Základnı́ prvky programu
Hlavní blok
Je základním stavebním kamenem programu. Hlavní blok musí začínat klíčovým slovem begin (v češtině začátek) a končit klíčovým slovem end. (v češtině konec).
Ukázka: begin
libovolné množství příkazů
end.
Upozornění: Všimněte si, že za end je tečka. Později se setkáme i s jinou variantou.
Symbol v diagramu:
Hlavička
Deklarace hlavičky zahajuje hlavní blok a určuje jeho jméno. Každý hlavní blok musí mít svojí hlavičku, která začíná klíčovým slovem program.
Ukázka: program název bloku;
Upozornění: Všimněte si středníku na konci deklarace.
Deklarace
Obsahuje výčet prvků, které budeme později v bloku používat. V těchto materiálech bude deklarační část většinou obsahovat pouze deklaraci proměnných, o které si řekneme později.
Příkazy
Na rozdíl od předchozích částí, které jsou pouze přípravou, příkazy definují, co konkrétně se v bloku má dělat. Právě příkazy představují algoritmus samotného programu. Každý příkaz musí končit středníkem, podle toho překladač pozná, kde začíná nový příkaz.
Klíčová slova
Jsou stanovena definicí jazyka a nelze je měnit ani používat jako názvy proměnných. Vyznačují jednotlivé konstrukce jazyka a překladač se podle nich orientuje ve zdrojovém kódu.
Upozornění: V ukázkových programech jsou klíčová slova sázena tučně.
Existuje i jakási varianta klíčových slov, která představují určité datové typy (např. Integer) nebo akce (např. Readln). Tato slova nejsou sázena tučně.
Identifikátory
Označují objekty, které program používá. Nejčastěji budeme používat identifikátory proměnných, jejichž název si deklarujeme před blokem. Identifikátorem může být libovolná posloupnost písmen anglické abecedy a číslic. Mezi povolené znaky ještě patří podtržítko. Identifikátory nesmí začínat číslicí a nerozlišují se velká a malá písmena. Identifikátory proměnných volte tak, aby z nich bylo co nejvíc jasné, k čemu slouží. Velice to přidá přehlednosti programu.
Upozornění: V ukázkách jsou identifikátory proměnných zvýrazněny zeleně.
Komentáře
Jedná se o text, který překladač ignoruje a je určen výhradně lidskému čtenáři. Napomáhá srozumitelnosti programu a měl by být hlavně na místech, kde jsme použili nějaké finty nebo, kde je potřeba popsat složitější algoritmus. Komentář musí být uzavřen mezi složenými závorkami nebo v případě, že se jedná o jednořádkový komentář, může být vypsán za dvěma zpětnými lomítky.
Ukázka: {text komentáře}
Ukázka://text komentáře
Proměnná
Proměnná v programování označuje místo pro uložení dat. Je to symbolické označení pro část paměti, ve které jsou uložena data deklarovaného typu.
Deklarace proměnných
Každá proměnná, kterou v bloku použijeme, musí být před blokem deklarována. Začíná klíčovým slovem var (zkratka anglického slova variables neboli proměnné). V deklaraci zároveň proměnným určujeme jejich datový typ, o kterém si řekneme později.
Ukázka: var proměnná1, proměnná2: Datový typ proměnných;
