./ ' yrT§ TEcHNlcrÁ l.§ '
*mfu l§tmŤmpifij*: uruvrnzrAv
LlBERclr,ffiPříjmení
a jméno řešitele:Název diplomové práce:
Recenze diplomové práce
Bc.Martina Marková
HoDNocENÍ vLIm] VAZBY TKANINY NA HODNOTU.rn.rÍ pnoDYŠNosTI
Recenzent: Ing. Iva Mertová
Zadéní diplomové práce ukládalo autorce zhodnotit vztah mezi prodyšností a strukfurou tkaniny se
zanéřenlm
zejménana vliv
vazby tkaniny,vliv
charakteru příze (staplová,multifil) a
změnu tlakového spádu. Součástí prácebylo též ověření stávajících modelů predikce prodyšnosti.V
teoretickéčásti se
studentka zabývalapopisem příslušných textilních
útvarů, tedy charakteristikami nití staplových a multifilů, dále charakíeristikami tkanin a vlivem ohybové tuhosti nitě na deformaci nitě ve tkanině.V
dalších kapitolách jsou popsány rťlzné typy porosity a tři vztahy pro predikci prodyšnosti tkanin.Experimentální
část
obsahuje charakteristikutří sad
experimentálních tkanin.U
těchtotkanin studentka naměřila plošnou hmotnost tkanin, tlouštku, ,,průměroo osnovních a útkových nití a prodyšnost. Naměřená data použila k výpočtu porosity a prodyšnosti. Experimentem
i
výpočtem získaná data di skutuj e vzhledem k v azb étm tkanin.Provedení práce
Kapitoly
teoretické části jsou přehledně alogicky
členěny, poltžiti a množství citací také zahrarični literaturyje
naprosto dostačující. Teoretická částje až na
pár drobných překlepů a drobnou nepřesnost (str.12,vzáh
3) na velmi dobré urovni.Experimentální část je velmi
rozsáůtlá.Studentka nejprve
charakterizujetři
sadyexperimentalních tkanin. První
je
sada čtvercových tkanin z polyesterové staplové příze o jemnosti 16.5tex, tkaniny se liší pouze vazbou. Druhá sadataktéž čtvercových tkanin z polyesterové staplové příze o jemnosti 40tex, tkaniny seliší
také pouze vazbou. Třetí sada experimentálních tkanin je vyrobena z multifilu ve třech vazbách a rostoucí dostavou útku.Experiment
je opět
přehledně členěn,ale
srozumitelnostzávéŇ
diskuse naměřených, případně vypočtenýchvlastností a
parametrutkanin
(charakteristikyvazby,
tloušt'ka, plošná hmotnost, porosita,..) vzhledem k prodyšnosti tkaniny je poněkud ňíženanepřítomností souhmných výsledků prodyšnostiza
standardně měřených podmínek. Tuto tabulkujsem
nenalezla ani jako přílohu této diplomové práce.V
kapitole 6.2.1 studentka ověřuje hodnoty strojoqých dostav.UváÁí, že ,sl
staploqýchtkanin se výrobci ani vjednom případě nepodařilo dosáhnout původního zéméru utkat tkaniny se
TEGHN|CKÁ UNlVERzlTA v LlBERcl i ře}!Ll|,|i1!.|i|í1:.iN!x1 , Katedra textilních technologií ; studéntská 14o2l2 | 46,| 17 Libersc ,l
§*§ffiffiffi
t i, iiío-ií{á|á|íiá-i'i*.ii.él tc e§ iíiaá l óióiě"i§ii íďš' *"^
r-t t
TECHNIcKÁ
uruvrRzrA
V LlBERclti,,llb,;,uk|,;n
Ě=*sšilylí
Wstejnou dostavou osnovy a útku. Skutečná dostava osnovy a útku se od dostavy teoretické
lišila
až o2
nitělcm,.."To
se zpravidla výrobci nikdy nepodaří neboť parametry strojové se vlivem relaxace tkaniny nepatrně zméní, a to vzhledem ke konstrukci tkaniny. Doporučuji studentce přečíst si např.kap.4 citovaného skripta prof. Kováře [9].
Dotazy a připomínlry k
práci
. vliv
vazebtkanin
studentka vyjadřuje prostřednictvímkoeficientů
vazebcFF a FyF.
V
kapitole 6.2.2 stt.42je
diskutovanvliv
vazeb na prodyšnost tkanin pomocí korelačního koeficientu. Na obr. 19 až22je
vidět jisté závislosti, vzhledem k malému počtu dat (6 a 7),byla
testovéna význannost korelačního koeficientu? Stejný ďotaz platítéž pro
korelace v dalších kapitolách, např. mezi prodyšností a tloušťkou, prodyšností a plošnou hmotnostÍ, prodyšností a porositou atd.V
kapitole 6.2.5 Průměr osnovních a útkoqýchnití
byla zjišťována orientačně deformace osnovních a útkoqfch nitizatkáním. Jaký byl počet měření a s jakou variabilitou? Za jakým účelem bylo toto zjišťovano?Zqimavých výsledků bylo dosaženo v kapitole 6.3.4 Vertikální porositana str.56. S rostoucí vertikální porositou klesá prodyšnost multifiloqých tkanin, u tkanin staplových je tento trend opačný. Nedomnívám se, že v tomto případě lze tento jev vysvětlit rostoucí dostavou útku u multiíilových tkanin, neboť zménaútkové dostavy v rámci ,,modréhoo' a,,červeného" shluku bodů na obr. 53 str.57 jistě není významná.
Kapitola 6.4 Prodyšnost obr.54 na str.59. Je zde znároména prodyšnost tkaniny ze staplové
příze ojemnosti
16,5texvzávislosti
na tlakovém spádu. Prodyšnost všech tkanin se podosažení hodnoty 800Pa dáIe nemění. Studentka tento jev vysvětluje
jakousi ,,nespolehlivostíoopřístroje. Není možné toto chování vysvětlit dosažením limitní
prodyšnostipro týo konkrétní tkaniny?
Prodyšnostnemusi
zékorutě narŮstat lineární závislostí do,,nekonečnďo.U
grafu na obr.55 až 60 doporučuji polůivat reálné měřítko na ose x.V
kapitole 6.4.2 Yypoěítaná prodyšnost autorka porovnává naměřené hodnoty prodyšnostis prodyšnostmi predikovanými dle dvou modelů. Vzhledem k tomu, že rozdily mezi modely a experimentálními hodnotami činí při tlakovém spádu 100Pa 30% až
3llYo,jsou
dle méhon6r;oru nevhodné oba modely.
Mezi
modelya
experimentem neníani
shodný trend. Při tlakovém spádu 1000Pajsou tyto
rozdíIymenší, ale nabízí se
otázkaproč
predikovat prodyšnostpři
tomto tlakovém spádu,když
standardně se měří prodyšnostpři
tlakovém spádu 100Pa?t l
TECHNrcKÁ UNlvERzlTAv L|BERcl: ::ii!iiiÝň tr];::::i:: - Katedra textilníó technol€ií tel.: +420 485 353248 |W.fr,tul.cz I lČ: 467 47 885| Dlc: cz 467 47 885
studentská 14o2l2 | 461 1 7 Liberec 1
§3xffi
,. , "rr.r']l]]::r.
TEcHNlcKÁ
uNrVERzlTA V Ll BE Rcl§akr3tatexilní
mCelkové zlndnoc ení prác e
Celkově se
studentkapostavila
ktakto
širokému experimentu dobře, diskuse k daným výsledkŮmjsou
rozsáhléa vyčerpávqící a
takéve větší míře
správné.Je vidět, že
autorka diPlomové Práne Problematice rozumío aje
si vědoma složitostiváahů
mezi konstrukcí tkaniny ajejími
vlastnostmi.Sfudentka sPlnila vŠechny
body
zadání. Proto práci doporučuji k obhajobě a hodnotímji
známkou
-výborně-
V
Liberci dne 5.6.2013Tl9,I§ÍLlTl|*!HJťlŤc|ipe&li!*irt*xtikli-Katédratextilníót€chnologiíistudgnt§ká 1&2í2l|fj117Libgíec1
d.: +420 485 353248 | W.íLfut.a | Ě: 467 47 885 | DtČ: cz 467 47 885