Technická univerzita v Liberci FAKULTA PEDAGOGICKÁ
Katedra: sociálních studií a speciální pedagogiky Studijní program: Speciální pedagogika
Kombinace: Speciální pedagogika p edškolního v ku Köd oboru 7506R012
Možnosti komplexní pé e o d ti s poruchou pozornosti spojenou s hyperaktivitou
THE POSSIBILITIES OF A COMPREHENSIVE CARE ABOUT CHILDREN WITH ATTENTION DEFICIT
HYPERACTIVITY DISORDER
Autor: Podpis:
Radomíra Viková Adresa:
Na Záduší 186 541 04, Trutnov
Vedoucí práce: Mgr. Hana Cutychová
Po et
stran graf tabulek pramen P íloh
61 4 0 20 1+1 CD
CD obsahuje celé zn ní bakalá ské práce.
V Liberci dne: 30.4.2007
Prohlášení
Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, že na mou bakalá skou práci se pln vztahuje zákon . 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na v domí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalá ské práce pro vnit ní pot ebu TUL.
Užiji-li bakalá skou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si v dom(a) povinnosti informovat o této skute nosti TUL; v tomto p ípad má TUL právo ode mne požadovat úhradu náklad , které vynaložila na vytvo ení díla, až do jejich skute né výše.
Bakalá skou práci jsem vypracoval(a) samostatn s použitím uvedené literatury a na základ konzultací s vedoucím bakalá ské práce a konzultantem.
V Liberci dne: 30.4.2007
Podpis:
Cht la bych pod kovat vedoucí práce, Mgr. Han Cutychové, která se na práci podílela cennými radami a konstruktivními p ipomínkami. Pod kovat bych dále cht la Mate ské škole Trutnov a všem jejím odlou eným pracovištím a Speciální mate ské škole Na Struze za umožn ní realizace praktické ásti. Na záv r chci pod kovat svým blízkým za trp livost a podporu.
Název bakalá ské práce: Možnosti komplexní pé e o d ti s poruchou pozornosti spojenou s hyperaktivitou
Název bakalá ské práce: THE POSSIBILITIES OF A COMPREHENSIVE
CARE ABOUT CHILDREN WITH ATTENTION DEFICIT
HYPERACTIVITY DISORDER
Jméno a p íjmení autora: Radomíra Viková
Akademický rok odevzdání bakalá ské práce: 2007 Vedoucí bakalá ské práce: Mgr. Hana Cutychová.
Resumé
Cílem této absolventské práce je zmapovat možnosti pé e o p edškolní d ti se symptomy ADHD. Propojení a spolupráce všech institucí, které se na této pé i podílejí. V teoretické ásti uvádím základní informace o ADHD, o jejích p í inách, formách. Nastíním zde zp soby p ístupu a výchovy d tí s touto diagnózou a také metody a nápravné programy využívané p i jejich vzd lávání. Zam ím se na komplexnost a propojenost pé e o d ti s ADHD Podklady pro tuto práci jsem získala z mnoha zdroj . Byly jimi hlavn odborné knihy, asopisy, brožury a publikace zam ené na problematiku d tí s ADHD, rozhovory s rodi i, zprávy z psychologických vyšet ení, léka ské zprávy od odborník , dotazníky. Cílem praktické ásti je dosáhnout co nejv tší informovanosti všech , kte í se podílejí na pé i o d ti se syndromem ADHD, o možnostech a systému pé e, aby v d li kam a na koho se obrátit o pomoc a radu. Práce má upozornit na problematickou situaci v našem regionu, kde je nedostatek speciálních pedagog , speciálních pracoviš , které mohou t mto d tem poskytnout odbornou pé i.
Klí ová slova
ADHD – Porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou, P edškolní dít , Mate ská škola, Pedagogicko-psychologická poradna, Klinický psycholog, Logoped, Neurolog, Psychologické vyšet ení, Hyperaktivita, Impulzivita, Pozornost, Výchova
Summary
The goal of this dissertation is to describe the options of the care of pre-school children with ADHD symptoms. Connection and cooperation of all institutions that are involved in this field. In the theoretical part I state the basic facts about ADHD syndrome, its causes and forms. I outline the ways of approaching and education of the children with this diagnosis as well as methods and corrective programs used in their education. I focus on complexity and connection in the care of children with ADHD. Data and background papers used for this dissertation have been acquired from many resources. These were mainly specialized books, magazines, brochures and other publications focusing on the topic of the children with ADHD, interviews with their parents, reports from psychological examinations, medical reports and surveys. The goal of the practical part is to achieve a high level awareness of everyone involved in the care of the children with ADHD syndrome – about the options and the system of the care, to make sure they know where to ask for advice and help. This dissertation should bring forward the problematic situation in our region, where is currently shortage of specialized educators and facilities that would provide expert assistance to the children.
Key words:
ADHD syndrome, Pre-school child, Kindergarten, Pedagogical – Psychological Clinic, Clinical psychologist, Logopaedist, Neurologist, Psychological examination, Hyperactivity, Impulsivity, Attention, Education
OBSAH
Úvod... 9
1 Teoretické zpracování problému... 11
1.1 PORUCHA POZORNOSTI SPOJENÁ S HYPERAKTIVITOU (ADHD) 11 1.2 DIAGNOSTICKÁ KRITÉRIA ADHD ... 12
1.3 ETIOLOGIE... 13
1.4 P Í INY VZNIKU ADHD :... 15
1.5 SYMPTOMY ADHD ... 18
1.6 OBRAZ DÍT TE S ADHD ... 20
1.6.1 Hyperaktivita u d tí s ADHD... 20
1.6.2 Impulzivita u d tí s ADHD ... 21
1.6.3 Problémy s pozorností a soust ed ním u d tí s ADHD... 22
1.6.4 Poruchy spánku ... 23
1.6.5 Poruchy pohybové koordinace... 23
1.6.6 Inteligence a myšlení... 23
1.6.7 Poruchy osobnosti ... 23
1.6.8 Vliv ADHD na vývoj e i dít te ... 24
1.6.9 Obtíže d tí s ADHD v rodin ... 24
1.7 VÝCHOVA DÍT TE S ADHD... 26
1.7.1 Model pot eb malého dít te podle Langmeiera a Mat j ka:... 26
1.7.2 Všeobecné zásady výchovy dít te s ADHD... 26
1.7.3 Pé e o dít s ADHD v mate ské škole ... 27
1.7.4 Pedagogické zásady pro práci s dít tem s ADHD: ... 28
1.7.5 Zásady výchovy d tí s ADHD v rodin ... 31
1.8 SYSTÉM PÉ E O D TI S ADHD ... 32
1.8.1 Odborníci, kte í se podílejí na pé i o d ti s ADHD: ... 32
1.8.2 D ležité informace, které m žete získat:... 32
1.9 MOŽNOSTI VEDENÍ D TÍ S ADHD ... 33
1.9.1 Mate ská škola ... 33
1.9.2 Možnosti nápravy pro d ti s ADHD ... 34
1.9.3 Nápravné programy pro d ti s ADHD ... 36
2 Praktická ást ... 39
2.1 Cíl praktické ásti... 39
2.2 P edpoklady pr zkumu ... 39
2.3 Popis zkoumaného vzorku ... 40
2.4 Anamnézy d tí ... 41
2.5 Analýza výsledk , diskuse... 47
2.5.1 Rozbor dotazníkové studie... 47
2.5.2 Rozbor dotazníku ... 49
Záv r... 57
Navrhovaná opat ení ... 58
Seznam použitých informa ních zdroj ... 60 P íloha .1 Dotazník
Seznam zkratek
1. ADHD – Syndrom poruchy pozornosti spojený s hyperaktivitou 2. PPP – Pedagogicko-psychologická poradna
3. SPC – Specián -pedagogické centrum
Úvod
Po et d tí, které jsou nesoust ed né, nápadn neklidné, nemají s ni ím trp livost, mluví rychleji než myslí, jejich výkony neodpovídají jejich možnostem v našem okolí roste. Tyto d ti spolu s jejich rodi i se dostávají do nep íjemných situací plynoucích z neznalosti a nepochopení jejich problém . V posledních letech snahy o zlepšení této situace zesilují, což poci ují nejen d ti, ale i jejich blízcí, kte í o n pe ují. I když ani tyto za átky nejsou bezproblémové a bezchybné, lze íci, že cesta, kterou jsme vykro ili, mí í k vytouženému cíli. O to víc bychom se m li snažit, aby byla spole nost o této problematice více informována. Mnozí lidé nev dí, jak se tato porucha u d tí projevuje, a n kte í považují tyto d ti za „nevychované“
nebo „neukázn né“. D sledkem takovéto neinformovanosti a neznalosti je nevhodné chování v i t mto d tem a nepochopení snah o jejich co nejúsp šn jší za len ní do spole nosti vrstevník . Lidé, kte í chápou, že problémy dít te zp sobuje biologický stav, nikoli jeho neposlušnost, lenost nebo snad zlá v le, jsou lépe motivováni. Mén se zlobí, že dít ti n co nejde.
Více ocení jeho kladné stránky. Jsou lépe vybaveni, aby mu zajistili spole n s odborníky pomoc a odbornou nápravu.
Toto jsou d vody, pro jsem se rozhodla v novat se poruše pozornosti spojené s hyperaktivitou u p edškolních d tí ve své bakalá ské práci. Cht la bych zde také shrnout své zkušenosti a poznatky z mé dlouholeté práce s d tmi. P i své každodenní práci se setkávám s d tmi, které mají tuto diagnózu. B hem své dvacetileté praxe jsem získala mnoho praktických zkušeností, a protože jsem cht la pomáhat t mto d tem co nejkvalifikovan ji, snažila jsem se získat o ADHD také co nejvíce teoretických znalostí.
Absolvovala jsem dvouleté rozši ující studium pro u itele mate ských škol a zahájila bakalá ské studium na Technické univerzit v Liberci. Krom praktických zkušeností zde chci také uvést základní fakta o ADHD, rozší ená o principy a metody, které je podle mne p i pé i o d ti s touto diagnózou pot eba znát a orientovat se v nich.
Bakalá ská práce obsahuje ást teoretickou a ást praktickou.
V teoretické ásti jsou uvedeny základní informace o ADHD, o jejích p í inách, formách. Jsou zde nastín ny zp soby p ístupu a výchovy d tí s touto diagnózou a také metody využívané p i jejich vzd lávání, se zam ením na komplexnost a propojenost pé e o d ti s ADHD, na spolupráci všech institucí, které se tímto problémem zabývají.
Pro zpracování praktické ásti byla zvolena metoda dotazníkové studie, individuálního rozhovoru s rodi i d tí, studium diagnostických záv r odborných pracoviš .
Podklady pro tuto práci byly získány z mnoha zdroj . Byly jimi hlavn odborné knihy, asopisy, brožury a publikace zam ené na problematiku d tí s ADHD, rozhovory s rodi i, zprávy z psychologických vyšet ení, léka ské zprávy od odborník , dotazníky.
Cílem této absolventské práce je zmapovat možnosti pé e o p edškolní d ti se symptomy ADHD. Propojení a spolupráce všech institucí, které se na této pé i podílejí. Cht la bych zde také poukázat na to, že bychom m li tyto d ti p ijímat bez p edsudk jako rovnocenné partnery svých vrstevník . Cílem praktické ásti je, aby všichni, kdo se budou s t mito d tmi setkávat, byli co nejlépe informováni o systému pé e o d ti s ADHD, v d li kam a na koho se obrátit o pomoc a radu. Aby rodi e a d ti nez stávali se svými problémy osamoceni a bezradní, aby dostali šanci jako jejich vrstevníci.
1 Teoretické zpracování problému 1.1 PORUCHA POZORNOSTI SPOJENÁ
S HYPERAKTIVITOU (ADHD)
Poruchy pozornosti – pozornost považujeme za porušenou tehdy, když je z hlediska kvantity nebo kvality svých podstatných znak výrazn neadekvátní požadavk m situace, a to z vnit ních p í in. (Edelsberger, 2000, s.270)
Hyperaktivita – z latinského activus = inný, z eckého hyper = p íliš.
Porucha volního jednání doprovázená nadm rn zvýšenou, ale neú eln usm r ovanou dynamikou chování v innosti i motorice. (Edelsberger, 2000, s. 125)
• Poruchu pozornosti spojenou s hyperaktivitou lze definovat jako vývojovou poruchu, charakterizovanou nep im eným stupn m pozornosti, hyperaktivity a impulzivity. Potíže jsou chronické a nelze je vysv tlit na základ neurologických, senzorických nebo motorických postižení, mentální retardace nebo závažných emocionálních problém . Pat í mezi tzv. spektrální poruchy, protože se u r zných lidí vyskytuje v r zných stupních závažnosti.
• Moderní medicína umož uje podrobn popsat fungování lidského mozku. P esto nevysv tluje p í inu jevu, jako je porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou, tak dostate n , abychom léka skými p ístroji byli schopni tento syndrom diagnostikovat. P i diagnostikování této poruchy se proto opíráme p edevším o klinický obraz, tedy ur ité symptomy v chování dít te. Základními p íznaky jsou poruchy pozornosti, poruchy aktivity, impulzivita a poruchy koordinace.
(http://www.ssvp.wz.cz/Texty/zivedite.html)
ADHD ( Attention Deficit Hyperactivity Disorder) je porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou. V minulosti se k pojmenování poruchy se
symptomy ADHD používalo mnoho r zných termín -nap íklad lehká mozková dysfunkce (LDM) nebo poškození mozku, hyperkinetická reakce a hyperkineze. (Munden, 2002, s. 11).
V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století byl kladen d raz na nejrušiv jší symptom - neklid a diagnóza zn la hyperkinetický syndrom.
V osmdesátých letech byla p ed tento symptom p edsunuta porucha pozornosti s ozna ením ADD (Attention deficit disorder) a spojená s hyperaktivitou byla ozna ována jako ADHD.V MKN-10 se používá ozna ení hyperkinetické poruchy, pod nímž je za azena porucha aktivity a pozornosti (F90.0) a hyperkinetická porucha chování (F90.1). D ív jší diagnózy se snažily postihnout etiologii, ozna ení hyperkinetické poruchy (v MKN-10) a ADD/ADHD(v DSM-IV). (Train, 2001, s. 185)
1.2 DIAGNOSTICKÁ KRITÉRIA ADHD
Porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou není porucha, která by se dala stanovit pomocí jednoho testu. To závisí na tom, jak asto se dít ur itým zp sobem chová, jak závažné jsou obtíže a jak dlouho již trvají.
Pokud má být stanovena tato diagnóza, musí být p íznaky pozorovány od útlého d tství a dít by m lo mít problémy ve v tšin prost edí. Proto je d ležité, aby rodi e i léka m li jistotu, že mají jasnou p edstavu o tom, jak se dít chová ve škole i doma. Je pravda, že v r zných podmínkách se jednotlivci budou projevovat lépe nebo h e. (Kirbyová, 2000, s. 195)
A. Nejmén 6 z následujících symptom musí p etrvávat po dobu nejmén 6 m síc , a to v takové intenzit , která je nep im ená pro daný stupe vývoje dít te.
1. asto v nuje bedlivou pozornost detail m, nebo d lá chyby z nedbalosti ve školních úkolech a p i dalších aktivitách
2. asto má obtíže v koncentraci pozornosti na úkoly nebo hry 3. asto vypadá, že neposlouchá, co se mu íká
4. asto nepracuje podle instrukcí, nedokon uje práci, má nepo ádek na svém míst , ve svých v cech, p i emž tyto projevy nejsou projevy opozi ního chování, vzdoru nebo nepochopení instrukcí
5. asto má obtíže v organizování svých úkol a aktivit
6. asto oddaluje pln ní školních i domácích úkol , které vyžadují intenzivní mentální úsilí
7. asto ztrácí v ci nezbytné pro školu a zájmové aktivity 8. asto se nechá rozptýlit cizími podn ty
9. asto je zapomn tlivý v denních innostech
B. Alespo 4 z následujících symptom hyperaktivity / impulzivity p etrvávají alespo 6 m síc v takovém stupni, který je neslu itelný s vývojovou úrovní dít te.
1. asto t epe rukama nebo nohama, vrtí se na židli
2. asto opouští místo ve t íd nebo v situaci, v níž se o ekává, že z stane sed t
3. asto b há kolem v situacích, kdy je to nevhodné
4. asto není schopen klidn si hrát, nebo provád t klidn jší innosti ve volném ase
5. asto vyhrkne odpov , aniž si poslechne celou otázku
6. asto má obtíže p i stání v ad , p i hrách nebo skupinových innostech (Munden, 2002, s. 16)
1.3 ETIOLOGIE
Mezi odborníky neexistuje shoda, která neurologická nebo biochemická skute nost vyvolává hyperaktivní poruchy, N kte í auto i udávají, že genetické vlivy mohou být zjišt ny u poloviny p ípad . Jiní upozor ují na další vlivy:
• opožd né neurologické zrání
• prenatální a postnatální poškození mozku
• zvýšený spad t žkých kov a vliv radioaktivity
• otrava olovem
• vliv n kterých lék
• vliv prost edí, p edevším charakteristické rysy interakce mezi dít tem a rodi i.
Samostatnou otázkou je osobnost dít te, jeho celkový obraz, temperament, zranitelnost, plasticita nervové soustavy, podpora, která je mu dávána, schopnost adaptace, míra úzkostnosti, tolerance k zát ži apod. Je nutno brát v úvahu jak složku organickou, tak psychologickou. (Pokorná, 2001, s. 131)
Tuto poruchu je obtížné zjistit d íve než kolem tvrtého i pátého roku v ku, protože u mladších d tí obvykle nem žeme rozlišit její p íznaky, - d ti málokdy dokáží u n jaké innosti vydržet. Avšak mladší d ti nejsou nap íklad schopné sed t klidn ani u jídla nebo u pohádky a rodi e je popisují jako celkov nezvladatelné. Problémy se obvykle zviditelní, když dít za ne chodit do školy, kde se mu neda í, protože je nesoust ed né, nebo kde se kv li své hyperaktivit a impulzivit nedokáže p izp sobit ur itým t ídním pravidl m.(Train, 2001, s. 61)
1.4 P Í INY VZNIKU ADHD :
a) prenatální období - toxické vlivy, infek ní onemocn ní matky, krvácení v t hotenství, kou ení, alkoholismus, mat ina závislost na lécích atd.
b) perinatální období - porodní komplikace, p idušení pupe ní š rou, vdechnutí plodové vody, nedostatek kyslíku p i protahovaném porodu, pohmožd ní hlavy p i kleš ovém porodu atd.
c) postnatální období - úrazy, infekce (zán t st edního ucha, zápal plic, spála, zán ty mozku a mozkových blan), poruchy metabolismu atd.
(Pipeková, 1998, s. 105)
Za p í inu syndromu poruchy pozornosti spojenou s hyperaktivitou jsou nej ast ji uvád ny abnormální okolnosti v prenatálním období a v období porodu. Tedy v dob nejran jšího vývoje mozku. Jakýkoli problém v prenatálním nebo perinatálním období zvyšuje zranitelnost mozku. Mozkové struktury jsou obzvláš citlivé na nedostate né zásobování kyslíkem v pr b hu porodu. Syndrom poruchy pozornosti má dynamický ráz. Klinický obraz se v jednotlivých vývojových etapách prom uje. Obtíže syndromu však ovliv ují život dít te od samého po átku. (Pokorná, 2001, s. 82).
Ur ení p í iny je významné pro dít samotné. Je d ležité uznat, že problémy dít te nemají p í inu v jeho povaze a morálce, ale v biologických faktorech.
Práv poruchy v t chto oblastech mají za následek nepozornost, nesoust ed nost (snadnou vyrušitelnost), a neschopnost potla it nežádoucí impulzy .
Výzkum zjistil, že mozek jedinc s poruchou pozornosti nevyrábí dostate né množství n kterých transmiter , zejména dopaminu (jeden z hlavních "energizér " mozkové innosti)
Hyperaktivní syndrom se vyzna uje nedostatkem serotoninu, neurotransmiteru vyvolávajícího pocit pohody a zklidn ní..
ADHD v d tství je pom ován p evážn optikou školní kázn a známek.
Proto vystupují do pop edí p edevším dysfunkce tzv. vyšších mentálních funkcí ( pozornost, soust ed ní, v le, ešení problém , p edvídání a plánování do budoucnosti). Je pravd podobné, že ADHD jako celkové oslabení centrální nervové soustavy se netýká pouze poznávacích funkcí, ale p edur ují svého nositele také k závažným poruchám cit a nálady.
Studie EEG opakovan nacházejí u d tí s ADHD pomalé frekvence,"
útlumové" theta nebo dokonce "spánkové" delta, ve frontálních oblastech mozku. Pomalá aktivita b žn ješt vzr stá, je-li mozek vystaven úkolu.
Názory na to, co vlastn ADHD zp sobuje, se v posledním desetiletí rychle vyvíjejí v závislosti na tom, jak postupuje výzkum d di nosti a výzkum mozku. Poruchy pozornosti a impulzivita se více vyskytují u p íbuzných prvního stupn .
Ve shrnutí jsou hlavními initeli ty, se kterými již p icházíme na sv t, a již zd d né i získané. K oslabení CNS s podobnými p íznaky m že samoz ejm dojít i po narození. Neblahý vliv mají vysoké hore ky v prvních letech života (zejména hore natá onemocn ní mozku - encefalitida nebo meningitida) a úrazy hlavy (zejména ot es mozku s bezv domím).
Významný je vliv psychické a sociální stimulace v prvních letech života, zejména v rozvoji e i, ale i soust ed ní.
V sou asnosti se podíl vlivu jednotlivých faktor odhaduje takto:
• D di nost 50-70 %
• Komplikace b hem t hotenství, p i a po porodu 20-30 %
• Pozd jší vlivy 10 %
Jednotlivé vlivy se samoz ejm mohou vyskytovat pospolu. K d di né dispozici se m že p idat porodní trauma. Disponovaní jedinci mají pak i v tší sklon k nehodám a úraz m. Z klinických zkušeností m žeme vyvodit, že vliv jednotlivých rizikových faktor se kumuluje. (Tyl, s. 9)
Vývoj dít te neur ují a nedefinují pouze jeho d di né vlohy, ani neprobíhá stejnom rn , pravideln a paraleln ve všech vývojových oblastech.
V podstat musíme vycházet z toho, že zd d né vlohy se u dít te dále rozvíjejí v rámci jednozna n stanovitelné vývojové hierarchie a že jednotlivé fáze vývoje podléhají vnit ním i vn jším vliv m. Základní schopnosti se u dít te mohou dále rozvíjet prost ednictvím neustálé konfrontace dít te se sebou samým a se svým okolím. K tomu je zapot ebí mnoha malých vývojových krok , jež mohou probíhat velmi individuáln . Absence nebo zkracování nezbytných vývojových krok vede k tomu, že se objevuje opožd ní ve vývoji. Nové schopnosti se vyvíjejí jako reakce prost ednictvím neustálého p izp sobování. Tento proces integrace p ispívá k dalšímu vývoji mozku a vede k lepším strukturám organizace mozku. Další vývojové kroky jsou možné až tehdy, jsou-li zajišt ny kroky p edchozí. (Looseová, 2001, s. 40)
1.5 SYMPTOMY ADHD
ADHD se diagnostikuje podle znak chování. Americký Diagnostický a statistický manuál duševních poruch (DSM IV), který je výsledkem mnoha epidemiologických i klinických studií, podává pro stanovení diagnózy p esný vý et znak :
A. Diagnostické znaky poruchy pozornosti
1. Nedokáže dávat pozor na detaily, nebo d lá chyby z nedbalosti ve škole, v domácích pracích nebo jiných aktivitách.
2. Má potíže udržet nep etržit pozornost u úkolu nebo p i h e.
3. Vypadá, že neposlouchá, i když se mluví p ímo na n j.
4. Nedodrží, co se mu zadá, není schopno dokon it úkol do školy nebo domácí povinnosti (nikoli ze vzdoru nebo protože p íkazu nerozum lo).
5. D lá mu potíže organizovat si úkoly a innosti. Vyhýbá se, nebo nemá rádo i odkládá úkoly, které vyžadují nep etržité duševní úsilí (jako školní úkoly nebo domácí práce).
6. Ztrácí v ci, které jsou pro úkoly nebo innosti nezbytné (tj. hra ky, zadání úkolu, tužky, knihy nebo nástroje).
7. Je snadno vyrušeno vn jšími podn ty.
8. Je zapom tlivé v denních innostech.
B. Diagnostické znaky hyperaktivity a impulzivity
Hyperaktivita:
1. asto si pohrává s rukama nebo nohama, vrtí se na židli.
2. Vyskakuje ze sedadla ve škole nebo v jiných situacích, kde má sed t.
3. Pobíhá dokola nebo šplhá po v cech v situacích, kdy se nemá (u adolescent a dosp lých nemusí jít p ímo o innosti, ale o pocity neklidu).
4. Má potíže si hrát nebo jinak trávit volný as potichu.
5. Je jakoby " na pochodu", chová se jako "pohán né motorem".
6. asto p íliš mluví.
Impulzivita
1. Vyhrkne odpov , ješt než byla dopov zena otázka.
2. Je pro n j t žké ekat, až p ijde na n j ada ( nap . na p echodu na ulici, p i ekání na p estávku apod.).
3. P erušuje ostatní a ská e jim do e i
C. Výskyt a trvání p íznak
1. Trvají soustavn alespo p l roku.¨
2. Vyskytují se jak doma, tak ve škole.
3. Projevovaly se už p e sedmým rokem.
4. Snižují jeho výkon nebo sociální adaptaci ve vztazích.
(Tyl, s. 13)
Všechny tyto p íznaky se mohou vyskytovat u d tí s poruchou pozornosti spojenou s hyperaktivitou, ale u jednotlivého dít te nemusí být zastoupeny všechny - podoba každého p ípadu je jiná
Nutnou podmínkou diagnostiky poruchy pozornosti spojené s hyperaktivitou je skute nost, že p íznaky se musí projevit nejmén ve dvou odlišných prost edích. (nap íklad v mate ské škole a v rodin )
Hodnocení každého dít te by se m la opírat nejmén o t i zdroje informaci:
• rozhovor s rodi i
• vyšet ení schopností a možností dít te
• speciální vyšet ení chování dít te prost ednictvím posuzovací škály.
Cílem vyšet ení je ur it oblasti výkon , inností, ve které dít m že prokázat zlepšení a která je p ístupná terapii. (Pokorná, 2001, s. 133)
Odborníci by m li pe liv zvážit, zda dít diagnostikují jako ADHD, aniž by p edtím zkoumali, zda lze jeho chování vysv tlit i jinak. Chování d tí v r zných situacích totiž ovliv uje p íliš mnoho faktor . P íznaky ADHD asto mizí, když d ti mohou vykonávat n jakou zajímavou innost nebo když je jim v nováno více pozornosti. (Laniado, 2004, s. 24)
1.6 OBRAZ DÍT TE S ADHD
1.6.1 Hyperaktivita u d tí s ADHD
Je b žné, že se nám malé d ti zdají být hyperaktivní. Úrove pohybové aktivity u všech d tí roste do t í let jejich v ku. Po tomto roce se pohybová aktivita snižuje. Máme záznamy o tom, že d ti postižené poruchou pozornosti spojenou s hyperaktivitou byly neoby ejn aktivní již v d loze p ed narozením. N kdy jsou to dosti obtížné d ti, které hodn plá í a špatn spí.
N kdy slýcháme, že bylo t žké si dít naklonit a rozveselit ho, že nem lo rádo t lesný kontakt.
Rodi e takových d tí bývají velmi p etažení a skleslí; možná dokonce sami zápasí s vlastními p íznaky poruchy pozornosti spojenou s hyperaktivitou.. Výchova d tí, které výše zmín nému popisu odpovídají, nebude asi nijak jednoduchá a je nanejvýš pravd podobné, že tyto d ti své rodi e nezažijí zrovna v nejlepším sv tle. Raný vzorec takového vztahu by mohl mít dalekosáhlé d sledky. V tšina d tí našt stí neprožívá asné údobí svého života tak špatn . Možná že si jejich okolí všimlo, že jsou velmi aktivní a že mají potíže udržet pozornost stejn dlouho jako jiné d ti téhož v ku, jejich problémy však za nou být asto patrné teprve ve chvíli, kdy nastoupí do školy. Poprvé v život totiž po nich n kdo chce, aby z staly sed t tiše, aby se zapojily do ur itých inností a dokon ily je. Za ínají se od ostatních d tí lišit.
(Munden, 2002, s. 21)
Akceptovat dít s takovým chováním je pro v tšinu dosp lých velkým o íškem. Je to o to horší, že tyto typy d tí se odmali ka setkávají s malým p ijetím a to je práv to, co by nejvíce pot ebovaly.. Jako by se vytvá el bludný kruh – nevhodné chování vyvolá ur ité postoje dosp lých a ty znovu dít provokují k upozorn ní na sebe nevhodným chováním. (Mertin, 2003, s. 58)
1.6.2 Impulzivita u d tí s ADHD
Obecn se má za to, že klí ovým nedostatkem u ADHD je vlastn neschopnost zamezit reakci na impulz, a to jak vhodné, tak nevhodné. Hlavní problém, kterým trpí lidé s ADHD, spo ívá v tom, že tito lidé zažívají velmi vážné a všemi oblastmi pronikající potíže s impulzivitou zejména v tom smyslu, že nedokáží ovládnout své reakce na signály, podn ty nebo události nesouvisející nijak s tím, co práv d lají. Snadná vyrušitelnost, neschopnost plánovat a organizovat, nevyrovnanost, zdánlivá absolutní neschopnost p edvídat d sledky pramení v tomto smyslu z primárního problému, jímž je neschopnost pose kat. Ko enem poruchy pozornosti spojené s hyperaktivitou je relativní neschopnost zdržet se reakcí na cokoli, co je v dané chvíli nejzajímav jší nebo nejp itažliv jší. Tato impulzivita i jednání bez p emýšlení o tom, co by mohlo následovat, p sobí d tem s ADHD a jejich rodinám mnohé potíže. Rodi e musí být výjime n ostražití, aby své d ti uhlídali p ed nehodami. Klasickým p íkladem je bezpe nost na ulici. U mnoha d tí s ADHD se nedá spoléhat na to, že p jdou bez doprovodu bezpe n po chodníku jako ostatní d ti jejich v ku. Jejich rodi e v dí, že když d ti uvidí n koho nebo n co, co je upoutá, mohou vstoupit do rušné vozovky, aniž by se p edem rozhlédly, jestli n co nejede. Impulzivita m že rovn ž p inést problémy v sociálních situacích a m že zna n ztížit navázání a udržení p átelství. Tím, že takové d ti asto ská ou druhým do e i, íkají bez rozmýšlení nevhodné v ci, poš uchují druhé d ti, protože mají pot ebu to ud lat (ale asto nemají d vod), mohou zp sobit ve spole nosti hotové pohromy. A tak se stává, že dít , které zoufale touží po kamarádech, bývá odmítáno. D ti s ADHD asto mívají dobré a nevinné zám ry, p esto budí
dojem, že si v nespole enských schválnostech a jiných nežádoucích projevech libují. Jejich chování bývá asto zam ováno s opozi ními nebo asociálními iny, kdy se dít zdánliv snaží o nežádoucí chod událostí z negativních pohnutek. (Munden, 2002, s. 22)
1.6.3 Problémy s pozorností a soust ed ním u d tí s ADHD
Z vývojového hlediska lze diferencovat dv základní varianty aktivace pozornosti:
• Bezd ná, spontánní pozornost, která vychází z orienta ní reakce a je vyvolávána a upoutávány podn ty, které jsou pro jedince z n jakého d vodu samy o sob významné. Je to ta varianta pozornosti, která je pot ebná k základní orientaci v b žném prost edí, kde je t eba reagovat na nové nebo neobvyklé podn ty.
• Úmyslná pozornost už p edpokládá p edcházející rozhodnutí – zam enost na ur ité podn ty. Pozornost je v tomto p ípad asto udržována v lí. Ve školní práci se bez této varianty pozornosti nelze obejít. Úmyslná pozornost souvisí s v lí a rozvíjí se pozd ji v d tství v závislostech na vn jších vlivech, p edevším na výchov . (Blahutková, 2005, s.8)
A koli d tem s ADHD obvykle nejvýrazn jší obtíže zp sobuje jejich impulzivita a hyperaktivita, nebo v jejich d sledku výrazn “vy nívají” nad své vrstevníky, mohou mít rozsáhlé a výrazné problémy také proto, že se nedokážou delší dobu soust edit. Zejména u ení je pro n nesmírn náro né.
To platí nejen o práci ve škole, ale také o praktických dovednostech, motorických schopnostech (nap íklad nau it se plavat nebo jezdit na kole) a – což je velmi d ležité – také o osvojování komunika ních dovedností (zapojení dít te do konverzace a do skupinových aktivit). ada “neschopností”, které u d tí s ADHD pozorujeme, vzniká v d sledku neschopnosti soust edit se tak dlouho, aby pronikly do problému a nau ily se, co je pot eba. D ti asto vrozenou schopnost nau it se t mto dovednostem mají. Dokud jim však nepom žeme udržet pozornost po tak dlouhou dobu, aby to mohly ud lat,
vypadá to, že nejsou schopné to zvládnout. Cena za neschopnost koncentrovat se m že být zna ná, a to nejenom ve smyslu vzd lání a úsp chu ve škole, ale také co do schopnosti vést normální š astný život s rodinou a p áteli.
(Munden, 2002, s. 23)
1.6.4 Poruchy spánku
Potíže se spaním u d tí s ADHD se asto vyskytují, jedná se hlavn o potíže s usínáním, a probouzením se v pr b hu noci, výskyt no ních d s .
1.6.5 Poruchy pohybové koordinace
Poruchy senzomotorických funkcí jsou p ízna ným projevem. Musí se však jednat o komplex obtíží, nikoli o zaostání nebo nerozvinutí v jedné oblasti. ím více funkcí je postiženo, tím pravd podobn jší je porucha ve smyslu ADHD. Motorické poruchy jsou pro tyto d ti typické.
1.6.6 Inteligence a myšlení
D ti s ADHD bývají pr m rn , nebo i nadpr m rn intelektov vysp lé. P i vyšet eních testem IQ, který se skládá z okruh zam ených na zmapování verb Iljích a neverbálních intelektových struktur, má Dít s ADHD asto velké rozdíly ve výkonu mezi jednotlivými hodnotami v díl ích subtestech, od podpr m rných k výrazn nadpr m rným. Nejhorší výsledky jsou v testech zam ených na pozornost a bezprost ední pam , asti i oblast sociální zaostává a nekoresponduje s mentálním a chronologickým v kem dít te.
1.6.7 Poruchy osobnosti
D ti s ADHD mohou mít specifické typy chování, kterými jsou:
• Nepružnost
• Vztahova nost
• Rychlá prom nlivost nálad
• Nesnášenlivost
• Neschopnost pod ídit se autorit a obecn uznávaným pravidl m
• Špatné sebep ijetí, nedostatek sebeúcty
• Deprese
• Úzkost
(Michalová, 2007, s.49)
1.6.8 Vliv ADHD na vývoj e i dít te
ADHD má vliv nejen na osobnost dít te, ale ovliv uje také vývoj e i a tím i rozvoj myšlení. Povrchní zpracování podn t , poruchy pozornosti a pam ti vedou k opož ování vývoje e i a n kdy i k jeho omezení. Opožd né zrání nervové soustavy zp sobuje r zné typy a stupn dysgnozie, tedy nesprávného zpracování p íjmu informace. Projevuje se to jako kvalitativní i kvantitativní nedostatky ve slovní zásobn . asté jsou i další nedostatky (dysfázie). Nedostatky ve smyslovém vnímání a motorice mají za následek i asto úporné poruchy výslovnosti. Také tumultus je zp soben nedostatky ve funkci mozku, stejn jako n které typy koktavosti. S nedostatky ve smyslovém vnímání a schopností koordinovat n kolik inností najednou souvisí výskyt poruch u ení. P í inou m že být drobná poruchzamozku stejn jako nezralost a vlivy spole enské. (dyslexie a další).Nep esné vnímání se projevuje i v informacích neverbálních. astá nedorozum ní, nep esné pochopení toho, co n kdo sd luje, vede ke komunika ním neúsp ch m.
Druhotn tak n kdy vznikají poruchy chování, od nepochopení spole enských pravidel, až po spole ensky nežádoucí jevy (skákání do e i dosp lých).
(Kutálková, 2002, s. 158)
1.6.9 Obtíže d tí s ADHD v rodin
D ti s ADHD mají problémy i doma. Rodi e asti vyzkoušeli doslova všechno možné, jen aby se jejich dít chovalo lépe. Vzájemné vztahy mezi jednotlivými leny i v t ch nejpozorn jších a nejtrp liv jších rodinách mají tendenci dostávat se po adu let do výjime ného nap tí. Stejným zp sobem,
jakým ADHD úto í ve školce, p ináší pohromu i dom a postihuje lidi i majetek.
D ti s ADHD pot ebují spát mén než ostatní, v d sledku ehož jsou všichni chronicky unavení a rodi e mají na sebe málo asu. Neustálé breptání, hluk, pohyb, hádky, ni ení r zných p ístroj a všeho cenného, to je typický obrázek rodinného života, jak ho v tšinou rodi e popisují. Zdá se, že d ti nikdy nemají nic pohromad , n kdy dokonce ani jednu nepoškozenou hra ku.
Rodiny asto uvád jí, že mají vážné manželské problémy, alespo z ásti zp sobené projevy ADHD jejich dít te. Sourozenecká rivalita, problém, který se i tak vyskytuje mnoha rodinách, se m že p ítomností ADHD vystup ovat. N kdy je takových d tí v rodin více. Ostatní d ti mají problémy se s tím vyrovnat. Rodi e jsou zni ení z opakujících se stížností na chování d tí.
Rodi e mívají dojem, že se jich jiné rodiny a p átelé straní, že je chování jejich dít te vy lenilo ze spole enského života. Mohou mít pocit, že jsou neschopní, dokonce jsme se na klinikách setkali s rodi i, kterým to
ekli p íbuzní nebo odborníci. (Munden, 2002, s. 26)
1.7 VÝCHOVA DÍT TE S ADHD
1.7.1 Model pot eb malého dít te podle Langmeiera a Mat j ka:
1. Pot eba ur itého množství, kvality a prom nlivosti vn jších podn t , jež umož uje, aby se naladil na žádoucí úrove aktivit. Pro lov ka to znamená, že se nebude nudit, ani že nebude soustavn p et žován podn ty.
2. Pot eba ur ité stálosti, ádu a smyslu v podn tech. íkáme tomu smysluplný sv t. Napln ní této pot eby umož uje, aby se z podn t , které k nám prost ednictvím všech naších smysl p icházejí, staly zkušenosti, poznatky a pracovní strategie. Jde tedy o základní pot ebu umož ující u ení.
3. Pot eba prvotních citových a sociálních vztah , tj. vztah k osobám prvotních vychovatel . Náležité uspokojení této pot eby p ináší dít ti pocit jistoty a je podmínkou pro žádoucí vnit ní uspo ádání jeho osobnosti.
4. Pot eba identity, spole enského uplatn ní a spole enské hodnoty.
Z této pot eby vychází zdravé v domí vlastního já.
5. Pot eba otev ené budoucnosti, neboli životní perspektivy. (uplatn ní, uznání)
(Havlínová, 2000, s. 29)
1.7.2 Všeobecné zásady výchovy dít te s ADHD
• Pochopte problém a p emýšlejte o tom, jak se vaše dít cítí, nezastírejte nic sob ani svému dít ti
• Vymezení prost edí – pokuste se vysv tlit d sledky jeho chování, bu te však trp liví
• Stanovte dít ti d sledn ur ité meze – vaše chování musí být konzistentní, i když jeho možná vždycky není.
• Zp tnou vazbu poskytujte co nejd íve.
• Odm ujte dít za dobré chování a nekárejte ho za chování špatné – bude od vás ekat, že mu vyhubujete. Odm nou m že být t eba to, že mu n ím ud láte radost nepo ho pochválíte.
• Upravte podmínky – odstra te v ci které dít ruší, vyvád jí z kontextu.
(Kirbyová, 2000, s. 195)
1.7.3 Pé e o dít s ADHD v mate ské škole
Mate ská škola nenahrazuje výchovu v rodin , ale tím, že v ní dít pobývá podstatnou ást dne, ovliv uje vývoj dít te. V mate ské škole se dít u í jiným zp sobem sociální komunikaci, p ijímá jiné modely sociálních vztah , napodobuje jiné vzory chování, zvyká si na jiný životní styl. Do rodiny také p enáší to, co si v mate ské škole osvojí. Pod dohledem pedagog se da í eliminovat vývojové nedostatky zp sobené ADHD. Pedagogové v mate ské škole poskytnou rodi m odborné informace, doporu ení výchovných postup . Znají jejich dít z každodenního styku, což je velká p ednost oproti léka m, poradenským pracovník m. (Havlínová, 1997. s. 97)
Za logické považuji za ít plánovat innost d tí se speciálními výukovými pot ebami úvahami o vytvo ení individuálního vzd lávacího programu, který by vyhovoval pot ebám a schopnostem takového dít te.
D ležité je získat pro spolupráci na vytvá ení tohoto programu ostatní pedagogy, poradenské pracovníky, ostatní odborníky a v neposlední ad i rodi e.
Individuální vzd lávací plán je klí ovým nástrojem pro odpovídající a odbornou p ípravu na práci s dít tem se speciálními pot ebami. Tento plán je p edevším koordinace toho, co se ví o specifických pot ebách a podmínkách dít te, a dostupných zdroj školy, aby byl vytvo en smysluplný a vhodný vzd lávací program. Zajišt ní vhodného plánu je závislé na:
• porozum ní silným stránkám a pot ebám dít te
• porozum ní pro o ekávání jeho rodi
• jasných a správných informacích v materiálech dít te nebo dostupných z jiných zdroj
• vhodném materiálním vybav ení a technickém uspo ádání školy
• personální situaci školy¨
• ak ním výzkumu, který umožní u iteli stále sledovat aktuální situaci a kontrolovat dosahování cíl .
D ti se speciálními vzd lávacími pot ebami v tšinou do školy p ijdou s množstvím materiál z p edchozích léka ských nebo jiných vyšet ení.
Význam t chto zpráv je v tom, že lze podle nich stanovit pot eby dít te a specifickou pé i, kterou vyžaduje, aby se škola i u itel mohli pokud možno s p edstihu p ipravit na jeho p íchod. (Lang, 1998, s.74)
Pro vaše dít s ADHD jsou vhodná specializovaná za ízení, nebo b žná mate ská škola, která nemá ve t íd více jak 20 d tí. Zeptejte se na odbornou pr pravu u itele a popište mu specifické pot eby vašeho dít te. (Kerrová, 1997, s. 76)
1.7.4 Pedagogické zásady pro práci s dít tem s ADHD:
1. Sestavit jasný rozvrh inností a napsat pro každého srozumitelné krátké pravidlo chování ve škole nebo mimo školu.
2. Každá prudkost, vzrušení, by m la být zmírn na.
3. P i nep im eném chování dít te z stává pedagog chladný a nezvyšuje hlas.
4. Pedagog reaguje tiše, klidn , chápav a zú astn n . 5. Používá p ímé, krátké a výstižné v ty.
6. D ležité pokyny mají být u hyperkinetických d tí posíleny pomocí vizuálního nebo t lesného kontaktu.
7. St jte klidn a z sta te nete ní, když se dít za ne chovat neklidn , nap íklad se zb sile to í. Napomínat, nadávat nebo vést diskuse je v této chvíli nesmyslné ! nejlepší je po kat, až se dít uklidní, potom se teprve bavit o tom, co se stalo a o další innosti.
8. Dít je do asn pod silným vnit ním tlakem, proto se musí bez p estání kývat (houpat nohama), vyrušovat, hlu et a mluvit. Ud lejte gesto, kterým op t dít ti p ipomenete, že se má utišit.
9. Pracujte, jak je to možné, v co nejmenších skupinách.
10. Po ítat s dvojitým pracovním asem pro hyperaktivní d ti!
11. Nechejte rad ji ud lat dít jednu ást práce správn , než celou práci chybn .
12. Chyby ihned opravte, aby se již neopakovaly.
13. Odm te pohotovost, ne jenom výsledek !
14. Zesílit d ležitý pokyn m žete pomocí uchopení ramene dít te nebo vizuálního kontaktu.
15. P i silném neklidu je možné za adit uvol ovací sekvence pomocí her zacílených na t lo.
16. Chra te dít , aby se nestalo t ídním kašparem, ob tním beránkem.
17. U te d ti dávat pozor na neverbální podn ty, aby lépe udržely pozornost p i práci.
18. Když dít poruší pravidlo, nereagujte s posm chem nebo roz ilen . I když tato chyba nem že být prominuta, uv domte si, že je to jeden z p íznak jeho poruchy. Zeptejte se klidn dít te, jaké pravidlo bylo porušeno. Je-li to nutné, formulujte ho ješt jednou. Potom prove te trest, který by m l být ú inný a okamžitý. Dlouho se však o n m nesmí mluvit, co nejd íve a je zapomenut.
19. Jako trest nesmí platit žádné opat ení, které dít ti "zablokuje" životn d ležité pot eby. Dít pot ebuje být neustále povzbuzováno.. Ur ete mu
denn n jaký dosažitelný cíl a jakmile tohoto cíle dosáhne, pochvalte ho za to.
20. Dít by m lo pocítit, že se o n up ímn zajímáte.
21. Navrhn te, aby d ti ve t íd p evzaly n jakou malou zodpov dnost, kterou dob e znají a která jim d lá radost. Nechejte je pocítit, že jejich p ísp vek pro t ídu je d ležitý a povzbu te rodi e, aby to d lali také.
22. P i setkání s rodi i dít te myslete na to, že se nebudou soust edit jen na informace o dít ti. Pro jejich morálku je d ležité, aby mohli být pyšní na své dít , aby si byli jisti, že jejich dít ti rozumíte a že mu chcete pomoci. Snažte se jim sd lit co nejvíce pozitivních v cí.
23. D ležité je zejména zam it se na následující vlastnosti d tí:
24. smysl pro spravedlnost a odpušt ní, 25. pohotovost pomoci jiným a starost o n , 26. nadšení pro tvorbu,
27. láska ke zví at m a k p írod , 28. zájem otev ít se,
29. vynikající pam ové schopnosti a schopnosti myšlení, 30. odolnost proti zát ži a schopnost p ekonávat p ekážky.
31. Rodi e jsou domácí pé í o své hyperkinetické dít zpravidla p et žováni.
Proto jim zprost edkováváme co nejvíce pochopení a povzbuzení v jejich náro né výchov .
32. Rodi m, d tem a všem p íbuzným i blízkým vyjad ujeme nad ji a víru ve zlepšení chování dít te, které se m že správným vedením za adit do spole nosti stejn jako jiné d ti.
(www.pppbruntal.cz)
1.7.5 Zásady výchovy d tí s ADHD v rodin
1. Dít netrestat, obrnit se trp livostí, klidem a optimismem - s v kem t chto obtíží v tšinou ubývá.
2. Nešet it povzbuzením, pochvalou a ocen ním - za ídit v ci tak, aby je dít mohlo ud lat dob e a my je za to mohli pochválit. Motivovat je a využít jeho zájmu: asto je schopné d lat soust ed n pouze v ci, které ho zajímají.
3. Nedopustit, aby se dít nau ilo n emu nesprávn - obtížn se potom p eu uje.
4. Co nejvíce s dít tem spolupracujeme a pomáháme mu - p edejít nevhodnému chování a chybám v práci i u ení, vylou it rušivé vlivy.
To neznamená, že "zametáme cesti ky" - dít pot ebuje ur itou zát ž, aby se pozitivn vyvíjelo. Mnozí rodi e (n kdy i pedagogové), ve snaze usnadnit dít ti r zné v ci, mu poskytují medv dí službu.
5. Jakákoli innost má být spíše nárazová, krátkodobá a má se st ídat s odpo inkem a uvoln ním.
6. Je t eba dbát na to, aby m lo dít hodn pohybu (nap . aktivní sport), odreagování a vhodných her.
7. Je vhodné zabránit vzniku pocit mén cennosti a chránit dít p ed trapnými a opakovanými zážitky neúsp chu v sout žích a podobn . Vyzvedáváme jeho r zné jiné p ednosti.
8. V rodin je t eba vytvo it pohodu, klid, harmonii, ovzduší spolupráce.
Je nutno spolupracovat také se školou a výchovnými institucemi (školní družina, skaut, kroužky, pedagogicko - psychologická poradna a pod.).
(www.pppbruntal.cz)
Život s dít tem s ADHD m že být velmi náro ný. Je d ležité si uv domit, že chování dít te není chybou vaší ani jeho. Dít m že mít obrovské potíže se spln ním toho, co se od n j o ekává.. Pokud je dít p íliš aktivní, dejte mu p íležitost vybít p ebyte nou energii aktivní hrou. Je-li to
možné, vyhn te se stísn ným, chaotickým a dráždícím míst m, pokud se zdá, že vaše dít znervóz ují. Když dáváte dít ti instrukce, ujist te se, že vám v nuje pozornost. Mluvte pomalu, ud lejte pomlku po každé v t . au te se kontrolovat chování dít te, používat r zné techniky k podnícení dobrého chování a eliminování chování nevhodného. (Selikowitz, 2000, s. 102)
1.8 SYSTÉM PÉ E O D TI S ADHD
1.8.1 Odborníci, kte í se podílejí na pé i o d ti s ADHD:
• pediatr
• ostatní specialisté v nemocnici (neurolog, psychiatr)
• d tský psycholog
• speciální pedagog
• u itelky v mate ské škole
• Speciáln -pedagogické centrum
• Pedagogicko-psychologická poradna
1.8.2 D ležité informace, které m žete získat:
• Stanovení diagnózy, vysv tlení p í in a postupu lé by, odhad možného zlepšení a dalšího vývoje v etn dlouhodobého výhledu. Aktuální vliv na dít a rodinu.
• Kontakty na léka e a další odborníky, kterým lze zavolat závažn jší dotazy a obavy. Také možnost opakovaných návšt v a konzultací u odborník je velmi d ležitá.
• Knížky a informa ní brožury o problémech vašeho dít te.
• Nabídka kontakt na další rodi e, které mají dít s podobnými problémy.
• Informace o vzd lávacích možnostech vašeho dít te a o dalších dostupných aktivitách, jež by pomohly jeho rozvoji.
(Kerrová,1997, s. 30)
1.9 MOŽNOSTI VEDENÍ D TÍ S ADHD
1.9.1 Mate ská škola
Individuální pé e v rámci t ídy mate ské školy. U itel by m l mít základní v domosti a dovednosti k dané problematice, m l by vytvo it co nejlepší podmínky pro reeduka ní postupy. Dít m že být ve t íd integrováno, jsou-li zachovány a spln ny podmínky integrace.
Speciální t ídy mate ské školy. V t chto t ídách je snížený po et žák . Výuku realizuje speciální pedagog. T ídy jsou výhodné pro d ti s ADHD zejména pro menší po et d tí ve t ídách
Speciální mate ské školy. O dít se stará tým speciálních pedagog , je zajišt na speciální a individuální pé e v pr b hu celého vyu ovacího procesu. (Vítková, 2004, s. 162)
Vzd lávání d tí se speciálními vzd lávacími pot ebami, mezi které pat í i d ti s ADHD, je zakotveno v daných p edpisech:
• Vyhláška . 43/2006 Sb., kterou se m ní vyhláška . 14/2005 Sb., o p edškolním vzd lávání
• Vyhláška . 62/2007 Sb., kterou se m ní vyhláška . 73/2005 Sb., o vzd lávání d tí, žák a student se speciálními vzd lávacími pot ebami a d tí, žák a student mimo ádn nadaných
Tato vyhláška nabývá ú innosti dnem 1. zá í 2007.
• Metodický pokyn k integraci d tí a žák se speciálními vzd lávacími pot ebami do škol a školských za ízení .j. 16138/98- 24, V stník MŠMT .6/1998.
1.9.2 Možnosti nápravy pro d ti s ADHD
Psychorelaxa ní skupinky pro d ti ve v ku 5- 10 let
Prost ednictvím hry d tem umožní, aby se seznámily s blahodárnými ú inky relaxace, a p edevším aby je samy pocítily. V pr b hu skupinek dále ekají d ti jégové pozice, pohybové hry a další techniky ke snižování neklidu a stresu. (každý týden 1 hodinu)
Stimula ní skupinky pro p edškoláky
Skupinky jsou ur eny d tem p ed zahájením školní docházky, zejména pro d ti s odkladem školní docházky. Hravou formou rozvíjí jednotlivé funkce d ležité pro vstup do základní školy (nap íklad grafomotoriku, zrakové vnímání, e …). Do každé ze skupinek je za azeno p ibližn 5 d tí. . S dít tem je vždy p ítomen jeden z rodi , který je seznamován s cílem a významem provád né innosti. (1x týdn jednu hodinu) (Pedagogicko- psychologická poradna Trutnov, Horská 5, Trutnov 541 01)
Metoda BIOFEEDBACK
Biofeedback umož uje ovládat mozkové vlny. Jde o sebeu ení mozku pomocí tzv. biologické zp tné vazby. Když dostanete okamžitou, cílenou a p esnou informaci o lad ní (p ípadn "rozlad ní") svých mozkových vln, m žete se nau it, jak je uvést do souladu. Tato metoda, kterou v USA používají již p es 30 let, je nenásilná, bezbolestná a nemá žádné vedlejší ú inky.
Technika používá snímací elektrodu, p iloženou na temeno hlavy, a dv elektrody p ipevn né na uši. EEG sníma zachycuje mozkové vlny a p edává je po íta i. Po íta analyzuje signál a zajiš uje "feedback" - zp tnou vazbu.
Zp tná vazba je informace o tom, jak fungují mozkové vlny v konkrétním okamžiku.
Pr b h mozkových vln vidí dít p ed sebou na obrazovce v podob videohry, kterou hraje pouze silou své myšlenky, bez pomoci myši nebo klávesnice. Hra je ovládána inností mozku. Když nar stá aktivita mozku v žádoucím pásmu mozkových vln, je hrá odm n n úsp chem. Pokud vzr stá aktivita v nežádoucím pásmu, úsp ch ve h e mizí. Mozek postupn reaguje na motiva ní vodítka, které mu po íta poskytne tím, že ho odm uje za dobré výsledky ve h e. Tak mozek sám rozvíjí proces u ení nových, vhodn jších frekvencí mozkových vln.
Lé ba pomocí biofeedbacku má trvalé ú inky
Frekvence elektrické aktivity mozku, které se mozek biofeedbackem u í, jsou stanoveny podle v deckých poznatk o fungování mozku v ur itých stavech nebo p i výkonech. Byly odvozeny z výzkum jedinc , kte í mají optimáln fungující mozek: nap . pilot a jogín .
Lé bu poruch pomocí psychoterapie biofeedbackem doporu ují také odborní léka i, podle nichž má terapie díky zp sobu u ení trvalé ú inky. D ti jsou v rámci trénink rozd leny do speciálních program podle toho, jakou poruchou trpí. V hodinách nacvi ují za pomoci této speciální metody nap íklad koordinaci t la nebo jemnou motoriku. Hodiny jsou zam eny také na relaxa ní cvi ení, rozvíjení dovedností, tvo í nap íklad slabiky nebo zjiš ují po et slov ve v tách.
Délka tréninku záleží na závažnosti problému
" ím je problém psychologicky nebo zdravotn závažn jší, tím je trénink náro n jší. Krátkodobá terapie odpovídá zhruba 20 sezením. Délka tréninku záleží na cíli, kterého chcete u dít te dosáhnout, na závažnosti potíží dít te a na jeho v ku. ím je problém psychologicky nebo zdravotn závažn jší, tím je trénink náro n jší.
(http://www.pppbruntal.cz)
1.9.3 Nápravné programy pro d ti s ADHD
V pé i o d ti s ADHD pro zmírn ní i odstran ní nežádoucích projev daného postižení lze využít speciální stimula ní programy. Vybrány jsou zde n které z nich, které lze dob e aplikovat pro d ti p edškolního v ku.
Nápravná metodika Brigitte Sindelarové pro d ti p edškolního v ku
Sindelarová klade velký d raz na hru, která je základem pro veškeré další u ení.
Program je zam en na:
• rozvoj zrakového a sluchového vnímání
• cvi ení rozvíjející p esné vid ní a slyšení
• cvi ení rozvíjející zapamatování vid ného a slyšeného
• cvi ení rozvíjející spojování zrakových, sluchových a pohybových vjem
• cvi ení na pochopení a osvojení principu posloupnosti
• cvi ení na koordinaci pohybu úst p i mluvení a koordinaci oka a ruky
• cvi ení rozvíjející vnímání vlastního t la a prostoru.
Cvi ení je podle Sindelarové pot eba provád t pravideln alespo p l roku a to hravou a pro d ti p itažlivou formou. (Sindelarová, 2002)
Metoda Dobrého startu
Tato metoda byla vypracována v 60.letech minulého století podle francouzského vzoru Martou Bogdanovicz. eskou modifikaci zpracovala Jana Swierkoszová. Metoda sleduje rozvoj psychomotoriky ve všech aspektech v sou innosti se sférou emocionáln motiva ní a sociální a p ispívá k rozvoji e i. Základem metody je píse , od které se odvíjí vypráv ný p íb h a pohyb. Každá píse má sv j grafický vzor, který v záv ru každé lekce d ti
reprodukují spolu s hudebním doprovodem a zp vem. D ti se u í vnímat své t lo, kontrolovat a ídit držení t la, rychlost a p esnost pohyb a nap tí sval .
Program HYPO
Autorkou tohoto programu je Z. Michalová a kol. P vodn byl vypracován pro p edškolní d ti s diagnózou ADHD a pro d ti mající problémy vzniklé na podklad LMD. Vhodný je ale i pro d ti s odkladem školní docházky. Je ur en pro d ti ve v ku 5,5 – 6,5 let, ale ú inný je až do 8 let v ku dít te. V p ípad mentální retardace ho lze využít až do 4. t ídy základní školy. T žišt tohoto programu spo ívá v individuální práci rodi e s dít tem doma, kde spolu plní každý den dané úkoly. Jedná se o úkoly zam ené na rozvoj krátkodobé pam ti, vizuomotorické koordinace a zrakového a sluchového vnímání.
Program KUMOT
Tento program je ur en pro d ti s LMD ve v ku od p ti do osmi let. Je koncipován do deseti lekcí, p i emž jedna lekce probíhá vždy jednou za týden.
Lekcí se ú astní pouze d ti, rodi e p ítomni nejsou. Využívají se písn o zví átkách, jejichž autorem je P. Novák. Program je zam en na:
• rozvoj hrubé a jemné motoriky a motoriky mluvidel
• zvykání d tí na t lesný kontakt
• ovládání impulzivity
• nácvik relaxace
• koordinaci
• vzájemnou spolupráci
• otev enou komunikaci.
Program KUPOZ – metodika Pavly Kuncové
Tento program je zam en na rozvoj pozornosti.. Je vypracován na principu teorie díl ích oslabení výkonu. Tohoto programu se ú astní rodi e spolu s d tmi a t žišt programu spo ívá v domácí práci. Nutné je dodržet každodenní pravidelnost provád ných cvi ení po dobu 15 týdn . Úkoly zahrnují cvi ení na rozvoj zrakového a sluchového vnímání, pojmového myšlení a pozornosti, p i emž se obtížnost úkol stále zvyšuje. (Michalová, 2007, s.164)
Tréninkový program Y.Heyrovské
Program je zam en na odstran ní grafomotorických obtíží u d tí s ADHD a u d tí s odkladem školní docházky. Využívají se zde také techniky arteterapie a techniky relaxa ní. V rámci deseti lekcí dít provádí p edepsané tahy a tvary podle p esného rozpisu jednotlivých lekcí.
2 Praktická ást
2.1 Cíl praktické ásti
Zmapovat možnosti pé e o d ti s ADHD, propojení a spolupráci všech institucí, které se na této pé i podílejí. Sou ástí cíle je poskytnutí praktických nám t pro rodi e i pedagogy, upozornit na reeduka ní programy a nabídku speciálního p ístupu p i vedení p edškolních d tí s ADHD.
Cílem bakalá ské práce je také zjišt ní orientace u itelek mate ských škol v oblasti problematiky syndromu ADHD v závislosti na jejich pedagogickém vzd lání a porovnání pé e o d ti s ADHD v p edškolních za ízeních v závislosti na typu p edškolního za ízení.
Mezi další cíle pat í také získání uceleného obrazu možností pé e o d ti s ADHD z pohledu rodi , zvýšení informovanosti o systému pé e v našem regionu.
2.2 P edpoklady pr zkumu
• Lze p edpokládat, že informovanost rodi i u itelek b žných mate ských škol o syndromu ADHD nebude na takové odborné úrovni, jako u rodi a pedagog ze speciálních mate ských škol, p esto lze p edpokládat, že komunikace mezi rodi i a mate skou školou bude na velmi dobré úrovni. (ov ováno v dotazníku, otázka íslo 4, 5)
• Spolupráce všech odborník , kte í by se m li na pé i o d ti s ADHD podílet, nebude dle mého názoru pro všechny zú astn né vyhovující, získávání a p edávání informací se jeví asto jako nepružné.
(ov ováno v dotazníku, otázka íslo 6, 7)
• V našem regionu je kapacita speciální mate ské školy omezená, asto nem že uspokojit požadavky na umíst ní d tí s touto diagnózou.
Na b žných mate ských školách je málo u itelek s odborným speciáln - pedagogickým vzd láním, což velmi komplikuje pé i o d ti s diagnózou ADHD. (ov ováno formou rozhovor nad dotazníky, na
porad vedoucích odlou ených pracoviš p i iniciování žádosti o z ízení speciální t ídy)
Metody použité p i pr zkumu:
• Dotazník pro rodi e d tí s ADHD (uveden v p íloze . 1)
• Rozhovor s rodi i d tí
• Studium dokumentace
asový harmonogram zpracování bakalá ské práce:
• leden – zá í 2006 : orientace v problematice, shromaž ování literatury
• zá í – listopad 2006 : tvorba teoretické ásti práce
• prosinec 2006 – b ezen 2007 : výzkum a tvorba výzkumné ásti
• duben 2007 : dokon ení práce.
2.3 Popis zkoumaného vzorku
Zkoumaný vzorek se skládá ze 12 d tí p edškolního v ku ve v kovém pásmu od 5 let a 5 m síc do 6 let a 11 m síc . Tato skupina je tvo ena jedenácti chlapci a jednou dívkou. D ti navšt vují dv speciální za ízení a dev t b žných mate ských škol v Trutnov . Tém všechny d ti mají diagnostikovánu ADHD, ( u jednoho dít te pouze symptomy) absolvovaly psychiatrická, neurologická a psychologická vyšet ení. Za ú elem p ehledn jšího vyhodnocování výzkumné innosti a následného zpracování získaných údaj do tabulek a graf byly d ti ozna eny ísly od 1 do 12.
2.4 Anamnézy d tí
Dít íslo 1 – chlapec 6 let, 2 m síce
• Rodinná anamnéza:
Rodina neúplná, rodi e v rozvodovém ízení. Jediné dít
• Osobní anamnéza:
Dít z prvního t hotenství, porod bez komplikací. Motorický vývoj dít te normální, matka udává že nelezl, rovnou chodil. B žnou mate skou školu navšt vuje od t í let. Adaptace problémová, fixace na matku.
V mate ské škole se projevují velké zm ny nálad, konflikty s d tmi. Velmi vzrušivý, emotivní. Odeslán do PPP na posouzení školní zralosti. Následné vyšet ení klinickým psychologem.
• Diagnóza:
ADHD, (farmakoterapie – Nootropil), nerovnom rný vývoj osobnosti – hyperaktivní forma, p etrvávání složitého vývoje e i – velký mluvní apetit, p ekotná mluva.
Dít íslo 2 – chlapec 6 let, 9 m síc
• Rodinná anamnéza:
Rodina úplná a stabilní. V rodin jsou ješt dv starší d ti.
Otec v invalidním d chodu (diabetes), matka zdráva.
• Osobní anamnéza:
T hotenství t etí, rizikové. Porod p ed asný – císa ský ez. Motorický vývoj opožd ný oproti vrstevník m. Opožd ný vývoj e i. (od ty let v pé i logopeda). Chlapec navšt vuje od ty let Speciální mate skou školu.
• Diagnóza:
ADHD – neurologické vyšet ení, dyslalie, medikamentózní lé ba (Ritalin, Guajacuran)
Dít íslo 3 – chlapec 5 let, 11 m síc
• Rodinná anamnéza
Rodina úplná. Jediné dít . Matka v sou asné dob lé ena na psychiatrii (neshody s manželem, odlou ení, návrat zp t, problémové soužití s prarodi i v jedné domácnosti).Ve vztahu k synovi je mírná, až ned sledná. Má ochranitelský postoj. Na synovi je velmi citov závislá. Otec má v rodin v d í postavení.Ve vztahu k synovi je p ísný, až krutý. P i komunikaci se synem se projevuje velmi hlasit . Jeho jednání je autoritativní, až despotické.
• Osobní anamnéza:
První t hotenství, rizikové. Matka byla lé ena pro sterilitu. Porod na 36. týdnu. Pr b h porodu byl t žký, chlapec k íšen. Dva týdny byl v inkubátoru. Dom propušt n bez komplikací. M l nízkou porodní váhu – 2100 g. Zpo átku vývoj normální. Sed l na sedmi m sících. Nelezl, rovnou chodil, asi na t inácti m sících. istotu udržovat zhruba na dvou letech – stolice, ob as se pomo il. Samostatný p i jídle za al být asi ve t ech a p l letech. P l roku chodil do jeslí, ale pro astou nemocnost (snížená imunita, alergie na antibiotika – kožní reakce) matka z stává na radu d tské léka ky se synem doma do ty a p l roku. Rodi m byla doporu ena speciální mate ská škola kv li opožd nému vývoji e i, kterou navšt vuje dosud.
• Diagnóza:
ADHD, opožd ný vývoj, opožd ný vývoj e i – dyslalie, autistické rysy, oslabení v oblasti seriality, intermodality, zrakové a sluchové analýzy.
Dít íslo 4 – dívka 6 let, 3 m síce
• Rodinná anamnéza:
Rodina neúplná, dívenka žije pouze s matkou, na kterou je velmi citov fixovaná.
• Osobní anamnéza:
T hotenství první, bez problém , porod v termínu, porodní váha a vývoj dít te v norm . První p íznaky problémového chování zaznamenala matka až v souvislosti s nástupem do mate ské školy. Problémová adaptace,
asté konflikty s d tmi, nemluvnost.
• Diagnóza:
Z vyšet ení klinického psychologa vyplývá, že dívenka má diagnostikováno ADHD, mutismus, p etrvávající dyslalii, opožd ný vývoj e i. Vývoj rozumových schopností je nerovnom rný a v oblasti kognitivní je podpr m rný. Neurotické projevy. Je doporu en odklad školní docházky a stálá pé e klinického psychologa.
Dít íslo 5 – chlapec 5 let, 7 m síc
• Rodinná anamnéza:
Rodina úplná, v rodin je druhé mladší dít . Otec i matka nemají zdravotní problémy, mladší sourozenec lé en na alergologii – astmatik.
• Osobní anamnéza:
T hotenství první, rizikové, udržované – matka ležela od 5 m síce do porodu v nemocnici. Porod komplikovaný, chlapec p idušen, k íšen.
Porodní váha v norm . Motorický vývoj dít te - nelezl, chodil na 10ti m sících, velmi živý. Mate skou školu navšt vuje od ty let.
• Diagnóza:
Nápadná hyperaktivita a nesoust ed nost z okruhu ADHD, bez nápadn jšího snížení kognitivních funkci, mentální úrovn .
Dít íslo 6 – chlapec 5 let, 11 m síc
• Rodinná anamnéza:
Rodina úplná, první dít . Otec i matka zdrávi.
• Osobní anamnéza:
T hotenství normální, porod v termínu, porodní váha 3 650 g, vyvíjel se normáln , chodil na 13 m sících, od mala špatn spal. Od podzimu navšt vuje Speciální mate skou školu.
• Diagnóza:
ADHD, instabilita, impulsivní jednání, vývojová dysfázie, dyslalie.
Dít íslo 7 – chlapec 6 let, 4 m síce
• Rodinná anamnéza:
Rodina úplná, t i nevlastní mladší sourozenci. Matka podruhé vdaná, je v invalidním d chodu – epilepti ka. Jiné choroby se v rodin nevyskytují.
• Osobní anamnéza:
T hotenství druhé, rizikové (první dít zem elo). Porodní váha nízká – 2 700 g. Vývoj v norm , e se rozvíjí pomaleji. Poruchy spánku, p íjmu potravy. Mate skou školu navšt vuje od t í let..
• Diagnóza:
Chlapec s nerovnom rným vývojem osobnosti, symptomy ADHD – hyperaktivní forma. Opožd ný vývoj e i – doporu ena logopedická pé e, odklad školní docházky, za azení do menšího kolektivu d tí.
Dít íslo 8 – chlapec 5 let 5 m síc
• Rodinná anamnéza:
Chlapec v pé i prarodi . Matce odebrán – alkohol, drogy.
• Osobní anamnéza:
První t hotenství, porod p ed asný, nízká porodní hmotnost, chlapec dva týdny v inkubátoru. Vývoj celkov opožd ný, ve ty ech letech tém nemluvil. Motoricky mén obratný, v sociálních kontaktech zak iknutý, bojácný. Mate skou školu navšt vuje od ty let.
