K zachycení prostorové imaginace Frýdlantu a okolí je vyuţito konceptu mentální mapy

(1)

Tech n ická univer zita v Liber ci

FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ

Katedra: Geografie

Studijní program: Specializace v pedagogice

Studijní obor: Geografie se zaměřením na vzdělávání Humanitní studia se zaměřením na vzdělávání

FRÝDLANTSKO JAKO STŘED SVĚTA OČIMA MÍSTNÍCH DĚTÍ — MENTÁLNÍ OBRAZ

Frydlantsko as the central of the World from childrens point of view – mental picture

Bakalářská práce: 12–FP–KGE– 004

Autor:

Petr MALEC

Podpis:

...

Vedoucí práce: RNDr. Mgr. Tomáš Vagai Konzultant: RNDr. Mgr. Tomáš Vagai

Počet

stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh

76 5 10 2 73 6

V Liberci dne: 18. 4. 2012

(2)

(3)

(4)

(5)

Rád bych tímto poděkoval vedoucímu práce RNDr. Mgr. Tomáši Vagaiovi za jeho cenné rady, postřehy a v neposlední řadě metodické vedení, bez něhoţ bych se při psaní bakalářské práce jen stěţí obešel. Poděkování patří také mé nejbliţší rodině a zvláště přítelkyni za jejich shovívavost, trpělivost a podporu při tvorbě bakalářské práce.

(6)

Anotace

Bakalářská práce se věnuje subjektivnímu vnímání prostoru studenty frýdlantského gymnázia. K zachycení prostorové imaginace Frýdlantu a okolí je vyuţito konceptu mentální mapy. Úvodní kapitola práce se věnuje popisu interpretace oficiálního obrazu Frýdlantska. Ten je prezentován zejména pracemi odborníků z akademického prostředí. Stěţejní část práce se věnuje výzkumu mentálních map mezi studenty frýdlantského gymnázia. Úvodem k praktické části práce je vysvětlení konceptu mentálního mapování s odkazem na postupy práce jeho nejvýznamnějších představitelů u nás i v zahraničí. Závěrečná část zahrnuje interpretaci mentálních map studentů a jejich následnou syntézu s oficiálním obrazem Frýdlantska. Práce je doplněna o rozhovor se studentem a přílohami v podobě mentálních map.

Klíčová slova

Frýdlantsko — mentální mapy — prostor — subjektivní vnímání — studenti — gymnázium Frýdlant

Annotation

The thesis deals with the subjective perception of space in Frydlant(sko) region among the students of grammar school in Frydlant. For successful catch of space perception we need a unique geographic concept — mental maps.

The opening chapter is devoted to the description of the formal image of Frydlantsko region. This image is composed of specialist geographic articles.

The leading chapter is devoted to the research of mental mapping among students of grammar school in Frydlant. To start with the practical part of the work we explain a mental mapping concept and the leading technique of mental mapping among main Czech and world geographers. The final part of the work includes the mental maps which students created and their comparison with the formal image of Frydlantsko region. The work also contains an interview with a student of the grammar school and supplement in form of mental maps.

Key words

Frydlantsko — mental maps — space — subjective perception — students — gymnasium Frydlant

(7)

7 Obsah

1 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK, GRAFŮ ... 9

2 SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ ... 10

3 ÚVOD ... 11

4 INTERPRETACE OFICIÁLNÍHO OBRAZU FRÝDLANTSKA ... 13

4.1 Fyzickogeografický popis frýdlantského výběţku... 13

4.1.1 Geomorfologie oblasti Frýdlantska ... 13

4.1.2 Vliv klimatu na Frýdlantský výběţek ... 17

4.1.3 Hydrologická charakteristika Frýdlantského výběţku ... 21

4.1.4 Stručný přehled geologie oblasti ... 24

4.1.5 Pedologie ... 25

4.2 Socioekonomická charakteristika frýdlantského výběţku ... 26

4.2.1 Historické populační změny na Frýdlantsku ... 26

4.2.2 Věkové sloţení obyvatelstva ... 29

4.2.3 Vzdělanostní situace Frýdlantska ... 31

4.2.4 Trh práce ... 32

4.2.5 Nezaměstnanost na Frýdlantsku ... 33

4.2.6 Sídelní struktura ... 34

4.2.7 Doprava ... 36

4.2.7.1 Hraniční přechody ... 36

4.2.7.2 Silniční doprava ... 38

4.2.7.3 Ţelezniční doprava ... 39

4.2.8 Turistický ruch Frýdlantska ... 40

5 STUDENTY AUTONOMNĚ ŢITÝ OBRAZ FRÝDLATNSKA .... 42

5.1 Základní vhled do problematiky mentálního mapování ... 42

5.1.1 Mentální mapy ... 42

5.1.2 Imaginace, prostorová imaginace ... 44

5.1.3 Lynchův přístup k subjektivnímu vnímání ... 44

5.2 Úvod do výzkumu subjektivního vnímání prostoru ... 46

(8)

8

5.2.1 Pilotní studie na Sportovním gymnáziu ve Vrbně pod Pradědem 46

5.2.2 Úvod do problematiky výzkumu na gymnázium Frýdlant ... 48

5.2.3 Metodika komplementarity kvantitativního a kvalitativního výzkumu 49 5.2.4 Vnímání místa ... 49

5.3 Přípravy a zahájení výzkumu ve Frýdlantu ... 51

5.3.1 Zahajovací práce výzkumu ... 51

5.3.2 Proč frýdlantské gymnázium? ... 51

5.3.3 Přípravy mentálního mapování ... 52

5.4 Postup tvorby a vyhodnocení mentálních map ... 54

5.4.1 Průběh mentálního mapování v hodině ... 54

5.4.2 Interpretace mentálních map studentů ... 57

5.5 Porovnání, popis a rozhovor se studentem ... 59

5.5.1 Stručná syntéza dvou světů - vědecký, studenty reprezentovaný 59 5.5.2 Krátký subjektivní popis Frýdlantu prostřednictvím studentů.. 60

5.5.3 Porovnání prostorového vnímání studentů s interpretací výzkumníka ... 61

5.5.4 Rozhovor se studentem sekundy ... 63

6 ZÁVĚR ... 66

7 SEZNAM LITERATURY A ZDROJŮ ... 68

8 SEZNAM PŘÍLOH... 76

(9)

9

1 SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK, GRAFŮ

Obrázek 1: Geomorfologické členění ČR ... 13

Obrázek 2: Geomorfologické zařazení Frýd. pahorkatiny ... 14

Obrázek 3: Roční sráţkový úhrn v mm ... 18

Obrázek 4: Průměrná červencová a lednová teplota ve stupních Celsia ... 18

Obrázek 5: Průměrná červencová a lednová teplota ve stupních Celsia ... 19

Obrázek 6: Klimatické oblasti Frýdlantska ... 20

Obrázek 7: Povodí Frýdlantska ... 21

Tabulka 1: Sráţková situace na území Frýdlantska ... 23

Obrázek 8: Administrativní členění Libereckého kraje ... 26

Graf 1: Počet obyvatel ORP Frýdlant ... 29

Graf 2: Populační struktura ORP Frýdlant podle věku ... 29

Graf 3: Přistěhovalí a vystěhovalí ORP Frýdlant ... 30

Graf 4: Uchazeči o zaměstnání podle vzdělání ORP Frýdlant ... 31

Graf 5: Míra nezaměstnanosti ORP Frýdlant ve srovnání s vyššími celky ... 33

Tabulka 2: Silniční a turistické hraniční přechody Frýdlantska ... 36

Obrázek 9: Silniční a ţelezniční síť Frýdlantska ... 38

Obrázek 10: Mentální mapa studenta sekundy ... 63

(10)

10

2 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ

% procento

°C stupeň celsia apod. a podobně atd. a tak dále cca cirka

ČHMÚ Český hydrometeorologický úřad ČR Česká republika

km kilometr

km² kilometr čtvereční

m metr

mm milimetr

m. n. m. metrů nad mořem m³ metr krychlový

m³/s metr krychlový za sekundu

MASiF Místní akční skupina Mikroregionu Frýdlantsko např. například

s. r. o. společnost s ručením omezeným

tj. tj.

VÚV TGM Výzkumný ústav vodohospodářský Tomáš G. Masaryka

(11)

11 3 ÚVOD

Práce uvádí čtenáře do problematiky subjektivního vnímání prostoru prostřednictvím studentů frýdlantského gymnázia. Jejím úkolem je popsat a částečně porovnat dva zdánlivě rozdílné světy. V prvním případě jde o vědecký popis Frýdlantska zaloţený na datech z fyzickogeografické i socioekonomické sféry. Stavebním kamenem práce je však popis, který stojí na opačném pólu interpretace oblasti. Jde o subjektivní vnímání reality prostřednictvím studentů místního gymnázia. Takto autonomně pojatá prostorová imaginace okolí je zachycena prostřednictvím mentálních map studentů. Práci můţeme charakterizovat především jako popisnou. Vzájemná komplementarita dvou rozdílně pojatých pohledů na percepci území se však nabízí a je na místě se o ni pokusit. Výzkumník tak specificky podává především skutečně ţitý obraz reality zachycený prostřednictvím dospívajících. Pomůckou je mu specifický přístup percepce bezprostředního okolí prostřednictvím mentálních map, ale i rozhovorů se studenty gymnázia. Z autora práce se rázem stává výzkumník, který pracuje s dospívajícími přímo v terénu. Komplementarita dvou zmíněných světů vhodně ilustruje vzájemnost kvantitativního a kvalitativního přístupu v současné geografii.

Interpretace oficiálního obrazu Frýdlantska je úzce svázána s jeho přírodními poměry, ale i socioekonomickou sférou. Autor práce se snaţí vymezit jednotlivé stránky fyzického prostředí Frýdlantska především věcně. Snahou je vystihnout významné činitele, které oblast Frýdlantska charakterizují a vydělují v rámci vyšších celků. Příkladem můţe být významný vliv čtvrtohorního zalednění, kdy ledovec pokrývající větší část Frýdlantska sahal aţ k úpatím Jizerských hor.

Fyzickogeografickou sféru oblasti Frýdlantska můţeme dále popisovat z pohledu klimatografie, kde jsou autorovi oporou především práce V. Poštolky a E. Quitta.

Hydrologie Frýdlantska je typická především velkou vodnatostí povodí v relativní řádovosti. Dominantním tokem je řeka Smědá, které se autor práce věnuje podrobněji a přitom vyuţívá především prací V. Vlčka, V. Poštolky atd.

Pokračovat ve výčtu popisných sloţek přírodní sféry bychom mohli dále.

Zmiňme alespoň skutečnost, ţe se autor práce dále stručně věnuje také geologii a pedologii oblasti Frýdlantska. Oficiální obraz Frýdlantska netvoří výhradně přírodní sloţky, nýbrţ i lidé, kteří na Frýdlantsku ţijí. Vzájemná provázanost socioekonomické sféry Frýdlantska a subjektivního vnímání oblasti tamějšími studenty je vhodná pro interpretaci druhého z pohledů, tedy mentálních map studentů. Bez znalosti socioekonomických sloţek, jako jsou populační změny, vzdělanost, trh práce, nezaměstnanost či sídelní struktura, by byl autor práce při interpretaci mentálních map ztracen a nemohl by tak proniknout hlouběji pod povrch percepce míst studentů.

(12)

12

Za stěţejní kapitoly můţeme společně povaţovat především ty, které se věnují subjektivnímu vnímání prostoru prostřednictvím mentálních map.

V oficiální interpretaci se výzkumník snaţí o částečnou provázanost s ţitým obrazem reality, jehoţ popis je podán ve stěţejní kapitole o subjektivním vnímání Frýdlantska studenty gymnázia. Tím se dostáváme k samotnému jádru práce, tedy porovnání mentálních map studentů gymnázia s oficiálním pohledem na Frýdlantsko, který je vytvářen státní správou, či akademickým prostředím.

Snaha o popis subjektivního vnímání Frýdlatska studenty je shrnuta v poslední kapitole. S pomocí konceptu mentálních map se tak autor pokouší o částečnou syntézu oficiálního obrazu a toho skutečně ţitého, který vyvstává na povrch při interpretaci mentálních map a rozhovorech se studenty.

Výzkumník vyuţívá především konceptu mentálních map Kevina Lynche a představitelů „lynchovské školy― u nás, jako jsou A. Hynek a B. Svozil.

Výzkum mentálního mapování probíhá přímo v terénu, konkrétně na Gymnáziu Frýdlant, kde má výzkumník k dispozici dostatek času i prostoru pro práci se studenty. Kromě konceptu mentální mapy autor práce přistupuje také k následným rozhovorům se studenty. Všechno úsilí výzkumníka je tak vloţeno do práce na výzkumu mentálních map, počínaje dobře rozmyšleným konceptem mentální mapy, konče jejich nelehkou interpretací. Výzkumník čerpá předlohu či inspiraci u prací A. Hynka, B. Svozila, K. Lynche. V následné interpretaci mentálních map vyuţívá také poznatků z příbuzných vědních disciplín, jako je psychologie, např. M. Sedláková, O. Čačka.

Prostorová imaginace míst ve Frýdlantě a okolí tak práci poskytuje autonomně vnímaný popis ţivota, který má kaţdý student naprosto jedinečný.

Hezky to vyjádřil B. Svozil: „Každý obsah mysli je svým způsobem jedinečný a vyjadřuje obsahy myšlení, které se dají jen stěží přenést na někoho jiného.“

Mentální mapy jsou tak výzkumníkovi skvělým pojítkem, které hledá v propojení dvou zdánlivě rozdílných světů. Studenti svým subjektivně zabarveným popisem vnímání bezprostředního okolí poskytují výzkumníkovi pohled, který nemá pozitivistický charakter (nejde změřit, zváţit).

Pro výzkumníka, který rád pracuje s lidmi, je však tento pohled lépe uvěřitelný.

Jeho úkolem je subjektivní vnímání studentů popsat a pokud moţno postavit před syntézu s pohledem oficiálním. Tento jedinečný obsah myšlení jednotlivce totiţ dokáţe narušit nedotknutelnou tvrz oficiálního obrazu oblasti, kterou vytvářejí odborníci.

(13)

13

4 INTERPRETACE OFICIÁLNÍHO OBRAZU FRÝDLANTSKA 4.1 Fyzickogeografický popis frýdlantského výběžku

4.1.1 Geomorfologie oblasti Frýdlantska

Rozmanitý reliéf Frýdlantska je dán především procesy, které jej v územní historii utvářely. V rámci Frýdlantska ovlivnilo reliéf především čtvrtohorní zalednění, které na území ČR není tolik obvyklé. Zalednění tak Frýdlantsku poskytlo jeho nezaměnitelný charakter (více viz. Chaloupský, Králík, Nývlt).

Oblast Frýdlantska je úzce vázána k Libereckému kraji, jehoţ je součástí.

Frýdlantsko si nelze představit jako území naprosto oddělené od bezprostředního okolí. Jizerské hory, Ještědsko-kozákovský hřbet, ale i Ţitavská pánev, to vše jsou geomorfologické celky, které se nacházejí v bezprostředním kontaktu s Frýdlantskou pahorkatinou. Jizerské hory s Ještědsko-kozákovským hřbetem tvoří přirozenou hranici na jihu i východě území. Dle (Poštolka, 2002, s. 9) se na západní hranici Frýdlantské pahorkatiny vyskytuje horopisný celek Ţitavské pánve (zaujímá větší část území v Polsku a Německu). Tvoří tak zčásti přirozenou státní hranici. Území Frýdlantské pahorkatiny je vymezeno jak administrativně, tak částečně přirozenou státní hranicí (západ). Severněji pokračuje Frýdlantská pahorkatina do Polska. Dominantními prvky celého regionu jsou především vyvýšené body, jeţ poskytují místní lidem dobrou orientaci v jejich ţitém prostoru a zároveň narušují mírně zvlněný charakter území.

Obrázek 1: Geomorfologické členění ČR

Pouţitý software: ESRI Data & maps 9.3.11, ESRI 2009, ESRI ArcGIS 9.3 Zdroj dat: uveden v mapovém výstupu Autor: Petr Malec, Technická univerzita

v Liberci, katedra geografie, 2012.

(14)

14

Frýdlantský výběţek přísluší z geomorfologického hlediska do Krkonošsko- jesenické subprovincie a v rámci ní do krkonošské oblasti (Demek, 1987).

Podle (Demek, 1987, s.) vyplňuje území Frýdlantského výběţku geomorfologický celek Frýdlantské pahorkatiny. V rámci krkonošské oblasti lze tento celek zařadit mezi rozlohou větší. Skládá se převáţně z hornin Krkonošsko-jizerského masivu. V oblasti dominují především osamělé čedičové a znělcové vrchy (nejvyšší Andělský vrch 572, 1 m. n. m.) Nebyly by to horopisné celky frýdlantské oblasti, kdyby místním obyvatelům nepřinášely i skryté obtíţe. Dostupnost regionu je značně ztíţena vlivem předsunuté Albrechtické vrchoviny (534 m. n. m.) a Oldřichovské hornatiny (478 m. n. m.) Zmíněné geomorfologické celky tvoří pomyslnou bariéru, kterou je Frýdlantský region oddělen od Jizerských hor. Příkré svahy, které oddělují Frýdlantskou pahorkatinu od Jizerských hor, jsou pro tyto sedla typické. Dojíţďka směrem do Frýdlantského výběţku je tak komplikována přejezdy Albrechtické a Oldřichovské hornatiny. Především v zimním období je na ţelezniční trati spojující Liberec a Frýdlant častý výskyt sněhové pokrývky. Komplikovaná údrţba ţeleznice má za následek častá zpoţdění. Ta komplikují dopravu po regionu především ţákům a studentům místních škol, často však i postarším lidem.

Obrázek 2: Geomorfologické zařazení Frýd. pahorkatiny Pouţitý software: IHMC CmapTools, Version 5.04 Zdroj dat: DEMEK, Jaromír, Peter MACKOVIČ a Břetislav BALATKA, 2006. Zeměpisný lexikon

ČR. Hory a níţiny. Vyd. 2. Editor Jaromír Demek, Peter Mackovčin. Brno:

AOPK ČR, 580 s. ISBN 80-860-6499-9.

Podle (Demek, 1987) se Frýdlantská pahorkatina rozkládá na území velkém 241 km². Se střední nadmořskou výškou 359, 4 m. n. m. se řadí k docela nevysokým horopisným celkům. Pro představu můţeme poznamenat,

(15)

15

ţe Česká republika disponuje střední nadmořskou výškou 430 m. n. m.

Dle (Poštolka, 2002, s. 9) má za sebou Frýdlantská pahorkatina svůj bouřlivý vývoj, který ji značně poznamenal. Region je tímto jednoznačně dobře zapamatovatelný a jeho nepříliš velká členitost (převáţně 300 – 400 m. n. m.

přispívá dílčím způsobem k vymezení se vůči okolním regionům (Jizerské hory, J-k hřbet). Podle (Nývlt, 1998, s. 445) se reliéf Frýdlantského výběţku specificky proměnil ve starších čtvrtohorách.

Území Frýdlantska můţeme dle (Růţičková et.al., 2003) označit jako periglaciální oblast (území ovlivněné ledovci). Periglaciální oblast Frýdlantska se rozprostírala mezi severoevropským kontinentálním ledovcem a horským ledovcem, jenţ pokrýval Alpy. Geomorfologické výzkumy z padesátých let nepotvrdily čtvrtohorní přítomnost ledovce na území Čech (Králík, 1989).

Tuto hypotézu se později podařilo zpochybnit dvěma českým geologům (Macoun, Králík) a dokázat tak, ţe Frýdlantská pahorkatina skutečně byla zasaţena ledovcem jak elsterském, tak i sálském období. Podle (Nývlt, 1998, s. 445) zajišťovala spojení ledovcových mas se hřbety především sedla.

V případě spojení Jizerských hor s Frýdlantskou pahorkatinou hrálo důleţitou roli především Oldřichovské sedlo – 478 m.n.m. (Králík, 1989).

Za významný jev povaţuje (Králík, 1989) zásah ledovce přes Oldřichovské sedlo do povodí Jeřice za pomocí glacifluviálních písků pod sedlem. Elsterské zalednění zasáhlo území Frýdlantského výběţku dvěma postupy (Nývlt, 1998, s. 454), avšak rozsah sálského zalednění byl na území Frýdlantska daleko menší.

Území Frýdlantska se v sálském období formovalo především pod vlivem staršího sálského ledovce. Například (Králík, 1989) tvrdí, ţe právě v této době pokryl ledovec prakticky celý Frýdlantský výběţek a postupně tak zasahoval směrem k úpatí Jizerských hor. Mladosálský ledovec nezasáhl Frýdlantský výběţek s vyjímkou Horní Řásnice a Černous (Králík, 1989). Sníţeniny ledovce byly postupně zaplněny aţ 30 metrů silnými nánosy písků a štěrkopísků (glacifluviálními sedimenty). Tyto sedimenty se vyskytují především podél severního svahu Jizerských hor a také podél polské hranice (Králík, 1989).

Postupnou erozí jsou písky odnášeny. (Chaloupský, 1989, s. 208 a Mackovčin, 2002, s.) popisuje, ţe jedná se o glacigenní loţiská hrubých štěrků a písků, které původem pocházejí ze severních částí evropského kontinentu, např.

skandinávské ţuly nebo pazourky. Je zapotřebí zmínit, ţe čtvrtohorní písky jsou na Frýdlantsku nadále těţeny pro stavební účely (ročenka Česká geologická sluţba, 1999) Vykrývají tak alespoň částečně nedostatek pracovních sil v regionu. Mezi taková početná těţební místa se dle (Chaloupský, 1989, s. 209) řadí Předlánce, Pertoltice, Frýdlant, Raspenava atd. Příkladem mohou být firmy jako Recyklace-štěrkovna Frýdlant s. r. o., Tarmac-Severokámen a. s. Na reliéfu

(16)

16

Frýdlantského výběţku tedy v průběhu času dochází ke změnám, které nemají zanedbatelný charakter. Dle (Poštolka, 2002, s. 9) docházelo na Frýdlantsku především vlivem říční eroze k uvolňování zanesených čtvrtohorních údolí (obnaţování reliéfu). Tímto procesem vznikaly zcela nové řícní terasy.

Podle (Demek, 1987) se za nejvyšší vrchol Frýdlantska povaţuje hora Smrk (1 124 m. n. m.). Naopak nejníţeji poloţeným místem je hladina řeky Smědé ve Vsi na hranici s Polskem (204 m. n. m.) Na uvedených výškových poměrech lze spatřit obrovský rozdíl v řádu stovek metrů, který je na výškové zvyklosti našeho horstva ne tak obvyklý.

Geomorfologické tvary typické pro Frýdlantsko

Dle (Sedláček, 2006, s. 3) dokazují přítomnost ledovce na našem území vedle glacigenních sedimentů také morfologické tvary. Morfologickou strukturou se dají tvary nazvat jako protáhlé právě ve směru postupu ledovce. Jedná se především o oblíky, exarační plošiny, subglaciální koryta a nunataky.

Geomorfologické zvláštnosti Frýdlantského výběţku (Poštolka, 2002, s. 10) Pohanské kameny

Tento zajímavý geomorfologický útvar se nachází na návrší nad Višňovou.

Jedná se o skupinu mohutných balvanů pocházejících z rumburské ţuly.

Na vrcholcích balvanů jsou nehluboké skalní mísy, povaţované ještě koncem 19.

století za lidský výtvor. Původně se usuzovalo, ţe jde o pohanské obětiště (Hrady.cz, 2007, [online]). Dle (Český rozhlas sever, 2003, [online]) se na kamenech konávaly starogermánské slavnosti slunovratu. Archeologové zde objevili úlomky kamenných sekyr, broušené kameny a nástroje pocházející z pozdní doby kamenné. S pohanskými kameny je v okolí spojena řada pověr, např. „O zlatém pokladu― či „O ďáblově kočáru― (Hrady.cz, 2007, [online]).

Kodešova skála

Najdeme ji na místě čedičového odkryvu v Heřmanicích. Lomová stěna, její nejzajímavější část, se vyznačuje pozoruhodným vějířovitým uspořádáním čedičových sloupků. Útvar tak vznikal značně sloţitě. Skalní útvar byl pojmenován podle frýdlantského učitele Otakara Kodeše, který byl na tomto místě zastřelen v předválečných letech (1938) příslušníkem sudetoněmeckého vojenského oddílu. (Má vlast, 2007, [online]).

Skála Kukaň

Zástupce skalních mís leţí na katastrálním území obce Raspenava. Jedná se o jednu z největších mís v Jizerských horách. Podle (Časopis Krkonoše- Jizerské hory, 2004, [online]) se jedná o oválnou nebo kruhovou prohlubeň na vodorovné, nebo mírně nakloněné skalní ploše. Skála se v minulých

(17)

17

tisíciletích odtrhla a částečně převrátila, proto připomíná na venkově dříve pouţívaný košík pro slepice — kukaň (Časopis Krkonoše-Jizerské hory, 2004, [online]).

Bílá skála u Srbské

Přírodní památka (1997) u obce Srbská. Denudací vypreparovaná valová ţíla křemene. Jedná se o pozůstatek výplně tektonické pukliny. Křemenná ţíla dlouhá asi 150 m, na nejvyšším místě vysoká 20 m (Hrady.cz, 2007, [online]).

4.1.2 Vliv klimatu na Frýdlantský výběžek

Na klimatické poměry Frýdlantska působí řada okolních vlivů, které nejdou při podnebné charakteristice zcela přehlédnout. Svou vůdčí roli zde do značné míry sehrává pro Frýdlantsko tolik typická nezvyklá poloha v rámci libereckého kraje. Oblast Frýdlantska je periferií Libereckého kraje, jenţ je poloţená z celého kraje poloţená nejseverněji. Příkladovým územím pro posouzení klimatu v Libereckém kraji však není z důvodu její klimatické jedinečnosti (vyšší průměrné teploty vzduchy atd., viz. níţe). Podle (Quitt, 1971) ovlivňuje podnebí Liberecka především nadmořská výška jednotlivých míst a s ní dílčím způsobem světová orientace hlavních hřbetů hor ze severozápadu na jihovýchod, tedy přesně ve směru proudění vzduchu.

Celý liberecký region spadá dle (Quitt, 1971) do mírně teplé (MT) a chladné (CH) klimatické oblasti. Rozhodujícím činitelem je zde především pestrost tvarů a pokryvu zemského povrchu a velká rozdílnost nadmořských výšek v regionu.

Západní a jiţní části kraje se nacházejí v mírně teplé klimatické oblasti (Quitt, 1971). Do této klimatické oblasti spadá Frýdlantský výběţek. Západní oblasti frýdlantského regionu můţeme popsat jako daleko teplejší neţli ty, jeţ jsou poloţené východněji. To se týká nejen teploty, ale i méně četných sráţek či slabší sněhové pokrývky.

Frýdlantská pahorkatina se trendu velkých sráţek Jizerských hor na řadě míst vymyká. Například (Poštolka, 2002, s. 11) tvrdí, ţe jsou pro frýdlantský region typické sráţky, které narůstají se zvedající se nadmořskou výškou od západu k východu. Dlouhodobý celoroční úhrn tento fakt jenom potvrzuje.

Např. na Smrku spadne více neţ 1470 mm sráţek/rok, zatímco ve Frýdlantu 800 mm sráţek/rok. Připomeňme si, ţe výškový rozdíl mezi oběma místy je 834 výškových metrů na malé ploše Frýdlantského výběţku. Pokud bychom měli charakterizovat nejdeštivější měsíc v dlouhodobém průměru, pak jím podle (Poštolka, 2002, s. 12) bude červenec. Naopak nejméně sráţek spadá na území Frýdlantska v únoru a březnu. Významnější dešťový úhrn se ve frýdlantské oblasti koncentruje především v oblasti Horní Smědé, Horní Kamenice a v okolí Smrku (Poštolka, 2002, s. 11).

(18)

18

Obrázek 3: Roční sráţkový úhrn v mm

Pouţitý software: graf Microsoft Excel 2007 Zdroj dat: MACKOVČIN, Peter, Miroslav SEDLÁČEK a Jaromíra KUNCOVÁ, 2002. Chráněná území ČR. Liberecko. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 331 s.

ISBN 80-860-6443-3.

Frýdlantský výběţek proto můţeme dle (Quitt, 1971) rozdělit na dvě klimaticky odlišné oblasti. Západ území (Frýdlant, Višňová, Černousy) má dlouhé a teplé léto a krátkou a mírně suchou zimu. Diference mezi západem a východem je zvláště patrná, zjistíme-li, ţe na východě Frýd. výběţku (Nové Město pod Smrkem, Jindřichovice pod Smrkem, Horní Řásnice) panuje krátké léto, jeţ bývá mírně teplé a dosti vlhké, a dlouhá zima, která je chladná a na sráţky více bohatá.

Obrázek 4: Průměrná červencová a lednová teplota ve stupních Celsia Pouţitý software: Microsoft Excel 2007 Zdroj dat: MACKOVČIN, Peter, Miroslav SEDLÁČEK a Jaromíra KUNCOVÁ, 2002. Chráněná území ČR.

Liberecko. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 331 s. ISBN 80-860-6443-3.

(19)

19

Obrázek 5: Průměrná červencová a lednová teplota ve stupních Celsia Pouţitý software: Microsoft Excel 2007 Zdroj dat: MACKOVČIN, Peter, Miroslav SEDLÁČEK a Jaromíra KUNCOVÁ, 2002. Chráněná území ČR.

Liberecko. Vyd. 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 331 s. ISBN 80-860-6443-3.

Výrazné rozdíly se podle (Poštolka, 2002, s. 12) objevují v místech s různou sněhovou pokrývkou. Rozdíl je zvláště kontrastní při porovnání dvou větších měst Frýdlantského výběţku. Zatímco v Novém Městě pod Smrkem se sníh drţí v průměru 89 dní v roce, ve Frýdlantě je tomu jinak. Délka sněhové pokrývky pro obyvatele představuje kratší dobu – pouhých 47 dnů v roce. Na porovnání je dobře patrný kontrast východní (Nové Město pod Smrkem) a západní (Frýdlant) poloviny oblasti Frýdlantska.

Vskutku kouzelné prozaické připodobnění přidává k tematice větrů na Frýdlantsku Miloslav Nevrlý (Nevrlý, 1996, s. 317). Neváhá připodobnit teplé větry od jihu k alpským fénům ve Švýcarsku. Jarní měsíce byly a jsou prosyceny radostí z příchodu březnových teplých větrů, cituji „I u nás někdy vanou březnovými horami hebké a mámivé větry, tělo otvírají a slzy do očí vhánějí.

Letět!“ (Nevrlý, 1996, s. 317). Frýdlantskem v tu dobu vládne radost, ţe zima pomalu kráčí pryč a přichází tolik touţené jaro s rozkvetlou přírodou, prosycenou barvami všeho ţivého. Zvláště intenzivně proţívají jarní období obyvatelé Hejnic. Ve vzduchu cítí teplý vítr ţenoucí se z jiţní strany.

Říkají mu po svém – „Hejničák― (Vagai, 2009, s. 10).

Kaţdodenní ţivot místních obyvatel Frýdlantského výběţku ovlivňuje také teplota vzduchu. Západní části Liberecka jsou podnebně teplejší neţ ty východněji poloţené. Kupříkladu (Poštolka, 2002, s. 12) uvádí, ţe průměrná roční teplota ve Frýdlantě činí 8,2 °C. Pro srovnání disponuje stejnou průměrnou teplotou např. severomoravská Opava. Frýdlantský výběţek postihují také časté

(20)

20

velkoplošné inverze (Mackovčin, 2002, s. 31). Mají za příčinu zhoršené rozptylové podmínky, nízké teploty a četné mlhy. Nejvyšší průměrné roční teploty se podle (Quitt, 1971) vyskytují v oblasti mezi Hrádkem nad Nisou a Frýdlantem.

Obrázek 6: Klimatické oblasti Frýdlantska

Podnebí Libereckého kraje tedy poskytuje obyvatelům výrazně rozdílné podmínky pro ţivot v oblasti. Vliv přírodních faktorů nepochybně působí na celou řadu sloţek, počínaje úrodným zemědělstvím v oblasti, konče přírodními hrozbami, jako jsou povodně. Klimatické rozdíly Frýdlantska jsou vskutku subjektivně snadno pocítitelné. Například (Poštolka, 2002, s. 12) tvrdí, ţe lze i mezi tak blízkými místy, jako jsou Frýdlant, Hejnice a Nové Město pod Smrkem, najít velké klimatické rozdíly. Příkladem je Smrk či vrcholy Jizerských hor. Zmíněné oblasti oplývají deštivým, velmi krátkým a relativně chladným létem. Naopak zima zde bývá nebývale drsná. Severní okraj Frýdlantské pahorkatiny je popisován jako níţinatá oblast s dlouhým a jednoznačně teplým létem. Zima je zde krátká a povětšinou mírná. Obyvatelé severního okraje Frýdlantského výběţku tak mají daleko lepší klimatické podmínky pro rozvoj zemědělství. Sepětí s přírodou je v těchto oblastech určujícím faktorem ţivota. Menší výškovou členitost oblasti oproti Jizerským horám tak nahrazují pozitiva ţití v oblasti s menšími sráţkovými úhrny. Teplotní průměry Frýdlantu a Liberce se významně liší. Zatímco na Frýdlantsku

(21)

21

je průměrná roční teplota vysoká (aţ 8,2 °C), v Liberci je tomu přesně naopak (7,2 ˚C).

4.1.3 Hydrologická charakteristika Frýdlantského výběžku

Obrázek 7: Povodí Frýdlantska

Hydrologická síť Frýdlantského výběţku je svým charakterem rozmanitá (jedno z nejvodnatějších povodí ČR v relativní řádovosti apod.). Frýdlantsko je hydrologicky specifické především blízkým rozvodím mezi Severním a Baltským mořem. Oblast Frýdlantska je celá odvodňována do Baltského moře.

Z České republiky tomuto úmoří podle (Vlček, 1984) patří území o velikosti 880 km². Říční síť odtékající směrem z Jizerských hor na sever ČR (Frýdlantsko) mají velký spád a rychlejší povrchový odtok vody (Anděl, 2002, s. 10) Posiluje to však intenzitu hloubkové a zpětné eroze v říčních korytech na území Frýdlantska.

Velikánem mezi jednotlivými toky v oblasti je bezpochyby řeka Smědá.

Dle (Poštolka, 2002, s. 10) polsky Witka, německy označovaná jako Wittig.

Řeka náleţí do povodí Odry. Za paradoxní situaci můţeme povaţovat, ţe o říční toky Frýdlantska pečuje povodí Labe (Povodí Labe, 2009, [online]) I přesto, ţe říční síť Frýdlantského regionu spadá do jiţ zmíněného povodí Odry. Úmořím je pro Smědou Baltské moře. Na území České republiky má Smědá délku celých 45,9 km (Vlček, 1984). V této délce toku překonává převýšení celých 800 m.

Její povodí zabírá 273,8 km². Průměrný spád řeky můţeme v horní části koryta řeky charakterizovat jako značný (poměr 1:11 hovoří za vše). Řeka Smědá svým

(22)

22

tokem podle (Mackovčin, 2002, s. 35) odvodňuje celý Frýdlantský výběţek a také severní svahy Jizerských hor. Řeka pramení na poměry Frýdlantska ve velké nadmořské výšce. První náznaky koryta řeky Smědá lze spatřit v rašeliništích mezi Smědavskou horou a Jizerou (Poštolka, 2002, s. 10).

V těchto místech pramení jako tzv. Bílá Smědá. Pravostranným přítokem je řece dle (Poštolka, 2002, s. 10) Černá Smědá, stékající od Černých jezírek.

Posledním přítokem, jenţ je opět pravostranný je Hnědá Smědá, pramenící na louce U Studánky. Do hlavního toku oblasti však ústí i řada dalších přítoků (Vlček, 1984). Z levé strany jsou to Sloupský potok a Černý potok, zprava zejména Řásnice, Lomnice a blízký Bulovský potok. Do Luţické Nisy přitéká významný vodní tok v Polsku, asi dva kilometry za státní hranicí.

Svou délkou a povodím není Smědá příliš velká, přesto ji (Poštolka, 2002, s. 10) zařazuje mezi nejvodnatější povodí na území ČR v relativní řádovosti (Strahler, upraveno Jeníček, 2011 [online]). Ročně spadne na povodí Smědé v průměru 1 180 mm sráţek, z nichţ průměr odtoku přesahuje více neţ polovinu jejich spadu. Průměrný specifický odtok řeky činí celých 23 l/vteřinu (Vlček, 1984) Tímto údajem se řadí k nejvodnatějším povodím na území Čech.

Pro srovnání můţeme uvést, ţe řeka Jizera na území Libereckého kraje disponuje prům. specifickým odtokem 10,9 l/vteřinu.

Průměrný roční průtok řeky Smědé je na poměry ČR zcela jedinečný.

Například (Poštolka, 2002, s. 10) tvrdí, ţe se při jednoleté vodě dokáţe řeka ve Frýdlantě dostat aţ na 18x větší hodnotu. Průtok řeky při stoleté vodě činí aţ 306 m³/s! Tak vysoký údaj značí jediné. Frýdlantský region měl, má a v budoucnu nejspíše bude mít problémy s velkou záplavovou vodou na jeho území. K výskytu objemem velkých průtoků dochází podle (Poštolka, 2002, s. 10) především po vydatných lijácích, které oblast trápí především v letních měsících (květen, červenec a srpen).

Průměrně hladiny celé Frýdlantské pahorkatiny se dle (Mackovčin, 2002, s. 38) zvedají březnu a dubnu, naopak nejniţší stavy říční sítě region zaznamenává v září a listopadu. Území Frýdlantského regionu však nepokrývá pouze řeka Smědá, byť je svou délkou i povodím největší. Zmíníme proto pár příkladů menších vodních toků Frýdlatska. Řeka Řásnice pramení ve výšce 442 m. n. m (Vlček, 1984) na svazích Vyhlídky. Postupně se vlévá do Smědé ve Frýdlantě, kde znásobuje její uţ tak silný tok. Mírný spád má za příčinu časté rozlévání Řásnice především v jarním období. Řeka Řásnice je po celý rok pstruhovou vodou. Pod Andělským vrchem pramení Jindřichovický (Dětřichovický) potok (Poštolka, 2002, s. 11). Je známý svým zajímavým jevem, jelikoţ v průběhu toku dvakrát mění svůj směr zcela neobvyklým způsobem.

Státní hranice s Polskem se dotýká u Srbské v nadmořské výšce 270 m.n.m.

(23)

23

Dalším z mnoha přítoků řeky Smědé je Bulovský potok. Pramen lze nalézt východně od Bulovky v nadmořské výšce 432 m.n.m. Do Smědé ústí zprava u obce Višňová. Plochou povodí 40, 1 km² a délkou toku 13,23 km se řadí k větším přítokům nejvodnatější řeky regionu.

Obyvatelé Frýdlantského výběţku jsou v posledních desetiletích suţováni pravidelnými povodněmi. Povodeň se dle (VÚV TGM, 2009, [online]) charakterizuje jako fáze hydrologického reţimu vodního toku, která je typická krátkodobým zvýšením průtoků a vodních stavů řeky.

Zvedající se hladiny řek Smědé či Řásnice způsobují podle (VÚV TGM, 2009, [online]) krátkodobé srážky velké intenzity. V průběhu několika málo hodin často spadne i přes 100 mm /m³ srážek. Jedná se o přívalové povodně, které mají za příčinu extrémní přívalové dešťové srážky (srpen 2010 – Frýdlantsko).

Dle (VÚV TGM, 2009, [online]) zasahují poměrně malé území, o to větší jsou však jejich následné dopady. Katastrofální důsledky mají tyto zvýšené hladiny řek zvláště na sklonitých vějířovitých povodních. Dle (ČHMÚ Ústí nad Labem, 2010, [online]) mají rozsáhlou povodňovou vlnu na Frýdlantsku za příčinu vydatné pramenné srážky v oblastech blízko sousedících Lužických a Jizerských hor. Dvoudenní srážkové úhrny v pramenné oblasti byly vskutku extrémní (mezi 100 až 250 mm). Povodí řeky Smědé bylo už tak nasyceno srážkami po předchozích srážkových úhrnech (ČHMÚ, 2010, [online]).

Dle (ČHMÚ, 2010, [online]) zasáhla počáteční přívalová vlna především menší povodí Sloupského a Holubího potoka. Později již byla zasažena všechna povodí Smědé s tím, že hlavní centrum srážkové činnosti se nacházelo blízko Hejnic (ČHMÚ, 2010, [online]). Už tak těžce zkoušený region dostal další ránu.

Tentokrát se nejednalo o zaměstnanost, dojížďku či sociální konflikty. Místní obyvatele vyzkoušela příroda. Přihlásila se o slovo hlasitě, bez varování.

Zanechala za obrovské škody na majetku a lidských životech. Povodně však přinesly jistou soudržnost regionu v krizových situacích. Řeky se vrátily do původních koryt. Lidé žijící v těsné blízkosti řeky Smědé, Řásnice, Bulovského potoka atd. jsou si více vědomi možných rizik více než kdy dříve.

Život v záplavové oblasti tak bývá sužován oprávněnými obavami o životy blízkých i hmotné statky, jež byly rozvíjeny generačně po desetiletích.

Tabulka 1: Sráţková situace na území Frýdlantska

01-24]. Dostupné z: <http://www.chmuul.org/aktuality/2010-08-povodne/>.

(24)

24

Srážková situace - Frýdlantské 7. 8. 2010 v porovnání s nejvyššími a dlouhodob. úhrny srážek

Stanice

Denní úhrn

srážek (mm) Dosavadní nejvyšší denní úhrn srážek

Dlouhodobý průměrný srpnový úhrn srážek (mm)

7. 8. 2010

Úhrn (mm)

Datum

výskytu normál

Hejnice 179 137,1 13. 8. 2002 112,6

Mníšek, Fojtka 160 141,6 3. 7. 1958 103,7 Nové M. p.

Smrkem 138,2 134 13. 8. 2002 113,1

Chrastava 135,5 81 13. 8. 2002 77,7

4.1.4 Stručný přehled geologie oblasti

Území Frýdlantského výběţku je charakteristické střetem několikera dílčích geologických jednotek (Honsa, 2002, s. 4) v rámci velké Krkonošsko-jizerské jednotky. Například (Mísař, 1969, s. 44) charakterizuje K-j jednotku jako oblast, kde jsou na poměrně malém území směstnány geologické formace různého stáří (proterozoikum, ordovik, silu, devon, spodní karbon). Frýdlantská pahorkatina je dle (Němeček, 1983, s. 40) sloţena z hornin luţického a jizersko- krkonošského plutonu, kterými ojediněle pronikají horniny z fáze mladých třetihor. Oblast Frýdlantska dle (Chaloupský, 1989, s. 13) spadá do nejseverněji poloţené jednotky Českého masivu, tzv. Lugické oblasti (Lugikum). Lugická oblast se dále dělí na menší geologické jednotky. V případě Frýdlantské pahorkatiny se přesněji jedná o střet tří: krkonošsko-jizerského krystalinika, ţulového masivu a luţického granitoidního masivu (Honsa, 2002, s. 4).

Dominantní část Frýdlantska představuje Jizerské krystalinikum.

Dle (Chaloupský, 1989, s. 13) se jedná o souvislý pás na severním a severozápadním obvodu krkonošsko-jizerského masivu, jenţ je dle (Mísař, 1969, s. 20) centrem a jednoznačně nejdůleţitější částí západosudetské oblasti. Struktura horninového podloţí výběţku je dle (Chaloupský, 1989, s. 15) poznamenána všemi orogenními (vrásnitými) etapami historie Českého masivu.

Pro naše potřeby bude důleţité dále se drţet Jizerského krystalinika. V něm můţeme dle (Mísař, 1969, s. 45) rozlišit hlavní skupiny hornin: ortoruly, svory, vápence, erlány. Avšak plošně největší zastoupení mají ortoruly – kaledonské stáří (Mísař, 1969, s. 45). Druhou největší skupinu hornin představují svory a fylity. Horniny Frýdlantska jsou původně předordovického stáří.

V rámci Libereckého kraje se Frýdlantský výběţek vyznačuje svou bohatostí na surovinové zdroje v podloţí. Značný význam pro region měly v dobách nedávných především ţelezné rudy u Raspenavy či naleziště cínu u Nového Města pod Smrkem. Nedaleko Chrastavy byla zase těţena měď. (Chaloupský, 1989, s. 201). Četná jsou na Frýdlantsku také loţiska jílů. Jde o loţiska v oblasti

(25)

25

Višňová-Poustka a Pertoltice. Dle (Chaloupský, 1989, s. 205) jde o zásoby, které budou moci být vyuţity v budoucnu.

4.1.5 Pedologie

Půdní fond Frýdlantského výběţku je úzce vázán na geomorfologii a geologii oblasti (Mackovčin, 2002, s. 39). Pedologicky tedy byla oblast Frýdlantska formována především v bouřlivém mladším i starším čtvrtohorním období (pleistocén a holocén). Například (Němeček, 1983, s. 75) povaţuje za prvořadý půdotvorný činitel podnebí. Půdní fond je tak přímo vázán na mnoţství sráţek a tepla. Příčinou změny podnebí u nás je především nadmořská výška.

Má za následek jednoznačnou rozmanitost půdního profilu na Frýdlantsku.

Území Frýdlantské pahorkatiny se tak při pohledu na půdní mapu Frýdlantska dělí na dvě pomyslné části. Západní oblasti vyplňují především pseudogleje, zatímco ve východněji poloţeném území (teplotně chladnější) hrají daleko větší roli méně kvalitní kambizemě. Moţnosti vyuţití půd pro obyvatele Frýdlantska tak nejsou příliš velké. Úrodné černozemě jsou daleko vzdáleny (nejblíţe Polabí). Lidem z východních částí Frýdlantského výběţku tak nezbývá, neţ se spoléhat na málo kvalitní kambizemě. Další vyuţití půdy v novém tisíciletí tak směřuje především k ekoturistice, či chovu ovcí a dobytka.

Půdní pokryv trpí především neustávající antropogenní činností. Nejinak je tomu i u půdního fondu Frýdlantské pahorkatiny. Lze však říci, ţe rozsah škod bude pravděpodobně menší, neţli je tomu u velkých center kraje.

Podle (Mackovčin, 2002, s. 40) jsou pseudogleje typickým půdním podloţím pro níţinaté oblasti a pahorkatiny ve Frýdlantském výběţku (oblast kolem Frýdlantu, Perltoltic). Charakteristickou vlastnosti pseudoglejových půd je dle (Ministerstvo zemědělství, 1998, [online]) středně těţká aţ lehčí zrnitost a sklon k převlhčení půdy. Tzv. „modální pseudogleje― na Frýdlantsku mohou podle (Němeček, 1983, s. 87) pocházet z prachovic či štěrkovitých sedimentů.

Oblasti disponující vyšší nadmořskou výškou (Nové Město pod Smrkem či Jindřichovice pod Smrkem) jsou dle (Mackovčin, 2002, s. 41) charakterizovány půdním fondem bohatým na kambizemě. Jedná se o typ půd, který je charakterizován jako středně těţký a dobře zásobený vláhou (Ministerstvo zemědělství, 1998, [online]).

(26)

26

4.2 Socioekonomická charakteristika frýdlantského výběžku

Obrázek 8: Administrativní členění Libereckého kraje

v Liberci, katedra geografie, 2012.

4.2.1 Historické populační změny na Frýdlantsku

Nelehká dostupnost Frýdlantského výběţku v pomyslném závětří Jizerských hor sehrála svou nemalou roli při osídlování této oblasti. Podle (Krámská, 2002, s. 19) se Frýdlantsko v nejstarší hradištní době mohlo chlubit slovanským osídlením. To potvrzují názvy vesnic jako Saň, Loučná, Háj, Předlánce, Černousy. Vedle Slovanů však na území Frýdlantska pobývali také Luţičtí Srbové, kteří se řídili čistě německými zvyky. Pro dobré pochopení místy překotného populačního vývoje Frýdlantska se čas od času zastavíme u historických momentů oblasti, které měly na jeho utváření nemalý vliv.

Frýdlantsko se svým vývojem příliš neodlišuje od sousedních severních pohraničních oblastí České republiky. Stále a pořád jde o bývalé Sudety, tedy kraj poznamenaný překotnými změnami zejména ve válečných letech, které se podepsaly do rázu oblasti nemalým způsobem. Oblast Frýdlantska tvoří především lidé, jejich tradice, zvyky a schopnost přizpůsobení se ţivotu v oblasti, která byla často předmětem sváru různých národnostních stran.

Jednoznačně největším zásahem do populačního vývoje Frýdlantska byl dle (Karpaš, 2002, s. 150) odsun německé části obyvatelstva. K poválečnému opuštění Frýdlantského výběţku bylo v roce 1945 donuceno aţ 99 % původního německého obyvatelstva (Karpaš, 2002, s. 151). Tato a podobné historické události sehrály ve vývoji Frýdlantska velkou roli.

(27)

27

V populačním vývoji oblasti byla důleţitým mezníkem především průmyslová revoluce v druhé polovině 19. století. Rozvoj průmyslových závodů tak na Frýdlantsku nabral spád. Dle (Melanová, 2002, s. 90) byl určujícím odvětvím oblasti především textilní průmysl. Jde o nijak překvapivou zprávu, vezmeme-li v potaz, ţe textilní a sklářský průmysl má na Liberecku odedávna velkou tradici. Moderní technologie výroby tak dle (Melanová, 2002, s. 90) zapříčinily vznik nových míst v průmyslových závodech, a tedy i stěhování obyvatelstva na Frýdlantsko (tzv. tovární dělnictvo). Liebig, Kramář, Siegmund, to vše jsou jména továrníků, kteří přispěli k rozvoji oblasti za dob průmyslové revoluce. Vznik ţeleznice coby významné ikony průmyslové revoluce probíhal pozvolna (Melanová, 2002, s. 91). Pro obyvatelstvo i podniky tolik potřebná trať poskytující spojení z Liberce do Frýdlantu vznikla dle (Melanová, 2002, s. 91) aţ v třetí čtvrtině 19. století. Nové koleje tak poskytovaly moţnosti dalšího průmyslového rozkvětu oblasti. Překotné hospodářské změny způsobily odliv zaměstnanců z primárního sektoru, tedy zemědělství. Například (Melanová, 2002, s. 91) tvrdí, ţe průmyslová revoluce se tvrdou ranou dotkla především drobných ţivnostníků a venkovských vrstev, které byly na výkonu zemědělského sektoru závislé.

Jak uţ bylo zmíněno, do populačního vývoje zasáhly výrazně dvě světové války. Ta první v roce 1914—1918 znamenala pro Frýdlantsko velký odliv původem německého obyvatelstva (můţu) na bojiště. Dle (Brunclík, 2002, s. 112) narukovalo do armády přes 10 000 muţů. Šlo tedy o necelou polovinu tehdejší populace! Obyvatelé rychle přišli o svá zaměstnání, nebo byli přesunuti do nově vzniklých odvětví výroby válečného průmyslu, který zásoboval armády Německa a Rakouska-Uherska. Z původních 11 000 lidí zaměstnaných v předválečných průmyslových závodech tak zbyla podle (Brunclík, 2002, s. 113) ve válečných letech pouhá třetina. Poválečné roky způsobily jiţ tak těţce zkoušenému obyvatelstvu Frýdlantska nemalou ránu. Období mezi první a druhou světovou válkou přineslo průmyslovou stagnaci s odlivem práceschopného obyvatelstva v důsledku nedostatku pracovních míst v textilním průmyslu. Své při tom dle (Brunclík, 2002, s. 116) sehrála tvrdá textilní konkurence v zahraničí. Na oblast Frýdlantska dolehla ve 30. letech 20. století také světová hospodářská krize či podřízení se německé populační většině.

Hospodářská krize měla dle (Brunclík, 2002, s. 125) hluboký dopad na textilní výrobu, ale i další odvětví (stavebnictví, dřevozpracující závody). Dělníci byli hromadně propouštěni, na Frýdlantsku byly uzavřeny desítky továren. Rozdíly mezi vnitrozemím země a pohraničním Frýdlantskem se nadále zvětšovaly.

Kdo v těchto těţkých časech mohl odejít, směřoval za těţkým a strojírenským průmyslem ve vnitrozemí, jenţ byl široce podporován státem (Brunclík, 2002,

(28)

28

125 s.). Mnoha odborníky bylo Frýdlantsko přirovnáno k „průmyslovému hřbitovu― (Brunclík, 2002, 126 s.). Populační struktura obyvatelstva v časech druhé světové války nebyla pro Čechy příznivá. Německé obyvatelstvo na Liberecku hrálo prim. Mnichovská dohoda z 29. září 1938 znamenalo pro Frýdlantsko jediné – připadlo celé Německu. (Biman, 2002, 136 s.).

Obyvatelstvo podléhalo perzekucím z německé strany.

Kapitulace Německa na konci druhé světové války přinesla mnoha lidem tolik vytouţenou úlevu. Počet českých obyvatel byl však kvůli odsunu Němců rekordně nízký. Sloţení obyvatelstva se podle (Karpaš, 2002, s. 148) měnilo ze dne na den. Oblastí se rozmáhalo dosídlování, které znamenalo příchod osídlenců ze Semilska, Skutečska, ale i polské strany (Karpaš, 2002, 154 s.).

Padesátá léta minulého století se vyznačovala pro region plánovaným dosídlením ze strany státu. Do regionu přicházely další rodiny i z dalekých oblastí (Slovensko, Zlínsko ) na základě státních pobídek zacílených na primární sektor (zemědělská druţstva). V srpnu 1968 přišla řada lidí o optimistické naděje na skutečnou samosprávu. Rozvoj bytové výstavby byl obohacen o typickou sídlištní zástavbu. Občanská vybavenost tak v regionu měla stoupající tendenci (Karpaš, 2002, s. 177).

Osmdesátá léta se dle (Karpaš, 2002, s. 177) nesla v rytmu spojování obcí v důsledku poţadované centralizace. Tak se stalo, ţe byly Kunratice připojeny k Frýdlantu, Andělka a Černousy k Višňové, Jindřichovice pod Smrkem k Novému Městu pod Smrkem apod. Frýdlantsko tvrdě postihlo pokračující sniţování populace. Nejrychleji se lidé dle (Karpaš, 2002, s. 178) vystěhovávali z neprůmyslových oblastí Frýdlantska (Andělka, Heřmanice apod.). Frýdlant tento trend nepostihl, jelikoţ plní roli centra Frýdlantska. Počátkem devadesátých let nastaly na Frýdlantsku velké společenské změny. Dle (Karpaš, 2002, 179 s.) započaly politicko-hospodářské změny na počátku devadesátých let minulého století opětovnou decentralizaci sídel (např. od Frýdlantu se odtrhly Heřmanice, Dětřichov). Obce se následně v houfu začínají sdruţovat do mikroregionů, ale také vyšších jednotek, které tvoří euroregiony (Euroregion Nisa). Obyvatelstvo Frýdlantského výběţku je do značné míry hrdé na to, ţe pochází právě z tohoto regionu. Řada mladých lidí Frýdlantska si tak v budoucnu dovede představit v rodné obci zůstat i nadále (Malec, 2011).

Nezaměstnanost Frýdlantska není zanedbatelná – říjen 2011, 13,4%

(Liberecký kraj, 2011, [online]). Na řadě míst však působí lidé, či spolky, kterým leţí osud Frýdlantska na srdci. Příkladem můţe být Místní akční skupina Mikroregionu Frýdlantsko (MASiF), či Gymnázium Frýdlant, které je doslova prolnuto pozitivním přístupem výchovy studentů k oblibě rodného Frýdlantska (Malec, 2011).

(29)

29 4.2.2 Věkové složení obyvatelstva

Graf 1: Počet obyvatel ORP Frýdlant

Pouţitý software: Microsoft Excel 2007 Zdroj dat: Veřejná databáze ČSÚ.

Český statistický úřad: veřejná databáze [online]. 2012 [cit. 2012-02-18].

Dostupné z:

<http://vdb.czso.cz/vdbvo/hledej.jsp?q_rezim=3&vo=null&q_text=Fr%C3%BD dlant&q_stranka=0>.

Věková charakteristika Frýdlantska přináší při podrobném zkoumání řadu překvapujících zjištění, které by neměly být opomenuty. V některých ohledech se vymyká trendu obecně platným v Libereckém kraji a vystupuje tak z „šedého―

průměru, ať uţ se na něj díváme pozitivně, či s rezervou. Z důvodu jasného administrativního vymezení území se budeme drţet výhradně administrativní jednotky ORP Frýdlant. Dle klasifikace územních statistických jednotek (ČSÚ, 2011, [online]) se ORP Frýdlant řadí do jednotky LAU 2, jenţ je nejmenší statistickou jednotkou klasifikace CZ-NUTS (vymezení obcí).

Graf 2: Populační struktura ORP Frýdlant podle věku

(30)

30

Český statistický úřad: veřejná databáze [online]. 2012 [cit. 2012-02-18].

Dostupné z:

<http://vdb.czso.cz/vdbvo/hledej.jsp?q_rezim=3&vo=null&q_text=Fr%C3%BD dlant&q_stranka=0>.

Věková struktura Frýdlantského výběţku je ve srovnání s Libereckým krajem značně rozdílná. Pro ORP Frýdlant hovoří především mladší věková struktura obyvatel, obrázek č. 10. Interpretace populační struktury Frýdlantska vyznívá zvláště příznivě pro obyvatele předproduktivního věku, tedy mladistvé do patnácti let. Jejich počet je statisticky větší neţ podíl počtu obyvatel postproduktivního věku (65 a více let). Jev lze částečně vysvětlit pobídkami na dosídlení oblasti po druhé světové válce a následně v 50. letech (Karpašová, 2002, s. 154). V praxi tak lze dle (Program rozvoje hosp. slab.

oblastí Lib. kraje, 2006, s. 37) vidět to, o co se marně snaţí např. Liberecký kraj, kde je tomu s podílem těchto věkových skupin zcela naopak! Za poslední čtyři roky však spatřujeme spíše regresivní trend, který oblasti Frýdlantska nepřináší co do populační struktury dobré vyhlídky. Podíl počtu obyvatel postproduktivního věku totiţ v ORP Frýdlant skokově vzrůstá, a to především v rozmezí let 2006 – 2010, viz. obrázek č. 10.

Graf 3: Přistěhovalí a vystěhovalí ORP Frýdlant

Dostupné z:

<http://vdb.czso.cz/vdbvo/hledej.jsp?q_rezim=3&vo=null&q_text=Fr%C3%BD dlant&q_stranka=0>.

Nárůstek či úbytek obyvatel stěhováním je na Frýdlantsku v konstantních číslech. Skokový úbytek obyvatel v roce 2010 můţe být dle (portál mspv.cz, 2012, [online]) způsoben rekordně vysokou mírou

(31)

31

nezaměstnanosti v ORP Frýdlant v roce 2010 (16,2 %). Jedná se především o závody na automobilové součástky, které sídlí na Frýdlantsku ve velkém počtu, stejně jako v celém Libereckém kraji. (např. TRW Frýdlant apod.).

Například (Binek, 2007, s. 16) odůvodňuje migraci v sídelním systému jako přechod od extenzivní k intenzivní fázi urbanizace míst. Města a venkov dle (Binek, 2007, s. 16) zůstávají stále propojena intenzivní migrací. Jedinečným faktorem moderní doby je však tzv. obousměrná migrace, tedy z periferie do měst a naopak.

4.2.3 Vzdělanostní situace Frýdlantska

Graf 4: Uchazeči o zaměstnání podle vzdělání ORP Frýdlant Pouţitý software: Microsoft Excel 2007 Zdroj dat: Veřejná databáze ČSÚ.

Dostupné z:

<http://vdb.czso.cz/vdbvo/hledej.jsp?q_rezim=3&vo=null&q_text=Fr%C3%BD dlant&q_stranka=0>.

Názor na vzdělání v moderní společnosti, které bezesporu vládnou informace, je jednoznačný. Čím výšší dosaţené vzdělání, tím lepší schopnost uplatnění na trhu práce (výběrové šetření pracovních sil, 2011, s. 30).

Podle (Vagai, 2009, s. 23) je však v případě Frýdlantska (oblasti postiţenou vysokou nezaměstnaností) mnohem podstatnější přímá návaznost školních institucí na pracovní trh (Střední škola lesnická a hospodářská ve Frýdlantě v Čechách). V rámci Frýdlantska je tedy daleko marginálnější otázkou jak reagovat na poptávku trhu, která je uţ tak dosti malá. Oponovat by mohli dle (Průcha, 2006, s. 49) mnozí pedagogové, kteří vidí tuze neradi, kdyţ se dítě v edukaci formuje pro potřeby pracovního trhu. Kaţdý z nás je něčím jedinečný.

V člověku proto není přirozené potlačit jeho talent za cenu moţné zaměstnanosti.

(32)

32

Na struktuře vzdělanosti obyvatel ORP Frýdlant je zvláště zaráţející podíl osob s vysokoškolským vzděláním – 3,2 % (ČSÚ, 2008, [online]). Podíl občanů se středoškolským vzděláním s maturitou se dle (ČSÚ, 2008, [online]) rok od roku zvyšuje. Srovnání s Libereckým krajem však není adekvátní, jelikoţ centrum koncentruje lidí s vyšším vzděláním automaticky prostřednictvím vyšší zaměstnanecké nabídky. Dle (Program rozvoje hosp. slab. oblastí Lib. kraje, 2006, s. 37) je tento podíl malý hlavně díky výrazně periferní poloze oblasti v rámci libereckého regionu. Takto hovoří oficiální čísla. Z hlediska perifernosti se dá „napadnout― leccos. Autor práce se bude snaţit tento oficiální pohled

„perifernosti― nabourat pohledem prostřednictvím percepce území tak, jak ho vnímají místní děti. Ty oblast Frýdlantska vidí svým úhlem pohledu – tím skutečným, teď a tady, kaţdodenně ţitým. Porozumění okolnímu sociálnímu světu je v dětském světě nezbytně důleţité. Zajišťuje nám to, ţe společně umíme interpretovat smyslově vnímatelné projevy lidské činnosti. (Berger, Luckmann;

upraveno Marada; 1999, s. 208). Lidské jednání není dle (Berger, Luckmann;

upraveno Marada; 1999, s. 208)prostou pudovou reakcí na vnější podněty, nýbrţ je vţdy vázáno na proces interpretačního vyhodnocování situace. Vyhodnocení situace za pomocí interpretace okolního prostředí vyuţívají studenti také v prostředí mentálních map. Dle (Berger, Luckmann; upraveno Marada; 1999, s. 206) člověk sám skrze institucionalizaci vlastního světa pracuje na svém

„odpřírodnění―, na své humanizaci – tj. existenční závislosti na druhé, institucionální přírodě. O to více je potěšitelné, pokud se v pracích studentů objeví percepce okolního přírodního prostředí (lesy, louky, pole), neboť jejich svět je stejně jako ten dospělý ovlivněn institucionalizací světa. Podle (Berger, Luckmann; upraveno Marada; 1999, s. 207) se v průběhu ţivota člověk nevyhne zjištění, ţe se narodil do jiţ hotového institucionalizovaného světa. Pokud by pak počítal s něčím jiným, byl by to pro něj šok, ale zároveň uklidňující osvobozující zjištění.

4.2.4 Trh práce

Často nezaslouţené spojení Frýdlantsko – periferie se promítá i do situace na trhu práce v oblasti. V dobách nedávných celá oblast těţila především z kvalitní základny textilního průmyslu, kterou dokládá široko daleko jediná Textilní fakulta v Liberci. Avšak s nástupem trţního hospodářství po listopadové revoluci na textilní odvětví dolehla především levná asijská konkurence s předností širší pracovní síly. Zemědělská druţstva procházela rozsáhlou transformací z centrálního plánování směrem k menším zemědělským usedlostem v rukou soukromníků. Podíl zaměstnanců v primárním sektoru se tak dle (výběrové šetření pracovních sil – Liberecký kraj, 2011, s. 24) nadále sniţuje a kopíruje celorepublikový trend (v Libereckém kraji 2 %). Také sekundární

(33)

33

sektor trpí značným úbytkem počtu zaměstnanců. Podle (Binek, 2007, s. 16) to souvisí s přechodem společnosti industriální ke společnosti postindustriální (informační společnost). V průběhu let 2002—2010 zaměstnanost v sekundárním průmyslu a stavebnictví klesá (výběrové šetření pracovních sil – Liberecký kraj, 2011, s. 24). Sekundární sektor na Frýdlantsku tak byl stejně jako jinde postiţen finanční krizí v roce 2009, kdy se počty pracujících rapidně sníţily – celorepublikově aţ o 120 tisíc zaměstnanců (výběrové šetření pracovních sil – Liberecký kraj, 2011, s. 24). Sektor sluţeb zaznamenává v Libereckém kraji dle (výběrové šetření pracovních sil – Liberecký kraj, 2011, s. 24) neustálý meziroční růst. Po narušení podnikatelských aktivit v zemědělství tak skýtá turistický ruch a s ním přicházející investice další moţný rozvoj oblasti. Oblast Frýdlantska by tak mohla vyuţít Keynesiánské teorie jádro-periferie.

Dle (Blaţek, 2002, s. 78) je ústředním bodem teorie existence trţní nerovnováhy a velikost poptávky po zboţí z daného regionu v ostatních oblastech.

Zboţí nemusí nabývat pouze hmotné povahy. Vyuţití turistického potenciálu, např. Frýdlantského zámku je tak nasnadě (zamýšlené vybudování přehrady u zámku).

Graf 5: Míra nezaměstnanosti ORP Frýdlant ve srovnání s vyššími celky Pouţitý software: Microsoft Excel 2007 Zdroj dat: Nezaměstnanost z územního hlediska. Integrovaný portál MSPV: Zaměstnanost [online]. 2012 [cit.

2012-02-18]. Dostupné z: <http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem>.

4.2.5 Nezaměstnanost na Frýdlantsku

Vysoká nezaměstnanost Frýdlantska je předmětem řady studií na podporu regionu, jako je Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí kraje (Program rozvoje hosp. slab. oblastí Lib. kraje, 2006). Míra nezaměstnanosti je vysoká krátkodobě i dlouhodobě. Například (Český statistický úřad: ORP Frýdlant, 2006, [online]) tvrdí, ţe oblast Frýdlantska je v rámci Libereckého

(34)

34

kraje jednoznačně nejvíce problematickou. K situaci nepřispívá nevhodná dopravní dostupnost oblasti a špatná dojíţďka za prací. Z obrázku č. 13 můţeme jednoznačně vidět, ţe ve srovnání s Libereckým krajem je celkově vyšší v řádu pěti procentních bodů. Podle kraje (Program rozvoje hosp. slab. oblastí Lib.

kraje, 2006, s. 41) dosahuje míra nezaměstnanosti v některých obcích Frýdlantska aţ 30 %! Např. dle (Program rozvoje hosp. slab. oblastí Lib. kraje, 2006, s. 41) dosahovala nezaměstnanost k 31. 3. 2006 v Horní Řásnici 29, 2 %.

Ke konci roku 2010 se o jedno místo v ORP Frýdlant ucházelo cca. 72 uchazečů!

(ČSÚ, 2011, [online]) Alarmující je především vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti, která dle (Program rozvoje hosp. slab. oblastí Lib. kraje, 2006, s. 41), ukazuje na problémový fakt, ţe se nedaří vytvářet nová pracovní místa a motivovat tak sociálně vyloučené jedince k nástupu do zaměstnání.

Oblast Frýdlantska trpí především absencí menších firem. Ty v mnoha případech dovedou vyplnit mezeru v zaměstnanosti mezi velkými průmyslovými závody a jednotlivými ţivnostníky. Stejně jako v jiných oblastech ČR se i na Frýdlantsku objevuje fenomén sezónní nezaměstnanosti (portál mspv.cz, 2012, [online]). Kupříkladu (Nejezchleb, 2008, s. 41) tvrdí, ţe je Frýdlantsko specifické velkým počtem zemědělských podniků, které přes léto podporují nárůst čísel zaměstnanosti prostřednictvím zvýšené nabídky dočasných pracovních míst. Otázka zaměstnanosti je na Frýdlantsku citlivým tématem. Za zmínku stojí především pozorovaný jev z frýdlantského gymnázia (Malec, 2011). Studenti školy prokazovali při řízených rozhovorech o percepci území jistou hrdost na zaměstnání rodičů. Zničehonic tak připomenuli to, ţe práce je na Frýdlantsku něco, čeho si je potřeba váţit. Proto byly věty typu

„Můj táta pracuje tam a tam― časté, a proto také studenti zanášeli místo výkonu práce rodičů do mentálních map obce Frýdlant (více o problematice v kapitole Interpretace mentálních map, s. 37).

4.2.6 Sídelní struktura

Sídelní struktura Frýdlantského výběţku je tvořena 18 obcemi: Bílý Potok, Bulovka, Černousy, Dětřichov, Dolní Řasnice, Frýdlant, Habartice, Hejnice, Heřmanice, Horní Řasnice, Jindřichovice pod Smrkem, Krásný Les, Kunratice, Nové Město pod Smrkem, Oldřichov v Hájích, Pertoltice, Raspenava a Višňová.

Avšak pouhé čtyři obce se mohou pyšnit statusem města. Konkrétně jsou to Frýdlant, Hejnice, Nové Město pod Smrkem a Raspenava.

Struktura sídel Frýdlantského výběţku je dle (Pešl, 2011, s. 7) ovlivněna venkovským rázem oblasti. Ve městech ţije přes 70 % obyvatel území Frýdlantska (Pešl, 2011, s. 7). Pokusit se vymezit hierarchickou strukturu sídel Frýdlantska je úkol nelehký. V oblasti fungují pouze čtyři obce se statusem města, viz. výše. Rozrůzněnost sídel podle počtu obyvatel proto nemá