děti základních škol a jeho testování
Bakalářská práce
Studijní program:
Studijní obor:
Autor práce:
Vedoucí práce:
B3107 – Textil
3107R015 – Výroba oděvů a management obchodu s oděvy
Barbora Kolačná
Ing. Katarína Zelová, Ph.D.
Liberec 2017
for primary school children and its testing
Bachelor thesis
Study programme:
Study branch:
Author:
Supervisor:
B3107 – Textil
3107R015 – Clothing Production and Management of Clothing Trade
Barbora Kolačná
Ing. Katarína Zelová, Ph.D.
Liberec 2017
4
Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elek- tronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
Prohlášení
Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vzta- huje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto pří- padě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vyna- ložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.
Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.
5
Poděkování
Tímto bych ráda poděkovala svojí vedoucí práce Ing. Kataríně Zelové Ph.D. za podnětné rady a odborné vedení mé bakalářské práce. Zároveň děkuji také učitelskému sboru ZŠ Gutha Jarkovského v Kostelci nad Orlicí a mým rodičům a přátelům za podporu ve studiu.
6
Abstrakt
Název
Návrh systémů signalizačních doplňků pro děti základních škol a jeho testování
Cíle
Zmapovat vybavenost bezpečnostními prvky na základních školách a jejich využívání dětmi mimo vyučování. Prozkoumat technologické možnosti v oblasti bezpečnostních prvků. Doporučit vhodné prvky pro děti základních škol.
Výsledky
Jako vhodnější bezpečnostní prvky byly označeny prvky pasivní, především reflexní. Nejžádanější a nejvhodnější bezpečnostní pomůckou se jeví bezpečnostní vesta – kombinace reflexních a luminiscenčních materiálů.
Klíčová slova
Silniční doprava, bezpečnost, reflexní prvky, základní škola
7
Abstract
Title
Design of signage systems for children of elementary schools and its testing
Aims
To map the equipment of primary schools by safety elements and use of safety elements by children out of school. Explore technological options in security elements.
Recommend the most appropriate elements for elementary schools.
Results
The passive safety elements, primarily retroreflective, have been identified as most appropriate. The most demanding safety device is a safety vest - a combination of reflective and luminescent materials.
The key words
Road traffic, safety, reflective elements, elementary school
8
Obsah
SEZNAM ZKRATEK ... 10
ÚVOD ... 11
1 TEORETICKÝ ROZBOR VIDITELNOSTI ... 13
1.1 Zrak ... 13
1.1.1 Mezní stav lidského zraku ... 14
1.2 Viditelnost a fotometrické veličiny ... 14
1.2.1 Viditelnost ... 14
1.2.2 Fotometrické veličiny ... 14
1.3 Typy bezpečnostních prvků ... 16
1.3.1 Aktivní bezpečnostní prvky ... 16
1.3.2 Pasivní bezpečnostní prvky ... 17
1.3.2.1 Fluorescenční bezpečnostní prvky ... 17
1.3.2.2 Retroreflexní prvky ... 18
1.4 Legislativa viditelnosti ... 22
1.5 Metody testování viditelnosti ... 24
1.5.1 Laboratorní metody testování viditelnosti ... 25
1.5.2 Metody reálného testování viditelnosti civilistů ... 25
1.6 Shrnutí poznatků ... 27
2 PRŮZKUM TRHU REFLEXNÍCH DOPLŇKŮ... 28
2.1 Reflexní materiál a doplňky ... 28
2.2 Reflexní výrobky vhodné pro děti základních škol ... 31
2.3 Analýza dětských oděvů a doplňků pro zvýšení viditelnosti... 36
2.3.1 Shrnutí poznatků ... 37
3 PRŮZKUM VYUŽÍVÁNÍ DOPLŇKŮ PRO ZVÝŠENÍ VIDITELNOSTI .... 38
3.1 Dotazníkové šetření ... 38
3.1.1 Vyhodnocení dotazníku určeného rodičům ... 38
9
3.1.2 Vyhodnocení dotazníku určeného pro učitele ... 39
3.1.3 Řízená diskuse s žáky druhého stupně ZŠ ... 42
3.1.4 Výsledky dotazníku ... 43
4 PRAKTICKÁ ČÁST PRÁCE ... 45
4.1 Návrh inovativního řešení oděvů a doplňků pro zvýšení viditelnosti ... 45
4.1.1 Batoh s retroreflexními prvky ... 46
4.1.1.1 Technický nákres s analýzou švů ... 46
4.1.1.2 Materiálová karta ... 47
4.1.1.3 Rozměry a zhotovení ... 48
4.1.1.4 Varianty batohu ... 49
4.1.2 Pláštěnka s retroreflexními prvky ... 53
4.1.2.1 Technický nákres s analýzou švů a zhotovení ... 53
4.1.2.2 Materiálová karta ... 56
4.1.2.3 Varianty pláštěnek ... 57
4.2 Reálné testování a vyhodnocení doplňků pro žáky ... 59
4.2.1 Popis experimentu testování viditelnosti v reálných podmínkách ... 59
4.2.2 Vyhodnocení reflexních doplňků za snížené viditelnost ... 61
4.2.2.1 Batoh ... 61
4.2.2.2 Pláštěnka ... 67
5 DISKUZE VÝSLEDKŮ ... 72
6 ZÁVĚR ... 74
POUŽITÁ LITERATURA ... 75
SEZNAM OBRÁZKŮ ... 77
SEZNAM TABULEK ... 79
PŘÍLOHY ... 80
10
Seznam zkratek
SI – Mezinárodní systém jednotek (Le Système International d'Unités) Φ - fí – světelný tok
lm – lumen I – svítivost ck – kandela
E – intenzita osvětlení lx – lux
L – luminace
cd/m2 – kandela na metr čtvereční cd/lx.m2 – kandela na lux na metr čtvereční
P – výkon
m/min – metr za minutu mm – milimetr
cm – centimetr m - metr
m2 – metr čtverečný
kg/cm2 – kilogram na centimetr čtverečný g/m2 – gram na metr čtverečný
Mpx - megapixel
°C – stupeň Celsia sec - sekunda
FLED – flashing light emmitng diode – blikající světlo emitující dioda
LED – light emmiting diode – světlo emitující dioda ZŠ – Základní škola ČR – Česká republika Kč – koruny české ks – kus
Ø - průměr PES - polyester
PVC – polyvinylchlorid
11
Úvod
Automobilový provoz nejen na českých silnicích roste. V posledních dekádách nedochází pouze k rozvoji motorické a bezpečnostní výbavy vozidel. K velkému pokroku došlo také u typů a účinnosti světlometů automobilů. Pouliční osvětlení ovšem není všude a při zhoršených viditelnostních podmínkách ani perfektní světlomety nejsou dostačující. Bylo nutné dojít ke změnám i v okolním prostředí, ne pouze u dopravních prostředků.
Reflexní materiály se také dočkaly velkých vylepšení. Již se nejedná pouze o neforemné skleněné a plastové prvky. Máme flexibilní materiály, které je možno připevnit i na textilie, reflexní fólie nažehlovací a samolepicí.
Plechové dopravní značení nahradily značky vyrobené z prizmatických retroreflexních materiálů. Vodorovné dopravní značení se dělá plastické, aby upoutalo řidičovu pozornost, když na ně vozidlem najede. Do barvy se přidávají reflexní částice, čímž je viditelnost vodorovného dopravního značení mnohem lepší.
Podobným vývojem prošlo i vybavení cyklistů. Stará, dynamem poháněná světla byla nejprve doplněna o skleněné a plastové „odrazky“ na pedálech, ve výpletu a následně vyměněna za úsporné diodové svítilny. Výrobci cyklistického a celkově sportovního vybavení myslí na bezpečnost. Proto je většina cyklistických pomůcek a výstroje doplněna o reflexní prvky. Celkově vzato, cyklisté si jsou vědomí své zranitelnosti a dbají o svoji bezpečnost velmi dobře.
U chodců není situace bohužel tak dobrá. Se změnou legislativy, se situace pravděpodobně rychle zlepší. Bylo uzákoněno, že chodec je povinen, pokud se nachází na neosvětleném úseku vozovky a jsou snížené viditelnostní podmínky, používat nějaký bezpečnostní prvek, ať už se jedná o prvek aktivní, nebo retroreflexivní.
Jak bylo zmíněno výše, tak mnoho sportovních oděvů, obuvi, batohů a dalších doplňků je doplněno o bezpečnostní reflexní prvky. Není to však pravidlem a skutečně se jedná převážně o čistě sportovní vybavení. Nicméně je patrné, že výrobci oděvů se o bezpečnost zajímají.
V této práci se budeme zabývat bezpečnostními prvky vhodnými pro žáky základních škol. Malé děti, především z prvního stupně, se mohou v okolí vozovek
12 chovat neočekávatelně. Z toho důvodu bývá okolí škol a školních družin označeno dopravními značkami „Pozor děti“. Mnohdy bývá snížena maximální povolená rychlost a také se využívá brzdných retardérů. Sami řidiči dbají zvýšené pozornosti, pokud projíždí okolo skupiny malých dětí. Jejich zvýraznění bezpečnostními prvky je tedy žádoucí. U starších dětí, zejména z osmých a devátých tříd, zase narůstá riziko, že se vyskytnou na neosvětleném úseku vozovky v pozdějších večerních hodinách.
13
1 Teoretický rozbor viditelnosti a vidění
Bezpečnost chodce ovlivňuje velké množství faktorů. Jedním ze zásadních je jeho viditelnost. V českých pravidlech silničního provozu jsou snížené viditelnostní podmínky definovány jako situace, kdy „účastníci provozu na pozemních komunikacích dostatečně zřetelně nerozeznají jiná vozidla, osoby, zvířata nebo předměty na pozemní komunikaci, například od soumraku do svítání, za mlhy, sněžení, hustého deště nebo v tunelu“ (§ 2 zák. 361/2000 Sb.). Za zhoršených viditelnostních podmínek viditelnost chodce výrazně ovlivňuje síla pouličního osvětlení, typ reflektorů vozidla a přítomnost či absence bezpečnostního prvku. Jeho typ a umístění. Dle Slováčka a Jelínka (2016) v nočních hodinách zemře o třetinu více chodců, než v hodinách denních. Při porovnání celkových počtů chodců ve dne a v noci je zřejmé, že viditelnost v této problematice hraje velmi podstatnou roli.
1.1 Zrak
Zrak je jedním z pěti lidských smyslů. Pro orientaci a vnímání okolního prostředí je tím nejdůležitějším. Orgánem zraku jsou oči. Obraz je vnímán tak, že světlo prochází přes rohovku, komorovou vodu, čočku a sklivec. Zmenšený obraz je vrhán na sítnici, konkrétně na světločivé receptory čípky a tyčinky. Čípky jsou nejcitlivější za dobrého osvětlení. Jsou zodpovědné za vnímání světla různých vlnových délek, tedy za vnímání barev, jejich intenzity a sytosti. Naopak tyčinky napomáhají při vidění za slabého osvětlení, či šera. Tyčinky však neumožňují rozpoznávání barev.
Lidské oko vnímá světlo o vlnových délkách od 380 nm do 720 nm, viz obrázek 1.
Obrázek 1: Barevné spektrum světla (Schejbal a kol., 2013).
14 1.1.1 Mezní stav lidského zraku
Mezní stav lidského zraku je situace, kdy je zraková činnost nějakým způsobem narušena, nebo ovlivněna. Pro naše téma je nejpodstatnějším mezním stavem oslnění.
Během oslnění se v zorném poli oka nachází příliš vysoké jasy, rozdíly v jasnosti, nebo časové kontrasty jasů, jež jsou mimo meze adaptability zraku. Oslnění se dělí do několika kategorií. Pro téma bezpečnosti na silnicích jsou podstatné zejména dva typy.
Oslnění přímé a oslnění odrazem.
• Oslnění přímé – je způsobeno přímo zdrojem svítidla.
• Oslnění odrazem – to je způsobeno odrazy lesklých ploch na částech pozorovaných předmětů a jejich bezprostředního okolí. To může být způsobeno např. odrazy slunce od mokré vozovky, nebo sněhu v okolí vozovky. Také k němu může dojít při setkání s novým dopravním značením na dálnicích, které má těsně po instalaci vyšší koeficient zpětného odrazu, než je vyžadováno dle normy.
1.2 Viditelnost a fotometrické veličiny
1.2.1 Viditelnost
Viditelnost je vyjádřena vodorovnou vzdáleností, na kterou lze spatřit objekty nebo zdroj světla. Je důležitým parametrem pro silniční, námořní i leteckou dopravu.
Mimo meteorologii se za omezení viditelnosti považuje nedostatek světla, například v noci nebo v neosvětleném uzavřeném prostoru. V meteorologii se pojem viditelnosti vztahuje k vlastnostem atmosféry v daném místě; viditelnost v noci i ve dne je při stejném jejím složení stejná. (Červenka, 2014)
1.2.2 Fotometrické veličiny
Fotometrické veličiny jsou charakteristiky světla, tedy elektromagnetického záření viditelného lidským okem, které kvantitativně popisují vizuální vjem tohoto záření. Přestože popisují subjektivní vnímání, jako fyzikální veličiny jsou definovány objektivně.
15 Obrázek 2: Fotometrické veličiny (Pihan, 2012).
• Světelný tok vyjadřuje množství světelné energie, kterou přenese záření nebo zdroj vyzáří za časovou jednotku s přihlédnutím k citlivosti průměrného lidského oka na různé vlnové délky světla. Světelný tok je tedy fotometrická veličina charakterizující světelný výkon záření či jeho zdroje (Skokanský a kol., 2011). Je značen římským písmenem fí – Φ a jednotkou je lumen – lm.
• Svítivost je značena písmenem I. Jednotkou je kandela – cd, což je základní jednotka soustavy SI. Je to světelně technická veličina, popisující distribuci světelného zářeni do prostoru. Udává tedy množství světelného toku, které vyzáří zdroj v prostorovém úhlu do určitého směru.
• Intenzita osvětlení je často označována jako osvětlivost, nebo pouze osvětlení.
Tato veličina je definována jako světelný tok dopadající na jednotku plochy.
Intenzita osvětlení je značena písmenem E a jednotkou je lux – lx. Lux je roven jednomu lumenu na metr čtvereční.
16
• Luminance – česky jas, je značena písmenem L a udává se v kandelách na metr čtvereční, cd/m2. Jas je definován, jako měrná veličina svítivosti.
Jas je určen plošnou a prostorovou hustotou světelného toku. Z toho vyplývá, že záleží na poloze pozorovatele a na směru pohledu. Naopak není podstatné, jestli svazek paprsků vychází přímo ze zdroje záření, nebo je odražen od libovolné plochy.
• Odrazivost - pro každý materiál platí, že záření dopadající na jeho povrch je částečně propuštěno, částečně odraženo a částečně pohlceno.
Odrazivost je optická vlastnost, která určuje, jaké množství světla se od materiálu odrazilo v poměru k množství, které na materiál dopadlo.
Odrazivost závisí na chemickém složení a struktuře materiálu, na stavu jeho povrchu (teplota, drsnost, zašpinění, oxidace), na vlnové délce světla, směru jeho dopadu a odrazu.
Odrazivost se dělí na přímou (spekulární) a rozptýlenou (difuzní).
Je měřena v kandelách na lux na metr čtvereční cd/lx.m2.
1.3 Typy bezpečnostních prvků
Existují dvě velké skupiny bezpečnostní prvků, kterými lze zvýšit viditelnost.
První skupinou jsou takové bezpečnostní prvky, které využívají vlastní zdroj světla, a potřebuji vlastní napájení. Tyto bezpečnostní prvky se označují jako aktivní. Druhou skupinou bezpečnostních prvků jsou pasivní bezpečnostní prvky, které samy o sobě nic nevyzařují a nepotřebují napájení. Jejich povrchy však odrážejí světlo zpět ke zdroji a objekt je po osvícení (například reflektory auta) za snížených viditelnostních podmínek dostatečně viditelný až na vzdálenost 200 metrů.
1.3.1 Aktivní bezpečnostní prvky
Jedná se o bezpečnostní prvky, které využívají vlastní zdroj světla. U cyklistů se v dřívějších dobách používala přední i zadní světla s klasickou žárovkou, poháněná dynamem. V dnešní době jsou v podstatě kompletně vyměněna za světlo emitující diody (dále jen LED) a blikající světlo emitující diody (dále jen FLED). Oba typy diod pracují na totožném principu, pouze typ FLED je uzpůsoben tak, aby vydržel mnohatisícová
17 opakování rozsvícení a zhasnutí. Nicméně oba typy diod jsou mezi lidmi i prodejci označovány jako LED.
Aktivní prvky využívající diody LED, nebo FLED, jsou velmi účinné. Při doporučené svítivosti 4 candela (cd) na diodu mohou být v noci viditelné i na vzdálenost více než 400m, což je téměř dvakrát více, než u pasivních bezpečnostních prvků (Kwan, Mapstone, 2004). Většina LED bezpečnostních prvků je naddimenzovaná. Jejich svítivost se pohybuje v rozmezí 6-8 cd (Koo, Huang, 2015).
Aktivní bezpečnostní prvky se ovšem při ztrátě napájení stávají nefunkčními. Z toho důvodu se v této práci budeme zabývat především pasivními bezpečnostními prvky.
1.3.2 Pasivní bezpečnostní prvky
Pasivní bezpečnostní prvky můžeme rozdělit dle vhodnosti na denní použití a použití za zhoršených viditelných podmínek – noční. Při denním světle nám k dostatečné viditelnosti postačí fluorescenční bezpečnostní prvky. Fluorescenční materiály zvyšují viditelnost za denního světla a za soumraku, ale ve tmě svou funkci ztrácejí. Za zhoršených viditelných podmínek a za tmy je potřeba užití retroreflexních bezpečnostních prvků, které odrážejí dopadající světla protijedoucích aut až na vzdálenost 200 metrů. Chodec se tak stává bezpečně viditelným pro řidiče.
1.3.2.1 Fluorescenční bezpečnostní prvky
Výrazně barevné fluorescenční prvky, které perfektně fungují za denního světla, se vyrábí v barvách, které se běžně v přírodě nevyskytují. Také mají funkci difuzního materiálu. To znamená, že odráží světlo všemi směry, nezáleží na úhlu jeho dopadu.
Samotná fluorescence je děj, při kterém se vysokofrekvenční záření (UV, modré), tzv. krátkovlnné, transformuje do oblasti, jež lidské oko vnímá lépe, tedy do oblasti záření s delšími vlnovými délkami (zelená, žlutá, oranžová). Zde se sčítá s odraženým světlem v dané vlnové délce a barva se tak stává velmi výraznou.
U fluorescenčních materiálů je třeba počítat s tím, že svoji funkci plní pouze v případě, že je ozařuje světlo, které je bohaté na krátkovlnné složky. To perfektně splňuje sluneční světlo. Ve večerních hodinách je však většina osvětlení realizována sodíkovými výbojkami, které jsou intenzivní především v oblasti žluté a oranžové. Pod takovýmto osvětlením fluorescenční materiál takřka ztrácí svojí funkci (Schejbal, 2013).
18 1.3.2.2 Retroreflexní prvky
Retroreflexe je slovo latinského původu. Reflecto znamená ohýbám, nebo otáčím. Re, či retro, je zpět. Slovo je to však krkolomné, proto budeme dále v práci užívat běžně rozšířený výraz „reflexní“. Zásadní funkcí reflexního prvku je odraz světla zpět ke zdroji.
Obrázek 3: Viditelnost chodce, dle barvy oblečení (Nadace BESIP).
Mohlo by se zdát, že ideálním reflexním prvkem je tedy zrcadlo. To by bylo, kdyby na ně světlo dopadalo přímo. Zrcadlo odráží světlo pod stejným úhlem, pod kterým na ně dopadlo, což není pro bezpečnostní prvek žádoucí. Kvalitní reflexní materiál odrazí většinu paprsků zpět ke zdroji světla.
Reflexní materiály plní svoji bezpečnostní funkci zejména za zhoršených viditelnostních podmínek, nebo ve tmě. Za denního světla je jejich účinnost téměř nulová.
Obrázek 4: Typy odrazu světla.
19 Reflexní prvky založené na principu rohových zrcadel
Tuto technologii známe především ve formě skleněných a plastových odrazek.
Potkáváme se s nimi v každodenním běžném životě. Jsou hojně využívány na koncových světlech automobilů, na bicyklech, kočárcích, dopravním a výstražném značení i školních brašnách. Často je také používán v kombinaci s LED diodami.
V nejmodernější podobě se s nimi můžeme setkat ve formě nalepovacích pásů, které jsou nejčastěji k vidění na vozidlech bezpečnostních a záchranářských složek.
Obrázek 5: Plastová odrazka (J. Schejbal a kol., 2013).
Vysoce leštěné hliníkové folie
Tato technologie je velmi rozšířená. Je využívána zejména na menších, v plastové folii zalitých reflexních prvcích – nášivky na oblečení a čepice, přívěšky na batohy a rolovací pásky uzpůsobené k připevnění na končetinu. Tento typ reflexních prvků je také často kombinován s diodami LED.
Obrázek 6: Reflexní prvky založené na technologii vysoce leštěné hliníkové fólie (LEMAC Marketing s.r.o.).
20 Reflexní materiály realizované skupinou kulových zrcadel
Tyto materiály jsou nejčastěji realizovány prostřednictvím velkého množství kuliček (skleněných, plastových).
Obrázek 7: Mnohonásobně zvětšený reflexní materiál realizován mikroskopickými kuličkami (Schejbal a kol., 2013).
Tato technologie je v oblasti textilního průmyslu nejvyužívanější. Je možné vytvářet vrstvy tenčí než 0,1 milimetru. Materiály jsou velmi flexibilní a zároveň velmi výkonné.
K nejslabším patří reflexní vlákna a nitě. Ta je možno přidat do příze, či přímo textilu. Mezi bezpečnostními prvky tak můžeme narazit na reflexní tkaničky do bot, zimní čepice s reflexní bambulí, či reflexní hračky (viz obrázek 8).
Obrázek 8: Hračka z reflexního materiálu (LEMAC Marketing s.r.o.).
21 Mezi novinky se jistě může řadit reflexní barva od společnosti 3M. Jedná se o sítotiskovou barvu určenou na textil, která v sobě má příměs reflexních „třpytek“. Tato barva ovšem nemá dostatečnou odrazivost, tudíž nemůže být klasifikována jako bezpečnostní prvek.
Velmi zajímavé jsou také transparentní reflexní spreje. Mezi nejznámější patří Reflectall (Odraž vše), který je určený k nanášení na pevné povrchy – beton, kov, plast, dřevo. Po zaschnutí vydrží i několik let. Méně permanentní variantu vyvinuli ve společnosti Volvo. Life paint (Barva života) je vhodná na množství materiálů včetně textilu. Po nanesení vydrží týden a lze ji vyprat.
Obrázek 9: Ukázka barvy Life paint v praxi (Volvo car corporation).
V dnešní době jsou nejvyužívanější variantou bezpečnostních prvků reflexní pásky na textil. Největším světovým výrobcem i technologickým vůdcem je společnost 3M. Zpravidla se jedná o pět centimetrů široké pásky. Ty se liší samozřejmě barvou, ale také ohebností a způsobem aplikace. Nejčastěji se našívají, nebo nažehlují, či zapékají termolisem. Materiály se liší odolností. Některé typy garantují pouhých 15 cyklů praní.
Jiné však snesou praní na devadesát stupňů celsia, chemické čištění a sto cyklů praní.
Odolnost materiálu jde ruku v ruce s jeho flexibilitou a cenou. Některé je možno potisknout, jiné jsou vhodné pro vyřezávání složitých tvarů.
Nejjemnější fólie, která je perfektně ohebná, ale velmi náchylná na otěr, se často využívá na výrobu paspulí, tedy výpustků. Ty v posledních několika letech získávají na
22 oblibě u výrobců sportovního a dětského oblečení. Obdobných lemovek se využívá v obuvnictví a brašnářství, zde jsou však z mnohem houževnatějšího a odolnějšího materiálu, takže není možné je používat na textil, neboť jsou téměř neohebné.
Výše zmíněné pěticentimetrové pásky jsou hojně využívány na výstražném oblečení. Najdeme je na bezpečnostních vestách, na oděvech záchranných složek a policie i na oděvech silničářů, pracovníků drah, nebo letištního personálu.
Z poznatků o fluorescenčních a reflexních materiálech je patrné, že jedny fungují perfektně za denního světla a druhé jsou vhodnější do tmy. Z toho vyplývá, že vhodné bezpečnostní prvky jsou tvořené kombinací těchto prvků.
Obrázek 10: Bezpečnostní vesta – kombinace fluorescenčního a reflexního materiálu (LEMAC Marketing s.r.o.).
1.4 Legislativa viditelnosti
Bezpečnostní prvky jsou zaneseny v české legislativě. Není nutné rozvádět technické vybavení automobilů (reflektory, zpětná světla). Do povinné výbavy však také patří reflexní výstražný trojúhelník a bezpečnostní vesta pro řidiče, kterou si musí obléct, pokud se na rušné vozovce pohybuje okolo vozidla.
Cyklistům dříve stačila zpětná odrazka. Dnes musí mít aktivní prvek (nejčastěji na bázi LED diod). Nebylo by překvapující, kdyby cyklisté pohybující se na silnicích první třídy, dostali za povinnost být vybavení alespoň bezpečnostní vestou.
23 Od února 2017 přišla v platnost novela zákona č. 361/2000 sb. o provozu na pozemních komunikacích. Zde v paragrafu 53 odstavci devět stojí: „Pohybuje-li se chodec mimo obec za snížené viditelnosti po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením, je povinen mít na sobě prvky z retroreflexního materiálu umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.“ Podobný zákon platí v mnoha evropských zemích, například v Estonsku, Finsku, Maďarsku, Polsku a na Slovensku (Slováček, Jelínek, 2016).
Je jisté, že tato novela zákona zvýší viditelnost chodců na českých silnicích.
Přesto však vyznívá nekonkrétně a v mnoha případech ji bude možno rozporovat.
Zásadně zde chybí specifikace umístění reflexního prvku a jeho velikosti. Takto se chodci mohou odvolávat na maličký reflexní přívěsek na batohu, nebo např. na paspule na sportovním oblečení. Samozřejmě, že je to lepší, než nic, ale samonavíjecí reflexní pásce, nebo bezpečnostní vestě se to nemůže rovnat. Také chybí specifikace odrazivosti.
Reflexní prvky časem a opotřebením ztrácejí na účinnosti. Může se ovšem stát, že i nově zakoupené bezpečnostní prvky nefungují dostatečně.
Jasně stanovené jsou evropské normy pro výstražné oděvy s vysokou viditelností pro profesionální a neprofesionální využití EN 471 a EN 1150. Tyto normy jednoznačně definují, jaká plocha fluorescenčního a retroreflexního materiálu (případně materiálu se sloučenými vlastnostmi) má být vidět. U fluorescenčního materiálu jsou definovány trichromatické souřadnice a minimální činitel jasu. Reflexní materiály musí splňovat minimální koeficient retroreflexe. Materiály jsou testovány na stálobarevnost, oděr, ohýbání, skládání při nízkých teplotách, střídání teplot, praní, chemické čištění a vystavení dešti.
Norma EN 1150 – výstražných oděvů s vysokou viditelností pro neprofesionální využití se v podstatě týká pouze bezpečnostních vest. Norma EN 471 – oděvů pro profesionální využití je mnohem specifičtější. Oděvy jsou ještě děleny do tří kategorií, viz obrázek 11.
24 Obrázek 11: Norma EN 471 – třída 1, 2 a 3 (M3 - katalog)
Jak je patrné, tak výstražné oděvy jsou reflexními páskami vybavené zpředu i zezadu. Cyklisté mají povinnost mít bílé světlo vpředu a červené vzadu. Chodcům však stačí jakýkoliv viditelný reflexní prvek. Když vezmeme v úvahu, že chodec se po vozovce má pohybovat vlevo a automobily jezdí vpravo, pak je logické, že větší hrozbou pro chodce jsou vozy protijedoucí. To znamená, že pro chodce jsou podstatnější bezpečnostní prvky umístěné na přední části těla. I kvalitní reflexní prvek umístěný na batohu nemusí být z protijedoucího auta vidět.
1.5 Metody testování viditelnosti
Vzdálenosti viditelnosti, reflektivitu materiálů, kvalitu retroreflexních produktů, vhodné umístění bezpečnostních prvků, skutečnou viditelnost v terénu a mnoho dalšího nám přináší metody testování viditelnosti. Metody testování viditelnosti můžeme rozdělit na laboratorní testování za pomocí přístrojů, které se zaměřuje především na fyzikální vlastnosti materiálů. Další skupinou jsou metody reálného testování viditelnosti, které se provádějí přímo v terénu.
25 1.5.1 Laboratorní metody testování viditelnosti
Laboratorní metody se zaměřují především na fyzikální vlastnosti materiálů.
Za použití spektrofotometru či retroreflektometru, jejichž podoby můžete vidět na obrázku 12, je možné měřit difuzní i odrazovou složku daného materiálu (Červenka, 2014). Je možné, vytvořit specifické světelné podmínky a následně pak například porovnávat reflexní materiály s fluorescenčními při denním světle, nebo při osvětlení xenonovými reflektory.
Obrázek 12: Ukázka přístrojů spektrofotometru 6850 (Jenway/Bibby Scientific) a retroreflektometru (Delta).
V laboratorních podmínkách je také možné měřit reflektivitu při přesně stanovených úhlech pozorování a dopadu světla. Takovým způsobem se odhaluje, zdali je materiál citlivý na orientaci. Jedním z nejzákladnějších testů je komparace stejných produktů od různých výrobců. Ve spolupráci s BESIP (Špačková, Novotná, 2016) zjistily, že se některé samonavíjecí reflexní pásky v odrazivosti liší i v desetinásobcích naměřených hodnot. Také se hodnotí funkčnost materiálů za různých extrémních podmínek (mráz, vlhko, teplo), nebo při jistém stupni poškození, či opotřebení.
1.5.2 Metody reálného testování viditelnosti civilistů
V této problematice jsou velmi důležité i experimenty v terénu. Pokusy jsou hodnoceny přímo na místě, nebo jsou zaznamenávány a následně mohou být hodnoceny větším počtem testovaných osob (Koo, Smith, 2010). Například korelace mezi umístěním bezpečnostního prvku na těle cyklisty a jeho viditelností pro řidiče automobilu byla testována (Koo a Huang, 2015). Z výzkumu vyšlo najevo, že nejvhodnější je umístění v pase a na dolních končetinách, případně na zápěstí
26 a v ohbí lokte. Orientace reflexních, či aktivních prvků v místech hlavních kloubů končetin a pasu je nazývána Biomotion.
Obrázek 13: A – bez reflexních prvků. B, C, D a E stejná plocha reflexního materiálu s různým umístěním.
E – Biomotion (Kwan, Mapstone, 2004).
Toto umístění bezpečnostních prvků je v dnešní době shledáváno jako nejefektivnější. Nicméně několik starších studií funkčnost Biomotion nepotvrdilo.
Umístění reflexních prvků na dolní končetině doporučuje i BESIP. Toto doporučení je logické, neboť reflektory automobilů směřují dolů, tudíž prvky umístěné na těle chodce níže jsou osvíceny dříve.
Řidiči podstatně dříve reagovali na chodce, kteří měli retroreflexní doplňky v oblasti Biomotion, než na chodce opatřené pouze retroreflexní vestou (Tyrrell, Wood, Owens, Whetsel Borzendowski, Stafford Sewall, 2016). Pozdější studie také ukázala značné výhody umístění retroreflexních prvků na končetinách chodce. V souladu s tímto zjištěním, jiné studie ukázaly, že i pracovníci na přeplněných silničních staveništích jsou více viditelní, pokud dělníci k reflexním vestám užijí reflexní prvky v oblasti biomotion,.
27
1.6 Shrnutí poznatků
• Za denního světla jsou efektivnější fluorescenční materiály. Nejvíce doporučované barvy jsou zeleno-žlutá, červená kombinovaná se zelenožlutou a oranžová. Materiály těchto barev se používají jako podklad bezpečnostních vest.
• Za zhoršených viditelnostních podmínek jsou nejefektivnější aktivní bezpečnostní prvky, založené především na LED a FLED diodách. Jejich největší nevýhodou je problematická údržba a možnost ztráty funkčnosti.
• Reflexní prvky již nejsou založené pouze na prizmatické technologii. Jsou tedy mnohem flexibilnější a mohou být součástí oděvů. Jsou dostatečně odolné, aby vydržely desítky pracích cyklů. Je však nutné dbát pozornost na certifikaci.
Některé reflexní materiály mohou být v odrazivosti mnohonásobně horší, než jiné.
• Většina výrobců sportovního vybavení umisťuje na obuv a oblečení reflexní prvky, především v podobě nášivek, nebo výpustků.
28
2 Průzkum trhu reflexních doplňků 2.1 Reflexní materiál a doplňky
Materiál, který se používá k dalšímu zpracování na výrobu oděvů s retroreflexními doplňky. Uvedené obrázky slouží k názornému příkladu.
Název Obrázek Popis, informace, druhy
Reflexní nitě - připlétací, šicí, vyšívací
- stříbrná, černá, růžová, limetkově zelená - Coats – Velká Británie - připlétací niť sehnatelná v
ČR
Reflexní příze - pletací příze s reflexním
vláknem
- černá, žlutá, oranžová, šedá, fialová, zelená, olivová, růžová, modrá
- Night Light Clothes –USA - dostupné v ČR - pletací
příze Reflexní našívací páska
Reflexní páska
kombinovaná - našívací
- reflexní páska na tkanině vhodná k našití na oděv - v různých barvách, neonové
tkaniny
- šíře 8 – 70 mm - dostupné v ČR Popruh s reflexním
prošitím
- polypropylenový popruh reflexním prošitím po stranách
- šíře 25-30mm - dostupné v ČR
29
Reflexní paspule - vhodné k našívání do švů a
lemů oděvu - 10 mm
- dostupné v ČR
Nažehlovací folie a pásky - reflexní přenosový film se aplikuje buď na hotový oděv, nebo na materiál pomocí tepelného lisu - folie vhodná pro plotry - lze nažehlit domácí
žehličkou
- folie, pásky, motivy - dostupné v ČR
Zdrhovadla - stuhy zdrhovadel opatřené
reflexní páskou
- kostěné zdrhovadlo šíře 5mm, délka 60 – 80 cm, černé se stříbrným - Stoklasa ČR
- kostěné zdrhovadlo šíře 5mm, délka 40, 60, 80 cm;
stříbrná, žlutá, růžová, šedá, zelená – Coast - VB
- úzký retroreflexní pásek zapracován přímo do stuhy zdrhovadla
- 40, 60 cm; černé, zelenkavé, stříbrné – Coast - VB
Taháčky na zip
- doplněk k jezdci zdrhovadla - různá provedení a barvy - dostupné v ČR
30 Suchý zip – zakončení
rukávů
- umožňuje stahování rukávů suchým zipem
Šňůry a tkaničky - šnůry do mikin, kalhot
- tkaničky do bot - různé barvy - dostupné v ČR
Reflexní tkanina - použití reflexních nití v
procesu tkaní
Zdůraznění kapes a zdrhovadel
- pásky pro zdůraznění kapes či zdrhovadel
Reflexní nápisy, nášivky, nažehlovačky, loga
- k designové úpravě oblečení - mnoho dětských motivů - dostupné v ČR
Reflexní sprej na oblečení - pro všechny typy materiálů (textil, kůže, dřevo, plast či kovy)
- odolný proti vodě a nepříznivému počasí - lze snadno vyprat - dostupný v ČR
31
2.2 Reflexní výrobky vhodné pro děti základních škol
Reflexní doplňky sloužící k zviditelnění osob za snížených viditelnostních podmínek. Jsou používány jako konečný výrobek. Všechny produkty jsou k dostání v České republice, pokud není zmíněno jinak. Uvedené obrázky slouží k názornému příkladu.
Název Obrázek Popis, informace, druhy
Reflexní samonavíjecí pásky
- nejrozšířenější reflexní prvek - rychlé a snadné použití - široká škála barev: bílá, žlutá,
oranžová, růžová, zelená, modrá
- standartní rozměr 32x3 cm - XXL 43x4,5 cm
- velká dostupnost sehnání Reflexní pásky na
suchý zip
- lze zkrátit dle obvodu ruky/nohy
- žluté a bílé barevné variace - více druhů: 3M s možností
zkrácení, 3M blikající s diodami, tkanina s reflexním pruhem Reflexní přívěsky a
odrazky
- vhodné k zavěšení na batoh, tašku
- široká škála tvarů a barev - dětské motivy
- ploché/3D
- více variant zavěšení Reflexní magnetické
klipy
- magnetický klip se pomocí magnetů na obou stranách přichytí na batoh, bundu, tašku, kolo, kočárek - široká škála motivů 3M
3M blikající tkanina s pruhem
32
Reflexní blikačka - 3 led reflexní blikačky
- vhodné k přidělání na obuv, batoh, tašku, helmu, pásek na suchý zip
Reflexní připínací odznak
- vhodné na bundy a batohy - nejčastěji 5x5 cm
- snadné použití - více motivů a barev
Reflexní samolepky - vhodné na batohy, bundy
- samolepky:
široká škála dětských motivů a barev;
5x5 cm, 7x7 cm - samolepící pásky:
2,5 x 15 cm 2,5 cm x 5 m;
oranžová, bílá, žlutá - samolepky na kartičce:
(vhodné k polepení helem)
Dětské reflexní vesty - zapínání na suchý zip
vpředu/zdrhovadlo - žlutá, oranžová, zelená,
růžová, modrá
- s potiskem/bez potisku - různé velikosti
- dostupné i s kapucí
33 - pruženky na bocích pro
pohodlné nošení - přes hlavu
- reflexní potisk na
bocích/bocích a ramenou - s potiskem/bez potisku - různé velikosti: 2-18 let - oranžová, žlutá, růžová,
zelená
- vesta do tvaru V přes hlavu - pro děti i dospělé
- možnost těžítka uprostřed - bez zapínání/suchý zip na
bocích
- univerzální velikost - sportovní vesta - suchý zip na bocích - univerzální velikost
- pásková vesta - variabilní velikosti - vpředu zapínání na sponu
(složité pro malé děti)/na suchý zip
Reflexní pás - nastavitelná velikost
- na sponu
- vhodné pro větší děti
Reflexní potahy - na batohy, přilby
34
Reflexní klíčenky - široká škála barev
Reflexní pouzdra - na mobil, ledvinka
- vhodné pro větší děti - více barev
Reflexní šerpa - novinka na trhu
- dostupnost na zahraničních e- shopech
- vhodné pro větší děti – možnost padání z ramene Reflexní návleky na
lýtka
- novinka na trhu - sportovní/městské - vhodné na sport
Reflexní klip na boty
- novinka na trhu - LED světelný klip
- přepínetalné režimy - trvalé svícení, blikání
Reflexní doplňky oblečení
- pokrývky hlavy, nákrčníky - zimní čepice, čelenky - letní – kšiltovky - více druhů Reflexní oblečení a
obuv
- „retroreflexní“ kolekce Nike, Adidas
- vhodné pro starší děti - široká škála dostupnosti
na zahraničních e-shopech
35
Reflexní tašky a vaky - nákupní/cestovní/vaky
stahovatelné šňůrou - široká škála barev
Reflexní batohy - dostupné v ČR
- reflexní prvky:
obvody kapes,
přední a boční strany, popruhy vůbec nebo minimálně
- dostupné mimo ČR - reflexní prvky:
větší část plochy, celoplošné, včetně popruhů
Reflexní deštníky - okrajová část deštníku
opatřena reflexní páskou - různé barvy
Reflexní pláštěnky - ponča/bunda pláštěnka
- s dětským motivem/
jednobarevné
- reflexní proužky/prvky:
dolní část rukávů,
dolní část/lem pláštěnky, zadní dolní část,
hrudní část a hlava zcela výjimečně
36 Reflexní kalhoty do
deště
- taftové kalhoty na kšandy s reflexními prvky - vhodné přes oblečení
2.3 Analýza dětských oděvů a doplňků pro zvýšení viditelnosti
Analýza dětských oděvů a doplňků pro zvýšení viditelnosti probíhala za pomoci internetu a nabídek kamenných prodejen s dětským sortimentem v České republice.
Již při průzkumu trhu s reflexními výrobky pro děti jsme se setkali s dětskými oděvy opatřenými reflexními prvky. Dětské pláštěnky se ve spoustě případů nabízejí spíše jako dětské nepromokavé bundy s odpínacími kapucemi. Bundy kromě ochrany před deštěm, bahnem a nepříznivému počasí, zajišťují dítěti také tepelný komfort, jelikož jsou z vnitřní strany opatřené fleecovou či flaušovou podšívkou. Viditelné prvky jsou nejčastěji aplikovány na dolní části rukávů, spodním lemu bundy, kapsách, léze zakrývající zapínání a zadní dolní části bundy. Český i zahraniční trh nabízí širokou škálu dětských bund na období jaro/podzim i zima opatřených reflexními prvky. Jedná se spíše bundy sportovního střihu. Nejčastějšími reflexními prvky jsou taháčky na zdrhovadla, paspule našívané do švů a lemů oděvu, vyšívané či aplikované značky a loga výrobce. Pouze malé množství bund je doplněno o další reflexní prvky, kterými například mohou být výrazné reflexní potisky/výšivky v oblasti biomotion. V čemž vidím problém také u již zmiňovaných pláštěnek. Pláštěnky jsou opatřeny reflexními prvky v oblasti zápěstí dítěte, dolního lemu pláštěnky a na kapsách, které se nacházejí taktéž v dolní části pláštěnky.
Dětské kalhoty určené na sport a outdoorové kalhoty jsou stejně jako bundy opatřené reflexními prvky v podobě taháčků na zdrhovadla kapes a nevelkých výšivek/aplikací názvu či loga výrobce. Tyto aplikace jsou ve velké části případů umístěné v horní sedové části kalhot, ta může být překryta bundou, mikinou či trikem dítěte. Reflexní detaily můžeme také však najít v podobě proužků na stranách nohavic či reflexních paspulí ve švech. Dolní část nohavic je opatřena reflexními prvky
37 zřídkakdy. Kalhoty městského typu nabízené prodejnami s módním oblečením nejsou opatřeny reflexními prvky.
Nalezneme širokou nabídku dětských trik, košil a tílek ve fluorescenčních barvách. Aktivní bezpečnostní prvky se na nich však téměř neobjevují. Pouze sportovní dětská trika mívají aplikovaný reflexní prvek v podobě názvu či loga výrobce na hrudní části oděvu.
Stejně jako u triček, tak i u dětských mikin nenalezneme dostatek reflexních prvků. Mikiny/svetry jsou opatřeny nanejvýš reflexním taháčkem na zdrhovadlo a nevelkou reflexní aplikací loga či názvu výrobce. Ve vybraných sportovních prodejnách lze naleznout i reflexní paspule ve švech.
Obuv pro děti je dostupná s viditelnými reflexními prvky, ať se jedná o sandále, tenisky či zimní i outdorovou obuv. Aplikace nalezneme v podobě drobných výšivek, názvu a loga výrobce, koncovky zapínání na suchý zip, přídavná poutka, tkaničky, reflexní našité pásky. V současné době se do bot dají dokoupit reflexní tkaničky a reflexní LED klipy na boty.
Batohy pro děti dostupné v ČR jsou opatřeny reflexními prvky. Reflexní paspule ve švech kolem každé kapsy, reflexní logo výrobce, reflexní potisk na hlavní kapse batohu, zdůraznění spodní viditelné části batohu, reflexní páska na bočních kapsách, reflexní přívěsky na jezdcích zdrhovadel. Reflexní prvky na popruzích batohu aplikovány pouze výjimečně. Otázkou tedy zůstává, zda je reflexních prvků na batozích oproti zahraniční nabídce dostatek. A jak velkou plochu by vůbec měly reflexní prvky na batozích zabírat, aby dítě bylo dostatečně viditelné?
2.3.1 Shrnutí poznatků
Český trh nabízí dětský oděv s reflexními aplikacemi. Dítě je více ohroženo při outodorových a sportovních aktivitách a to se odráží i na bezpečnostních prvcích oděvu.
Sportovní oděv dítěte je vždy vybaven více či méně reflexními prvky. Městské módní oblečení nemá mnohdy reflexní prvek žádný a dostatečná viditelnost dítěte je odkázána pouze na reflexní doplňky, jakými jsou například reflexní pásky, přívěsky atd.
Zahraniční trh je rozmanitější a nabízí širší škálu bezpečnostních doplňků i oblečení.
38
3 Průzkum využívání doplňků pro zvýšení viditelnosti
Po teoretickém rozboru problematiky jsme pomocí písemného dotazníku oslovili dvě cílové skupiny – rodiče a učitele žáků Základní školy Gutha Jarkovského v Kostelci nad Orlicí. Do tříd prvního stupně ZŠ Gutha Jarkovské v KnO chodí průměrně 24 žáků. Druhý stupeň navštěvuje průměrně 22 žáků v každé třídě.
3.1 Dotazníkové šetření
Byly vytvořeny dva dotazníky. Jeden určený pro rodiče dětí prvního i druhého stupně ZŠ. Druhý pro učitele taktéž obou stupňů ZŠ. Vzory dotazníků viz příloha 1.
Dotazníky měly volné odpovědi, ale nebyl důvod, aby respondenti odpovídali dlouhými popisy. Také se tak v žádném dotazníku nestalo.
3.1.1 Vyhodnocení dotazníku určeného rodičům
Obrázek 14: Graf – Rozdělení dle tříd
V první řadě jsme se tázali, zda děti užívají/nosí viditelné reflexní prvky při příchodu/odchodu do/ze školy, či mimo vyučovací dobu. Z 57 % jsme se potkali s kladnou odpovědí. U 31 % žáků se objevují reflexní prvky přímo na oblečení a batohu. Na prvním stupni byly vyjmenované prvky komplexnější – přímo na oblečení a batohu a také doplňky, kde největší zastoupení měly reflexní pásky. U žáků druhého stupně je vyšší zastoupení u reflexních prvků na bundách a batozích. 4% žáků reflexní prvky neužívají.
1. třída 17%
2. třída 8%
3. třída 4. třída 22%
13%
5. třída 4%
6. třída 9%
7. třída 9%
8. třída 9%
9. třída 9%
Zastoupení tříd
1. třída 2. třída 3. třída 4. třída 5. třída 6. třída 7. třída 8. třída 9. třída
39 V druhé otázce jsme chtěli přednostně zjistit, zda jsou žáci vybaveni viditelnými reflexními prvky během vyučovací doby – přechody do tělocvičny, družina, vycházky, výlety. Rodiče bohužel v drtivé většině odpovídali, že děti nejsou vybavené školními pomůckami a jsou „odkázané“ pouze na prvky, které nosí běžně na oblečení či batohu.
Přitom by v podstatě všichni rodiče měli zájem o větší viditelnost jejich dětí v rámci školní docházky, jak jsme se dozvěděli ze třetí položené otázky. Pouze jeden rodič, který měl zřejmě bezpečnostní vybavení svého dítěte v perfektním pořádku, odpověděl NE. Tento stejný rodič odpověděl negativně i na další otázky.
Z toho plynou i jasné odpovědi na čtvrtou otázku, zda je viditelnost dětí během školy dostatečná. Velká část rodičů byla přesvědčená, že zřejmě ne, nebo si nebyla jistá.
Celých 35 % si však myslí, že děti jsou v rámci vyučování viditelné dostatečně.
Překvapivě negativní i pozitivní odpovědi přicházely od rodičů dětí z obou stupňů ZŠ a to v podstatě vyrovnaně.
Z následující otázky jsme se dozvěděli, že rodiče by měli zájem o prvek, který by zaručil zvýšenou viditelnost dětí na ulici a to obzvláště v zimních obdobích, kdy je viditelnost výrazně snížená brzkým setměním. Několik rodičů dětí z druhého stupně si však nebylo jisto, zdali by jejich potomci byli ochotni bezpečnostní prvky nosit. Při zahrnutí modernějšího vzhledu viditelných reflexních prvků v šesté otázce jsme se setkali s kladnými odpověďmi i od rodičů žáků druhého stupně.
3.1.2 Vyhodnocení dotazníku určeného pro učitele
Obrázek 15: Graf – Zastoupení učitelů prvního a druhého stupně.
Větší polovina dotazovaných učitelů působí na prvním stupni. 41% vyučuje na stupni druhém. První zajímavostí u této skupiny dotazovaných je fakt, že dotazníkem se
59%
41%
Učitel - stupeň ZŠ
první druhý
40 očividně pečlivěji zaobírali učitelé prvního stupně, kde je zřejmě problematika bezpečnosti na komunikacích brána vážněji.
Při prvním dotazu, zda děti jejich třídy/školy užívají/nosí viditelné reflexní prvky při příchodu/odchodu do/ze školy, či mimo vyučovací dobu, se velká většina shodla, že spousta dětí má v dnešní době reflexní prvky přímo na oblečení a batozích.
To je možné vysvětlit tím, že dotazník byl vyplňován na podzim, kdy většina dětí nosí teplejší bundy vhodné do chladnějšího počasí. Tento typ oblečení skutečně reflexními prvky bývá vybaven velmi často. Je pravděpodobné, že kdyby se dotazník vyplňoval v létě, kdy většina žáků chodí v lehkém letním oblečení (trička, kraťasy, sukně…) výsledky se budou lišit.
Většina učitelů prvního stupně také uvedla, že děti nosí i další reflexní doplňky – pásky, přívěšky na batoh.
Ve druhém dotazu jsme zjišťovali, zda děti jejich třídy/školy užívají/nosí viditelné reflexní prvky během vyučovací doby, kterými například jsou přechody do tělocvičny, družina, vycházky, výlety. Většina učitelů uvedla, že pokud nemají reflexní prvky přímo integrované v oblečení, obuvi, nebo batohu, tak ne.
Všichni učitelé v otázce na celkovou potřebu bezpečnostních prvků uvedli, že jsou důležité. Jeden učitel prvního stupně souhlasil s důležitostí, avšak uvedl, že děti po venku samy nechodí – jsou všude voženy autem.
50 % učitelů by také uvítala více reflexních doplňků pro žáky. Někteří specifikovali, že zejména na školní výlety, lyžařské kurzy apod. Malá část uvedla, že většina dětí má reflexní prvky na oblečení a je tedy viditelná dostatečně.
Ke čtvrté otázce byla přidána ještě doplňující otázka – Jaké doplňky by to byly?
Kde vidíte zásadní problém/nedostatek? Složitost dotazu zapříčinila, že polovina respondentů neodpověděla. Většina odpovídajících se shodla, že jakékoliv – vesty, pásky, přívěsky na batoh. Nejvíce učitelů se klonilo k reflexní vestě.
Padlo zde také několik zajímavých myšlenek. Například, že by byla vhodná větší osvěta v médiích, například reklamy (od BESIP) mezi dětskými pořady, ideálně spojené s nějakou dětskou celebritou. Další zajímavý nápad, který byl uveden u více lidí, poukazoval na to, že reflexní prvky by měly být pro žáky přitažlivější. Pro první stupeň zábavnější, pro druhý stupeň řešené jako módní doplňky.
41 Pátý dotaz byl zaměřen na způsob získávání reflexních prvků. Zjistili jsme, že škola sama žádné reflexní prvky nemá, ale většina dětí vlastní nějaké své – na oblečení a batozích, případně i přívěsky a pásky. Což poukazuje na to, že rodiče bezpečnost berou seriózně. Objevily se dvě zajímavé informace. Prvňáci dostali balíček, který obsahoval i reflexní pásku od Besipu. Jeden z učitelů uvedl, že v obci, v které bydlí, dostali pásku všichni obyvatelé přímo od města. Z 52 % bezpečnostní prvky zajištuje město či sponzora. Následující dotaz navazoval na předchozí otázku. Tentokrát nás zajímalo, jakým způsobem by učitelé vítali zprostředkování reflexních doplňků a tudíž i zvýšenou bezpečnost žáků. Třetina učitelů se klonila k bezpečnostní besedě s policií, či pracovníky BESIP, v jejímž rámci by děti dostaly reflexní prvky. Nejmarkantnější část dotazovaných by uvítala dotaci bezpečnostními prvky od města, nebo sponzora. Téměř třetina učitelů by zodpovědnost za reflexní prvky přenechala na rodičích.
Na sedmou otázku – Jakým způsobem lze zlepšit viditelnost dětí/žáků, se drtivá většina učitelů odvolala na reflexní prvky, případně na reflexní prvky v kombinaci se zářivou barvou. Mnoho dotazovaných by preferovalo reflexní prvky přímo na oblečení.
O LED bezpečnostní prvky projevil zájem pouze jeden z kantorů.
Jeden dotázaný je přesvědčený, že většina dětí má v dnešní době dostatek bezpečnostních prvků na oblečení a aktovkách, tím pádem již není co zlepšovat.
V posledním dotazu jsme se dozvěděli, že učitelé vidí největší problém v používání bezpečnostních prvků v zapomětlivosti, nebo přímo ztrátě reflexních prvků.
Což nás přivádí k další početné skupině – pokud by reflexní prvky byly přímo součástí oblečení, tak by nebyl problém. Tedy pokud by nebylo možno prvky ztratit, neomezovaly by v pohybu, tak je vše v pořádku. Několik dotazovaných opět uvádělo, že bezpečnostní prvky nejsou dostatečně přitažlivé, aby je žáci nosili dobrovolně.
Několik kantorů druhého stupně uvedlo, že žáci problematiku zlehčují.
42 Z obou dotazníků nám vyplývá několik podstatných zjištění:
• Učitelé i rodiče se o problematiku zajímají.
• Situace je zejména na prvním stupni i celkově s integrací reflexních prvků přímo na oblečení velmi dobrá.
• Reflexní prvky byly výrazně preferovány před LED bezpečnostními prvky.
• Nejvhodnější bezpečnostní prvky jsou přímou součástí oblečení.
• Atraktivní design bezpečnostních prvků, by mohl zlepšit situaci u starších dětí.
• Nejžádanějším a nejvhodnějším bezpečnostním prvkem, především ze strany učitelů ZŠ, je bezpečnostní vesta.
3.1.3 Řízená diskuse s žáky druhého stupně ZŠ
Pro řízenou diskusi byli úmyslně vybráni žáci druhého stupně, konkrétně žáci osmých a devátých tříd. Diskuse se zúčastnilo 62 žáků.
Probíraná témata:
1. Víte, k čemu jsou dobré reflexní prvky?
2. Je podle Vás důležité užívat reflexní doplňky?
3. Používáte sami dobrovolně reflexních prvků?
4. S jakými typy reflexních doplňků jste se již setkali?
5. Setkali jste se ve škole s povinností nosit reflexní doplňky (lyžařský, cyklistický výcvik, atd.)? Jaké doplňky to byly?
6. Vadila Vám tato povinnost? Proč?
75 % dotazovaných žáků ihned vědělo, co jsou to reflexní prvky. Zbylých 25 % spíše tápalo a reflexní prvky často zaměňovalo nejčastěji se světly na kolo. Žákům byla problematika reflexních prvků stručně objasněna. Dá se říci, že všem dotazovaným žákům připadá důležité užívat reflexní doplňky pro jejich bezpečnost. Avšak celých 65 % žáků reflexní doplňky nepoužívá. Nejčastěji z důvodu, že podle nich v maloměstě není takové riziko nebezpečí v důsledku špatné viditelnosti.
43 Žáci, kteří reflexní doplňky používají, mají nejčastěji přívěsek na batohu nebo srolovaný pásek na poutku batohu. Někteří mají reflexní prvky na svých bundách, aniž by o tom věděli.
Žáci 2. stupně se nejčastěji setkávají právě s přívěsky, pásky nebo vestami, které většinou vidí na dětech mateřských škol.
Žáci ZŠ Gutha Jarkovského v Kostelci nad Orlicí se nesetkali s povinností nosit reflexní doplňky při školních akcích. Po diskuzi o tom, zda by jim vadila povinnost nosit například reflexní vesty, bylo jasné, že např. lyžařům začátečníkům by to nevadilo a je možné, že by si připadali i více v bezpečí. Zdatní lyžaři to považují za zbytečnost.
Drtivá většina by byla ochotná použít bezpečnostní vestu na cyklistickém výcviku. Při ostatních činnostech jim bezpečnostní prvky připadají zcela zbytečné.
3.1.4 Výsledky dotazníku
Z provedeného dotazování se potvrdilo, že nejohroženějšími skupinami chodců jsou nejmladší děti a mládež vyšších ročníků druhého stupně. Z vlastního pozorování i dotazníků je patrné, že nejmladší děti jsou poměrně obstojně vybavené bezpečnostními prvky. Je však patrné, že mnoho z bezpečnostních prvků je umístěno na batohu, který děti nemají stále na sobě. Také je důležité podotknout, že při pohybu přímo na vozovce, či při přecházení vozovky jsou mnohem důležitější prvky umístěné vpředu, či na boku chodce.
Rodiče i učitelé se ve valné většině shodli, že nejlepší variantou bezpečnostních prvků, jsou ty, které jsou pevnou součástí oděvu. Tak není možné bezpečnostní prvky ztratit, zapomenout, či odložit. Toto tvrzení je opodstatněné. Reflexní prvky se však na dětském a sportovním oblečení vyskytují stále častěji.
Bezpečnost chodců není brána tak vážně, jako bezpečnost při jízdě na kole. Je patrné, že využívání bezpečnostních prvků v rámci cyklistiky je v Čechách již samozřejmé a s rozšířeností autodopravy je na ně kladen skutečně velký důraz.
Bezpečnost chodců ještě není tak zažitá.
Reflexní prvky je vhodné umísťovat na dolní končetiny, či do pasu. Také systém biomotion, kdy jsou prvky umístěné u hlavních kloubů těla, je funkční. Prvky jsou více v pohybu, tudíž je větší pravděpodobnost, že odrazí světlo (u aktivních LED prvků,
44 vyšlou světlo) správným směrem. Toto zjištění plně nekoresponduje s nejčastějším umístěním bezpečnostních prvků – batohy, čepice, přilby, nadloktí. Zřejmě by bylo vhodné více rozšířit poučku, že například reflexní pásek je lepší na kotníku, než v nadloktí.
Reflexní prvky se nejčastěji objevují na bundách a batozích. Dále pak na sportovní obuvi a na běžeckých teplácích. Je patrné, že na neosvětlených vozovkách se mnohem častěji objeví sportovci, či turisté. Z toho důvodu se na běžném městském oblečení s reflexními prvky v podstatě nesetkáme.
Starší děti mají tendenci odmítat bezpečnostní prvky. Nejčastěji byl samozřejmě uváděn důvod, že je to nevkusné, nebo nehezké.
45
4 Praktická část práce
Praktická část byla zaměřena na tři oblasti:
• Návrh inovativního řešení dětského oděvu, doplňku pro zvýšení viditelnosti.
• Testování navržených doplňků v podmínkách snížené viditelnosti
• Doporučení
4.1 Návrh inovativního řešení oděvů a doplňků pro zvýšení viditelnosti
Při analýze dětských oděvů a doplňků pro zvýšení viditelnosti jsme narazily na některé nedostatky a otázky. Jednou z nich je, jak velkou plochu by měly reflexní prvky na batozích zaujímat, aby dítě bylo dostatečně viditelné?
Na jednoduchém, ale dostatečně velkém batohu s ramenními popruhy budeme porovnávat viditelnost reflexních prvků aplikovaných na batozích, tak jak jsou nejčastěji dostupné na českém trhu. Zjistíme tak, zda je dítě za snížených viditelnostních podmínek vidět na dostatečnou vzdálenost řidičem automobilu. Díky vytvořenému batohu i s vyšším procentem zaplněnosti plochy reflexní fólií uvidíme rozdíl a kvalitu viditelnosti od běžně dostupných batohů.
Další problematikou často užívaných dětských doplňků na výletech, školách v přírodě či podobných školních akcích jsou pláštěnky. Pláštěnky se vždy využívají za snížených viditelnostních podmínek – za deště. Na kapuci, ramenou či oblasti biomotion pláštěnky bychom reflexní prvky hledali obtížně. Aplikace reflexních prvků po obvodu obličejové části kapuce a zvýraznění ramen dítěte by lépe zdůraznila, že se jedná o lidskou postavu. Řidič by měl také jasné informace o výšce postavy chodce, snadno by rozpoznal, že se jedná o dítě a tak by mohl přizpůsobit, co nejvíce svou jízdu.
Navržená dětská pláštěnka je kromě aplikované reflexní folie vybavena také LED diody. LED diody jsou umístěné na zadním díle pásku. Pláštěnka svým tvarem více připomíná lidskou siluetu, díky pásku, který zdůrazní pas osoby.
Batoh i pláštěnka jsou zhotoveny z lehce dostupných reflexních materiálů.
46 a
c a
b
d
4.1.1 Batoh s retroreflexními prvky
Batoh obdélníkového tvaru s jednou hlavní kapsou. Velikost kapsy lze nastavit srolováním vrchní části kapsy. Výšku hlavní kapsy batohu lze měnit od 45 – 55 cm.
Zapínání na trojzubec, jehož stálá část je umístěna na předním díle hlavní kapsy. Délku ramenních popruhů lze nastavovat. Batoh má vypracované dno, díky kterému je objemnější. Zakrytí švů zajištuje vnitřní vak z kapsoviny.
4.1.1.1 Technický nákres s analýzou švů
Obrázek 16: Technický nákres batohu.
Tabulka 1: Analýza švů batohu
Značení Šev ISO třída ISO symbol
a Hřbetový 1.01
b Obrubovací 6.0
c Zajišťovací 8.06
d Přeplátovaný 2.01
47 4.1.1.2 Materiálová karta
Vrchový materiál
Tkanina plátnová vazba 100% polyamid s PVC
zátěrem 430 g/m2
šedá
Šicí nit
30 tex x 3 100% PES světle šedá
Šicí nit
30 tex x 3 100% PES
černá
Popruh
100% POP 40 mm
černý
Trojzubec
100% PVC 40 mm rovný černý
Žebříček
100% PVC 40 mm
černý
Vnitřní materiál
35% bavlna, 65% PES 94 g/m2
černý
Retroflexní folie
Podklad: 100% PES Nános: Sklo, Aluminium
stříbrná, nažehlovací
Paspulka
100% PES 10 mm
šedá
48 4.1.1.3 Rozměry a zhotovení
Obrázek 17: Okótované díly batohu v měřítku 1:10.
Tabulka 2: Potřebné díly batohu
Označení dílu Název Počet kusů
PD Přední díl 1
ZDD Zadní díl dolní 1
ZDH Zadní díl horní 1
P Popruh 2
SD Spodní díl 1
Na obrázku 17 je možné vidět okótované díly batohu, k nimž patří průvodní tabulka 2. Rozměry jsou uvedené v centimetrech a nezapočítávají švové záložky.
40
ZDH
18
40
ZDD 46
40
PD 64
P
8
46
SD
13
27
