Poděkování
Mé poděkování patří vedoucí mé bakalářské práce, Mgr. Marii Froňkové. Děkuji za pomoc, ochotu, cenné rady, čas a odborné vedení mé bakalářské práce. Další poděkování patří sestrám z Krajské nemocnice v Liberci za ochotu poskytovat informace pro vypracovávání této práce.
Anotace
Jméno a příjmení autora: Anna-Maria Loudová
Instituce: Technická univerzita v Liberci, Fakulta zdravotnických studií
Název práce: Manipulace s použitými ostrými předměty ve zdravotnictví
Vedoucí práce: Mgr. Marie Froňková
Počet stran: 61
Počet příloh: 6
Rok obhajoby: 2020
Anotace:
Manipulace s použitými ostrými předměty ve zdravotnictví je velmi rizikové z hlediska poranění a přenosu infekčních onemocnění. K poranění nejčastěji dochází v souvislosti s nepříznivými vlivy při práci sestry s ostrými předměty. Poranění zdravotnických pracovníků obvykle závisí na několika negativních vlivech, jako je například stres, nezkušenost, neopatrnost, ale také nežádoucí reakce pacienta, které vznikají během pracovní činnosti. Bakalářská práce se zabývá manipulací s použitými ostrými předměty ve zdravotnictví. První část je věnována teorii, kde nalezneme kapitoly věnující se hygienicko-epidemiologickému režimu, ošetřovatelské činnosti v souvislosti s hygienicko-epidemiologickým režimem a poranění o použitý ostrý předmět při ošetřovatelské činnosti. Druhou částí je část výzkumná, ta analyzuje znalosti všeobecných sester o hlášení, ošetření a rizicích při poranění o použitý ostrý předmět. Zvolili jsme kvantitativní metodu s šetřením pomocí dotazníků.
Klíčová slova: použitý ostrý předmět, hygienicko-epidemiologický režim, zdravotnictví, všeobecná sestra
Annotation
Name and surname: Anna-Maria Loudová
Institution: Technical university of Liberec, Faculty of Health Studies
Title: Handling of used sharp items in healthcare Supervisor: Mgr. Marie Froňková
Number of pages: 61 Number of appendix: 6 Year of thesis defense: 2020 Annotation:
Manipulation with used sharp objects in healthcare is very risky in terms of injury and transmission of infectious diseases. Injuries are most often associated with adverse effects when nurses work with sharp objects. Injuries to healthcare professionals usually depend on several negative effects, such as stress, inexperience, carelessness, as well as adverse reactions by patient during work.
This bachelor thesis deals with manipulation of used sharp objects in health care.
The first part is devoted to the theory, where we can find chapters dealing with hygienic-epidemiological regime, nursing activities in connection with the hygienic- epidemiological regime and injuries to the used sharp object in nursing activities. The second part is the research part, which analyses the knowledge of general nurses about reporting, treatment and risks of injuries caused by used sharp object. We have chosen a quantitative method with questionnaire survey.
Keywords: used sharp object, hygienic-epidemiological regime, healthcare, nurse
11
Obsah
Seznam zkratek ... 12
1 Úvod ... 13
2 Teoretická část ... 14
2.1 Hygienicko-epidemiologický režim ... 14
Epidemiologie infekčních onemocnění ... 15
2.1.1 Preventivní opatření při činnosti všeobecných sester ... 16
2.1.2 2.2 Ošetřovatelské činnosti v souvislosti s hygienicko-epidemiologickým režimem ... 21
2.3 Poranění o použitý ostrý předmět při ošetřovatelské činnosti ... 23
Rizika při poranění o použitý ostrý předmět ... 23
2.3.1 Hlášení při poranění o použitý ostrý předmět ... 25
2.3.2 Postup ošetření při poranění o použitý ostrý předmět ... 26
2.3.3 3 Výzkumná část ... 28
3.1 Výzkumné cíle a předpoklady ... 28
3.2 Metodika výzkumu ... 29
Metodický postup a metoda zkoumání ... 29
3.2.1 Charakteristika výzkumného vzorku ... 29
3.2.2 3.3 Analýza výzkumných dat ... 29
3.4 Vyhodnocení výzkumných cílů a předpokladů ... 50
4 Diskuze ... 53
5 Návrh doporučení pro praxi ... 56
6 Závěr ... 57
7 Zdroje ... 58
Seznam příloh ... 61
12
Seznam zkratek
AIDS Syndrom získaného selhání imunity/Acquired immune deficiency syndrome BOZP Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
cca Cirka
ČR Česká republika
CNS Centrální nervová soustava
HIV Virus lidské imunitní nedostatečnosti/Human immunodeficiency virus KHS Krajská hygienická stanice
ml Mililitry např. Například
RNA Ribonukleová kyselina/Ribonucleic acid tj. To je
tzv. Tak zvaně
VHB Virová hepatitida typu B VHC Virová hepatitida typu C VHD Virová hepatitida typu D VHG Virová hepatitida typu G
13
1 Úvod
Manipulace s použitými ostrými předměty ve zdravotnictví je velmi rizikové z hlediska poranění a přenosu infekčních onemocnění. K poranění nejčastěji dochází v souvislosti s nepříznivými vlivy při práci sestry s ostrými předměty. Poranění zdravotnických pracovníků obvykle závisí na několika negativních vlivech, jako je například stres, nezkušenost, neopatrnost, ale také nežádoucí reakce pacienta, které vznikají během pracovní činnosti. Při poranění se může jednat jak o vpich, bodnutí, tak o říznutí, ale nejčastějším poraněním bývá poranění o použitou jehlu. Riziko při manipulaci s ostrými předměty je pro zdravotnický personál velmi závažné. Jedná se o infekční onemocnění, které se přenáší krví. Nejčastěji to jsou hepatitidy typu B, C, D a G, dále také infekce HIV a v neposlední řadě cytomegalovirová infekce.
Pokud dojde k jakémukoliv poranění o použitý ostrý předmět, měl by zdravotnický personál znát postup dalšího opatření. Musí znát postup ošetření rány po poranění. Dále je nutné situaci neprodleně nahlásit svému nadřízenému a tuto událost zapsat do příslušných dokumentů, podrobit se krevním testům popřípadě dalšímu preventivnímu očkování. Do preventivního opatření rizik při manipulaci s ostrými předměty patří správná manipulace a dodržování postupů práce s ostrými předměty, správné používání bezpečnostních ochranných pomůcek, ale také správné třídění a likvidace ostrých předmětů.
Teoretická část této bakalářské práce se zabývá riziky při poranění o použitý ostrý předmět, hygienicko-epidemiologickým režimem, konkrétně preventivním opatřením, které je zaměřeno na přerušení přenosu infekce, eliminaci zdroje a zvýšení odolnosti populace. Poslední oblastí teoretické části je samostatné poranění o použitý ostrý předmět. Cílem práce je zjistit znalosti všeobecných sester o postupu ošetření, hlášení a rizicích při poranění o použitý ostrý předmět.
14
2 Teoretická část
2.1 Hygienicko-epidemiologický režim
Cílem hygienicko-epidemiologických opatření je likvidace či vyloučení nemocí v populaci, u infekčních onemocnění je nejvhodnějším cílem snížení výskytu na nejnižší hodnoty a trvalé udržení dobrého epidemiologického stavu, odstraňování infekčních chorob nebo i dokonce jejich vymýcení (Göpfertová, Pazdiora a Daňová, 2013). Při příjmu a ošetřování pacientů na lůžkové oddělení či na jednodenní péči a ambulantní péči je důležité dodržovat hygienické požadavky, které jsou určeny v provozním řádu každého oddělení či poskytovatele zdravotních služeb. Závisí vždy na charakteru a rozsahu činnosti a formě poskytované zdravotní péče. Pobyt pacientů ve zdravotnických zařízeních musí být zabezpečen i z protiepidemického hlediska, a to zejména odděleným umístěním pacientů podle rizika vzniku, popřípadě přenosu infekčního onemocnění (Česko, 2012b).
Epidemiologie je vědní obor, který se zabývá studiem kritérií zdraví a nemocí v lidské populaci. Dále zkoumá výskyt infekčních nemocí v lidské populaci, příčiny vzniku a šíření nákaz. Epidemiologie se dělí na obecnou a speciální. Obecná epidemiologie studuje rozložení nemocí nebo poruch zdraví v lidské populaci. Speciální epidemiologie studuje specifické zvláštnosti jednotlivých nákaz nebo jejich skupin, které spojuje stejný nebo podobný proces šíření. Preventivní protiepidemická opatření, která se zaměřují proti vzniku nákazy, zahrnují celou řadu účinných opatření jako je například bezpečná likvidace odpadu, ale také zdravotnické zajištění, kontrola a evidence infekčních nosičů. Represivní protiepidemická opatření se uplatňují v ohnisku nákazy, jejich cílem je zabránit dalšímu rozšíření nákazy do okolí. Ohniskem nákazy označujeme místo, kde se vyskytuje zdroj nákazy a kde se dá předpokládat, že v tomto prostředí může dojít za daných podmínek k přenosu nákazy na vnímané jedince. Opatření v ohnisku nákazy jsou zaměřena na tři základní složky epidemického procesu: eliminace zdroje nákazy, přerušení cesty přenosu, zvýšení odolnosti vnímavého jedince (Podstatová, 2009).
15
Epidemiologie infekčních onemocnění 2.1.1
Při procesu šíření nákazy dochází k přenosu původce nákazy na vnímaného jedince.
Šíření těchto nákaz je ovlivněno několika faktory, jako jsou například přírodní, společenské a ekonomické faktory. Cílem epidemiologie infekčních onemocnění je přerušit až zastavit šíření těchto nákaz a dosáhnout odstranění nebo vymýcení nákazy.
Šíření nákazy je založeno na těchto třech podmínkách: zdroj nákazy, cesta přenosu, vnímaný jedinec (Tuček a Slámová, 2010).
Původci nákazy žijí v živém organismu, kde se také pomnožují a vylučují buď přímo k vnímanému jedinci, nebo vnějšího prostředí. Toto vnější prostředí se může za určitých podmínek označit také za zdroj nákazy. Rozlišujeme tři typy zdroje nákazy, kterými jsou nemocný člověk, nositel a zvíře. Nejčastějším zdrojem nákazy je nemocný člověk. V jeho organismu se nachází větší množství patogenních organismů, které se šíří do okolí. U virových onemocnění je největší nakažlivost v době inkubace, ale u ostatních onemocnění to bývá nejčastěji na vrcholu onemocnění. Pokud po proběhlé infekci patogeny zůstávají v těle nemocného, mluvíme o nosičství. Nosičství můžeme rozdělit na nosičství v rekonvalescenci, které je krátké a tudíž méně nebezpečné, dále nosičství chronické, které je dlouhodobé, také je nosičství imunní, kdy osoby po prodělané infekci získaly imunitu a pak se opět původcem infikovaly. Druhým zdrojem nákazy po člověku jsou zvířata. Nejčastěji jsou infikovaní lidé, kteří jsou se zvířaty v denním kontaktu (Podstatová, 2009).
Přenos infekce je přenos nákazy z jednoho organismu na druhý. Rozlišujeme mechanismus přenosu původců a cestu přenosu. Mechanismus přenosu mikrobů se dále dělí na tři fáze, a to vylučování mikrobů, přežívání mikrobů ve vnějším prostředí a vniknutí mikroba do vnímaného organismu. Vylučování mikrobů je dáno tím, kde daný mikrob přebývá. Podle místa jejich přebývání je dáno také jejich vylučování, vylučují se biologickým materiálem. V prostředí se prosazuje pro přežívání mikrobů tzv. rezistence mikroba vůči nepříznivým fyzikálním či chemickým vlivům. Mikroby podle typu rezistence můžeme rozdělit do tří skupin, a to na mikroby citlivé, které v zevním prostředí velmi rychle zahynou, dále na středně rezistentní, které přebývají v různých předmětech několik týdnů, a poslední mikroby, které přežívají několik měsíců až let, jsou mikroby vysoce rezistentní. Pokud jsou mikroby na povrchu předmětů, mluvíme o mikrobiální kontaminaci. Další fází je vniknutí mikroba do
16
vnímaného organismu. V místech pro toto vniknutí je vstupní brána infekce. Pokud je kůže a sliznice neporušená představuje přirozenou překážku pro vniknutí mikrobů do organismu. Cesta přenosu nákazy je prostředek, jakým se původce dostává od zdroje nákazy ke vnímanému jedinci. Způsoby přenosu se dělí do několika skupin podle druhu, přenos přímý, nepřímý, přenos vzduchem, vodou a potravinami a v neposlední řadě přenos hmyzem (Podstatová, 2009). Pokud mluvíme o přímém přenosu, jde o úzký kontakt zdroje nákazy a vnímaného jedince. Dochází k němu při styku jejich kožního či slizničního povrchu nejčastěji to bývá při pohlavním styku či poranění (Tuček a Slámová, 2010). Různě dlouhým obdobím je charakteristický přenos nepřímý.
Původce nákazy přežívá na různých předmětech. Proto nepřímý přenos bývá zprostředkovaný kontaminovanými předměty. Může být také zprostředkován podáním jedněch z kontaminovaných biologických tekutin. Vzdušné nákazy patří mezi nejčastější onemocnění a mají velkou frekvenci výskytu. Pokud hovoříme o přenosu vodou a potravinami, jde o přenosy různých druhů organismu, u kterých je vylučování ze zdroje u všech stejný, jde o přenos fekálně-orální. Typickou infekční nákazou, která se přenáší kontaminovanýma rukama je virová hepatitida typu A. Posledním typem přenosu je přenos pomocí hmyzu, u které jde o kontaminaci krve. Poslední podmínkou pro šíření nákazy je vnímaný jedinec. Každý jedinec na infekci reaguje rozdílně. Jeho vnímavost k různým infekcím je odstupňovaná, může být buď naprostá, jde o onemocnění při prvním styku s infekcí, nebo naprosto odolná, ta může být u očkovaného nebo promořeného jedince. Vnímavost každého člověka je ovlivněna některými faktory, jako jsou: věk a pohlaví, povaha a stupeň imunitní odpovědi, genetické faktory imunitní odpovědi, imunita po umělém zásahu nebo například imunita vzniklá po dříve prodělaných chorobách (Podstatová, 2009).
Preventivní opatření při činnosti všeobecných sester 2.1.2
Základním preventivním opatřením je dodržování hygienicko-epidemiologického režimu a bezpečnostních opatření. Jedná se o používání osobních ochranných pomůcek a bariérové ošetřovatelské péče, hygieny, dezinfekce rukou, dezinfekce pomůcek, ploch, sterilizace, manipulace s biologickým materiálem, třídění a likvidace odpadu (Podstatová, 2010). Podle Vyhlášky č. 355/2017 Sb., o očkování proti infekčním
17
nemocem, je zdravotnický personál podroben povinnému očkování (Česko, 2017).
Faktory, které snižují riziko infekce, závisí hlavně na dodržování bezpečných pracovních postupů, dále dodržování zásad osobní hygieny a možnosti imunizace (Vévoda, 2013).
Do obecného preventivního opatření u profesionálních infekcí patří vstupní a další opakované lékařské prohlídky všech zaměstnanců, zjišťování možného rizika na pracovišti, a dále jeho zhodnocení a částečné nebo úplné odstranění. Podle legislativou daných hygienických limitů je potřeba zajistit požadované pracovní podmínky na pracovišti, vysoký hygienický standard daného pracoviště a přísné dodržování hygienicko-epidemiologického režimu (Podstatová, 2010).
Do preventivního opatření u infekcí přenášených krví patří především dodržování bezpečných postupů při manipulaci s biologickým materiálem. Plochy a předměty, které jsou potřísněné krví, je vždy nutné důkladně dezinfikovat, používat jednorázové pomůcky na odběr krve a biologického materiálu. Ostré předměty vždy třídit do pevnostěnných barelů (Šrámová et al., 2013).
Při manipulaci s ostrými předměty platí používání osobních ochranných pracovních prostředků, při manipulaci se plně soustředit, zvýšit pozornost, ihned po použití ostrý předmět likvidovat do pevných nádob pro tyto předměty určených, použité ostré předměty nevracet do obalů či krytů (Vytejčková et al., 2011).
2.1.2.1 Osobní ochranné pracovní prostředky
Ve zdravotnictví se při péči o pacienty používá bariérová ošetřovatelská technika, která spočívá v používání jednorázových pomůcek, jako je například ochranný oděv, ústenka, čepice či rukavice (Hamplová, 2015). Zásady bariérové ošetřovací techniky se zakládají na dodržování zásad osobní hygieny, upravených rukou, na kterých nesmí všeobecné sestry nosit žádné šperky a hodinky, musejí mít upravené nehty tak, aby neohrožovaly zdravotní stav pacienta zejména u možného šíření infekcí spojených se zdravotní péčí, a nesmí bránit poskytování zdravotní péče v plném rozsahu (Česko, 2012b). Nošení čistých a určených pracovních oděvů, používání osobních ochranných pracovních prostředků a dodržování hygienických zásad daného oddělení (Podstatová, 2010). Nejdůležitějšími ochrannými pomůckami jsou rukavice. Zajišťují bariéru, která
18
snižuje riziko přenosu mikroflóry. Výběr rukavic závisí na daném ošetřovatelském postupu. Rukavice jsou buď jednorázové nesterilní, nebo jednorázové sterilní.
Jednorázové sterilní rukavice se nejčastěji používají k chirurgickým zákrokům. Po sejmutí jak sterilních, tak nesterilních jednorázových rukavice je provést hygienickou dezinfekci rukou. Rukavice musí cíleně chránit, a to jak při manipulaci s biologickým materiálem, tak i během úklidu a manipulaci s jinými škodlivými látkami. Použité jednorázové rukavice se musí náležitě likvidovat jako infekční odpad (Podstatová, 2009).
2.1.2.2 Hygiena a dezinfekce rukou
Hygiena rukou je primárním opatřením, jehož účinnost byla v prevenci infekcí spojených se zdravotní péčí a šíření antimikrobiální rezistence prokázána (World Health Organization, 2009). Důkladná hygiena rukou je nejefektivnějším opatřením v prevenci infekcí, ale i profesionálních onemocnění (Melicherčíková, 2015).
Mytí rukou je mechanické odstranění nečistot pomocí mýdla, vody a jednorázových ručníků (Podstatová, 2010). Nejprve se navlhčí ruce vodou, aplikuje se dostatek mýdla na pokrytí celého povrchu rukou a s malým množstvím vody se napění. Ruce se myjí minimálně 30 vteřin. Dále se opláchnou tekoucí vodou a pečlivě osuší ručníkem na jedno použití (Česko, 2012a).
Hygienická dezinfekce rukou se provádí před kontaktem s pacientem, dále po kontaktu s pacientem a jeho okolím, před činností vyžadující asepsi, po náhodném kontaktu s tělesnými tekutinami, v případě ošetřování kontaminované části těla a následném přechodu na jinou část těla v průběhu péče o jednoho pacienta, dále také po sejmutí sterilních nebo nesterilních rukavic a při bariérové ošetřovatelské technice (Česko, 2012a, příloha A). Provádí se alkoholovým dezinfekčním prostředkem, který je k tomuto typu dezinfekce určený. Množství, kterým se suché ruce dezinfikují, je cca 3ml. Samotná dezinfekce celé plochy rukou trvá zhruba 20 sekund, pokožka musí po celou dobu vtírání dezinfekce vlhká. Vtíráme do té doby, dokud není pokožka ruky zcela suchá. Po dezinfekci se ruce neoplachují ani neutírají (Česko, 2012a, příloha B).
19
2.1.2.3 Očkování ve zdravotnictví proti infekčním nemocem
Očkování je jedním z nejefektivnějších metod v prevenci infekčních onemocnění.
Je to proces, při kterém je do organismu vpravena očkovací látka (Tuček a Slámová, 2010). V České republice je očkování stanoveno zákonem a jeho provádějícími vyhláškami. Vychází ze Zákona č. 267/2015 Sb. (Česko, 2015) a Vyhlášky č. 355/2017 Sb. (Česko, 2017).
Očkování, která hradí pojišťovny a zajišťuje stát, jsou pravidelná očkování u všech osob, které jsou v jiném riziku než profesním. Zvláštní očkování jsou povinná pro osoby, které jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí nákazy. Jsou to hlavně zdravotničtí pracovníci, kteří musejí být očkováni proti virové hepatitidě typu B (Tuček a Slámová, 2010). Očkování proti virové hepatitidě typu B se provádí u osob, které jsou přítomny při vyšetřování a ošetřování osob. Déle se provádí u studentů lékařských fakult a u studentů jiných fakult se zaměřením na činnost ve zdravotnických zařízeních (Česko, 2017). K ochraně při profesionální expozici zdravotnických pracovníků, zvláště neočkovaných, nebo neúplně očkovaných nebo při silném působení nákazy jako je například zanesení většího množství krve na sliznici, do spojivek či poraněné kůže se využívá hyperimunní globulin s vyšším obsahem protilátek proti viru hepatitidy B (Göpfertová, Pazdiora a Daňová, 2013).
Mimořádné očkování je při mimořádných epidemiologických situací, které nařizuje hlavní hygienik ČR (Tuček a Slámová, 2010).
2.1.2.4 Manipulace s odpadem
Ve zdravotnictví se setkáváme s různými druhy odpadu (Podstatová, 2010).
Nakládání s nebezpečným odpadem ze zdravotnictví může být příčinou vzniku různých onemocnění či poranění. Největší riziko souvisí vždy s manipulací s použitými ostrými předměty. Jedná se o druh bodného poranění, nejčastěji evidovaného jako poranění o použitou injekční jehlu, ale i o další ostré předměty, jako jsou čepele skalpelů, kanyly, kapiláry, skleněné střepy z ampulí apod. Hlavní zdravotní riziko je z přenosu krví přenosných infekčních onemocnění (Kolektiv pracovníků SZÚ, 2016). Třídění veškerého odpadu probíhá vždy v místě vzniku odpadu na daném pracovišti. Odpad se
20
třídí dle jeho vlastnosti, tj. třídění ostrých předmětů, nepoužitelných léčiv, infekčního odpadu či komunálního odpadu (Šrámová et al., 2013). Bezpečné nakládání s odpady spočívá v prvotním roztřídění, které provádí zdravotnický personál uložením odpadu do správné odpadové nádoby. Tyto nádoby či pytle jsou vždy označeny štítkem a barvou.
Neostrý infekční odpad se nejčastěji ukládá do červených, uzavíratelných plastových pytlů, které jsou vždy náležitě označeny (Podstatová, 2010). Ostré předměty se vždy ukládají do nádob zcela pevnostěnných a uzavíratelných, aby nedošlo k poškození stěny nádoby a riziku poranění (Šrámová et al., 2013).
21
2.2 Ošetřovatelské činnosti v souvislosti s hygienicko-epidemiologickým režimem
Všeobecné sestry jsou specifickou skupinou zaměstnanců, u které byl za několik let zjištěn nejvyšší počet nemocí z povolání. Je to dáno tím, že všeobecné sestry jsou exponovány o celé řadě specifických i nespecifických faktorů pracovního prostředí, mnohdy v různé kombinaci. Práce všeobecných sester, ale i jiných zdravotnických pracovníků je spjatá s přítomností řady činitelů, které se v jiných profesích nevyskytují (Tuček a Slámová, 2010).
Povinností všeobecných sester, ale i jiných zdravotnických pracovníků je podrobovat se příslušným preventivním prohlídkám a následným doporučením, dodržovat předepsaná bezpečnostní a hygienická opatření. Tato opatření spočívají v nošení osobních ochranných oděvů, pomůcek a dodržování bariérové ošetřovací techniky (Tuček a Slámová, 2010). Ve zdravotnictví jsou zdravotničtí pracovníci vystaveni nadměrné fyzické námaze, několikahodinové práci ve vynucené poloze, často v podmínkách, které dále zdravotní stav zhoršují, jako je například zanedbávaný stravovací režim, pitný režim a práce pod psychickým tlakem (Hamplová, 2015).
Za riziková pracoviště se obecně považují ta, na kterých je zvýšené riziko pracovního úrazu, nemoci z povolání, průmyslových otrav a ohrožení duševního zdraví (Hamplová, 2015). S činností každého zdravotnického zařízení jsou spjatá specifická rizika vyplývající z povahy činnosti tohoto zařízení. Požadavky na provoz zdravotnických zařízení musí respektovat několik základních principů, jako je ochrana zdraví pracovníků před nepříznivě působícími faktory pracovního prostředí, ochrana pacienta před vznikem infekcí spojená se zdravotní péčí, ochrana pacienta nežádoucími vlivy, která souvisí s pobytem ve zdravotnickém zařízení (Tuček a Slámová, 2010).
Všichni zdravotničtí pracovníci jsou vystaveni riziku infekce biologickými činiteli.
Faktory zvyšující riziko infekce jsou na straně všeobecných sester především podceňování infekčního rizika a nedodržování bezpečných pracovních postupů a nedodržování používání osobních ochranných pomůcek, nedodržování osobní hygieny, zvláště nedostatečné mytí a dezinfekce rukou. K infekci hepatitidy typu B a C dochází často následkem nesprávné manipulace s ostrými předměty kontaminovanými infekčním biologickým materiálem, zejména krví (Tuček a Slámová, 2010).
22
Fyzická zátěž ve zdravotnictví se týká převážně všeobecných sester, které pracují na lůžkových odděleních. Úroveň zátěže závisí na druhu oddělení, ale také skladbě pacientů a jejich zdravotním stavu. Fyzickou zátěž způsobuje zejména manipulace s pacientem v rámci ošetřovatelské péče. Největší fyzická zátěž je na odděleních s částečně imobilními pacienty, kde je nutné pacienty polohovat, provádět rehabilitační cvičení a osobní hygienu (Vévoda, 2013).
Významným rizikovým faktorem při práci všeobecné sestry je psychická zátěž.
Dlouhotrvající psychická zátěž může vyústit v poruchy zdraví. Některé faktory práce jsou jasně spojeny s psychickou pracovní zátěží. Jedná se zvláště o přetížení, velký časový tlak, jednotvárnost práce, vynucené pracovní tempo, interpersonální vztahy na pracovišti, vysoká odpovědnost, riziko ohrožení zdraví vlastního či jiných osob, Neopomenutelné je působení lidského utrpení a bolesti, kdy může v určitých situacích všeobecné sestře selhávat profesionální obrana (Vévoda, 2013).
Práce ve zdravotnictví je prací s celou řadou rizikových faktorů. Jejich přítomnost může vyvolat jak nemoci z povolání, tak onemocnění spjatá s prací. Zdraví škodlivé faktory pracovního prostředí, fyzicky i psychicky namáhavá práce, ale i nevhodný životní styl, jako je kouření, nevhodná strava, nedostatek pohybu, spánku a odpočinku, to vše může v konečném důsledku negativně ovlivnit zdravotní stav všech všeobecných sester (Tuček a Slámová, 2010).
23
2.3 Poranění o použitý ostrý předmět při ošetřovatelské činnosti
V důsledku vystavení biologickým činitelům nejčastěji vznikají profesionální infekce. Profesionální infekce se vždy objevují v rámci inkubační doby dané nemoci.
Mezi největší rizika pro zdravotníky patří infekce, které se mohou přenést krví a poraněním o kontaminovaný ostrý předmět, jsou to virové hepatitidy B, C a infekce HIV. Vznik profesionální infekce závisí na druhu oddělení, charakteru práce a typu biologického materiálu (Podstatová, 2010).
„Z průběhu deseti let můžeme zjistit, že počet poraněných pracovníků se pohubuje v rozmezí 60 a 80 %. Nejčastějším předmětem, který způsobí bodné poranění, je injekční jehla a nejčastější činností jsou výkony spojené s punkcí a manipulací s biologickým materiálem“ (Zachová a Škochová, 2015, s. 28).
Zdravotnický personál je denně vystaven riziku infekce v důsledku riziku poranění způsobeným ostrými předměty. Řada poranění může vzniknout také nevhodnými pracovními postupy či při manipulaci s ostrými předměty, způsobená injekčními jehlami a jinými ostrými nástroji jako jsou například skalpely, šicí nástroje, atd. Tato zranění způsobená ostrými předměty jsou nejčastější pracovní úrazy (Kolektiv pracovníků SZÚ, 2016).
Rizika při poranění o použitý ostrý předmět 2.3.1
Poranění o použitý ostrý předmět je velmi závažné z hlediska přenosu infekčních onemocnění, která se přenáší krví. Patří mezi ně virové hepatitidy typu B, C, D a G, dále infekce HIV, a také cytomegalovirové infekce. Infekce můžou vzniknout poraněním kůže, jako je například právě poranění o použitý ostrý předmět, kontaminací sliznice nebo dotykem neporušenou kůží (Rozsypal, Holub a Kosáková, 2013).
Virová hepatitida typu B nejčastěji začíná gastrointestinálními problémy, jako jsou například nechutenství, nauzea či zvracení. Po prodromech což bývá po 1-2 týdnu, dochází k poškození jater a ikteru, který se vyznačuje především tmavší močí, světlejší
24
stolicí. Toto období trvá několik měsíců, nejčastěji okolo 1-3. Virová hepatitida B způsobuje akutní či chronický zánět jater. Zdrojem infekce je člověk. K přenosu nejčastěji dochází parenterálně, sexuálně i vertikálně. Inkubační doba je udávána v rozmezí 40-180 dní (Záhumecký, Jilich a Vaňousová, 2015).
Virová hepatitida typu C je parenterálně přenosná. Většina akutních infekcí virem VHC probíhá bezpříznakově. V případě, že není včas hepatitida odhalena a vyléčena, může se rozvinout v jaterní cirhózu, jaterní selhání či hepatocelulární karcinom (Záhumecký, Jilich a Vaňousová, 2015). Zdrojem infekce je člověk, který má pozitivní viremii. Inkubační doba je udávána v rozmezí 14-180 dny (Göpfertová a Pazdiora, 2015).
U virové hepatitidy typu D je průběh podobný jako při virové hepatitidě typu B. K přenosu dochází parenterálně, hlavně krví a krevními produkty. (Záhumecký, Jilich a Vaňousová, 2015). V případě současné nákaze VHD a VHB bývá většinou dvoufázový, průběh je závažnější, ale prognóza je dobrá. Virus hepatitidy D se nachází pouze v buňkách nakažených virem hepatitidy B. Inkubační doba se udává okolo 30-120 dní (Göpfertová a Pazdiora, 2015).
Virus hepatitidy G je zatím posledním virem, který se řadí mezi původce virových hepatitid. Jde o RNA virus, který patří mezi flaviviry. Tento virus je vzdáleně příbuzný virové hepatitidě typu C. VHG se přenáší především parenterální cestou. Nejčastější výskyt infekce VHG je zvláště u hemofiliků, hemodialyzovaných pacientů a infekčních uživatelů drog. Virus může být také přenášen i pohlavním stykem. Dále je možný, i když ne příliš častý, vertikální přenos (Beneš, 2009).
HIV je chronické onemocnění, jehož základ je postupný rozvrat a vyčerpání imunitního systému. HIV infekce má různé projevy (Göpfertová a Pazdiora, 2015).
Tyto projevy se rozlišují dle typu klinických stádií. Při prvním stádiu, které trvá obvykle několik dnů až týdnů, a projevuje se za 2-6 týdnů po nákaze, začíná akutní HIV infekce, při které je nejčastějším příznakem horečka či zvětšení lymfatických uzlin. Po této akutní fázi je další průběh bezpříznakový. Při dalším stádiu se objevuje výskyt infekčních stavů a deficit buněčné imunity. U posledního stádia bez účinné terapie se u pacientů po 8 až 10 lety projeví příznaky AIDS (Jilich a Kulířová, 2014). Zdrojem nákazy je infikovaný člověk buď s příznaky, anebo bez příznaků, v období prodlevy.
Nakažlivost trvá do konce života. Protilátky anti-HIV se obvykle objevují v krvi za 7-12 týdnů po infekci. Doba prodlevy bývá okolo 6 měsíců až několik let. Tato doba je u dětí kratší než u dospělých. Rozlišujeme tři typy přenosu u viru HIV.
25
Nejrozšířenějším přenosem je přenos sexuální cestou, nechráněným pohlavním stykem v první řadě homosexuálním, ale i heterosexuálním. Riziko přenos viru HIV pohlavním stykem zvyšuje poranění či poškození sliznice. Dále je přenos parenterální cestou.
Nejčastěji je tento přenos prostřednictvím kontaminovaných jehel a stříkaček u intravenózních narkomanů. Při zanedbání správných ošetřovatelských a bezpečnostních postupů může dojít k nákaze i ve zdravotnickém zařízení, a to špatným postupem manipulace s kontaminovanými nástroji či pomůckami. Třetím typem je přenos vertikální. Jde o přenos z infikované matky na dítě. Tento přenos může být jak transplacentární, perinatální tak i přenos mateřským mlékem (Göpfertová a Pazdiora, 2015).
Infekce cytomegalovirem jsou běžné, často však probíhají bezpříznakově. Nákaza může být vrozená, jejíž příčinou je malformace plodu nebo získaná. Původcem je herpetický virus, který přetrvává v těle infikovaných osob celoživotně. Zdrojem je pouze člověk. K přenosu dochází hlavně slinami, pohlavním stykem, a také krví.
Inkubační doba u přenosu krví či po transplantaci je inkubační doba 3-8 týdnů, u perinatální infekce i tato doba okolo 3-12 týdnů po porodu (Göpfertová a Pazdiora, 2015).
Hlášení při poranění o použitý ostrý předmět 2.3.2
Jakékoliv poranění zaměstnance, které vzniklo při manipulaci s ostrým kontaminovaným předmětem během zdravotní péče, musí zaměstnanec bezodkladně ohlásit zaměstnavateli, přímému nadřízenému nebo osobě odpovědné za bezpečnost a ochranu zdraví při práci (Rada Evropské unie, 2010). Zaměstnavatel učiní okamžité opatření k zajištění péče o zraněného zaměstnance včetně poskytnutí postexpoziční profylaxe a nezbytných zdravotních testů. Dále je zaměstnavatel povinen toto poranění bezohledně nahlásit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví v souladu se Zákonem č. 267/2015 Sb. o ochraně veřejného zdraví. Hlášení poranění ostrými předměty se dále ohlašují na Krajské hygienické stanice, a to na oddělení epidemiologie. Zaměstnavatel vyšetří příčiny a okolnosti případu a nehodu či mimořádnou událost zaznamená dle Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. do knihy úrazů, při němž v případě potřeby přijme nezbytná opatření. Zaměstnanec musí poskytnout
26
příslušné informace potřebné ke shromáždění veškerých podrobností o nehodě nebo mimořádné události. (Česko, 2015).
Postup ošetření při poranění o použitý ostrý předmět 2.3.3
Pokud se zaměstnanec poraní použitou jehlou nebo infikovaným ostrým předmětem, je třeba vždy dodržet následující postup. Rána se nechá několik minut krvácet a následně se 10 minut vymývá mýdlem nebo detergentním roztokem, dále se dezinfikuje přípravkem s virucidním účinkem, ale u nekrvácejícího poranění, se rána dezinfikuje ihned. Neprodleně po poranění se zaměstnanci v závislosti charakteru expozice odebere krev, aby se objevil stav imunity proti virovým hepatitidám B, C a HIV v době expozice nákaze. V případě, že není možné odebrat krev na pracovišti, je zaměstnanec poslán na odběry k příslušnému poskytovateli pracovně lékařských služeb. Těmito oděry zjišťujeme stav jeho imunity proti hepatitidě typu B. Pasivní i aktivní imunizaci zajišťuje tehdy, lékař zhodnotí a zdokumentuje závažnost vystavení infekce, ale u osob s prokazatelně prožitým onemocněním virovou hepatitidou B se očkování neprovádí (Podstatová, 2010).
V případě vystavení zdravotnického pracovníka krvi pacienta při poranění a závažné kontaminaci kůže a sliznic zajistit imunoprofylaxi v tomto rozsahu:
Jde-li o krev nemocného VHB, nosiče HBsAg u osoby, která je řádně očkovaná se při pronikajícím poranění kůže a sliznic podává jedna dávka vakcíny pokud možno do 24 hodin, nejdéle do sedmi dnů po vystavení infekci. U osoby neočkované nebo neúplně očkované se podává jedna dávka imunoglobulinu pokud možno do 24 hodin, nejdéle do 7 dnů po vystavení infekci + podání jedné dávky vakcíny pokud možno do 24 hodin, nejdéle do 7 dnů po vystavení infekci a dokončení aktivní imunizace. Pokud jde o osobu se známou neschopností tvorby anti-HBs protilátek v ochranném množství, podá se imunoglobulin do 24 hodin, nejdéle do 7 dnů po vystavení infekci. Dále u osob s anti HBs protilátkami alespoň v minimálním ochranném množství, jsou-li stanoveny v době vystavení infekce nebo v období 6 měsíců před ní, není potřebná specifická pasivní či aktivní imunoprofylaxe (Podstatová, 2010).
Jde-li o krev osoby s neznámým stavem infekciozity u osoby řádně očkované s dokumentovanou imunní odezvou proti VHB není potřebná specifická pasivní
27
a aktivní imunoprofylaxe. Ale u osoby neočkované nebo neúplně očkované se zahájí očkování, nebo se dokončí očkování proti VHB, specifická pasivní imunoprofylaxe se neprovádí (Podstatová, 2010).
Pokud dojde k poranění o ostrý předmět, je zaměstnanec povinen bezodkladně tuto situaci hlásit zaměstnavateli či přímému nadřízenému nebo zástupci zaměstnanců pro BOZP, který je prověří okolnosti, za jakých k poranění došlo a zajistí nezbytnou evidenci poranění. Poranění se zaznamenává do Knihy úrazů, a je povinností vést oddělenou evidenci o poranění ostrým předmětem a nahlásit jí orgánu ochrany veřejného zdraví. Poraněný zaměstnanec je odeslán k příslušnému poskytovateli pracovně-lékařských služeb (Podstatová, 2010).
28
3 Výzkumná část
3.1 Výzkumné cíle a předpoklady
V této části bakalářské práce je podrobně popsána metodika výzkumu. Pro tuto práci byly stanoveny 3 výzkumné cíle a 3 výzkumné předpoklady. Výzkumné předpoklady byly upřesněny na základě předvýzkumu (viz. Příloha E ).
Cíle práce:
1. Zjistit znalosti všeobecných sester o hlášení při poranění o použitý ostrý předmět 2. Zjistit znalosti všeobecných sester o ošetření při poranění o použitý ostrý předmět 3. Zjistit znalosti všeobecných sester o rizicích při poranění o použitý ostrý předmět
Výzkumné předpoklady:
1. Předpokládáme, že 65 % a více všeobecných sester zná hlášení po poranění o použitý ostrý předmět.
2. Předpokládáme, že 65 % a více všeobecných sester zná postup ošetření po poranění o použitý ostrý předmět.
3. Předpokládáme, že 70 % a více všeobecných sester zná rizika při poranění o použitý ostrý předmět.
Výzkumné předpoklady byly upřesněny na základě provedeného předvýzkumu.
29
3.2 Metodika výzkumu
Výzkumná část bakalářské práce byla zpracována kvantitativní metodou výzkumu.
Pro výzkumné šetření byl zvolen standardizovaný dotazník, který byl rozdáván v tištěné formě. Výzkum probíhal od května roku 2019 na odděleních nemocnice v Libereckém kraji.
Metodický postup a metoda zkoumání 3.2.1
Předvýzkum (viz příloha E) se uskutečnil v květnu v roce 2019 na 2. vybraných odděleních nemocnice v Libereckém kraji, kde bylo rozdáno 15 dotazníku, návratnost byla 100 %. Cílem předvýzkumu bylo ověření srozumitelnosti dotazníkových otázek, správnosti vytvoření dotazníku a upřesnění předpokladů. Dotazník obsahuje 20 uzavřených otázek. Dotazník byl zcela anonymní. Obsahoval 5 identifikačních otázek a 15 otázek zaměřených na stanovené výzkumné předpoklady.
Charakteristika výzkumného vzorku 3.2.2
Pro výzkumné šetření bylo osloveno 100 respondentů. Návratnost dotazníku byla však jen 90 %. Z důvodu nesprávného a neúplného vyplnění muselo být vyřazeno 5 dotazníků. Proto se tedy ve výzkumu pracovalo s 85 (100 %) dotazníky.
3.3 Analýza výzkumných dat
Data získaná prostřednictvím dotazníkového šetření byla zpracována pomocí programu Microsoft Office Excel 2010 a Microsoft Office Word 2010. Data jsou uvedena celými čísly v absolutní četnosti (ni [ - ]) a v relativní četnosti (fi [%]) vedená v celých procentech.
30
Analýza dotazníkové položky č. 1 Pohlaví respondentů 3.3.1
Tab. 1 Pohlaví respondentů
ni = 85 ni [ - ] fi [%]
Muž 15 18 %
Žena 70 82 %
Celkem 85 100 %
Graf 1 Pohlaví respondentů
V otázce č. 1 bylo zjišťováno pohlaví respondentů. Z 85 respondentů jich 15 (18 %) uvedlo mužské pohlaví a 70 (82 %) uvedlo pohlaví ženské.
Analýza dotazníkové položky č. 2 Věk respondentů 3.3.2
Tab. 2 Věk respondentů
ni = 85 ni [ - ] fi [%]
Do 24 38 45 %
25 - 34 22 26 %
35 - 44 18 21 %
45 - 54 7 8 %
55 a více 0 0 %
Celkem 85 100 %
18 %
82 %
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Muž Žena
31 Graf 2 Věk respondentů
V otázce č. 2 byl zjišťován věk respondentů. Z 85 respondentů 38 (45 %) respondentů označilo skupinu do 24 let. Dalších 22 (26 %) dotázaných se zařadilo do skupiny 25-34 let. Skupinu 35-44 let uvedlo 18 (21 %) respondentů. Do skupiny 45-54 let se zařadilo 7 (8 %) respondentů. A do věkové kategorie 55 a více let se nezařadil žádný respondent (0 %).
Analýza dotazníkové položky č. 3 Pracoviště respondentů 3.3.3
Tab. 3 Pracoviště respondentů
ni = 85 ni [ - ] fi [%]
Chirurgické oddělení 39 46 %
Interní oddělení 46 54 %
Celkem 85 100 %
45 %
26 %
21 %
8 % 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Do 24 25 - 34 35 - 44 45 - 54 55 a více
32 Graf 3 Pracoviště respondentů
V otázce č. 3 bylo zjišťováno, na kterém typu oddělení respondenti působí.
Z 85 dotázaných jich 39 (46 %) uvedlo chirurgické oddělení a 46 (54 %) interní oddělení.
Analýza dotazníkové položky č. 4 Vzdělání respondentů 3.3.4
Tab. 4 Vzdělání respondentů
ni = 85 ni [ - ] fi [%]
Střední zdravotnická škola 48 56 %
Vyšší škola zdravotnická 20 24 %
Bc. 15 18 %
Mgr. 2 2 %
Celkem 85 100 %
46 %
54 %
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Chirurgické oddělení Interní oddělení
33 Graf 4 Vzdělání respondentů
V otázce č. 4 bylo zjišťováno vzdělání respondentů. Z 85 respondentů 48 (56 %) respondentů označilo Střední zdravotnickou školu. Dalších 20 (24 %) dotázaných označilo Vyšší školu zdravotnickou. 15 (18 %) respondentů označilo titul Bc., titul Mgr. označili 2 (2 %) respondenti.
Analýza dotazníkové položky č. 5 Délka praxe ve zdravotnictví 3.3.5
Tab. 5 Délka praxe ve zdravotnictví
ni = 85 ni [ - ] fi [%]
Do 1 roku 22 26 %
2 - 9 let 41 48 %
10 - 14 let 11 13 %
15 let a více 11 13 %
Celkem 85 100 %
56 %
24 %
18 %
2 % 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Střední zdravotnická škola
Vyšší škola zdravotnická
Bc. Mgr.
34 Graf 5 Délka praxe ve zdravotnictví
V otázce č. 5 byla zjišťována délka praxe respondentů. Z 85 respondentů 22 (26 %) respondentů označili praxi do 1 roku, 41 (48 %) respondentů označilo, že mají praxi 2-9 let. Dalších 11 (13 %) dotazovaných se zařadilo do skupiny s praxí dlouhou 10-14 let. Skupinu s praxí 15 let a více uvedlo 11 (13 %) respondentů.
Analýza dotazníkové položky č. 6 Je hlášení po poranění 3.3.6
o použitý ostrý předmět povinné?
Tab. 6 Povinnost hlášení po poranění o použitý ostrý předmět
ni = 85 ni [ - ] fi [%]
Ano 84 99 %
Ne 1 1 %
Celkem 85 100 %
26 %
48 %
13 % 13 %
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Do 1 roku 2 - 9 let 10 - 14 let 15 let a více
35
Graf 6 Povinnost hlášení po poranění o použitý ostrý předmět
V otázce č. 6 bylo zjišťováno, zda je hlášení po poranění o použitý ostrý předmět povinné. Z 85 dotázaných jich 84 (99 %) uvedlo ano, 1 (1 %) respondent odpověděl ne.
Analýza dotazníkové položky č. 7 Byl/a jste proškolen/a 3.3.7
o postupu hlášení po poranění o použitý ostrý předmět?
Tab. 7 Proškolení o postupu hlášení po poranění o použitý ostrý předmět
ni = 85 ni [ - ] fi [%]
Ano 81 95 %
Ne 4 5 %
Celkem 85 100 %
99 %
1 % 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Ano Ne
36
Graf 7 Proškolení o postupu hlášení po poranění o použitý ostrý předmět
V otázce č. 7 bylo zjišťováno, zda dotazovaní respondenti byli proškoleni o postupu hlášení po poranění o použitý ostrý předmět. Z 85 dotázaných bylo 81 (95 %) proškoleno a další 4 (5 %) respondenti nebyli.
Analýza dotazníkové položky č. 8 Jaký je správný postup hlášení 3.3.8
po poranění o použitý ostrý předmět?
Tab. 8 Správný postup hlášení po poranění o použitý ostrý předmět
ni = 85 ni [ - ] fi [%]
Nahlášení poranění nadřízenému, sepsání poranění do Knihy úrazů, nahlášení na Krajskou hygienickou stanici a zajištění nezbytných krevních testů
69 81 %
Zapsání do Knihy úrazů 16 19 %
Nikomu se poranění nehlásí 0 0 %
Nevím 0 0 %
Celkem 85 100 %
95 %
5 % 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Ano Ne
37
Graf 8 Správný postup hlášení po poranění o použitý ostrý předmět
V otázce č. 8 byl zjišťován správný postup hlášení po poranění o použitý ostrý předmět.
Z 85 respondentů 69 (81 %) odpovědělo správně nahlášení poranění nadřízenému, sepsání poranění do Knihy úrazů, nahlášení na Krajskou hygienickou stanici a zajištění nezbytných krevních testů. Dalších 16 (19 %) respondentů označilo zapsání do Knihy úrazů.
Analýza dotazníkové položky č. 9 Komu zaměstnavatel hlásí 3.3.9
poranění o použitý ostrý předmět?
Tab. 9 Hlášení zaměstnavatele při poranění o použitý ostrý předmět
ni = 85 ni [ - ] fi [%]
Krajské hygienické stanici,
na oddělení epidemiologie 66 78 %
Zdravotní pojišťovně 17 20 %
Zaměstnavatel poranění
nikam nehlásí 2 2 %
Nevím 0 0 %
Celkem 85 100 %
81 %
19 % 10%0%
20%
30%40%
50%60%
70%
80%90%
100%
Nahlášení poranění nadřízenému, sepsání poranění do Knihy úrazů, nahlášení na Krajskou… Zapsání do Knihy úrazů Nikomu se poranění nehlásí Nevím
38
Graf 9 Hlášení zaměstnavatele při poranění o použitý ostrý předmět
V otázce č. 9 bylo zjišťováno, komu zaměstnavatel hlásí poranění o použitý ostrý předmět. Z 85 respondentů 66 (78 %) odpovědělo správně Krajské hygienické stanici, na oddělení epidemiologie. Dalších 17 (20 %) respondentů označilo zdravotní pojišťovnu a 2 (2 %) respondenti odpověděli, že zaměstnavatel poranění nikomu nehlásí.
Analýza dotazníkové položky č. 10 V jaké legislativě je správný 3.3.10
postup hlášení o poranění o použitý ostrý předmět?
Tab. 10 Legislativa, určující postup hlášení po poranění o použitý ostrý předmět
ni = 85 ni [ - ] fi [%]
V Zákoně č. 267/2015 Sb. o ochraně veřejného zdraví 30 35 % V Nařízení vlády č. 201/2010 o způsobu evidence úrazů,
hlášení a zasílání záznamu o úrazu 19 22 %
Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)
36 42 %
Celkem 85 100 %
78 %
20 %
2 % 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Krajské hygienické stanici,
na oddělení epidemiologie
Zdravotní
pojišťovně Zaměstnavatel poranění nikam
nehlásí
Nevím
39
Graf 10 Legislativa, určující postup hlášení po poranění o použitý ostrý předmět
V otázce č. 10 bylo zjišťováno, v jaké legislativě je správný postup hlášení o poranění o použitý ostrý předmět. Z 85 respondentů 30 (35 %) odpovědělo správně v Zákoně č. 267/2015 Sb. Dalších 19 (22 %) respondentů označilo Nařízení vlády č. 201/2010 a 36 (42 %) respondenti odpověděli Zákon č. 309/2006 Sb.
Analýza dotazníkové položky č. 11 Jaký je správný postup 3.3.11
ošetření po poranění o použitý ostrý předmět?
Tab. 11 Postup ošetření po poranění o použitý ostrý předmět
ni = 85 ni [ - ] fi [%]
Rána se nechá několik minut krvácet a následně se 10 minut vymývá mýdlem, dále se dezinfikuje dezinfekčním přípravkem, u nekrvácejícího poranění, se rána
dezinfikuje ihned
64 75 %
Rána se nechá několik minut krvácet a následně se 10 minut vymývá mýdlem, poté se použije sterilní náplast či obvaz
21 25 %
Rána se nijak neošetřuje 0 0 %
Nevím 0 0 %
Celkem 85 100 %
35 %
22 %
42 %
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
V Zákoně č. 267/2015 Sb. o ochraně veřejného zdraví V Nařízení vlády č. 201/2010 o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o…
40
Graf 11 Postup ošetření po poranění o použitý ostrý předmět
V otázce č. 11 bylo zjišťováno, jaký je správný postup ošetření po poranění o použitý ostrý předmět. Z 85 respondentů 64 (75 %) odpovědělo správně, rána se nechá několik minut krvácet a následně se 10 minut vymývá mýdlem, dále se dezinfikuje dezinfekčním přípravkem, u nekrvácejícího poranění, se rána dezinfikuje ihned. Dalších 21 (25 %) respondentů označilo tvrzení, rána se nechá několik minut krvácet a následně se 10 minut vymývá mýdlem, poté se použije sterilní náplast či obvaz.
Analýza dotazníkové položky č. 12 Jakou dezinfekci poraněný 3.3.12
použije při postupu ošetření?
Tab. 12 Použití dezinfekce při postupu ošetření u poranění o použitý ostrý předmět
ni = 85 ni [ - ] fi [%]
Dezinfekce na kůži s
virucidním účinkem 62 73 %
Dezinfekce na kůži s
baktericidním účinkem 19 22 %
Žádný 4 5 %
Nevím 0 0 %
Celkem 85 100 %
75 %
25 % 0%
10%20%
30%40%
50%60%
70%80%
90%
100%
Rána se nechá několik minut krvácet a následně se 10 minut vymývá mýdlem, dále se dezinfikuje dezinfekčním přípravkem, u nekrvácejícího… Rána se nechá několik minut krvácet a následně se 10 minut vymývá mýdlem, poté se použije sterilní náplast či obvaz Rána se nijak neošetřuje Nevím
41
Graf 12 Použití dezinfekce při postupu ošetření u poranění o použitý ostrý předmět
V otázce č. 12 bylo zjišťováno, jaký typ dezinfekce poraněný použije při postupu ošetření Z 85 respondentů 62 (73 %) odpovědělo správně, dezinfekce na kůži s virucidním účinkem. Dalších 19 (22 %) respondentů označilo dezinfekci na kůži s baktericidním účinkem. 4 (5 %) respondenti označili žádným typem dezinfekce.
Analýza dotazníkové položky č. 13 Jaké odběry krve 3.3.13
se u poraněné osoby provádějí?
Tab. 13 Indikované odběry krve u poraněné osoby
ni = 85 ni [ - ] fi [%]
Protilátky virových hepatitid, protilátky
HIV, jaterní testy 62 73 %
Protilátky virových hepatitid 13 15 %
Jaterní testy 2 2 %
Protilátky HIV 3 4 %
Žádné 0 0 %
Nevím 5 6 %
Celkem 85 100 %
73 %
22 %
5 % 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Dezinfekce na kůži s virucidním
účinkem
Dezinfekce na kůži s baktericidním
účinkem
Žádný Nevím
42
Graf 13 Indikované odběry krve u poraněné osoby
V otázce č. 13 bylo zjišťováno, jaké odběry krve se u poraněné osoby provádějí.
Z 85 respondentů 62 (73 %) odpovědělo správně, protilátky virových hepatitid, protilátky HIV, jaterní testy. Dalších 13 (15 %) respondentů označilo pouze protilátky virových hepatitid. 2 (2 %) respondenti označili jaterní testy, 3 (4 %) respondenti označili protilátky HIV a 5 (6 %) respondentů neví.
Analýza dotazníkové položky č. 14 Do kolika dní nejdéle po 3.3.14
vystavení infekci by se měla podat vakcína?
Tab. 14 Doba podání vakcíny po vystavení infekci
ni = 85 ni [ - ] fi [%]
Do 7 dní 41 48 %
Do 14 dní 13 15 %
Do 24 hodin 17 20 %
Vakcína se nikdy nepodává 4 5 %
Nevím 10 12 %
Celkem 85 100 %
73 %
15 %
2 % 4 % 6 %
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Protilátky virových hepatitid, protilátky HIV, jaterní
testy
Protilátky virových hepatitid
Jaterní testy Protilátky HIV
Žádné Nevím
43 Graf 14 Doba podání vakcíny po vystavení infekci
V otázce č. 14 bylo zjišťováno, do kolika dní nejdéle po vystavení infekci by se měla podat vakcína. Z 85 respondentů 41 (48 %) odpovědělo do 7 dní. Dalších 13 (15 %) respondentů označilo do 14 dní. 17 (20 %) respondentů uvedlo odpověď do 24 hodin, 4 (5 %) respondenti uvedli, že se vakcína nepodává a 10 (12 %) respondentů neví.
Analýza dotazníkové položky č. 15 U kterých poraněných osob 3.3.15
se nepodává vakcína?
Tab. 15 Kontraindikace podání vakcíny u poraněné osoby
ni = 85 ni [ - ] fi [%]
U osoby, která je řádně očkovaná s
dokumentovanou imunní odezvou proti VHB a byla kontaminována krví osoby s neznámým stavem infekciozity
59 69 %
U osoby, která je řádně očkovaná a byla kontaminována krví nemocného VHB, nosiče HBsAg
8 9 %
Vakcína se nepodává 5 6 %
Vakcína se podává všem poraněným 9 11 %
Nevím 4 5 %
Celkem 85 100 %
48 %
15 % 20 %
5 %
12 % 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Do 7 dní Do 14 dní Do 24 hodin Vakcína se nikdy nepodává
Nevím
44
Graf 15 Kontraindikace podání vakcíny u poraněné osoby
V otázce č. 15 bylo zjišťováno, u kterých poraněných osob se nepodává vakcína.
Z 85 respondentů 59 (69 %) odpovědělo u osoby, která je řádně očkovaná s dokumentovanou imunní odezvou proti VHB a byla kontaminována krví osoby s neznámým stavem infekciozity. Dalších 8 (9 %) respondentů označilo u osoby, která je řádně očkovaná a byla kontaminována krví nemocného VHB, nosiče HBsAg. 5 (6 %) respondentů uvedlo odpověď, vakcína se nepodává, 9 (11 %) respondenti uvedli odpověď, vakcína se podává všem poraněným a 4 (5 %) respondentů neví.
69 %
9 % 6 % 11 %
5 % 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
U osoby, která je řádně očkovaná s dokumentovanou imunní odezvou proti VHB a byla… U osoby, která je řádně očkovaná a byla kontaminována krví nemocného VHB, nosiče HBsAg Vakcína se nepodává Vakcína se podává všem poraněným Nevím
45
Analýza dotazníkové položky č. 16 Jaké je největší riziko krevně 3.3.16
přenosných infekcí při poranění o použitý ostrý předmět?
Tab. 16 Riziko krevně přenosných infekcí při poranění o použitý ostrý předmět
ni = 85 ni [ - ] fi [%]
Přenos virových hepatitid typu B, C, D, G, infekce HIV
a cytomegalovirové infekce 54 64 %
Přenos virových hepatitid typu A, B, C, D, G, infekce HIV a
cytomegalovirové infekce 29 34 %
Žádné 1 1 %
Nevím 1 1 %
Celkem 85 100 %
Graf 16 Riziko krevně přenosných infekcí při poranění o použitý ostrý předmět
V otázce č. 16 bylo zjišťováno, jaké je největší riziko krevně přenosných infekcí při poranění o použitý ostrý předmět. Z 85 respondentů 54 (64 %) odpovědělo, přenos virových hepatitid typu B, C, D, G, infekce HIV a cytomegalovirové infekce. Dalších 29 (34 %) respondentů označilo přenos virových hepatitid typu A, B, C, D, G, infekce HIV a cytomegalovirové infekce. 1 (1 %) respondent odpověděl žádné riziko a 1 (1 %) respondent neví.
64 %
34 %
1 % 1 %
0%
10%
20%30%
40%
50%60%
70%80%
90%
100%
Přenos virových hepatitid typu B, C, D, G, infekce HIV a cytomegalovirové infekce Přenos virových hepatitid typu A, B, C, D, G, infekce HIV a cytomegalovirové infekce Žádné Nevím
46
Analýza dotazníkové položky č. 17 Jakým způsobem 3.3.17
zabraňujeme zamezení přenosu infekčních onemocnění?
Tab. 17 Způsob, kterým zabraňujeme zamezení přenosu infekčních onemocnění
ni = 85 ni [ - ] fi [%]
Bariérovou ošetřovatelskou
technikou 62 73 %
Používáním rukavic 23 27 %
Žádným 0 0 %
Nevím 0 0 %
Celkem 85 100 %
Graf 17 Způsob, kterým zabraňujeme zamezení přenosu infekčních onemocnění
V otázce č. 17 bylo zjišťováno, jakým způsobem zabraňujeme zamezení přenosu infekčních onemocnění. Z 85 respondentů 62 (73 %) odpovědělo Bariérovou ošetřovatelskou technikou. Dalších 23 (27 %) respondentů označilo odpověď používáním rukavic.
73 %
27 %
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Bariérovou ošetřovatelskou
technikou
Používáním rukavic
Žádným Nevím
47
Analýza dotazníkové položky č. 18 Jaké ochranné pomůcky 3.3.18
použiji při odběru biologického materiálu?
Tab. 18 Použití ochranných pomůcek při odběru biologického materiálu
ni = 85 ni [ - ] fi [%]
Ochranný pracovní oděv,
ústenku, čepici a rukavice 40 47 %
Ústenku a rukavice 26 31 %
Rukavice 19 22 %
Žádné 0 0 %
Nevím 0 0 %
Celkem 85 100 %
Graf 18 Použití ochranných pomůcek při odběru biologického materiálu
V otázce č. 18 bylo zjišťováno, jaké ochranné pomůcky použiji při odběru biologického materiálu. Z 85 respondentů 40 (47 %) odpovědělo ochranný pracovní oděv, ústenku, čepici a rukavice. Dalších 26 (31 %) respondentů označilo odpověď ústenku a rukavice.
19 (22 %) respondentů uvedlo pouze rukavice.
47 %
31 %
22 %
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Ochranný pracovní oděv, ústenku, čepici
a rukavice
Ústenku a rukavice
Rukavice Žádné Nevím
48
Analýza dotazníkové položky č. 19 Je očkování proti virové 3.3.19
hepatitidě typu B pro zdravotnický personál povinné?
Tab. 19 Povinnost očkování proti virové hepatitidě typu B pro zdravotnický personál
ni = 85 ni [ - ] fi [%]
Zdravotnický personál musí být očkován proti
virové hepatitidě typu B 66 78 %
Po každém poranění o použitý ostrý předmět je
povinné se přeočkovat 18 21 %
Očkování proti virové hepatitidě typu B není
povinné 1 1 %
Nevím 0 0 %
Celkem 85 100 %
Graf 19 Povinnost očkování proti virové hepatitidě typu B pro zdravotnický personál
V otázce č. 19 bylo zjišťováno, je očkování proti virové hepatitidě typu B pro zdravotnický personál povinné. Z 85 respondentů 66 (78 %) odpovědělo, zdravotnický personál musí být očkován proti virové hepatitidě typu B. Dalších 18 (21 %) respondentů označilo odpověď, po každém poranění o použitý ostrý předmět je povinné se přeočkovat. 1 (1 %) respondent odpověděl, očkování proti virové hepatitidě typu B není povinné.
78 %
21 %
1 % 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Zdravotnický personál musí být
očkován proti virové hepatitidě
typu B
Po každém poranění o použitý
ostrý předmět je povinné se přeočkovat
Očkování proti virové hepatitidě
typu B není povinné
Nevím
