TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI
Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií
Studijní program: B2612 – Elektrotechnika a informatika Studijní obor: 1802R022 – Informatika a logistika
Komparace e-learningových prostředí Comparison of e-learning environment
Bakalářská práce
Autor: Hubert Kindermann
Vedoucí práce: Mgr. Jan Berki
Konzultant: Ing. Jindra Drábková, Ph.D.
V Liberci 11. 05. 2011
3
Prohlášení
Byl jsem seznámen s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, ţe Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv uţitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Uţiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu vyuţití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne poţadovat úhradu nákladů, které vynaloţila na vytvoření díla, aţ do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s pouţitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucí bakalářské práce a konzultantem.
Datum: 11. 05. 2011
Podpis: Hubert Kindermann
4
Na tomto místě bych rád poděkoval své konzultantce Ing. Jindře Drábkové Ph.D. za nasměrování ke zpracovávanému tématu a rovněţ svému vedoucímu bakalářské práce Mgr. Janu Berkimu za trpělivé vedení, cenné rady a připomínky v průběhu celé práce.
V neposlední řadě chci také poděkovat své ţeně za morální podporu, Mgr. Dagmar Buriánkové a Mgr. Tereze Tahalové za jazykovou korekturu celé práce.
5
Abstrakt
Tato bakalářská práce porovná e-learningové systémy EduBase2, iŠkola, LMS Unifor, které by bylo moţné vhodně vyuţít na úplných základních školách nebo popřípadě na školách středních.
V první části se tato práce zaměřuje v obecné rovině na definice e-learningu s vazbou na LMS, oblasti (formy), nové směry a úlohy e-learningu. Pro pochopení souvislostí je uvedena charakteristika e-learningu, relevantních standardů, bez nichţ dnes není moţné takovéto systémy provozovat (vytvářet), a nároků na efektivní vyuţití funkčních e- learningových systémů.
Druhá část této práce je zaměřena na vlastní komparaci podle předem vybraných technických kritérií. Byl téţ vytvořen materiál (ukázka hodiny matematiky pro 9. ročník a ukázka hodiny digitálních technologií pro 6. ročník včetně ukázky testů) vhodný pro komparaci vybraných prostředí.
Klíčová slova
E-learning, komparace, Learning Management Systém, testovací prostředí, tutor
6
Abstract
The aim of this bachelor thesis is to compare e-learning systems EduBase2, iŠkola and LMSUnifor. These systems would be possible to use in all grades of elementary schools and high schools.
The first part of this thesis is discussing theoretical definitions of e-learning with the connection on LMS, locations (forms), new directions and tasks of e-learning. For better understanding of connections the characteristic of e-learning, relevant standards and requirements for effective usage of working e-learning systems are stated. These relevant standards are essential for running (creating) e-learning systems.
The second part is focused on comparison of systems according to previously selected technical criteria. The material (mathematical 9th grade lesson preview and digital technology 6th grade lesson preview, including test materials) suitable for comparing selected environments was created.
Keywords
E-learning, comparison, Learning Management Systém, testing environment, tutor
7
Obsah
Úvod ... 10
1 Definice e-learningu ... 11
2 Základní formy e-learningu ... 12
3 Technologie pouţitelné pro e-learning ... 13
3.1 Technologické formy ... 15
4 Standardy ... 17
4.1 Standard AICC ... 17
4.2 Standard IEEE ... 18
4.3 IMS Standard ... 18
4.4 Standard SCORM ... 18
5 Nové směry v e-learningovém vzdělávání ... 21
5.1 WWW – Web 2.0 ... 22
5.2 Web - rozhraní aplikací a systémů ... 23
6 Kritéria komparace ... 24
6.1 Hardwarové a systémové poţadavky, moţnosti instalace ... 24
6.2 Konfigurace systémů ... 26
6.3 Licenční a cenová politika ... 28
6.4 Modifikace designu a moţnosti jazykových lokalizací prostředí ... 32
6.5 Správa účtů – administrace ... 33
6.6 Logika - nabídky, uţivatelský komfort ... 36
6.7 Práce s výukovými materiály ... 39
6.8 Moţnosti testovacího prostředí ... 42
6.9 Ostatní funkce a výhled do budoucnosti ... 48
7 Závěr ... 51
Seznam pouţité literatury ... 55
Příloha ... 57
8
Seznam obrázků
Obr. 1: Formy e-learningu ……….……… 12
Obr. 2: Technologické formy e-learningu……….………. 15
Obr. 3: Základní pilíře standardu SCROM. ………. 18
Obr. 4: Struktura kompatibility standardu SCROM ……….……… 20
Obr. 5: Příklady klíčových slov vyjadřující pojem Web 2.0. ……… 22
Obr. 6: Výběr typu instalace – Edubase2. ……….………… 24
Obr. 7: Přihlášení a konfigurace aplikace Tutor.exe ……….………. 27
Obr. 8: Licencování systému EduBase2 a EduBase2+WEB ………. 30
Obr. 9: Uţivatelské rozhraní systému iŠkola ……….……… 35
Obr. 10: Schematické znázornění pracovních částí EduBase2 ………. 36
Obr. 11: Modul LMSUnifor, seznam prací studentů ……… 40
Obr. 12: Modul iŠkoly, komunikace SMS ……… 46
Obr. 13: Modul LMSUnifor, knihovna souborů ……… 49
Seznam tabulek
Tab. 1: Technologie pouţité pro e-learning ……… 14Tab. 2: Licencování systému LMS Unifor ……… 29
Tab. 3: Bodový zisk při hodnocení testu metodou Body za otázku……… 44
Tab. 4: Bodový zisk při hodnocení testu metodou Body za odpověď……… 45
Tab. 5: Závěrečné hodnocení systémů: iŠkola, EduBase2, LMSUnifor………… 51
Seznam příloh
Obr. 14: Síťová instalace na server – EduBase2 ……… 54Obr. 15: Tutorská část LMSUnifor – práce se studijním materiálem ……… 55
Obr. 16: Výukový modul systému iŠkola – práce s testy ……… 56
9
Seznam symbolů a zkratek
ANSI – American National Standards Institute
AIIC – Aviation Industry Computer-Based Training Committee CBT – Computer Based Training
CEN – European Committee for Standardization CMS – Content Management System
FAQ – Frequently Asked Questions GLC – Global Learning Consortium HTML – Hyper Text Markup Language HTTPS – Hypertext Transfer Protocol Secure
IEEE – Institute of Electrical and Electronics Engineers IMS – IP Multimedia Subsystem
ISO – International Organization for Standardization LMS – Learning Management System
MySQL – My Structured Query Language PDF – Portable Document Format PHP – Hypertext Preprocessor RIA – Rich Internet Application SCO – Sharable Content Object SQL – Structured Query Language
SCROM – The Sharable Courseware Object Reference Model RTE – Run-time Environment
RAID – Redundant Array of Independent Disks XML – eXtensible Markup Language
XHTML – eXtensible Hyper Text Markup Language WBT – Web Based Training
WCM – Web Content Management WWW – World Wide Web
10
Úvod
Svět kolem nás se za posledních pár let významně změnil a dále se měnit bude.
Moţnosti nových technologií a informací se zvyšují velmi rychle a na jedince jsou kladeny poţadavky, aby si nejen udrţel, ale i neustále zlepšoval své znalosti a dovednosti. Pro dosaţení úspěchu je poţadováno neustálé zvyšování výkonnosti, zvládání nových situací a vykonávání nových činností.
Přínos e-learningu můţe být značný, pokud je zvolen správný přístup. Nové pokročilé technologie kombinované se spolehlivými klasickými strategiemi umoţňují, aby učení mělo adresný, interaktivní a poutavý proces, který je integrován do kaţdodenního ţivota studenta (ţáka). Tato integrace pak umoţňuje skutečné zvyšování efektivity učení. Učení je proto nyní více neţ kdy jindy jedním z klíčů k úspěchu.
Mnoho firem a organizací proto stále častěji hledá nebo bude v nejbliţším období hledat řešení v e-learningu.
E-learningové prostředí by mělo teoreticky zvyšovat efektivitu učení za mez, které je člověk schopen dosáhnout klasickým vzděláváním za vedení pedagoga nebo lektora. Porovnáme-li vzdělávání s klasickým pedagogem, umoţňuje e-learning zasáhnout větší mnoţství studentů, ale i zaměstnanců firem s niţšími náklady.
Cílem této práce bylo nalézt odpovědi na technické otázky spojené s vhodnou volbou pro pořízení takového systému. Abychom mohli na takovéto otázky odpovědět, je rozumné si stanovit předem jistá kritéria, pomocí kterých budeme později schopni na většinu kladených otázek odpovědět. Mohli bychom si například klást následující otázky:
Jaké hardwarové poţadavky bude potřeba splnit?
Jaké budou systémové nároky?
Co licenční a cenová politika?
Bude moţné e-learningové prostředí vhodným způsobem přizpůsobit či změnit design?
Do úvahy nebyly brány open source prostředí, ale naopak komerční produkty, kterých je v současné době na trhu nepřeberné mnoţství.
11
1 Definice e-learningu
Dnes jiţ existuje celá řada definic, které se uplatnily v různých dobách. Vzhledem k dynamickému vývoji technologií a e-learningu samotnému se často od sebe liší.
K nejvýstiţnějším definicím patří následující:
E-learning je výuka s vyuţitím výpočetní techniky. [1]
E-learning je forma vzdělávání vyuţívající mutimediální prvky, prezentace a texty s odkazy, animované sekvence, video snímky, sdílené pracovní plochy, komunikaci s lektorem a spoluţáky, testy, elektronické modely procesů v systému. [2]
E-learning zahrnuje jak teorii a výzkum, tak i jakýkoliv vzdělávací proces, v němţ jsou v souladu s etickými principy pouţívány informační a komunikační technologie pracující s daty v elektronické podobě. Způsob vyuţívání prostředků ICT a dostupnost učebních materiálů jsou závislé především na vzdělávacích cílech a obsahu a charakteru vzdělávacího prostředí, potřebách a moţnostech všech aktérů vzdělávacího procesu. [3]
Z výše uvedených definic vyplývá, ţe e-learning v sobě integruje mnoho klíčových aktivit. Tyto aktivity mohou, ale nemusí, být propojené do uceleného systému. Mohli bychom se domnívat, ţe musí jít vţdy o ucelené kurzy a propracované nástroje učení.
Můţe však jít pouze o doplnění prezenční výuky jako tomu je například u základního vzdělávání. Vhodných nástrojů pro informační a komunikační technologie je celá řada, např. komunikace pomocí diskuzních fór, e-mailů, chatů, nebo umísťování studijních materiálů na internetu (intranetu) a v neposlední řadě také různé synchronní a asynchronní komunikační nástroje. Z vhodnosti vyuţití komunikačních materiálů vyplývá, ţe je rozumné tyto nástroje integrovat. Pro takovouto integraci dnes slouţí specializované aplikace pro řízení procesů, tzv. LMS.
Třetí výše uvedená definice nám naznačuje, ţe zúţení e-learningu není moţné aplikovat pouze na praktické otázky implementace moderních technologií v různých formách vzdělávání. Studium problematiky prostředí a současně empirický výzkum by se měl stávat také součástí e-learningových prostředí. Cílem takového studia a výzkumu by mělo být poznání reálného stavu e-learningu.
Při definování e-learningu se většinou neberou v úvahu etické otázky. Vyuţívání moderních technologií však s sebou přináší celou řadu takových otázek. Mezi negativní
12
stránky patří takzvané elektronické podvádění, které je v současné době nejrozšířenější.
Nemusí vţdy jít jen o negativní jevy. Můţe jít o problematiku licencování softwarových zdrojů, dále pak o problematiku autorských práv, ale i o etická pravidla komunikace a zachování soukromí.
V současné době se také velmi často hovoří o skupinách lidí různě znevýhodněných. U těchto skupin dochází ke specifickým potřebám (nárokům), kdy mohou studovat vybrané obory právě díky nově se vyvíjejícím (asistivním) technologiím. Jde tu především o technologie, které jsou vytvořeny a aplikovány tak, aby mohly tyto problémy vyřešit.
Na e-learning lze hledět jako na vzdělávací proces, nebo jako na soubor pro podporu vzdělávacího procesu. Někteří autoři pak uvádějí pojetí syntetické, kdy dochází ke spojení procesu, technologií a počítačových sítí.
Tento druh vzdělávání má mnoho výhod, ale samozřejmě má i své nevýhody.
Mezi výhody patří relativně snadný přístup k informacím, efektivnost výuky, aktuálnost informací a moţnost jejich inovace, multimedialita, interaktivita, propracovaná verifikace, moţnost individuálního tempa při samostudiu a výhodou jsou téţ komunikační moţnosti.
K nevýhodám patří závislost na technologickém zabezpečení, standardizace, náročnost tvorby obsahu, nevhodnost pro určité studenty. Někteří potřebují mít text před sebou, aby do něho mohli zasahovat, dělat si poznámky. Stejně nevhodný je pro určité oblasti vzdělávání, například nelze jej funkčně vyuţít jako podpůrný nácvik dovedností.
2 Základní formy e-learningu
Obr. 1: Formy e-learningu
On-Line
E-learning
Off-line
Synchronní Asynchronní
13
Online e-learning představuje vzdělávání vyuţívající existence určitého typu sítě. Tyto sítě mohou mít podobu intranetu – lokální počítačové sítě, internetu – globální počítačové sítě nebo sítě mobilní. Studující pak mají přístup k vzdělávacím obsahům, jako jsou digitální skripta, elektronické distanční texty, fotogalerie, archivy animací a další.
Jak je zobrazeno na obrázku (obr. 1), má on-line forma dvě další základní podoby: synchronní a asynchronní. U synchronní formy je poţadováno neustálé připojení k síti, a tak mají studující moţnost komunikovat se svými učiteli (tutory) v reálném čase. V praxi jsou v daný okamţik přítomni jak tutoři, tak ţáci. Jde o komunikaci typu chatu, ICQ, virtuálního telefonování či videokonference.
Asynchronní podoba online e-learningu nevyţaduje účast tutorů a ţáků v tom samém čase. Studující komunikují s tutory prostřednictvím zpráv na diskusním fóru, nebo zprávy posílají v podobě e-mailů.
Off-line e-learning naopak nevyţaduje připojení počítače k jinému prostřednictvím počítačové sítě nebo internetu. Studující získávají materiály prostřednictvím paměťových nosičů (CD-ROMů, DVD-ROMů). Tato cesta je velmi často vyuţívána při domácí přípravě ţáků, kteří pracují s výukovými programy.
E-learning, který vyuţívá výukové programy společně s prezenční výukou, vytváří kombinaci, kterou označujeme jako blended learning – smíšené vzdělávání.
3 Technologie pouţitelné pro e-learning
Moţnosti, jak rozdělit technologie uţívané pro distribuci vzdělávacího obsahu v prostředí e-learningu, jsou velmi rozmanité, a tak jsou v této práci uvedeny jen ty nejběţnější typy. Jsou rozděleny do čtyř základních kategorií (tab. 1) podle druhu média (tisk, audiotechnologie, videotechnologie a počítačová technologie), které informace přenáší. Některé uvedené technologie své kategorie přesahují. V následující tabulce jsou uvedeny jednotlivé výhody a nevýhody pro vybrané technologie. Příkladem přesahu technologií tak můţe být například videokonference, kterou můţeme uskutečnit i za pomoci počítače a internetu.
14 Tab. 1: Technologie použité pro e-learning
Typ technologie Výhody Nevýhody
(internet) webové vzdělávání moţnost zahrnutí multimédií, přístup odkudkoliv,
interaktivnost,
velmi snadné aktualizace
nutnost počítače
problém s financemi (SW), nutnost konektivity (přístupu), občasné hardwarové problémy
sluţba elektronické pošty /e- mail/ (internet)
flexibilnost, interaktivnost
různorodý (odlišný) software
sluţba online chatu (internet) oboustranná interaktivity, přímá zpětná vazba
nutnost podobnosti softwaru, časová synchronizace, nutnost hardwaru
televize (přenos audio/video signálů)
snadná pouţitelnost, téměř 100% dostupnost, moţnost archivace (nahrávka),
audiovizuální prvky
vysoké náklady (produkce), nutnost hardwaru,
neinteraktivnost, nutnost časového plánu
mikrovlnná konference (mikrovlnné systémy přenosů informací)
realističnost,
moţnost interaktivity, levná (relativně)
přímá viditelnost, dosah (limitovaný), nutnost časového plánu satelitní videokonference
(satelitní přenosy signálů )
realističnost, moţnost interaktivity
drahý hardware, nutnost časového plánu
videokazeta (přenos audio/video signálů)
levné, dostupnost, moţnost kopie, audiovizuální prvky
zastaralé, sloţitost nahrávání, neinteraktivnost, nutnost hardwaru, aktualizovatelnost audio konference (přenos
audio signálů)
levná,
snadná realizovatelnost
absence vizuálních prvků, neinteraktivnost,
nutnost hardwaru audio kazeta (přenos audio
signálů)
levná, dostupnost, snadné kopie
neinteraktivnost,
absence vizuálních prvků
hlasová pošta (přenos audio signálů)
snadnost uţití, moţnost interaktivity
omezenost délky záznamu, absence vizuálních prvků
tiskárny, plotery (tisk) levný materiál, přenositelnost, studium (pohodlné, kdekoliv), dostupnost
neinteraktivnost, zapojení smyslů (omezené), čtenářské schopnosti, aktualizovatelnost
15
WBT
CBT LMS LCMS
OFF - LINE ON - LINE
3.1 Technologické formy
Technologický vývoj (obr. 2) lze rozdělit do několika základních forem.
Obr. 2: Technologické formy e-learningu
CBT
Studijní materiály byly distribuovány na paměťových nosičích typu CD-ROM a jen minimálně se vyuţívaly počítačové sítě. Tak vypadaly počátky elektronického vzdělávání. Charakteristickými představiteli vzdělávání podporovaného počítači byly různé výukové hry, simulace a v neposlední řadě i samotné výukové programy.
Nevýhodami této formy byla nemoţnost aktualizace výukového obsahu, absence komunikace s autory a vysoké náklady na tvorbu materiálů. K tvorbě takových materiálů se dostala firma Macromedia a začala tak vyvíjet programy, které primárně slouţily k tvorbě CBT. Mezi nejúspěšnější nástroje pro tvorbu multimediálních doplňků dnes asi patří Macromedia Flash MX. [9]
WBT
Pro zkratku WBT bychom mohli pouţít formulaci „vzdělávání vyuţívající webových- síťových technologií“. Kurzy, které jsou distribuovány pomocí této technologie, vyuţívají Internet (intranet). Tento druh vzdělávání umoţňuje realizovat komunikaci jak na synchronní (chat, video či autokonference, netmeeting), tak i na asynchronní úrovni (e-mail, diskuse, messengers). Tato technologie má také jistou nevýhodu v tom, ţe není standardizována. Neexistují tak ţádná pravidla (závazná) pro strukturu kurzů. Rozvojem této technologie se začaly objevovat poţadavky na administraci a řízení takových kurzů.
Začalo se tak vyvíjet komplexnější řešení pro on-line vzdělávání. V té době se objevují první systémy pro řízené vzdělávání, tzv. LMS (Learning Management Systém).
Nechceme-li investovat finanční prostředky do nákupu nebo vývoje LMS, je moţné vyuţít jednodušší řešení, a to nám nabízí právě WBT. Znamená to vyuţití některého autorského nástroje firem Macromedia, 4System apod. [9]
16 CMS
Systém správy obsahu je přirozeným rozšířením a nadstavbou systému správy dokumentů. Rozvoj CMS je zaloţen především na sluţbě internetu WWW a poţadavcích jednoduše publikovat informace z různých zdrojů (databází, dokumentů) přímo jejich autory, a to dokonce bez znalosti technologií internetu. Do další takové kategorie spadají například různé radakční systémy, publikační systémy nebo WCM. [9]
LMS
Jde o řídicí výukový systém neboli o systém pro řízení výuky, tedy aplikace řešící administrativu, ale také organizaci výuky v rámci e-learningu prostředí.
LMS jsou aplikace, které v sobě integrují zpravidla nejrůznější on-line nástroje pro komunikaci a řízení studia. Příkladem mohou být různé typy elektronických nástěnek, diskusní fóra, chaty, tabule, evidence a další. Zároveň studentům umoţňují přístup k učebním materiálům či výukovým obsahům v on-line nebo i off-line verzi.
LMS aplikace se velmi rozšířily od těch jednoduchých přes nejrůznější LMS z akademické sféry aţ po rozsáhlé a sloţité komerční aplikace typu Adobe Connect, Fronter nebo Blackboard. Řada LMS je šířených i jako free nebo open source software.
Příkladem můţe být asi nejznámější systém Moodle. Zajímavou alternativou serverově orientovaných LMS jsou i P2P e-learningové aplikace. Mezi běţné funkce takovýchto systémů řízeného vzdělávání můţeme povaţovat moduly:
evidence a správa ţáků, evidence a správa kurzů, katalog výukových kurzů a objektů, správa studijních plánů, evidence hodnocení ţáků, testování a přezkušování ţáků, správa přístupových práv, komunikační nástroje, autorské nástroje k vytváření výukových kurzů a objektů nebo úloţiště výukového obsahu.
Pro všechny tyto funkce je důleţitý poţadavek na jejich přenositelnost a standardizaci. LMS by měl být otevřený a schopný snadno a rychle začlenit výukový obsah, vytvořený například před zavedením LMS. Mezi standardizované formáty výukových jednotek patří např. SCORM, AICC, IMS a IEEE. [9]
17
4 Standardy
Jedna z vlastností, které dělají standard standardem je jeho všeobecná uznávanost.
Existuje celá řada národních i nadnárodních standardizačních organizací, které dávají jednotlivým standardům jistou potřebnou váhu. Mezi neuznávanější organizace patří mezinárodní organizace ISO, ANSI, IEEE, CEN. Standardů, které se týkají oblasti elektronické podpory e-learningu je zatím velmi málo. Jde totiţ o dynamicky se rozvíjející oblast. Na druhé straně je relativně mnoho specifikací a různých aplikačních profilů, jeţ mají v praxi podobnou úlohu jako standardy. V mé práci stručně popíši pouze dva nejznámější standardy AICC a SCROM. Jedná se o aktuálně pouţívané standardy, které se zdají být slibné s výhledem do budoucnosti, alespoň pro standard SCROM je to velmi pravděpodobné.
4.1 Standard AICC
Tento standard vznikl původně pro letecký průmysl. Následně se tak rozšířil jako jeden z nejpouţívanějších standardů v e-learningu. Tento standard velmi restriktivně a konkrétně určuje, jak má fungovat výměna výukových materiálů mezi kurzy a systémy, jak se mají uchovávat data o výsledcích apod. S ohledem na význam pro dnešek jde spíše o historický standard. Přesto existuje určité mnoţství LMS hotových obsahů, ale i vývojových nástrojů, které tento standard stále podporují. Pořídíme-li si LMS nebo vývojový systém, je stále vhodné vyţadovat i podporu AICC.
Obsah podle AICC se dělí na spustitelné jednotky (assignable units). Pokud budeme pracovat s LMS, tak bychom tyto spustitelné jednotky nazvali lekce. Z hlediska LMS je tato jednotka dále nedělitelná. Tyto spustitelné jednotky obsahují většinou ucelený výklad sestávající z řady stránek nebo kapitol. Vyjma vlastního obsahu je do těchto jednotek integrováno ovládání pro navigaci v lekci. Tyto spustitelné jednotky lze skládat do kurzů a ten pak následně volitelně členit na bloky, které mohou být hierarchicky ve více úrovních. Při vkládání AICC kurzů do LMS by měl kurz obsahovat soubory popisující strukturu kurzu, parametry lekcí a podmínky průchodu. Jedná se o soubory s příponami typu: *.au, *.crs, *.cmp, *.cst, *.des a *.pre. (LMS by měl mít schopnost tyto soubory importovat). U AICC lze získat certifikaci, ţe produkt (LMS, obsah) vyhovuje AICC standardu. Certifikační proces je poměrně nákladný. Pro
18
PŘIZPŮSOBIVOST
PŘISTUPNOST
DOSTUPNOST
ZNVUPOUŢITELNOST
TRVANLIVOST
SCROM
INTEROPERABILITA
podrobnou analýzu standardu doporučuji prostudovat dokumentaci (http://www.aicc.org). [9]
Avšak při koupi jiţ hotového obsahu je doporučeno vyţadovat standard SCORM.
Přináší to hlavně výhody pro samotné uţivatele obsahu.
4.2 Standard IEEE
Mezi další respektovaný standard patří StandardEurope, zaměřený na standardizaci Evropy s vyuţitím IEEE. Přístup ke standardům IEEE je placený, proto se často vyuţívají reprodukovaně v podobě vyšších standardů např. SCROM. [9]
4.3 IMS Standard
IMS podporuje v rámci IMS GLC organizace s cílem navrhovat standardy pro výměnu dat v oblasti e-learningu, zaloţené na XML. IMS standard obsahuje mnoţství specifikací, jako je přístupnost, metodická kvalita, přistup k digitálním informačním zdrojům apod. [9]
4.4 Standard SCORM
V současnosti je pravděpodobně nejpouţívanějším standardem v e-learningových systémech standard SCROM. Přináší významně nový pohled na strukturu obsahu oproti standardu AICC. [10] Tento standard odpovídá na otázky typu:
Co distribuovat?
Jak to distribuovat?
A v jakém prostředí?
Základní principy standardu SCORM (obr. 3) bychom mohli shrnout do několika klíčových bodů:
Obr. 3: Základní pilíře standardu SCROM
19
Přístupnost (Accessibility): schopnost nalézt a zpřístupnit komponenty vzdělávání (vzdělávací objekty, kurzy, moduly apod.) ze vzdálených míst a dodat je na mnoţství dalších lokací (tam, kde se nachází například internet).
Přizpůsobivost (Adaptibility): schopnost upravovat komponenty individuálním a organizačním potřebám.
Dostupnost (Affordability): schopnost zvyšovat efektivitu a produktivitu vzdělávání sníţením času a výdajů spojených s dodávkou vzdělávacích obsahů (cenově dostupné vzdělávání).
Trvalost (Durability): schopnost snášet technologický rozvoj a změny bez nutnosti drahého redesignu, rekonfigurace nebo opětovného programování.
Interoperabilita (Interoperalibity): schopnost přebírat vzdělávací komponenty vyvinuté v různých oblastech a pouţívat je opětovně i na jiných platformách (například interoperabilita mezi různými LMS či WBT).
Znovupouţitelnost (Reusability): flexibilita pro začleňování vzdělávacích komponentů v jiných aplikacích a kontextech. SCORM je objektovým standardem, SCORM objektů lze vyuţívat v různých uţivatelských prostředích bez ztráty specifických vlastností. [10]
Jde o standard, který ve svém vývoji zahrnuje pravděpodobně všechny nejdůleţitější a nejkvalitnější vývojové e-learningové standardy. Oproti standardu AICC přináší SCROM významně nový pohled na strukturu obsahu. Je důleţité důsledně ověřovat, zda je standard podporován. Při rozhodnutí pořídit si LMS, vývojový systém či nějaký typ obsahu bude nutné tento standard vyţadovat. Podle tohoto standardu se obsah skládá z učebních objektů nazývaných SCO (Shareable Content Object). Takovýto učební objekt je jednotka libovolné velikosti obsahující určitou výukovou informaci. Můţe se také skládat z jiných učebních objektů, jako je například jedna věta, obrázek, animace, video, komplexní struktura sestávající z řady textů a multimediálních prvků, ale i z celého kurzu. Kaţdý takový učební objekt je sloţen z výukového obsahu a z popisných dat (meta-dat), která učební objekt pak blíţe specifikují. Popis jeho vnitřní struktury se ale skládá i z jiných učebních objektů. Absenci navigace v kurzu mezi učebními objekty tu zprostředkovává SCORM kompatibilní LMS. Ten musí mít ovšem integrován přehrávač SCORM kurzů takzvaný SCORM RTE. [6]
20
Pokud chceme vloţit SCORM kurz do LMS, musí poţadovaný kurz obsahovat soubor imsmanifest.xml. Ten popisuje vnitřní strukturu kurzu a LMS by měl mít schopnost tento soubor importovat.
Pohled standardu SCORM na strukturu kurzu (obr. 4) je výrazně odlišný neţ pohled standardu AICC. Předělat hotový AICC kurz na SCORM by znamenalo celý kurz redesignovat a technicky zásadně modifikovat. Výrobce takových kurzů a vývojových nástrojů si to můţe usnadnit tak, ţe označí celý kurz jako jeden učební objekt, který jiţ není uvnitř dále dělen na další učební objekty. To sice neodporuje standardu SCORM, který nic neříká o velikosti učebních objektů, ale odporuje to základní myšlence dělení obsahu na takové části. Takto vyrobené kurzy většinou nepracují z uţivatelského hlediska zcela korektně v prohlíţeči LMS (SCORM RTE), protoţe funkcionality, které nabízí prohlíţeč (navigace v kurzu, zobrazení obsahu, poznámky…) jsou duplicitně integrovány přímo v obsahu. U LMS se doporučuje zkontrolovat, zda umoţňuje importovat soubor imsmanifest.xml. Je-li tento import úspěšný, zobrazí se struktura kurzu včetně všech SCO. LMS by měl mít kvalitní prohlíţeč SCORM obsahu (SCORM RTE) nabízející uţivatelsky příjemnou navigaci mezi SCO, nebo nadstavbové funkce (například záloţky).
Obr. 4: Struktura kompatibility standardu SCROM
21
Ověření a podrobnou analýzu, zda produkt skutečně vyhovuje standardu SCORM, je moţné si bezplatně ověřit (SCORM Conformance Test Suit, http://www.adlnet.org) a otestovat vlastními silami.
5 Nové směry v e-learningovém vzdělávání
V posledních letech zaznamenal e-learning po rychlém technologickém boomu zpomalení svého vývoje. Tato situace byla dána zejména snahou zaměřit se na tvorbu obsahu e-learningu, protoţe e-learningových vzdělávacích prostředí bylo jiţ vytvořeno dostatek a nebylo nutné investovat do vývoje dalších. Na trhu se objevila řada zajímavých i cenově dostupných LMS jak na bázi ryze komerční, tak na bázi open source.
Vývoj webových technologií však mílovými kroky postupuje dále, zejména ve prospěch Web 2.0, systémů 3D virtuálních prostředí či sociálních sítí. Postupně došlo k decentralizaci informací v rámci různých vzájemně propojitelných platforem (zejména díky Web 2.0). To také znamenalo zvýšení přístupnosti uţivatelů k informacím. Ti je pak mohou snadno, efektivně a rychle šířit dále. Představme si například, jak snadné je sdílet video umístěné na portál YouTube (například prostřednictvím blogů, sociálních sítí atd.).
Postupně také dochází k převodu běţných desktopových aplikací (například kancelářských programů) do online webových prostředí. V rámci webu odpadá nutnost cokoli kamkoli instalovat, vše je jednoduše dostupné na webu pomocí webového prohlíţeče a to nezávisle na konfiguraci PC či notebooku, nezávisle na operačních systémech. Pomocí webu se snadno dostanete k oblíbeným kancelářským aplikacím na adrese http://office.microsoft.com/cs-cz/web-apps/ [7] (MS Word, MS Excel, MS PowerPoint), k plánovacímu kalendáři, k virtuálnímu harddisku, ke komunikačním nástrojům typu instant messenger (ICQ, Skype) atd.
Dalším fenoménem posledních let je také přenos a ukládání osobních informací do webových prostředí. Uţivatelé aplikací Web 2.0 a sociálních sítí (Facebook, Twitter apod.) si často ani neuvědomují, co vše mohou zveřejněné osobní informace (například fotografie, jméno a příjmení osob, telefonní číslo atd.) způsobit a jak snadno je lze zneuţít. Uţivatelé sociálních sítí nevnímají jejich nebezpečnost, ačkoli jsou sociální sítě právě pro svou snadnou zneuţitelnost těchto typů informací kritizovány.
22
V současnosti jiţ standardní LMS systémy nestíhají sledovat výše uvedené trendy. LMS systémy jsou totiţ velmi často uzavřenými webovými prostředími bez moţností vzájemného sdílení informací v rámci aplikací Web 2.0. Tato uzavřenost je přesně opakem současného trendu totální otevřenosti technologií i obsahu. Aby tedy LMS přeţily současné trendy vývoje online aplikací, je nutné přebudovat je do podoby otevřených prostředí, která jsou schopna pracovat s informacemi z externích zdrojů, a zároveň jim umoţňovat sdílení informací. E-learning je třeba transformovat do podoby neformálního vzdělávacího prostředí s moţným vývojem (ze strany uţivatelů i administrátorů), tj. nevnímat jej pouze jako strohé technologicky limitované prostředí webových stránek, na kterých je práce studenta omezena pouze na vyplňování testů či psaní seminárních prací. Je třeba si jej představit jako prostor pro skutečně interaktivní výuku, který umoţňuje široké spektrum aktivit (směrem od studenta i ke studentovi). Jiţ dávno nedostačuje představa o interaktivitě na bázi multimediální animace umístěné v distančním studijním textu! Interaktivní e-learning si představme spíše jako online hru, ve které uţivatelé vytvářejí a budují vzdělávací obsahy pod vedením tutora, vytvářejí zajímavé a atraktivní projekty, které spojují video, obraz, zvuk, 3D (například Google Earth prostředí, Web 2.0 aplikace, prostředí pro kresbu, mentální mapování atd.). Těchto nástrojů naleznete na internetu velké mnoţství a většina z nich je dostupná opravdu zdarma.
5.1 WWW – Web 2.0
V současné době se velmi často setkáváme s tímto pojmem. Jde o technologická rozšíření, pomocí nichţ můţe prohlíţeč zpracovávat dodatečný kód RIA. Tento kód je reprezentovaný technologiemi, jako je například AJAX, Flash a SilverLight (obr. 5).
Hledisko, které je však podstatně významnější, se orientuje na přístup uţivatelů k webu.
Původně pasivní přístup uţivatelů, kdy uţivatel byl pouze jakýmsi čtenářem, dnes přechází k výrazně kooperativnějšímu způsobu vyuţívání webu. Pojem Web 2.0 je znázorňován pomocí klíčových slov typu: Web Standards, OpenAPIs, Mobility, Blogs, CSS Diesign a dalšími viz názorný obrázek. [8]
23
5.2 Web - rozhraní aplikací a systémů
Uţivatelská rozhraní aplikace jsou vlastně data, která slouţí uţivateli pro zobrazení v prohlíţeči. Počátek této sluţby byl spojován hlavně s tzv. hypertextovým systémem.
Obr. 5: Příklady klíčových slov vyjadřující pojem Web 2.0.
Na rozdíl od knihy není hypertext omezen linearitou, a tak obsahuje odkazy (uvedené v tom samém nebo jiném souboru), a uţivatel si sám zvolí trajektorii v textu, po které se bude pohybovat. Hypertext se neomezuje pouze na texty, ale většinou obsahuje obrázky, zvuky, videa apod. Pro vlastní popis hypertextu se vyuţívá značkovací jazyk HTML nebo jeho nové transformované ekvivalenty jako je XHTML.
Pro zkvalitnění směřoval další rozvoj do popisu uţivatelského rozhraní a do komplexnějšího zpracování programového kódu na straně serveru. Jako prostředky pro zkvalitnění vzhledu se uţívají kaskádové styly CSS. Rozšíření webového serveru o vhodná rozhraní bylo reakcí na skutečnost, ţe webový server byl schopen spolupracovat pouze se souborovým systémem. Prostřednictvím takto vzniklých rozhraní byl schopen webový server plnit poţadavky dalším technologickým komponentám (CGI, ASP, PHP nebo JSP). Postupně jsou tak připravovány vhodné předpisy zpracování a ty pak na základě poţadavků generují data pro uţivatele. Je tak umoţněno webu tvořit uţivatelské rozhraní libovolné aplikaci – webová aplikace.
Společnou vlastností je nahrazení klasického rozhraní aplikací, původně reprezentované samostatným klientským programem prostřednictvím webu. Příkladem mohou být systémy jak e-learningové, systémy kancelářských aplikací Google Docs nebo objednávkové systémy elektronických obchodů.
Focus on Simpicity
Joy of Use Folksonomy
Recommendation
AJAX Wikis
The Long Tail Social Software
RSS
Web 2.0
MobilityVideo
DataDriven
Standardization
Usability
24
6 Kritéria komparace
Kritérií pro takovýto typ komparace můţe být velké mnoţství. Jaká kritéria vlastně zvolit? Na tuto otázku je jen velmi obtíţná odpověď. Mohli bychom se zabývat například pouze hardwarovými kritérii nebo naopak pouze softwarovými. V takovém případě uspokojíme ovšem jen určitý okruh zájemců. Je proto vhodné vybrat více vhodných kritérií, která by komplexněji popsala vybrané e-learningové systémy.
Postupně bych tedy popsal relativně větší mnoţinu kritérií, která by mohla dát uspokojivé odpovědi na otázky, které je moţné si klást v souvislosti s e-learningovými systémy. Získal jsem postupně hodně zajímavého materiálu, který je vhodný pro takovou komparaci právě studiem tří e-learningových prostředí uvedených v abstraktu této práce. Na úplném začátku jsem se stručně seznámil s verzemi open source systémů jako je například velmi známý a hlavně na vysokých školách oblíbený online vzdělávací systém (prostředí) Moodle. O tomto, ale i o jiných open source systémech toho bylo napsáno jiţ velmi mnoho. Tyto systémy jsou velmi propracované se spoustou modulů.
V této práce se však zaměřím na systémy komerční (placené). V současné době trh nabízí nepřeberné mnoţství jak systémů kvalitních a propracovaných do všech detailů, tak systémů méně kvalitních. Dnes, kdy mohou samotní uţivatelé porovnávat jednotlivé systémy v demo nebo shareware verzích, bude pravděpodobně ubývat těch nekvalitních, řekněme nepovedených. Tato práce by tak měla naznačit, jakou cestou by se měli potencionální uţivatelé ubírat při selekci takových komerčních systémů. Kaţdé z kritérií bude na konci této práce stručně zhodnoceno v rekapitulaci a bude moţné si představit, jakým směrem se vydat při skutečném zájmu o některý z e-learningových systémů.
Prostředí byla komparována ve verzích: iŠkola (verze 2.0), LMS Unifor Live! (verze 7), EduBase2 (verze 2.55).
6.1 Hardwarové a systémové poţadavky, moţnosti instalace
Mnoho současných e-learningových prostředí je vytvářeno tak, aby hardwarové poţadavky byly pokud moţno technicky, ale i finančně nenáročné. Vývojáři se tudíţ snaţí, aby uţivatel mohl celý systém ovládat pomocí internetové sluţby WWW. Jsou však i systémy, které dávají uţivateli moţnost zvolit si i jiné alternativy. Je to například instalace na přenosné USB disky, pevné disky nebo systém instalovat přímo na vlastní server lokální počítačové sítě a následně je vhodně propojit s webovým prostředím, jako je tomu v případě systémů EduBase2 [9] a LMS Unifor [10].
25
Komunikace se systémem iŠkola [11] je zprostředkován pomocí sluţby internetu WWW. Prostředí iŠkoly je umístěno na serveru v profesionálním hosting centru se zajištěným nepřetrţitým napájením a připojením na páteřní síť internetu (100 Mb/s).
Server zde běţí na open source operačním systému Linux a front-end webový server Apache. Převáţná část softwarové architektury je zaloţena na open source softwaru (Linux, MySQL). Bezpečnost zajišťují pravidelné instalace (aktualizace) bezpečnostních programů. Veškerá data jsou pak pro případ fyzické krádeţe serveru uloţena na pevných discích v kryptované formě.
Oproti systému iŠkola má variabilita technické stránky EduBase2 několik dalších zajímavých moţností. K EduBase2 systému je třeba k základní části instalovat pouze ty moduly, které budou třeba (datové soubory, databázový server, aplikační server, www server nebo klientskou aplikaci). Velmi zajímavou alternativou z pozice přenositelnosti je moţnost instalace celého systému na USB flash disku (obr 6). Datové soubory jsou tak umístěny např. ve sloţce E:/EduBase/ a konfigurace aplikace je upravena tak, aby jí bylo moţno pouţít bez nutnosti instalace na stanici nebo notebooku. Po připojení je tak moţno aplikaci spustit přímo z přenosného USB disku.
Nabízí se také alternativa síťové instalace, kdy má organizace moţnost se rozhodnout vyuţívat aplikaci více uţivateli současně, nebo vyuţít jiţ instalovanou počítačovou síť, či vyuţití rozšíření na EduBase WEB. EduBase2 nabízí v této fázi další dvě alternativy:
server BASIC nebo server PROFI. Obě tyto alternativy vyţadují jistou pokročilou zkušenost s prací v síťovém prostředí. Nastavení konfiguračních souborů není v ţádném případě snadná záleţitost pro běţného uţivatele. Navíc je třeba kontaktovat poskytovatele internetového připojení (v případě vzdálené správy systému) a zajistit moţnost VPN správy nebo přidělení veřejné IP adresy.
Obr. 6: Výběr typu instalace – Edubase2
26
Poslední ze tří porovnávaných prostředí LMS Unifor vyţaduje ve své minimální hardwarové konfiguraci pracovní stanici (server) s doporučenou taktovací frekvencí 3 GHz a operační pamětí RAM 2 GHz (v případě většího počtu uţivatelů pak 4 GHz). U poţadavku na úloţný prostor se doporučuje zrcadlení disků (mirroring). S vyuţitím technologie RAID jde v podstatě o pouţití diskového řadiče se speciálními funkcemi a minimálně dvěma pevnými disky. Zároveň lze získat určité speciální vlastnosti. Jsou to především rychlost, spolehlivost a jejich kombinace. Pro mirroring (zrcadlení) se vyuţívá technologie RAID1. Na disky jsou ukládána naprosto stejná data a druhý disk je tak věrnou kopií prvního. V případě poruchy jednoho z disků uţivatel s velmi velkou pravděpodobností nepřichází o data. Celková velikost je pak limitována počtem potencionálních uţivatelů.
V případě připojení k internetu je nutné, aby server byl umístněn v síti s krátkou dobou odezvy. Z pohledu softwarových poţadavků připadají v úvahu dvě varianty operačních systémů, a to Windows 2003 pro aplikační (PHP) a databázovou (MSSQL) část nebo Linux + Windows 2003 pro databázovou část (MSSQL). Aplikační část i databázová část můţe běţet v případě operačního systému Windows na jednom serveru. Pokud je ovšem plánováno větší zatíţení, pak by bylo vhodné tyto části oddělit na dva samostatné servery (nebo případně více serverů). V případě aplikačního serveru je implementace operačního systému následující: webový server (Internetová informační sluţba, Apache apod.), PHP5, FTP pro převádění textů z aplikace Tutor, SMTP pro odesílání zpráv z LMS Uniforu na e-mailové adresy uţivatelů. Poslední komponentou je pak SVN (Subversion) nástroj pro upgrade LMS Uniforu. V případě databázového serveru je nedílnou součástí operační systém Windows 2003 nebo vyšší, MS SQL Server 2005/2008 s licencí per procesor (nutnost licence pro provoz webových aplikací). Lze pouţít i alternativu MS SQL Server 2005/2008 Express, která je zdarma, ale má určitá omezení. Srovnání obou verzí je moţné nalézt na stránkách Microsoft (informace o produktu). Obecně lze říci, ţe při malém počtu uţivatelů a dat je moţné pouţít verzi MS SQL Server 2005/2008 Express.
6.2 Konfigurace systémů
Konfigurace jednotlivých prostředí je dána vlastní architekturou, na které je celý systém postaven. V případě systémů iŠkola a LMS Unifor se jedná o konfiguraci na straně poskytovatele sluţby. iŠkola zajistí konfiguraci systému jiţ při úvodním přihlášení do
27
systému a zprovoznění takzvané zkušební verze. Uţivatel tak zadá pouze základní vstupní údaje potřebné k nakonfigurování na straně poskytovatele systému. Tímto je systém včetně základních modulů připraven k vlastnímu provozu v rámci zabezpečeného internetového připojení. Stačí pak nastavení vhodného prohlíţeče podle doporučení poskytovatele.
V případě prostředí LMS Unifor taktéţ není nutné sloţitě systém konfigurovat, protoţe je nastaven jiţ při pořízení systému a jeho jednotlivých modulů. LMS Unifor nabízí dvě moţnosti. V první je moţné vyuţít konfigurace systému na straně poskytovatele (na jeho serveru) nebo vyuţít moţnost převzít jiţ připravenou konfiguraci na vlastní server. Při porovnávání jsem měl moţnost instalace konfiguračních souborů na vlastní stanici. Byla poskytnuta i aplikace Tutor.exe, která dává nové velmi zajímavé moţnosti při administraci systému. Tato aplikace umoţňuje vytvářet nové uţivatele a kurzy, provádět rozsáhlé modifikace a rychlé změny uţivatelů, ale i jednotlivých kurzů. Technická podpora zašle sloţku s předpřipravenou konfigurací. Sloţka pak obsahuje sadu souborů, které je nutno podle poţadavků instalovat do předem definovaných sloţek na pracovní stanici (serveru). Konkrétně šlo o komprimovaný soubor typu jméno_settings.zip. Po dekomprimaci souboru je třeba nakopírovat sloţku se soubory na implicitně zadané místo. Po spuštění aplikace Tutor.exe je třeba nastavit v několika málo krocích (obr. 7) základní předpřipravené nastavení systému pro správu uţivatelů a kurzů. Jde však jen o sofistikovanou pomůcku pro řízení celého systému.
Obr. 7: Přihlášení a konfigurace aplikace Tutor.exe
U posledního porovnaného systému je však nutností provést konfiguraci na straně odběratele systému. Dodavatel poskytne kompletní popis pro konfiguraci prostředí a zkušenější správce informačního systému školy je pak schopen podle poţadavků
28
systém nakonfigurovat. EduBase2 má tři základní konfigurační soubory:
EB2AppServer.ini, EduBase2.ini a _ConnectionSettings.ini. První B2AppServer.ini slouţí pro uloţení konfigurace aplikačního a webového serveru. EduBase2.ini slouţí pro uloţení základních parametrů EduBase2 a není třeba tento konfigurační soubor modifikovat. Ve třetím konfiguračním souboru _ConnectionSettings.ini je uloţeno nastavení připojení aplikace EduBase2 k aplikačnímu serveru případně konfigurace lokální instalace EduBase2. Pro ilustraci uvádím krátkou ukázku jednoho z konfiguračních souborů EB2AppServer.ini. Podrobnější popis konfiguračních souborů EB2AppServer.ini a _ConnectionSettings.ini je součástí příloh (vloţeno se souhlasem autora Bc. Slípka).
Ukázka konfiguračního souboru EB2AppServer.ini:
; Application server main settings [GENERAL]
; Application will try to startup automatically after running
; Must be set to 1 if running application server as services
; 0 ... OFF
; 1 ... ON AutoStartUp=1
; Identifies an network interface on which the Application server is listening.
; 0 in IP adress means range from 1 to 255.
; 0.0.0.0 represents all network interfaces available.
ListenOnIP=0.0.0.0
; Port on which the application server will be available for clients.
; The client is standalone EduBase WEB server or EduBase 2 Application ListenOnPort=3000
……
……
……
6.3 Licenční a cenová politika
iŠkola
Vzhledem k tomu, ţe vývoj systému, hardwarová základna, kvalitní konektivita a jeho rozsáhlá správa stojí nemalé prostředky, snaţí se iŠkola a jeho e-learningové prostředí nabídnout pouţívání systému za co moţná nejniţší cenu i vzhledem k finanční situaci škol. Hradí se licence za pouţívání na dobu jednoho nebo dvou let. Ceny jsou
29
selektivně odlišeny podle počtu ţáků zadaných do vlastního systému. Počet ţáků v systému je tak měřítkem reálné zátěţe, jakou daná škola na systém vyvine. Za cenu, kterou si škola zvolí, můţe vyuţívat všechny dostupné moduly a jejich moţnosti. Ceny jsou stanoveny na jeden kalendářní rok a nerozlišuje se tedy školní rok. Neţ si škola systém skutečně zakoupí, má moţnost si zaloţit takzvanou virtuální školu v plném rozsahu moţností a modulů bez jakéhokoliv omezení a to po dobu 30 dnů a s limitem 50ţáků. Po zakoupení licence se automaticky systém převádí do takzvaného ostrého reţimu.
Příklad typů licencí: na 1 rok:
od 51 do 200 ţáků zadaných v systému 2 800 Kč / rok
……… …….
od 301 do 400 ţáků zadaných v systému 4 800 Kč / rok od 401 do 500 ţáků zadaných v systému 5 800 Kč / rok
……… …….
Příklad typů licencí: na 2 roky:
od 51 do 200 ţáků zadaných v systému 5 600 Kč / 2 roky
……… …….
Od 301 do 400 ţáků zadaných v systému 9 600 Kč / 2 roky Od 401 do 500 ţáků zadaných v systému 11 600 Kč / 2 roky
……… …….
LMS Unifor
Tento systém mohou vyuţívat základní i střední školy. Je pro ně připraven propracovaný, cenově dostupný a speciálně vytvořený systém licencí. Školy se tak mohou sdruţovat do takzvaných školních clusterů a společně tak získat LMS Unifor pro elektronickou podporu svého vzdělávání, ale i pro tvorbu školních vzdělávacích programů. V současnosti se na základních školách pracuje zejména s open source produkty (Moodle), které jsou sice zdarma, ale je poměrně náročné přizpůsobit je poţadavkům konkrétní školy. LMS Unifor je jiţ v základní verzi funkčně připraven zabezpečit funkční e-learningové řešení. Byl vyvinut právě pro školy (nikoli pro firemní vzdělávání jako řada konkurenčních produktů). Bude-li mít základní škola poţadavek na realizaci e-learningového vzdělávání a nebude přitom disponovat dostatečnými finančními prostředky pro nákup LMS systému a není-li školní informatik současně
30
schopen v krátké době zabezpečit modifikaci některého z open source systému mohou se takovéto školy sdruţit do clusteru za předem stanovených podmínek. Jde zejména o limity počtu škol vyuţívajících LMS a získat tak LMS Unifor v odpovídající verzi tak, ţe se mezi sebou vzájemně „podělí“ o základní cenu a pro svou školu získají pouze potřebné mnoţství licencí. Školy tak nebudou finančně ohroţeny, a navíc se mohou profilovat jako instituce s e-learningovým vzděláváním, coţ bude jistě zajímat i potenciální rodiče s dětmi, které dnes pro školy představují klienty. V současné době je jen málo základních škol, které mají k dispozici skutečně řízené e-learningové studijní prostředí.
Příklad cen a licencí:
Tab.2: Licencování systému LMS Unifor
Verze Basic Optimum Complet
Počet licencí v ceně balíku 50 90 150
Sleva pro školy v % 60 % 40 % 40 %
Sleva pro školy v Kč 28 900 Kč 33 717 Kč 47 600 Kč
Cena pro školy bez DPH 19 267 Kč 50 575 Kč 71 400 Kč
DPH 3 853 Kč 10 115 Kč 14 280 Kč
Cena pro školy s DPH 23 120 Kč 60 690
Kč
85 680 Kč Doba předplaceného upgrade
od nákupu 3 měsíce 6 měsíců 1 rok
31 EduBase2
Nabízí velmi zajímavé moţnosti licenční a cenové politiky. Při rozhodování jakou licenci systému je nutné zakoupit, bude rozumné se nejdříve rozhodnout, které licenční schéma bude konkrétní škole nejvíce vyhovovat. [příloha č. 2] Reálně jde o tři varianty:
lokální licence, síťová licence, síťová licence + WEB.
lokální licence: vhodná pro jednotlivce; data jsou v tomto případě ukládána lokálně
síťová licence: vhodná pro jednotlivce, školy i organizace; data jsou pak ukládána centrálně na serveru a ţáci tak pouţívají aplikaci pro procházení (testování) sestavených výukových materiálů
síťová licence + WEB: vhodná pro jednotlivce, školy i organizace; data jsou ukládána centrálně na serveru. Pedagogové sestavují výukové materiály v programu přímo v aplikaci a studenti pouţívají běţný webový prohlíţeč pro procházení (testování) sestavených výukových materiálů.
Příklad cen a licencí:
Obr. 8: Licencování systému EduBase2 a EduBase2+WEB
32
6.4 Modifikace designu a moţnosti jazykových lokalizací prostředí
iŠkola
Tento systém prozatím nenabízí jinou moţnost neţ českou verzi prostředí. V případě modifikace designu je moţné, aby si kterýkoliv uţivatel v systému nastavil z mnoţiny devíti vzhledů takový, který mu nejvíce vyhovuje. V mnoţině vzhledů tak najdeme například design prostředí Windows Vista, Azur, Grand Canyon a jiné.
EduBase2
Pouţívá pro zobrazení jazykové mutace nastavení Windows. Záleţí tedy pouze na uţivateli, jaký jazyk má nastaven v systému jako výchozí. Toto nastavení nachází v ovládacích panelech Windows. Pro překlad samotného programu se pak vyuţívají jazykové dynamické knihovny s přeloţenými zdroji. K samotnému přepnutí jazyka pak dojde automaticky. V praxi to znamená, ţe pokud máme například program EduBase2.exe, který pouţívá různé knihovny (dll, bpl a jiné soubory), zajistí systém Windows načtení korektní jazykové verze. Při spuštění programu tak dojde ke kontrole nastavení lokalizace v systému Windows a systém hledá pro kaţdý soubor typu exe, dll, bpl soubor odpovídající stejnému názvu, ale s příponou odpovídající vybranému jazyku (přípona CS pro český jazyk, SK pro slovenský jazyk atd.). Tyto přípony jsou celosvětově standardizovány včetně přípon a je moţné je najít na stránkách http://www.science.co.il/language/locale-codes.asp?s=codepage. Pokud je soubor s potřebnou příponou nalezen, pouţije se překlad z tohoto souboru. Pokud soubor nalezen není, pouţije se jazyková verze, ve které je program vyvíjen. Pro tento systém je to angličtina. Pro práci s překlady a tvorbou těchto „translation resources dll“
je k dispozici na internetu několik desítek moţná stovek různých nástrojů.
Z pohledu designu prostředí je moţné si vybrat tak jako u předchozího systému iŠkoly z několika předdefinovaných schémat (skinů), pomocí kterých můţeme velmi snadno změnit celkový vzhled tak, aby se s prostředím pracovalo co nejpříjemněji. Tuto volbu je moţné nalézt v hlavní nabídce pod označením Vzhled. Po aktivaci této nabídky je uţivateli systémem nabídnuta moţnost vybrat si z 20 alternativ vzhledů pracovního prostředí, coţ je velmi pestrá nabídka a jistě si tak vybere kaţdý z potencionálních uţivatelů. Tato nabídka se samozřejmě bude i nadále rozšiřovat. Při kaţdé nové aktualizaci je tak moţné nalézt minimálně jedno nové barevné schéma.
33 LMS Unifor
Pouţívá pro zobracení informací v tomto prostředí zatím pouze jazykovou verzi v českém a anglickém jazyce. Autoři tohoto systému se domnívají, ţe nevyvstala potřeba realizovat další vhodné překlady. Z pohledu technického jde o velmi jednoduchou realizaci pomocí jazykových konstant. Uvaţuje se o překladu do německého jazyka. Překlady do jiných jazyků budou realizovány pouze na přání zákazníka.
V současné době jsou k dispozici pouze dvě základní šablony default a šablona uniforlive a odvozená uniforlive-watches. Nastavení těchto šablon vzhledu najdeme v hlavní nabídce Osobní stránka / Vaše nastavení. Do budoucna se pak připravuje další nový vzhled. Autoři nabízejí také moţnost vytvoření specifické šablony vzhledu na přání zákazníka.
6.5 Správa účtů – administrace
V následujících kapitolách byla pouţita data autora této práce. Po konzultaci s pracovníky (nebo autory), kteří se podílejí na vlastním vývoji komparovaných prostředí, byla poskytnuta časově omezená práva vytvářet, modifikovat nebo rušit data (studijní materiály, seznamy uţivatelů, testovací materiály).
iŠkola
V tomto systému existují čtyři základní typy uţivatelů, kteří tak mohou se systémem pracovat na různých úrovních. Prvním a nejdůleţitějším uţivatelem je takzvaný admin, který je v hierarchii celého systému nejvýše postaveným uţivatelem. Jeho úkolem je tak řídit a spravovat celou databázi ostatních uţivatelů. Sám admin můţe do systému přidat dalšího admina (správce systému). Tato alternativa přichází do úvahy za předpokladu, ţe se jedná o školu většího rozsahu. Je tak tedy moţné, aby jeden, a to hlavní admin, řídil školu jako takovou a druhý admin pak například první stupeň úplné základní školy.
Prvotním úkolem role admin je vytvořit celou strukturu systému, nastavit přístupová práva, naplnit databázi pedagogů, ţáků, tříd a předmětů. Při vytváření účtů pedagoga je rozumné si nejprve vytvořit seznam předmětů. Není to však základní podmínka, nicméně by bylo nutné se vracet pro doplnění například přístupových práv. V hlavní nabídce se nachází poloţka Administrace a následně pak Učitelé. Pokud jsme systém
34
právě zaloţili a nevyuţili moţnost importu, bude okno se seznamem pedagogů prázdné.
V další fázi se tak přidá pedagog volbou Přidat učitele. Stačí zadat jméno, příjmení a přihlašovací jméno (login) pedagoga. Ostatní údaje nejsou v této fázi podstatné. Je doporučeno nastavit typ funkce učitele a to klasický učitel nebo ředitel. Funkce ředitele má zejména v hodnocení vyšší úroveň práv. Následně jiţ stačí potvrdit zadané informace volbou Potvrdit a zobrazí se nastavení přístupových práv. Pro vytvoření účtu ţáka tak jako u účtu učitele je vhodné si nejdříve připravit databáze předmětů, učitelů a tříd. Celá procedura zavedení nového účtu ţáka je sloţena z devíti kroků, kde je třeba postupně zadat povinné poloţky, které jsou označeny červeně. V posledním kroku opět potvrdíme uloţení informací o účtu ţáků. Existuje ještě moţnost hromadného vytvoření ţáků, kdy zadáváme údaje pouze o jménu, příjmení a přihlašovacím jménu (login) ţáka a ostatní pak zařídí systém sám. Nevýhodou je, ţe při vytváření nelze zadat veškeré podrobnosti a detailní údaje (adresy, telefony, apod.). Zajímavou moţností je vyuţít data o ţácích v elektronické podobě (tabulka), kdy poskytovatel systému je ochoten veškerá elektronická data naimportovat. Poslední rozumnou moţností je přiřadit třídním učitelům práva k editaci ţáků v jejich třídách, a tak si mohou data o svých ţácích zadávat sami. Je zde samozřejmě i jistota, ţe nemohou ţádným způsobem přepsat, smazat nebo jinak znehodnotit data v jiných třídách, a navíc dojde k velké časové úspoře role admin.
Celý systém je navrţen z bezpečnostního hlediska s několikastupňovou ochranou proti úniku dat a zneuţití. Právní struktura umoţňuje správci celého systému, nastavit poměrně rozsáhle kdo kam má přístup a naopak kdo kam nesmí. Díky tomu lze velmi přesně nastavit, ţe například vyučující matematiky můţe udělit známku pouze v předmětu matematika a to pouze v těch třídách, ve kterých předmět učí.
Systém rozlišuje čtyři typy uţivatelů (nepřihlášený, admin, učitel, ţák a rodič).
U nepřihlášeného uţivatele se jedná o jakéhokoliv návštěvníka systému, který nemá bez znalosti uţivatelského jména a hesla ţádné oprávnění k datům. Admin je nejvýše postavený uţivatel celého systému. Má právo provádět ve vytvořené škole vše.
Libovolně vytváří, maţe a modifikuje předměty, učitele, známky, rodiče, studenty, domácí úkoly, spravuje výměnný systém, edituje veškeré testy atd. Admin má také moţnost určit jakéhokoliv jiného uţivatele (např. ředitele) jako sobě ekvivalentního. Další je uţivatel (pedagog) s přiděleným oprávněním na určité předměty a třídy. V rámci těchto předmětů můţe v oprávněných třídách udělovat
35
známky, můţe vytvářet a vyhodnocovat on-line testy, pouţívat výměnný systém, systém domácích úkolů atd. Tento typ uţivatele jiţ ale zdaleka nemá moţnost spravovat celý systém jako takový. Nemůţe tedy například vidět známky ve třídách, ke kterým nemá oprávnění (ve kterých neučí), nemůţe modifikovat osobní údaje ţáků a učitelů, nemůţe vytvářet a rušit nové předměty apod. I přesto lze učiteli nastavit i nadstandardní práva.
Například lze učitele určit jako třídního, který pak můţe vidět známky celé třídy (nikoliv je zapisovat). S oprávněním ţák má právo prohlíţet své vlastní údaje a základní údaje o sobě a má navíc právo změnit si své heslo, telefonní číslo apod. Tento typ uţivatele má právo přístupu ke svým domácím úkolům, ke svým testům a jejich výsledkům, ke svým výukovým materiálům. Rodič je uţivatel s poměrně malým oprávněním. Oprávnění tohoto uţivatele spočívá především v prohlíţení údajů o svém dítěti (ţákovi / studentovi). Uţivatel typu rodič je vţdy přímo svázán s konkrétním ţákem, má ale vlastní uţivatelské jméno a heslo. Tento typ uţivatele nemůţe v podstatě nic měnit kromě svých osobních údajů a hesla a osobních údajů svého dítěte - ţáka.
Těmito restrikcemi na úrovni práv jednotlivých uţivatelů je ošetřena také ochrana osobních údajů.
EduBase2
Po spuštění a přihlášení se na úvodním greenu (obrazovce) zobrazí okno s hlavní nabídkou a rozcestníkem pro práci s výukovými materiály. V hlavní nabídce se nabízí moţnost vytvářet a modifikovat účty uţivatelů, modifikovat design vlastního zobrazování nabídek a ovládání aplikace, nastavit rozhraní aplikace a také moţnost modifikace parametrů organizace. Ve volbě Uţivatel v hlavní nabídce dává administrátorovi moţnost modifikace přístupových práv a hesel jednotlivých uţivatelů.
V neposlední řadě se nabízí správa účtů studentů, pedagogů, tříd, ale také moţnost vytvořit další správce systému s právy administrátora. Restrikce na úrovni práv jednotlivých uţivatelů jsou podobné jako u předchozího komparovaného systému.
LMS Unifor
Nabízí dvě alternativy jakým způsobem řešit administraci a správu účtů uţivatelů systému. U první moţnosti se nabízí spravovat a provádět administrativní úkony přímo po přihlášení do systému jako administrátor. Ten má pak k dispozici v nabídkách tohoto prostředí několik voleb, které zajistí správný a optimalizovaný chod tohoto prostředí.
Volby, které budou nejčastěji vyuţívány, jsou editace kurzů, tříd a skupin dále pak správa jednotlivých potencionálních uţivatelů systému a neposlední řadě také jakýsi
