Technická univerzita v Liberci
FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ
Katedra: Katedra tělesné výchovy Studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Sportovní management
ANALÝZA FOTBALOVÉHO KLUBU TJ JISKRA ČESKÁ SKALICE
ANALYSIS OF THE FOOTBALL CLUB TJ JISKRA ČESKÁ SKALICE
Bakalářská práce: 2012–FP–KTV–472
Autor: Podpis:
Jiří SUCHÁNEK
Vedoucí práce:
Počet
PaedDr. Lada Čuříková
V Liberci dne: 12. května 2012
stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh
75 0 14 6 14 2
Čestné prohlášení
Název práce: Analýza fotbalového klubu TJ Jiskra Česká Skalice Jméno a příjmení autora: Jiří Suchánek
Osobní číslo: P08000569
Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č.
121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo.
Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem.
Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložil elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.
V Liberci dne: 12. 5. 2012
Jiří Suchánek
Poděkování
Rád bych poděkoval své vedoucí práce, paní PaedDr. Ladě Čuříkové za to, že byla vedoucí mé práce a za její věcné rady a připomínky. Dále děkuji vedení klubu TJ Jiskra Česká Skalice za poskytnutí dostatečného množství informací pro provedení všech analýz.
Děkuji také svým rodičům za trpělivost, podporu a rady, které mi při studiu ochotně poskytovali.
Anotace
Vybrané téma práce, „Analýza fotbalového klubu Česká Skalice“, se věnuje analýze klubu a tvorbě konkrétních doporučení do budoucna pro lepší fungování klubu. V teoretické části práce jsou vysvětleny základní termíny. Základy strategie řízení a strategického plánování jsou též součástí teoretické části práce. Tyto informace povedou k optimalizačním návrhům. Praktická část práce obsahuje analýzu vnitřního prostředí a finanční situace klubu. Z aplikovaných analýz vzejdou nedostatky i přednosti klubu. Závěrečná část obsahuje návrhy a doporučení, které by mohly vést ke zvýšení úrovně českoskalického fotbalu.
Klíčová slova: marketing, organizace, SWOT
Summary
The selected topic of the thesis, „The Analysis of the Football Club TJ Jiskra Česká Skalice“, is about the analysis of the club and making concrete references for the future and his better function. Basic terms are explained in the theoretical part.
Basics of strategies of leading and strategic planning are also parts of the theoretic part of the thesis. This information shall lead to suggestions for better function of the club. The practical part contains the analysis of the internal environment and financial situation of the club. There will originate advantages and lacks from the applied analysis. The final part of the thesis contains proposals and recomemendations leading to increase the quality of the football in Česká Skalice.
Keywords: marketing, organization, SWOT
Annotation
Die ausgewählte These dieser Bachelorarbeit „Die Analyse des Fußballklubs TJ Jiskra Česká Skalice“ widmet sich der Analyse des Klubs und der Bildung konkreter Empfehlungen für die Zukunft und besseres Funktionieren des Klubs. Im theoretischen Teil der These sind Grundtermini erklärt. Die Grundlage der Führungsstrategie und der strategischen Planung sind auch Bestandteile des theoretischen Teils der These. Diese Informationen sollen zu den Verbesserungsvorschlägen führen. Der praktische Teil der These enthält die Analyse der inneren Umgebung und finanzieller Situation des Klubs. Aus den angewandten Analysen entstehen Nachteile und Vorteile des Klubs. Der Schlussteil enthält Vorschläge und Empfehlungen, die zu der Erhöhung des Niveaus vom Fußball in Česká Skalice führen konnten.
Schlüsselwörter: Marketing, Organisation, SWOT
7
Obsah
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ ... 9
1 CÍLE PRÁCE ... 12
1.1 Hlavní cíl ... 12
1.2 Dílčí cíle ... 12
ÚVOD ... 13
2 FOTBAL ... 13
2.1 Historie fotbalu ... 13
2.1.1 Historie fotbalu ve světě ... 13
2.1.2 Historie fotbalu v České republice ... 14
2.2 Oficiální pravidla fotbalu ... 16
2.2.1 Hrací plocha ... 16
2.2.2 Míč ... 17
2.2.3 Počet hráčů ... 18
2.2.4 Výstroj hráčů ... 18
2.2.5 Rozhodčí ... 19
2.2.6 Asistent rozhodčího ... 19
2.2.7 Doba hry ... 20
2.2.8 Zahájení hry ... 20
2.2.9 Dosažení branky ... 21
2.2 Systém českých klubových soutěží mužů ... 22
2.3 Ženský fotbal ... 23
3 PRÁVNÍ FORMY SPORTOVNÍCH ORGANIZACÍ ... 26
3.1 Typologie sportovních organizací ... 26
3.1.1 Občanské sdružení ... 27
3.1.2 Jak založit sportovní klub – občanské sdružení ... 29
3.2 Klasifikace činností do jednotlivých oddělení ... 30
4 MARKETING ... 32
4.1 Sportovní klub ... 32
4.2 Financování profesionálních klubů v ČR... 32
4.3 Marketing sportu ... 33
8
4.4 Nástroje marketingu... 34
4.5 Typy marketingu ... 37
4.6 Marketingová analýza ... 38
4.6.1 SWOT analýza ... 38
4.6.2 Porterův model konkurence ... 40
4.6.3 STEP analýza ... 42
5 ANALÝZA KLUBU TJ JISKRA ČESKÁ SKALICE ... 45
5.1 Historie klubu ... 45
5.2 Současnost klubu ... 45
5.3 Odchovanci klubu ... 47
5.4 Hrací plocha ... 48
5.5 Logo ... 49
5.6 Rozpočet klubu ... 50
5.7 Partneři ... 53
5.8 Analýza sportovní situace klubu ... 54
6 MARKETING KLUBU TJ JISKRA ČESKÁ SKALICE ... 57
6.1 Nástroje marketingu ... 57
6.1.1 Marketingový mix – 4P ... 57
6.1.2 SWOT analýza ... 59
6.1.3 STEP Analýza ... 64
6.1.4 Porterův model konkurence ... 66
7 VHODNÁ DOPORUČENÍ ... 69
ZÁVĚR ... 70
SEZNAM LITERATURY, ZDROJŮ ... 72
SEZNAM PŘÍLOH ... 74
9
Seznam použitých zkratek a symbolů
a.s. – akciová společnost č. - číslo
ČMFS - Českomoravský fotbalový svaz cca – cirka
ČFLŽ - Česká fotbalová liga žen ČR - Česká republika
ČSSR - Československá Socialistická republika ČSTV - Český svaz tělesné výchovy
EU- Evropská unie
FIFA - Fédération Internationale de Football Association FK - fotbalový klub
IČO - identifikační číslo organizace Ing. - inženýr
KFŽ - komise fotbalu žen KO - knock out
ME - mistrovství Evropy Mgr. - magistr
Min. - minuta
MS - mistrovství světa MV - ministerstvo vnitra např. - například
o.s. - občanské sdružení obr. - obrázek
Ph.D. - Doctor of Philosophy
RSCM - regionální sportovní centrum mládeže
10 Sb. – sbírka
SK – sportovní klub
s.r.o. - společnost s ručením omezeným TJ - tělovýchovná jednota
tzv. - takzvaný
UEFA - Union of European Football Associations UFA - Unrestricted Free Agents
11
Úvod
Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolil „Analýza fotbalového klubu TJ Jiskra Česká Skalice. Toto téma jsem si vybral, protože v tomto klubu aktivně hráčsky již několik let působím. Fotbal jako takový je u nás nejrozšířenějším a nejoblíbenějším sportem. Tento sport se pyšní nejpočetnější hráčskou základnou a největším počtem domácích soutěží. Vytvořením optimalizačních návrhů pro vedení bych chtěl také touto cestou pomoci domácímu klubu k lepšímu fungování.
Bakalářská práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První část se věnuje historii fotbalu ve světě i u nás, pravidlům a marketingové teorii. Praktická část obsahuje analýzu klubu TJ Jiskra Česká Skalice. Cílem praktické části je shrnutí klubové historie a seznámení se sportovní a ekonomickou situací. Další část praktické je věnována marketingové činnosti. Konkrétní návrhy a doporučení budou založeny na aplikovaných analýzách.
12
1 Cíle práce 1.1 Hlavní cíl
Cílem bakalářské práce je provést analýzu klubu TJ Jiskra Česká Skalice a na jejím základě navrhnout možná opatření vedoucí ke zlepšení klubové situace.
1.2 Dílčí cíle
1. Charakteristika klubu TJ Jiskra Česká Skalice a seznámení s její historií a vývojem.
2. Zhodnocení ekonomického a sportovního zázemí klubu.
3. Pomocí marketingových analýz vyzdvihnout přednosti a odkrýt slabiny českoskalického klubu.
4. Interpretace optimalizačních doporučení.
13
2 Fotbal
2.1 Historie fotbalu
Historie fotbalu ve světě
Existence hry podobné fotbalu je doložena až do období starověku: nejstarší takovou hrou bylo čínské kudžu, hrané již ve 2. století př. n. l. V Řecku a Římě se hrálo mnoho míčových her, při některých se hrálo nohama. Jedním ze vzdálených předchůdců fotbalu je tak např. římská hra harpastum. Ve středověku se různé hry podobné fotbalu hrály po celé Evropě, jejich pravidla se však výrazně lišila místo od místa i v průběhu doby. Vznik dnešního fotbalu má kořeny v Anglii 16. století. Tamní soukromé střední školy (public schools) v té době začaly žáky nutit ke sportu. Každá ze škol však používala vlastní pravidla odrážející místní podmínky (velikost hřiště apod.), pravidla se navíc postupně měnila. Postupně vykrystalizovaly dvě hlavní formy fotbalu: v jedné verzi pravidel (používané např. v Rugby, Marlborough či Cheltenhamu) hráči míč po hřišti přenášeli rukama, v druhé verzi (např. na Etonu, Harrow, Westminsteru či Charterhouse) se upřednostňovalo kopání do míče.
(Fotbalovysvet.cz, 2012).
V 40. letech 19. století Anglii zasáhl boom železniční dopravy. Tento technologický rozvoj umožnil pořádání soutěžních zápasů mezi jednotlivými školami.
Avšak zatímco rozdíly v místních pravidlech atletiky byly nevýznamné, meziškolní zápasy ve fotbale byly kvůli zásadním rozdílům v pojetí hry prakticky nemožné. Proto se v roce 1848 sešlo 14 zástupců škol na jednání, jehož výsledkem byla první ucelená sada pravidel, tzv. Cambridgeská pravidla. Tato pravidla upřednostňovala kopání, bylo však dovoleno také čisté zachycení míče rukama. Sjednocující tendence vyústily v založení The Football Association, prvního oficiálního fotbalového sdružení na světě, 26. října 1863. Po několika setkáních vytvořila asociace sadu pravidel, z nichž nakonec vypustila pravidla dovolující běh s míčem v ruce a držení a podrážení protivníka s míčem. Kvůli tomu zástupce Blackheathu asociaci opustil, a spolu
14 s několika dalšími kluby v roce 1871 založil Rugby Football Union, čímž vzniklo ragby jako sport odlišný od kopané. I v pravidlech FA však byla některá ustanovení, která dnes zůstávají jen ve sportech jako ragby či americký fotbal. První pravidla také například ani nestanovovala počet hráčů či tvar míče; na tom se měli soupeři dohodnout před každým zápasem (Fotbalovysvet.cz, 2012).
V Anglii se postupně vyvinulo několik soutěží, které přispívaly k šíření jednotných pravidel. První mezinárodní zápas proběhl mezi Anglií a Skotskem 30. listopadu 1872 a skončil bezbrankovou remízou. První mimoevropské mezinárodní fotbalové utkání se uskutečnilo 28. listopadu 1885 v Newarku mezi Spojenými státy a Kanadou, která zvítězila 0:1. Fotbal se postupně rozšířil i na kontinent, kde je nejstarším fotbalovým mužstvem patrně švýcarský Lausanne Football and Cricket Club založený v roce 1860. Díky anglickým dělníkům pracujícím na stavbě železnice se fotbal dostal až do Jižní Ameriky, přičemž ale tato teorie rozšíření fotbalu na jihoamerický kontinent nebyla nikdy přesvědčivě doložena. Dnes fotbal hrají profesionální fotbalisté po celém světě, mnoho dalších lidí se mu pak věnuje na amatérské či rekreační úrovni. Podle průzkumu, uspořádaného v roce 2001 mezinárodní fotbalovou federací FIFA, hraje pravidelně fotbal nejméně 240 miliónů lidí ve více než 200 zemích světa. Mezi příčinami jeho popularity jsou bezesporu jednoduchá pravidla a naprosto minimální náročnost na vybavení (Fotbalovysvet.cz, 2012).
Historie fotbalu v České republice
Počátky české kopané bychom měli hledat ještě v devatenáctém století. První fotbalové utkání na českém území se hrálo 29. 9. 1887. O šest let později, v roce 1893, vznikl jeden z nejznámějších fotbalových klubů – AC Sparta Praha. Odvěký rival z hlavního města – SK Slavia – se rekrutoval ze studentského literárního a řečnického spolku Slavia. Příznivci kopané si po sporech založili roku 1895 samostatný klub.
Český fotbalový svaz byl založen v roce 1901. Do pravomocí zastřešující organizace
15 přešla správa všech fotbalových soutěží. Po šesti letech byl svaz přijat za člena Mezinárodní fotbalové federace (FIFA). Fotbal přežil i nuzná léta obou válek.
V meziválečném období a v letech po 2. světové válce se stal českou fotbalovou legendou Josef Bican, který během své kariéry nastřílel 644 ligových branek. Nejvyšší fotbalová liga byla obnovena hned po druhé světové válce. Na průběh všech soutěží dohlíží Českomoravský fotbalový svaz, který registruje přes 625 000 fotbalistů (Czech.cz, 2012).
Československý a později český fotbal si díky své historii i nedávným výsledkům vydobyl ve světě velké renomé. Mezi největší úspěchy patří 2. místo na mistrovství světa 1934 v Itálii, stříbrné medaile ze světového šampionátu 1962 v Chile, titul mistrů Evropy z roku 1976. Samostatná Česká republika vybojovala nejhodnotnější úspěch na mistrovství Evropy v Anglii 1996, kde získala stříbrné medaile. Na portugalském EURO 2004 skončili čeští fotbalisté na 3. místě. Mezi nejslavnější hráče české fotbalové historie patří František Plánička, Svatopluk Pluskal, Josef Masopust, Ivo Viktor či Antonín Panenka. Českými fotbalovými esy současnosti jsou Pavel Nedvěd, záložník Juventusu Turín, který získal v roce 2003 Zlatý míč, cenu pro nejlepšího fotbalistu působícího v Evropě. Kapitán české reprezentace Tomáš Rosický hraje prim v záloze Arsenalu Londýn. České brankoviště v reprezentaci střeží brankář anglické Chelsea Petr Čech, který byl za své výkony vyhlášen nejlepším fotbalovým brankářem na světě za rok 2005. Další trofeje jsou nejlepší brankář Ligy mistrů ročníku 2004/2005, 2005/2006 a 2006/2007. Mezinárodní asociace sportovních novinářů AIPS Čecha vyhlásila nejlepším gólmanem světa za rok 2007 (Czech.cz, 2012).
Popularita fotbalu
Je dokazována v řadě studií zejména počty aktivních zájemců o fotbal v roli aktivních hráčů, diváků, i sponzorů. V evropských podmínkách můžeme popularitu prezentovat některými grafy z německé marketingové publikace „Evropský fotbal“
zpracovanou marketingovou agenturou UFA SPORTS Hamburg r. 2000.
16 Marketingový výzkum se orientoval na celou řadu otázek ve spojení fotbal s tržním prostředním (postoje k jeho sponzorování, propagaci značek výrobců prostřednictvím fotbalu), s fotbalovými soutěžemi, kluby a médii. Autoři uvádějí, že podle výsledků výzkumu se na zájmu o fotbal podílí především mládež ve věku 14-29 let (Čáslavová, 2012).
2.2 Oficiální pravidla fotbalu
Tento text je shrnutím základních oficiálních pravidel fotbalu, která jsou aplikovaná na všechna utkání na světě. Úplná pravidla fotbalu jsou všem volně ke stažení nebo nahlédnutí na oficiálních stránkách Českomoravského fotbalového svazu i na všech ostatních oficiálních zahraničních fotbalových serverech. Jsou průběžně aktualizována, takže se všichni dozvědí případné změny hned, jak nabudou platnosti.
2.2.1 Hrací plocha
Fotbal se hraje na hrací ploše tvaru obdélníka. Délka musí být v rozmezí 90-120 m, šířka 45-90 m (pro mezinárodní utkání 100-110 × 64-75 m). Hrací plocha je vyznačena (obvykle bílými) čarami (max. šířka čáry 12 cm), pomezní čáry vymezují delší hranu hrací plochy, kratší se nazývají brankové čáry (viz obr. 1). Hrací plocha je rozdělena na poloviny středovou čárou, v jejímž středu je vyznačena středová značka, kolem které je vyznačen středový kruh. Dále jsou na každé polovině hrací plochy u příslušné branky vyznačena pokutová území a menší branková území. Uvnitř každého pokutového území je vyznačena pokutová značka. Dále je vně pokutového území vyznačena část kruhového oblouku se středem v pokutové značce a poloměrem 9,15 m (10 yardů). V každém rohu hrací plochy je na ohebné tyči o výšce nejméně 1,5 m umístěn praporek. Stejné praporky se obvykle umísťují i uprostřed obou pomezních čar.
Kolem každého rohového praporku se na hrací ploše vyznačí čtvrtkruh. Na brankových čarách se obvykle také krátkými značkami vyznačí vzdálenost 9,15 m od rohového
17 praporku. Uprostřed obou brankových čar jsou umístěny branky, tvořené dvěma svislými brankovými tyčemi, které jsou nahoře spojeny břevnem. Všechny tyče musí být bílé a mají stejnou šířku (max. 12 cm), která musí být stejná jako je šířka brankové čáry. Vnitřní rozměry branky jsou 7,32×2,44 m (8 yardů×8 stop). Na brance je síť, upevněná k tyčím, břevnům a k zemi tak, aby míč nemohl projít skrz. Síť je vypnuta dozadu tak, aby neomezovala v pohybu brankáře (viz obr. 3) (Stenovice- fotbal.estranky.cz, 2012).
Obrázek 1: Fotbalové hřiště
Zdroj: http://wallpaperswide.com/football_pitch-wallpapers.html
2.2.2 Míč
Hraje se kulatým míčem o obvodu mezi 68 a 70 cm (průměr cca 22 cm) a hmotnosti mezi 410 a 450 g (na začátku utkání). Při zápasech na profesionální úrovni je obvykle připraveno více míčů, čímž se zamezuje zdržování hry způsobeném např.
hledáním zakopnutého míče (Stenovice-fotbal.estranky.cz, 2012).
18
2.2.3 Počet hráčů
Utkání hrají dvě družstva, z nichž každé má nejvýše jedenáct hráčů, ze kterých je jeden hráč označen jako brankář. K zápasu je možno nominovat také náhradníky (v soutěžních mezinárodních utkáních nejvýše šest, v jiných případech závisí na pravidlech konkrétní soutěže či předzápasové dohodě), z nichž mohou být do hry nasazeni nejvýše tři. Střídání hráčů probíhá pouze v přerušené hře se souhlasem rozhodčího. Jednou vystřídaný hráč se v témže utkání už nesmí zúčastnit hry. V libovolném přerušení hry si může libovolný hráč na hřišti se souhlasem rozhodčího vyměnit místo s brankářem.
Pokud v průběhu hry klesne z libovolných důvodů (vyloučení, zranění apod.) počet hráčů v jednom mužstvu pod sedm, je utkání předčasně ukončeno (Stenovice- fotbal.estranky.cz, 2012).
2.2.4 Výstroj hráčů
Hráči jsou povinni mít následující výstroj:
dres
trenýrky
štulpny
chrániče holení
kopačky (viz obr. 2)
Brankáři mají barvu dresů odlišnou od ostatních hráčů, rozhodčích a asistentů.
19 Obrázek 2:. Povinná výstroj
Zdroj: http://www.gamepark.cz/jak_na_me_pusobi_fotbalovy_hraci_131076.htm
2.2.5 Rozhodčí
Každé utkání řídí rozhodčí, který má na hřišti neomezenou pravomoc k uplatňování pravidel.
2.2.6 Asistent rozhodčího
Každého utkání se účastní dva asistenti rozhodčího, kteří se pohybují na pomezních čarách; jejich úkolem je signalizovat rozhodčímu:
když míč opustí hrací plochu
které družstvo má provádět kop z rohu, kop od branky nebo vhazování
kdy má být hráč potrestán za ofsajd
když je nějaké mužstvo připraveno střídat
20
nesportovní chování a další události, ke kterým došlo mimo zorné pole rozhodčího
v případě, že má o nějakém přestupku lepší přehled než rozhodčí
při pokutovém kopu přestupky brankáře
2.2.7 Doba hry
Utkání fotbalu se hraje na dva poločasy o 45 minutách. Mezi oběma poločasy je 15 minutová přestávka. Doba hry se měří včetně času, kdy je míč ze hry. Za dobu zameškanou střídáním hráčů, zdržováním hry apod. může rozhodčí každý poločas prodloužit. Poločas se musí prodloužit také v případě, že má jedno z mužstev kopat pokutový kop (Stenovice-fotbal.estranky.cz, 2012).
2.2.8 Zahájení hry
Před začátkem utkání je losováním mincí určeno, které mužstvo si zvolí polovinu hrací plochy. Druhé mužstvo bude zahajovat hru výkopem. Po poločasové přestávce si mužstva poloviny hrací plochy vymění a výkop provádí to mužstvo, které ho v prvním poločase neprovádělo. Na začátku každého poločasu a po dosažení každé branky se hra zahajuje či navazuje pomocí výkopu. Před ním musí být všichni hráči na své polovině hrací plochy, míč je umístěn na středovou značku a poté, co rozhodčí dá znamení, rozehraje hráč příslušného mužstva. Hráči soupeřova mužstva musí do té doby zůstat mimo středový kruh. Po dosažení branky rozehrává výkopem to mužstvo, které branku obdrželo. Pokud byla hra přerušena ze zvláštních důvodů (např. zranění hráče, vniknutí diváka na hrací plochu apod.), navazuje se míčem rozhodčího. Ten se provádí tak, že rozhodčí z ruky nechá spadnout míč na místě, na kterém byl v okamžiku přerušení hry (pokud je toto místo uvnitř brankového území, rozehrává se z nejbližšího místa na
21 delším okraji brankového území). Jakmile se míč dotkne země, je ve hře (Stenovice- fotbal.estranky.cz, 2012).
2.2.9 Dosažení branky
Branky je dosaženo ve chvíli, kdy míč úplně (celým objemem) přejde brankovou čáru mezi brankovými tyčemi a pod břevnem a útočící mužstvo před tím neporušilo žádné pravidlo. Mužstvo, které v průběhu utkání dosáhlo vyššího počtu branek, je vítězem utkání. Pokud obě mužstva dosáhla stejného počtu branek, je výsledek utkání nerozhodný. V některých soutěžích není nerozhodný výsledek přípustný. V takovém případě příslušný soutěžní řád určuje, jak se dále postupuje, což může být prodloužením doby hry, prováděním pokutových kopů nebo vyšší hodnotou branek vstřelených mužstvem hostí (Stenovice-fotbal.estranky.cz, 2012)
Obrázek 3: Fotbalová brána
Zdroj: http://www.dsr.wa.gov.au/soccerdimensions
22
2.3 Systém českých klubových soutěží mužů
Soutěže řízené ČMFS (profesionální)
Tabulka 1: Systém nejvyšších českých klubových soutěží mužů 1. Gambrinus liga
2. liga
Soutěže řízené řídicí komisí pro Čechy Soutěže řízené řídicí komisí pro Moravu Česká fotbalová liga Moravskoslezská fotbalová liga
Divize A Divize B Divize C Divize D Divize E
Soutěže řízené krajskými fotbalovými svazy a Pražským fotbalovým svazem 5. Krajské přebory a Pražský přebor
6. I.A třídy 7. I.B třídy
Soutěže řízené okresními fotbalovými svazy a v Praze Pražským fotbalovým svazem
8. II. třídy (okresní přebory) a Pražská II. třída 9. III. třídy
10. IV. třídy (není ve všech okresech)
23
2.4 Ženský fotbal
Obrázek 4: Ženský fotbal
Zdroj: http://www.niutoday.info/2010/08/26/womens-soccer-to-compete-in-iowa-tournament/
Nejvyšším orgánem v kopané žen v ČR je Komise fotbalu žen. Tato komise má v současné době 5 členů a jediným profesionálním pracovníkem zabývajícím se ženským fotbalem je sekretář KFŽ. Při komisi působí také Sportovně technická komise, Disciplinární komise, Komise rozhodčích, Komise mládeže a reprezentační úsek.
V současné době jsou upřednostňovány pro řízení utkání v I. CFLŽ rozhodčí-ženy.
Podle údajů ČMFS je registrováno 51 rozhodčích-žen (ČMFS, 2008). Díky zvyšující se popularitě kopané žen u nás, ale také díky podpoře Svazu, který je v tomto směru stimulován UEFA (ME, MS řídí jenom ženy rozhodčí), se očekává další nárůst rozhodčích-žen. Preference rozhodčích žen v řízení I. CFLŽ zatím ne vždy přináší kvalitu a efekt (Fotbal-trenink.cz, 2012).
24 Kategorie ženského fotbalu
Kategorie ženy
Kategorie ženy (14-… let): I. CFLŽ = 1. Celostátní fotbalová liga žen – 10 týmů Kategorie ženy (13-… let): II. ČŽFL = 2. Česká ženská fotbalová liga – 10 týmů 3. ČLŽ = „A“ – 10 týmů, „B“ – 10 týmů, „C“ – 12 týmů
Kategorie dorostenky
Kategorie dorostenky (13-19 let) = Celostátní fotbalová liga dorostenek – 10 týmů Kategorie žákyně (12-14 let) = 1. Česká liga starších žákyň – 8 týmů
Kategorie žákyně (12-14 let) = 1. Moravská liga starších žákyň – 3 týmy Kategorie žákyně (10-12 let) = 1. Česká liga mladších žákyň – 8 týmů Kategorie žákyně (10-12 let) = 1. Moravská liga mladších žákyň – 3 týmy
Kategorie přípravky
Kategorie přípravky (6-10 let) = Přípravka – východ – 3 týmy Kategorie přípravky (6-10 let) = Přípravka – západ – 5 týmů
Řídící komise fotbalu žen na Moravě řídí následující soutěže:
Kategorie ženy (13-… let) = Moravskoslezská liga žen skupina – 12 týmů Moravskoslezská divize žen: skupina „A“ – 8 týmů, „B“ – 10, „C“ – 8 týmů
Krajské a okresní svazy registrují další nárůsty přihlášených dívčích týmů do soutěží, takže ve skutečnosti je počet ženských týmů daleko vyšší než uvádí oficiální zdroje. Navíc přibývá taky počet týmů, které zatím nejsou ještě zaregistrovány, ale ženských turnajů a přípravných zápasů se pravidelně účastní. Všechny soutěže žen, dorostenek a žákyň si hrají dvoukolově (doma-venku) podzim-jaro. Tým, který získá titul mistra ČR je automaticky zařazen mezi účastníky klubové soutěže UEFA Liga mistryň. Délka utkání v kategorii „ženy“ je stanovena 2 x 45 minut, v kategorii
25
„dorostenky“ 2 x 40 minut a v kategorii „starší žákyně“ 2 x 35 min s 15-ti minutovou přestávkou mezi poločasy. Hraje se na celém hřišti, jsou povolena čtyři střídání (Fotbal- trenink.cz, 2012).
26
3 Právní formy sportovních organizací
V České republice prozatím nebyla vytvořena žádná zvláštní právní norma specializující se na oblast sportu a tělesné výchovy. Právní systém České republiky ale přesto nabízí několik právních forem, na základě kterých mohou sportovní organizace fungovat a pracovat tak na plnění svých sportovních, ekonomických a často i sociálních cílů. Nejrozšířenější právní formou organizací působících v oblasti sportu v České republice je občanské sdružení. Právní existence a úprava zakládání těchto neziskových sdružení neboli spolků je stanovena zákonem č. 89/90 Sb. o sdružování občanů. Jako občanská sdružení vystupují v České republice především menší a střední sportovní kluby. Naopak kluby většího významu, které můžeme nazvat profesionálními, vznikají na bázi ziskových organizací ve formě obchodních společností. Nejčastěji se v české praxi setkáváme s akciovými společnostmi a společnostmi s ručením omezeným. Tyto sportovní organizace se z hlediska zakládání společnosti, tvorby organizační strukturu a samotné podnikatelské činnosti řídí obchodním zákoníkem (Durdová, 2009).
3.1 Typologie sportovních organizací
1. Občanská sdružení
2. Organizace s mezinárodním prvkem
3. Rozpočtové nebo příspěvkové organizace zřízené ústředním orgánem státní správy 4. Nadace a nadační fondy (podle zákona č. 227/1997 Sb.)
5. Zájmová sdružení právnických osob 6. Obchodní společnosti a družstva 7. Obecně prospěšné společnosti
27 - Sportovní kluby v ČR – převážně právní forma občanské sdružení (zákon č. 83/1990
Sb. o sdružování občanů – působící v oblasti sportu
- Právní úprava: zákon č. 83/1990 Sb. ve znění zákona č. 300/1990 Sb., zákona č.
531/1991 Sb. a zákona č. 68/1993 Sb.
- vyskytují se i obchodní společnosti – a. s. a s. r. o.
3.2.1 občanské sdružení
- právnická osoba typu spolku
- organizační struktura se odvíjí od základního dokumentu – stanov - orgány klubu: valná hromada, prezident (předseda), dozorčí rada klubu
28 Příklady činností jednotlivých orgánů:
Tabulka 2: Činnosti orgánů o.s.
Valná hromada
- projednává zprávu o činnosti a hospodaření klubu, stavu majetku
- projednává zprávu dozorčí rady - rozpočet pro následující období - schvaluje podmínky členství - stanoví klubové příspěvky - volí členy výboru klubu
Prezident
- svolává řádnou i mimořádnou valnou hromadu - řídí zasedání výboru klubu (alespoň 1x měsíčně)
- uzavírá a sjednává písemně právní úkony jménem klubu - uzavírá pracovně právní vztahy
Výbor klubu
- projednává to, co není svěřeno valné hromadě - svěřené věci
- co je uvedeno ve stanovách
Dozorčí rada
- kontroluje účetní a finanční operace, stav hospodaření s penězi, právy a majetkem
- podává zprávy výboru klubu a valné hromadě návrhy v případě nedostatků
29
3.2.2 Jak založit sportovní klub – občanské sdružení
1. Ustavení přípravného výboru - 3osoby, 1 starší 18-ti let
- připravit návrh stanov valné hromadě (výroční členská schůze, konference, balík, výroční balík)
- povinně ve stanovách:
a) přesný název klubu (dodržení tvaru pro oficiální dokumenty, sponzorský přídavek-bojové jméno)
b) sídlo
c) poslání klubu (stručně – široce) např. provozování cyklistiky ve všech jejích disciplínách, na všech věkových a výkonnostních úrovních
d) nabývání a pozbývání členství
e) práva a povinnosti členů (dále v organizačním řádu)
f) určení orgánů klubu – výroční schůze (co se jí předkládá, co posuzuje, schvaluje, jak často se volí řídící orgán klubu – otázka volebního období) g) otázky majetku, jeho správy a hospodaření s ním
h) osoba vystupující navenek za klub (často statutární zástupce = samostatná právní rozhodnutí), omezení dvojí podpis
2. Ustavující schůze, zvolení výboru
3. Zpracování zápisu z ustavujícího jednání klubu - osoby pověřené vedením, jmenovitě
- stanovy – výčet funkcí
4. Registrace stanov klubu na MV ČR
30 - 2 x text stanov, zápis z ustavující schůze klubu ověřené podpisy, krátký průvodní
dopis
- MV ČR, odbor všeobecné správy, oddělení volební a sdružování - není tiskopis, neplatí se správní poplatek
- při všech potřebných náležitostech registrace do 10 dnů od doručení návrhu
- MV ČR přiděluje IČO (ostatní jednotky s práv. subjektivitou - reg. pracoviště ČSÚ v příslušném krajském městě
5. Registrace u finančního úřadu v místě podle sídla klubu – podávání daňového přiznání
6. Zřízení BÚ (nepovinné) 7. Razítko (nepovinné)
8. Začlenění klubu do příslušného svazu
- pořízení kopie stanov a dokladů o registraci, IČO
- vyžádání tiskopisu pro registraci klubu, tiskopisy pro vydání licencí pro členy klubu - vyplnění formulářů, zaplacení poplatků, přiložení označených fotografií
9. Čekání na vyřízení licencí, přihlášení do soutěže, soupiska, splnění podmínek 10. Hraní, závodění, provozování činnosti (Topinka, Stanjura, 2001)
3.2 Klasifikace činností do jednotlivých oddělení
1 Administrativní oddělení – koordinace a vnitřní rozdělení úkolů 2 Finanční oddělení – peněžní operace, pokladna, účetnictví, daně 3 Sportovní oddělení – selekce a skladba „A“ mužstva
4 Oddělení mládeže – sportovní činnost mládeže 5 Komerční oddělení – obchodní činnost klubu
31 6 Oddělení infrastruktury – péče o vlastní stadion
7 Oddělení pro styk s veřejností – péče o image klubu (Čáslavová, 2009)
Tato jednotlivá oddělení netřeba oficiálně vést přesně takto a odděleně. Jsou však základními složkami vedení klubu a každá složka je velice důležitá pro úspěšné fungování klubu. Jedna osoba může řídit více těchto oddělení, avšak mezi nimi musí být vždy hranice. Při potížích se obracíme na oddělení, kde se problém nachází. Tento systém je velice přehledný a při kvalitním vedení ušetří mnoho času a peněz. Zabraňuje též chaosu a informačnímu šumu, který může snadno vzniknout v situacích, kdy není přesně určené, která osoba je za co odpovědná. Předcházení těmto situacím je mnohem snazší, než je řešit a napravovat v případě, kdy se v systému objevují nesrovnalosti a chyby. Důležitá je samozřejmě taky komunikace mezi jednotlivými odděleními. Složky spolu musí spolupracovat, protože jsou na sobě navzájem závislé a ovlivňují se.
Všechny složky mají rozdílné dílčí cíle, avšak hlavní cíl mají stejný, je jím bezproblémové a kvalitní fungování a existování.
32
4 Marketing
V tvrdém konkurenčním boji, který dnes na trhu bezpochyby je, by podnik bez vhodné marketingové koncepce nebyl schopen obstát. To si většina podniků, i přesto, že je to stojí nemalé peníze, uvědomuje a marketing se tedy snaží nepodceňovat. Mezi nejsrozumitelnější a nejvýstižnější definice marketingu se řadí definice Jaroslava Světlíka: „Marketing je proces řízení, jehož výsledkem je poznání, předvídání, ovlivňování a v konečné fázi uspokojování potřeb a přání zákazníků efektivním a výhodným způsobem zajišťujícím splnění cílů organizace.“ Cílem marketingu je tedy vyrábět to, co si přeje zákazník. A to v ceně, kterou je ochoten zákazník zaplatit a která zároveň odpovídá naší cenové strategii. Marketing také vybírá vhodné cesty, jakými produkt zákazníkům nabídnout (Dědková, 2009).
4.1 Sportovní klub
Podnik z ekonomického hlediska je snadno vysvětlitelný pojem. Sportovní klub, brán jako podnik, je ovšem v hodně směrech velice rozdílný a nelze tedy ve všech případech řízení a rozhodování používat totožné postupy a metody. Sportovní klub není výrobní podnik, nelze ho tedy ztotožňovat s ekonomickou jednotkou. Produkt sportovního klubu má nehmotný charakter a fanoušci zajišťují jeho spotřebu.
Produktem je v tomto případě utkání. Tento produkt je jedinečný díky své neopakovatelnosti a jedinečnosti. Produkční faktor je kádr hráčů klubu, vedený v účetnictví jako nehmotné odpisované aktivum.
4.2 Financování profesionálních sportovních klubů v ČR
Hlavním zdrojem financí profesionálních sportovních klubů v České republice je prodej reklamy. Příjmy z prodeje reklamy představují obvykle až 90% klubových rozpočtů. Příjmy ze vstupného, z prodeje suvenýrů, z vlastní hospodářské činnosti či z prodeje televizních práv představují v rozpočtu pouze jednotky procent. Ambice
33 českých klubů se tak odvíjí zejména od podpory sponzorů. To např. v západní Evropě je situace úplně jiná. Profesionální kluby zde mohou počítat s významnými příjmy právě z prodeje vstupného, prodeje televizních práv a z prodeje klubových suvenýrů. Zatímco o českých profesionálních klubech tedy hovoříme většinou jako o neziskových, tak většina klubů západní Evropy produkuje výrazný zisk (Čáslavová, 2000).
4.3 Marketing sportu
Marketing je ve sportu stále více skloňovaným pojmem. V posledních zhruba 15 letech jeho význam v oblasti sportu výrazně stoupá. Sportovní kluby a organizace se totiž méně či více zabývají obchodní činností. Kluby typu obchodních společností provozují především komerční činnost se sportovními produkty. Kluby typu občanských sdružení patří sice mezi neziskové organizace, ale přesto se i u nich setkáme s obchodní činností, která je ale samozřejmě vzhledem k povaze občanského sdružení omezena. A obchodní činnost v oblasti sportu s sebou nese i obchodní soutěžení s konkurencí s cílem získat si zákazníka na svou stranu. Právě v tomto konkurenčním boji o zákazníka je rozhodující marketing. To si sportovní kluby moc dobře uvědomují, takže se oblasti marketingu začínají více a více věnovat. Dobře fungující marketingová činnost má totiž rozhodně pozitivní vliv na rozvoj sportovní organizace. Kluby se tak zabývají analýzou svého sportovního produktu a snaží se jej přizpůsobit přáním zákazníka. Dále také analyzuje své konkurenční prostředí a i na základě toho vyvíjí strategie stanovení cen. Kluby se také snaží o to, aby zákazníci byli o jejich produktu dostatečně informováni, takže se zabývají i cílenou propagací svého produktu (Čáslavová, 2000).
34
4.4 Nástroje marketingu Marketingový mix 4P
Obrázek 5: Marketingový mix 4P
Zdroj: http://marketing.robertnemec.com/marketingovy-mix-rozbor/
Marketingový mix ( viz obr. 5) je soubor taktických marketingových nástrojů, které firma používá k úpravě nabídky podle cílových trhů. Marketingový mix zahrnuje vše, co firma může udělat, aby ovlivnila poptávku po svém produktu. Možné způsoby se dělí do čtyř skupin proměnných, známých jako 4P: produktová politika (product), cenová politika (price), komunikační politika (promotion) a distribuční politika (place).
Produkt zahrnuje veškeré výrobky a služby, které společnost cílovému trhu nabízí.
Produkt
U nabízených produktů zákazník většinou hodnotí prospěch nebo výhodu, kterou jim produkt nabízí a poskytuje. Je důležité rozlišovat hranici mezi výhodou a vlastností.
35 Velikost stadionu, počet míst k sezení nebo restaurační zařízení v areálu jsou vlastnosti a větší návštěvnost, pohodlí při sledování nebo kvalita terénu jsou výhodami.
Obecně je možné sestavit základní motivační prvky a výhody, které zákazník ocení a které vedou k jeho uspokojení. Naše nabídka, resp. náš produkt by měl mít takovou hodnotu, kterou zákazník ocení. Nabídku orientujeme tak, aby byla zajímavější, odlišnější, než konkurence. Zákazník především ocení úsporu financí, času, pohodlí a v druhé řadě také uspokojení svého ega a prestiže.
Cena
Určení a stanovení ceny produktu, v tomto případě fotbalového utkání, je vcelku důležitý proces, ve kterém hraje svou roli mnoho faktorů. Je to cena konkurence, předpokládaný počet diváků, jejich chování v areálu. Vycházíme také ze zkušeností z předešlých let. Tyto všechny faktory a marketingové analýzy se shrnou dohromady a výsledkem tohoto procesu je stanovení ceny. V tomto případě ceny za lístek na domácí utkání. Ceny jsou samozřejmě rozdílné pro studenty, děti, důchodce a ženy. Ceny za jednotlivé vstupné jsou též stanoveny na základě předešlých analýz.
Postup při uplatnění tržní strategie:
- Stanovení prodejní ceny produktu - Určení ročního objemu při zvolené ceně - Výpočet zisku, od kterého se odečtou náklady - Rozhodnutí, zda má zisk požadovanou výši
Místo
Místo prodeje produktu je v případě analýzy klubu fotbalový areál. Pro účastníka trhu je důležité zvolit vhodné distribuční cesty, prostřednictvím kterých přiblížíme
36 produkt k cílovému zákazníkovi. Typ distribuční sítě závisí na tom, zda nabízený produkt má hmotný nebo nehmotný charakter. V tomto případě patří mezi hmotné produkty sportovní zboží, které je v případě velkých klubů produkováno v obrovském množství. V případě menších klubů je tato část zisku podstatně menší a paleta produktů několikanásobně chudší. V případě nehmotných produktů je tato skutečnost jiná.
Představují ji především služby, myšlenky nebo místa.
Propagace
Distribuce je v tomto případě nepřesný pojem a spíše, než distribuce samotná je důležitá propagace. Díky úspěšně vedené propagaci se produkt dostane lépe do podvědomí zákazníků a ty pak produkt zakoupí. Propagace je v případě menších fotbalových klubů velice důležitá. Na mnoha místech ve městě utkání i v přilehlých městech a obcích je důležité informovat prostřednictvím letáků a plakátů občany, že se v určitou hodinu a datum koná domácí utkání. Zákazník zde získá potřebné informace o produktu a může si také naplánovat svůj čas tak, aby mohl být na utkání přítomen.
Komunikace
Účelem marketingové komunikace je informovat trh a zákazníky o vlastnostech, ceně, dostupnosti a výhodách produktu. Prostřednictvím marketingové komunikace se často společnosti snaží pracovat na tvorbě vlastní image. Rozlišujeme hned několik druhů marketingové komunikace. Patří sem reklama, public relations, osobní prodej, podpora prodeje a přímý marketing. Tím nejrozšířenějším je reklama, což je placená forma neosobní komunikace, jejímž úkolem je propagovat produkt. Reklama nejčastěji využívá masových médií. Dalším druhem, který pracuje na tvorbě image společnosti, je public relations. Public relations neboli PR se tedy snaží vzbudit pozitivní ohlas na trhu.
Prostřednictvím dalšího druhu, kterým je osobní prodej, společnosti usilují o vytváření dlouhodobých pozitivních vztahů se zákazníky. Jedná se o přímou osobní komunikaci,
37 která s sebou nese i poměrně vysoké náklady. Podpora prodeje působí krátkodobě s cílem okamžitého nárůstu prodeje. Příkladem jsou množstevní slevy, kupóny, soutěže pro spotřebitele a vzorky. Přímý marketing je typ přímé, neosobní komunikace se zákazníky, který umožňuje přímo oslovovat cílovou skupinu zákazníků. Uskutečňuje se prostřednictvím pošty, telefonu, televize či rozhlasu (Dědková, 2009).
4.5 Typy marketingu:
Tabulka 3: Typy marketingu
konverzní
Zde se nesetkáváme s poptávkou. Zákazník není seznámen s existencí nového výrobku. Snaha co nejrychleji informovat s cílem vyvolat poptávku a dostat se do podvědomí.
stimulující
Poptávka je částečná a jen někde. Výrobek je třeba rozšířit mezi větší počet potenciálních zákazníků.
rozvojový
Zákazník chce uspokojit poptávku, ale není zde na trhu odpovídající produkt. Snaha o rychlé uvedení do prodeje žádaného produktu.
remarketing Snaha o prodloužení křivky životního cyklu výrobku.
Udržení poptávky po co nejdelší časové období.
udržovací Poptávka je již úplná. Produkt musíme stále udržovat v podvědomí zákazníků.
synchromarketing Poptávka není stabilní, je nutno přizpůsobit nabídku poptávce.
demarketing Poptávka je nadměrná. Je třeba ji důkladně kontrolovat.
protipůsobící Respektuje a zakládá se na požadavkách státu a společnosti
38
4.6 Marketingová analýza
Marketingová analýza slouží k vytyčení předností podniku. Hlavním cílem analýzy je ale odhalit nedostatky, které jsou příčinou neuspokojivých výsledků prodeje či nabídky služeb. Na základě marketingové analýzy je možné odhadnout jaké pozitivní i negativní dopady nám mohou přinést plánované kroky, rozhodnutí či investice. Mezi základní nástroje marketingové analýzy patří SWOT analýza, STEP analýza a Porterův model konkurence. Mezi další aplikované nástroje řadíme analýzu distribučních cest, analýzu produktového portfolia, analýzu propagačních prostředků a analýzu implementace nové strategie (Dědková, 2009).
4.6.1 SWOT analýza
Cílem SWOT analýzy je identifikovat to, do jaké míry jsou současná strategie firmy a její specifická silná a slabá místa relevantní a schopná se vyrovnat se změnami, které nastávají v prostředí. SWOT analýza neboli analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb sestává z původně dvou analýz, a to analýz SW a analýzy OT (viz obr. 6). Doporučuje se začít analýzou OT – příležitostí a hrozeb, které přicházejí z vnějšího prostředí firmy, a to jak makroprostředí (obsahuje faktory politicko-právní, ekonomické, sociálně-kulturní, technologické), tak i mikroprostředí (zákazníci, dodavatelé, odběratelé, konkurence, veřejnost). Po důkladně provedené analýze OT následuje analýza SW, která se týká vnitřního prostředí firmy (cíle, systémy, procedury, firemní zdroje, materiální prostředí, firemní kultura, mezilidské vztahy, organizační struktura, kvalita managementu aj.) (Jakubíková, 2008).
Silné a slabé stránky firmy se určují pomocí vnitropodnikových analýz a hodnotících systémů. Při hodnocení silných a slabých stránek může být jako výchozí základna pro vyjádření určitého stavu použita klasifikace hodnotících kritérií buď podle nástrojů marketingového mixu 4 P – produkt (product), cena a kontraktační podmínky
39 (price), distribuce – místo prodeje (place), marketingová komunikace (promotion), případně podrobněji podle jejich dílčích znaků. Jednotlivým kritériím, která byla vybrána s použitím různých výzkumných technik (dotazování, brainstormingu, diskuse atd.) je přisouzena váha (1-5), a dále jsou kritéria vyhodnocována pomocí škálování.
Obvykle se používá škála mezi -10 až +10, přičemž 0 znamená, že kritérium není zařazeno ani mezi silné, ani mezi slabé stránky. Takto firma získává základní přehled o svých silných a slabých stránkách, které, doplněné o předpoklady vzniku příležitostí a hrozeb, dále poměřuje se svými schopnostmi výrobky vyvíjet. Výrobky vyrábět, financovat podnikatelské záměry a se schopností managementu firmy (Jakubíková, 2008).
Obrázek 6: SWOT Analýza
Zdroj: http://www.sunmarketing.cz/nastroje/slovnik/swot-analyza
40
3.1.1 Porterův model konkurence
Nejčastější využívanou metodou sloužící k hodnocení konkurence v určitém odvětví je Porterův model neboli model pěti konkurenčních sil (viz obr. 7). Prvním činitelem, který Porterův model zohledňuje, jsou stávající konkurenti. Řeší se tedy otázky, jak velký je konkurenční boj v odvětví a zda v odvětví existuje jeden dominantní konkurent. Dalším činitelem je riziko vstupu nových konkurentů do odvětví, takže se hodnotí, jak snadný nebo naopak obtížný je vstup pro nové potencionální konkurenty. Dalšími činiteli jsou dodavatelé a odběratelé, u kterých hodnotíme jejich vyjednávací sílu. A posledním pátým činitelem jsou substituty. Zde je otázkou, jak snadné nebo obtížné je nahradit náš produkt jiným (Marinič, Nývltová, 2010).
41 Porterův model konkurence
Tabulka 4: Porterův model konkurence
Konkurenti
Základní kategorie při mapování určitého odvětví.
Sledování slabých a silných stránek konkurence a strategií.
Odběratelé
Příliš koncentrovaná skupina odběratelů není vhodná.
Odběratel má tak silnou pozici na změnu ceny. V této souvislosti je negativním jevem nediferencovaný produkt. Odběratel může tedy snadno přejít ke konkurenci.
Dodavatelé
Podobné jako u odběratelů. Málo dodavatelů, nejhůře jeden, vytváří prostředí pro tlak na cenu dodávek a termínů.
Substituty
Cena substitutů se pohybuje kolem ceny produktů v odvětví. Vysoce ziskové produkty jsou na trhu nebezpečné.
Nově vstupující firmy
Vždy vytváří tlak na cenu. Při vstupu brání bariéry, Porter rozlišuje několik vstupních potíží vlivem nedokonalé konkurence. Jedná se o úspory z rozsahu, diferenciace produktu, kapitálová náročnost vstupu, distribuční kanály, vládní regulace a ochota zákazníka k nové značce.
42 Obrázek 7: Porterův model konkurence
Zdroj: http://www.vlastnicesta.cz/akademie/marketing/marketing-metody/porteruv-model- konkurencnich-sil/
3.1.2 STEP analýza
Hodnotí vliv vnějšího prostředí na vývoj společnosti. Zkoumá faktory sociokulturní, technologické, ekonomické a politicko-právní (viz obr. 8). Z hlediska sociokulturního se STEP analýza zabývá demografickým vývojem populace. Hodnotí tedy např. životní hodnoty či vzdělanost lidské populace. Technologický faktor představují nové trendy ve výzkumu a vývoji. Mezi ekonomické faktory patří např.
vývoj HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti či úrokové sazby. Fungování podnikatelských subjektů vymezuje z hlediska politicko-právního Ústava ČR. Podniky se tedy musí řídit kromě jiného daňovými zákony, sociálními zákony či zákony na ochranu životního prostředí (Jakubíková, 2009).
43 Obrázek 8: STEP analýza
Zdroj: http://www.byznysslovicka.com/ekonomika_management/pest
S - společenské (sociální) faktory
Zahrnuje faktory související se způsobem života lidí včetně životních hodnot - demografická křivka, průměrná délka života, hustota obyvatelstva, rodinné faktory, migrace obyvatelstva, dopravní obslužnost, úroveň vzdělávání a vzdělanosti, převažující hodnoty, životní styl v regionu, využití volného času, struktura fotbalu v regionu, vývoj klubů v regionu a uplatnění hráčů v jiných klubech.
T - technické (technicko-technologické) faktory
Zahrnují faktory, které souvisejí s vývojem výrobních prostředků, materiálů, procesů, know-how a nových technologií v regionu, s vývojem a výzkumem a které mají dopad na klub.
E - ekonomické faktory
Zahrnují faktory, které souvisí s vývojem ekonomických procesů v okolí klubu - toky peněz, zboží, služeb, informací a energií, jež mohou ovlivňovat existenci, pozici a chod klubu, a to včetně problematiky (ne)zaměstnanosti, platových podmínek, konkurence, možností sponzoringu, mimorozpočtových zdrojů klubu a klubového rozpočtu jako celku.
44 P - politicko-právní faktory
Jde o faktory, které souvisí s výkonem politické moci (od úrovně státu až po samosprávu v obci), správou a samosprávou ve fotbale, s politickou situací, legislativou a stavem právního vědomí. Klub může při hodnocení těchto faktorů posoudit vzájemné vztahy se zřizovatelem, s místní samosprávou nebo představiteli města.
45
5 Analýza klubu TJ Jiskra Česká Skalice 5.1 Historie klubu
Klub s bohatou historií byl založen několika nadšenci v roce 1909. Zajímavostí je, že se fotbal v České Skalici hraje stále prakticky na tom samém místě jako téměř před sto lety. První hřiště na kopanou totiž bylo v místech dnešního tzv. školního hřiště, které dnešní fotbalisté využívají jako tréninkovou plochu. Později se podařilo vybudovat horní hřiště, kde se hrají mistrovská utkání dodnes. Na rozdíl od okresních rivalů Náchoda a Červeného Kostelce, kde se hrály vyšší ligové soutěže, českoskaličtí fotbalisté sváděli boje v okresních soutěžích. Až v devadesátých letech 20. století postoupilo mužstvo mužů do 1. B třídy, odkud následoval postup do 1. A třídy, v sezoně 1995/1996 se podařilo postoupit do nejvyšší krajské soutěže – krajského přebor mužů, kde Jiskra působí až do dnešních dnů. Hned po první sezóně v oblastním přeboru se českoskalická Jiskra usadila na předních místech tabulky, kam snad patří i dnes.
Konečné druhé místo v roce 2001 je dosavadním vrcholem snažení týmu od Rozkoše.
Během posledního desetiletí se také výrazně zlepšil vzhled českoskalického fotbalového svatostánku. Místo staré dřevěné klubovny s bufetem se oddílu podařilo vybudovat příjemnou restauraci s kuchyní a venkovním posezením (Jiskra.4fun.cz, 2012).
5.2 Současnost klubu
V roce 2002 došlo k prvním „námluvám“ mládežnických týmů Jiskry Česká Skalice a Sokola Provodov. Důvodem pro spolupráci byl jednoznačně úbytek dětí a hráčů. V jakési nulté společné sezoně se žákovskému béčku podařilo stát okresním přeborníky a áčko se udrželo v krajské soutěži. Spolupráce proběhla i u dorostenců, tam však výsledkem bylo pouze udržení se týmu v krajské 1. třídě. V následujícím roce se díky rozsáhlé společné dorostenecké základně přihlásila nejvyšší krajská soutěž v této věkové kategorii – krajský přebor. Žáci „A“ hráli dál 1. třídu a béčko
46 starších žáků působilo v okresním přeboru. V roce 2004 se mládež Jiskry a Sokola spojila v nové občanské sdružení Regionální sportovní centrum mládeže Rozkoš (RSCM Rozkoš). Pod touto hlavičkou působí mládežnické týmy z České Skalice a Provodova dodnes (Jiskra.4fun.cz).
Obrázek 9: Hlavní brána areálu
Zdroj: http://fotbalcs.ic.cz/wp-content/images/stadion1.jpg
Na přelomu let 2006 a 2007 rezignoval starý výbor oddílu kopané TJ Jiskra a celý fotbalový klub se potácel na hranici zkázy. Krátce po novém roce se vedení ujal výbor nový, který se se žádostí o finanční pomoc obrátil na město Česká Skalice, jež po bouřlivé diskuzi místní kopanou podpořilo.
U mužstva mužů se od té doby vystřídalo několik trenérů a jejich asistentů (Lokvenc, Čáp, Jebavý, Vojnar, Brož, Jirásek). U Další součástí realizačního týmu je masér Jiří Novotný. Sekretářem klubu je Jan Holý. Tým mužů je velmi mladý, lze proto doufat, že jeho vrcholné chvíle teprve přijdou. Hlavní náplní práce RSCM Rozkoš je práce s dětmi a mládeží. Jiskra Česká Skalice má mužstvo mužů (krajský přebor), RSCM Rozkoš disponuje starším a mladším dorostem (krajský přebor), mužstvy starších a mladších žáků (krajská soutěž) a starší a mladší přípravky (krajský přebor). Nejmenší děti působí v takzvané předpřípravce, kam dochází
47 fotbalisté od čtyř let. Obě dorostenecká mužstva v současné době trénuje trenérský triumvirát Jiří Bederka, Jiří Novák a pan Suchomel, kterým pomáhají Pavel Šellei, Miroslav Teichmann, Karel Kašpar a Miroslav Jelen, jenž je zároveň předsedou občanského sdružení RSCM Rozkoš. Vedoucím mužstev dorostů je Ivana Jelenová.
Starší žáky vede Stanislav Juríček s Janem Gavlasem, vedoucím mužstva je Zdeněk Hanuš. Mladším žákům se věnují Jan Hátaš a Marcel Bareš, vedoucím mužstva se stal zkušený fotbalový harcovník Aleš Bek. Starší přípravku vedou Marek Vik a Jiří Kubašta, mladší přípravku koučuje Ladislav Šrajbr za občasné pomoci některých z rodičů a předpřípravce se v současné době věnuje rovněž Ladislav Šrajbr (Jiskra.4fun.cz).
5.3 Odchovanci klubu
Ondřej Havrda (FK Náchod-Deštné, Olympia Hradec Králové)
Libor Polomský (hráč s ligovými zkušenostmi z SK Hradec Králové, SK České Budějovice, Marily Příbram a FC Most)
Radek Korba (hráč extraligového dorostu FC Hradec Králové, v současnosti hráč hradeckého béčka, člen širšího kádru bývalých mládežnických reprezentací) Marek Srkal (extraligový dorost Liberce, nyní na hostování v FK Náchod-Deštné) Jiří Bederka ( FK Náchod, AC Sparta Praha, reprezentace do 16 let)
Několik dalších odchovanců – od mužů přes dorostence a žáky – působí v divizních soutěžích
48
5.4 Hrací plocha
Obrázek 10: Hrací plocha, nová hlavní tribuna
Zdroj: http://fotbalcs.ic.cz/wp-content/images/stadion4.jpg
Obrázek 11: Stará hlavní tribuna, střídačky Zdroj: http://jiskra.4fan.cz/?page_id=5
49 Hlavní hrací plocha:
Česká Skalice, Sportovní 428 – tráva
Náhradní hrací plocha:
1. Provodov č. 1 a 2 – tráva 2. Česká Skalice, Spyta – tráva
3. Česká Skalice, Žižkův kopec – tráva
5.5 Logo
Logo Českoskalického klubu je od založení klubu stejné, neměnné. Taktéž název klubu „TJ Jiskra Česká Skalice“ je od založení totožný. Je to jediné logo týmu. Logo je ve tvaru erbu ve žluto-modré barevné kombinaci včetně názvu klubu a roku založení ve spodní straně. Podstatnou část loga tvoří fotbalový balón, který na první pohled udává sportovní zaměření klubu. Žluto-modrá je též klubová barva, takže tribuny, dresy, zábradlí, hlavní brána a mnoho dalších doplňků jsou v této barevné kombinaci (viz obr.
12).
Obrázek 12: Logo klubu
Zdroj: http://hradecky.denik.cz/fotbal_region/tj-jiskra-ceska- skalice20110324.html?kid=9165&sid=234
50
5.6 Rozpočet klubu
Rozpočet klubu TJ Jiskra Česká Skalice odpovídá velikosti klubu, soutěži, ve které se nachází, i ambicím. V krajském přeboru patří klub mezi průměrné týmy.
Rozpočet klubu se pohybuje okolo 1 500 000Kč. Tento rozpočet je závislý na příjmech z reklam, sponzorů a městu Česká Skalice. Je to naprosto běžný rozpočet v krajském přeboru a celkově se nevyskytují v této soutěži kluby, které by svým rozpočtem výrazně převyšovaly průměr. Není to nutné. Vyšší rozpočty jsou většinou spojeny s ambicemi na postup, postup samotný nebo případné rozšiřování klubu. Není tedy nutnost rozpočet jakkoliv měnit, pokud si to klubová situace nežádá.
Mezi největší finanční zdroje klubu patří sponzoři. Tyto finanční prostředky tvoří podstatnou část rozpočtu klubu, a to cca 70%. Českoskalickému fotbalu také pomáhá samotné město Česká Skalice. Fotbalový stadion, na kterém hraje i trénuje klub, je od 1.10. 2008 ve vlastnictví města Česká Skalice. Smlouva s vlastníkem zajišťuje jeho využívání na tréninky a zápasy a také využívání kabin, a to vše bezplatně. Město taktéž věnuje nemalou část finančních prostředků do klubové pokladny. Pomáhá tak klubu snáze fungovat.
Z prodeje vstupného inkasuje klub za sezónu 130 000 Kč. Vstupné pro muže činí 30Kč, pro ženy, mládež a důchodci 25Kč. Průměrná návštěva na domácí utkání je 250 platících diváků. Za hostování a prodeje hráčů utrží klub částku pohybující se za rok průměrně 50 000 Kč. Realitní činnost klubu se týká pouze prostoru s občerstvením uvnitř areálu. Z pronájmu těchto restauračních prostor klub ročně inkasuje 180 000 Kč.
Nyní město Česká Skalice za podpory firmy AGRO CS a.s. zvelebuje stadion i náhradní hřiště na Žižkově kopci, které slouží jako tréninkové. Je to hřiště všesportovní a je využíváno Základní školou v České Skalici. Mládežnická mužstva RSCM Rozkoš využívají také k tréninkům hřiště v nedalekém Provodově.
Klubové výdaje tvoří mzdy hráčů, trenéra A mužstva a realizačního týmu. Plat správce hřiště ročně, včetně odvodů je 330 000Kč. Další část výdajů tvoří fotbalové vybavení celkově, jedná se o tréninkové a zápasové míče, tréninkové oblečení, sítě do
