Technická univerzita v Liberci
FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ
Katedra: Katedra tělesné výchovy
Studijní program: B6208 Ekonomika a management Studijní obor: Management sportovní
ORGANIZACE KIN-BALLOVÉHO TURNAJE KIN-BALL CUP ZÁKUPY
ORGANIZATIONS OF KIN-BALL TOURNA- MENT KIN-BALL CUP ZÁKUPY
Bakalářská práce: 13–FP–KTV– 489
Autor: Podpis:
Nikola Melichaříková
Vedoucí práce: Mgr. Eva Hložková Konzultant:
Počet
stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh
64 9 1 9 13 9
V Liberci dne 22. 4. 2013
Čestné prohlášení
Název práce: Organizace kin-ballového turnaje Kin-ball Cup Zákupy Jméno a příjmení autora: Nikola Melichaříková
Osobní číslo: P09000666
Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změ- ně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo.
Prohlašuji, že má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým au- torským dílem.
Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autor- ských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.
Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné vý- še.
Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na zá- kladě konzultací s vedoucím bakalářské práce.
Prohlašuji, že jsem do informačního systému STAG vložila elektronickou verzi mé ba- kalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedla jsem všechny systémem požadované informace pravdivě.
V Liberci dne 22. 4. 2013
___________________________________
Nikola Melichaříková
Poděkování
Touto cestou bych ráda poděkovala Mgr. Evě Hložkové za odborné vedení a cenné rady při vytváření této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat Ing. Radku Lípovi a všem ostatním, kteří mi pomáhali s organizací turnaje Kin-ball Cup Zákupy. Největší
dík patří mé rodině za podporu a trpělivost po celou dobu mého studia.
Anotace
Bakalářská práce se zabývá organizací sportovní akce v TJ ASPV Zákupy.
Na úvod seznamuje se sportovním managementem a marketingem a se strategickým plánem při organizaci sportovní akce.
Dále se práce zaměřuje na Českou asociaci sportu pro všechny a TJ Zákupy.
Další částí práce je představení míčové hry kin-ball a Českého svazu kin-ballu. Praktic- ká část práce je věnována organizaci kin-ballového turnaje od přípravné fáze, přes sa- motný průběh turnaje až po likvidaci a hodnocení. Závěrečná část obsahuje návrhy opatření a možných zlepšení pro přípravu dalších ročníků.
Klíčová slova: Kin-ball, ČASPV, Organizace turnaje, Sportovní akce
Annotation
This bachelor thesis deals with the organization of sports events in TJ ASPV Zákupy.
At the beginning acquainted with the sports management and marketing and the strate- gic plan for the organization of sports events.
Then the work focuses on the Czech Association Sport for all and TJ Zákupy.
Another part of the work is the introduction to the ball game kin-ball and the Czech union of kin-ball.
The practical part is devoted to the organization of kin-ball tournament from the prepa- ratory phase, continuance of the tournament, through to disposal and evaluation. The final section contains proposals for action and possible improvements for the preparati- on of next year.
Keywords: Kin-ball, ČASPV, Organization of a tournament, Sports action
7
OBSAH:
ÚVOD ... 11
1 CÍLE PRÁCE ... 12
2 SPORTOVNÍ MANAGEMENT A MARKETING ... 13
2.1 Sportovní management ... 13
2.1.1 Sportovní manažer a jeho funkce a činnosti ... 13
2.1.2 Prostředí pro práci sportovního manažera ... 14
2.1.3 Občanské sdružení ... 15
2.2 Sportovní marketing ... 16
2.2.1 Model řízeného marketingu ve sportu ... 16
2.3 Organizace sportovních akcí – strategický plán ... 17
2.3.1 Obsah strategického plánu ... 17
2.3.2 SWOT analýza v organizaci sportovní akce ... 18
2.3.3 Strategický postup pro realizaci sportovní akce ... 19
2.4 Financování ve sportu ... 19
2.4.1 Porovnání financování sportu v ČR a v Evropě ... 21
3 ČASPV ... 23
3.1 ČASPV a SPV ... 23
3.2 Historie ČASPV ... 23
3.3 Současnost ... 24
3.3.1 Právní forma ... 24
3.3.2 Poslání a oblast působení ... 24
3.3.3 Úkoly ČASPV ... 25
4 TJ ASPV ZÁKUPY ... 26
4.1 Historie TJ ASPV Zákupy ... 26
4.2 TJ Zákupy ... 26
4.3 Oddíly ASPV Zákupy ... 27
4.3.1 Oddíl kin-ballu ... 27
4.4 Financování TJ ASPV Zákupy ... 27
4.4.1 Příjmy ... 27
4.4.2 Výdaje ... 28
4.4.3 Konečný stav ... 30
5 KIN-BALL ... 31
5.1 Historie ... 31
5.2 Princip hry ... 31
5.3 Vybavení ... 32
5.3.1 Hřiště ... 32
5.3.2 Technické vybavení ... 32
5.4 Výhody kin-ballu ... 33
5.5 Český svaz kin-ballu (ČSK) ... 33
8
5.6 Kin-ballové soutěže ... 33
5.7 Hrací systém ... 34
5.8 Účastníci kin-ballových soutěží ... 34
5.9 Sportovní chování ... 35
5.9.1 Výstraha ... 35
5.9.2 Malé napomenutí ... 36
5.9.3 Velké napomenutí ... 36
6 ORGANIZACE TURNAJE KIN-BALL CUP ZÁKUPY ... 37
6.1 Přípravná fáze ... 37
6.1.1 Současná situace, možnosti a směry ... 37
6.1.2 Místo a termín konání ... 37
6.1.3 Vybavení ... 37
6.1.4 Návrh rozpočtu ... 38
6.1.5 Sponzoři ... 39
6.1.6 Rozpočet ... 40
6.1.7 Pozvánky a propagace ... 41
6.1.8 Personální zajištění ... 41
6.2 Průběh turnaje ... 42
6.2.1 Příprava hrací plochy ... 42
6.2.2 Základní část ... 42
6.2.3 Finále ... 43
6.2.4 Vyhlášení výsledků a ukončení ... 44
6.3 Likvidace a hodnocení turnaje ... 44
6.3.1 Vyúčtování turnaje ... 44
6.3.2 Úklid haly ... 46
6.3.3 Reakce ... 46
6.3.4 SWOT analýza turnaje a návrhy pro další ročníky ... 47
ZÁVĚR ... 49
POUŽITÉ ZDROJE ... 51
SEZNAM PŘÍLOH ... 53
9
SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ
OBRÁZKY
Obr. 1: Model řízeného marketingu ve sportu ... 16
TABULKY Tab. 1: Činnosti manažera ve sportu ... 14
Tab. 2: Příjmy TJ Zákupy za rok 2011 ... 28
Tab. 3: Výdaje TJ Zákupy za rok 2011 ... 29
Tab. 4: Konečný rozpočet ... 40
Tab. 5: Rozpis zápasů ... 42
Tab. 6: Vrchní zapisovací listina ... 43
Tab. 7: Výsledky finálového zápasu ... 44
Tab. 8: Plánované a skutečné výdaje ... 45
Tab. 9: SWOT analýza turnaje ... 47
GRAFY Graf 1: Výdaje státního rozpočtu do oblasti sportu ... 20
Graf 2: Struktura financování sportu ... 21
Graf 3: Veřejné výdaje na sport na jednoho obyvatele v zemích EU ... 22
Graf 4: Veřejné výdaje na sport vůči HDP v zemích EU ... 22
Graf 5: Složení příjmů TJ Zákupy za rok 2011 ... 28
Graf 6: Složení výdajů TJ Zákupy za rok 2011 ... 29
Graf 7: Poměr příjmů a výdajů TJ Zákupy za rok 2011 ... 30
Graf 8: Složení výdajů ... 45
Graf 9:Podíl na pokrytí výdajů ... 45
10
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
apod. a podobně
ASPV Asociace sportu pro všechny
atd. a tak dále
cm centrimetr
č. číslo
ČASPV Česká asociace sportu pro všechny
ČOS Česká obec sokolská
ČOV Český olympijský výbor
ČR Česká republika
ČSK Český svaz kin-ballu
ČSTV Československý (resp. Český) svaz tělesné výchovy ČSZRTV Český svaz základní a rekreační tělesné výchovy
EU Evropská unie
HDP hrubý domácí produkt
KASPV Krajská asociace sportu pro všechny
Kč korun českých
m metr
MŠ mateřská škola
MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
např. například
obr. obrázek
par. paragraf
RCSPV Regionální centrum sportu pro všechny
resp. respektive
Sb. sbírky
SPV sport pro všechny
SŠ střední škola
tab. tabulka
TJ tělovýchovná jednota
TV tělesná výchova
tzv. takzvaně
VOŠ vyšší odborná škola
ZŠ základní škola
11
ÚVOD
Výběr tématu bakalářské práce pro mne nebyl příliš náročný. Již řadu let působím jako cvičitelka v TJ ASPV Zákupy. V současné době vedu dva oddíly dětí a jeden oddíl dospělých. Vybírala jsem tedy téma, které při svém působení v tomto odboru využiji.
Zvolila jsem téma Organizace kin-ballového turnaje Kin-ball Cup Zákupy. Kin-ball je sport v Čechách téměř neznámý, ale v zemi svého původu – Kanadě – se mu věnují již více než dvacet let. Nejen v Kanadě fungují státní ligy v kin-ballu. U nás je kin-ball na soutěžní úrovni určen prozatím jen žákům základních a středních škol a pouze ve formě jednodenních turnajů. Kromě těchto turnajů se pořádá pouze několik menších, nejčastěji ve středočeském nebo královehradeckém kraji. Tedy pro hráče z liberecka kvůli vzdálenosti špatně dostupné. Tato situace mě přivedla k myšlence uspořádat turnaj přímo v Zákupech a v této práci organizaci turnaje analyzovat, aby byla nápomocná při přípravě dalších ročníků nejen tohoto turnaje, ale i dalších kin-ballových soutěží.
Organizace turnaje ve sportu, který není příliš zapsaný do podvědomí veřejnosti, byla náročná především v přípravné fázi. Některé kroky při přípravě turnaje bylo nutné konzultovat s vedením Českého svazu kin-ballu, se starostou města Zákupy a s vedením TJ ASPV Zákupy.
12
1 CÍLE PRÁCE
Hlavním cílem této práce je organizace 1. ročníku kin-ballového turnaje Kin-ball Cup Zákupy – příprava sportovní akce po stránce finanční a materiální, průběh turnaje a zhodnocení celé organizace turnaje.
Dílčí cíle této práce jsou:
vyhodnocení chyb a nedostatků v organizaci turnaje;
návrhy opatření a změn pro další ročníky.
13
2 SPORTOVNÍ MANAGEMENT A MARKETING
2.1 Sportovní management
Management je anglický pojem, který se do češtiny překládá nejčastěji jako „řízení“.
Podle Vodáčka (2001) se řízením rozumí zvládnutí jednotlivých činností firmy. Chung a Müller tvrdí, že management je souhrn plánování, organizování, vedení, rozhodování a kontroly činností zaměřených na dosažení cílů.
Čáslavová (2009) uvádí, že pojem sportovní management lze chápat jako „způsob uceleného řízení tělovýchovných a sportovních svazů, spolků, klubů, tělovýchovných jednot, družstev, které alespoň z části akcentují podnikatelsky orientované chování.“
Také se podle ní jedná o způsob řízení v podnikatelském sektoru výroby sportovního zboží či provozování placených sportovních služeb.
2.1.1 Sportovní manažer a jeho funkce a činnosti
Manažer je vedoucí pracovník, který má své funkce a činnosti. Funkce manažera jsou podle Koontze a Weihricha (1993):
plánování, organizování, personální zajištění, vedení lidí,
kontrola.
Manažer ve své řídící funkci řeší typické úkoly (plánování, organizování, atd.) a zá- roveň i specifické činnosti, jako je sponzorování, sportovní reklama a další. Jednotlivé činnosti se vzájemně prolínají. Základní i specifické činnosti uvedla Čáslavová (2009) v tabulce.
14
Tab. 1: Činnosti manažera ve sportu
ZÁKLADNÍ ČINNOSTI SPECIFICKÉ ČINNOSTI
1. Plánování 1. Sponzorská činnost
2. Organizování
(postupy, metody, techniky) 2. Sportovní reklama
3. Vytváření organizačních struktur 3. Transfer hráčů a trenérů
4. Výběr, rozmisťování a vedení lidí 4. Znalost uspořádání fungování norem vrcholných mezinárodních organizací TVS
5. Kontrola 5. Zabezpečení norem a náležitostí při uzavírání smluv v tuzemsku i v zahraničí
6. Marketing 6. Problematika ochrany zdraví, pojištění a sociálního zabezpečení
7. Finance
7. Kontakty a spolupráce se zájmovými a odbornými organizacemi sportovců,
trenérů, učitelů TVS apod.
8. Právo 9. Komunikace
2.1.2 Prostředí pro práci sportovního manažera
V České republice působí jak ziskové, tak především neziskové sportovní organiza- ce. Hlavním znakem managementu neziskové organizace je její účel. Tedy důvod, proč byla založena. Na rozdíl od ziskových organizací, kde je na prvním místě rentabilita a zisk, u neziskových jde především o uspokojování potřeb zákazníka. Za zákazníka je považován člen neziskové organizace.
Podle zákona č. 586/1992 Sb. o dani z příjmů patří do neziskových organizací takové organizace, které nebyly zřízeny nebo založeny za účelem podnikání. V par. 18 tohoto zákona jsou uvedeny konkrétní typy organizací:
15 občanská sdružení,
příspěvkové organizace,
zájmová sdružení právnických osob, nadace a nadační fondy,
obecně prospěšné společnosti, politické strany a hnutí,
státem uznávané církve a náboženské společnosti, obce,
státní fondy,
veřejné vysoké školy.
2.1.3 Občanské sdružení
Působnost občanských sdružení je vymezena zákonem č. 83/1990 Sb. o sdružo- vání občanů. Občanská sdružení se dělí na 4 základní typy:
Zastřešující sportovní asociace. Může sdružovat více samostatných sportovních asociací a má právní subjektivitu. Obvykle má přímý vztah k příslušnému orgá- nu státní správy, díky němuž má přístup k dotacím ze státního rozpočtu. Nemá omezený počet sportů, kterým se věnuje. V České republice jsou zastřešujícími asociacemi ČSTV, ČOS, Orel a další.
Samostatná sportovní asociace. Obvykle se věnuje jednomu sportu (nebo skupi- ně sportů). Dotace ze státního rozpočtu čerpá prostřednictvím své zastřešující asociace. Má právní subjektivitu a ve vztahu ke sponzorům vystupuje jako sa- mostatný subjekt. Patří sem všechny sportovní svazy sdružené v ČSTV.
Sportovní klub, tělovýchovná jednota. Většinou sdružuje více sportovních od- větví a má přímou ekonomickou vazbu na zastřešující i samostatné asociace.
Dotace ze státního rozpočtu čerpá prostřednictvím zastřešující nebo samostatné organizace, ale ve vztahu k ostatním rozpočtům vystupuje jako samostatný sub- jekt.
Sportovní oddíl nebo odbor. Spadá pod sportovní klub a je na něj ekonomicky vázán. Nemá vlastní právní subjektivitu. Většinou provozuje jeden sport nebo skupinu sportů.
16
2.2 Sportovní marketing
Pitts a Stotlar (1996) definují sportovní marketing jako „proces navrhování a zdoko- nalování činností pro výrobu oceňování, propagaci a distribuci sportovního produktu tak, aby se uspokojovaly potřeby a přání zákazníků a bylo dosaženo cílů firmy.“
Jinou definici přinesla v roce 2000 trojice autorů Mullin, Hardy a Sutton, podle nichž
„sportovní marketing vyznačuje všechny aktivity beroucí v úvahu podněty a přání spor- tovních zákazníků a jejich naplnění prostřednictvím směny.“
2.2.1 Model řízeného marketingu ve sportu
Model řízeného marketingu ve sportu prezentují Pitts a Stotlar (1996), podle kterých by měl „sloužit jako průvodce pro účastníky trhu z hlediska řízení funkcí marketingu společností a organizací v oblasti sportu.“
Obr. 1: Model řízeného marketingu ve sportu
17
Poslání a cíle sportovní organizace. Účel, za kterým organizace existuje, musí být uveden v dokumentech potřebných k založení organizace.
Analýza situace. Pro vytvoření marketingové strategie je nutné analyzovat okolí klubu. Patří sem spolupracující okolí (všechny fyzické i právnické osoby, které se podílejí na realizaci dílčích cílů), konkurenční okolí, ekonomické okolí, poli- tické okolí, sociální okolí a právní okolí.
Průzkum trhu a informační řídící systém. V marketingovém průzkumu se pracu- je se dvěma typy dat. Sekundární data byla získána již dříve pro jiné účely, pri- mární data si firma pořizuje sama, nebo si je nechává pořídit od agentury.
2.3 Organizace sportovních akcí – strategický plán
Čáslavová (2009): „Práce sportovního manažera vyžaduje na základě cílového za- měření realizaci řady často složitých a postupných kroků v dlouhodobém výhledu a to z hledisek různých přístupů a variantních řešení. Tím se zabývá strategické plánování, které má i v podmínkách managementu tělesné výchovy a sportu nezadatelnou funkci.“
Strategické plánování slouží k dosažení cílů v budoucím prostředí. Proto musí dojít v první řadě ke stanovení těchto cílů. Poté proběhne analýza budoucího prostředí a hod- nocení vlastních možností, předností a nedostatků. Na základě analýzy současné situace je možné stanovit několik cílů a z nich poté vybrat jen některé.
Neziskové sportovní organizace v České republice strategické plánování příliš nevy- užívají. Pokud reagují na změny podmínek ve svém okolí, většinou k tomu využívají své zastřešující asociace.
2.3.1 Obsah strategického plánu
úvod – vývoj organizace v posledním desetiletí, autor plánu, plánovaná doba plnění;
cíle organizace – funkce organizace v budoucnosti, obecné cíle;
profil sportovní organizace – současný profil a činnosti organizace;
strategie naplňování cílů – rozpracování dlouhodobých cílů do krátkodo- bých, pořadí a termíny jejich plnění;
způsob strukturalizace sportovní organizace – přesný podíl pracovníků na plnění plánu, seznámení pracovníků s plánem, motivace pracovníků;
18
financování strategického plánu – financování strategického plánu včetně konkrétních akčních plánů a konkrétní rozdělení cílů do akčních plánů.
Management firmy nebo klubu by měl zcela jasně formulovat zadání, měl by kontro- lovat jeho postup plnění a být za něj zodpovědný.
2.3.2 SWOT analýza v organizaci sportovní akce
Podle Grahama, Neirottiho a Goldblatta (2001) je SWOT analýza „detailní zkouš- kou, která nám může pomoci podívat se na vnitřní aspekty organizace a sportovní akce a současně na vnější proměnné, které mohou ovlivnit celkový úspěch.“
SWOT analýza posuzuje silné a slabé stránky interních zdrojů a příležitosti a hrozby externích faktorů. Pro vytvoření SWOT analýzy je důležité mít přístup ke všem infor- macím, které se sportovní akcí souvisí – datum a místo konání, rozpočet, zaměstnanci, diváci atd.
U každé oblasti analýzy se posuzují především základní parametry, kterými jsou:
Silné stránky – finanční plánování, personální management, bezpečnost, ochra- na, rizikový management, pohostinnost, občerstvení a nápoje, obchodní oddělení a marketing, písemnosti, řídící schopnosti a jiné dovednosti nebo silné stránky.
Slabé stránky – neshoda nebo osobní konflikty mezi zaměstnanci nebo dobro- volníky, nedostatek zkušeností zaměstnanců (resp. dobrovolníků), nedostatečný čas pro plánování, objevování problémů, nedostatky zařízení a jiné slabé strán- ky.
Příležitosti – historické aktivity (např. stoleté výročí), budoucí partneři a dobro- volníci, budoucí sponzoři, jiné hlavní priority sportovní akce a další příležitosti.
Hrozby – politický neklid, ekonomická recese, negativní účinek prostředí, násilí, kriminalita, stávky, počasí a jiné hrozby.
Parametry posuzované u silných stránek hodnotíme jako silné, průměrné nebo slabé.
U slabých stránek používáme hodnocení: kritické, regulované nebo eliminované. Příle- žitosti mohou být předpokládané, zlepšené nebo žádající kontrolu. Hrozby posuzujeme jako vážné, dále kontrolované nebo žádající reference.
19
2.3.3 Strategický postup pro realizaci sportovní akce
Strategický postup obsahuje 10 etap, které na sebe navazují. Využívá ho spousta organizátorů sportovních akcí.
1. Současná situace. V této fázi by mělo dojít ke zjištění možností, pro- středků a nástrojů k uskutečnění sportovní akce.
2. Budoucí prostředí. Zde by měl organizátor předvídat možná rizika a pokusit se je snížit na minimum.
3. Naše současné prostředí. Zhodnocení našich vlastních možností a nedostatků.
4. Možné směry. Organizátor by si měl stanovit několik možných verzí a po zhodnocení si z nich jednu vybrat.
5. Naše cíle. Na základě vybraného směru by mělo dojít ke stanovení konkrétních cílů, kterých chceme akcí dosáhnout.
6. Možné přístupové cesty. Organizátor si opět stanoví několik variant, kterými lze cíle dosáhnout.
7. Zvolená cesta strategie. Zhodnocení variant a vybrání té nejvhodnější 8. Program akce. Vytvoření plánu činnosti a rozdělení rolí jednotlivých
účastníků akce.
9. Rozpočet. Po sestavení plánu činnosti následuje vytvoření rozpočtu – strana výdajů by měla obsahovat všechny náklady spojené s akcí, strana příjmů možnosti pokrytí těchto nákladů.
10. Přehled a kontrola. V průběhu přípravné fáze i během samotné spor- tovní akce je nutné kontrolovat, zda vše probíhá podle připraveného plánu
2.4 Financování ve sportu
Komise evropských společenství vydala v roce 2007 Bílou kniha o sportu, ve které uvádí: „Sport představuje dynamické a rychle rostoucí odvětví, které může sloužit jako nástroj pro místní a regionální rozvoj, obnovu měst a pro rozvoj vesnic. Sport je kataly- zátorem rozvoje cestovního ruchu a může být impulsem k modernizaci infrastruktury a vzniku nových partnerství na financování sportovních a rekreačních zařízení.“
20
Hospodářský význam sportu nelze porovnat pro nedostatek údajů, ale potvrzují ho analýzy vnitrostátních účtů a zisků z velkých sportovních akcí. Navzdory tomuto hos- podářského významu se většina sportovních aktivit odehrává v neziskových organiza- cích. Mnohé z nich jsou závislé na veřejné podpoře, aby si mohly dovolit zpřístupnit sport všem obyvatelům.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vypracovalo ve spolupráci s Českým olympijským výborem v roce 2009 Analýzu financování sportu v České republice.
Podle této analýzy byl sport do roku 1990 preferovaným odvětvím. Po tomto roce prud- ce poklesla hladina financí směřujících do sportu. Jak ukazuje graf 1, nejmenší procento výdajů ze státního rozpočtu přišlo do oblasti sportu v letech 1997 – 1998. Od této doby se zdroje postupně navyšovaly až do svého vrcholu, který nastal v roce 2001. Poté došlo k rychlému hospodářskému růstu, který se ve výdajích na sport nepromítnul dostatečně adekvátně a od tohoto roku začal trvalý pokles. V současné době se podíl státního roz- počtu určený na sport dostává k rekordně nízkým hodnotám.
Graf 1: Výdaje státního rozpočtu do oblasti sportu 1
1 MŠMT a ČOV: Analýza financování sportu v České republice, verze shrnující
21
Graf 2: Struktura financování sportu 2
Z grafu 2 je zcela zřejmé, že v ČR financují sport téměř z poloviny samotné domác- nosti, necelou čtvrtinu pokrývají regiony a obce, 14% firmy a nejmenší díl financí do sportu přichází od státu.
2.4.1 Porovnání financování sportu v ČR a v Evropě
Analýza financování sportu obsahuje také porovnání situace u nás a ve státech Ev- ropské unie. Původní data pochází ze studie francouzského předsednictví a z materiálů národních organizací. Ve srovnání veřejných výdajů na sport na jednoho obyvatele v zemích EU si nejlépe vede Francie. Státy, které jsou s Francií srovnatelné z hlediska ekonomiky i počtu obyvatel, se pohybují v polovině grafu. Česká republika je v tomto směru velmi pozadu – má třetí nejnižší výdaje na sport na jednoho obyvatele.
Graf 3 zachycuje veřejné výdaje na sport na jednoho obyvatele v zemích EU, graf 4 taktéž výdaje na sport v zemích EU, ale tentokrát v poměru k HDP dané země.
2 MŠMT a ČOV: Analýza financování sportu v České republice, verze shrnující
22
Graf 3: Veřejné výdaje na sport na jednoho obyvatele v zemích EU 3
Graf 4: Veřejné výdaje na sport vůči HDP v zemích EU 4
3 MŠMT a ČOV: Analýza financování sportu v České republice, verze shrnující
4 MŠMT a ČOV: Analýza financování sportu v České republice, verze shrnující
23
3 ČASPV
3.1 ČASPV a SPV
Pojem Sport pro všechny znamená organizovaný sport určený téměř všem, bez roz- dílu věku, pohlaví nebo výkonnosti. Tedy že všechny sportovní aktivity, vykonávané během cvičebních jednotek v rámci ČASPV, jsou prováděny na takové úrovni, aby je zvládal každý jedinec bez výraznějších omezení.
Na svém webu ČASPV vysvětluje pojetí sportu pro všechny takto: „Nepohybujeme se na hranici lidských možností, vítězství v soutěžích nepovyšujeme nad zdraví. Naším cílem je, prostřednictvím tělesné výchovy a sportu, získat a udržet dobrou kondici a zá- roveň se odreagovat od denních starostí. Proto musí být naše pohybová aktivita přimě- řeně náročná, aby se mladý organismus rozvíjel a u starších se jeho funkce udržovaly na optimální úrovni.“ 5
3.2 Historie ČASPV
Počátky ČASPV sahají do 60. let 19. století. V této době se začala zavádět tělesná výchova na školách a zakládaly se první tělovýchovné spolky, v Čechách především Sokol. V polovině 20. století v Sokole začaly vznikat oddíly všestrannosti. Z jejich čin- nosti se později stal program nazvaný „základní tělesná výchova“. Tento program byl po roce 1968 ustanoven Svazem základní tělesné výchovy v rámci ČSTV. V roce 1974 se název změnil na Český svaz základní a rekreační tělesné výchovy – ČSZRTV.
9. ledna 1992 ukončila valná hromada ČSZRTV členství v ČSTV a založila samo- statný právní subjekt s novým názvem - Asociace Sport pro všechny. 27. ledna 1992 se ČSTV a ASPV písemně dohodly na možnosti dalšího působení odborů ASPV v tělovýchovných jednotách ČSTV.
V roce 1993 se název upravil do současné podoby – Česká asociace Sport pro všech- ny.
5 ČASPV. O nás. [online]. [cit. 2013-03-16]. Dostupné z: http://www.caspv.cz/cz/o-nas/
24
3.3 Současnost
V současné době je ČASPV v oblasti tělovýchovy druhou největší organizací z hlediska počtu členů hned po ČSTV. Ve sportu pro všechny je organizací vůbec nej- početnější. Má své zastoupení v Radě pro TV a sport Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a ve Všesportovním kolegiu České republiky.
Kromě ČASPV se sportu pro všechny věnují i další organizace, se kterými ČASPV spolupracuje, např. Český svaz tělesné výchovy, Česká obec sokolská, Orel, Asociace školních sportovních klubů, Klub českých turistů a další.
3.3.1 Právní forma
ČASPV je právnickou osobou, konkrétně občanským sdružením, s vlastní právní subjektivitou.
Současným sídlem ČASPV je Praha. Stanovy ČASPV schválila Valná hromada 17. dubna 2004, účinnosti nabyly 1. června téhož roku. Statutární zástupci jsou předseda a dva místopředsedové. Při právních úkonech musí být přítomni společně alespoň dva statutární zástupci.
3.3.2 Poslání a oblast působení
Činnost ČASPV se snaží navazovat na činnost ČSZRTV. Hlavním posláním je pod- pora rozvoje rekreační tělesné výchovy a sportu, hájení zájmů svých členů a prosazová- ní jejich požadavků.
ČASPV umožňuje vykonávat sportovní činnost všem bez ohledu na talent, věk nebo sociální omezení a tím přispívá k všestrannému rozvoji a udržování a zlepšování zdra- votního stavu.
Pohybové aktivity vykonávané v rámci ČASPV:
sport pro všechny, všeobecná gymnastika, rekreační sporty,
zdravotní tělesná výchova a psychomotorika, cvičení a pobyt v přírodě,
předškolní děti, rodiče a děti,
hudebně pohybové formy a další.
25
Dále jsou v ČASPV sdruženy i samostatné právní subjekty, jako např.
Český svaz tanečního sportu, Český svaz aerobiku,
Unie jógy a další.
3.3.3 Úkoly ČASPV
Mezi hlavní úkoly ČASPV patří vytváření podmínek pro zabezpečení metodické přípravy svého programu. Spoluvytváří ekonomickou základnu pro tělovýchovnou a sportovní činnost občanů a kolektivů, kteří jsou součástí sdružení. Také spolupracuje s dalšími organizacemi a s orgány státu při vyhledávání různé podpory. “K podpoře plnění svých úkolů může ČASPV svým jménem provozovat obchodní nebo obdobnou činnost, vstupovat do obchodních vztahů a může pro tyto účely zakládat nebo se podílet na zakládání jiných právnických osob. Spravuje vlastní a svěřený hmotný majetek a práva. ČASPV je dobrovolným sdružením občanů a řady sdruženích právních subjektů (SPS), zaměřených převážně na sport pro všechny. ČASPV respektuje právo svých členů a členů SPS sdružovat se zároveň i v jiných zájmových seskupeních a organizacích.
Stejně tak umožňuje občanům a kolektivům z jiných zájmových seskupení a organizací sdružovat se v ČASPV.“ 6
6 Andresová a kol.: Cvičitel ČASPV III. třídy – obecný učební text, 2009, str. 7
26
4 TJ ASPV ZÁKUPY
4.1 Historie TJ ASPV Zákupy
Počátek sportovní činnosti v Zákupech najdeme v 19. století. Působilo zde několik sportovních spolků: Německý tělocvičný spolek, Společnost přátel hor, Klub turistů.
Po 2. světové válce se do Zákup přistěhovali čeští osadníci. Jelikož byli mnozí z nich členy českého Sokola, založili v září 1945 TJ Sokol Zákupy. Tělocvičnu v Nádražní ulici převzali po Němcích (v současné době funguje jako kulturní dům). V roce 1946 vznikla v Zákupech druhá sportovní organizace Český atletický klub Zákupy, pak zdejší vojenská posádka založila fotbalové družstvo Mladá garda. V roce 1948 byl založen zápasnický kroužek. Poté došlo k politické reorganizaci tělovýchovy a v roce 1950 zů- stala pouze TJ Sokol Zákupy. O tři roky později byl zápasnický kroužek do TJ začleněn a došlo k několikerému přejmenování TJ (1953 TJ Spartak Zákupy, 1953 TJ Slavoj Zá- kupy, 1957 TJ Dynamo Zákupy, 1967 TJ Velkovýkrmny Zákupy, 1987 TJ Státní statek Zákupy, 1990 TJ Zákupy).
Roku 1960 byl založen oddíl odbíjené, roku 1965 gymnastický oddíl. Po srpnu 1968 zanikla zdejší vojenská tělovýchova a v roce 1979 zanikl i oddíl zápasníků. Roku 1983 byl založen oddíl stolního tenisu, o dva roky později oddíl lehké atletiky.Mnohé oddíly vznikaly na půdě zdejší školy a působily jak pod školou, tak TJ Zákupy. 7
V současné době má TJ Zákupy pět oddílů (volejbal, stolní tenis, kopaná, horolezec- tví a ASPV).
Samotná ASPV v Zákupech má 9 oddílů a na konci roku 2012 v ní bylo organizová- no celkem 125 členů.
4.2 TJ Zákupy
Předsedou TJ Zákupy je pan Miloš Machačka, hospodářkou Alena Čiberová.
TJ Zákupy sdružuje pět oddílů:
Oddíl ASPV
Oddíl stolního tenisu Oddíl horolezectví Oddíl volejbalu Oddíl fotbalu
7 ŠIMEK, J. M., Povídání o Zákupech. Zákupy: Město Zákupy, 2004, str. 64-66
27
4.3 Oddíly ASPV Zákupy
TJ ASPV Zákupy má v současné době 9 oddílů, konkrétně to jsou:
Aerobik
Basketbal mladší dívky Basketbal muži
Basketbal starší dívky Florbal
Kin-ball Rodiče a děti Sportovky
Sportovky pro dospělé
4.3.1 Oddíl kin-ballu
Od září 2011 vedu v Zákupech oddíl kin-ballu určený pro druhý stupeň ZŠ – děti ve věku 12-15 let. V říjnu 2011, tedy měsíc po založení oddílu, vyhrál tým složený z hráčů tohoto oddílu mezinárodní turnaj Inter G Cup Hradce Králové. V září 2012 byl oddíl rozšířen i pro studenty středních škol. V současné době patří do oddílu kin-ballu 22 dětí a studentů.
4.4 Financování TJ ASPV Zákupy
Jelikož ASPV Zákupy působí v rámci TJ Zákupy, nemá svůj samostatný účet. Pohy- by na společném účtu TJ Zákupy jsou zaznamenány v peněžním deníku, který je sou- částí přílohy této práce. Z údajů v peněžním deníku pro rok 2011 jsem sestavila tabulky příjmů a výdajů a pro větší přehlednost také grafy.
4.4.1 Příjmy
V roce 2011 přišlo na účet TJ Zákupy celkem 147 684,2 Kč. Z grafu příjmů je zřej- mé, že téměř polovina této částky (konkrétně 48,8 %) byla tvořena dotacemi od města.
Na začátku roku to byla velká dotace, která činila 65 000,- Kč a byla určena na celkový provoz TJ. Dvě menší dotace (2 000,- Kč a 5 000,- Kč) přišly v průběhu roku a byly určeny na cestovné a startovné na krajských a republikových soutěžích ČASPV.
28
Druhou největší položkou (40,5 %) na příjmové straně byly oddílové příspěvky. Ve výši oddílových příspěvků je promítnut pronájem haly nebo tělocvičny a členské pří- spěvky. Každý člen platí příspěvky v rozmezí 200,- Kč až 1 000,- Kč za půl roku.
Kromě těchto dvou velkých položek patří do příjmů také dotace od ČASPV a ČAS, které tvořily 8,1 %. Nejmenší podíl na příjmu (2,6 %) byl tvořen zaplacením přestupu hráčů fotbalového týmu.
Tab. 2: Příjmy TJ Zákupy za rok 2011
Graf 5: Složení příjmů TJ Zákupy za rok 2011
4.4.2 Výdaje
Celkové výdaje TJ Zákupy za rok 2011 tvořily 117 635,6 Kč. Největším výdajem je každoročně pronájem haly a tělocvičny. Správcem obou je pan Brož, se kterým TJ kaž- doročně uzavírá smlouvy o nájemném. Díky těmto smlouvám mají členové TJ možnost využívat sportovní prostory za nižší ceny než veřejnost. Jedna hodina v tělocvičně stojí veřejnost 180,- Kč za kolektivní sporty a 120,- Kč za individuální sporty, členové TJ platí částku 120,- Kč bez ohledu na typ sportu a počet účastníků. Za hodinu ve sportovní hale zaplatí veřejnost 340,- Kč za kolektivní sporty a 200,- Kč za individuální sporty,
PŘÍJMY
Dotace od města 72 000,-
Ostatní dotace 11 929,2
Oddílové příspěvky 59 755,-
Přestup hráčů 4 000,-
CELKEM 147 684,2
29
členové TJ 180,-. Podle plánovaného počtu hodin se stanoví částka nájemného vždy na půl roku dopředu a v případě využívání tělocvičny (resp. haly) mimo tuto smlouvu se na konci roku doplatí poměrná částka za nadbytečné hodiny – zahrnuto v položce „ostatní výdaje“. V roce 2011 tvořilo nájemné celkem 37,6 % všech výdajů.
Dále jsou ve výdajích promítnuty položky nákup náčiní (14,5 %), cestovné (12,5 %), rozhodčí (11,7 %) a startovné (3,8 %).
7,4 % výdajů tvoří členské příspěvky. Ty platí členové ČASPV ve výši 100,- Kč/rok za dospělého člena a 50,- Kč za dítě. O tuto částku jsou u členů ASPV navýšeny oddí- lové příspěvky.
Poslední na seznamu výdajů je položka „ostatní výdaje“. V roce 2011 tato položka tvořila 12,5 %. Patří sem výdaje za pronájem haly během přidaných tréninků a turnajů, náklady na nákup cen na soutěže, kancelářské potřeby a další drobnější náklady, které se v peněžním deníku blíže nerozepisují.
Tab. 3: Výdaje TJ Zákupy za rok 2011
Graf 6: Složení výdajů TJ Zákupy za rok 2011 VÝDAJE
Cestovné 14 724,-
Nákup náčiní 17 016,-
Pronájem 44 210,-
Členské příspěvky 8 750,-
Rozhodčí 13 716,-
Startovné 4 500,-
Ostatní výdaje 14 719,-
CELKEM 117 635,6
30 4.4.3 Konečný stav
Počáteční stav na účtu byl 73 582,10, konečný stav k 31. 12. 2011 byl 103 630,7.
V roce 2011 tedy příjmy TJ Zákupy převyšovaly výdaje, konkrétně o částku 30 048,6.
Příjmy a výdaje v roce 2011
0 20000 40000 60000 80000 100000 120000 140000 160000
příjmy výdaje
příjmy výdaje
Graf 7: Poměr příjmů a výdajů TJ Zákupy za rok 2011
31
5 KIN-BALL
5.1 Historie
Kin-ball je míčová hra pocházející z Kanady. V roce 1969 v Kanadě vznikla studie, která ukazovala, v jak špatném zdravotním stavu je místní populace. Tamní vláda, v čele s předsedou Lesterem B. Pearsonem, se rozhodla zastavit nárůst civilizačních cho- rob vznikajících ze špatných stravovacích návyků, stresu a především nedostatku pohy- bu. Proto vytvořila program, jehož cílem bylo odvrátit tento nezdravý trend a přimět všechny obyvatele, aby změnili svůj vztah ke sportu. Do televizního vysílání byla zařa- zena série reklam Bodybreak. Jednalo se o 90ti vteřinová videa, která měla za úkol mo- tivovat obyvatele ke zdravějšímu životnímu stylu.
V roce 1986 v Québecu vytvořil profesor tělesné výchovy Mario Demers nový sport, který výborně splňoval podmínky programu – KIN-BALL. Profesor Demers se držel osnovy, která říkala, že základem nového sportu by měl být běh, ale v zábavné a nestre- sující formě. Také se mělo jednat o kolektivní činnost, aby mohla být využita při školní výuce, protože právě při ní, v dětském věku, se lidé nejlépe motivují ke sportu.
Název KIN-BALL byl odvozen od latinského slova kinesis (pohyb). Také slovo OMNIKIN, které slouží k uvedení míče do hry, má latinský původ – omnis (všichni) a již zmíněný kinesis.
5.2 Princip hry
Kin-ball je hra, která nevyžaduje dlouhý trénink, pokud ho chceme hrát pro zábavu.
Hrají ho vždy tři týmy, každý tým tvoří 4 hráči. Celkem je tedy na hru potřeba 12 hráčů.
Týmy jsou barevně odlišeny, nejčastěji se používají dresy modré, bílé a černé. Kromě oficiálních soutěží je možné používat také jiné barvy, jejich název však musí být dvou- slabičný (např. šedá, žlutá). Barvy jako červená, zelená nebo oranžová jsou pro tento sport nevhodné.
Před začátkem hry se losem určí, který tým se jako první stane útočícím (např. čer- ní). Tento tým nahlas zvolí barvu jednoho ze zbylých dvou týmů. Barvu volí vždy jen jeden člen týmu, většinou ten, který odpaluje (v rámci strategie to může být i někdo jiný). Nejprve musí říct heslo „omnikin“ a poté barvu – např. „omnikin modrá“. Zvole- ný tým modrých se stává týmem přijímajícím. Útočící tým černých se snaží míč odpálit tak, aby ho přijímací nechytil, přijímací má za cíl míč chytit tak, aby se nedotkl země.
32
Ve chvíli, kdy přijímající tým modrých chytí míč, stává se z něj tým útočící a opět volí ze zbylých dvou tým na příjmu (z černých a bílých). Tento systém se opakuje, dokud nedojde k chybě – přijímající tým nezpracuje míč, nebo se míč dostane do autu. Bodo- vání probíhá tak, že tým, který se dopustí chyby, jako jediný nedostane bod. Zbylé dva týmy dostanou oba po jednom bodu.
Kin-ball mohou hrát týmy smíšené, nebo týmy můžu a žen zvlášť. V žákovských soutěžích se většinou přistupuje ke smíšeným týmům, kdy musí být na hřišti vždy dva chlapci a dvě dívky. Při soutěžích typu mistrovství světa soutěží muži a ženy zvlášť.
5.3 Vybavení
5.3.1 Hřiště
Hranicemi hřiště jsou vždy podlaha a strop tělocvičny (haly). Občas se jako hranice používají také stěny, hřiště však nesmí být větší než 20x20 metrů – pokud je tělocvična či hala větší, musí být hřiště označeno čárami. Ty musí být všechny ve stejné barvě a široké alespoň 5 cm.
Pro oficiální soutěže pořádané Mezinárodní kin-ballovou federací musí být dodrženy přesné rozměry hřiště, tedy 20 x 20 metrů. Při národních soutěžích může být hřiště menší, ale měl by být dodržen čtvercový tvar hřiště. Pokud toto není možné splnit, je ovšem nutné, aby hřiště nemělo rozměry menší než 18 x 15 metrů. Pro místní soutěže je možné hrací plochu ještě zmenšit, nikdy by však neměla být menší než 15 x 12 metrů.
Uspořádání hrací plochy si určuje pořadatel, měl by však vždy zajistit, aby měl kaž- dý tým svoji lavičku a aby z každé lavičky bylo dobře vidět na ukazatel skóre a na ča- somíru.
5.3.2 Technické vybavení
Při každé soutěži musí být na hřišti k dispozici následující vybavení:
2 oficiální míče o průměru 122 cm
2 sady rozlišovacích dresů v oficiálních barvách (modrá, černá a bílá, bílou je možno nahradit šedou)
časomíra a ukazatel skóre splňující příslušné podmínky a viditelný všem hráčům i divákům
vzduchová pumpa pro nafouknutí míče
oficiální výsledková listina viditelná hráčům a trenérům
33
zvuková signalizace pro označení začátku a konce periody
šestistěnná kostka, která má vždy dvě stěny od každé oficiální barvy pro vyloso- vání prvního podávajícího týmu
5.4 Výhody kin-ballu
Jednou z největších výhod kin-ballu, oproti ostatním kolektivním hrám, je zapojení všech členů týmu. Dokud nejsou tři členové v určené pozici, nemůže čtvrtý z týmu od- pálit. Není tedy možné vynechávat ze hry některé slabší hráče, což se především u dětí stává u jiných her často. Několik studií také ukázalo, že při kin-ballu je každý člen týmu nejméně 72% herního času v pohybu, což je mnohem více než u většiny ostatních spor- tů. Při soutěžích je tým tvořen vždy dvěma chlapci a dvěmi dívkami. Během zápasu má každý tým přidělen stejný počet tzv. „týmových bodů“, které jim může rozhodčí odečí- tat za hrubé porušení pravidel, jako je nesportovní chování, porušení pravidel fair-play a další.
5.5 Český svaz kin-ballu (ČSK)
Český svaz kin-ball vznikl 16. prosince 2010, kdy se uskutečnila 1. konference. Na této konferenci byly schváleny stanovy a byl zvolen první výkonný výbor a revizní ko- mise.
Předsedou ČSK se stal Martin Paur a místopředsedkyní Zdeňka Horčičková, která je členkou Předsednictva výkonného výboru ČASPV. ČSK je pořadatelem a organizátorem kin-ballových soutěží na všech úrovních. Tyto soutěže řídí podle pra- videl vydávaných mezinárodní federací kin-ballu IKBF.
5.6 Kin-ballové soutěže
V České republice zatím neprobíhá žádná stálá soutěž, ale ČSK již pořádal několik turnajů. Tím úplně prvním byl turnaj v Pardubicích 12. dubna 2011. Zúčastnily se ho 4 týmy v kategorie základních škol a také 4 týmy v kategorii středních škol. Další turnaj proběhl 17. července 2011 v Hanušovicích za účasti pěti týmů.
Prvním velkým turnajem v Čechách byl mezinárodní Inter G Cup 2011 Hradec Krá- lové. Tento turnaj se konal 15. a 16. října 2011 a v kategoriích základních i středních škol se ho zúčastnilo 6 týmů. Kategorii ZŠ vyhrál tým TJ ASPV Zákupy, mezi středo- školáky to byl tým z Belgie.
34
Od této doby proběhlo po celé republice několik různých turnajů. Za zmínku pak stojí především Finále 1. poháru základních a středních škol v ČR v kin-ballu. To se konalo 25. dubna 2012 v Hradci Králové. Účastnili se ho převážně vítězové krajských nebo oblastních kol, která probíhala na podzim 2011. Jelikož se jednalo o pohár ČR a v současné době není v Čechách žádná vyšší soutěž, stali se vítězové tohoto poháru zá- roveň také neoficiálními mistry ČR. V kategorii 6. a 7. tříd to byl tým ČASPV z Pardubic, v kategorii 8. a 9. tříd ZŠ Kouřim a mezi středními školami to byla VOŠ a SŠ zdravotnická z Hradce Králové.
Obě zmíněné soutěže – Inter G Cup i Pohár ZŠ a SŠ plánuje ČSK pořádat v budoucnu každý rok.
5.7 Hrací systém
Jelikož kin-ball hrají vždy tři týmy najednou, je hrací systém odlišný od ostatních sportů. Zástupci Quebecké federace kin-ballu, která byla první kin-ballovou federací na světě, připravovali manuál pro organizaci turnaje v průběhu deseti let. Během této doby bylo provedeno mnoho úprav, které nakonec přispěly k současné podobě hracího sys- tému.
Hrací systém pro 4 až 36 týmů je uveden v Manuálu organizace turnaje vydaném Českým kin-ballovým svazem v roce 2011. Podle tohoto hracího systému každý tým odehraje tři zápasy v základní části, ve kterých získá určitý počet bodů. Tři týmy s nejvyšším počtem bodů postupují do finále, kde se doposud získané body mažou a začíná se od nuly.
5.8 Účastníci kin-ballových soutěží
Trenér – odpovídá za chování hráčů na hřišti i mimo něj a musí zajistit, aby hrá- či respektovali rozhodnutí rozhodčích. Trenér musí dodržovat pravidla fair-play a musí se v každé situaci ovládat. Pokud si není jistý použitým pravidlem, může hlavní trenér požádat o přerušení hry a příslušné pravidlo si nechat vysvětlit, po- kud tak učiní slušně. Hlavní trenér smí požádat o oddechový čas a podávat stíž- nosti hlavnímu rozhodčímu.
Kapitán týmu – jediný člen týmu, který smí hovořit s rozhodčím. Pokud se roz- hodne rozhodčího oslovit, musí s ním jednat slušně a zdvořile a pouze ve chvíli,
35
kdy není míč ve hře (v době, kdy byla odpískána chyba a rozhodčí ještě neuvedl míč do hry, nebo byl vyhlášen oddechový čas či přerušení hry).
Hráč – je povinen znát a dodržovat pravidla hry a pravidla fair-play. Musí při- jmout rozhodnutí rozhodčího, a pokud o něm má pochybnosti, musí požádat ka- pitána, aby rozhodčího požádal o vysvětlení. Každý hráč musí být zdvořilý ke spoluhráčům, soupeřům i rozhodčím.
Hlavní rozhodčí – musí dodržovat všechna pravidla hry. Je zodpovědný za zápis informací na záznamovém archu a za kontrolu hrací plochy a vybavení (přede- vším ukazatel skóre, časomíry, míče a rozlišovacích dresů). Je jediný, kdo může udělit napomenutí a musí se postarat o jeho zápis. Rozhoduje o všech bodech, které nejsou stanoveny pravidly. Hlavní rozhodčí má právo vyloučit hráče z týmu, nebo vyloučit celý tým ze hry, pokud jakýmkoliv způsobem brání v pokračování hry. Hlavní rozhodčí zapisuje do záznamového archu všechny in- cidenty, které byly spáchány hráči, trenéry nebo ostatními účastníky. Před začát- kem utkání musí ověřit, zda nemá někdo z hráčů nevhodné vybavení nebo do- plňky, které by mohly ohrozit bezpečnost na hřišti.
Asistent rozhodčího - pomáhá hlavnímu rozhodčímu při některých rozhodnutích.
Na začátku hry asistent hází kostkou, která určuje podávající tým.
Počítač skóre a časoměřič – měří čas v jednotlivých periodách i mezi nimi a připisují body na počítadlo skóre.
5.9 Sportovní chování
V kin-ballu je nutné, stejně jako v dalších sportech, možná dokonce ještě více, dodr- žovat sportovní chování. Pokud tak někdo nečiní, může ho rozhodčí dle svého uvážení potrestat výstrahou nebo napomenutím.
5.9.1 Výstraha
Výstraha je jediný trest, který nemá vliv na stav bodů. Jedná se o slovní výtku, kte- rou tým může dostat za překročení limitu při střídání nebo za jiné zdržování hry. Pokud se zdržování opakuje, tým dostane malé napomenutí za nesportovní chování.
36 5.9.2 Malé napomenutí
Malé napomenutí může rozhodčí udělit při zjištění nedostatku respektu k rozhodčím, hráčům, divákům a dalším účastníkům soutěže, nebo při použití nevhodné mluvy. Dále může být uděleno za zdržování hry a za úmyslné bránění, jako je blokování, strkání, držení nebo bránění v pohybu. Pokud rozhodčí usoudí, že následkem úmyslného bráně- ní mohlo dojít k úrazu, nebo pokud k němu dojde, může udělit velké napomenutí.
5.9.3 Velké napomenutí
Velké napomenutí uděluje rozhodčí za veškeré vulgární projevy od hráčů, trenérů nebo jiných účastníků. Dále může být toto napomenutí uděleno, pokud některý z účastníků svým jednáním nebo slovy zamýšlel někomu ublížit nebo pokud odpalující hráč odpálil nepřiměřenou silou na krátkou vzdálenost a mířil na hlavu soupeře s úmyslem zranit ho. Toto neplatí v případě, kdy jde bránící hráč do zóny 1,8 metru kolem míče – v tomto případě není odpal posouzen jako úmysl zranit.
Dvě malá napomenutí pro jednoho hráče mají stejný význam jako jedno velké. Velké napomenutí znamená vyloučení hráče ze hry. Pokud tým nemá dalšího hráče, který by ho mohl vystřídat, aby v poli zůstali 4 hráči a bylo dodrženo pravidlo „dvě dívky a dva chlapci“, bude tým diskvalifikován.
Po čtvrtém napomenutí v týmu je tým vyloučen a hra se dohrává pouze se dvěma týmy. Při zapisování týmových bodů do zapisovací listiny se jedno velké napomenutí boduje stejně jako dvě malá.
37
6 ORGANIZACE TURNAJE KIN-BALL CUP ZÁKUPY
6.1 Přípravná fáze
6.1.1 Současná situace, možnosti a směry
V první části přípravné fáze jsem nejprve podle prvních tří etap strategického postu- pu uvedeného v teoretické části práce zhodnotila současnou situaci, své současné mož- nosti a budoucí směry.
Pro turnaj je nutné mít k dispozici hrací prostor, dostatek týmů, rozhodčí, zdravotní- ky a především dostatek finančních prostředků. Po předběžném zhodnocení těchto po- žadavků jsem se rozhodla turnaj uskutečnit.
6.1.2 Místo a termín konání
Nejprve bylo nutné najít vhodný hrací prostor. Ideální se jevila sportovní hala při ZŠ a MŠ Zákupy, ve které se konají tréninky našeho kin-ballového oddílu. Hala má vyho- vující rozměry, je zde k dispozici několik šaten pro závodníky, tribuna pro diváky, ki- osek s rychlým občerstvením a v těsné blízkosti také ubytovna pro případné zájemce.
Dále bylo potřeba stanovit termín, který bude vyhovující pro školy a zároveň takový, ve kterém nebude obsazená hala nějakou dříve naplánovanou akcí. Jelikož je turnaj ur- čen žákům základních škol, je vhodné uspořádat ho během pracovního týdne. Zákup- skou halu využívá především místní základní škola, proto bylo nutné najít den, který nejméně naruší výuku. Po dohodě s ředitelem školy a správcem haly byl stanoven da- tum turnaje na 7. února 2013.
6.1.3 Vybavení
Kin-ball je sport s velmi specifickým vybavením. Podstatné pro hru jsou především:
Míč – bezesporu nejdůležitější součást vybavení pro hru. Pro turnaj je více než vhodné mít alespoň jeden míč náhradní.
Kompresor – Běžný kompresor na nafukování basketbalových či jiných míčů je pro kin-ballový velmi nedostačující, proto je nutné mít speciální, určený právě pro kin-ball.
Počítadlo – jelikož hrají vždy tři týmy najednou, nelze použít běžné počítadlo, jaké se používá např. pro volejbalová utkání.
38
Rozlišovací dresy – rozlišovací dresy musí být ve třech oficiálních barvách – v Čechách to je modrá, černá a bílá (resp. šedá). Je možné použít i jiné barvy, je- jich název však musí být vždy dvojslabičný, aby nebylo některé družstvo zvý- hodněno (míč je možné odpálit teprve po řečení barvy a pokud by některý tým měl barvu s delším názvem, měl by teoreticky více času na přípravu na chycení míče).
6.1.4 Návrh rozpočtu
Fáze 4 až 8 strategického plánu jsem nezpracovala písemně, pouze jsem je konzulto- vala s příslušnými činovníky. Devátou fází je rozpočet, který bylo samozřejmě nezbytné zpracovat písemně.
Na turnaj bylo potřeba pořídit několik podstatných položek, jako ukazatel skóre a rozlišovací dresy. Dalšími položkami v rozpočtu byly pronájem haly, odměna pro roz- hodčího, poháry a medaile, malé občerstvení a trička s potiskem, které jsem plánovala objednat pro pořadatele a zároveň jako ceny pro nejlepšího hráče a hráčku.
Předběžný rozpočet tedy vypadal takto:
Ukazatel skóre 1 800,-
Rozlišovací dresy (2 x 3 025,-) 6 050,- Pronájem haly (7 hod. x 180,-) 1 260,-
Rozhodčí 2 000,-
Poháry 1 000,-
Medaile (30 x 30,-) 900,-
Trička (20 x 200,-) 4 000,-
Občerstvení 1 300,-
CELKEM 18 310,-
Cenu za počítadlo a rozlišovací dresy jsem převzala z ceníku firmy Jipast, která tyto prodává. Pronájem haly je stanovený smlouvou, kterou má ASPV uzavřenou se správ- cem haly. Cenu pohárů, medailí a triček jsem stanovila podle ceníků uvedených na in- ternetu.
Po sepsání předběžného rozpočtu jsem se rozhodla oslovit potenciální sponzory, kteří by poskytli prostředky na pokrytí tohoto rozpočtu.
39 6.1.5 Sponzoři
Před samotným oslovením sponzorů jsem si domluvila schůzku se starostou města Zákupy, Ing. Radkem Lípou. Požádala jsem ho o udělení záštity nad turnajem. Pan sta- rosta mi přislíbil udělení záštity a zároveň i svou účast při zahájení turnaje. Také mi poradil, abych podala žádost o finanční příspěvek na město, které to projedná při příštím zasedání rady.
Na základě jednání s panem starostou jsem požádala o sponzoring tyto:
Město Zákupy
Na základě žádosti schválila rada města příspěvek ve výši 6.000,-.Kč. Kromě fi- nanční podpory jsem Město Zákupy požádala také o drobné ceny pro soutěžící. Město tedy poskytlo propisky a klíčenky s logem města.
ML-tuning
Této firmě jsem nabídla reklamu na tričkách, pokud zaplatí jejich výrobu. Tato fir- ma s nabídkou souhlasila a byla uzavřena Darovací smlouva podle § 628 Občanského zákoníku. Smlouva obsahovala název společnosti, adresu, IČ a jednatele na straně dárce a stejné náležitosti na straně obdarovaného, tedy TJ ASPV Zákupy. Dále byl uveden předmět smlouvy – firma ML-tuning se zavázala zaplatit částku potřebnou k pokrytí nákladů na výrobu triček výměnou za odkaz na web firmy na těchto tričkách.
Hervis sports
O ceny pro soutěžící jsem požádala sportovních obchod Hervis sports, kterému jsem výměnou za poskytnuté ceny nabídla reklamu přímo v hale. Firma Hervis smlouvou přislíbila darovat věcné ceny pro všechny účastníky turnaje, kterých mělo být maximál- ně 80 (10 družstev po osmi hráčích). Výměnou za tyto ceny jednatel Hervisu požadoval umístění dvou reklamních bannerů v hale v průběhu turnaje. Dále požadoval, aby hráči obou zákupských týmů nosili červená trička s logem Hervis, které také darovali. Tento požadavek však nebyl podmínkou, pouze žádostí, které jsme nebyli povinni vyhovět.
Naši hráči mají svá týmová trička, ve kterých se účastní všech turnajů, ale nalezli jsme kompromis, kdy děti v hrací době hráli ve svých týmových tričkách a o přestávkách a při zahájení a vyhlašování nosili trička Hervisu. Kromě 20 kusů těchto triček Hervis věnoval láhve na pití, klíčenky a slevové poukázky, které je možné uplatnit ve všech prodejnách v republice.
40 6.1.6 Rozpočet
Po získání sponzorů a příspěvku od města jsem upravila předběžný rozpočet (snížila ho o částku, o kterou byl nižší skutečný příspěvek od města oproti požadovanému) a začala nakupovat. Vybavení na kin-ball prodává v Čechách zatím pouze firma Jipast.
Z jejího internetového obchodu eshop.jipast.cz a jipast.poharysportovni.cz jsem objed- návala téměř vše potřebné:
Ukazatel skóre – 1 815,- Kč.
2 sady rozlišovacích dresů (jedna sada obsahuje 4 dresy od každé barvy, v každém týmu hraje 8 hráčů, proto jsou potřeba dvě sady, každá za 3 047,- Kč) – 6 094,- Kč.
Pohár – objednala jsem pouze jeden pohár pro vítěze, oproti původnímu záměru koupit tři poháry. Vybrala jsem pohár ET 208 B, na který jsem nechala vyrobit štítek s popiskem KIN-BALL CUP ZÁKUPY 7. 2. 2013 a na vrchol poháru zla- tý štítek s číslem 1 – 365,- Kč.
Medaile – z nabídky jsem vybrala medaile ME021 po osmi kusech od každé (zlaté, stříbrné, bronzové). Cena těchto medailí je 18,- Kč/ks. Ke každé medaili byl objednán emblém a stuha, což zvýšilo cenu o 10,- Kč/ks – 672,- Kč.
Dále byla koupena trička a drobné občerstvení. Do občerstvení byly započítány su- šenky, které měl dostat každý účastník, dále balení vody, kávy a čaje pro rozhodčí a trenéry.
Kromě medailí a věcných cen měli účastníci obdržet také diplomy a účastnické listy.
Udělala jsem několik návrhů, které jsem vystavila na sociální síti Facebook a nechala uživatele této sítě hlasovat, který se jim líbí nejvíce. Vítězný návrh diplomu i účastnic- kého listu je součástí přílohy.
Tab. 4: Konečný rozpočet
POLOŽKA ČÁSTKA POKRYTÍ
Ukazatel skóre 1 815,- ASPV
Rozlišovací dresy 6 094,- ASPV
Pronájem haly 1 260,- Příspěvek města
Rozhodčí 2 000,- Příspěvek města
Pohár 365,- Příspěvek města
Medaile 672,- Příspěvek města
Trička 2 700,- ML-tuning
občerstvení 920,- Příspěvek města
CELKEM 15 726,-
41 6.1.7 Pozvánky a propagace
Na turnaj jsem se rozhodla pozvat všechny týmy z libereckého kraje vedené v seznamu pilotních škol kin-ballu na stránkách ČSK. Kromě nich jsem pozvánku po- slala také některým týmům z ostatních krajů, konkrétně týmům, se kterými jsem se se- tkala při turnajích organizovaných ČSK. Vytvořila jsem pozvánku, která zároveň po- sloužila jako plakát, a propozice. Pozvánky s propozicemi byly rozeslány pilotním ško- lám kin-ballu.
Propozice i pozvánka (resp. plakát) je součástí přílohy této práce.
Na základě rozeslaných e-mailů se přihlásily 4 týmy, díky plakátu vylepenému bě- hem krajského kola Poháru ZŠ v Turnově poté ještě další dva. Kromě nich byly přihlá- šeny dva zákupské týmy. Několik týmů poděkovalo za pozvání a připojilo vysvětlení, proč se nezúčastní (jarní prázdniny v některých okresech, nedostatek financí atd.). Jeden tým se několik dnů před konáním turnaje odhlásil pro nemoc několika hráčů.
6.1.8 Personální zajištění
Turnaj by se neobešel bez obsazení několika důležitých rolí:
Hlavní rozhodčí – na tuto pozici je nutné být kvalifikovaným rozhodčím, proto- že pravidla kin-ballu jsou velmi specifická a ne každý zvládne spravedlivě rozli- šit chyby. Proto jsem na turnaj pozvala rozhodčího Českého svazu kin-ballu, který dělá hlavního rozhodčího na všech turnajích pořádaných tímto svazem a zároveň má nejvyšší kvalifikaci v ČR – pana Martina Novotného.
Čároví rozhodčí – tito rozhodčí nemusí být příliš znalí všech podrobných pravi- del a měli by být alespoň dva. Během turnaje pak vždy jeden z nich působil jako čárový rozhodčí a druhý měl na starosti časomíru a přičítání bodů na počítadle skóre.
Zdravotník – na tuto pozici jsem pozvala dvě zdravotní sestry.
Administrativní pracovník – má za úkol zapisovat body do listiny, kontrolovat časomíru a přičítání bodů během hry a další drobné povinnosti.
Fotograf – jednou z podmínek, které požadovali sponzoři, byla fotodokumenta- ce.
Technický pracovník – před začátkem turnaje bylo potřeba zprovoznit aparaturu, zapojit mikrofon a další technické úkony.
42
6.2 Průběh turnaje
6.2.1 Příprava hrací plochy
Oficiální začátek turnaje byl ohlášen na devátou hodinu ranní, prezence přihlášených družstev probíhala od půl deváté. Pořadatelé byli na místě od půl osmé, aby připravili hřiště, rozestavěli stoly, na kterých stálo počítadlo, vystavený pohár s cenami, o které se hrálo a další drobné práce, které byly nezbytné před začátkem turnaje.
6.2.2 Základní část
Den před turnajem se z důvodu nemoci omluvil jeden tým, takže bylo nutné připravit nový hrací systém, tentokrát jen pro 7 týmů. K vytvoření hracího systému jsem použila Manuál organizace turnaje. Rozpis zápasů podle tohoto manuálu vypadá následovně:
Tab. 5: Rozpis zápasů
ZÁPASY BARVA TÝMU
modrá bílá černá
1 3 6 5
2 1 4 5
3 1 6 7
4 2 6 4
5 2 5 7
6 3 4 7
7 3 1 2
Čísla byla týmům přidělena losem:
Tým č. 1 – ZŠ a MŠ Mírová Mimoň Tým č. 2 – ZŠ 5. května Liberec I.
Tým č. 3 – ZŠ a MŠ Český Dub Tým č. 4 – ASPV Zákupy II.
Tým č. 5 – ZŠ 5. května Liberec II.
Tým č. 6 – ASPV Zákupy I.
Tým č. 7 – ZŠ a MŠ Kamenický Šenov
Každý zápas se hrál na tři periody po sedmi minutách. Přestávka mezi jednotlivými periodami byla dvě minuty, mezi zápasy pět minut. Jeden zápas tedy s přestávkami trval 30 minut. První zápas začal v 9.15, další zápas v 9.45.
