktovku, knížky, znalosti, školní zážitky i výsadní postavení vůči předškolním dětem. Pro své menší kamarády se stane vzorem.
Podle Kotulána (1969, s. 5) je několik základních změn, kterými po vstupu do školy prochází a které mohou výrazně ovlivnit jeho školní úspěch či neúspěch.
Tělesné zdraví
Dítě by před nástupem do školy mělo splňovat určitá fyziologická kritéria, aby bylo odolné vůči větší pohybové zátěži a tělesné proporce by měly být v normě.
Pro dítě znamená vstup do školy především značné omezení tělesného pohybu.
V předškolním období se mohlo dítě prakticky bez překážek volně pohybovat a měnit polohy těla. Mohlo různě pobíhat a skotačit, nyní ale musí značnou část vydržet ve vynucené poloze vsedě. Tato poloha je nepřirozená a ve svých důsledcích vlastně škodlivá. Velmi v tomto směru záleží na přístupu a metodách práce pedagoga.
Výrazně se zkrátí pobyt na čerstvém vzduchu, tolik potřebný pro zdravý vývoj a dítě začne trávit velkou část dne v uzavřených místnostech jak ve škole, tak i doma.
Začínající školák musí pravidelně a časně vstávat a pokud nenavštěvoval mateřskou školu, není na to zvyklý. Pokud jej rodiče včas večer neuloží ke spánku, u dítěte se brzy projeví spánkový deficit. K větší únavě také přispívá samotná cesta do školy.
Posouzení zdravotního stavu je v kompetenci pediatra. Pokud je dítě zdravotně znevýhodněné – chronicky nebo dlouhodobě nemocné nebo se smyslovou či tělesnou vadou, je z hlediska školní zralosti více ohrožené.
Pokud dítě před nástupem do školy nenavštěvovalo kolektiv, dochází u něj velmi často k onemocnění. Jsou to především běžná infekční virová onemocnění, se kterými se dítě předtím setkávalo méně a je vůči nim méně imunní. Nemocnost dětí v 1. třídě se tak stává poměrně vážným problémem, kterému můžeme zamezit předškolním vzděláváním, nejlépe v mateřské škole.
Duševní zdraví
Počátek školní práce je neustálá a náročná zátěž. Začátky čtení, psaní i počítání přestavují v tomto věku velmi namáhavou a únavnou práci, neboť kladou vysoké požadavky na nevyzrálý nervový systém dítěte. Především na smyslové vnímání a rozlišování, schopnosti abstraktního myšlení, vyjadřování pojmů v symbolech a jejich syntézu. Při psaní dochází ke značnému úsilí nervového systému, které je nutné k přesné souhře desítky svalů, spolupracujících při jemných pohybech ruky.
Škola pracuje s dítětem záměrně a plánovitě, s přesnými časovými úkoly, takže dítě má mnohem méně volnosti a oddechu, než bylo zvyklé.
Projevuje se větší únava, neboť dítě nyní nemůže bez překážek měnit a přerušovat činnosti, ale musí pokračovat ve výuce.
Narůstá duševní napětí, které se zvyšuje zejména tím, že dítě zvládá s námahou úkony a dovednosti, které neodpovídají jeho přirozeným potřebám, jsou vynucovány cizí osobou a nechápe jejich význam. Musí se přizpůsobit požadavkům školní kázně, jsou mu zakazovány činnosti, po kterých by v daném okamžiku toužilo. Vše je umocněno přirozenou soutěživostí a tlakem v kolektivu spolužáků a nutností přizpůsobit se. Duševní napětí narůstá i s vědomím dítěte, že jeho výkon je hodnocen a srovnáván s ostatními.
Psychické změny
V psychické sféře se může obtížná adaptace na školu projevit různými změnami chování. Mezi tyto změny můžeme zařadit velký odpor ke školní docházce, hysterické reakce, pocity méněcennosti, neschopnost soustředění se, nápadnou neukázněnost a zlobení, dráždivost, plačtivost, nadměrnou plachost, bázlivost, lekavost, mutismus.
Vedle psychických poruch se mohou dostavit i somatické projevy jako důsledek nadměrné psychické zátěže. Patří mezi ně typické banální dětské nakažlivé choroby, které se velmi často mohou opakovat, zejména časté onemocnění dýchacích cest. Může také dojít k nástupu a zhoršení některých alergií, které je důsledkem oslabení imunity vlivem stresu.
Mohou se ale projevit obtíže na neurotické bázi - bolesti hlavy, bolesti břicha, pálení očí, ranní zvrácení, pomočování, poruchy spánku, děsivé sny, tiky, dermatózy, poruchy trávení, nechutenství a ztráty na váze, přejídání se a tloustnutí.
Podle Vágnerové (2002, s. 53) může dokonce vlivem stresu dojít k astmatickému záchvatu. Někdy se teprve při nástupu do školy zjistí oční vada.
Poruchy se mohou projevovat jak ve škole, tak doma, někdy pouze v jednou prostředí, někdy v obou. Může to vést ke zbytečnému nedorozumění mezi učitelem a rodičem, kdy jedna strana považuje stížnosti za nespravedlivé a přehnané. Bývá to zejména u dětí nezralých, kdy jejich psychický vývoj nedosáhl potřebné úrovně a vyvíjejí se pomaleji než ostatní. Dochází tak k selhání dítěte v první třídě přesto, že je průměrné nadané a skončí první třídu s hluboce podprůměrnými výsledky.
U každého dítěte je přechod do školy spojen s určitým duševním otřesem, který nelze bagatelizovat. Většina dětí se adaptuje na školu bez zvláštních a zřejmých obtíží, někdy však potíže nemusí být zřetelné. Je potřeba hodnotit i citové reakce dítěte na školní docházku, zda navštěvuje školu rádo a se zájmem nebo s projevy nervozity, obav, s nechutí či dokonce s odporem. Jak uvádí Jirásek (1973, s. 91), „špatná školní adaptace a nezralost při nástupu do školy se může projevit neúspěchem až v některém vyšším ročníku.“
Shrneme-li vše předchozí, pochopíme, že vstup do školy přestavuje tolik náročných změn, že pro dítě je velmi obtížné vyrovnat se zcela s novou situací v oblasti tělesných nároků, pedagogických požadavků a psychické zátěže a je zřejmé, že musí mobilizovat všechny své síly. Proto je třeba, aby dítě bylo do školy připravené, neboť nezralé dítě vše velmi těžko zvládá, je zmatené, bezradné a může dojít k jeho naprostému selhání.
Schopnost dítěte nastoupit ke školní docházce se opírá o přiměřenou školní zralost a školní připravenost vzhledem k věku dítěte. Je to základní ukazatel vyspělosti dítěte pro školu.
2.1.2 Rodiče a vstup do školy
Pocity rodičů při nástupu jejich dítěte do školy nejsou vždy jednoznačné. Dostavuje se pocit hrdosti nad vstupem dítěte do širšího společenského života, někdy projevují lítost nad tím, že končí období bezstarostného dětství. Pro dospělého člověka není snadné plně pochopit hloubku životní změny, kterou dítě vstupem do školy prodělává. Nedokáže se dostatečně vžít do situace začínajícího školního dítěte, dávno zapomněl, jaké pocity měl právě on při této příležitosti. Tím, že se dítě stalo školákem, získalo novou společenskou hodnost, ale v podstatě se nezměnilo.
Rodiče jsou plni očekávání na úspěchy dítěte, o to větší zklamání jim připraví školní neúspěch a potíže dítěte ve škole. Nechápou, že se dítě najednou ocitá v cizích, nezvyklých podmínkách , kde jsou úzké citové vztahy rodiny nahrazeny souhrnem složitých a neosobních pravidel, kterými se musí řídit. Dítěti trvá určitou, individuálně různě dlouhou dobu, než si zvykne na učitele, na nové školní prostředí a nabude zde pocitu bezpečí. Proto je v počátku školní docházky od rodičů důležitá velká podpora, pochopení a tolerance pro různá opomenutí a omyly ze strany dítěte. Pokud je dítě dobře pro školu vybavené, počáteční zmatky brzy vymizí.
Dítě by mělo mít rodiči vytvořeny takové podmínky materiální i psychické, aby při nástupu do školy nestrádalo. Rodiče by mu měli pomáhat se všemi úkoly, které dostane, zajímat se o dění ve škole a hlavně o pocity dítěte za školy. Dítěti velmi záleží na tom, aby se rodiče zajímali o jeho školní práci a aby s ním sdíleli školní úspěchy i neúspěchy. Podpořili jej při prvním neúspěchu a velmi chválili za každý povedený úkol. Matějček (1996, s. 64) doporučuje chválit dítě nejen za dobrý výkon, ale především za snahu. Některé, zejména slabší děti, nejsou schopny zpočátku dosáhnout určitého výkonu, proto i ocenění pouhé snahy je důležité. Každá pochvala pak může vést ke zlepšení výkonu.
Rodiče velmi dítě ovlivňují svým přístupem ke vzdělání. Jejich názor na důležitost kvalitního vzdělání a jejich vlastní příklad v tomto směru dítě výrazně formuje. Pokud rodiče vstup dítěte do školy a celou jeho školní docházku berou zodpovědně, měli by mít určité vědomosti, týkající se vstupu do školy a zaměřit se na úroveň kompetencí svého dítěte. Zjistit si také informace o školském poradenství a vědět, kam se obrátit v případě některých pochybností o vývoji dítěte. V žádné rodičovské knihovně by neměla chybět kniha, týkající se výchovy dětí. Měli by mít základní znalosti o změně života dítěte jeho vstupem do školy a zejména znát:
- význam pravidelnosti denního rozvrhu, - jak připravit učební koutek,
- pojem školní zralost, - problém laterality dítěte, - význam hry pro školáka, - problémy a chyby při učení, - emoční projevy dítěte,
- sociální přizpůsobivost dítěte apod.
2.2 Školní zralost a připravenost – vymezení pojmů
Pokud v současné době hovoříme o budoucím školákovi, posujeme jeho školní zralost a připravenost. Oba pojmy se používají společně, nelze je oddělit. Jejich pojetí se postupně rozšiřuje a navzájem konvergují. Dříve se používal pro hodnocení spíše pojem školní zralost, který se hovorově pro zrychlení popisu problémů používá i nyní, někteří pedagogové však toto neradi slyší a raději požívají pojem školní připravenost. Pokud máme vymezit pojem školní zralost a připravenost, zjistíme, že není v odborné literatuře vždy jednotný názor a někteří odborníci se mírně v popisu rozchází. Posouzení školní zralosti a připravenosti se pak může lišit z hlediska převážně psychologického a pedagogického.
Školní zralost a připravenost jsou podle Švingalové (2003, s. 42) jedním z důležitých předpokladů úspěšnosti ve škole. Pojmy vyjadřují optimální somato-psycho-sociální vývoj dítěte, která je předpokladem školní úspěšnosti. Školní zralost se projevuje v přiměřené psychické stabilitě a odolnosti vůči zátěži. Školní připravenost je souhrn osvojených znalostí, dovedností a návyků vlivem výchovy a prostředí.
Podle Dittricha (1993, s. 19) školní zralostí rozumíme takovou fyzickou a psychickou připravenost dítěte na školu, která umožňuje optimální zapojení do vyučovacího procesu bez nebezpečí ohrožení fyzického a duševního zdraví při školní zátěži. Je výsledkem biologického procesu zrání nervového systému a celé dosavadní zkušenosti jedince.
Z psychologického hlediska podle Vágnerové (2007, s. 108) doba nástupu do školy nebyla stanovena náhodně, k různým vývojovým změnám dochází právě ve věku 6-7 let.
Většina změn je důležitá pro úspěšné zvládnutí školních požadavků. Pojem školní zralost je souborný název pro fyzickou a duševní připravenost dítěte ke vstupu do školy a je výsledkem předchozí etapy vývoje dítěte. Jedná se o označení především psychického vývoje a označení vývojových změn v období kolem 6. roku dítěte. Umožňuje dítěti osvojovat si s úspěchem školní dovednosti a znalosti.
Valentová (2001, s. 220) považuje termín školní zralost za nevyhovující a přežitý, neboť vymezuje pouze psychický vývoj a neposuzuje komplexně předpoklady pro vstup dítěte do školy. Preferuje jednoznačně pro posuzování dítěte termín školní připravenost.
Školní připravenost více vypovídá o schopnosti učení se a lze ji trénovat výchovným působením. Jak uvádí Vágnerová (2007, s. 118), jsou pro úspěšné zvládnutí role školáka důležité mnohé kompetence, které se rozvíjí učením a jsou závislé na specifické sociální zkušenosti. Sociální připravenost na školu znamená schopnost komunikovat, rozeznávat různé role a s nimi spojené chování a dodržovat stanovená pravidla. Dítě by mělo respektovat standardní normy chování, přijmout zodpovědnost za své jednání a jeho následky, ovládat různé druhy komunikace, podřídit se příkazu nadřazené osoby mimo rodiče, respektovat kolektiv a pravidla jeho soužití a velmi důležitá je emoční složka osobnosti - sebeovládání a další autoregulační mechanismy.
Používaným pojmem "školní zralost" se tedy zdůrazňuje aspekt biologický, vnitřní, vycházející z dispoziční složky organismu či procesu zrání. Pojmem "školní připravenost"
upozorňujeme na charakteristiky mající především vztah k vnějším, společenským činitelům, procesu učení
2.3 Charakteristika školní zralosti a připravenosti
Posuzování školní zralosti a připravenosti musí být komplexní, a proto se zohledňují základní oblasti, v nichž můžeme pozorovat a určovat úroveň školní zralosti u předškolního dítěte při vstupu do 1. ročníku ZŠ:
1. fyzická zralost 2. psychická zralost
3. sociální a emocionální připravenost
2.3.1 Fyzická zralost
Fyzická zralost je hodnocením celkové tělesné vyspělosti dítěte a jeho zdravotního stavu. Před dovršením předškolního věku dochází k rychlému růstu, ke změně proporcionality postavy. Děti menšího vzrůstu či se slabou konstitucí mohou ve škole trpět zvýšenou únavou, ale i pocity nedostačivosti vůči větším a silnějším spolužákům. Zvýšená nemocnost pro dítě znamená velký počet zameškaných hodin a tím i zvýšené nároky na dohánění učiva. Odklad školní docházky umožní rozvoj tělesné vyspělosti, dozrávání imunitního systému a tím i snížení nemocnosti dítěte.
Věk dítěte
Věk dítěte je hlavním faktorem při rozhodování o zahájení školní docházky.
V různých školských systémech začíná povinná školní docházka v rozpětí mezi 5. – 7. rokem dítěte. Pro děti v České republice je rozhodující, zda dítě dosáhne věku 6 let k 1. září kalendářního roku. Naše školní předpisy počítají s rozpětím 6 – 7 let, přičemž podle Kotulána (1969, s.17) děti, které jsou starší 6,5 roku mají zřetelnou výhodu při adaptaci na školu a lépe v první třídě prospívají. Předběžně se také zapisují i děti, které dovrší 6 let do 21.12.
kalendářního roku. Je nutné podotknout, že samotný věk není rozhodujícím faktorem pro vstup do školy, protože děti ve stejném věku nejsou stejně vyspělé.a ani překročený 6. rok není zárukou školní zralosti
Tělesná konstituce a proporce postavy
Nejčastějším kritériem školní zralosti je tělesný vývoj dítěte a jeho zdravotní stav. V období vstupu do školy se nápadně mění tělesné proporce. Dochází k protažení postavy, prodlužují se končetiny. S proměnou tělesných proporcí totiž úzce souvisí změny v ovládání těla. Dítě je schopno přesnějších pohybů, které dříve nezvládalo, a které jsou nezbytné pro úspěšné zvládání psaní, lépe také koordinuje automatické a volní pohyby.
V dnešní době je ukazatelem fyzické zralosti hmotnost a výška dítěte. Děti by měly v tomto věku dosahovat průměrné výšky 120 centimetrů a váha se pohybuje v průměru okolo 20 kilogramů. U chlapců převažuje větší výška, u děvčat větší hmotnost (nutno myslet na individuální odchylky způsobené geneticky).
Kapalínův index je dalším z biologických měřítek, porovnává růstový věk a školní zralost. Například: 120 cm (výška) : 20 kg (váha) = 6 (růstový věk). Pokud dítě dosáhne hodnot 7 a vyšších, lze predikovat vyšší zralost a lepší školní prospěch.
Neméně důležitým ukazatelem na fyzickou zralost je počátek výměny chrupu započetím druhé dentice, která začíná u horních předních zubů.
Podle Ditricha (1993, s. 20) se používala pro posouzení fáze dosaženého školního růstu tzv. „Filipínská míra“, která zjišťuje, zda si dítě dosáhne pravou rukou přes temeno hlavy na lalůček levého ucha. Je to historicky nejstarší pomůcka pro určení školní zralosti.
.
2.3.2 Psychická zralost
Tímto pojmem označujeme celou řadu aspektů. V první řadě je to dosažená úroveň v oblasti poznávacích procesů.. Nutná je určitá kapacita paměti, zejména schopnost záměrného zapamatování. V myšlení by se mělo dítě odpoutat od egocentrismu a prezentismu. Chápání světa by mělo být již více realistické, fantazijní pohled by měl být postupně snižován.
Dochází k přechodu od názorného myšlení k myšlení logickému a abstraktnímu. Důležitá je i dosažená úroveň v rozvoji řeči (bohatá slovní zásoba, eliminace poruch výslovnosti, gramaticky správná řeč).
O úrovni psychické zralosti informuje především percepční a kognitivní zralost. Podle Vágnerové (2007, s.109) dochází mezi 5. – 7. rokem k takovým vývojovým změnám při rozvoji v oblasti zpracování vnímaných podmětů, že jsou považovány za jednu složku školní zralosti. V tomto věku u dětí dochází k přechodu od globálního k diferencovanému a integrovanému vnímání v oblasti sluchové a zrakové, k rozvoji analyticko-syntetické činnosti mozku a rozdělujeme na dílčí aspekty.
Podkladem pro rozvoj dovednosti psaní je vyspělá grafomotorika. Nezbytný je správný a fixovaný úchop tužky, kresba by měla být bohatá na detaily, propracovaná, vyspělá.
Dítě by mělo být schopno napodobit geometrické tvary, správně zobrazovat figurální kresbu.
Velmi důležitou otázkou je úroveň pracovní zralosti. Zájem o hru sice ještě přetrvává, ale současně by se mělo dítě zajímat o činnosti podobající se školním úkolům (např. úkoly v dětských časopisech). Mělo by umět záměrně se soustředit po určitou dobu, pracovat v řízené činnosti, mělo by být samostatné a aktivní, stačit v pracovním tempu ostatním dětem.
Zrakové vnímání
Pro školní práci je důležitý rozvoj vidění na blízko, který se kolem 6. roku dokončuje.
Znamená to ovládání akomodace čočky a tím je snadnější percepce detailů. Zrak ovlivňuje školní práci také při koordinaci pohybů ruky a oka, zraková percepce se rozvíjí společně se strategii vnímání a v interakci s vývojem dalších poznávacích procesů a je potřebná pro zvládnutí výuky v 1. třídě.
Dítě, školsky zralé by mělo mít tyto schopnosti:
zraková diferenciace
- dítě by mělo být schopné odlišit od sebe různé tvary (čtverec, kruh, trojúhelník) a základní tvary i pojmenovat, mělo by znát alespoň některá písmenka a číslice,
- rozlišování předmětů: vyhledávání stejných předmětů (např. kostek mezi kuličkami), odlišování rozdílných věcí (najít, co do skupiny nepatří podle tvaru, barvy),
- vyhledávání rozdílů na zdánlivě stejných obrázcích, vyhledání stejných obrazců z několika si podobných, odlišení rozdílného obrazce z řady stejných, vyhledávání "ukrytých" věcí na obrázku.
zraková analýza a syntéza
- skládání a rozkládání obrázků a fotek rozstříhaných na části, skládání a rozkládání částí stavebnic (rozkládací kostky), puzzle a mozaiky.
prostorová a pravolevá orientace
- procházení obrázkovými bludišti, vyhledání a určení místa věcí v místnosti, na obrázku, hračce i v reálu s určováním změny jejich postavení v prostoru,
- vyhledání věcí na obrázku s pojmy dole/nahoře, vpravo/vlevo, vzadu/vpředu/uprostřed, - určení polohy na sobě a druhém člověku,
- popis cesty do obchodu, parku apod.
Sluchové rozlišování
Sluchová percepce dozrává mezi 5. – 7. rokem. Kolem šestého roku mají mít školsky zralé děti rozvinutý fonematický sluch, umí rozlišit mluvenou řeč mateřského jazyka. Kvalita sluchové percepce závisí i na udržení pozornosti.
sluchová diferenciace
- dítě by mělo poznat první písmeno ve slově, zvládnou analýzu a syntézu slov z hlásek, - rozlišení zvuků (při zavázaných očích poznat zvuk sirek, peněz, klíčů aj.), poznávání hudebních nástrojů, přírodních zvuků,
- napodobování rytmu vytleskáním nebo vyťukáváním na hudebních tyčkách či dřevěných kostkách (říkadla, básničky).
sluchová orientace
- hledání schovaného budíku podle zvuku, hádání, co zvuk vydává, zvládat různé hry (např.
„Na slepou bábu, Ptáčku, jak zpíváš?“).
sluchová analýza
- hádání, kterou hláskou začíná a končí slovo (co slyšíš na začátku - na konci?),
- "slovní fotbal" na hlásky, vymýšlení slov nebo příběhů na nějakou hlásku, vyhledání předmětů v místnosti začínajících na určitou hlásku či slabiku, vymýšlení slov na nějakou slabiku.
Myšlení
Školní zralost je spojena s rozvojem myšlení. Dítě před vstupem do školy již více chápe realitu a dochází k její interpretaci a poznávání skutečného světa.
- chápání světa by u dětí nastupujících do první třídy mělo být již více realistické, fantazijní pohled by měl postupně ustupovat,
- dítě by mělo chápat jednoduché pojmy související s časem (včera-dnes-zítra, ráno-poledne- večer),
- mělo by být schopné řadit události chronologicky podle děje, znát roční období, - částečná schopnost prostorové orientace (pojmy nahoře, dole, vpravo, vlevo),
- dítě by mělo být schopno třídit věci podle velikosti, délky, množství, druhu, materiálu, z kterého jsou věci vyrobeny,
- mělo by znát všechny základní barvy, i doplňkové (oranžovou, hnědou, růžovou, fialovou).
Matematické operace a dovednosti
Podle Vágnerové (2007, s. 112) se matematické operace mezi 5. – 7. rokem začínají diferencovat a dochází k osvojování základních matematických operací jako sčítání a odčítání.
- dítě by mělo chápat posloupnost matematické řady, - vědět, že číslo slouží k označení určitého počtu,
- mělo by mít určité početní vědomosti (kolik nohou má pes, kolik je dnů v týdnu),
- minimálně by dítě mělo zvládnout ukázat správný počet na prstech, eventuelně vybrat z hromádky předmětů požadovaný počet.
Pozornost
Vývoj pozornosti závisí na zrání CNS. Kapacita, kvalita a koncentrace pozornosti se na počátku školního věku mění a je považována za jednu složku školní zralosti. Pro školní práci je schopnost udržet pozornost a soustředit se na látku velmi důležitá. Z praxe můžeme konstatovat, že právě pozornost a její udržení je v současné době jedním z nejčastěji diskutovaných a hlavních měřítek pro posouzení vstupu do školy. Děti jsou velmi často roztěkané a nesoustředěné, u mnohých dětí se právě tento deficit hodnotí jako důvod odkladu školní docházky.
- schopnost soustředit se žádoucím směrem po určitou, nezbytně dlouhou dobu a nenechat se rozptýlit a vyrušit sebemenším ruchem,
- délka soustředění na zajímavou látku by měla být 7-10 minut.
Paměť
Paměť v předškolním období zaznamenává intenzivní rozvoj. Je to ovlivněno zráním, ale také stimulací, kterou poskytuje prostředí. Zvyšuje se kapacita paměti a rychlost zpracování informací v operační paměti.
- dítě by mělo být schopné zapamatovat si větu o osmi slovech a doslova ji zopakovat, - zapamatovat si říkanku, básničku a písničku,
- provést podle tří najednou vydaných pokynů danou věc (například: "Jdi do kuchyně, vezmi tam hrneček a přines mi ho.").
Řeč
Dítě by mělo mít řeč již plně rozvinutou, mělo by zvládat gramatické jevy řeči, jeho slovní zásoba je bohatá a podle Kotulána (1969, s. 19) by měla obsahovat 2500-3000 slov.
Řeč dítěte se obohacuje společně s myšlením a je závislá na stimulaci a podnětnosti okolního prostředí, ve kterém dítě žije.
- dítě by mělo v krátkosti (6 - 7 větami) plynule vyprávět o rodině, zájmech, trávení volného času apod.,
- ideálně dítě dokáže vyslovit všechny hlásky, toleruje se nesprávná výslovnost R, Ř.
Motivace
Jde především o zjišťování úkolové a volní zralosti, což je zralost k plněné úkolů, cílevědomosti, přiměřené vytrvalosti, schopnosti začít a dokončit adekvátně náročnou činnost.
Motivaci dítěte ke školní práci ovlivňuje i chápání hodnoty a významu školního vzdělání.
- zvídavost je znakem školní zralosti,
- jestliže se dítě o nic nezajímá, je spíše nezralé, ale také starší sourozenci nebo dospělí mohli dítěti školu odradit nějakou devalvující poznámkou.
Pracovní zralost
Zájem o hru sice ještě přetrvává, ale současně by se mělo dítě zajímat o činnosti podobající se školním úkolům (např. úkoly v dětských časopisech).
- dítě by mělo být schopno pracovat na nějakém úkolu delší dobu, i když je úkol relativně nezajímavý,
- mělo by umět záměrně se soustředit po určitou dobu, pracovat v řízené činnosti, - mělo by být samostatné a aktivní, stačit v pracovním tempu ostatním dětem,
- mělo by být schopno dokončí úkol, který si samo dalo: (např. složit stavebnici, dokončit obrázek, hrad z písku),
- mělo by vydržet sledovat večerníček nebo předčítání pohádky bez odbíhání a lezení po židli, - schopnost samostatně pracovat se vytváří postupně – (někdy je několik prvních let třeba určité pomoci rodičů).
Sebeobslužné činnosti
- dítě by se mělo umět obléknout bez cizí pomoci, obout si boty a zavázat tkaničky na kličku, - důležité je, aby již mělo osvojené hygienických návyky: mělo by umět jít samo na WC, umýt si ruce, ráno a večer si vyčistit zuby, večer se samo vykoupat,
- mělo by zvládnout stravování ve školní jídelně a umět postarat se o své věci.
Lateralita
Lateralita by měla být v době nástupu do školy již vyhraněná. Učitel i rodiče by měli v této době vědět, kterou ruku dítě upřednostňuje a používá jako dominantní. Poznáme to hlavně při kreslení, stavění kostek, stolování a úkonech hygieny. V předškolním období ještě není zcela.vývoj laterality dokončen.
Grafomotorika
Rozvinutá grafomotorika je nezbytným faktorem pro vstup do školy. Její posuzování můžeme zahrnout do další složky školní zralosti.
- dobrá grafomotorika je podkladem pro rozvoj psaní, - nutný je správný a fixovaný úchop tužky,
- dítě by mělo být schopno napodobit geometrické tvary, správně zobrazovat figurální kresbu, - kresba dítěte před vstupem do školy by měla být bohatá na detaily, propracovaná a vyspělá.
2.3.3. Sociální a emocionální připravenost
Dítě nastupující do školy by se mělo umět odloučit na určitou dobu od rodiny. Mělo by být připraveno vzít na sebe roli školáka, diferencovaně reagovat na učitele a spolužáky.
Musí být schopno podřídit se frontální formě práce ve skupině, plnit požadavky skupiny a kooperovat ve skupině.
Emočně by mělo být dítě stálejší než v předchozí době, kdy bylo charakteristické časté kolísání či střídání nálad, mělo by být schopno potlačit svou afektivitu. Je důležitá regulace svých přání, potřeb i chování. Na počátku tohoto období je tedy většina dětí připravena opustit na krátkou chvíli bezpečí rodiny a zahájit navazování vztahů mimo rodinu. Při završení předškolního období by školsky "zralé" dítě mělo být připraveno vzít na sebe roli školáka a vstoupit do světa povinností.
Sociální připravenost
Toto hledisko zahrnuje schopnost přijmou roli školáka a vše, co s ní souvisí a co se od ní očekává. Dále zahrnuje přiměřenou samostatnost a přijmutí cizí autority.
- dítě musí být schopno podřídit se formě práce ve skupině, plnit požadavky skupiny a kooperovat ve skupině,
- nemůže se dožadovat neustálé pozornosti dospělého, mělo by být schopno odložit své přání, je-li to nutné nebo výhodné vzhledem k pozdějšímu cíli a mělo by umět vzdát se na čas svých osobních potřeb ve prospěch společných cílů,
- dítě by mělo vykat dospělým, pozdravit při setkání, poprosit při žádosti, poděkovat.
Emocionální připravenost
Emoční hledisko zahrnuje emoční zralost, zejména sebekontrolu citů a impulsů, která je předpokladem kázně.
- vyznačuje se především větší emoční stabilitou než v předchozí době, která byla charakteristická častým kolísáním či střídáním nálad: dítě nereaguje na nezdar či nespravedlnost impulsivním výbuchem nebo pláčem,
- rozhořčení či vztek dítě zralé pro školní docházku ventiluje spíše slovními výlevy než záchvaty vzteku nebo tělesným násilím ( "to je moje! okamžitě mi to vrať, ty ……..! " ), - dítě by mělo být schopno potlačit svou afektivitu, mělo by umět regulovat svá přání, potřeby a chování,
- závislost na rodičích by měla být přiměřená, dítě mělo být schopné odloučit se o nich bez potíží, nemělo by si stýskat, myslet na domov ve škole, mělo by se těšit do školy.
Pokud se zamyslíme nad předchozím výčtem všech dovedností, které by předškolní dítě mělo zvládnout před vstupem do 1. třídy základní školy, dojdeme k názoru, že požadavky na školní zralost a připravenost nejsou právě nízké a jednoduché. Všechny děti nemohou být dobře připraveny. Jaké je tedy řešení, když se nám dítě nezdá dostatečně zralé a má nějaký deficit? Náš školní systém umožňuje řešení problému prostřednictvím opatření, kterým je odklad povinné školní docházky (OŠD).
2.4 Odklad povinné školní docházky – vymezení pojmu
Děti nastupují k povinné školní docházce obvykle ve věku dosažených 6 let. Pokud se u dítěte předškolního věku projeví nějaký deficit, je vhodné zažádat o takzvaný „Odklad povinné školní docházky“. Dítě tedy nenastoupí do školy podle svého data narození, ale začátek jeho školní docházky je odložen o jeden rok. Předpokládá se, že dítě za tuto dobu dozraje a do školy potom nastoupí bez problémů. Odklad školní docházky tak může odvrátit školní selhání. Podle Valentové (2001, s. 229) je odklad školní docházky o jeden rok nejčastějším, nejstarším a nejméně agresivním nástrojem pedagogické intervence.
Věk dítěte je prvním faktorem při rozhodování o vstupu do školy. Podle Jucovičové (2005, s. 3) má dítě k 31.8. dosáhnou věku 6 let. Dítě průměrně vyzrává až v 6.5 letech!
Chlapci se vyvíjejí poněkud později, hlavně v oblasti soustředění a vývoje motoriky ruky jsou proti děvčatům opoždění, což se projevuje při nácviku psaní.
Ve většině případů platí, že pro dívky narozené od 7. - 8. měsíce a chlapce od 3.
měsíce kalendářního roku je lépe volit odklad školní docházky. Fyzická zralost v tomto věku je velice individuální, protože dítě dozrává pro školní docházku přibližně v 6 letech a čtyřech měsících.
Mezi nastupujícími školáky nacházíme velké rozdíly ve věku. Na jedné straně jsou to děti, které se narodily na podzim a ještě byl u nich realizován odklad školní docházky. Na druhé straně jsou to děti, u kterých rodiče žádají o předčasný nástup do školy, narodily se po 1. 9. toho roku, který vstupuje řádně do školy. Tyto věkové rozdíly mohou ovlivnit proces zaškolování. Mladší děti se mohou oproti starším jevit jako méně vyspělé, a to ovlivní jejich školní úspěšnost i postavení v kolektivu.
Lékařská a psychologická vyšetření před vstupem do školy umožňují též včas poznat některé důležité osobnostní zvláštnosti jednotlivých dětí. Především je třeba vyhledat děti, které by mohly mít ve škole potíže a včas zajistit možnou nápravu. Jde například o děti s vadami řeči, děti neklidné a nesoustředěné, rozumově opožděné, duševně strádající, s poruchami chování a podobně.
V současné době je velmi aktuální otázkou prevence specifických poruch učení. Jedná se o množinu školsky nezralých dětí a dětí s vývojovými deficity v předškolním věku. Podle Zelinkové (1997, s.12) může k nerovnoměrnému vývoji docházet na podkladě mozkových dysfunkcí i z jiných příčin. Důsledkem toho je pak vznik specifických poruch učení (SPU).
Jedná se např. o poruchy čtení, psaní, pravopisu a matematických schopností.
2.4.1 Legislativa
Legislativně je odklad povinné školní docházky ošetřen „školským zákonem“. Jedná se § 36 a
§ 37 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání ze dne 24. září 2004 s účinností od 1. ledna 2005.
(www http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2004/zakon_11.html#castka_190)
Dne 28. ledna 2009 byla schválena a vydána vyhláška 49/2009 Sb., jež novelizuje zákon 561/2004 Sb., s platností od 5. 3. 2009 a která mění znění některých paragrafů školského zákona. Přináší tedy i změny do praxe v provádění odkladů povinné školní docházky.(www.:http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2004/zakon_11.html#castka_190 msmt.cz/dokumenty/zakon-c-49-2009-sb-kterym-se-meni-zakon-c-561-2004-sb).
odst. 3 § 36 nyní zní: „Povinná školní docházka začíná počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku, pokud mu není povolen odklad. Dítě, které dosáhne šestého roku věku v době od září do konce června příslušného školního roku, může být přijato k plnění povinné školní docházky již v tomto roce, je-li přiměřeně tělesně i duševně vyspělé a požádá–li o to jeho zákonný zástupce. Podmínkou přijetí dítěte narozeného v období od září do konce prosince k plnění povinné školní docházky podle věty druhé je také doporučující vyjádření školského poradenského zařízení, podmínkou přijetí dítěte narozeného od ledna do konce června doporučující vyjádření školského poradenského zařízení a odborného lékaře, která k žádosti přiloží zákonný zástupce.“
odst. 4 § 36 se uvádí: „Zákonný zástupce je povinen přihlásit dítě k zápisu k povinné školní docházce a to v době od 15. ledna do 15. února kalendářního roku, v němž má dítě zahájit povinnou školní docházku.“
odst. 1 § 37 školského zákona o Odkladu školní docházky nyní uvádí: „Není–li dítě po dovršení šestého roku věku tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé a požádá–li zákonný zástupce dítěte do 31. května kalendářního roku, v němž má dítě zahájit, povinnou školní docházku, odloží ředitel školy začátek povinné školní docházky o jeden školní rok, pokud je žádost doložena doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení, nebo odborným lékařem. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší 8 rok věku.“
Podle zákona je ředitel školy povinen rodiče informovat o možnosti odkladu školní docházky, navrhnout zařazení dítěte do přípravného ročníku základná školy, do posledního ročníku mateřské školy nebo může také školní docházku dodatečně odložit.
V praxi novela zákona o odkladu školní docházky přinesla pro pedagogické pracovníky určité obavy. Jedná se zejména o doporučující posouzení odborného pracoviště.
Pokud dítě nenavštěvuje mateřskou školu a zákonný zástupce k žádosti o OŠD předloží pouze posudek praktického lékaře (podle novely zákona dostačující), nemusí odklad splnit svou funkci. Dítě může mít závažné nedostatky v psychickém vývoji z pedagogického hlediska, které pediatr neodhalí. U dítěte pak nedochází k nápravě těchto dysfunkcí cílenou prací pedagogů či psychologů. Změna zákona, která byla jistě dobře míněná, přinesla zjednodušení odkladu pro rodiče, ale podle odborné veřejnosti v žádném případě neposlouží dítěti.
Je v kompetenci ředitele školy si vyžádat posouzení obou pracovišť a nadále zachovávat dělbu odborných kompetencí mezi zdravotnictvím a školskými poradenskými pracovišti – to znamená, že dětský lékař by měl vydávat konečný návrh k odkladu především z hlediska zdravotního a somatického vývoje dítěte a školské poradenské zařízení (PPP) pak z hlediska psychického a sociálního vývoje, případně u těžších řečových vad patří tato kompetence Speciálně pedagogickému centru pro vady řeči. Nemohou se pak opakovat případy, kdy se dostaví k zápisu dítě se silně narušenou komunikační schopností.
Jak žádat o odklad
Pokud rodiče uvažují o odkladu školní docházky pro své dítě, je nejlépe o něj požádat již při zápisu. Zde mohou získat i příslušný formulář a potřebné informace, jak mají postupovat. Proti rozhodnutí se mohou rodiče do 15 dnů odvolat (běžné správní řízení). O odkladu školní docházky dostane rodič písemné rozhodnutí ředitele školy.
O rok později k druhému zápisu ale rodič s dítětem přijít musí. Jednak ředitel školy ví, že dítě do školy skutečně přijde a jednak se často už při zápisu rodiče dozví nové informace, vybírají si zaměření třídy, jazyk a další možnosti. V neposlední řadě je dobré, že jde dítě k zápisu do školy se svými spolužáky z mateřské školy a tak vše prožívají spolu.
2.5 Důvody odkladu školní docházky
V zásadě můžeme určit tři důvody, které vedou k odkladu povinné školní docházky:
• školní nezralost dítěte,
• zdravotní postižení a znevýhodnění dítěte,
• rodinné důvody.
2.5.1 Školní nezralost
Školní nezralost je souhrn momentálních kompetencí dítěte v době nástupu ke školní docházce. Příčiny školní nezralosti jsou tedy v zásadě fyzické, psychické a sociální.
Způsobilost pro školu jako každý přírodní či společenství jev má svou variabilitu a své odchylky od normy. Několik procent dětí ještě nemá v šesti letech požadované znaky školní zralosti. Pro ně je pak vstup do školy začátkem nepřetržitých neúspěchů a psychických traumat Mají potíže výukové, výchovné, často i zdravotní, u kterých intenzita závisí na
Obtíže adaptace na školu se pak mohou projevit jak ve školním výkonu, tak v sociálním začlenění a jeho akceptaci učitelem a spolužáky. Může pak dojít ke školnímu selhání, a v tomto směru se může projevit několik variant. Do školy pak chodí například děti dobře sociálně adaptované, ale se špatným prospěchem nebo naopak děti , které se dobře učí, ale jsou sociálně odmítané a chodí do školy nerady. Problematika školního selhání je hodně komplexní a je třeba ke každému případu přistupovat individuálně. Proto je velmi důležitá včasná a kvalitní diagnóza školní nezralosti
Fyzické příčiny
Fyzické příčiny spočívající v nedostatečném růstu dítěte, v jeho špatném zdravotním stavu a zvýšené nemocnosti. Pokud takové dítě nastoupí do školy, cítí se nadměrně unavené, což sekundárně zatěžuje jeho imunitní systém a dále zvyšuje nemocnost. V tomto ohledu je třeba vzít v úvahu, že při současné zaměstnanosti žen takto nezralé dítě tráví ve škole (tj. ve vyučování a ve školní družině) fakticky více času než dospělí ve své profesi. Časté absence ve výuce mohou deformovat vztah žáka k učení i ke škole, neboť doučování rodičem je nekvalifikované, žák zažívá zkušenost, že v učení je často znevýhodněn (mj. nemá návaznosti jako ostatní spolužáci) apod. Fyzická nezralost se pak může promítat i do celého dalšího psychického vývoje dítěte.
Psychické příčiny
Psychické příčiny spočívají v rozvoji rozumovém nebo citovém. Příčiny nalézáme převážně v pomalejším zrání nervového systému, jež posléze podmiňuje nezralost některých funkcí, např. percepce nebo vyjadřovacích schopností. Také dítě s těžší dyslálií (patlavostí) nemůže přiměřeně jiným dětem postupovat ve výuce čtení a psaní. Nebo dítě s opožděným vývojem grafomotoriky získá velmi brzo odpor ke psaní, protože bez ohledu na případné tolerantní hodnocení učitelky denně zažívá opakovanou negativní zkušenost. Nezralost podstatnou měrou ovlivňuje též schopnost koncentrace pozornosti u začínajících školáků.
Děti citově nezralé zase prožívají obavy nebo úzkost bez ohledu na to, jak se jim daří učení.
Sociální příčiny
Sociální příčiny spočívají v nedostatku sociálních zkušeností u dětí, které nenavštěvovaly předškolní zařízení nebo které jsou kvůli svým povahovým vlastnostem nebo předchozím vývoji nadměrně fixované na svou rodinu. Tyto děti pak mohou špatně snášet
soutěživé školní prostředí, fakt hodnocení výsledků, nutnost zařadit se do formálních společenských vztahů apod.
Můžeme do těchto příčin také zařadit nezralost dětí z jiného sociokulturního prostředí (např. z rómských rodin), z rodin nepodněcujících rozvoj dítěte nebo dětí cizinců, žijících na našem území.
Pro posuzování a diagnostiku školní nezralosti se však musíme jednotlivými příčinami zabývat podrobněji a musíme je rozdělit na více složek“
• nedostatky v somatickém vývoji,
• výrazně podprůměrný intelekt,
• nerovnoměrné nadání,
• lehké mozkové dysfunkce – poškození CNS,
• aktuální psychické ladění a neurotický rys osobnosti,
• nedostatky ve výchovném prostředí a působení,
• logopedická nezralost,
• nedostatečná úroveň grafomotoriky a jemné motoriky,
• nevyhraněná lateralita,
• emoční nezralost.
Nedostatky v somatickém vývoji
Odklad školní docházky se doporučuje při nedostatečném tělesném vzrůstu. (V praxi jsou to případy dané geneticky, způsobené např. chronickým onemocněním nebo u dvojčat).
V tomto období mohou být ještě nerozpoznané některé smyslové vady, které se projevuji při čtení, psaní apod. U lehkých sluchových vad může podle Tomické (2006, s. 41) docházet k oslabení fonematického sluchu, což vede k narušení vývoje řeči. Tento problém se pak se projevuje při chybném rozlišování některých hlásek – specifických asimilacích. Děti z nerozpoznaným pohybovým defektem mírného stupně mohou působit jako pomalé, nešikovné, málo obratné a nemohou zvládnou všechny dovednosti ve stejné míře.
Pokud dítě navštěvovalo mateřskou školu, zkušená učitelka dokáže smyslovou vadu zachytit. Jestliže k rozpoznání této vady a vyšetření odborníkem dojde těsně před nástupem dítěte do školy, je potřeba tuto vadu nejprve dostatečně korigovat a umožnit dítěti si na změnu zvyknou (dítě by mělo mít dostatek času zvyknout si např. na nošení brýlí a jejich používání), OŠD je pak vhodným řešením.
Výrazně podprůměrný intelekt
Rozvoj rozumových schopností dítěte je závislí na vrozených dispozicích a působení vnějšího prostředí. Jestliže jsou vrozené předpoklady nízké, nelze předpokládat rozvoj zcela normálních schopností ani výchovou. Dítě však může být i výchovně zanedbané a jeho přirozené vlohy se nemohou vlivem nedostatečné stimulace rozvinout.
Při podezření, že rozumový vývoj dítěte neprobíhá souměrně s jeho fyzickým věkem, je důležité zjistit úroveň inteligence v pedagogicko – psychologické poradně nebo na oddělení dětské psychiatrie. (Rozumový vývoj je pro naše účely posuzován nikoliv z medicínského, ale z pedagogického hlediska a opomíjíme mentální retardaci, zjištěnou již v ranném věku).
Nerovnoměrné nadání
Inteligence není jednoduchou schopností, ale skládá se z celé řady dílčích funkcí, které se nemusí rozvíjet stejně rychle a rovnoměrně; dochází tak k nerovnoměrnému vývoji některých dílčích funkcí vlivem oslabení CNS. Jestliže je vývojová úroveň některé složky nižší např. motoriky, paměti, diferenciovaného vnímání, zrakové a sluchové percepce, prostorové orientace, představivosti, a některá úroveň naopak nadprůměrně vyspělá, je výkon dítěte kolísavý, přestože je dítě inteligentní.
Podle Michalové (2008, s. 9) rozlišujeme tyto specifické poruchy učení: dyslexie - porucha čtení, dysgrafie - porucha psaní, dysortografie - porucha pravopisu, dyskalkulie - porucha počítání, dysmuzie - porucha hudebních schopností, dyspinxie - specifická porucha kreslení, dyspraxie - porucha motorické koordinace. Dyspraxii jako jedinou dysfunkci můžeme diagnostikovat už u dětí v předškolním věku.
Dále můžeme odhadnou specifickou poruchu učení v mateřské škole na fonologickém podkladu, neboť těžší logopedické problémy souvisí s jemnou motorikou a mohou signalizovat pozdější problémy
Pokud má učitelka mateřské školy podezření, že se u dítěte projevuje deficit v některé dílčí funkci, může rodičům navrhnou odklad povinné školní docházky. Vyšetření odborníkem v pedagogicko - psychologické poradně může již přesněji tuto skutečnost potvrdit nebo vyvrátit. Můžeme tak s dítětem pracovat na odstranění tohoto deficitu a ušetřit dítě nepříjemností a problémů s jeho školní neúspěšností, která se pak může odrážet na psychice dítěte i rodičů. Učitelky v mateřských školách dnes znají metody práce, jak pracovat s různými pomůckami v rámci prevence specifických poruch učení a mohou tak využít odkladu školní docházky
Lehké mozkové dysfunkce
Projevy dětí s LMD se vyznačují vysokou mírou aktivity (dítě je v neustálém pohybu, neustále se vrtí, padá ze židle, neustále si s něčím hraje, nedokáže setrvat na místě), vysokou impulzivitou a malým sebeovládáním (často skáče do řeči nebo něco vyhrkne, nadměrně mluví, nemůže se dočkat na vyvolání, nejdříve reaguje, pak přemýšlí, zapojuje se do fyzicky nebezpečných činností bez zvážení následků a proto se často zraní).
LMD nevedou ke snížení obecných rozumových schopností, ale způsobují, že dítěti některé činnosti nejdou. Dochází tak k některým poruchám pozornosti a důsledkem jsou vývojové poruchy učení (přibližně v 50 % případů).
Dříve se používal jednotný název lehká mozková dysfunkce (LMD) a sloužil k označení oslabení funkce centrální nervové soustavy. V současné době tyto poruchy nazýváme odděleně LMD/ADD/ADHD. ADHD může být spojená se zvýšenou agresivitou nebo v projevech bez agresivity.
V zájmu úspěšného zahájení školní práce dítěte zvláště u poruchy koncentrace pozornosti, hyperaktivity či hypoaktivity je žádoucí rozpoznat příčiny obtíží včas a zahájit nápravu ještě před nástupem do první třídy, je nutné neurologické vyšetření. OŠD je v tomto případě doporučený z vývojového hlediska, kdy dochází ke zrání centrální nervové soustavy.
Aktuální psychické ladění a neurotický rys osobnosti
Emoční stav, který bývá ovlivněn nejrůznějšími zátěžemi, může ovlivnit změnu výkonu dítěte. Pod vlivem emočních výkyvů může dojít k dočasné změně motivace a upoutání pozornosti jiným směrem, obyčejně k aktuálnímu problému (rozvod rodičů, nemoc či úmrtí milované osoby). Změna výkonu dítěte, která v této době nastává je dočasná a její náprava závisí na odstranění nepříznivé situace. Pokud zastihne dítě právě v době nástupu k povinné školní docházce, je lépe zvolit OŠD.
V praxi se aktuální psychické ladění i neurotický rys osobnosti často podceňují, ale když k nim připočítáme již výše popsané změny, které čekají dítě při vstupu do 1. třídy ZŠ, celá situace zakládá školní selhání dítěte a následné sekundární projevy.
Nedostatky ve výchovném prostředí a působení
Mezi základní sociální stimuly, ovlivňující výkon a chování dítěte, patří především rodina a škola. Rodina spoluurčuje postoj dítěte ke škole a hodnotu ke vzdělání. Jestliže je pro rodinu typický negativní vztah ke škole a nízká hodnota vzdělání, může dojít ke konfliktu mezi hodnotovým systémem školy a rodiny. Odmítnout hodnoty rodiny je pro dítě velmi
