Pavel Hložek: malíř, partyzán a rudý gardista. Temné stránky z dějin Liberce

Pavel Hložek: malíř, partyzán a rudý gardista.

Temné stránky z dějin Liberce

Bakalářská práce

Studijní program: B7507 – Specializace v pedagogice

Studijní obory: 7105R056 – Historie se zaměřením na vzdělávání

7504R269 – Český jazyk a literatura se zaměřením na vzdělávání

Autor práce: Nikola Ryklová

Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Lozoviuková, Ph.D.

Liberec 2017

Poděkování

Mé pod kování pat í všem, bez kterých by tato práce nemohla vzniknout.

P edevším bych ráda pod kovala vedoucí práce Mgr. Kate in Lozoviukové, Ph.D., za ochotu a podn tné rady p i psaní této bakalá ské práce.

Díky pat í také Mgr. Daliboru Státníkovi, Ph.D. za kritické p ipomínky, odbornou pomoc a v cné rady p i této studie. Pod kování pat í také pracovník m archivu v Mladé Boleslavi a v Praze.

Rovn ţ d kuji PhDr. Josefu Hloţkovi, Ph.D., p íbuznému Pavla Hloţka, za osobní setkání a sd lení n kolika cenných informací, bez kterých by práce nemohla vzniknout.

Také d kuji za poskytnutí dokument z osobního archivu.

V neposlední ad bych ráda pod kovala celé své rodin za trp livost a podporu, kterou mi p i psaní práce poskytovala.

Anotace

Tato práce se zabývá československým partyzánem a pozd jším velitelem revoluční gardy Pavlem Hloţkem. Studie se snaţí analyzovat ţivot Pavla Hloţka v jednotlivých historických obdobích. Blíţe se pak v nuje Hloţkov partyzánské činnosti a poválečné situaci v českém pohraničí.

Klíčová slova

Pavel Hloţek, partyzáni, revoluční garda, poválečné represe, excesy, české pohraničí

Annotation

This work deals with guerrilla fighter and commander of revolutionary guard of Czechoslovakia Pavel Hloţek. The study tries to analyze the life of Pavel Hloţek in individual historical periods. This work deals with guerrilla activities of Hloţek and the post-war situation on the Czech borders.

Key words

Pavel Hloţek, guerrillas, revolutionary guard, post-war repressions, excesses, czech border regions

7

Obsah

Seznam zkratek ... 8

1 Úvod ... 9

2 Kritika pramen a literatury ... 11

2.1 Archivní a publikované dokumenty ... 11

2.2 Orální historie ... 12

2.3 Kritika literatury... 13

3 Rodinný, osobní a profesní ţivot Pavla Hloţka ... 16

4 Partyzán Pavel Hloţek... 19

4.1 Aktivity Pavla Hloţka a jeho partyzán ... 23

4.1.1 Boj o Ledce ... 26

4.1.2 Vzpomínání na partyzány ... 29

5 Liberec na konci války ... 31

6 Pavel Hloţek velitelem revoluční gardy... 34

6.1 Činnost Rudolfa Rokose ... 39

7 Situace po zrušení revoluční gardy... 42

8 P íbuzní Pavla Hloţka ... 44

9 Záv r ... 46

10 Pouţitá literatura ... 48

10.1 Prameny ... 48

10.2 Orální historie ... 48

10.3 Literatura ... 49

11 Seznam p íloh ... 51

12 P ílohy... 52

8

Seznam zkratek

ASAP – Akciová společnost pro automobilový pr mysl ČSR – Československá republika

KSČ – Komunistická strana Československa KT – Koncentrační tábor

Ph.D. – Doktor

PhDr. – Doktor filozofie Plk. – Plukovník

RG – Revoluční garda SD – Sicherheitsdients SOS – Stráţ obrany státu

SRNPH – Severočeské revoluční národní podzemní hnutí SS – Schutzstaffel

SVO – Slovenská vzájemná obrana

SVUČ – Studentská v decko-um lecká činnost Škpt. – Štábní kapitán

9

1 Úvod

Syn krejčího, voják rakousko-uherské armády v první sv tové válce, akademický malí , partyzánský bojovník za svobodu a velitel revoluční gardy. To všechno byl Pavel Hloţek.

Práce se pokouší zmapovat ţivotní osudy československého odbojá e a gardisty.

V úvodu se bakalá ská práce v nuje mládí, osobnímu, rodinnému a profesnímu ţivotu.

Sleduje jeho ţivotní pouť a snaţí se rozkrýt tajemství, která doposud byla uloţena v archivech a nebyla niký m sepsána. Bohuţel o jeho ţivot p ed válkou lze dohledat pouze malé mnoţství písemných záznam . Zdrojem v tšiny informací obsaţené v této části práce je orální historie.

Jedním ze st ţejních témat p edloţené studie byla analýza Hloţkovy partyzánské činnost. Ta se zam uje na celou Hloţkovu odbojovou skupinu, její vznik a hlavní iniciátory. Zmi uje také hlavní úkoly, které m la skupina za cíl. Díky dochovaný m pam tem Pavla Hloţka se práce zabývá i sabotáţními a destrukčními činnostmi, kterými se partyzánská skupina snaţila narušovat zázemí nacistického reţimu v Československu.

Zvláštní kapitolu si zaslouţila také nejv tší odbojová akce poblíţ jeho rodišt . Ta detailn ji popisuje kroky odbojá v boji za osvobození obce Ledce a jejího okolí.

V této části práce op t čerpá z pam tí Pavla Hloţka, ale i z dochovaný ch místních zpravodaj . Bohuţel se ale nepoda ilo dohledat ţádného ţijícího pam tníka. K této kapitole pat í také část o vzpomínání a zamyšlení se nad oslavováním výhradn československých partyzán .

Následující kapitola pojednává o poválečném p sobení odboje na Liberecku, kde se Pavel Hloţek, jakoţto zástupce mladoboleslavského odboje podílel na vysídlování n mecky mluvícího obyvatelstva. Ţádný dokument ale nedokazuje, ţe se práv on p ímo podílel na násilných aktech spáchaných na n meckém obyvatelstvu. Práce se také zabývá konkrétními p ípady násilného chování gardist .

D leţitou roli v Hloţkov ţivot sehrál Rudolf Rokos, velitel tzv. policejního oddílu existující p i revoluční gard . Tato jednotka m la na sv domí násilné excesy p i vyslýchání zadrţených. Je dokázáno, ţe p i t chto výsleších v n kterých p ípadech došlo dokonce k jejich usmrcení. Na této pozici Rokos slouţil jako Hloţk v p ímý pod ízený, coţ m lo za následek, ţe veškerá činnost provád ná jeho tzv. policejním

10

oddílem padla za vinu ob ma výše uvedeným. Nejkontroverzn jšími tématy bylo násilné zatý kání a následné vý slechy zadrţených osob.

Hlavním d vodem k sepsání této studie byla analý za činností mladoboleslavského odboje, p edevším pak analýza osoby Pavla Hloţka. V práci se také snaţím analyzovat p sobení revoluční gardy v severočeském pohraničí z pohledu jedné osoby, a to z pohledu Pavla Hloţka. Domnívám se, ţe se jedná o d leţitou osobu československého odboje a poválečných dní, která by nem la upadnout v zapomn ní.

Cílem práce je shromáţd ní, analýza a porovnání dostupných pramen a literatury, které k osob odbojá e Hloţka existují. Cht la jsem osv tlit alespo malou část kontroverze, jíţ je obklopen tento úsek naší historie, na n mţ se podílely osoby, jako je práv Pavel Hloţek. Také jsem se snaţila zachytit část historie, která byla doposud p edávána ústn . Práce se snaţí zpracovat p ísp vek, který p edstaví ţivotní p íb h Pavla Hloţka komplexn .

11

2 Kritika pramenů a literatury

Cílem této kapitoly je seznámit čtená e s pouţitou literaturou a prameny, které jsou pro bakalá skou práci st ţejní. Tato práce se opírá p edevším o primární zdroje.

Sekundární literatura poslouţila p edevším k lepší orientaci v historický ch souvislostech sledovaného období. Celkový seznam pouţitých pramen a literatury je uveden na konci práce.

2.1 Archivní a publikované dokumenty

Prameny, ze který ch práce vychází, byly jak písemného, tak ústního charakteru.

Základním zdrojem jsou archiválie uloţené v archivu v Mladé Boleslavi a v Archivu bezpečnostních sloţek v Praze.

Začátek práce se opírá o dokumenty uloţené ve Státním okresním archivu v Mladé Boleslavi, kde se nachází sčítací archy obyvatel. Z t chto dokument práce čerpá p edevším informace o rodinném zázemí.¹

Další písemné zdroje lze rozd lit na dv skupiny, na zdroje z válečného období a na zdroje z poválečného období. První skupina zahrnuje p edevším vzpomínky a zápisky samotného Pavla Hloţka, které se dochovaly v obci Ledce. Jelikoţ tyto vzpomínky sepsal hlavní aktér událostí, je nutné pracovat s nimi s určitou kritikou a odstupem. O své partyzánské činnosti Hloţek píše ve Vzpomínkách na ilegální práci a činnost partyzánské skupiny v Jabkenicích 1939-1945² a také ve spisu Neţili jsme zadarmo³. Oba tyto zdroje popisují počátky partyzánského hnutí Pavla Hloţka na Jabkenicku a jeho sabotáţní činnost a akce, navzájem se prolínají a dopl ují. Ve v tšin se také tyto dokumenty informačn shodují.

Do skupiny zdroj z poválečného období lze za adit archiválie uloţené v Archivu bezpečnostních sloţek v Praze. Hlavním zdrojem informací byl fond S-1688 Liberec, který obsahuje materiály týkající se poválečných represí, jenţ probíhaly p i vysídlovacích akcích v Liberci. Jedná se p eváţn o záznamy výslech s hlavními

1 Státní okresní archiv Mladá Boleslav, fond: Sčítací archy pro Čachovice z roku 1900, Arch popisný pro sčítání obyvatelstva a nejd leţit jších domácích zví at uţitkových podle stavu ze dne 31. Prosince 1900. 12. ledna 1901.

2 HLOŢEK, Pavel. Vzpomínky na ilegální práci a činnost partyzánské skupiny v Jabkenicích 1939-45. Rukopis. Nedatováno.

3 HLOŢEK, Pavel. Neţili jsme zadarmo. Rukopis. Nedatováno.

12

p edstaviteli revolučních gard, které obsahují i jejich základní údaje. Jsou zde uloţeny hlavn výslechy s Pavlem Hloţkem⁴ a Rudolfem Rokosem⁵. Ve fondu se objevují i jména dalších gardist . Práce však vychází p edevším z výše uvedených výslech obou jmenovaný ch. Nachází se zde také zprávy o činnostech revolučních gard. V tšina t chto dokument vzniklo v poválečném období mezi lety 1945-1948. V archivu se také nachází fond 302 (sign.: 302-229-4), který obsahuje dokumenty k poválečné situaci v českém pohraničí.

V práci jsou také pouţité dokumenty uspo ádané a okomentované v edici Arburg-Stan k Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951: dokumenty z českých archivů⁶. Jedná se o materiály dokumentující p edevším konec války a první léta po osvobození Československa. Práce vychází ze t etího svazku druhého dílu edice s názvem Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951 : dokumenty z českých archivů. Díl II., svazek 3, Akty hromadného násilí v roce 1945 a jejich vyšetřování⁷

2.2 Orální historie

D leţitým pramenem pro sepsání studie byl také ústní rozhovor, který prob hl v únoru 2017, s Josefem Hloţkem, p íbuzným Pavla Hloţka. Tento rozhovor pomohl p edevším k sepsání základních informací o Pavlovi Hloţkovi a jeho bratrovi Josefovi.

Josef Hloţek vypráv l p edevším o svém d dovi Josefu Hloţkovi. Na naši sch zku také p inesl n kolik dobových p edm t (nap . razítko Revoluční gardy, legitimaci p íslušníka partyzánské skupiny, odznaky). Na rozhovor navázal rozhovor písemný uskuteč ovaný elektronickou poštou, který poskytnuté informace zp esnil a doplnil.

4 Archiv bezpečnostních sloţek v Praze, fond S-1688 Liberec, Protokol sepsaný s Pavlem Hloţkem, 20. července 1945, Liberec.

Archiv bezpečnostních sloţek v Praze, fond S-1688 Liberec, Protokol sepsaný s Pavlem Hloţkem, 23. července 1945, Liberec.

5Archiv bezpečnostních sloţek v Praze, fond S-1688 Liberec, Protokol sepsaný s Rudolfem Rokosem, 20. července 1945, Ú ad národní bezpečnosti v Liberci.

Archiv bezpečnostních sloţek v Praze, fond S-1688 Liberec, Protokol sepsaný s Rudolfem Rokosem, 21. července 1945, Ú ad národní bezpečnosti v Liberci.

6ARBURG, Adrian von a Tomáš STAN K, ed. Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951: dokumenty z českých archivů. Ve St edoklukách: Zden k Susa, 2010. ISBN 978-80- 86057-68-2.

7Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951: dokumenty z českých archivů.

Editor Adrian von ARBURG, editor Tomáš STAN K. Ve St edoklukách: Zden k Susa, 2010, 329 s. ISBN 978-80-86057-68-2.

13

P i ústním rozhovoru s pam tníkem často vyvstanou jiné a nové otázky sm ující k tématu. Tato metoda je také značn subjektivní, coţ ale neznamená nedostatek či nekvalitu informací. Naopak poskytuje nové vnímání problematiky.

K hlavním negativ m orální historie je obtíţná interpretace mluveného. Mnohdy bývá obtíţné p evést rozhovor do psané formy.⁸

2.3 Kritika literatury

Ţivotnímu osudu Pavla Hloţka nev novala zatím historiografie detailní pozornost. Dílčí poznatky se objevují v n kolika textech. Bibliografie pouţitá v práci se snaţí p iblíţit problematiku daného historického období a také nastínit situaci v Československu. Pozornost v tomto p ípad byla zam ena p edevším na jeho konání v rámci revoluční gardy.

Část, která se zabývá partyzánem Hloţkem, vychází p edevším ze dvou publikací, ve kterých se jeho osoba okrajov objevuje. Jsou jimi Odboj na Mladoboleslavsku 1939-1945⁹ a Protinacistický odboj v Pojizeří 1939-1945¹⁰. Ob tyto publikace lze za adit mezi regionální literaturu, protoţe se zabý vají regionem Mladá Boleslav. V knize Odboj na Mladoboleslavsku 1939-1945 najdeme informace o systému odbojový ch organizací, které v okolí Mladé Boleslavi existovaly a fungovaly.

V publikaci jsou také zmi ována jména osob, které byly spojovány s odbojovou činností. Blíţe se t mto osobnostem v nuje druhá kniha, a to Protinacistický odboj v Pojize í 1939-1945. V ní najdeme pam ti samotných odbojá , v nichţ se znovu vrací do válečných let a vzpomínají na své p sobení v odboji. V obou monografií je velké mnoţství fotek z rozmezí let 1939-1945, které buď poskytly archivy, nebo soukromí vlastníci. Nutno ovšem podotknout, ţe ob tyto publikace „oslavují“ československý odboj. Nezabývají se však negativními událostmi následujících týdn .

8VAN K, Miroslav a Pavel MÜCKE. Třetí strana trojúhelníku: teorie a praxe orální historie.

2. p epracované a dopln né vydání. Praha: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2015, 326 s. Orální historie a soudobé d jiny. ISBN 978-80-246-2931-5.

9 Odboj na Mladoboleslavsku 1939-1945: obraz historie domácího odboje v Pojizeří. Mladá Boleslav: Český svaz bojovník za svobodu – historicko-dokumentární komise Mladá Boleslav, 1995.

10 Protinacistický odboj v Pojizeří 1939-1945: historie, doklady a vzpomínky bojovníků za svobodu. Mladá Boleslav: Severočeské revoluční národní hnutí Pojize í p i ČSBS-SDOP ČR, 2002.

14

Mezi literaturu obecné povahy, která se zabý vá partyzánský mi skupinami a excesy jimi spáchanými, pat í monografie Bo ivoje Nebojsy Jak to bylo s partyzány¹¹. Publikace obsahuje n kolik konkrétních p ípad činností partyzán na českém území.

Problematikou Protektorátu Čechy a Morava a nacistickou okupací se zabývá nap íklad historik Pavel Maršálek¹² či Chad Bryant¹³

Práce se ve své druhé části opírá o studie historik českých moderních d jin.

Tyto monografie se v nují poválečné situaci v Československu. Práce p eváţn čerpá z knih Tomáše Sta ka Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951¹⁴, kterou napsal společn s Adrianem von Arburgem, Poválečné „excesy“ spáchané na tzv. státně nespolehlivém obyvatelstvu¹⁵, Perzekuce 1945¹⁶. Všechny tyto publikace se v nují situaci po konci druhé sv tové války, vypo ádání se s ní, s poválečnými represemi. Tomáš Stan k se ve svých pracích často opírá o archivní dokumenty, které také do svých knih vkládá. Práce čerpá p edevším to, jak byla tato nov nabytá situace vnímána celorepublikov , jak s ní bylo nakládáno a podobn . Tyto publikace se op t zabý vají obdobím po roce 1945. Stan k se také zabýval obecnými d jinami vysidlování N mc z Československa, a to v práci Odsun Němců z Československa 1945-1947.¹⁷ Obdobím tzv. t etí republiky se také zabývá český historik Karel Kaplan.¹⁸

Dalším d leţitý zdrojem byl rukopis Kate iny Lozoviukové Násilné činy a

„excesy“ spáchané na tvz. státně nespolehlivém obyvatelstvu¹⁹, jenţ detailn ji popisuje násilí, které bylo spáchané na n meckém obyvatelstvu b hem vysídlovacích akcích

11NEBOJSA, Bo ivoj. Jak to bylo s partyzány. Tišnov: Sursum, 1998. ISBN 80-85799-45-6.

12MARŠ LEK, Pavel. Protektorát Čechy a orava: státoprávní a politické aspekty

nacistického okupačního reţimu v českých zemích 1939-1945. Praha: Karolinum, 2002. ISBN 8024603020.

13BRYANT, Chad Carl. Praha v černém: nacistická vláda a český nacionalismus. Praha: Argo, 2012, 350 s. Historické myšlení. ISBN 978-80-257-0790-6.

14ARBURG, Adrian von – STAN K, Tomáš (ed.): Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945 – 1951. Duben – srpen/září 1945: „Divoký odsun“ a počátky osídlování.

St edokluky 2011. Dokument č. 39.

15STAN K, Tomáš. Poválečné "excesy" v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování.

Praha: Ústav pro soudobé d jiny AV ČR, 2005, 366 s. Sešity ÚSD AV ČR. ISBN 80-7285-062- 8.16

STAN K, Tomáš. Perzekuce 1945: Perzekuce tzv. státně nespolehlivého obyvatelstva v Českých zemích (mimo tábory a věznice) v květnu – srpnu 1945. Praha: Ise, 1996, 231 s. ISBN 80-85241-99-4.

17STAN K, Tomáš. Odsun Němců z Československa 1945-1947. Praha: Academia, 1991. ISBN 80-200-0328-2.

18KAPLAN, Karel. Pravda o Československu 1945-1948. Praha: Panorama, 1990. ISBN 80- 7038-193-0.

19LOZOVIUKOV , Kate ina. Násilné činy a „excesy“ spáchané na tzv. státně nespolehlivém obyvatelstvu. Rukopis.

15

v Liberci (Liberecku). Uvádí se zde, kdo byl za „státn nespolehlivou osobu“

povaţován a jak s bylo s takovou osobou nakládáno z ad gardist . Jsou zde obsaţeny také konkrétní p ípady násilných čin , které byly spáchány.

Zdrojem pro sepsání kapitoly o rodinných p íslušnících, respektive o Hloţkov sest e Anit Moret, se stala studie Dalibora Státníka Československé zpravodajské hry v Rakousku v počátcích studené války. Exilové skupiny, západní výzvědné sluţby a jejich infiltrace československými agenty²⁰. Ta mapuje ţivot Anity v exilu, ale i její návrat do Československa.

20STÁTNÍ, Dalibor: Československé zpravodajské hry v Rakousku v počátcích studené války.

Exilové skupiny, západní výzvědné sluţby a jejich infiltrace československými agenty, in:

Soudobé d jiny [online], roč. 10, 2003, č. 4, s. 487-518, ISSN 1210-7050.

16

3 Rodinný, osobní a profesní život Pavla Hložka

Pavel Hloţek se narodil 14. dubna 1898²¹. Jeho otec vlastnil krejčovskou dílnu v Čachovicích na Mladoboleslavsku, kterou vedl aţ do roku 1918. V rámci pozemkový ch reforem získala rodina menší hospodá ství. Pocházel z celkem 6 d tí. M l 4 sestry (Anna, Ludmila, Helena, Pavla) a bratra Josefa, který se b hem okupace zapojil do jeho partyzánské skupiny.²²

Pavel Hloţek navšt voval 5 t íd obecné školy ve Struhách u Mladé Boleslavi.

Absolvoval také 2 t ídy niţší pr myslové školy ţivnostenské v Mladé Boleslavi. Z ejm proto, aby mohl jednou p evzít otcovu ţivnost, se vyučil krejčím. Na p elomu let 1917- 1918 narukoval jako p íslušník rakousko-uherské armády na italskou frontu.

Po konci první sv tové války studoval v n meckém Düsseldorfu um leckopr myslovou školu. Otázkou ale z stává, jak se syn rolníka dostal v poválečném období na studia do N mecka. Po svém návratu ze zahraničí absolvoval Akademii výtvarných um ní v Praze, kde studoval u profesora Jakuba Obrovského²³ a posléze u Maxe Švabinského²⁴, který výrazn ovlivnil Hloţkovu tvorbu portrét . Po jejím dokončení se stal členem Jednoty výtvarných um lc ²⁵ sídlící rovn ţ v Praze.

V roce 1935 podnikl dvoum síční um leckou studijní stáţ v ecku, odkud pravd podobn pochází obraz Antický chrám, Ca ihradu a Bulharsku. V jeho um lecké

21 N které prameny uvád jí jako datum narození 16. dubna 1898, jedná však pravd podobn o p eklep.

22 Státní okresní archiv Mladá Boleslav, fond: Sčítací archy pro Čachovice z roku 1900, Arch popisný pro sčítání obyvatelstva a nejd leţit jších domácích zví at uţitkových podle stavu ze dne 31. prosince 1900.12. ledna 1901.

23 Jakub Obrovský byl český malí , socha a spisovatel. Po studiích na Um leckopr myslové škole v Praze a na Akademii výtvarných um ní v Praze získal odjel na roční studijní pobyt do Itálie a ecka. Po svém návratu p sobil jako profesor na zmi ované Akademii výtvarných um ní, kde dokonce v letech 1935-1937 zastával funkci rektora. Ve své um lecké tvorb se v noval hlavn obraz m, plastikám, kresbám a grafikám. ěstská část Brno-Bystrc. Osobnosti Bystrce[online], [vid no 10. 2. 2017], dostupné z: http://www.bystrc.cz/osobnosti-bystrce.html

24Český malí Max Švabinský, celým jménem Maxmilián Theodor Jan Švabinský, se narodil 17.

zá í 1873. Pat il do generace, která p ipravovala nástup českému modernímu um ní. Na

počátcích jeho tvorby se projevoval hlavn realismus, symbolismus a secese. V noval se hlavn tvorb portrét , krajin. K vrcholným díl m Švabinského pat í nap . Kamélie, Rajky, Chudý kraj, Dv matky či Velká rodinná podobizna. Stejn jako J. Obrovský i on p sobil ve funkci rektora Akademie výtvarných um ní v Praze. Památník axe Švabinského[online], [vid no 10.

2. 2017], dostupné z: http://www.muzeum-km.cz/svabinsky_main.php

25 Jednota výtvarných um lc vznikla jako opozice k Um lecké besed v roce 1916. Jedná se o spolek sdruţující výtvarníky a navazující na české tradice. Mezi hlavní p edstavitele a

zakladatele pat í J. V. Myslbek, prof. F. Ţeníšek, M. Aleš, J. K. Liška, V. Hynais, J. Bubeníček.

Zakladatelé a historie Jednoty umělců výtvarných [online], [vid no 6. 12. 2016], dostupné z:

http://www.juv-novasin.cz

17

tvorb hrají podstatnou roli malby krajin, které začal malovat po roce 1965. Za vrchol jeho díla jsou povaţovány akvarely kv tin. Na um lecké výstav v roce 1978, která byla uskuteč ována k jeho 80. narozeninám, bylo dokonce n kolik jeho d l odcizeno. Jeho tvorbu je moţné povaţovat za postimpresionismus. I kdyţ byl v této dob stále členem komunistické strany, nebyl pravd podobn nikdy kompromitován po um lecké stránce socialistický m realismem.²⁶

Za sv j ţivot byl dvakrát ţenatý. Z t chto svazk se narodily dv dcery. S první ţenou, která krátce p ed vypuknutím druhé sv tové války spáchala sebevraţdu, m l dceru Alenu. Jeho druhá ţena Vilma, rozená Obstová, byla n meckého p vodu a s ní m l minimáln ješt další dceru. Podle pam tí p íbuzných Hloţka se prvorozená dcera Alena s druhou Pavlovou ţenou nesnesla.²⁷

V období tzv. druhé republiky a p edevším po okupaci nacistických vojsk v roce 1939 údajn p estal na n jaký čas malovat a začal se angaţovat v odbojový ch akcích.

Na začátku 40. let se stal velitelem partyzánské skupiny p sobící v regionu Mladá Boleslav.

V období tzv. prvního stanného práva²⁸ byly provád ny kontroly obyvatelstva a domovní prohlídky, které se nevyhnuly ani Mladoboleslavsku. Po odchodu z Prahy v roce 1939 ţil Pavel Hloţek se svou rodinou v Jabkenicích, podle jeho pam tí však ilegáln bez pr kazu totoţnosti. Poté, co p išla n mecká hlídka k domu Hloţkových, byla prý v dom pouze Pavlova ţena Vilma, která p ijala nacisty plynulou n mčinou.

Díky její znalosti n meckého jazyka údajn hlídka upustila od domovní prohlídky.

V dom se jiţ údajn nacházely lehké p chotní zbran , a to granáty, které byly pravd podobn pouţity v partyzánský ch bojích.²⁹

Po své partyzánské činnosti odešel jako zástupce Mladoboleslavského velitelství revolučních gard na ja e 1945 velet revoluční gard do Liberce, kde podle záznam setrval minimáln do července 1945. Po ukončení činnosti revoluční gardy pravd podobn odjel zp t do Jabkenic, ale na sever Čech se vracel. P i jedné takové návšt v Liberce byl zadrţen a vyslý chán z ejm kv li své činnosti p i vysídlování

26Rozhovor s Josefem Hloţkem, únor 2017.

27 Tamtéţ.

28Stanné právo je v okupované zemi mimo ádné opat ení státní moci v oblasti trestního práva, kdy jsou omezena n která občanská práva. Cílem t chto omezení bylo odstrašit obyvatele od páchání zločin .

29HLOŢEK, Pavel. Vzpomínky na ilegální práci a činnost partyzánské skupiny v Jabkenicích 1939-45. Rukopis. Nedatováno.

18

českého pohraničí.³⁰ V následujících letech byl pravd podobn pro svou minulost i se svou rodinou pod dohledem Státní bezpečnosti. ³¹

V roce 1956 odešel spolu s rodinou a Ivo Ulmannem, se kterým p sobil v partyzánské skupin , do Plzn . Tam se údajn ţivili jako výrobci šperk z plexiskla.

Pravd podobn kv li problém m se zda ování jejich výd lk museli tuto činnost ukončit. Pavel Hloţek byl také z ejm z tohoto d vodu vyloučen v roce 1960 nejen z komunistické strany, ale také ze svazu um lc . Po této afé e odešel pracovat do kladenských dol , kde ale o p t let pozd ji údajn utrp l váţný pracovní úraz horních partií nohou a spodní části b icha. V této dob se op t začal v novat malování. Za sv j ţivot vytvo il nespočet obraz , ve v tšin p ípad však není známo, kde se obrazy nacházejí. K 85. narozeninám m l být jmenován zaslouţilým um lcem, svého jmenování se však jiţ nedoţil. Pavel Hloţek zem el 24. íjna 1982 z ejm na selhání srdce.³²

30O tom vypovídají i záznamy z výslech , které jsou uloţené v Archivu bezpečnostních sloţek v Praze.

31ST TNÍK, Dalibor: Československé zpravodajské hry v Rakousku v počátcích studené války.

Exilové skupiny, západní výzv dné sluţby a jejich infiltrace československými agenty, in:

Soudobé d jiny [online], roč. 10, 2003, č. 4, s. 487-518, [vid no 22. 3. 2017], ISSN 1210-7050.

32Rozhovor s PhDr. Hloţkem, únor 2017.

19

4 Partyzán Pavel Hložek

Okupace Československa nacistickým vojskem zastihla Pavla Hloţka v Praze. Bylo zatčeno n kolik jeho p átel a blízký ch známý ch, s nimiţ se údajn tém denn stýkal v kavárn Bajkal v Dejvicích (nyn jší UDA). Mezi prvními zatčenými byl podle jeho výpov di redaktor Horský a tajemník spo itelny v Dejvicích Pacák, kte í z stali aţ do konce okupace internováni v koncentračním tábo e Dachau³³. Z ejm proto, ţe začalo docházet k zatý kání, se rozhodl odejít z Prahy.

Po odchodu v roce 1939 se vrátil zp t do st edočeských Jabkenic (n které dobové prameny uvád jí název Jablkynice). Ty se rozkládají asi 18 km od Mladé Boleslavi a asi 12 km od Hloţkových rodných Čachovic. Podle Hloţkových pam tí bylo zatý kání nacistickými okupanty hlavním d vodem jeho odjezdu do st edočeských Jabkenic.³⁴ Po svém p íchodu do Jabkenic se seznamuje s Ivo Ulmannem, který je z ejm povaţován za iniciátora jabkenického odboje. V Hloţkov ţivot sehraje významnou roli, neboť se společn zapojí do československého odboje.³⁵

Podle záznamu se v roce 1941 sešel s Janem Francem³⁶. Cílem tohoto setkání bylo vybudování odbojové organizace, která by vedla aţ k ozbrojenému povstání. Tato organizace z ejm zjišťovala sílu n meckých vojsk v mladoboleslavském regionu.

33Koncentrační tábor Dachau byl otev en v roce 1933 jako první nacistický koncentrační tábor.

Nacházel se v N mecku, p esn ji v jiţním Bavorsku nedaleko Mnichova. Primárn byl určen pro politické v zn a „nep átelé“ n mecké NSDAP. Postupem času byli do tábora posíláni také odp rci reţimu, homosexuálové nebo Ţidé. V tábo e byly na v zních provád ny léka ské experimenty. Z d vodu špatných ţivotních podmínek vypukla v roce 1944 v KT Dachau epidemie tyfu, na který zem elo p es tisíc v zn ných. Koncentrační tábor Dachau byl osvobozen 29. dubna 1945 americkou armádou. Dnes toto místo slouţí jako památník v z m a ob tem tábora. 1933-1945: History of the Dachau Concentration Camp. KZ-Gedenkstätte

Dachau[online], [vid no 15. 2. 2017], dostupné z: http://www.kz-gedenkstaette- dachau.de/History_1933-1945.html

34 HLOŢEK, Pavel. Vzpomínky na ilegální práci a činnost partyzánské skupiny v Jabkenicích 1939-45. Rukopis. Nedatováno. Za poskytnutí materiál d kuji Obecnímu ú adu Ledce.

35Ivo Ulmann p sobil pod Hloţkovým vedením nejen jako velitel jedné ze skupin jabkenických partyzán , ale z ejm práv on m ţe za rozpad jejich společné ţivnosti a následného vyloučení P. Hloţka z KSČ v 60. letech. Ze strany byl vyloučen i Ulmann.

Ten se však na rozdíl od P. Hloţka stal tzv. antikomunistou. Pavel i nadále z stal v rný socialistické ideologii. Čerpáno z informací od PhDr. Josefa Hloţka, Ph.D.

36Jan Franc vedl odbojovou skupinu v Mladé Boleslavi, která se spojila s mladoboleslavskou Gardovou skautskou odbojovou skupinou. Společn byly součástí Severočeského odbojového hnutí. V b eznu roku 1945 byl spolu s dalšími členy skupiny zatčen a uv zn n

v mladoboleslavské policejní v znici. O n kolik dní pozd ji pak p evezen do Terezína, p esn ji Malá pevnost Terezín. Zem el 24. kv tna 1945. Protinacistický odboj v Pojizeří 1939-1945:

historie, doklady a vzpomínky bojovníků za svobodu. Mladá Boleslav: Severočeské revoluční národní hnutí Pojize í p i ČSBS-SDOP ČR, 2002.

20

Partyzáni m li také za úkol propagovat vojenskou sílu Rudé armády, coţ m lo ve prosp ch odboje ovliv ovat lidi, kterých se zmoc ovala bezmoc z nacistické okupace.³⁷ Pro odbojovou činnost bylo d leţité, aby lidé nepropadali strachu a zoufalství.

Počátky odbojové činnosti Pavla Hloţka se pravd podobn datují k roku 1939, kdy dostal z ejm od mladoboleslavské odbojové organizace za úkol utvo it systém t í odbojový ch skupin pod názvem „Mladá Boleslav – venkov“. Velitele t chto t í sloţek určil pravd podobn sám Pavel Hloţek. Byli jimi jeho bratr Josef Hloţek ze Sloupče u Nymburka, Ivo Ulmann z Ovčáren u Jabkenic, se který m se seznámil po svém p íchodu z Prahy v roce 1939, a Václav H lka, d lník ASAPu (Akciová společnost pro automobilový pr mysl – dnes Škoda Auto a. s.) v Mladé Boleslavi. Toho si vybral z ejm kv li jeho zam stnání v ASAPu, který nacisté vyuţívali pro výrobu součástí aut a letadel pro n mecký Werhmacht. Údajn m li všichni t i velitelé za úkol vytvo it další protifašistické skupiny v Mladé Boleslavi a jejím okolí, Josef Hloţek na Nymbursku a Milovicku, Ivo Ulmann v Mladé Boleslavi, Jičín a Nymburku a Václav H lka v tehdejším ASAPu v Mladé Boleslavi. Díky tomuto systému se celkový počet člen pozd jší partyzánské skupiny Jabkenice rozrostl aţ na číslo 78.³⁸

Podle zprávy navázal Pavel Hloţek v roce 1942 kontakt s profesorem Vladislavem Št rbou³⁹ a majorem He manem Kuchtou⁴⁰, kte í oba pocházeli z Mladé Boleslavi. Od nich dostal za úkol pokusit se navázat spojení se zahraničním odbojem, p esn ji s Moskvou, coţ se mu také poda ilo. Prokazateln se tak jednalo o komunistický odboj. Kontakt s Moskvou podle jeho výpov di navázal aţ v Kladn , kde se seznámil s kladenský m velitelem odbojové organizace Josefem Škachem. Dne 13.

kv tna 1943 došlo v Jabkenicích k první sch zce organizátor mladoboleslavského

37HLOŢEK, Pavel. Neţili jsme zadarmo. Rukopis. Nedatováno. Za poskytnutí materiál d kuji Obecnímu ú adu Ledce.

38HLOŢEK, Pavel. Vzpomínky na ilegální práci a činnost partyzánské skupiny v Jabkenicích 1939-45. Rukopis. Nedatováno. Za poskytnutí materiál d kuji Obecnímu ú adu Ledce.

39 Vladislav Št rba byl profesorem Zemské pr myslové školy v Mladé Boleslavi. Po zhroucení Krajského velitelství Obrany národa v Mladé Boleslavi (pozn. síť vojenského protinacistického odboje s napojením na Hlavní velitelství v Praze) se V. Št rba snaţil spojit se sítí Sokola a dalšími činnými organizacemi. Sokolská organizace byla ale na p elomu let 1941-1942 zcela zničena. Na podzim 1942 V. Št rba oslovil také H. Kuchtu, který se k jeho činnosti p ipojil.

Protinacistický odboj v Pojizeří 1939-1945: historie, doklady a vzpomínky bojovníků za svobodu. Mladá Boleslav: Severočeské revoluční národní hnutí Pojize í p i ČSBS-SDOP ČR, 2002.

40 He man Kuchta byl člen odbojové skupiny Lípa v Mladé Boleslavi. Po její likvidaci se p ipojil ke skupin V. Št rby, kde byl pov en vybudováním nové vojenské organizace. Pat il k v dčím osobnostem v Mladoboleslavském odboji.Protinacistický odboj v Pojizeří 1939-1945:

historie, doklady a vzpomínky bojovníků za svobodu. Mladá Boleslav: Severočeské revoluční národní hnutí Pojize í p i ČSBS-SDOP ČR, 2002.

21

odboje He mana Kuchty, Vladislava Št rby a Pavla Hloţka s kladenský m velitelem odboje Josefem Škachem. V tomto sloţení se odbojá i sešli ješt n kolikrát.⁴¹

Na sch zkách pak bylo podle výpov di Hloţka ujednáno, ţe celé severočeské podzemní hnutí bude nadále napojeno p es Kladno na Moskvu, a to na organizaci Maxim Gorkij⁴², pozd ji pak na sov tskou organizaci Slovenská vzájemná obrana (SVO). Hlavním cílem jedné ze sch zek bylo ujednání o vytvo ení partyzánské skupiny pro destrukční práce, sabotáţní a bojovou činnost. Vedoucí p edstavitelé mladoboleslavského odboje se také domluvili na op tovných setkáních, které se konaly kaţdé t i m síce.

Na jedné z dalších sch zek mimo jiné také dojednali, ţe bude opat en tajný úkryt pro československého parašutistu a člena komunistické strany Procházku, kterého vyslala sov tská armáda z Moskvy. Ačkoliv Hloţkovi muţi úkryt opat ili, k p emíst ní Procházky na Jabkenicko nedošlo, protoţe byl mezitím zatčen.“ ⁴³

Jak je uvedeno, na sch zce také sjednali, ţe se stávající odbojové organizace na Jabkenicku p ebudují na partyzánskou jednotku. Ta m la za úkol nejen provád t destrukční práce, ale také m la rozvinout zpravodajskou činnost. Sám P. Hloţek podle svý ch slov p sobil jako kurýrní spojka mezi He manem Kuchtou z Mladé Boleslavi a Josefem Škachem z Kladna, a to aţ do roku 1944.⁴⁴

Společn se sokolskou sítí Vladislava Št rby, skupinou Stráţ obrany státu, vedenou Milošem Mejsnarem⁴⁵, severočeskou organizací He mana Kuchty a dalšími vytvá el ilegální organizaci tzv. Severočeské revoluční národní podzemní hnutí (dále SRNPH), které m lo p ipravit vojenské a politické sloţky pro p evzetí moci v kv tnu 1945.

41HLOŢEK, Pavel. Vzpomínky na ilegální práci a činnost partyzánské skupiny v Jabkenicích 1939-45. Rukopis. Nedatováno.Za poskytnutí materiál d kuji Obecnímu ú adu Ledce.

42 Organizace byla pojmenována po ruském spisovateli, básníkovi a revolucioná i Maximu Gorkém, který byl pro svou politickou angaţovanost na stran sov tských bolševik vyzdvihován a vyuţíván sov tskou propagandou.

43 HLOŢEK, Pavel. Vzpomínky na ilegální práci a činnost partyzánské skupiny v Jabkenicích 1939-45. Rukopis. Nedatováno. Za poskytnutí materiál d kuji Obecnímu ú adu Ledce.

44Protinacistický odboj v Pojizeří 1939-1945: historie, doklady a vzpomínky bojovníků za svobodu. Mladá Boleslav: Severočeské revoluční národní hnutí Pojize í p i ČSBS-SDOP ČR, 2002. str. 46.

45 Miloš Mejsnar byl velitelem Stráţe obrany státu, známé pod zkratkou SOS. S Vladislavem Št rbou se po spojení sokolské sít se skupinou SOS dohodl na koordinaci odbojové činnosti.

Št rba organizoval severní část mladoboleslavského odboje a Mejsnar m l na starosti jeho jiţní polovinu.Odboj na Mladoboleslavsku 1939-1945: obraz historie domácího odboje v Pojizeří. Mladá Boleslav: Český svaz bojovník za svobodu-historicko-dokumentační komise Mladá Boleslav, 1995. str. 10-16.

22

V druhé polovin 1943 navštívili podle záznam H. Kuchtu zástupci organizace St ed z Brandýsa nad Labem, kte í prý m li napojení na zahraničí, respektive Moskvu a Londýn. P. Hloţek podle svý ch slov okamţit informoval J. Škacha v Kladn a společn se domluvili na distancování se od majora Kuchty. Ud lali tak z ejm ze strachu, ţe jde o podvrh, a také proto, ţe v ujednání ze dne 13. kv tna 1945 stálo, ţe nebudou hledat jiné spojení neţ na Moskvu. Jejich obavy byly oprávn né, neboť podle dochovaných sepsaných vzpomínek P. Hloţka byli major Kuchta s profesorem Št rbou a dalšími členy jejich skupin o n kolik dní pozd ji zatčeni.⁴⁶

Na základ ujednání z 13. kv tna 1943 vytvo il P. Hloţek na Jabkenicku partyzánskou jednotku. Oddíl m, které spadaly do Hloţkovy jednotky, veleli: Josef Folprecht, Vladimír Macoun, Josef Vošvrda, Rudolf Táborský a Vratislav Barto . Ivo Ulmann, Josef Hloţek a Václav H lka jiţ oddíl m veleli (uvedeno výše). V první polovin roku 1944 P. Hloţek úzce spolupracoval se SRNPH. Po zatčení vedoucích činitel SRNPH postupoval podle svý ch slov n kolik m síc sám. Z p vodního počtu 25 muţ se oddíl na ja e 1945 rozrostl na p ibliţn 300 muţ , pozd ji aţ na 900 muţ .⁴⁷ Nutno ale zmínit, ţe ada z nich se stala partyzány aţ na konci války a to z nejr zn jších d vod . Nedílnou součástí jejich poválečných aktivit se stalo násilí a značn represivní p ístup p edevším v či n mecky mluvícím osobám.

46HLOŢEK, Pavel. Neţili jsme zadarmo. Rukopis. Nedatováno. Za poskytnutí materiál d kuji Obecnímu ú adu Ledce.

47Archiv bezpečnostních sloţek v Praze, fond S-1688 Liberec.Protokol sepsaný s Pavlem Hloţkem. Mladá Boleslav. 25. července 1945.

23

4.1 Aktivity Pavla Hložka a jeho partyzánů

Mezi hlavní aktivity partyzán pat ilo zajišťování zbraní, st eliva, munice a vojenské techniky a zabrán ní jejich pouţití ze strany nacistického N mecka. Tyto zbran apod. mohli partyzáni vyuţít pro vlastní bojové akce. Druhou nejčast jší aktivitou partyzán bylo osvobozování zajatý ch nacistický mi vojáky.

Za okupace tento partyzánský oddíl provád l p edevším destrukční akce a zp soboval r zné sabotáţe a diverze proti n mecké stran . Oddíl nap íklad rozloţil na n kolika místech na ţelezniční trati náloţe, coţ zp sobilo vykolejení vlaku s n meckými vojáky. Partyzánská skupina zničila i skladišt wehrmachtu v cukrovaru na Vlkav .⁴⁸ Také se jí poda ilo p erušit telefonní spojení, a to u Kosmonos, Mnichova Hradišt , Skalska a Mšena.⁴⁹

Ráno 30. dubna 1945 p ijeli na p íkaz Pavla Hloţka členové jeho skupiny na dv r Ovčárny, který je od Ledec vzdálen necelé t i kilometry. Na toto místo se začali sjíţd t členové severočeského podzemního hnutí, kterému veleli P. Hloţek, mjr. H.

Kuchta a prof. V. Št rba. Ti podle výpov di p ipravili plány na p epadení muničního skladišt v Ledcích, na Jiváku, mladoboleslavské v znice a na odzbrojení Werkschutzu (voln p eloţeno jako n mecká podniková stráţ) ASAPu.⁵⁰

Velitelé s členy skupiny cvičili ostrou st elbu ručními granáty a pancé ovými p stmi. Jelikoţ byly ale dlouho skrývané zbran po vykopání nepouţitelné, byli Hloţkovi muţi nuceni upustit od velkých akcí a prozatím provád t pouze menší odbojové akce, díky nimţ si zbran na velké výpady znovu po izovali.⁵¹

Mezi úsp šné diverzní akce lze také za adit p epadení n meckých muničních sklad v Ledcích, P čicích, Seleticích a Loučeni. Dne 2. kv tna P. Hloţek plánoval se svými muţi p epadnout gymnázium v Mladé Boleslavi, které bylo obsazené nacisty, od kterých cht li Hloţkovi muţi sehnat zbran a munici na další destrukční akce a boje.

Podle slov samotného velitele Pavla Hloţka ale musela být tato akce prozrazena, neboť ulicemi m sta toho dne procházely aţ n kolikanásobn zvýšené hlídky.

48Odboj na Mladoboleslavsku 1939-1945: obraz historie domácího odboje v Pojizeří.

Mladá Boleslav: Český svaz bojovník za svobodu-historicko-dokumentační komise Mladá Boleslav, 1995. str. 21.

49Tamtéţ.

50HLOŢEK, Pavel. Neţili jsme zadarmo. Rukopis. Nedatováno. Za poskytnutí materiálu d kuji Obecnímu ú adu Ledce.

51Tamtéţ.

24

Den poté, tedy 3. kv tna 1945, zjistil Josef Hloţek, ţe v nedalekých Lušt nicích stojí ozbrojený sanitní vlak. N kolik muţ pod velením Ivo Ulmanna se vypravilo onen vlak p epadnout. Ješt téhoţ dne se vrátili zp t do Jabkenic i s uko ist nými zbran mi.⁵²

Dne 5. kv tna se vypravili do Lušt nic odzbrojit vlak s maďarskými vojáky. Po vyjednávání byli Maďa i ochotni vydat své zbran a vzdát se. Do Lušt nic však vjely n mecké jednotky a dostaly se aţ k nádraţí, kde stále byli jabkeničtí partyzáni.

Partyzáni se ale spolu s maďarskými vojáky n meckým jednotkám postavili. Do jabkenického tábora došla od velitele lušt nické skupiny Hýbla zpráva o situaci na nádraţí, a tak se P. Hloţek rozhodl poslat do Lušt nic další skupiny partyzán , kte í m li maďarským voják m pomoct. Tyto skupiny vedli velitelé Mráz a H lka.

V odpoledních hodinách se vrátil vypravený autobus, který ídil Jan Černý , s prvním padlým. Sám idič byl podle pam tí Pavla Hloţka t ţce zran n.⁵³

Mezitím, co část muţ bojovala na lušt nickém nádraţí, začali velitelé formovat další jednotky a čety, které vyrazily k Jiváku, kde m li jeho muţi p epadnout podle slov P. Hloţka rozsáhlý muniční sklad. Takové skladišt se nacházelo nedaleko obce Louče u rybníka Jivák. Do boje se podle záznam p ipojila také louče ská odbojová skupina.

Od ranních hodin probíhalo vyjednávání s veliteli chorvatské fašistické jednotky, která provád la ostrahu u skladu. V odpoledních hodinách toho dne se více jak 550 partyzán m poda ilo údajn s pomocí chorvatských voják nacisty odzbrojit a donutit je kapitulovat. Díky této akci uko istili další zbran na následující akce, p esn ji to byly dva tanky, 50 kulomet a asi 400 pušek. Ko ist si pravd podobn spolu s louče skou skupinou rozd lili. Obsazením muničního skladu na Jiváku partyzáni získali mnoţství munice, kterou mohli pouţít a pravd podobn pouţili v akcích na severu Čech p i vysídlování českého pohraničí. Po obsazení skladišt nafty a benzinu na Tuchomi také zabránili dodávkám paliva pro 600 tank , které byly p ipravené v nedaleký ch Milovicích. Je moţné, ţe tím znemoţnili nep átel m pouţít tyto tanky v kv tnových bojích o Prahu.⁵⁴

Následující den 6. kv tna 1945 došlo na nedaleké zámku ve Mcelích k ostré p est elce mezi jabkenickými partyzány a nacistickými vojáky, kte í zde od roku 1944

52HLOŢEK, Pavel. Neţili jsme zadarmo. Rukopis. Nedatováno. Za poskytnutí materiálu d kuji Obecnímu ú adu Ledce.

53Tamtéţ.

54Odboj na Mladoboleslavsku 1939-1945: obraz historie domácího odboje v Pojizeří.

Mladá Boleslav: Český svaz bojovník za svobodu-historicko-dokumentační komise Mladá Boleslav, 1995. str. 36.

25

bydleli. Cílem bylo osvobodit partyzány zajaté z p edchozích výpad . Po boji bylo osvobozeno 25 člen odboje a byla sjednána kapitulace n meckých posádek z Ledec, Seletic, Košíku a Mcel. Podle záznamu zprávy Hloţkovi muţi odvedli zajatce do Mcel, ale došlo k omylu a zajatci dovedli do nedaleký ch Jabkenic. Velitel Hloţek vydal p íkaz k p esunu zajatc do Mcel, ale z neznámých d vod je hlídka dovedla do Ledec.⁵⁵

55HLOŢEK, Pavel.Neţili jsme zadarmo. Rukopis. Nedatováno. Za poskytnutí materiálu d kuji Obecnímu ú adu Ledce.

26

4.1.1 Boj o Ledce

V Ledcích na p elomu dubna/kv tna 1945 p ebývala n mecká vojenská jednotka, která byla ubytována v místní škole. Ta m la na starost hlídat sov tské zajatce, kte í m li vykládat a nakládat munici z n meckých vojenských vlak na ujkovickém nádraţí. Poté, co sem partyzánská skupina p ivedla n mecké zajatce, byla tato skupina p epadena a její zajatci osvobozeni a znovu vyzbrojeni. Podle slov P.

Hloţka došlo k velké p esile jednotek SS, p esný počet však není znám.⁵⁶

Celkem dvanáct muţ , kte í p ivedli n mecké zajatce do Ledec, bylo nemilosrdn zast eleno. Podle zapsaných vzpomínek Pavla Hloţka začalo ten den v obci ád ní n meckých voják . Nacisté z ejm rabovali, ničili a pouţívali násilí na obyvatelích obce. To se ale Ledecký m nelíbilo, proto se pozd ji n kolik muţ postavilo nacist m na odpor.

V tu dobu se do Jabkenic dostala p es spojku zpráva o ád ní nacist v Ledcích, a proto se velitel rozhodl okamţit odjet do nedaleké vesnice zasáhnout proti nacist m a pomoct tak místním obyvatel m. Podle Hloţkových zápis byla partyzánská hlídka nelidským zp sobem post ílena. Na to započalo ád ní N mc ve vsi. Do Jabkenic došla zpráva o p esile jednotek SS, které m ly k dispozici p ibliţn deset tank . Tyto tanky p ijíţd ly kaţdou chvíli z jiné strany. Jednou od Rejšic, pak od Mcel, Ledc a pak zase od Loučen . Podle vzpomínek P. Hloţka p icházely tyto zprávy neustále p es et z stejný ch lidí. Jednalo se z ejm tedy o zradu partyzán pramenící z vlastních ad. I p esto se ale Hloţek rozhodl pomoci obyvatel m Ledec, a i se svou skupinou se vydal místním na pomoc.⁵⁷

Skupina 700 partyzán prošla P čicemi a Semčicemi aţ k lesu u Ledc . V lese podle dochovaný ch zpráv narazila na svou hlídku, od které se dozv d la, ţe padl velitel Mráz, který vedl muţe v boji proti nacist m o n kolik dní d íve na nádraţí v Lušt nicích. Poté, co pátrací hlídka nahlásila, jaká je v obci obsazené nacisty situace, rozhodl se velitel obci obklíčit. Všechny muţe rozd lil do t í skupin. Kaţdá skupina šla jiným sm rem k Ledc m. První skupina, kterou vedl Ivo Ulmann, se podle záznam

56HLOŢEK, Pavel.Neţili jsme zadarmo. Rukopis. Nedatováno. Za poskytnutí materiálu d kuji Obecnímu ú adu Ledce.

57 Tamtéţ.

27

doslova prost ílela aţ k ledeckému mlý nu, druhá skupina spolu s chorvatský mi spojenci pronikla do vsi st edem a Pavel Hloţek se svou skupinou dostal aţ k místnímu h išti.⁵⁸

Po nelítostném boji se ale partyzán m poda ilo n mecké jednotky odzbrojit a zajmout. Získaný mi zbran mi vyzbrojili osvobozené sov tské zajatce, kte í se ke skupinám českých bojovník p idali. Ješt ten den, jak je uvedeno v zápisu, m li být zajatí N mci p evezeni do Mcel, kde stále byli ostatní zajatí. Se zajatci dojeli aţ do P čic, odkud se ale museli vrátit zp t do Ledec, protoţe jim bylo nahlášeno, ţe se k nim blíţí n mecká ozbrojená jednotka. Navrátivší se n mečtí zajatci byli zav eni op t v ledecké obecné škole.⁵⁹

Následujícího dne 7. kv tna 1945 se zajatci znovu za doprovodu stráţí vydali p šky do Mcel. Vydali se sm rem k Prodašicím, ale za k iţovatkou mezi Ledcemi, Prodašicemi a Ujkovicemi od lesa vyjel pancé ový v z. Čeští bojovníci se domnívali, ţe jsou to jejich spojenci, neboť vid li vp edu dva civilisty, kte í na eskortu volali, aby nest íleli, ţe jsou to Češi. Jednalo se ale o past. Pancé ový v z byl n mecký, a kdyţ to stráţe pr vodu zjistili, zaujali okamţit st elecké pozice. Nacisté začali palbu op tovat a n kolik stráţných zast elili. N meckým voják m se poda ilo zbytek stráţných zajmout a celá vý prava v čele s pancé ovým vozem a zajatci odpochodovala zp t do Ledec.⁶⁰

Kdyţ se blíţili k vesnici, začali po okupantech pálit partyzáni, kte í nov p icházeli od lesa. Podle dochovaných dokument z vesnice p ib hl česky mluvící občan, ozbrojený jako partyzán a oznamoval, ţe v lese je zbytek partyzán ze Ţerčic a Dobrovice. Hloţkovi muţi po prohledání hájovny zahájili palbu na vesnici. Najednou se ale ocitli v k íţovém ohni. Okupanti po nich údajn pálili z lesa i z vesnice. I p es urputný boj o vesnici bylo ale nakonec n kolik muţ v čele s Pavlem Hloţkem zajato.⁶¹

Nacisté partyzán m vzali zbran a domáhali se toho, aby šli proti vlastním lidem. N kte í muţi s tím pod pohr ţkou smrti souhlasili. Ti psychicky siln jší odmítli a vzdorovali, a proto byli odvedeni k vedoucímu d stojníkovi nacist . Tam se Hloţek, ač neozbrojen, stále doţadoval n mecké kapitulace. B hem vyjednávání dorazily do vesnice nové posily partyzán i se z d ív jších boj získaným tankem, který zp sobil u nacist značný rozruch. Op t začal ostrý boj Hloţkových muţ s n meckými vojáky,

58HLOŢEK, Pavel.Neţili jsme zadarmo. Rukopis. Nedatováno. Za poskytnutí materiálu d kuji Obecnímu ú adu Ledce.

59Tamtéţ.

60Vý pis z Kroniky obce Ledce. Ledce. 1981.

61HLOŢEK, Pavel.Neţili jsme zadarmo. Rukopis. Nedatováno. Za poskytnutí materiálu d kuji Obecnímu ú adu Ledce.

28

kte í se na odbojá e hnali s ţivými štíty ze zajatých partyzán . Nacisté se z ejm p ekvapeni a zaskočeni náhlým útokem druhé strany dali na ústup i se svými českými zajatci. Došli aţ do sedm kilometr vzdálené Tuchomi, kde svým zajatc m pod pohr ţkou smrti zast elením p ikázali rozpustit jabkenický partyzánský tábor a vydání jejich zbraní. To ale mnozí odmítli a vybrali si rad ji smrt. Pavel Hloţek se i p esto snaţil, aby byli v čele s ním propušt ni. V tu chvíli vstoupila údajn do d ní Hloţkova ţena Vilma, která prý nabídla vým nou za československé partyzány 40 n meckých zajatc a 3 nákladní vozy. Vyjednáváním byla Vilma pov ena pravd podobn díky své znalosti n mčiny. Nacisté nakonec na tuto dohodu p istoupili a z Ledec posléze odešli.⁶²

Po návratu do jabkenického tábora provád la od 8. kv tna do 10. kv tna 1945 jednotka pročišťování lesa v okolí Jizbic, kde se také setkávají s Rudou armádou. Tímto momentem skončily veškeré odbojové výpady jabkenické partyzánské skupiny. Za t chto boj padlo celkem 33 partyzán a 91 p íslušník Wehrmachtu. Zran no bylo 12 československých bojovník .⁶³ Po konci činnosti jabkenické partyzánské skupiny odešel Pavel Hloţek do Liberce, kde vedl revoluční gardu p i „očist českého pohraničí“. Mnoho člen z jeho partyzánské skupiny odešlo spolu s ním. Ti, kte í neodešli a v Jabkenicích z stali, byli pov eni správou lazaretu. Kdo do této skupiny pat il, ale bohuţel není známo. Také se neví, pro koho byl tento lazaret z ízen.⁶⁴

62HLOŢEK, Pavel.Neţili jsme zadarmo. Rukopis. Nedatováno. Za poskytnutí materiálu d kuji Obecnímu ú adu Ledce.

63Tamtéţ.

64Informace od PhDr. Josefa Hloţka, Ph.D.

29

4.1.2 Vzpomínání na partyzány

Po všech partyzánských bojích, které Jabkeničtí svedli, byli ostatními obyvateli vnímáni jako hrdinové. Zúčastn né obce, mnohdy z vlastní iniciativy, nechaly vystav t pomníky a jiná pietní místa, která by p ipomínala mladším generacím hrdinské činy p íslušník československého odboje.

Obec Ledce nechala prakticky hned po druhé sv tové válce vystav t nejen n kolik menších pomník za kaţdého padlého obyvatele vesnice, ale také velký pomník padlých za první a druhé sv tové války. Menší pomníky se nacházejí vţdy na míst , kde dotyčný padl. Najdeme je p ímo v obci, ale také u osudné k iţovatky Ledce-Prodašice, kde padlo celkem 7 bojovník . Pro Ledecké mají taková pietní místa dodnes silný vý znam. Uctívají tak památku nejen t inácti padlých ledeckých občan , kte í se zúčastnili boj s nacisty za svobodu vlasti 7. kv tna 1945, ale všech 33 (n které prameny uvád jí číslo 34) padlých účastník odboje.

Kaţdoročn v kv tnu také obec na jejich počest po ádá Národní pouť, p i které uctívají památku padlý ch. Místní obyvatelé vzpomínkovou akci zahajují pr vodem obcí, který jde od místní školy aţ k pomníku padlých bojovník . Tam p edstavitelé m sta pronesou eč, ve které p ipomenou okamţiky boje o obec v kv tnu 1945. Sbor dobrovolných hasič poloţí k pomníku v nec se státními symboly a po dobu projevu p edstavitel drţí čestnou stráţ. Poté se celý pr vod p esune do místního p írodního divadla, kde sehraje ochotnický spolek OB Ledce-Ţerčice divadelní p edstavení. Celá pietní akce končí večer taneční zábavou. O Národní pouti se kaţdý rok píše také v novinách, p esn ji v Boleslavském deníku⁶⁵ a také v místním Ledeckém zpravodaji.⁶⁶

I kdyţ obec Ledce není jedinou obcí, kde Hloţkova skupina zasahovala v boji proti nacismu, čímţ cht la pomoct osvobodit Československo, je nutné p ipomenout, ţe je bohuţel jedinou obcí, která si boje posledních dn druhé sv tové války stále p ipomíná. Takové vzpomínání na partyzány je v Ledcích velmi pozitivn p ijímáno.

Kaţdoročn se zde schází desítky lidí, kte í vzpomínají na padlé. Mnozí si tím p ipomínají také své p íbuzné, kte í boje za svobodu nep eţili.

65Článek o Národní pouti z roku 2015: R ŢKOV , Lucie. Národní poutí v Ledcích oţila památka na kv tnové padlé. Boleslavský deník [online]. [cit. 2017-05-24]. Dostupné z:

http://boleslavsky.denik.cz/zpravy_region/narodni-pouti-v-ledcich-ozila-pamatka-na-kvetnove- padle.html

66 Ledecký zpravodaj. Ledce: 2005, 3(1).

30

Vytvá ení takovýchto pietních míst je jeden z d leţitých krok k vytvá ení kolektivní pam ti.⁶⁷ Je nutné se ale zamyslet nad tím, jaký je skutečný obraz hrdin . V očích mnoha lidí byli a stále jsou Hloţkovi muţi vnímáni za osvoboditele obce. Sv j podíl na tom jisto jist bezesporu m li. Zajímavé by jist bylo zjišt ní, kolik p vodních obyvatel a kolik nyn jších obyvatel má pov domí o pozd jší činnosti t chto domn lých hrdin . P i pietních akcích p edstavitelé obce pravd podobn vyzdvihují pouze heroické skutky Hloţkovy skupiny. Nemluvilo se a z ejm se dodnes nemluví o ob tech násilí na stran n meckého vojska. Je zd raz ován národní charakter boje. Vzpomíná se tedy pouze na československé bojovníky proti okupant m, nikde se však neuvádí jediné jméno padlého p íslušníka Wehrmachtu, ale ani lidí n meckého p vodu, kte í pomáhali odbojá m, jako byla nap íklad Hloţkova ţena Vilma.

67Projekt kolektivní pam ti od francouzského historika Pierra Nora Les Lieux de Mémoire (voln p eloţeno jako Místa pam ti). V České republice je jednou z obdob Projekt SVUČ

„Místa pam ti“, dostupné z: http://khi.fp.tul.cz/cs/veda-avyzkum/svu-2016

31

5 Liberec na konci války

Otázka odplaty na n meckém obyvatelstvu vyvstala jiţ v roce 1943, kdy bylo rozhodnuto o vysídlení n mecky mluvících. Mezi p edstaviteli Československa panovala shoda o kolektivní vin všech p íslušník n mecké skupiny, která by m la být odčin na. Československo také pat ilo mezi zem , které postupovaly v či válečným zločinc m, stoupenc m nacionálního socialismu či kolaborant m velmi tvrd . Jak bude s tzv. neslovanskými menšinami a jinými nep áteli státu zacházeno, bylo zakotveno v VIII. a IX. kapitole Košického vládního programu z 5. dubna 1945.⁶⁸ Z toho je patrné, ţe myšlenky o odplat existovaly ješt p ed koncem válečného konfliktu.

V poválečných represích šlo hlavn o určení osob, které m ly být potrestány. Za tzv.

státn nespolehlivé obyvatelstvo byli povaţováni p edstavitelé okupační moci či kolaboranti.⁶⁹

Na konci války v českých zemích, a p edevším v českém pohraničí, pobývalo značné mnoţství n meckého obyvatelstva. Byli to p íslušníci n mecké branné moci, ale také starousedlíci, kte í v Československu ţili ješt p ed Mnichovskou dohodou v roce 1939. Zjistit, kolik p esn na konci druhé sv tové války pobývalo na území Československa n mecky mluvících obyvatel, je velmi obtíţné. Uvádí se však, ţe zde na p elomu dubna a kv tna 1945 ţilo aţ 4,5 milion n mecky mluvících.⁷⁰

Podle slov Tomáše Sta ka vlna odporu a zášti v či N mc m a všemu n meckému zasáhla prakticky všechny vrstvy české společnosti. Za nekompromisní zúčtování s nacisty a rychlé vysídlení co nejv tšího počtu N mc se stav ly všechny politické síly, obzvlášť pak národní socialisté a komunisté.⁷¹Odsun n mecky mluvících obyvatel také podporoval prezident republiky Edvard Beneš: „Bude t eba nov formovat politické strany a zredukovati jejich počet proti dob p edválečné, nov vytvá et pom r Čech a Slovák a vylikvidovat zejména nekompromisn N mce v zemích českých a Maďary na Slovensku, jen jejich likvidace ta dá v zájmu jednotného

68STAN K, Tomáš. Perzekuce 1945: Perzekuce tzv. státně nespolehlivého obyvatelstva v Českých zemích (mimo tábory a věznice) v květnu – srpnu 1945. Praha: Ise, 1996, 231 s. ISBN 80-85241-99-4. str. 9.

69Tamtéţ, str. 6.

70Tamtéţ, str. 20.

71STAN K, Tomáš. Poválečné "excesy" v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování.

Praha: Ústav pro soudobé d jiny AV ČR, 2005, 366 s. Sešity ÚSD AV ČR. ISBN 80-7285-062- 8. str. 13.