Technická univerzita v Liberci Fakulta pedagogická
BAKALÁ SKÁ PRÁCE
2008 Petr Nevyhošt ný
TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA PEDAGOGICKÁ
Katedra sociálních studií a speciální pedagogiky
Studijní program: Sociální práce Studijní obor: Penitenciární pé e
Kód oboru: 7502R023
Název bakalá ské práce:
P Í INY TRESTNÉ INNOSTI MLÁDEŽE VE VZTAHU K UŽÍVÁNÍ DROG
CAUSES OF JUVENILLE CRIMINAL ACTIVITY IN RELATION TO DRUG ABUSE
Autor: Podpis autora: _____________________
Petr Nevyhošt ný Tylova 763
295 01 Mnichovo Hradišt
Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Jitka Pej imovská Po et:
stran obrázk tabulek graf zdroj p íloh
80 0 3 12 27 1 CD
CD obsahuje celé zn ní bakalá ské práce.
V Mnichov Hradišti dne: 10.4.2008
Prohlášení
Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalá skou práci se pln vztahuje zákon . 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.
Beru na v domí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalá ské práce pro vnit ní pot ebu TUL.
Užiji-li bakalá skou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si v dom povinnosti informovat o této skute nosti TUL; v tomto p ípad má TUL právo ode mne požadovat úhradu náklad , které vynaložila na vytvo ení díla, až do jejich skute né výše.
Bakalá skou práci jsem vypracoval samostatn s použitím uvedené literatury a na základ konzultací s vedoucím bakalá ské práce a konzultantem.
V Liberci dne: Podpis: ………
Pod kování:
D kuji vedoucí bakalá ské práce Mgr. et Mgr. Jitce Pej imovské za její zajímavé a cenné p ipomínky, za její drahocenný as, trp livost a ochotu podílet se na tvorb této práce. Zárove d kuji své partnerce Lucii Köhlové za morální podporu b hem studia a p i tvorb bakalá ské práce.
Název bakalá ské práce: P í iny trestné innosti mládeže ve vztahu k užívání drog
Název bakalá ské práce: Cause of juvenilie criminal aktivity in relation to drug abuse
Jméno a p íjmení autora: Petr Nevyhošt ný Akademický rok odevzdání bakalá ské práce: 2008
Vedoucí bakalá ské práce: Mgr. et Mgr. Jitka Pej imovská
Resumé
Bakalá ská práce se zabývala drogovou problematikou a na ni navazující trestnou innost. Jejím cílem bylo zmapování vývoje a p í in užívání nealkoholových drog v eské republice ve vztahu k trestné innosti.
Práci tvo ily dv st žejní ásti. První ást práce podává teoretické informace o jednotlivých drogách a o vývoji užívání nealkoholových drog a zm nách právní úpravy na území eské republiky p ed rokem 1990 a po roce 1990. Druhá ást práce byla v nována hledání p í in vzniku závislosti na drogách a porovnáním jev , které vznik závislosti mohou urychlit i zpomalit.
Výsledkem bylo zjišt ní, že nejv tší podíl na rozší ení po tu uživatel drog je spojován se snadnou dostupností drog po roce 1990. Vznik závislosti na nealkoholových drogách byl shledán jako multifaktoriální.
Za nejv tší p ínos práce bylo možné považovat vytvo ení p ehledu užívání drog na území eské republiky a zjišt ní slabých míst v právní úprav drogové problematiky.
Klí ová slova: Droga, drogová závislost, trestná innost, p í iny závislosti, etapy závislosti, sociáln patologické jevy,
Summary
Baccalaureate work deal with drug problems and on it connecting criminal activity. Her objective was charted development and causes usage non-alcoholic drugs in Czech republic concerning criminal activity.
Work formed two pivotal parts. First part of work comprises theoretic information about single drugs and about development usage non-alcoholic drugs and changes legal regulations on territory of Czech republic a year ago 1990 and
after a year 1990. Second part of work was devoted to search causes rise dependence on drugs and confrontation phenomenon, that rise of dependence they may speed up or slow down.
Result was finding, that the biggest share in enlargement of the number of drug users is cursive with easy availability drugs after a year 1990. Rise of dependence on non-alcoholic drugs was got together like to many-causal.
Behind the biggest contribution work be possible to creation survey drug taking on territory of Czech republic and finding weak points in legal regulations drug problems.
Keywords: Drug, drug dependence, criminal activity, causes of dependence, stages of dependence, social pathological phenomenons
Obsah
1 Úvod ... 9
I. ÁST: UVEDENÍ DO DROGOVÉ PROBLEMATIKY A JEJÍHO VÝVOJE V R 2 Vymezení základních pojm ... 11
3 Rozd lení drog a jejich ú inky ... 12
3.1 Konopné drogy ... 12
3.2 Stimulancia ... 14
3.3 Opiáty... 15
3.4 Halucinogeny ... 17
3.5 T kavé látky ... 18
4 Vývoj užívání drog na území eské republiky ... 18
4.1 Vývoj užívání drog v eské republice do roku 1989 ... 18
4.2 Vývoj drogové scény po roce 1989 ... 21
5 Vývoj trestní úpravy na území eské republiky ... 24
5.1 Vývoj trestní úpravy p ed rokem 1989 ... 24
5.2 Vývoj trestní úpravy po roce 1989 ... 25
5.3 Držení drogy pro vlastní pot ebu ... 26
6 Vztah trestné innosti a závislosti na nealkoholových drogách ... 29
6.1 Trestná innost mládeže ve vztahu k drogové problematice ... 33
II. ÁST: VLIVY NA VZNIK ZÁVISLOSTI A JEJÍ PR B H 7 P í iny vzniku drogové závislosti ... 36
7.1 Rizikové faktory spojené s osobností jedince ... 36
7.2 Rizikové faktory spojené se sociálním prost edím ... 40
7.3 Rizikové faktory spojené s dostupností drog a jejich vlastnostmi ... 43
8 Typy uživatel a etapy v drogové karié e ... 44
8.1 Experiment s drogou ... 45
8.2 Rekrea ní užívání ... 46
8.3 Duální fáze ... 46
8.4 Fáze droga na plný úvazek ... 47
8.5 Totální drogový život ... 48
9 Kazuistiky ... 49
9.1 Peter M. – závislost na pervitinu ... 50
9.2 Ji í T. - závislost na heroinu ... 55
9.3 Martin G. - závislost na t kavých látkách ... 59
10 Sociáln patologické jevy ... 64
10.1 Nezam stnanost ... 64
10.2 Páchání trestné innosti a vývoj po tu v z ... 65
10.3 Alkoholismus ... 66
10.4 Korelace sociáln patologických jev ve vztahu k užívání drog ... 68
11 Záv r ... 74
12 Seznam použitých informa ních zdroj ... 78
Již devátým rokem pracuji jako policista na obvodním odd lení Policie eské republiky p i okresním editelství Mladá Boleslav, kdy p i výkonu služby se setkávám s adou sociálních problém . Zájem o proniknutí do jejich hloubky m také p ivedl ke studiu oboru sociální práce. Jako jeden z nejhorších a v sou asné dob stále aktuáln jší sociální problém spat uji rozmach užívání drog, který se v naší republice zvýraznil až po roce 1990.
Rozvoj závislosti u jednotlivých toxikoman je spojován s adou zm n v jejich život , který vede až k jejich sociálnímu vylou ení a t žké závislosti na droze. Užívání drog m že ohrožovat i samotnou existenci toxikomana. Rizika spojená s užíváním drog se však netýkají jen samotných toxikoman , ale i jejich blízkých a v kone ných d sledcích i celé spole nosti. Prohlubující se závislost toxikomana sebou p ináší i narušení rodinných vztah , jsou zde tendence k páchání trestné innosti a v poslední dob vyvstávají i rizika spojená s ší ením nevylé itelných chorob, které mohou ohrozit každého, aniž se dostane s toxikomanem do p ímého kontaktu.
A koliv nepracuji na obvodním odd lení uvnit hlavního m sta Prahy, kde je problém s užíváním nealkoholových drog asi nejzávažn jší, m l jsem možnost pozorovat, jak rozvoj toxikomanie postupuje i do menších m st a vytvá í se zde zcela nová drogová scéna. S tou je pak spojováno hned n kolik sociáln patologických jev , v etn z výšené trestné innosti. Z tohoto d vodu jsem svou bakalá skou práci v noval tématu z oblasti drog.
Hned v úvodu p i studiu dokumentace a literatury jsem pochopil, o jak moc široké téma se jedná a rozhodl jsem se zpracovat pouze n které aspekty zam ené zejména na p í iny rozší ení drog v eské republice po roce 1990 a p í iny užívání drog u jednotlivc . Jako cíl bakalá ské práce jsem si proto ur il zmapování vývoje a p í in užívání nealkoholových drog ve vztahu k páchané trestné innosti.
Zmapování vývoje užívání drog od roku 1990 je reakcí na „drogový boom“, který v naší republice b hem posledních 15ti let nastal a postupem asu pronikl z v tších m st postupn do celé eské republiky. „Drogový boom“
s sebou p inesl adu otázek, zejména k hledání p í in užívání drog, ale i hledání vhodného zp sobu lé by, prevence a v neposlední ad i represe.
Samotná práce je spekulativního charakteru, kdy vychází zejména z analýzy sekundárních zdroj a vlastních znalostí. První ást práce je zpracována obecn ji a je zde zam ena pozornost na vývoj užívání nealkoholových drog v porovnání s reakcemi legislativních úprav, týkajících se p edevším zm n v trestním zákonu. Dále je zde zmín n p í inný vztah mezi užíváním drog a s tím spojenou trestnou inností. V druhé ásti práce je již úhel pohledu zúžen na hledání p í in užívání drog a okolnostem, které vznik závislosti mohou urychlit i naopak zpomalit. Dále v této ásti jsou pomocí jednotlivých kazuistik demonstrovány nejrozší en jší typy jednotlivých uživatel na tvrdých drogách podle typu jejich hlavní užívané drogy. Ke zpracování kazuistik byly využity metody analýzy sekundárních zdroj , anamnézy a rozhovoru. V záv ru práce je provedeno srovnání vývoje vybraných sociáln patologických jev na území R a jejich porovnání podle jednotlivých kraj , za ú elem zjišt ní jejich možné souvislosti se vznikem závislosti na drogách. Pro porovnání t chto kvantitativních dat bylo využito zejména metody analýzy sekundárních zdroj .
I. ÁST: UVEDENÍ DO DROGOVÉ PROBLEMATIKY A JEJÍHO VÝVOJE V R
„Malá chyba na za átku se stane velkou na konci.“
Giordano Bruno
Pro lepší orientaci v další ásti práce je nutné uvést a vymezit zejména pojmy:
droga, návyková a omamná látka a samotná drogová závislost.
Droga - samotné pojmenovaní „droga“ má sv j p vod z arabského slova durana, které je zde výrazem pro lé ivo. V eštin je slovo droga p evážn chápáno jako látka s omamným ú inkem.
Drogu lze chápat jako látku, a již p írodní nebo syntetickou, která spl uje dva základní požadavky:1
má tzv. psychotropní ú inek, tj. ovliv uje n jakým zp sobem naše prožívání okolní reality, m ní naše „vnit ní“ nalad ní, prost p sobí na psychiku.
m že vyvolat závislost, má tedy n co, co se z nedostatku vhodn jšího pojmenování n kdy ozna uje jako „potenciál závislosti“. Ten je u r zných drog r zn vyjád en.
Podle této definice droga nepochybn pat í mezi návykové látky, jejichž definice je obsažena v trestním zákon a zní následovn :
Návykovou látkou se podle § 89 odst. 10 trestního zákona rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky zp sobilé nep ízniv ovlivnit psychiku lov ka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování.2
Omamné látky jsou již chápány v užším slova smyslu než návykové látky. Podle trestního zákona mezi omamné látky pat í i psychotropní látky, kdy všechny tyto látky jsou taxativn uvedeny v p íloze zákona . 167/98 Sb. Hlavním rozlišovacím znakem od výše uvedených návykových látek je, že do skupiny
! " ##$ %& ' ( ) * + , ##$
omamných látek, pro pot eby trestního zákona, již není za azován alkohol a jiné legální drogy ( edidla, cigarety apod.).
ada skutkových podstat trestných in je práv spojována s užitím nebo zprost edkováním návykové látky a v horším p ípad omamné látky, ímž se taková osoba vystavuje trestnímu stíhání.
Dalším d ležitým pojmem je drogová závislost. Drogovou závislost lze definovat jako stadium periodické nebo chronické otravy, škodlivé pro jednotlivce i pro spole nost, vyvolané požíváním p irozené nebo syntetické látky. Typická je tendence pokra ovat za všech okolností a zvyšovat dávku. P eruší-li se p íjem látky, objeví se abstinen ní p íznaky. Op tovným dodáním této látky abstinen ní p íznaky zmizí. Závislost rozlišujeme na psychickou a fyzickou. U psychické závislosti se jedná o nekontrolované nutkání užít drogu znovu za ú elem, prožít p íjemné pocity, které droga u uživatele vyvolává. U fyzické závislosti již je d vodem op tovného užití drogy p ekonání stadia, které p ichází po opadnutí ú ink drogy a je spojováno s nep íjemnými duševními a t lesnými stavy.
Základní rozd lení drog je zpravidla na drogy legální a nelegální. Do složky legálních drog pat í alkohol, léky, tabák a t kavé látky. Mezi nelegální drogy adíme konopné drogy, halucinogeny, opiáty a stimulancia. Pro získání uceleného obrazu o p sobení, ú incích a vlivu jednotlivých drog na lidský organismus je d ležité za azení podrobn jších informací o t chto látkách.
Latinsky cannabis sativa, konopí seté. Jedná se o jednoletou, dvoudomou bylinu. Na celém sv t existují její r zné formy lišící se obsahem prysky ice a množstvím ú inné látky – THC (tetrahydrocannabinol). Jedná se o nejstarší rostlinu, která byla p stována pro její psychotropní ú inky. Doklady o jejím p stování jsou staré více než 5000 let. První písemné zprávy o jejím p stování jsou dochovány již v nejstarší dochované ínské knize. První zmínky o konopí v Evrop uvádí ecký historik a filosof Herodotos z Halikarnasu, podle jehož ozna ení kanabos pochází také sou asný název drogy – kanabis.
Pouze odlišnou formou úpravy se ze sami ích rostlin konopí vyrábí hašiš a marihuana. Jako hašiš se ozna uje zaschlá a zformovaná prysky ice ze sami ích rostlin konopí, zatímco sušené a jinak upravené listy a kv tenství jsou ozna ovány jako marihuana.
Marihuana
Slangov ozna ována jako „tráva“, „marjánka“, „ganja“. V p ípadech vyšlecht ných rostlin, kde je n kolikanásobn vyšší obsah aktivní látky THC se slangov ozna uje jako skunk.
Obsah aktivní látky THC se b žn pohybuje mezi 3 až 4 procenty, ale u nových kultivar p stovaných v ideálních podmínkách m že obsah této látky ve vysušeném materiálu dosáhnout i 15 až 20 %.3
Marihuana se nej ast ji kou í ve form cigaret (joint ). Inhalace kou e je nejrychlejší a nejefektivn jší cestou, jak dopravit THC do mozku. Podobn jako je to u nikotinu. Užívání ústy je mén asté, ale existuje n kolik publikací, které se zabývají va ením z konopí. THC se v tomto p ípad daleko pomaleji uvol uje do krve a proto uživatel není schopen odhadnout, zda neužil p íliš malou nebo p íliš velkou dávku.
Ú inek první intoxikace m že být velmi rozdílný. Požadovaný ú inek závisí na mnoha okolnostech – v etn okolního prost edí a stavu uživatele. Za p íznivých podmínek vyvolává pocity relaxace, pohody a rozja enosti, spojené s euforizací a tendencí ke smíchu. Tento stav je dob e znám a je ozna ován ve slangu jako „vysmátost“.
Jsou-li podmínky nep íznivé, zp sobuje droga rychlý tok emocí až pomatené p edstavy, nastupují pocity otup losti až nete nosti.
Dlouhodobé užívání konopných produkt má zásadní vliv na pam a schopnost koncentrace. lov k pomaleji zpracovává informace a h e se u í (tyto potíže bývají trvalejšího rázu). D vodem m že být to, že THC z stává v t le pom rn dlouhou dobu.
-./ 0 ! ! " # " ##1
Všeobecn je marihuana za azována do drog s akceptovatelným rizikem vzniku závislosti. Po roce 1989 se kou ení marihuany zna n rozší ilo a stalo se módní záležitostí. Dnes je již zcela b žným jevem na r zných spole enských akcích, jako jsou house party.
Mezi typické zástupce stimulancií pat í kokain, amfetamin (pervitin) a extáze. Stru n e eno jde o návykové látky, jejichž základním efektem je povzbuzení a celková stimulace. Po požití se dostavuje euforie, ústup únavy, pot eby spánku a chuti k jídlu. K užívání stimulancií mají sklon intelektuálové, idi i, studenti a všichni, kte í pot ebují posilovat bd ní a pozornost. Látky této skupiny nevyvolávají závislost fyzickou, ale vyvolávají závislost psychickou. Ta se projevuje touhou po látce a po jejím ú inku.
Kokain
Slangov ozna ován jako „koks“. Pat í mezi p írodní látky, které se vytvá í v listech ke e Erythroxylon coca – kokainovníku pravého, který roste zejména v jihoamerických Andách. Vývozem isté drogy se nechvaln proslavila Kolumbie, kde obchod s kokou provozují zlo inecké kartely.
Kokové ke e byly již známy starým Ink m v dob 2000 let p ed Kristem, kdy drogu užívali žvýkáním lístk ke e. Tímto zp sobem se do t la dostala jen malá dávka, vyvolávající pocit blaženosti, potla ující hlad a zvyšující odolnost v tam jších, asto drsných p írodních podmínkách4
Chemicky istý byl kokain izolován roku 1859 v N mecku a za al být používán v medicín . Jeho ú inky jako lokálního anestetika objevil pro medicínu Sigmund Freud.5
Kokain v práškovém stavu se obvykle š upe a pom rn rychle se touto cestou dostává do krve. Nov jší formou jeho aplikace je kou ení, p i kterém je nástup ú inku ješt rychlejší a rauš zvláš intenzivní. Ti, kdo mají s kokainovým raušem osobní zkušenost, jej popisují jako nejp íjemn jší drogový zážitek v bec.
Po kokainovém rauši mnohdy následuje hluboká deprese a uživatel cítí neustálou
2./ 0 ! ! " # " ##1 #
34 .0 4 3 5 ! $ "% &" ' ##- 1
pot ebu znovu kokain užít, aby chmurnou náladu zahnal. Závislí lidé asto ztrácejí motivaci ve všech sm rech a snaží se pouze sehnat další dávku za jakoukoliv cenu.
Pervitin
Slangov ozna ovaný jako „piko“, „pé ko“, „perník“ apod. V eské republice je pervitin asto ozna ován jako droga . 1 pro svou velkou oblíbenost mezi uživateli a vzhledem k tomu, že jeho výroba má u nás dlouholetou tradici.
Jedná se o derivát syntetických stimulujících látek známých pod názvem amfetaminy.
Amfetamin je jednou z nejstarších ryze syntetických drog. Poprvé byl p ipraven v roce 1887 a teprve v roce 1940 byla poprvé popsána možná závislost na n m.6
Mezi uživateli se prodává ve form bílého prášku, n kdy mírn zbarveného do hn da i r žova, což je zp sobeno p ím sí jódu použitého p i výrob . Aplikuje se ústy, š upáním a v eské republice nej ast ji nitrožiln .
P i delším užívání pervitinu dochází ke zm nám psychiky – objevují se stavy zmatenosti, poruchy pam ti, postižený je paranoidní a má sebevražedné tendence. Slangov je tento stav asto ozna ován jako stíha. V d sledku toho se toxikoman stává ned v ivým, podezíravým a mohou se u n j objevit i sluchové a zrakové halucinace. Následkem toho se stává toxikoman nebezpe ný sob i svému okolí.
Mezi p írodní opiáty adíme opium a kodein a mezi syntetické opiáty se adí heroin a braun. Vzhledem k rozsahu této práce jsou zde zmín ny jen vybraní zástupci heroin a braun, kte í se významným zp sobem projevili na eské drogové scén . Opiáty vyvolávají silnou psychickou i fyzickou závislost. Zp sobují úbytek t lesné váhy, svalové k e e, pokles sexuální touhy a celkové utlumení. Navíc vyvolávají pocity úzkosti, stres, prom ny nálad a problémy komunikace s okolím.
134 .0 4 3 5 ! $ "% &" ' ##- 11
Klasickým projevem pr b hu závislosti na opiátech je rychlý vzr st tolerance. Organismus si na drogu rychle zvyká a k dosažení stejného ú inku je t eba stále vyšších dávek.
Heroin
Slangov ozna ován jako „herák“.
Heroin byl syntetizován v roce 1874, v roce 1898 jej za ala n mecká firma Bayer prodávat pod jménem heroisch, což znamená „silný“. Po léta by heroin považován za ú inný lék pro závislé na morfinu.7
Závislými na morfinu byl heroin ochotn p ijímán, ale jejich závislost to nevy ešilo. Pouze se jejich závislost p esunula na heroin. Pozd ji byla výroba zastavena a heroin se stal nelegální drogou.
Mezi nej ast jší zp soby užití heroinu pat í v eské republice nitrožilní podání. M že se také ale š upat, kou it nebo inhalovat z aluminiové fólie - v anglicky mluvících zemích slangov ozna ováno jako „chasing the dragon“.
Abstinen ní p íznaky p i rozvinuté závislosti jsou velmi nep íjemné a n kdy dokonce ohrožují na život . Pat í mezi n pr jem, bolesti v b iše, bolesti hlavy, zvracení a celkové k e e. T lesné symptomy doprovází silná touha vzít si drogu znova.
Lé ba heroinové závislosti obvykle zahrnuje substitu ní lé bu, ke které je využíván metadon i subutex. Tyto náhradní látky nevyvolávají pocity rauše, ale pomáhají p ekonat touhu po užití další dávky.
Braun
Jedná se o specificky eskou drogu, která se vyrábí v domácích laborato ích a v minulosti nahrazovala na eském trhu heroin. Jedná se o sm s derivát z kodeinu, který se prodává jako tinktura nahn dlé barvy. Výroba braunu zapo ala v 70. letech 20. století. V posledních letech byl z eského trhu vyt sn n heroinem. V d ív jší dob však na eské drogové scén m l pevnou pozici.
$34 .0 4 3 5 ! $ "% &" ' ##- 1
Mezi halucinogeny pat í látky p írodní i syntetické, jejichž základním efektem po požití je zm na v domí, která m že vést až k halucinacím, tj.
zdánlivým vjem m, které mají pro lov ka, který je prožívá charakter skute ných vjem . Nevzniká zde psychická ani fyzická závislost, ale jejich nejv tším rizikem je možnost nezvratného, nebo jen t žko lé itelného psychotického onemocn ní, které jinak mohlo z stat po celý život skryto.
- LSD - lysergic acid diethylamide
LSD se na našem erném trhu objevuje tém výhradn ve form trip i krystal . V prvním p ípad se jedná o malé papírové tvere ky s potiskem zobrazujícím r zné symboly. Ve druhém p ípad jde o malé granulky v tšinou tmavomodré i zelené barvy p ipomínající um lé hnojivo.8
Obojí se užívá peroráln , postupným rozpušt ním v ústech pod jazykem.
Syntetická látka LSD p sobí mnohonásobn siln ji než jakákoliv droga. Proto se také užívá v extrémn malých dávkách odpovídajících miliontinám gramu. LSD vyvolává halucinogenní stavy, dezorientaci v prostoru a ase a ztrátu v le a sebekontroly.
Stejn jako extáze se LSD hojn užívá na tane ních scénách zejména proto, že vyvolává výrazné zkreslení sluchových i vizuálních vjem a halucinace.
Zážitku spojenému s užitím LSD se íká trip (výlet), protože je to jako cesta na jiné místo. M že to být zážitek mystický, fascinující, ale také velmi strašidelný (tzv. horortrip). Nevypo itatelnost je jedním z hlavních rizik LSD. Ú inek m že být ovlivn n dávkou, rozpoložením mysli, místem nebo dalšími p ísadami.
S užitím LSD dochází ob as i k situacím ozna ovaným jako „flashback“, ili ke stav m, kdy po déletrvající abstinenci od drogy náhle dojde k subjektivnímu prožitku, který odpovídá stavu p i intoxikaci. Tento stav se m že objevit po n kolika dnech, m sících, ale dokonce i po roce.
"34 .0 4 3 5 ! $ "% &" ' ##- 1
Od výše uvedených drog se t kavé látky odlišují tím, že jsou voln dostupné, nebo jejich hlavní využití je v pr myslu. Jejich zneužívání je z tohoto pohledu pouze vedlejším produktem. O to závažn jší to je problém.
Ke zneužívání t kavých látek jsou nejnáchyln jší nejmladší v kové skupiny. Asi nej ast ji se setkáváme s touto drogou u romské populace.
Mezi zneužívané látky pat í v prvé ad toluen a dále benzín, éter, chloroform, aceton a tetrachlorethylen (známý jako isticí prost edek ikuli).
Toxikomané zneužívají zmín né syntetické látky zejména inhalováním par t chto t kavých látek, ozna ované jako ichání (sniffing).
V menších dávkách vyvolávají t kavé látky zm ny nálad ve vnímání.
Dochází ke stavu jakéhosi polospánku, polov domí provázeného živými, barevnými „sny“. V p ípad , že se toxikoman dostane do takového stavu, že již není schopen zamezit p ísunu drogy, m že se dostat až do bezv domí s útlumem dechu a krevního ob h , a tím m že dojít i k jeho úmrtí.
Vdechováním t kavých látek dochází zejména k poškození sliznic, mozku, plic, srdce a jater.
! "# $ % & "'
!" # $% % & ' ( )*)
Zmínky o užívání drog mezi lidmi sahají až do období n kolika tisíciletí p . n. letopo tem. Lidé si odjakživa snažili zp íjemnit život všemi možnými prost edky. S tím souviselo i objevování látek, které vyvolávají p íjemné pocity, stavy opojení, povzbuzení i naopak útlumu. Mezi tyto látky pak nesporn pat í zejména látky, které v sou asné dob ozna ujeme jako drogy. Skute nost, že tyto látky vyvolávají pozitivní nálady, s sebou zákonit p ináší jistý druh závislosti.
Málokdo je schopen se takové látce vzep ít a z íci se p íjemných pocit , které do té doby neznal.
Na území eské republiky lze ojedin lé zneužívání drog zaznamenat již ve 20. letech 20. století, kdy k nám proniklo zneužívání kokainu, které se stalo moderní zejména mezi zámožnými ob any a um lci. Nár st nelegálního obchodu s kokainem byl zap í in n zejména zavedením pr myslové výroby kokainu v N mecku, odkud byl pašován tém po celé Evrop . Krom kokainu bylo ve dvacátých letech zneužíváno i morfium a to zejména mezi léka i, kte í k n mu m li relativn snadný p ístup. Morfium se v té dob užívalo k tlumení bolesti u pacient . S podáváním morfia, tak asto docházelo i k necht nému vyvolání závislosti na morfiu p ímo u pacient .
Po druhé sv tové válce se obchod s drogami postupn celosv tov rozší il a stal se výnosným obchodem pro drogové kartely. Vývoj drogových trh v Evrop se však b hem studené války výrazn rozd lil. Západní Evropa se stala cílovou stanicí mnoha tras, po kterých byly drogy pašovány. Tyto trasy vedly i p es naši zemi, která však byla pouze zemí tranzitní, nebo ze strany distributor a drogové mafie nebyl žádný zájem o naši m nu. Tímto se na náš trh prakticky nedostávalo žádné zboží z dovozu. Osoby, které se p esto k takovému zboží dostaly, nap íklad z d vodu, že zajiš ovaly jeho transport, si pak malou ást nechávaly pro svou osobní pot ebu i pro hrstku svých známých. Z tohoto d vodu se na náš trh prakticky nedostávaly až do konce 80. let žádné drogy z dovozu. I tak se však náš „drogový trh“ vyvíjel a do jisté míry byly na našem území zneužívány látky s podobným psychotropním ú inkem jako v Západní Evrop a prakticky i na celém zbytku sv ta.
Výskyt zvýšeného zneužívání drog na území eské republiky je p ipisován konci 60. let a pr b hu 70. let. V té dob krom nelegálních látek vlastní výroby docházelo ke zneužívání t kavých látek, které pat ily k legáln dostupným, nebo byly ur eny k pr myslovému využití. Zneužívání t kavých látek bylo doménou nejmladších toxikoman , a už st edoškolák , p evážn u ,
i žák základních škol. K tomu p ispívala i velmi nízká po izovací cena.
Po dlouhodobých, nesnadných jednání došlo k zastavení prodeje isti e ikuli a p ípravku na ist ní oken Okena. Mladí icha i však m li možnost nakupovat v drogeriích jiné obdobn ú inné t kavé látky.9
(Poznámka: problém s p echodem k jiným obdobným látkám se nepoda il vy ešit až do sou asné doby a mezi icha i stále výrazn vede obliba v ichání toluenu i p esto, že poslední právní úpravou je možnost jeho nákupu pouze na živnostenský list.)
Vzhledem k tomu, že eskoslovensko bylo pouze tranzitní zemí a nedostávaly se k nám klasické tvrdé drogy, jakými jsou kokain a heroin, byly vytvo eny jejich náhražky, které m ly obdobné psychotropní ú inky. Jako stimula ní droga nahrazující kokain se u nás za al vyráb t metamfetamin, tzv.
„pervitin“ a jako náhražka heroinu se u nás vyráb l derivát opiátu kodeinu dicedit, tzv. „braun“.
Díky „domácké“ výrob t chto drog se u nás p vodn neutvá el drogový erný trh klasického typu, dostupnost drog byla pom rn omezená, nebo se ší ily p edevším v uzav ených skupinách lidí, kte í drogy vyráb li a v tšinou také sami užívali.10
A koliv na území eské republiky nefungoval žádný erný trh, který by byl živen nabídkou a poptávkou a zárove do konce 80. let nebyl zajišt n systematický p ísun drog ze zahrani í, byla pot eba lidí po vyzkoušení drogy a v pozd jší dob i jejím nutném užívání natolik silná, že se zde vytvo il naprosto fungující systém. Tento systém byl sice h e dostupný širším vrstvám obyvatel, ale v rámci malých komunit byly zajišt ny všechny pot ebné úkony (zajišt ní pot ebných surovin pro výrobu, samotná výroba a distribuce). Sou asn se sílícím p stováním konopí se toxikomani stali z hlediska zajišt ní drogy zcela nezávislí na dovozu ilegálních drog ze zahrani í a drogová scéna m la pom rn stabilizovaný charakter, i když jak bylo výše uvedeno, týkala se pouze zasv cených osob a nikoliv široké ve ejnosti.
/40 6 78 ! $ 9 # -
#36 78 4 : ( $ '' ) 9 - 2$
!" # ' )*)
Po listopadu 1989 se eská republika za adila mezi zem , ve kterých výrazným zp sobem došlo k prudkým zm nám v oblasti nelegální výroby, obchodu a ší ení omamných a psychotropních látek. To vše souviselo s celkovým vývojem naší spole nosti. Charakter drogové scény byl z hlediska dlouhodobého pohledu nestabilní zejména v devadesátých letech. V sou asné dob již nejsou patrné takové výkyvy, které v p edešlých letech zap í i oval zejména vstup nových drog na eský trh a samotné formování erného trhu.
Po revoluci v roce 1989 došlo k otev ení hranic, ímž došlo k voln jšímu pohybu obyvatel do cizích stát a zárove p ílivu turist ze zahrani í.
S uvoln ním hranic a p izp sobování se životu našich soused se mnoho lidí snažilo dohonit zcela vše. Velkým módním trendem se tak na po átku 90. let, po vzoru liberáln smýšlejících zemí, stalo kou ení marihuany. Hlavním tématem nejen mezi mladými lidmi a politiky se stala legalizace n kterých psychotropních látek, tak jako je tomu nap íklad v Holandsku. S tím souvisely i dlouhodobé diskuze na možnost rozd lení drog na tzv. m kké a tvrdé. Politici ani policie si však zcela neuv domovali, že v dynamicky se rozvíjející spole nosti již není ani tak problémem kou ení marihuany, ale to, že ady toxikoman již rozší ilo mnoho mladých lidí díky experiment m s tvrdšími drogami, mezi které v té dob pat il zejména pervitin.
Mnoho, do té doby drobných výrobc , kte í um li chemicky vyrobit pervitin, si uv domilo, že tržní ekonomika m že fungovat i na erném trhu.
Vzhledem k již založeným varnám z dob p ed revolucí, jejichž majitelé dokázali uspokojit zna nou poptávku po pervitinu, se z n j stala naše droga „ íslo jedna“.
Postupem asu došlo i k jejímu vývozu do okolních zemí, kde si pro její p vod vysloužila dokonce slangové mezinárodní ozna ení „ eko“.11
V roce 1994 se u nás dále za alo rozmáhat užívání heroinu, který do té doby byl p es naši zemi dovážen do Západní Evropy tzv. balkánskou cestou z Turecka.
* "& $ # 1$
P evážn z Istanbulu byl heroin pašován do celé Evropy ze zemí „zlatého p lm síce“ (Írán, Pakistán, Afghánistán) a „zlatého trojúhelníku“ (Barma, Thajsko, Laos).12
Zpo átku jsme figurovali pouze jako tranzitní zem , kdy na našem území bylo ponecháno pouze minimální množství heroinu pro pot eby zprost edkovatel , p ípadn jejich známých. V souvislosti s upev ováním naší m ny a zvýšené poptávky po heroinu se postupn i naše zem prom ovala ze zem tranzitní na zemi cílovou. Rozší ení heroinu na našem území p isp lo i k jeho výraznému zlevn ní. Na po átku se totiž jeho cena pohybovala v ádech kolem 3.000,- K a byl tak ur en výhradn pro zámožné osoby. Postupem asu však jeho cena klesla až na t etinu, a tím za al být konkurenceschopný u nás nejrozší en jší droze – pervitinu.
Po ty uživatel závislých na heroinu postupn za aly ukrajovat z po tu závislých na pervitinu a tzv. m kkých drogách. Nár st po tu uživatel opiát v 90. letech je možné vysledovat i z po tu žádostí o odvykací lé bu v psychiatrických lé ebnách. Ty až do roku 2001 tém lineárn vzr staly.
Sou asný klesající trend žádostí o odvykací lé bu na opiátech je zap í in n zejména zavedením substitu ní lé by, která ve v tšin p ípad probíhá ambulantn .
Po ty žadatel o odvykací lé bu v letech 1995 až 200613
36 78 4 : ( $ '' ) 9 - 2"
- ) " & # # * "& # # +,,- ##$
#
##
###
##
###
##
-###
1 $ " ### ## ## ##- ##2 ## ##1
3 ' ; ! + ; )! ' ; ! < ;(
Postupem asu docházelo k vytla ování tzv. domácích varen, které nahradilo zboží z dovozu distribuované na erném trhu. Obchod s drogami se stal na konci 90. let doménou cizojazy ných mafií s jasn danou hierarchií, kde má každý jasn dané místo a úlohu.
Vedle výše uvedených drog se na eskou drogovou scénu po roce 1989 dostaly ze zahrani í i ist syntetické drogy jako je MDMA (extáze) i LSD, které se p evážn užívají b hem tane ních akcí. Vzhledem ke stoupající oblib žánr house, techno, drum and bass hraných p evážn na house party a v house music clubech, stoupá i spot eba t chto drog mezi mladými lidmi.
K užívání kokainu v eské republice docházelo spíše v ojedin lých p ípadech, vzhledem k jeho vysoké cen . Kokain tak nemohl konkurovat pervitinu, který je rovn ž stimulantem a jeho místo na našem trhu zastupoval i p ed revolucí. Kokain se tak stal pouze výsadou experimentátor z vyšších spole enských vrstev. V sou asné dob se na náš trh však dostává v podob tzv.
„cracku“, který se kou í. Jedna taková dávka je výrazn levn jší a je dostupná v tšin obyvatelstva. Návyk je však stejn rychlý.
Na sou asné drogové scén se nejvíce uplat uje marihuana a pervitin p evážn z vlastní produkce, heroin dopravovaný „balkánskou cestou“ z Turecka a ze zemí „zlatého p lm síce“ (Írán, Pákistán, Afghánistán) a „zlatého trojúhelníku“ (Barma, Thajsko, Laos), LSD a extáze z Holandska, kokain z Jižní Ameriky a hašiš ze Severní Ameriky.14
V sou asné dob protidrogová politika eské republiky je sm rována dv ma sm ry.
První sm r se orientuje na snižování poptávky a na pomoc a lé bu drogov závislých. To je zajiš ováno pomocí preventivních program , terapeutických pracoviš a zdravotnických za ízení.
Druhý sm r je orientován na snižování nabídky drog na našem území. To je úkolem policie a zejména Národní protidrogové úst edny, která je p ímo specializovaným útvarem Policie eské republiky s celostátní p sobností a
28 = 4 ( $ # . " $ # " ! " $ & */
0 % > ? 8 > ### --@ 2
zabývá se p edevším vyhledáváním, odhalováním, dokumentací a vyšet ováním nejzávažn jších forem organizované drogové kriminality.
( ! ) %) $ % & "'
!" # ' %+ , )*)
Trestním postihem drogové problematiky se zabýval náš trestn právní ád již od po átku vzniku eskoslovenské republiky. V roce 1922 se eskoslovenská republika stala smluvní stranou Haagské úmluvy. Významným p edvále ným krokem v boji proti omamným látkám bylo zavedení opiového zákona . 29/1938 sbírky zákon a na ízení. V tomto zákon byl zakotven ú ední dozor nad výrobou, zpracováním, p ípravou, rozd lováním, obchodem, dovozem, tranzitem a vývozem omamných látek.
Po II. sv tové válce byl v roce 1950 p ijat nový trestní zákon . 86/1950 Sb., kde ochrana spole nosti na úseku zacházení s drogami byla garantována základními ustanoveními § 197 a § 198 o nedovolené výrob a držení omamných prost edk a jed . Trestného inu se podle § 197 trestního zákona z roku 1950 dopustí ten, kdo bez povolení vyrobí, doveze, vyveze, jinému opat í nebo p echovává omamné prost edky nebo jedy. Trestného inu podle § 198 trestního zákona z roku 1950 se dopustí ten, kdo vyrobí, sob nebo jinému opat í nebo p echovává p edm t ur ený k neoprávn né výrob omamných prost edk nebo jed .
Ochrana spole nosti v boji s drogami se odrazila i v novém trestním zákon . 140/1961 Sb., který nabyl ú innosti 1. ledna 1961. Základní ustanovení o nedovolené výrob a držení omamných prost edk a jed byla obsažena v § 187 a 188 a vycházela z p edešlé trestn právní úpravy.
V té dob se také poprvé projevila nutnost zabývat se nealkoholovou toxikomanií v SSR, nebo v psychiatrických lé ebnách byly evidovány zvýšené po ty nealkoholových toxikoman , u nichž musela být provedena protitoxikomanická lé ba. Rovn ž poznatky policist dokládaly zvýšený po et p ípad krádeží lék vyvolávajících závislost a krádeže léka ských p edpis .
Na p elomu 70. a 80. let naráželi policisté zejména na zastaralou trestn právní úpravu, kdy ustanovení § 187 a § 188 trestního zákona o nedovolené výrob a držení omamných prost edk a jed vycházelo z § 195 trestního zákona, kde bylo stanoveno, že za omamné látky jsou považovány jen ty, které jsou uvedeny na seznamu omamných látek. Tento seznam byl obsažen v p íloze . 3 vyhlášky . 57/1967. Toto striktní vymezení látek, za které mohl být potencionální pachatel postižen spole n s jeho velmi složitou aktualizací, m lo za následek, že toxikomané si uv domili, že je pro n výhodné v novat maximální úsilí vyhledávání, dovážení i p ímo výrob látek, které nejsou zahrnuty v uvedeném seznamu. Za takové jednání totiž nemohli být trestn postiženi.
Tato skute nost p isp la k rozší ení, v sou asné dob na našem území nejužívan jší drogy – metamfetaminu (pervitinu). V seznamu omamných látek byl totiž uveden pouze amfetamin a pervitin se tak na našem území mohl beztrestn vyráb t, opat ovat a p echovávat až do roku 1984.
Problém beztrestného zneužívání metamfetaminu byl u nás vy ešen po sedmi letech jeho za azením do seznamu omamných látek. Vyhláškou . 127/1984 Sb. byl metamfetamim (pervitin) za azen mezi omamné látky. S ú inností od 1.
ledna 1985 je proto možné stíhat toxikomany i další osoby zneužívající metamfetamin pro trestný in podle § 187 a § 188 trestního zákona.15
!" # ' %+ )*)
Po zm nách v roce 1989 a dramaticky se m nící a zhoršující se situaci na domácí drogové scén se ukázalo, že stávající legislativa v ad ustanovení právních p edpis neodpovídá mezinárodním standard m, k nimž se hlásí, a ani reálné situaci v zemi. Došlo proto k n kolika díl ím legislativním zm nám, v jejichž rámci byl n kolikrát novelizován trestní zákon. K nejnápadn jším zm nám v trestním zákon došlo z ejm v roce 1990 a v roce 1998.
V roce 1990 byl definován § 89 odst. 13 nový pojem „návyková látka“ – viz. výše (kapitola 2). Tato definice p es svoji stru nost je velmi výstižná. Mezi návykové látky lze za adit ty, které nep ízniv ovliv ují psychiku lov ka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování. V praxi se pak
/40 6 78 ! $ 9 # 11
jedná o látky klasickými drogami po ínaje, p es léky až po látky p vodn ur ené výlu n k technickému použití. Mezi návykové látky podle tohoto ustanovení samoz ejm pat í i alkohol.
Dalším nesporným kladem novely z roku 1990 bylo zavedení nového trestného inu ší ení toxikomanie podle § 188a trestního zákona. Zavedení tohoto trestného inu je snahou poslanc o snížení poptávky po drogách pod hrozbou sankce ve form odn tí svobody. Výše sankce je pro pachatele, kte í svád jí ke zneužívání nealkoholových drog osoby mladší 18 let. Vzhledem k tomu, že do objektivní stránky § 188 byl zakomponován i výše zmín ný pojem návyková látka, je možné pachatele potrestat i v p ípadech, kdy nabízí osobám mladším 18 let látky, jejichž držení nelze zakázat (jedná se zejména o organická rozpoušt dla).
V tomto bod se § 188a zásadn odlišuje od § 187 a § 188, kde je možné stále pachatele postihnout pouze za látky, které jsou uvedené v seznamu. Tento seznam omamných a psychotropních látek se však v dostate ných asových úsecích aktualizuje a nedochází k takovým problém m jako p ed rokem 1990.
Jako krok zp t, spojovaný s novelou z roku 1990, zmi uje J. Hejda zrušení zákona o p e inech a tím zcela nedo ešenou situaci a nedostate ný postih p i odcizení, pad lání i zneužití léka ských recept v souvislosti se získáním lék , které toxikomani asto zneužívají.
Osoby, které odcizují, pad lají a zneužívají léka ské p edpisy, byly do 30.6.1990 postihovány zpravidla za p e in. A koliv bylo známo, že toto potrestání bylo zcela nedostate né a neadekvátní stupni spole enské nebezpe nosti, byl k výše uvedenému datu celý zákon o p e inech zrušen a uvedené jednání je možné postihovat již jen jako p estupek na úseku zdravotnictví podle § 29 odst. 1, písm. g) z. . 200/90 Sb. o p estupcích, kde je zmín no pad lání recept .16
- $ % ' % , (
Držení drogy pro vlastní pot ebu bylo p ed revolucí trestné stejn jako jeho výroba i distribuce. Teprve v roce 1990 novela trestního zákona, provedená zákonem . 175/1990 Sb., s ú inností od 1.7.1990 odstranila trestní postih p echovávání pro sebe, nebo dle této novelizace muselo být p echovávání
18 = 4 ( $ # . " $ # " ! " $ & */
0 % > ? 8 > ### #
omamné nebo psychotropní látky i jedu vykonáváno pro jiného. Po roce 1990 se politická scéna k tomuto problému stav la spíše liberáln . Postupem asu však docházelo k výraznému nár stu drogov závislých a ke zhoršující se situaci na drogové scén . Krom preventivních program musely být vydávány i nemalé finan ní prost edky na lé bu závislých a bylo patrné, že policii se da í zachytit jen malou ást distribuovaných drog. Znepokojení široké ve ejnosti, která se s drogov závislými dostávala ím dál ast ji do styku, nap íklad v parcích a na nádražích, m lo za následek op t otev ení mnoha odborných diskuzí na téma kriminalizace p echovávání drog. Pomyslný jazý ek vah se postupn za al p iklán t u smýšlení široké ve ejnosti od liberálního spíše k represivnímu postoji proti narkoman m.
Vyvrcholení p išlo schválením novely trestního zákona . 112/1998 s ú inností k 1.7.1999. Tato novela p inesla nový § 187a trestního zákona, jehož hlavním obsahem je vznik trestnosti osoby, která p echovává omamnou nebo psychotropní látku v množství v tším než malém. Návrh novely p estupkového zákona zavedl administrativní sankce pro p echovávání malého množství omamné nebo psychotropní látky.
Kriminalizace držení drog pro vlastní pot ebu bylo p ijato v právních kruzích i v celé spole nosti velmi rozporupln . Vytvá í totiž zvláštní precedens, nebo do sou asné doby náš právní ád vycházel ze zásady, že sebepoškozování není trestné a lov k by se svým zdravím m l nakládat podle své vlastní odpov dnosti.
Další zna nou nevýhodou tohoto ustanovení je, že místo postihu výrobc a distributor postihuje práv ob ti drogové problematiky, na které by se spíše m lo nahlížet jako na nemocné než jako na pachatele. Postihovat osoby, které se již nacházejí v takovém stavu, že jejich v le nedokáže elit touze po další dávce, je dosti nep ijatelné. Zavedení obecné trestnosti držení drogy neodradí dospívající mládež od experiment a nezbaví již závislé jedince jejich závislosti.
Zásadní problém aplikace § 187a p inesl zpo átku i termín „množství v tší než malé“. Odvozovat množství v tší než malé na základ jedné dávky je více než nesnadné. Velikost dávky u závislého toxikomana se m že až n kolikanásobn lišit od velikosti dávky osoby, která s drogou teprve experimentuje. To je
zp sobeno schopností organismu si postupem asu na dávky navyknout. T lo u n kterých typ drog vyžaduje zvyšování dávek proto, aby narkoman dosáhl stejných pocit jako v minulosti. Pro pot eby policie byla policejním prezidentem zavedena orienta ní tabulka s hodnotami nejpoužívan jších drog a jejich množství, které by orienta n m lo odpovídat hranici hodnot v tší než malé.
Jedná se však pouze o orienta ní hodnoty a v pr b hu trestního ízení se tato hodnota posuzuje individuáln u každého pachatele.
Orienta ní hodnoty množství omamných a psychotropních látek dle policejního prezidenta17
Druh množství v tší než malé
Heroin 10 dávek (kus po 100 mg)
Kokain 10 dávek (kus po 50 mg)
Amfetamin 10 dávek (kus po 50 mg)
Metamfetamin (pervitin) 10 dávek (kus po 50 mg) MBMA (extáze) 10 dávek (kus po 100 mg)
LSD 10 dávek trip (kus 50 mikrogram )
Marihuana 20 cigaret s 1,5 % delta 9 THC
Jednou z mála výhod zavedení tohoto paragrafu je usnadn ní práce policie p i odhalování distributor , kte í se p ed zavedením trestnosti držení drog v p evážné v tšin p ípad vymlouvali, že drogu mají pro svou osobní pot ebu.
Na policii pak záviselo, zda se jí poda í prokázat, že osoba drogu nabízela. Jinak se stal distributor beztrestný. Je však otázkou, zda se do budoucnosti nebude snažit policie o zvyšování statistik objasn nosti zadržováním kone ných uživatel , jejichž nebezpe nost je v hierarchii drogové kriminality zanedbatelná.
$A; ( B ! > C ( D E
* ) ) %) & %) % %)
!
Jak již bylo uvedeno v p edchozí kapitole, již samotné držení omamných látek není zákonné a podle sou asné právní úpravy se taková osoba dopouští bu p estupku, nebo v horším p ípad trestného inu. Kriminalita spojená s nealkoholovými drogami má však mnohem širší charakter.
Trestnou innost spojenou s nealkoholovými drogami lze v užším smyslu rozd lit na primární a sekundární. V tomto smyslu je primární trestná innost chápána jako trestná innost, jejíž trestné iny jsou uvedené p ímo v zákon a v jejichž skutkové podstat je p ímo obsažen vztah k omamným a psychotropním látkám, jako je tomu v § 187, 187a a 188, p ípadn návykovým látkám, jako je tomu v § 188a. Dále do této specifické skupiny samoz ejm m žeme za adit i trestný in ohrožování pod vlivem návykové látky podle § 201 trestního zákona, jehož klasickým p íkladem je ízení motorového vozidla pod vlivem návykové látky.
Vedle t chto specifických trestných in se s užíváním drog pojí ada dalších trestných in (tzv. sekundární nebo p idružená drogová kriminalita), jejichž pachatelé si majetkovou trestnou inností, zejména krádežemi, opat ují prost edky k získání drogy.
Podrobn jší d lení uvádí Novotný a Zapletal:18
trestné iny, jejichž cílem je vytvo it nabídku drog (nedovolená výroba a obchod – § 187, 187a, 188 trestního zákona) i poptávku po drogách (§ 188a trestního zákona)
trestné iny páchané pod vlivem drog (nej ast ji trestné iny proti majetku, proti svobod a lidské d stojnosti, proti životu a zdraví)
trestné iny zam ené na získávání drog v souvislosti s jejich abúzem (nej ast ji trestné iny proti majetku)
trestné iny páchané na drogov závislých (nej ast ji trestné iny proti svobod a lidské d stojnosti)
"0 + /+ 0 F + A4 4 : ( $ ##2 -1
Trestné iny spojené s nabídkou a poptávkou po drogách
Zjiš ování podílu nealkoholových toxikoman na kriminalit je zna n obtížné. Statisticky sledovaná je zejména první skupina, kde se pachateli prokazuje trestná innost spojená p ímo s drogovou problematikou. V tomto p ípad lze vycházet p edevším z d kazních prost edk , kdy je u pachatele zjišt no v tší množství omamných látek, p ípadn je zjišt no místo, kde docházelo k výrob drog i z výpov di sv dk je podložené, že pachatel omamné látky distribuoval. Charakteristická trestná innost je v tomto p ípad mezinárodní organizovaná trestná innost zabývající se pašováním drog do eské republiky a jejich distribucí, ale sou asn i pašování vlastní produkce do zahrani í.
U ostatních skupin se prokazuje zcela jiný typ skutkové podstaty a prokázání spojitosti s užitím drog se dostává obvykle do pozadí vyšet ování.
Trestné iny páchané pod vlivem drog
V p ípad druhé skupiny, kdy je pachateli prokazováno spáchání trestného inu pod vlivem návykové látky se zpravidla jedná o trestný in ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 trestního zákona. V tomto p ípad je prakticky zásadní, zda byl pachatel p istižen p ímo p i inu. Již samotné prokázání, zda je pachatel pod vlivem návykových látek p ímo na míst , bylo v minulosti zna n problematické. Jediným zp sobem jak se toto dalo zjistit, byla nutnost bezprost edn po odhalení pachatele, jej podrobit léka skému vyšet ení, které je spojené s odb rem krve a mo i. Na základ jejich rozboru bylo teprve zp tn možné prokázat, že byl pachatel pod vlivem návykové látky. Teprve b hem posledního roku za ínají být policejní složky, a to zejména dopravní policisté, vybaveny p ístroji, které jsou schopné na základ rozboru slin nebo potu odhalit, zda se v t le idi e nenacházejí látky jako cannabis, kokain, extáze, metamfetamin i opiáty jako heroin a morfin. Nej ast ji tak dochází k odhalování protiprávního jednání ve spojitosti s ízením motorového vozidla pod vlivem návykových látek.
U ostatního protiprávního jednání bývá zpravidla pachatel dopaden až s delším asovým odstupem, kdy již je velmi obtížné prokázat, že trestný in byl spáchán pod vlivem návykové látky. Pachatelé si samoz ejm jsou v domi možného postihu pro takový trestný in a stíhání se snaží vyhnout. Nutno podotknout, že v mnoha p ípadech úsp šn .
Trestná innost zam ená na získání finan ních prost edk na drogy
Trestná innost zam ená na získávání drog a finan ních prost edk na drogy, je zcela jist nejrozší en jší skupinou kriminality ve vztahu k drogám.
Jedná se o skupinu p evážn majetkových trestných in , kdy postupem asu se m že nebezpe nost protiprávního jednání p esunout až k loupežím a v nejhorším p ípad i k vraždám. Práv páchání majetkové trestné innosti si v tšina populace spojuje s negativními vlivy zneužívání drog.
Mezi nej ast ji zcizované v ci pat í ty, které se dají velmi rychle zpen žit prost ednictvím bazar a zastaváren. Mezi takové v ci pat í zejména mobilní telefony, jízdní kola, autorádia, elektrotechnika, zahradní seka ky, motorové pily apod. S tím je spojená trestná innost kapesních krádeží, krádeží jízdních kol, krádeží vloupáním do vozidel, byt , chat a garáží. V neposlední ad p ibývá i podvod , kdy si toxikomané kupují zboží na splátky na základ zfalšovaných doklad . Nakoupené zboží obratem zpen ží a splátky nehradí.
Vzhledem ke kvantit objasn ných majetkových trestných in , není možné se tak detailn zabývat motivem pachatele a sám pachatel nemá zájem se dodate n policist m p iznat i k užívání drog a jeho problém m s obstaráváním finan ních prost edk na jejich nákup. Proto ve v tšin p ípad z stává souvislost mezi deliktem a abúzem drog neodhalena. Sv tlou výjimku v prokazování majetkové trestné innosti ve vztahu k drogám lze spat ovat v p ípadech vloupání do lékáren, kde souvislost mezi trestnou inností a zneužíváním drog je z etelná.
Trestná innost spáchaná na toxikomanech
Do poslední skupiny pat í osoby, jejichž závislost je již natolik pokro ilá, že se sebou nechají jakkoliv manipulovat nebo se již nedokážou ú inn bránit. Do této skupiny pat í zejména trestné iny omezování osobní svobody, útisk, znásiln ní, pohlavní zneužívání apod. Pachateli jsou asto osoby, které samy nejsou na drogách závislé, ale využívají slabosti práv závislých osob.
Drogov závislé ob ti t chto trestných in je pouze ojedin le oznámí, práv proto, že jsou na pachateli v tšinou závislé a samotné oznámení pro n subjektivn p edstavuje ješt v tší ohrožení, než snášení jejich protiprávního jednání na nich.
Další d lení páchané trestné innosti spojené s užívání drog podle pohlaví Z hlediska rozd lení páchání trestné innosti ve vztahu k nealkoholovým drogám podle pohlaví lze uvést, že muži se ast ji dopoušt jí majetkové trestné innosti spojené s vloupáním do objekt a s prohlubující se závislostí a touhou po nové dávce se u nich ztrácejí zábrany a dopoušt jí se i závažn jší násilné trestné
innosti, zejména loupeží.
Ženy se v tšinou dopouští kapesních krádeží, podvod , využívají d v ryhodnosti starších ob an . V mnoha p ípadech však „kariéra“ drogov závislé ženy má tendenci schylovat se k prostituci, kterou si m že p ijít k velmi rychle vyd laným pen z m. Traumata spojená s nucenou prostitucí se asto snaží zahnat stimulujícími drogami a dostávají se tak do za arovaného kruhu, ze kterého není cesty ven.
V období, kterým si projde drogov závislý jedinec od prvních experiment až po terminální fázi, se toxikoman dotkne v tšiny výše zmín ných typ trestné innosti, a již p ímo nebo nep ímo.
Pro zajímavost je zde uvedena kazuistika drogov závislého jedince Pavla N.
Pavel N. pocházel z rozvrácené rodiny, kdy od ty let jej vychovávala pouze jeho matka, která na výchovu evidentn nesta ila. Ve 13 letech za al experimentovat s drogami, zpo átku s marihuanou, pozd ji p ešel na pervitin.
V dob , kdy za al užívat pervitin, mu již nesta ilo kapesné, a proto zpo átku kradl peníze matce a poté kradl i drobné zboží v obchodech. P i jedné z krádeží byl však p istižen a v c byla policií oznámena jako p estupek. V pozd jší dob se Pavlovo chování pod vlivem drog stávalo agresivn jší, matku asto napadal a vyhrožoval jí. Postupn zastavil p evážnou ást mat iny elektroniky v místní zastavárn . Poté, co se zjistilo, že provedl n kolik vloupání do vozidel, ze kterých odcizil autorádia, byl vylou en ze školy. Z pracovního ú adu byl vy azen, nebo s ním nespolupracoval. Ve svých 18 letech byl p istižen p i distribuci pervitinu svým kamarád m, kdy provedeným šet ením bylo zjišt no, že od svých dodavatel si zakoupil v tší množství dávek, kdy ást m l pro svou pot ebu a zbytek drogy edil p ím semi, aby droga nabyla do p vodního objemu a on jí mohl se ziskem prodávat. Za distribuci drog dostal podmínku v délce 2 let. B hem podmínky i
nadále užíval pervitin a experimentoval i s dalšími drogami. Jeho závislost se natolik prohloubila, že p i jednom z abstinen ních syndrom matku fyzicky napadl, b hem ehož jí vyhrožoval, že ji zabije a cht l po ní peníze. Vzhledem k p edešlé trestné innosti, pro kterou byl rozpracován i dalšími sou ástmi kriminální služby a vyšet ování, byl odsouzen ke dv ma let m odn tí svobody nepodmín n .
Tato kazuistika do jisté míry nasti uje i d vod, pro se na erném trhu tak asto vyskytují dávky s tak malým obsahem ú inné látky. S tím souvisí i problém uživatel , kte í si nejsou schopni ov it jak velkou dávku berou a jaké množství si aplikovat, aby dosáhli požadovaného stavu.
. ' / ' $ 0 1
(
Trestná innost mládeže se vyvíjí s kriminalitou celé spole nosti.
Z hlediska trestního práva se mládež d lí na d ti a mladistvé. Za dít je považována osoba, která nedovršila hranici trestní odpov dnosti – v sou asné dob 15 let. Za mladistvého se považuje osoba, která dosáhla trestní odpov dnosti, ale zárove ješt nedosáhla plnoletosti. V sou asné dob se tedy jedná o osoby starší 15 let a mladší 18 let.
Obecn lze íci, že kriminalita d tí a mladistvých je siln medializována.
V roce 1989 se o d tské kriminalit prakticky nemluvilo, p estože tehdy byl podíl kriminality mládeže na celkové kriminalit vyšší než v sou asné dob . A koliv media stále ast ji medializují stoupající kriminalitu mládeže a její zvyšující se nebezpe nost, tak p i pohledu na statistické údaje trestné innosti mládeže zjiš ujeme, že je tomu práv naopak a trestná innost mládeže v posledních letech klesá.
Vývoj po tu objasn ných trestných in spáchaných mládeží19
Výrazným faktorem, který p sobí na snižování trestné innosti nezletilc je práv pokles porodnosti, a tím i úbytek d tí a v pozd jší dob i mladistvých.
D ti „silných“ popula ních ro ník ze 70. let dosp ly v polovin 90. let práv do v ku mladistvých a v celé eské republice se jejich po et pohyboval až nad hranicí 550.000 osob ve v ku 15 – 17 let. Od té doby jejich po et jen klesal v d sledku genera ní obm ny a dostal se až hluboko pod hranici 400.000. Je z ejmé, že p i takto vysokém úbytku této specifické skupiny se musí snížit i po et trestných in spáchaných mladistvými.
Na snižování po tu nezletilých pachatel m že mít význam i samotný p ístup policist , kte í jsou asto demotivováni dalším pr b hem trestního ízení, které je u d tí odloženo pro nedostatek v ku, a u mladistvých jsou voleny minimální postihy. Proto asto policisté rad ji p esouvají svou pozornost na závažn jší trestnou innost, kde nehrozí odložení objasn ných p ípad pro nízký v k pachatel .
Z policejních statistik vyplývá, že trestná innost mládeže má v tšinou charakter mén závažných trestných in , vykazující minimální organizovanost.
Nej ast ji páchaným trestným inem jsou krádeže a ú elem trestné innosti je ve v tšin p ípad majetkový prosp ch. V t chto p ípadech se asto jedná práv o výše zmín nou sekundární trestnou innost drogové kriminality, kdy se mladiství snaží zajistit dostatek finan ních prost edk na nákup drogy. Užívání drog je
> G !' H ! I
#
###
####
###
####
###
) 5
zna n finan n náro né a mladiství jsou v této dob zcela odkázáni pouze na kapesné od rodi .
Podíl kriminality mládeže na celkové kriminalit v eské republice se pohybuje kolem hranice 5%. Vyšší procentuelní zastoupení má zejména majetková trestná innost, kde tato hranice dosahuje až k 10 %. Naopak hospodá ská trestná innost je u mládeže zjiš ována, zcela logicky, v minimálním množství. Velmi medializovaná násilná trestná innost se pohybuje v mezích pr m ru. Specifickou trestnou innost, vztahující se p ímo k nealkoholovým drogám (§ 187, § 187a, 188, 188a), se v poslední dob da í snižovat. Statistiky Národní protidrogové centrály v roce 2003 uvád ly podíl nezletilých na této objasn né trestné innosti ve výši 20%. Ze statistik pro rok 2007 je možné vysledovat podíl mladistvých na primární drogové kriminalit již jen ve výši 8%.
Konkrétn bylo zjišt no 1879 dosp lých pachatel , 114 mladistvých pachatel a 38 pachatel s v kem nižším než 15 let.
I p es sou asnou klesající tendenci primární drogové kriminality mládeže nelze tuto problematiku zleh ovat a je t eba si uv domit její p í inu, která je spojována se samotnou závislostí na droze. Nepoda í-li se omezit užívání drog mezi mládeží, dojde v budoucnosti k nár stu mladistvých mezi pachateli a to nejen vlastní drogové kriminality, ale i kriminality majetkové, násilné a mravnostní.
II. ÁST: VLIVY NA VZNIK ZÁVISLOSTI A JEJÍ PR B H
„P í iny chyb bývají obvykle nebezpe n jší než chyby samy.“
Jerzy Andrzejewski
+ ,- " & % %)
Každý jedinec se m že stát za ur itých okolností závislým na návykových látkách. Dalo by se íci, že každý jedinec se do závislosti dostane pouze v p ípad , že v jednom moment nebo v jednom asovém období na n j najednou p sobí více negativních faktor , jejichž tlaku jedinec není schopen nebo nechce elit.
P í iny, které vedou lov ka ke konzumaci drog, m žeme rozd lit do t í hlavních skupin:20
p í iny spo ívající v osobnosti jedince
p í iny sociálního prost edí, ve kterém se jedinec nachází p í iny spo ívající v dostupnosti drog a jejich vlastnostech
Ve vzájemném vztahu mezi osobností jedince, jeho sociálním prost edím a drogou je možné hledat konkrétní faktory, které bu jedince chrání p ed vznikem závislosti, nebo jej naopak ohrožují.
2 3 0 4 ' # ' ' ( ' %#
Každá osoba si p i narození p ináší do života ur ité predispozice, které jsou v budoucnosti ovliv ovány výchovou jedince. N které se mohou v život lov ka projevit pozitivn , n které naopak negativn . asto záleží na tom, do jaké míry jsou podn covány nebo potla ovány výchovou. Mezi tyto predispozice zcela jist pat í inteligence a osobnostní rysy.
Z hlediska vzniku drogové závislosti jsou predisponováni zejména jedinci, kte í jsou psychicky labilní, nevyrovnaní, impulzivní, ale také jedinci s nízkým
#8 = 4 ( $ # . " $ # " ! " $ & */
0 % > ? 8 > ### 1
