ANALÝZA SPORTOVNÍHO KLUBU JKL DESNÁ
Bakalářská práce
Studijní program: B7401 – Tělesná výchova a sport Studijní obor: 7401R003 – Rekreologie
Autor práce: Ondřej Brezar Vedoucí práce: Mgr. Jaroslav Kupr
Liberec 2014
Prohlášení
Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.
Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
Poděkování
Tímto bych velice rád poděkoval Mgr. Jaroslavu Kuprovi za trpělivé a vždy přínosné vedení mé bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval Patriku Chlumovi a Jitce Zemanové za poskytnutí velice důležitých informací a závodníkům klubu JKL Desná za přínosnou anketu.
V neposlední řadě bych rád poděkoval mé přítelkyni, rodině a přátelům, kteří mě při mém studiu a psaní této práce podporovali ve všech směrech.
Analýza sportovního klubu JKL Desná
Ondřej Brezar BP-2014 Vedoucí BP: Mgr. Jaroslav Kupr
Anotace
Tato práce se zabývá analýzou klubu severské kombinace JKL Desná. V úvodní části je definováno, co je severská kombinace a jaký byl její vývoj od historie, až po současnost. Dále jsou zde popsány podrobně obě disciplíny, tvořící severskou kombinaci a nejúspěšnější reprezentanti. V práci je detailně popsané vybavení pro oba sporty. V další části jsme se zaměřili na Svaz lyžařů ČR, kde je popsaná historie, současné úseky a v neposlední řadě i reprezentační družstva severské kombinace a skoku na lyžích. Další bod je pak historie a současnost samotného města i klubu JKL Desná.
Stěžejním bodem práce je popis a analýza organizace, specifického tréninkové cyklu a hospodaření sportovního oddílu. Následující části se zaměřují na vyhodnocování anketního šetření mezi závodníky klubu.
Výsledkem práce jsou návrhy plynoucí z dílčích analýz na zlepšení chodu klubu, jak po stránce organizační, tak i sportovní a ekonomické.
Klíčová slova: JKL Desná, severská kombinace, skoky na lyžích, běh na lyžích.
Analysis of the sports club JKL Desná
Ondřej Brezar BT-2014 Supervisor BT: Mgr. Jaroslav Kupr
Annotation
This bachelor thesis analyzes the nordic combined club JKL Desná. In the introductory part is defined what the nordic combined is and what was its development from history to the present. Further there are detailed both disciplines, forming the nordic combined and most successful representatives. In the thesis is described in detail equipment for both sports. In the next section, we focus on the Czech Ski Association, where describes the history, current segments and not least the national teams of nordic combined and ski jumping. Another point is then the history and present of the city and club JKL Desna.
The main point of this thesis is description and analysis of the organization, specific training and economy of the sports club. The following parts focus on the evaluation of public inquiry survey conducted among club racers.
Proposals are the result of work resulting from partial analyzes to improve the running of Club, both on an organizational as well as sports and economic.
Key words: JKL Desná, nordic combined, ski jumping, cross country.
8 Obsah
Úvod ... 13
1 Cíle bakalářské práce ... 14
2 Severská kombinace ... 15
2.1 Vznik a vývoj severské kombinace ve světě a ČR ... 15
2.2 Hodnocení severské kombinace ... 16
2.3 Typy závodů ... 17
2.4 Skok na lyžích ... 18
2.4.1 Vznik a vývoj skoku na lyžích ve světě a ČR ... 18
2.4.2 Vybavení skokana ... 21
2.5 Běh na lyžích ... 23
2.5.1 Vznik a vývoj běhu na lyžích ve světě a ČR ... 23
2.5.2 Vybavení běžce ... 25
3 Svaz lyžařů České republiky ... 27
3.1 Historie ... 27
3.2 Současnost ... 28
3.3 Reprezentační družstva ... 30
4 JKL Desná ... 34
4.1 Historie a současnost města Desná v Jizerských horách ... 34
4.2 Historie a současnost JKL Desná...34
4.3 Dílčí analýza ... 39
5 Sportovní trénink ... 40
5.1 Suchá příprava ... 42
5.2 Specifika letní přípravy ... 43
5.3 Specifika zimní přípravy ... 44
5.4 Dílčí analýza ... 44
6 Hospodaření Jizerského klubu lyžařů Desná ... 45
9
6.1 Příjmy JKL Desná ... 47
6.2 Výdaje JKL Desná ... 48
6.3 Dílčí analýza ... 48
7 Propagace klubu JKL Desná ... 49
7.1 Dílčí analýza ... 49
8 Výsledky anketního šetření pro členy JKL Desná a jejich rodiče ... 50
8.1 Dílčí analýza ... 59
9 Návrhy na zlepšení chodu klubu JKL Desná ... 60
9.1 Návrhy na zlepšení organizace klubu ... 60
9.2 Návrhy na zlepšení sportovní situace v klubu ... 61
9.3 Návrhy na zlepšení hospodářské situace v klubu ... 61
10 Závěr ... 63
11 Seznam použitých zdrojů ... 65
12 Seznam příloh ... 67
10 Seznam obrázků
Obrázek 1. Skokanské lyže (zdroj: SKOKY 2014) ... 21
Obrázek 2. Běžecké vázání SNS (zdroj: IDNES 2008) ... 25
Obrázek 3. Běžecké vázání NNN (zdroj: IDNES 2008) ... 25
Obrázek 4. Kolečkové lyže (zdroj: ROLLERSKI 2014) ... 26
Obrázek 5. Miroslav Dvořák (zdroj: CZECH-SKI 2014) ... 31
Obrázek 6. Petr Kutal (zdroj: CZECH-SKI 2014) ... 31
Obrázek 7. Tomáš Portyk (zdroj: CZECH-SKI 2014) ... 31
Obrázek 8. Lukáš Rypl (zdroj: CZECH-SKI 2014) ... 31
Obrázek 9. Antonín Hájek (zdroj: SKOKY 2014) ... 32
Obrázek 10. Lukáš Hlava (zdroj: SKOKY 2014) ... 32
Obrázek 11. Jakub Janda (zdroj: SKOKY 2014) ... 32
Obrázek 12. Roman Koudelka (zdroj: SKOKY 2014) ... 32
Obrázek 13. Jan Matura (zdroj: SKOKY 2014) ... 32
Obrázek 14. Barbora Blažková (zdroj: SKOKY 2014) ... 33
Obrázek 15. Michaela Doleželová (zdroj: SKOKY 2014) ... 33
Obrázek 16. Karolína Indráčková (zdroj: SKOKY 2014) ... 33
Obrázek 17. Michaela Rajnochová (zdroj: SKOKY 2014) ... 33
Obrázek 18. Můstky K 60, K40, K 24 (zdroj: Vlastní) ... 36
Obrázek 19. Můstky z horního pohledu (zdroj: Vlastní) ... 37
Obrázek 20. Můstky K 60, K40, K 24, K 8 za umělého osvětlení (zdroj: SKOKYDESNÁ 2014) ... 37
Obrázek 21. Pohled z můstku K60 (zdroj: Vlastní) ... 38
Obrázek 22. Pohled na hranu můstku K-60 (zdroj: Vlastní) ... 38
11 Seznam grafů
Graf 1. Podíl závodnic a závodníků v klubu (ověřováno položkou 1 - příloha A) ... 50
Graf 2. Jak jsi se dozvěděl/a o tomto sportu? (ověřováno položkou 3 - příloha A) ... 51
Graf 3. Kolik let se věnuješ tomuto sportu? (ověřováno položkou 4 - příloha A) ... 52
Graf 4. Kolikrát týdně trénuješ? (ověřováno položkou 5 - příloha A) ... 52
Graf 5. Jak daleko dojíždíš na trénink? (ověřováno položkou 6 - příloha A) ... 53
Graf 6. Přemýšlel/a jsi už o specializaci? (ověřováno položkou 8 - příloha A) ... 54
Graf 7. Kolikrát za rok jezdíš na soustředění? (ověřováno položkou 9 - příloha A) ... 55
Graf 8. Kolikrát za rok jezdíš na závody? (ověřováno položkou 10 - příloha A) ... 56
Graf 9. Dostáváš vybavení od klubu? (ověřováno položkou 11 - příloha A) ... 57
Graf 10. Kolik finančních prostředků vynaloží rodiče do provozování tohoto sportu za rok? (ověřováno položkou 12 - příloha A) ... 57
Graf 11. Jsi spokojený/á s trenérem/trenérkou? (ověřováno položkou 13 - příloha A) ... 58
Graf 12. Jste celkově spokojeni s organizací a sportovní přípravou v klubu? (ověřováno položkou 15 - příloha A) ... 59
Seznam tabulek Tabulka 1. Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu (Zdroj: ÚČETNÍ UZAVÍRKA 2013) ... 46
Tabulka 2. Aktiva (Zdroj: ÚČETNÍ UZAVÍRKA 2013) ... 46
Tabulka 3. Pasiva (Zdroj: ÚČETNÍ UZAVÍRKA 2013) ... 47
Tabulka 4. Dary (Zdroj: ÚČETNÍ UZAVÍRKA 2013) ... 47
12 Seznam použitých zkratek a symbolů
AUT – Austria (Rakousko) ČR – Česká Republika ČT – Česká televize ČUS – Česká unie sportu FIN – Finland (Finsko)
FIS – Fédération Internationale de Ski (Mezinárodní lyžařská federace) K – Konstrukční bod můstku
KTV – Katedra tělesné výchovy MČR – Mistrovství České republiky MS – Mistrovství světa
NNN – New Nordic Norm NOR – Norway (Norsko)
SCM – Sportovní centrum mládeže SLČR – Svaz lyžařů České republiky SNC – Speciální napodobivé cvičení SNS – Salomon Nordic System TJ – Tělovýchovná jednota TVO – Tělovýchovné volno TZV. – Takzvaný
VUT – Vysoké učení technické ZOH – Zimní olympijské hry
13 Úvod
Toto téma bakalářské práce, jsem si vybral, protože jsem se severské kombinaci věnoval od 7 do 19 let, tudíž mám k tématu kladný vztah a troufám si říct, že mu i rozumím.
Díky dvanáctileté zkušenosti mohu v této práci využít svých vědomostí a poznatků s tímto druhem sportu, který není v běžné populaci příliš známý.
Sám jsem v klubu JKL Desná začínal, tehdy se klub jmenoval TJ Desná. Vybavení nebylo moc dobré a ani samotné skokanské můstky nebyly na špičkové úrovni. Na můstkách byla stará umělá hmota, vlek byl použitelný jen v zimních měsících, také doprava na závody a soustředění byla většinou závislá na pomoci a ochotě rodičů. Tedy podmínky pro výchovu kvalitních sportovců zde nebyly zrovna ideální. Ani členská základna nebyla velká, jednalo se tehdy o počet okolo 10 závodníků. Jelikož se i po skončení své sportovní kariéry pohybuji v okruhu severské kombinace a to díky kamarádům, kteří buď stále sportují, nebo předávají zkušenosti mladším závodníkům jako trenéři. Tak vím, že se podmínky výrazně zlepšily a zajímá mě tedy, jak jsou dnešní děti provozující severskou kombinaci a skok na lyžích spokojeni s tréninkem, vybavením a samotným vedením klubu JKL Desná.
Touto bakalářskou prácí přiblížím historii a specifika této krásné, ale náročné disciplíny.
Dále se pokusím popsat organizaci, tréninkový cyklus a financování samotného klubu.
Pomocí anketního šetření zjistím potřebné informace a zanalyzuji výsledky, na které v závěru představím mé návrhy na zlepšení.
Pomocí návrhů uvedených v této bakalářské práce, bych chtěl pomoct klubu JKL Desná. Věřím, že práce bude plnohodnotně využita a mnoho návrhů se uplatní v praxi.
14 1 Cíle bakalářské práce
Hlavní cíl:
Zanalyzovat sportovní klub severské kombinace a skoku na lyžích JKL Desná po stránce sportovní, organizační a možných vyhlídek do budoucnosti.
Dílčí úkoly:
Dílčí cíle bakalářské práce jsou následující:
Představit severskou kombinaci a skok na lyžích od historie po současnost.
Anketa se závodníky klubu JKL Desná a jejich rodiči.
Analýza současného stavu klubu JKL Desná.
15 2 Severská kombinace
2.1 Vznik a vývoj severské kombinace ve světě a ČR
Severská kombinace, dříve u nás nazývaná závod sdružený, je lyžařský dvojboj, který se skládá ze skoku a běhu na lyžích. Severská kombinace se právem nazývá královskou disciplínou klasického (severského) lyžování a je dosud výhradně mužským sportem.
Dosažení výborných výsledků je podmíněno vysokou výkonností jak ve skoku, tak i v běhu na lyžích. Závodníci musí skloubit dynamickou sílu, rychlost a soustředěnost potřebnou pro skok na lyžích, s vytrvalostí a technikou nezbytnou pro běh na lyžích. Severská kombinace byla považována za jednu z nejhodnotnějších lyžařských disciplín. Což dokazuje i fakt, že vítěz závodu severské kombinace získával až do druhé světové války titul Mistr v jízdě na lyžích (Lánský 2008).
Kořeny severské kombinace pocházejí - tak jako v případě ostatních klasických disciplín z Norska. První závod v severské kombinaci se konal v roce 1892 v Oslu na prvním Holmenkollen Ski festivalu, který se každoročně koná dodnes. První závod severské kombinace na našem území se konal v rámci mezinárodních závodů na Tanvaldském Špičáku v roce 1913. V Norsku, je severská kombinace od vzniku až do dnes velice populárním sportem. Mezinárodního významu dosáhla v roce 1924, kdy se dostala na seznam olympijských sportů a na zimní olympijské hry v Chamonix. Nikdy se z programu ZOH neztratila. Mistrovství světa se konají od roku 1925, kdy se uskutečnilo 1. MS v Jánských Lázních (Lánský 2008).
Severská kombinace prodělala postupný vývoj svých dílčích disciplín - skoku a běhu na lyžích - a prošla také velkým posunem v oblasti sportovního vybavení a techniky. Princip závodů však zůstával po dlouhá léta stejný: po běhu na lyžích následoval skok. Ovšem rozdíly v běhu byly velké, následující skok závod téměř neovlivnil, tak od roku 1950 jsou disciplíny v opačném pořadí. V roce 1956 byla zkrácena distance běhu z 18 km na 15 km. Jedním z převratných kroků v historii severské kombinace bylo - kromě změny techniky běhu z klasické na volnou - také zavedení tzv. Gundersenovy metody startu v roce 1985. Závod štafet byl přidán do programu olympijských her v roce 1988 v Calgary a později se dočkal úpravy z trojčlenného družstva na čtyřčlenné a zkrácení běžecké části z 10 km na 5 km. Roku 1994 se skoky přesunuly z můstku K 70 na větší K 90. Od olympijských her v Salt Lake City (2002) je do programu her přidán navíc sprint a konají se vždy tři závody severské kombinace
16
na každých hrách. Ve snaze zatraktivnit severskou kombinaci pro diváky proběhla od 90. let 20. století řada změn. Vznikly nové typy závodů – s hromadným startem, týmový sprint či úplná novinka tzv. penalty race. Podobu závodu ovlivnili také televizní společnosti, pro které byl závod skládající se ze dvou skoků a běhu příliš dlouhý pro přímé přenosy a od roku 2009 se koná pouze jeden závodní skok a následuje běžecká část (Lánský 2008).
I když v historii dominovali v severské kombinaci převážně Norové, vyhráli první čtyři olympijské hry, je to východní Němec, který sedí na historickém trůnu severské kombinace.
Ulrich Wehling zůstává nejslavnějším olympijským vítězem v severské kombinaci. Ziskem třech zlatých medailí na po sobě následujících hrách v letech 1972 v japonském Saporu, 1976 v Rakouském Insburucku a 1980 v Americkém Lake Placid. Stal se prvním německým závodníkem, který vyhrát tři po sobě jdoucí zimní olympijské hry. Z českých závodníků se nejvíce zapsali do historie Tomáš Kučera 4. místem na ZOH 1968 v Grenoblu, 6. místem na ZOH 1972 v Sapporu. Kučera Milan 5. místem na ZOH v Naganu 1998 (Lánský 2008).
2.2 Hodnocení severské kombinace
Vítězem je vždy závodník (družstvo), které je po běžecké části závodu první v cíli.
Skoky na lyžích jsou v severské kombinaci hodnoceny stejně jako skoky specialistů, tzn.
závodníci dostávají tabulkové body za délku skoku a dále body od 5 stylových rozhodčích (nejnižší a nejvyšší body se škrtají) za zvládnutou techniku odrazu, letu, dopadu a za odjezd.
Pokud se skáčou dvě soutěžní kola, body z obou skoků se sčítají. Poté dochází k tabulkovému přepočtu výsledných bodů obdržených za skokanskou část na vteřiny. Tabulka přepočtu bere v potaz délku běžeckého okruhu (bod ztráty ze skokanské části = čtyřvteřinový handicap v běhu na 10 km - pokud závodník ztrácí na vítěze skokanské části 10 bodů, startuje za ním s odstupem 40 vteřin (Anon 2012).
Ve snaze předejít riziku zrušení závodu ve skoku vlivem nepřízně počasí, se den před vlastním závodem koná tzv. provisional competition round (PCR-provizorní kolo) - závod ve skoku na lyžích, jehož výsledky může soutěžní výbor použít v případě, že v průběhu vlastního soutěžního dne dojde ke zrušení závodu ve skoku vlivem počasí. Dnes se již používají tzv.
větrné náhrady a náhrady za zvýšení či naopak snížení nájezdu. Před samotným závodem se nastaví větrný koridor a základní lavička nájezdu a od toho se to celé přes dané tabulky přepočítává na body. Tím mizí jeden hlavní problém, že když se dříve hýbalo s nájezdovým oknem, tak se muselo celé kolo skákat znovu, ale dnes už to díky náhradám neplatí (Anon 2012).
17 2.3 Typy závodů
Individuální závod nebo také Gundersen
U tohoto typu závodu se normálně koná jedno soutěžní kolo ve skoku na lyžích. Body ze skoku se přepočítají na vteřiny podle daného koeficientu a vítěz skoků vyráží jako první na běžecký okruh v délce 10 km, ostatní závodníci vyráží za ním s vypočtenou časovou ztrátou (Anon 2012).
Penalty Race
Zcela nový typ závodu, který má svoji premiéru v aktuální sezóně 2011/2012.
V závislosti na délce skoku v jednokolové skokanské části následně závodník absolvuje 0 – 4 trestných kol o délce 150 m, které může na stadionu odběhnout kdykoliv během běžecké části závodu. Vítěz skokanské části má při startu běhu 10 s náskok oproti ostatním závodníkům (Anon 2012).
Závody družstev nebo také týmové závody
Družstvo se skládá ze 4 závodníků. Každý skáče dvě soutěžní kola, poté následuje běžecká část. U týmu se ve skoku sčítají bodová hodnocení všech 4 členů, body jsou opět přepočteny na vteřiny a s danou ztrátou pak vyráží členové družstva štafetovým způsobem na 4 x 5 km (Anon 2012).
Týmový sprint
Týmový sprint je závodem, v němž tvoří tým 2 závodníci. Skáče se jedno závodní kolo, z nějž se oběma sečtou body, a poté následuje štafetový běh. Na lyžích běží závodník 4 kola o délce 1000 - 1500 metrů, po každém kole předá štafetu týmovému kolegovi. Celková délka běhu jednoho závodníka je tedy 4 - 6 km (Anon 2012).
18 2.4 Skok na lyžích
2.4.1 Vznik a vývoj skoku na lyžích ve světě a ČR
Historie skoku na lyžích sahá na počátky 19. století, a kde jinde by se mohly objevit první, než na severu Evropy, hlavně na území Norska. Prvním registrovaným skokem vůbec se stal výkon 9,5 metru, který dosáhl v roce 1808 Olav Rye, poručík z Telemarku.
Za zakladatele novodobého skoku, se považuje první slavný mistr ve skoku Aversen Sondre Norheim. Tento slavný skokan poté v roce 1883 odcestoval do USA, aby zde šířil a zpopularizoval tento nový druh sportu. Druhá polovina 19. století sebou přinesla rychlý rozvoj severské formy sportovního lyžování. Hlavně v Norsku se v té době konala celá řada významných závodů ve skoku. Roku 1883 se na můstku Huseby Hill konaly první slavné závody a v roce 1892 přemístil pořadatel závody na slavný Holmenkollen a založil tak nejznámější skokanský závod světa. Z Norska se poté postupně šířil do celé Evropy a do zámoří prostřednictvím mistrů ve skoku, kteří tuto disciplínu vyučovali (Slavík, J., Slavík, S.
2003, s. 57).
Skoky u nás začali být populární koncem 19. století. První zmínky o počátcích skoku v českých zemích píše Dr. Otto Brauner ve 4. čísle Zimního sportu. První místo, kde se skok začal vyučovat a provozovat byla obec Dolní Štěpanice a to roku 1896, kde norský posluchač inženýrství Hagbart Steffens vedl čtyřdenní kurs. Zde se později roku 1897 konaly první závody. Skákalo se na dřevěném můstku, který byl postaven dle návrhu Steffense.
Na výstavbě se podíleli místní dělníci ze štěpanické pily. Neexistovaly jakékoliv normy a předpisy a tak byl můstek postaven bez nich. Až v roce 1914 byl postaven první velký dřevěný můstek na Holmenkollenu, který se poté stal vzorem pro stavbu dalších můstků (Slavík J, Slavík S. 2003, s. 58)
Skok na lyžích získával na popularitě a již na prvních zimních Olympijských hrách konaných v roce 1924 na úpatí masivu Mont Blancu ve městě Chamonix, byl součástí programu. Prvním olympijským vítězem se v konkurenci šestnácti států stal Jakob Tullin Thams z Norska. Postupem času byly do programu zimních olympijských her zařazovány další disciplíny, konkrétně v roce 1964 závod jednotlivců na středním můstku a poté v roce 1988 závod družstev na velkém můstku. Do české sportovní historie se zlatým písmem zapsal v roce 1968 Jiří Raška, jenž vybojoval zlatou olympijskou medailí na středním můstku a stříbrnou na velkém ve francouzkém Grenoblu na ZOH. Mezi další medailisty patří Rudolf Burkert s bronzem z roku 1928, Pavel Ploc s bronzem z roku 1984 a stříbrem z roku 1988,
19
kde přidal ještě bronz Jiří Malec. Zatím poslední medaile vznikla v Albertville v roce 1992 v závodě družstev ve složení František Jež, Tomáš Goder, Jaroslav Sakala a Jiří Parma.
Prvním můstkem, kde se skákalo za hranici 100 metrů, stál ve slovinské Planici. V roce 1936 se to jako prvnímu povedlo Seppu Brandlovi z Rakouska. Od té doby se začal používat tzv. Däscherův styl, který objevil Andreas Däscher a Reinhard Straumann. Styl spočíval v tom, že se již nekroužilo pažemi, ale bylo navrženo držení paží v rovnoměrné a klidné poloze.
Dalším milníkem skoku na lyžích byl závod, který se odehrál na Nový rok v Garmisch - Partenkirchenu v roce 1953 a započal tak slavnou éru Turné čtyř můstků, které pokračuje dodnes. Dnes se sice začíná v jiném pořadí, ale závody se pořád konají na stejných místech jako téměř před 61. lety. Začíná se v německém Oberstdorfu, poté následuje již zmiňovaný Garmisch - Partenkirchen, kde se skáče stále na Nový rok a celé turné pokračuje v Rakousku v Innsbrucku a v Bischofshofenu. Toto turné je vždy ostře sledované a hojně navštěvované, vždyť pod můstky se tísní přibližně 30 000 fanoušků. Na atraktivitě také přidává to, že se skáče tzv. KO systémem, který je mezi fanoušky velmi populárním. Mezi vítězi turné jsou i dva čeští skokané, a sice Jiří Raška (v sezóně 1970/71) a Jakub Janda (v sezóně 2005/06), kdy vyhrál společně s finem Janne Ahonenem.
Jedním z mezníků ve vývoji skoku bylo zavedení Světového poháru v sezóně 1979/80 pod hlavičkou Mezinárodní lyžařské federace (dále jen FIS). Prvním vítězem závodu Světového poháru byl Rakušan Toni Innauer, který dnes působí u rakouské reprezentace.
Vítězem celkového hodnocení se stal jeho krajan Hubert Neuper. Bodové hodnocení při závodech jednotlivců i družstev se počítá podle přesně stanovených pravidel, kdy zpravidla skokan na prvním místě získá 100 bodů a dalším v pořadí se pak body postupně ubírají až do 30. místa, za to je jeden jediný bod. V sezóně 1990/91 byla zavedena kvalifikace, jejímž úkolem bylo zredukovat vysoké množství závodníků, předejít zdlouhavým závodů, a v neposlední řadě zkvalitnit samotné závody. Do hlavní závodu se z kvalifikace dostává pouze 50 skokanů, výjimkou jsou pak závody na mamutích můstcích, kdy se z kvalifikace dostane pouze 40 vyvolených. Významný úspěch zde zaznamenal Jakub Janda právě v již zmiňované v sezóně 2005/06, jenž vyhrál slavné Turné čtyř můstků, ale také celkové hodnocení Světového poháru a mohl tak na závěrečném podniku ve slovinské Planici převzít velký křišťálový globus, který je určen právě pro vítěze Světového poháru. Sám jsem se na to byl osobně podívat a byl to skvělý zážitek.
20
V roce 1987 se Jan Boklöv postaral o zásadní změnu v technice skoku, kdy přišel s tzv.
"V stylem". V styl spočívá v tom, že během letu skokan udržuje lyže do V místo klasického vodorovného držení. A umožňuje skokanům skákat dál a bezpečněji. Tento styl používal už před Boklövem náš Jiří Malec, ale oba za to zpočátku dostávali od rozhodčích stylu bodové srážky. Až postupem času se pravidla upravila tak, aby se přizpůsobila modernímu V stylu.
Od sezóny 2010/11 platí nový bodovací systém, který zahrnuje tzv. bodové náhrady za vítr a změnu lavičky na nájezdu.
Za větrný poryv do zad o síle 1 m/s závodník získá v závislosti na velikosti můstku kolem devíti bodů. Skokani bodové náhrady převážně podporují, rozhodně ovšem ne bezmezně. Zřejmě nejde přesně vypočítat, jak moc vítr pomůže. Určitě je to ale o něco spravedlivější než původně (Pavlíček 2011).
Na toto pravidlo vzhledem k tomu, že diváci byli často zmateni a nevěděli, kdo vlastně vyhrál, FIS zavedlo technologii, která přímo na můstku označí světelnou čárou délku skoku potřebnou k posunu na první místo. Funkcionáři tak chtějí přispět k větší atraktivitě a přehlednosti pro diváky i závodníky. Prozatím mohli virtuální hranici vidět pouze fanoušci v televizi (ČTK 2013).
V současné době je skok na lyžích jedním z nejsledovanějších zimních sportů. Obzvlášť v zemích jako je Rakousko a Německo, kde na závody chodí kolem 20 000 diváků. V České republice byly skoky také velice populární díky Jakubu Jandovi, ale do popředí se dostává biatlon a skoky už nejsou tak populární jak bývaly. Navíc skok na lyžích je ryze profesionální sport a velice finančně náročný. Ani ne tak pro samotné závodníky, ty obvykle mají vše zajištěno, ale pro funkcionáře, kteří musí shánět finanční prostředky, a to v dnešní době není jednoduché. V současné době je u nás v provozu 11 středisek s celkovým počtem okolo 35 můstků. Většina z nich je pokryta nejmodernější umělou hmotou tzv. "Finskou hmotou".
Skáče se tedy na všech různě velkých můstcích a postupně se skokané dostávají až na můstky, kde se skáče Světový pohár. Kromě klasických závodů, se pak třikrát až čtyřikrát za rok skáče na velkých mamutích můstcích, ale zde už to nejsou skoky na lyžích, ale lety na lyžích. Má to svá specifika a spousta skokanů tvrdí, že je to doslova jiný sport.
Vybrané světové rekordy:
1879 - 23 m - Torjus Hemmesveit (NOR) 1913 - 51.5 m - Ragnar Omtvedt (NOR) 1936 - 101 m - Sepp Bradl (AUT)
21 1964 - 142 m - Dalibor Motejlek (CZE)
1967 - 150 m - Lars Grini (NOR) 1969 - 164 m - Jiří Raška (CZE) 1976 - 176 m - Toni Innauer (AUT) 1983 - 181 m - Pavel Ploc (CZE) 1985 - 191 m - Matti Nykänen (FIN) 1994 - 203 m - Toni Nieminen (FIN) 2000 - 225 m - Andreas Goldberger (AUT) 2005 - 239 m - Bjørn Einar Romøren (NOR) 2011 - 246,5 m - Johan Remen Evensen (NOR)
Současný český rekord má hodnotu 236 metrů a zasloužil se o něj harrachovský rodák Antonín Hájek ve slovinské Planici v roce 2010.
2.4.2 Vybavení skokana Skokanské lyže
Lyže, které byly speciálně vyrobené pro skok na lyžích. Jejich konstrukce je přizpůsobená požadavkům skoku na lyžích a dnes je vyrábí pár značek např. Fischer, Sporten.
a = maximální šířka přední části - 115mm
b = maximální šířka přední části lyže (f) v 57% - 105mm
c = maximální šířka zadní části - 115mm d = maximální délka mezi špičkou lyže a počátkem projmutí - 300mm
e = maximální délka mezi koncem lyže a počátkem projmutí - 150mm
f = kontrolní bod pro b
Obrázek 1. Skokanské lyže Zdroj: SKOKY 2014 Skokanské vázání
Musí být namontováno tak, aby maximálně 57% z celé délky lyží bylo v přední části.
Nemá žádné omezení týkající se materiálu. Obrys patového klínu nesmí ve své obvyklé formě
22
přečnívat bočnice lyže. Dříve byl používán kolík na provázku, který se zacvakl do skokanské boty, ale dnes je nahrazen komplexnějším řešením, kde provázek je nahrazen nastavitelnou kovovou tyčkou. Pro vylepšení nájezdové pozice se používají klíny vázání. Celková výška podrážky boty a klínu vázání nesmí překročit 70 mm (Seidlová 2006).
Skokanské boty
Jsou dva druhy bot s polovysokými nebo vysokými opěrkami. Na patě je část, do které se zasadí kolíček z vázání. Na špičce je žlábek, kterým se bota spojuje s přední částí vázání.
Jsou navrženy tak, aby se skokan mohl naklonit dopředu během letu (Seidlová 2006).
Skokanská kombinéza
Celá kombinéza musí být ze stejného materiálu a musí vykazovat pravidly danou prodyšnost. Prodyšnost se měří vždy, po testu kombinéza dostane potřebnou plombu.
Kombinéza nesmí na žádné straně odstávat od těla více, jak je povolené. S těmito problémy se často setkávají mladí a nezkušení závodníci, kteří nevědí jak se na kontrole u komisaře FIS správně postavit, a tak bývají zbytečně diskvalifikovaní (Seidlová 2006).
Skokanská helma
Helma nemá specifická pravidla, z čeho by měla být vyrobena, samozřejmě musí splňovat obecně uznávané homologace. Musí mít také z bezpečnostního hlediska hladký povrch a integrované hledí není povoleno (Seidlová 2006).
Skokanské brýle
Klasické lyžařské brýle, které není povoleno nějak aerodynamicky vylepšovat, by měly odpovídat tvaru helmy. Dnes existuje celá řada výměnných sklíček, hodících se zejména při večerních závodech, kdy si závodník může dát čirá skla, aby dobře viděl (Seidlová 2006).
Skokanské rukavice
Jsou vyrobeny ze stejného materiálu jako skokanská kombinéza. Z jedné strany jsou více prodyšné než z druhé strany (Seidlová 2006).
Body Mass Index
(BMI) patří mezi základní ukazatele, podle kterého se dá vypočítat, jestli má sportovec podváhu, normální hmotnost nebo nadváhu. Vypočítá se velmi jednoduše a to podle vzorce hmotnost (kg) / výška ²(m).
Pří skoku na lyžích se tento ukazatel používá proto, že zde docházelo k anorexii, protože skokané chtěli získat výhodu nižší vahou. To vše skončilo v roce 2004 pravidlem minimálního BMI, stanoveného na 21. Závodník teda musí s kompletní skokanskou výbavou
23
dosáhnout alespoň BMI v hodnotě 21, nebo používat kratší lyže. Jinak bude v závodě diskvalifikován (Seidlová 2006).
2.5 Běh na lyžích
2.5.1 Vznik a vývoj běhu na lyžích ve světě a ČR
Historicky patří běh na lyžích k nejstarším sportovním odvětvím. Lyže vznikly již pravděpodobně ve střední době kamenné, tj. 8 až 4 tisíce let př. n. l., jako životní potřeba člověka v krajinách s dlouhým zimním obdobím ve střední Asii v Altajských horách a v severní Evropě na území dnešní Skandinávie (Soumar, Bolek 2012, s. 9).
Na začátku sloužily lyže k usnadnění pohybu po sněhu. Vývoj lyží nejspíše začal od jednoduchých sněžnic a až postupně pomocí člověka, který se zdokonaloval ve zpracování dřeva, se vyvinuly až do dnešní podoby. Ke sportu se lyže využívaly od první poloviny 19.
století. První zmínky o závodu pochází z roku 1843 a to v norském Tromsö. Významnou personou této doby byl Nor S. Nordheim, který byl úspěšným závodníkem a zakladatelem první lyžařské školy. Roku 1877 byl založen v Kristianii první lyžařský oddíl, který nesl jméno Kristiania Ski-club (Soumar, Bolek 2012, s. 10).
Za počátek sportovního lyžování v Čechách můžeme považovat rok 1887, kdy Josef Rösler-Ořovský založil v Praze první lyžařský spolek v Evropě (mimo Skandinávie). Čechům patří prvenství i za ustanovení prvního lyžařského svazu (1903) s názvem Svaz lyžařů v království českém. Prvním předsedou Svazu se stal významný propagátor lyžování v Čechách Jan Buchar z Dolních Štěpanic, který napsal první metodický článek o jízdě na lyžích. První závody ve střední Evropě se pořádaly roku 1893, z nichž dva proběhly na našem území a třetí na území Rakouska (Soumar, Bolek 2012, s. 10).
Na programu olympijských her se běžecké lyžování poprvé objevilo v roce 1924 v Chamonix ve formě závodu na 18 a 50 km a závodu sdruženého (dnes severská kombinace). Roku 1936 byl na program olympijských her přidán štafetový běh 4×10 km.
Mezi nejvýznamnější úspěchy českých a československých reprezentantů patří bronzová medaile Heleny Balatkové ze ZOH v Sapporu, která je mimochodem tchýní Lukáše Bauera. Další dva bronzy přidala Květa Jériová - Pecková a to na ZOH v Lake Placid a na ZOH v Sarajevu, kde přidala i stříbro ze štafety ve složení Květa Jériová - Pecková, Gabriela Svobodová, Blanka Paulů a Dagmar Švubová. Poslední Československou medailí získanou v běhu na lyžích, byl opět bronz a zasloužila se o to mužská štafeta ve složení Ladislav Švanda, Radim Nyč, Václav Korunka a Pavel Benc v roce 1988 v Calgary. V samostatné éře
24
České republiky jsme získali díky Kateřině Neumannové první zlatou běžeckou olympijskou medaili a to na hrách v italském Turíně, kde kromě zmiňovaného zlata přidala i stříbro.
Stříbro ještě získal Lukáš Bauer. Další medaile se urodili hned na další olympiádě v kanadském Vancouveru a to opět díky Lukáši Bauerovi, jenž získal bronzovou medaili a podílel se také na štafetovém bronzu, který získal spolu s Martinem Jakšem, Jiřím Magálem a Martinem Koukalem.
Technika běhu na lyžích zejména závodní forma se neustále vyvíjí. Nejvýraznějším pokrokem byl vznik tzv. bruslení, které se v oficiální terminologii nazývá volný styl. Prvky bruslení se v běžeckém lyžování vyskytovaly od jeho počátků. Do obecného povědomí se však bruslení dostalo až v sedmdesátých letech, kdy bylo používáno při závodech na dlouhých rovinatých tratích v podobě jednostranného bruslení (jedna lyže jede ve stopě, druhá slouží k odrazu). Ve světovém poháru se technika bruslení poprvé objevila v sezóně 1980–1981, ale až v sezóně 1983–1984 první závodníci absolvovali závod světového poháru zcela bez stoupacích vosků. Na mistrovství světa 1984–1985 již všechna čelní umístění vybojovali závodníci používající bruslení. V následující sezóně (1985–1986) byla upravena pravidla běžeckého lyžování a byly odděleny klasická technika a volná technika běhu na lyžích (Soumar, Bolek 2012, s. 11).
Běh na lyžích se v současné době těší velké oblibě. FIS kromě pořádání klasického Světového poháru, který každoročně obsahuje okolo 16 zastávek v různých koutech světa, také od roku 2006 pořádá po vzoru cyklistického Tour de France, sérii sedmi až devíti závodů nazývající se Tour de Ski. Organizátoři se inspirovali u skokanů na lyžích, kteří mají legendární Turné čtyř můstků se skvělou diváckou kulisou a sledovaností. Tento záměr se jim povedl a tento seriál závodů si našel mnoho příznivců. Zajímavé je to určitě i pro závodníky, protože každý rok se zde rozděluje 1 milion švýcarských franků. Místa konání závodů se každý rok trošku liší, jediné středisko Val di Fiemme bylo vždy zařazeno do programu a není se čemu divit, když dnes už legendární poslední etapa na sjezdovce Alpe Cermis, kde se stoupá se sklonem svahu až 28%, je právě součástí tohoto slavného italského střediska, které v roce 2013 hostilo Mistrovství světa v severském lyžování. Z počátku bylo Nové Město na Moravě nedílnou součástí tohoto slavného seriálu, ale postupem času FIS vybrala jiné místa, jako například Prahu nebo Mnichov. Mezi nejúspěšnější sportovce Tour de Ski patří i náš Lukáš Bauer, dokázal zde vyhrát hned dvakrát. Lepší zde je pouze švýcarský fenomén posledních let Dario Cologna, ten vyhrál již třikrát. Ženám zde kraluje polská závodnice Justyna Kowalczyková, která zde od sezóny 2009/2010 až do sezóny 2012/2013 vítězila.
25 2.5.2 Vybavení běžce
Běžecké lyže
V dnešní době na trhu existuje mnoho druhů běžeckých lyží, máme široké turistické lyže, na kterých je jednoduché udržet stabilitu, a jsou dobré pro začátečníky. Dále zde jsou tzv. kombi běžky, jenž kombinují klasické běžky s běžkami na volný styl. Ty jsou vhodné, pokud chceme používat oba styly. Dostáváme se k největším dvou skupinám běžek, a to jsou běžky na klasiku a na volný styl. Klasické běžky jsou větší a mají delší špičku pro lepší držení lyže ve stopě. Běžky na volný styl jsou menší než na klasiku, přibližně jsou o 10 cm větší, než je normální výška sportovce. Tvrdost lyží se vybírá podle hmotnosti a dělí se na Hard, Medium a Soft (Soumar, Bolek 2012, s. 16).
Běžecké vázání
Zde jsou k dispozici dva základní produkty.
Prvním z nich je SNS neboli Salomon Nordic System od francouzského výrobce Salomon. Princip založený na upevnění boty na dvou místech najednou se také nazývá Pilot. Dříve hojně používaný, dnes už ho ale zastiňuje jiný typ (Soumar, Bolek 2012, s. 25).
Obrázek 2. Běžecké vázání SNS Zdroj: IDNES 2008
Druhým typem je NNN či také New Nordic Norm, který vyvinula norská firma Rottefella.
Vracet lyži k noze u tohoto systému vázání pomáhá flexor umístěný před osičkou boty. Významnou událostí právě na trhu s běžeckým vázáním byl vstup gigantu Fischer. Tuto značku u severské kombinace používá naprostá většina závodníků. Jelikož nabízí nejideálnější řešení jak pro skokanské, tak pro běžecké vybavení (Soumar, Bolek 2012, s. 25).
Obrázek 3. Běžecké vázání NNN Zdroj: IDNES 2008
26 Běžecké boty
Boty dělíme na klasické nízké s měkčí podrážkou pro lyžování ve stopě a na volný styl, kde jsou boty vyšší pro lepší stabilitu kotníku při bruslení do stran. Dále zde jsou i boty kombi pro rekreační běžkaře, které kombinují oba předešlé typy (Soumar, Bolek 2012, s. 22).
Běžecké hole
Hole se dnes vyrábí z co nejlehčích materiálů splňující specifické požadavky. Musí tedy být co nejlehčí a zároveň co nejpevnější. Jako všude se hojně používá karbon. Co se týká délky, tak na klasiku by měly hole dosahovat k rameni, pro bruslení by měly být cca o 10 cm delší (Soumar, Bolek 2012, s. 26).
Běžecké oblečení
Zdá se, že oblečení u běžek nehraje zas až tak velkou roli. Opak je ale pravdou, závodník se musí cítit komfortně, aby mohl podat ideální výkon. Zásadně se používá vrstvení slabších vrstev oblečení. Přímo na závod a rychlejší trénink se používá funkční prádlo, jako spodní vrstva a přes něj kombinézu. Vrstvy by měly být prodyšné směrem od těla, pro odvod vlhkosti. Na delší trénink se přes tyto vrstvy dávají kalhoty, bunda či vesta (Soumar, Bolek 2012, s. 30).
Kolečkové lyže
Kolečkové lyže se používají v letní přípravě, protože nejvíce imitují právě jízdu na běžkách. Závodí se na nich například na letním seriálu závodů Grand Prix v severské kombinaci. Používají se stejné boty i vázání, akorát na hůlkách se vymění bodec za více špičatý, aby se dobře zapichoval do asfaltu.
Obrázek 4. Kolečkové lyže Zdroj: ROLLERSKI 2014
27 3 Svaz lyžařů České republiky
3.1 Historie
V roce 1903 byl založen Svaz českých lyžařů, jako vůbec první národní lyžařský svaz na světě. To celé se odehrálo 21. listopadu v Jablonci nad Jizerou a mezi zakládající členy patřili Český Ski klub Praha, Český Krkonošský spolek Ski Jilemnice a Český Ski klub Vysoké nad Jizerou. Přestože svaz byl založen již roku 1903, stanovy svazu byly odsouhlaseny Císařským a královským místodržitelstvím až na konci roku 1906 s novým názvem Svaz lyžařů v Královstvím českém. Historicky prvním předsedou se stal Jan Buchar, učitel z krkonošské školy poblíž Jilemnice. Ovšem po něm se do čela svazu dostal Josef Rössler-Ořovský, známý jako zakladatel a propagátor mnoho sportovních odvětví v Čechách.
Právě on přišel s myšlenkou o založení mezinárodní lyžařské organizace. V roce 1910 v norském Oslo na I. lyžařském kongresu, byla odsouhlasena Mezinárodní komise lyžování a Svaz lyžařů v Království českém zde měl své zástupce (Anon 2014).
Při vzniku Československa v roce 1918 byli lyžaři sdružovaní v různých organizacích, jako například Sokol, Klub československých turistů, Svaz československých důstojníků, Orlu, Dělnické tělovýchovné jednoty a jiné. Měnil se i název Svazu lyžařského v Královstvím českém na Svaz lyžařů republiky Československé. V období 2. světové války se pak dále měnilo pojmenování jen na Svaz lyžařů působící na území Protektorátu Čechy a Morava, který byl bez svých lyžařských center v pohraničí značně v nevýhodě. Toto ovšem trvalo naštěstí jen chvíli a ihned po skončení války byl Svaz lyžařů republiky Československé obnoven v celé šíři. Z důvodu politické změny v letech 1968 a 1969 vznikl Svaz lyžařů České socialistické republiky, považující se za nástupce Svazu lyžařů v Královstvím českém.
Koncem roku 1992 se v sídle Mezinárodní lyžařské federace ve Švýcarsku podařilo vyjednat, že od 1. 1. 1993 bude jeho součástí nově vzniklý Svaz lyžařů ČR. A to celé z důvodu rozdělení Československa. Svaz lyžařů ČR je tedy nejstarší národní lyžařský svaz na světě.
V roce 2013 oslavil již 110 let od svého založení (Anon 2014).
28 3.2 Současnost
V dnešní době má Svaz lyžařů ČR více než 18 500 aktivních členů. A počet veřejnosti provozující lyžování se odhaduje na 2 000 000 osob.
Svaz má osm odborných úseků:
Akrobatické lyžování
Alpské disciplíny
Běh na lyžích
Lyžování na trávě
Severská kombinace
Skok na lyžích
Snowboarding
Základní lyžování
Král bílé stopy 2014
Dne 23. 5. 2014 se na pražském Žofíně konala tradiční anketa Svazu lyžařů ČR o nejúspěšnějšího lyžaře či snowboardistu uplynulé sezóny. Porota byla složena ze zástupců svazu, jednotlivých úseků a odborné novinářské veřejnosti. Snowboardistka Eva Samková se díky životní sezóně, kdy vyhrála zlatou olympijskou medaili a spoustu dalších závodů, stala celkovou vítězkou této prestižní ankety, kterou vysílala v přímém přenosu ČT Sport.
Dále zde byli vyhlášeni nejúspěšnější zástupci jednotlivých disciplín, junior a trenér roku. Do síně slávy byl také uveden alpský lyžař PhDr.Vilém Podešva, CSc., který se výraznou měrou, ať už jako funkcionář, trenér nebo pedagog na KTV strojí fakulty VUT Brno, zasloužil o významné úspěchy českého sportu.
PhDr. Vilém Podešva se zúčastnil ve funkci trenéra nebo vedoucího celkem sedmnácti Zimních světových univerziád, na nichž posbírali naši závodníci řadu nejcennějších kovů i předních míst. V současnosti je naším zástupcem v komisi alpských disciplin FISU, je vedoucím i trenérem v lyžařském oddílu VSK VUT Brno, zastává funkce přes Krajský svaz lyžařů až po náročné odborné funkce v metodické a sportovně technické komisi úseku alpských disciplin Svazu lyžařů ČR (Anon 2009).
29 Celkové výsledky ankety Král bílé stopy 2014 Alpské disciplíny: Ondřej Bank Akrobatické lyžování: Tomáš Kraus Běh na lyžích: Eva Vrabcová
Snowboarding: Eva Samková
Severská kombinace: Miroslav Dvořák Skok na lyžích: Roman Koudelka Travní lyžování: Jan Němec Junior roku: Ester Ledecká Trenér roku: Marek Jelínek Král bílé stopy 2014: Eva Samková
Síň slávy 2014: PhDr.Vilém Podešva, CSc.
Volební konference Svazu lyžařů ČR
Volební konference Svazu lyžařů konaná dne 24. 5. 2014 nepřinesla velké změny ve vedení svazu. V čele samotného svazu i nadále zůstává, jako prezident Lukáš Sobotka.
Jedinou výraznější změnou bylo jmenování Romana Kumpošta I. víceprezidentem SLČR.
V pražském hotelu Clarion Congress se také volily výkonný výbor, dozorčí rada a revizní komise.
Výkonný výbor SLČR
Sobotka Lukáš prezident SLČR
Kumpošt Roman I. víceprezident Šrejtr Petr II. víceprezident
Pelc Ladislav člen výkonného výboru Schimmer Miroslav člen výkonného výboru Dozorčí rada SLČR
Graclík Petr předseda
Henych Stanislav I. místopředseda Varga Robert II. místopředseda
30 3.3 Reprezentační družstva
Severská kombinace A-tým
Rygl Ladislav ml. hlavní trenér
Šmíd Vladimír asistent trenéra
Kopal Miroslav servisman
Šturm Vladimír servisman
Sobotková Petra fyzioterapeut
B-tým
Šablatura Marek hlavní trenér
Chlum Patrik asistent trenéra
Lampa Petr servisman
Skoky na lyžích A-tým muži
Richard Schallert hlavní trenér
Šimek Jaroslav asistent trenéra
Švec Daniel fyzioterapeut
B-tým muži
Jakub Jiroutek hlavní trenér
Doležal Michal asistent trenéra
Žídek Radek servisman
A-tým ženy
Triplat Matjaž hlavní trenér
Rajdlová Kamila asistentka trenéra
Vambera Tomáš servisman
31 Severská kombinace
A-tým:
Jméno a příjmení: Miroslav Dvořák Datum narození: 3.3.1987
Klub: Dukla Liberec
Obrázek 5. Miroslav Dvořák Zdroj: CZECH-SKI 2014
Jméno a příjmení: Petr Kutal Datum narození: 31.8.1988 Klub: Dukla Liberec
Obrázek 6. Petr Kutal Zdroj: CZECH-SKI 2014
Jméno a příjmení: Tomáš Portyk Datum narození: 6.4.1996
Klub: LSK Lomnice nad Popelkou
Obrázek 7. Tomáš Portyk
Zdroj: CZECH-SKI 2014
Jméno a příjmení: Lukáš Rypl Datum narození: 11.12.1991 Klub: Dukla Liberec
Obrázek 8. Lukáš Rypl Zdroj: CZECH-SKI 2014
32 Skoky na lyžích
Muži A-tým:
Jméno a příjmení: Antonín Hájek Datum narození: 12.2.1987 Klub: Dukla Liberec
Obrázek 9. Antonín Hájek
Zdroj: SKOKY 2014
Jméno a příjmení: Lukáš Hlava Datum narození: 10.9.1984 Klub: Dukla Liberec
Obrázek 10. Lukáš Hlava
Zdroj: SKOKY 2014
Jméno a příjmení: Jakub Janda Datum narození: 27.4.1978 Klub: Dukla Liberec
Obrázek 11. Jakub Janda
Zdroj: SKOKY 2014
Jméno a příjmení: Roman Koudelka Datum narození: 9.7.1989
Klub: LSK Lomnice nad Popelkou
Obrázek 12. Roman Koudelka
Zdroj: SKOKY 2014
Jméno a příjmení: Jan Matura Datum narození: 29.1.1980 Klub: Dukla Liberec
Obrázek 13. Jan Matura
Zdroj: SKOKY 2014
33 Ženy A-tým
Jméno a příjmení: Barbora Blažková Datum narození: 23.9.1997
Klub: JKL Desná
Obrázek 14. Barbora Blažková
Zdroj: SKOKY 2014
Jméno a příjmení: Michaela Doleželová Datum narození: 12.7.1994
Klub: Sokol Kozlovice
Obrázek 15. Michaela Doleželová
Zdroj: SKOKY 2014
Jméno a příjmení: Karolína Indráčková Datum narození: 26.8.1997
Klub: JKL Desná
Obrázek 16. Karolína Indráčková
Zdroj: SKOKY 2014
Jméno a příjmení: Michaela Rajnochová Datum narození: 30.5.1997
Klub: TJ Frenštát pod Radhoštěm
Obrázek 17.Michaela Rajnochová
Zdroj: SKOKY 2014
34 4 JKL Desná
4.1 Historie a současnost města Desná v Jizerských horách
Samotné město Desná se nachází v krásné přírodě Jizerských hor, na soutoku malých řek Černá a Bílá Desná. První zmínky o městě sahají do 17. století, kdy byla založena osada Desná hrabětem Albrechtem Maxmiliánem Desfoursem. Známější se město stalo až o dvě stovky let později a to díky zdejším lázním, které již dnes nefungují. V minulosti zažívala Desná velký rozmach průmyslu. Byla to výroba porcelánu, sklářství, hutnictví a textilní průmysl. Roku 1916 přišla obrovská katastrofa, když se protrhla přehrada na Bílé Desné a doslova zdevastovala město. O život tehdy přišlo na 60 lidí a dnes tuto hroznou událost připomíná památník na balvanu, který právě povodňová vlna přinesla (Kořínek 2014).
Dnes Desnou prochází mezinárodní silnice E 65 vedoucí do Polska, díky této silnici je přístupnost do města ideální. Dále zde prochází i známá ozubnicová železniční trať Tanvald - Kořenov, která je od roku 1992 kulturní památkou (Kořínek 2014).
Městské části Desné jsou Desná I - Desná, Desná II - Potočná, Desná III - Dolní Polubný, Pustiny, Merklov, Černá Říčka, Novina a Souš, kde je přehradní nádrž s pitnou vodou (Kořínek 2014).
Co se týká sportovních zařízení ve městě, tak nabídka je opravdu pestrá. V letních měsících se zde hojně využívá atletický areál patřící k místní základní škole. Na to navazují tenisové kurty a fotbalové hřiště s umělým povrchem, které se hojně využívá i v zimě. Dále zde je lyžařský vlek na Černé Říčce vhodný pro rekreační a začínající lyžaře. Dostáváme se k hlavnímu sportovnímu areálu a to je areál skokanských můstků v Desné I.
4.2 Historie a současnost JKL Desná
Po založení TJ byl založen i oddíl skoku na lyžích a severské kombinace. V šedesátých letech byl vybudován areál s můstky K 15, K 32, K 48 a v osmdesátých letech se konala i pokládka umělé hmoty na všechny můstky včetně pokládky keramické stopy a umělého osvětlení. V roce 2005 se oddíl osamostatnil od TJ aby mohl získat dotace na rekonstrukci můstků a vznikl oddíl Jizerský klub lyžařů Desná (Chlum 2012).
Nejznámějším odchovancem klubu je Tomáš Goder. Na ZOH v Albertville v roce 1992 získal spolu s Františkem Ježem, Jaroslavem Sakalou a Jiřím Parmou bronzovou medaili v závodu družstev na velkém můstku. Mezi další odchovance, kteří se prosadili v reprezentaci, můžeme uvést Jana Mojše či Josefa Samka (Chlum 2012).
35
Dnes jsou největší nadějí reprezentantky Barbora Blažková a Karolína Indráčková.
Mezi muži je to pak David Bartoš a člen reprezentačního týmu v severské kombinaci Martin Zeman, který už ovšem spadá pod Duklu Liberec.
V zimní sezóně 2013/14 reprezentovalo oddíl JKL Desná celkem 24 závodníků a závodnic, konkrétně 15 chlapců a 9 dívek. Díky nepříznivým klimatickým podmínkám, které v letošní zimě panovaly, se Jizerský klub lyžařů Desná zúčastnil pouze pěti žákovských.
Tři závody se konaly v Harrachově a dva závody v Lomnici nad Popelkou. Dorostenci absolvovali stejný počet závodů jen s výjimkou, že všechny závody pořádal klub z Harrachova (Chlum 2014).
Na MČR žactva a dorostu ve skoku na lyžích a severské kombinaci, které pořádala TJ Jiskra Harrachov, vybojoval náš oddíl celkem 13 medailí. Z toho pět zlatých, dvě stříbrné a šest bronzových (Chlum 2014).
Na mezinárodní úrovni se nejvíce prosadila skokanka Barbora Blažková, která vybojovala hezké 22. místo na Mistrovství světa juniorů v italském Predazzu. Připsala si také první body v závodě Světového poháru, když obsadila 24. místo v rakouském Hinzenbachu.
Stalo se tak po dlouhých 20 letech, kdy někdo z Desné napodobil Tomáše Godera a bodoval v závodě SP ve skoku na lyžích (Chlum 2014).
Struktura klubu
Název: Jizerský klub lyžařů Desná Právní forma: Spolek
Předseda: Miroslav Bachtík
Sídlo: Na Malé Straně č.p. 346, 46861 Desná IČO: 27007979
E-mail: skoky.desna@seznam.cz Telefon: 777 818 466
1. místopředseda: Michal Tůma 2. místopředseda: Patrik Chlum
Dále sedmičlenný výkonný výbor ve složení Bachtík, Chlum, Tůma, Nesvatba, Zemanová, Koldovský, Ptáčník. Členové výboru se volí dle stanov každé čtyři roky. Dále revizní komise o dvou členech. Valná hromada klubu zasedá každé jaro, většinou v květnu.
V současné době má klub okolo 80 členů.
36
Dorostenecká základna je pod vedením trenéra Patrika Chluma na plný úvazek (hrazen z reprezentace ČR juniorů) a žákovské kategorie trénují dva trenéři placeni přes příspěvek na trenéra (hrazen SCM Harrachov), kterými jsou Jitka Zemanová a Vladimír Nesvatba.
Můstky v Desné
Podle dochovaných informací zde první můstek nechal šéf místní porcelánky postavit již v roce 1900. První oficiální závody uspořádal německý klub Gebirgsverein Dessendorf v březnu roku 1925. Tento první desenský skokanský můstek stál v oblasti tehdy zvané Tiefenbach - dnes Potočná (Slavík, S., Slavík, J. 2003, s. 56).
Součastný skokanský areál stojí v údolí Bílé Desné. První můstek v tomto areálu zde byl postaven již v roce 1926. Po válce v roce 1946 byl můstek obnoven a díky svému nebezpečnému dojezdu byl neoblíben mezi závodníky. Kolem roku 1955 se na vybudování a úpravě místního areálu nejvíce podíleli J. Matoušek a J. Hrubý. Jako první byl postaven můstek K 60 s železnou nájezdovou věží. Později byl postaven i můstek K 38 a též vlek pro skokany. V roce 1967 se pod tíhou ledu prolomil most přes Bílou Desnou. Byl provizorně opraven a teprve v roce 1977 podle projektu přestaven. V roce 1980 byl celý areálek přebudován a dostaven můstek K 20 (Slavík, S., Slavík, J. 2003, s. 57).
V roce 2007 byly můstky prošly můstky rekonstrukcí a pokládkou kvalitní finské hmoty. Dnes má oddíl čtyři můstky o velikosti K 8, K 24, K 40 a K 60 s provozem v letních a zimní sezoně. K dispozici je i nový vlek vybudovaný v letošním roce.
Obrázek 18. Můstky K 60, K40, K 24 Zdroj: Vlastní
37 Obrázek 19. Můstky z horního pohledu
Zdroj: Vlastní
Obrázek 20. Můstky K 60, K40, K 24, K 8 za umělého osvětlení Zdroj: SKOKY DESNÁ 2014
38
Obrázek 21. Pohled z můstku K60 Zdroj: Vlastní
Obrázek 22. Pohled na hranu můstku K-60 Zdroj:Vlastní
39 4.3 Dílčí analýza
Klubů zabývajících se skokem na lyžích a severskou kombinací není mnoho. Není se čemu divit, je potřeba specifické vybavení a profesionální trenéry, ale hlavně skokanské můstky odpovídající současným normám. Klub JKL Desná s letitou tradicí má na co navazovat, o tom není sporu. V minulosti zde vychovali i olympijského medailistu.
Výrazným mezníkem byl rok 2005, kdy vznikl klub JKL Desná, jak ho známe nyní.
Odpojil se od TJ Desná, aby mohl žádat dotaci a zrekonstruovat chátrající můstky. Vše se povedlo, všechny můstky jsou ve výborném stavu. Dnes pomocí další dotace z MŠMT roste nová budova, která by měla být hotová do konce listopadu letošního roku. Klub tedy naplno využívá změny provedené v roce 2005. Je na dobré cestě vybudovat silný a zabezpečený klub.
Současná podoba výkonného výboru i samotného předsedy je ideální a spolupráce je na dobré úrovni.
Velká nevýhoda klubu je, že nedokáže udržet starší závodníky a ty musí odejít do Dukly Liberec, pod kterou spadají reprezentanti. Ovšem jsou zde i výjimky, Lyžařský sportovní klub Lomnice nad Popelkou si umí udržet závodníky i v seniorském věku. Důkazem jsou Roman Koudelka a Tomáš Portyk. Ovšem JKL Desná se rozpočtem nemůže rovnat klubu z Lomnice nad Popelkou a tak musí vzít za vděk samotnou výchovu a snažit se vychovávat závodníky, dokud to jde.
Velká výhoda oproti jiným klubům je to, že zde mají největší základnu dívek zabývajících se skoku na lyžích v ČR. Dvě z nich jsou v reprezentačním družstvu žen. Dále pravidelně dodávají závodníky do juniorských reprezentací, jak ve skoku na lyžích, tak i v severské kombinaci. Velkou měrou se o to zasluhuje místí šéftrenér Patrik Chlum, po jehož příchodu se klubu daří. Výsledky hovoří za vše, důkazem je třináct medailí z letošního MČR.
40 5 Sportovní trénink
Sportovní trénink je speciální pedagogický proces, jehož cílem je dosahování individuálně nejvyšší sportovní výkonnosti ve vybraném sportovním oboru na základě všestranného rozvoje sportovce (Choutka, Dovalil 1991, s. 35).
Sportovní trénink spolu se závoděním představuje základ sportovní přípravy. Sportovní příprava dále zahrnuje několik faktorů (např. životní režim, výživu, regeneraci, pracovní zařazení, sociální zajištění, vzdělání), které spolu tvoří postavení a společenské role sportovců. Mezi všeobecné cíle sportovního tréninku patří výkonnostní vývoj sportovce a současně s tím i jeho občanský vývoj (Choutka, Dovalil 1991, s. 35).
Proto je pro trenéry velmi důležité dbát nejen na samotný sportovní výkon, ale i na rozvoj osobnosti svěřených jedinců. Obzvlášť v dnešní době, kdy mnoho dětí vůbec ani nepřemýšlí o tom, že by se věnovaly sportu. Je to individuální a hlavní roli zde hraje prostředí, z kterého dítě pochází, zda má vzor v rodině, či v blízkém okolí. Rozhoduje o tom mnoho faktorů a právě proto je rozvoj osobnosti ve sportovním procesu velmi důležitý, měl by rozvíjet čestné chování, respekt k soupeři i kamarádům a mnoho dalších důležitých vlastností, které se pak v pozdějším věku mohou pozitivně projevit.
Cíle sportovního tréninku vyjadřují jednotu obecných (společenských) a specifických (sportovních) úkolů. Proto chápeme sportovní trénink jako výchovně vzdělávací proces, plně respektující zákonitosti biologického, psychického a sociálního rozvoje jedince (Choutka, Dovalil 1991, s. 36).
Osvojování techniky a taktiky příslušného sportovního odvětví nebo disciplíny na základě osvojení příslušných sportovních dovedností a rozvoje speciálních pohybových schopností (Choutka, Dovalil 1991, s. 36).
Mezi obsahové složky sportovního tréninku patří:
tělesná příprava – rozvíjí pohybové schopnosti
technická příprava – osvojuje pohybové dovednosti a vědomosti
taktická příprava – výběr optimálního řešení a způsobu provedení pohybového úkolu
psychická příprava – rozvíjení psychických vlastností Mezi principy sportovního tréninku patří:
všestrannost – požadavek na přípravu ve všech obsahových složkách sportovního tréninku
systematičnost – požadavek na nepřerušovanost a systémovost sportovního tréninku
41
cykličnost – požadavek na stavbu sportovního tréninku z hlediska střídání zátěže a zotavení
postupně se zvyšující zátěže – požadavek na shodu mezi růstem zátěže a funkčními možnostmi organismu
Toto vše je bráno obecně a disciplína jako je severská kombinace vyžaduje specializované sportovní vedení, ale to nemění nic na tom, že princip zůstává stejný. Vždy by mělo jít o to vychovat nejen úspěšné sportovce, ale i úspěšné lidi.
Sportovní trénink dětí a mládeže je důležitou oblastí, která se vyznačuje ve srovnání s tréninkem dospělých řadou zvláštností. Protože je v podstatě první etapou dlouhodobého (celoživotního) tréninku, má význam při pokládání základů budoucího rozvoje a sportovní výkonnosti sportovců. Má své specifické zvláštnosti, jejichž respektování je nutnou podmínkou účinného tréninkového procesu v dětském a dorosteneckém věku, ale i zárukou úspěchu i v dospělosti (Choutka, Dovalil 1991, s. 28).
Zatěžování je podstatou sportovního tréninku a chápeme je jako adaptační podnět k růstu výkonu. Zatěžování je dáno intenzitou, objemem a frekvencí. Optimální je když se kombinují střední a vetší zátěže a máme kvalitní regeneraci, ať už aktivní nebo pasivní.
Hlavním cílem sportovního tréninku mládeže je nepoškodit zdraví dítěte a nezasáhnout negativně do vývoje individua jak po stránce tělesné tak duševní. Vytvořit správné pohybové návyky a především kladný vztah ke sportovnímu odvětví a pohybové aktivitě vůbec.
Vytvořit odpovídající sumu pohybových dovedností a dosáhnout optimálního rozvoje motorických schopností prostřednictvím adekvátních a správně načasovaných tréninkových prostředků.
Ukázka tréninkového plánu JKL Desná 20.5. skok Desná – skok + SNC, protahování 21.5. skok Desná – běh, doma protahování 22.5. skok Desná – obratnost, rychlost, dynamika 23.5. TVO, doma protahování
24.5. skok Desná – koordinace, SNC, posilování, protahování 25.5. skok Lomnice celý den – skok, SNC, hry, protahování 26.5. TVO
42 5.1 Suchá příprava
Příprava je v podstatě stejná jak u letní, tak u zimní sezóny. Základem je kvalitní rozehřátí a strečink, který by se měl správně provádět každý den okolo 60 minut. Jelikož hovoříme o přípravě dětí, u kterých je pohyblivost ještě relativně dobrá, není potřeba více.
S přibývajícím věkem je to horší a horší a sportovci se tomu musí věnovat častěji. Od dobrého protažení se odvíjí všechno ostatní, hlavně tedy u skoku na lyžích, kde je nejdůležitější zaujmout správné nájezdové postavení, protože když je závodník zkrácen a nemůže zaujmout dostatečně kvalitní postavení na nájezdu je celý skok špatně a nesnadno se to jakkoli dohání.
U běhu to není tak markantní, ale také velmi důležité.
Následují další pohybové schopnosti jako je síla, rychlost, vytrvalost, koordinace a pohyblivost. Ve skoku na lyžích je velmi důležitá síla rychlá a výbušná. Rozvíjí se především metodami nemaximálních odporů překonávaných maximální rychlostí. Naopak v běhu je nejdůležitější síla vytrvalostní. Cvičení síly se u dětí nepřehání a závodníci cvičí maximálně se svoji vahou, nebo se síla necvičí vůbec.
Rychlost se trénuje velmi často a dá se říct, že je součástí každého skokanského tréninku. Provádí se rychlost reakční i akční. Závisí především na zastoupení rychlých svalových vláken a nervovo – svalovou koordinací.
Další schopností je vytrvalost, která by se dala charakterizovat jako schopnost odolávat únavě. Vytrvalostní výkon je ovlivněn fyziologickými charakteristikami, ale i úrovní techniky a psychickou připraveností. U severské kombinace je to specifické, když musíte zachovat co největší dynamiku a rychlost na skokanskou část a zároveň mít vytrvalost na běh. Proto skokané specialisté nesmějí moc jezdit na kole, čím si ničí právě tolik potřebnou výbušnost, dynamiku a rychlost. U dětí se rozvíjí střednědobá vytrvalost, protože běhají dle kategorií od 500 metrů do 3 kilometrů. Později příprava směřuje na klasické 10 kilometrové tratě, kde se běhá okolo 25 minut a to už je dlouhodobá vytrvalost. U dětí to není zatím úplně běžné, ale od kategorie dorostenců a výš je součástí přípravy i spiroergometrie, vždy před zimní a letní sezónou ke zjištění potřebných informací, podle kterých se trénuje. Proto se používají sporttestery, usnadňující trenérům práci. Dnes existují různé typy a druhy třeba i se satelitní navigací, kde se po tréninku vidí, kolik přesně se uběhlo nebo v jaké nadmořské výšce.
Koordinační schopnosti neboli obratnostní schopnosti umožňují učení se pohybovým dovednostem a ovlivňují jejich projev. Dominuje zde přesnost, rychlost, složitost. Přesně taková cvičení jsou nesmírně důležitá pro skok na lyžích. Díky speciálním napodobivým cvičením tzv. SNC, které imitují skok od počátku na nájezdu až po odjezd na dopadu, se
