Poděkování
Úvodem bych velmi ráda poděkovala Mgr. Elišce Helikarové za vstřícné vedení, ochotu pomoc a velkou trpělivost při vedení bakalářské práce. Zároveň děkuji všem dotazovaným, svému zaměstnavateli a kolegům v zaměstnání, kteří mi byli oporou po celé roky mého studia. Velký dík patří i mé rodině, která mi po celou dobu dodávala síly na pokračování ve studiu.
Název bakalářské práce: Analýza vztahů v domově důchodců Jméno a příjmení autora: Petra Makásek, DiS.
Akademický rok odevzdání bakalářské práce: 2016/2017 Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Eliška Helikarová
Anotace
Bakalářská práce se nazývá „Analýza vztahů v domově důchodců“. Práce mapuje vztahy uživatelů oddělení se zvláštním režimem (převážně pro alkoholiky a částečně pro duševně nemocné) tzv. oddělení „B“ s jejich rodinami a jinými blízkými osobami.
Problém porušených rodinných vazeb je u alkoholiků seniorů velmi častý a ve velkém množství případů nedochází k žádným pokusům o znovunavázání vztahů s nejbližšími.
To má dopad na psychický stav uživatelů a ovlivňuje to tedy jejich spokojenost s vlastním životem. Cílem práce je vyhodnocení vztahů uživatelů oddělení se zvláštním režimem s jejich rodinami a osobami blízkými na základě mapování a analýzy těchto vztahů. Práce rovněž informuje o úspěšnosti či neúspěšnosti pokusů o toto obnovení, hledá a pojmenovává jejich příčiny. Využívá při tom kazuistik jednotlivých případů a snaží se přinést informace, důležité pro práci s rodinou, které by mohly být vhodné i pro další podobně zaměřená sociální zařízení.
Klíčová slova: sociální práce, alkoholismus, demence, vztahy, komunikace, domov důchodců.
Title of bachelor thesis: Analysis of the Relationships In a Retirement Home Name and Suriname of author: Petra Makásek, DiS.
Academic year of submission of bachelor thesis: 2016/2017 Supervisor of bachelor thesis: Mgr. Eliška Helikarová
Annotation
The bachelor thesis was titled "Analysis of the Relationships In a Retirement Home“. The study deals with relations with the department for special arrangements (mainly for alcoholics and partially psychotic ill) department called "B" with their families and other loved ones persons. The problem of broken family ties is at the elderly alcoholics very often and in a large number of cases there are no attempts to reopening relations with loved ones. This has an impact on mental health users and therefore affects their satisfaction with their lives. This thesis aims to evaluate the relationships in the department for special arrangements with their families and those close to the mapping and analysis of these relationships. Work also indicate the success or failure of attempts to restore this, looking for names and their causes. It uses the case studies of individual cases and try to bring information, important for working with families that might be suitable for other similar-oriented accessories.
Key words: social work, alcoholism, dementia, relation ships, communication, retirement home.
7
Obsah
Seznam použitých zkratek a symbolů (abecedně tříděný) ... 9
Úvod ... 10
Teoretická část I. ... 13
1 Vymezení základních pojmů ... 13
1.1 Uživatel závislý na alkoholu ... 16
2 MKN – 10 a teorie závislosti od Dr. Jellinka ... 20
2.1 Jellinkova typologie ... 21
3 Alkoholismus ... 22
3.1 Bezpečné množství alkoholu ... 22
3.2 Děti, mladistvý a dospělý ... 23
4 Alkohol ve stáří ... 25
5 Bariéry a problémy, komplikující vztahy uživatelů s jejich rodinnými příslušníky ………..26
6 Náplň léčení ... 27
6.1 Vyhledání pomoci ... 27
6.2 Léčby závislostí ... 27
7 Domov důchodců Sloup v Čechách – oddělení „B“ ... 29
7.1 Poslání zařízení ... 29
7.2 Popis zařízení ... 29
7.3 Definice cílové skupiny ... 30
7.4 Pravidla bydlení ... 31
7.5 Personál na oddělení „B“ ... 36
Empirická část II. ... 38
8 Cíl práce a dílčí cíle ... 38
9 Základní východiska práce ... 39
10 Metody a analýzy dat ... 40
10.1 Nestandardizovaný dotazník ... 40
10.2 Strukturovaný rozhovor... 40
10.3 Kazuistiky ... 40
11 Etické aspekty výzkumu ... 41
8
12 Strategie výzkumného šetření ... 42
12.1 Technika sběru dat a časový plán průzkumu ... 42
13 Popis výzkumného vzorku ... 43
14 Vlastní výzkumné šetření ... 44
15 Analýza současného stavu vztahů s rodinnými příslušníky... 55
15.1 Analýza vztahů z pohledu uživatelů s jejich rodinnými příslušníky ... 55
16 Návrh řešení ... 57
16.1 Konkrétní řešení ... 57
16.2 Pokusy o znovunavázání vztahů ... 57
17 Shrnutí ... 61
18 Diskuze ... 63
Závěr ... 65
9
Seznam použitých zkratek a symbolů (abecedně tříděný)
DZR – Domov se zvláštním režimem
10
Úvod
Alkoholismus nebo též závislost na alkoholu, se vyznačuje dlouhodobým, soustavným a chronickým pitím jedince. Je to recidivující onemocnění, které změní osobnost jedince, jak po stránce psychické, tak po stránce fyzické. Navíc alkoholismus negativně ovlivní život nejenom člověka, který podlehl alkoholu, ale i jeho rodinných příslušníků a dalších osob jemu blízkých. Alkoholismus se řadí mezi nejzávažnější a nejrozšířenější formy závislosti. Závislost na alkoholu je závažným a poměrně rozsáhlým problémem české společnosti. Mezi závislými najdeme zástupce všech generací a výjimku netvoří ani senioři, kteří mnohdy, i díky sociální situaci způsobené abúzem alkoholu, končí v ústavech sociální péče, domovech důchodců a podobných sociálních zařízeních. S problémem alkoholismu u uživatelů domovů důchodců a jejich narušených vazeb s rodinnými příslušníky se u nás zatím pracuje minimálně. V této oblasti služeb se léta setkáváme spíše s diskusemi než činy. Specializovaných organizací, které se podobnou problematikou zabývají, je tak malé množství, že nejsou schopny pokrýt poptávku domovů, které mají ve svých řadách uživatele se závislostí, nehledě na poptávku závislých seniorů, žijících mimo ústavy. Na uživatele služeb, kteří jsou umístěni v domovech se zvláštním režimem, veřejnost někdy pohlíží s nedůvěrou a určitým despektem, neboť pohled zvenčí je často ovlivněn tím, jakou vazbu k uživatelům má ten, kdo „pozoruje a hodnotí“. Důležité je změnit postoj k uživatelům a předcházet případnému negativnímu hodnocení zlepšením vzájemných vztahů a odstraňovat předsudky v tom, jak jsou naši uživatelé hodnocení veřejností.
Hlavním motivem k napsání bakalářské práce na téma „Analýza vztahů v domově důchodců“ je to, že již před nástupem do Domova důchodců ve Sloupu autorka práce pracovala několik let ve Výchovném ústavu v Boleticích nad Labem. Již zde autorku zaujaly rodinné vztahy uživatelů a jejich blízkých. Bylo smutné pozorovat komunikaci mezi dětmi a jejich rodiči. Rodiče za svými dětmi jezdili velice sporadicky, spíše děti za nimi, tedy pokud o to rodiče stáli a poslali jim peníze na cestu domů. Bylo smutné vidět opuštěné děti, za kterými se vůbec nikdo nezastavil nebo které vůbec nikdo nenavštěvoval. Z tohoto důvodu si autorka začala více všímat svého okolí a běžných mezilidských vztahů. Opilce a bezdomovce, potrhané a špinavé lidi prakticky potkáváme každý den. Buďto si jich nevšimneme nebo si řekneme: „Takhle bych tedy nechtěl
11
dopadnout!“. Většinou se nikdo nepozastaví nad tím, jak se do této situace dostali, proč se tak chovají nebo jestli se jim takový život líbí. V Domově důchodců Sloup v Čechách autorka práce pracuje čtyři roky jako vedoucí oddělení B a sociální pracovnice zároveň.
Oddělení B je pro tzv. nepřizpůsobivé uživatele, především pro alkoholiky. Každý má svůj příběh, ale všechny jsou si veskrze podobné. Většina z nich k nám přišla s patologickou závislostí na alkoholu a měli vždy velké problémy v rodině. Postupem doby došlo k rozvratu osobních vztahů. Partnerství nebo manželství se rozpadlo pod tíhou závislosti.
Ve většině případů to vypadá následovně – z pracovitého, pozorného, velkorysého manžela se stal nerudný, nespolehlivý, neupřímný a agresivní hrubián. Ten napadal své okolí, neustále dokola něco sliboval a na něco se vymlouval. Více času trávil v hospodě, než s dětmi doma. Nic ho nebavilo, byl neustále unavený a neměl o nic zájem. Svou závislost si nepřiznal. Neustále dokola tvrdil, že má vše pod kontrolou. Obětí alkoholismu se stal samozřejmě alkoholik, ale současně s ním i jeho celá rodina. Byla zasažena nejen oblast mezilidských vztahů, ale i jejich sociální situace. Veškeré volné finance byly použity na nákup alkoholických nápojů. Tím se zcela omezily výdaje na bydlení, hodnotné potraviny, odívání, kulturu nebo sport. Cena, za níž byl mnohdy ochoten závislý na alkoholu získat pití, byla příliš velká. Nešlo jen o drobné podvody a krádeže, jako prostředek k obstarání alkoholu, ale v krajním případě loupeže i násilná přepadení.
Z mnoha důvodů všichni přišli o majetek, o všechno i o náklonnost svých blízkých. A bohužel to je nejčastější obrázek z odd. B.
Mezilidské vztahy mezi uživateli nebo uživateli a personálem se řeší téměř každý den. Kancelář vedoucí oddělení je hned na oddělení se zvláštním režimem. Od pondělí do pátku je autorka součástí tohoto zařízení. Vede a koriguje pravidelná sezení uživatelů, kde se probírá, hodnotí a řeší běžné i nestandardní události z předchozích dnů. Každý den se konzultují jejich běžné denní starosti a problémy. S některými z nich se řeší s ředitelkou Domova důchodců Sloup v Čechách jejich nestandardní chování.
Tuto analýzu vztahů uživatelů s jejich rodinnými příslušníky si autorka práce vybrala záměrně ke zpracování, aby se mohlo najít možné řešení problémů těchto uživatelů a větší zapojení se do společenského života. Při naplňování Standardů kvality sociálních služeb je to spíše nutností, zjistit zda takové navázání vztahů je vlastně reálné a zda o to uživatelé a jejich rodinní příslušníci vůbec stojí.
12
Cílem práce je vyhodnocení vztahů uživatelů oddělení se zvláštním režimem s jejich rodinami a osobami blízkými na základě mapování a analýzy těchto vztahů.
Navrhnout souhrn všech možných řešení pro zlepšení, vytváření nebo znovuobnovení vztahů u jednotlivých uživatelů a jejich rodin. Práce rovněž popisuje výsledky jednotlivých pokusů, informuje o úspěšnosti či neúspěšnosti jednotlivých pokusů o toto obnovení, hledá a pojmenovává příčiny úspěchů a neúspěchů. Využívá při tom odbornou literaturu, kazuistiky pěti případů, zápisy ze setkání uživatelů se členy personálu oddělení „B“, kazuistiky uživatelů, vypracované při jejich vstupu do našeho zařízení, vnitropodnikovou dokumentaci týkající se dovolených, knihu návštěv, knihu aktivit, data vycházející z rozhovorů s uživateli, data pramenící z rozhovorů se zaměstnanci, data pochází z rozhovorů nebo korespondence s rodinnými příslušníky a osobami blízkými a data vzniklých z anketních dotazníků pro uživatele. Práce se snaží přinést informace, důležité pro vztahy s rodinou, které by mohly být vhodné i pro další podobně zaměřená sociální zařízení.
13
Teoretická část I.
1 Vymezení základních pojmů
Pro potřeby bakalářské práce jsou na začátku teoretické části vymezeny pojmy, které autorka práce považuje za důležité k prostudování na úvod jako je mezilidská komunikace, rodinná výchova a rodinné vazby.
Mezilidská komunikace
„Rodinný život se podobá ledovci. Většina lidí si je vědoma asi jen desetiny skutečného dění – desetiny, kterou vidí a slyší. Někteří tuší, že tam dole toho může být více, ale nevědí, co to je, a nemají ani ponětí o tom, jak to zjistit. Neznalost může navést rodinu na nebezpečný kurz. Tak jako námořníkův osud závisí na tom, zda ví, že hlavní část ledovce je pod vodou, tak osud rodiny závisí na pochopení citů a potřeb, které leží pod povrchem každodenních rodinných událostí“ (SATIROVÁ, V., 2006, s. 13). Schopnost vnímat přesně a správně své okolí a dobře komunikovat je vždy naším nejdůležitějším aktivem, ať jde o život osobní, pracovní nebo společenský.
Mnohé z nás celý život pronásleduje nepříjemné vědomí, že bychom mohli dokázat v životě mnohem víc, než co jsme prozatím vykonali. Mnozí buď své schopnosti podceňují, nebo si vůbec neuvědomují, čeho všeho se dá dosáhnout vytrvalým úsilím a pevným odhodláním. Člověk by si měl říci, že nikdy není pozdě začít znovu, že velice důležité, ale i těžké je rozhodnutí k životní změně. Každý jedinec přichází na svět s různým talentem a nadáním a dalšími vrozenými dispozicemi. Záleží hlavně na nás, jakým způsobem tyto dispozice využijeme ve svém životě a jak dalece je rozvineme. Vždy to stojí nějaké úsilí, rozvinout svoje schopnosti, dovednosti a vědomosti. Nejjednodušší a nejpohodlnější je říci: „Já na to nemám.“ Důležitým krokem k sebe zlepšení je důkladné poznání sama sebe. Pokud je člověk natolik vytrvalý a odhodlaný a dokáže reálně odhadnout své silné i slabé stránky, získává tím velkou šanci, aby vzal řízení svého života do vlastních rukou. Proces sebepoznání je cestou celoživotní. Učíme se v něm poznávat, jak nezkresleně a realistiky pohlížet na svůj život, jak nezaujatě hodnotit svoji osobnost a chování, jak poznat hranice své osobnosti, jak chápat, že cesta k sebepoznání a k sebezdokonalení je pouze cesta naše, a tudíž svůj život můžeme změnit jen my sami, a nikdo jiný. Každý z nás má tu možnost rozhodovat o svém osudu.)
14
Rodinné vazby
Zcela každý člověk se pohybuje celý život na duševní úrovni ve vzájemném propletení vztahových vazeb. Jistota uspokojení potřeb pochází z centrální vztahové vazby a je základem pro autonomii, duševní zdraví a důvěru ve vztazích. Pokud centrální vazba neposkytuje tuto jistotu, vede to k různým potížím se zvládáním pocitů, nedůvěře ve vztazích a útěkům do nemocí, až k různým závislostem. Základní vazba k matce, která je významným zdrojem jistoty a bezpečí, přetrvává po celý život. Rodinná vazba je nejsilnější psychickou silou každého člověka. Je jednou ze základních potřeb, které jsou důležité pro náš život, abychom věděli, jak reagovat na jiné lidi a okolí, umožňuje nám pocit sounáležitosti a solidarity k větším sociálním celkům. Prožitky z traumat z narušených vazeb způsobují strach z opuštění, nezměrné množství pocitů strachu, ale i vzteku, zoufalství a beznaděj, v neposlední řadě roztříštění se na několik různých já.
Veškeré procesy zpracování traumat mají za následek psychická a tělesná poškození a s tím spojené problémy v sociální oblasti (DE VITO, J. A., 2008).
Rodinná výchova
Aby se mohlo dítě správně citově vyvíjet a vést zdravý společenský život, je důležité láskyplné a vstřícné rodinné prostředí. Takové prostředí dodává dítěti dostatek kvalitních a jemu věkově přiměřených podnětů. Prvním a základním požadavkem úspěšné rodinné výchovy je vytvořit dětem plnohodnotné a šťastné rodinné prostředí. To se týká zejména vztahů mezi rodiči a dětmi a mezi sourozenci navzájem. Jako správní rodiče bychom se měli o děti co nejvíce zajímat, věnovat se jim a řešit s nimi jejich drobné problémy. Jenom takovým jednáním vytváříme ovzduší dobré rodinné pohody, které je tolik potřebné pro vývoj kladných povahových vlastností dítěte.
Mnozí rodiče, pro nedostatek času nebo chuti nebo z jakéhokoliv jiného důvodu, vytvářejí pro své děti prostředí různě deformované a naprosto nevhodné. Závadné je především prostředí, kde chybí jakékoliv výchovné prostředky, láska, city a porozumění, v němž děti spíše živoří a pouze přežívají. Na druhou stranu je velmi nevhodné také prostředí, kde rodiče vykazují přehnanou péčí o dítě. To vytvářejí rodiče, kteří jsou obvykle až moc starostliví, úzkostliví a někdy až příliš milující. Rodiče, kteří si neuvědomují, že z přemíry lásky ke svému dítěti, která je až škodlivá, dítě ve skutečnosti ochuzují v jeho duševním rozvoji. Děti z takového prostředí bývají častokrát zaostalé za
15
ostatními vrstevníky a v dětském kolektivu nedosahují tak dobrých výsledků. Stávají se středem výsměchu ostatních a to bývá nebezpečné, protože dítě se začne kolektivu stranit, přestane si věřit, začne se podceňovat a žít samotářsky a odděleně od svých vrstevníků. Do rodinného prostředí s přehnanou péčí také spadá prostředí s rodiči perfekcionisty, kteří jsou příliš ctižádostiví. Pro své děti si vytvářejí častokrát velké plány, a všemožně se snaží jejich duševní život urychlit. Kladou na své děti příliš vysoké nároky.
Takové přetěžování může mít vážné následky, například různé poruchy řeči, dětské neurózy a jiné psychické poruchy (SATIROVÁ, V., 2006).
Výchova dětí je velice důležitá pro celý jejich život. Dětem je důležité ukázat a jít vzorem, jak se mají těšit ze života, jak být slušnými a poctivými lidmi, kteří respektují ostatní, jak získat dobrý vztah k druhým a hlavně k sobě samým, jak si stát za tím, čemu věří. Vše záleží na rodičích. Ti mohou a mají tu možnost, správnou výchovou pomoci svým dětem být šťastnými, vyrovnanými a sebevědomými jedinci. Pokud je rodina narušená a nefunguje jako celek, vzájemně si nepomáhá a správně mezi sebou nekomunikuje, vznikají narušené vztahy, kde se může stát, že slabší jedinec se snaží uniknout z rodiny a to jakýmkoliv způsobem. Alkohol, prášky a drogy bývají jednou z nejrychlejších a nejpřístupnějších, ale také nejnebezpečnějších cest k tomuto úniku.
Dobré rodinné vazby jsou proto velice důležité jak pro jednotlivce, tak pro celou společnost.
„Zásady prevence
Získat důvěru dítěte – mluvit s dítětem o jeho problémech, vyslechnout dítě, udělat si na dítě čas, vnímat „co“ mluví, pozorovat ho jak „to“ mluví, a nelhat dítěti.
Umět s dětmi mluvit o alkoholu a o drogách – musíme zvolit vhodnou situaci, nejlépe v přátelském a uvolněném prostředí, na rozhovor se připravit potřebnými informacemi.
Předcházet nudě – nuda je jedním z důvodů, proč mladý člověk může sáhnout po droze. Mladého člověka bereme jako sobě rovného. Podílí se na rozhodování rodiny, zapojuje se do domácích prací. Povzbuzujeme dítě k zálibám a koníčkům, které vyplňují volný čas adolescentů.
Rodič jako nositel hodnot a vzor pro dítě.
16
Umět pomoci dítěti bránit se nevhodné společnosti – rodiče by měli vědět a zajímat se o společnost, která obklopuje jejich děti. Měli by učit své děti, aby si vážily vlastní osobnosti. Měli by je naučit rozlišovat skutečná přátelství.
Posilovat zdravé sebevědomí dítěte“ (NEŠPOR, K., 2004, s. 122).
Společenské a individuální příčiny, které vedou k užívání alkoholických nápojů
Pro některé jedince jsou sbližující účinky alkoholu rizikovým podnětem k jeho užívání.
V dospívání je to hledání vlastní identity, nebo projev rebelie jako potřeba se vzbouřit proti někomu nebo něčemu.
Porušování zákonných opatření o požívání a podávání alkoholických nápojů dětem a mladistvým.
Lidé si neumí správně a vhodně naplánovat volnočasové aktivity a jako jednu z nevhodných forem trávení volného času konzumují alkoholické nápoje. Jde především o dorostence a mladé lidí.
Absence hlubšího smyslu života.
Důsledek špatného rodinného prostředí a nepříjemných zážitků v dětství, které mají za následek citovou nezralost a nevyrovnanost jedince, který hledá útěchu v alkoholu.
Výskyt užívání alkoholických nápojů u rodinných příslušníků, především matky nebo otce, jejichž špatný příklad je brán jako vzor, spíš než by odrazoval.
Nečekané zátěžové životní situace, kde alkohol tlumí následky, třeba i jen dočasně,
zkušenost, že nepříjemné stavy psychiky se dají rychle utlumit i menší dávkou alkoholu, která bohužel i v průběhu doby postupně stoupá (NEŠPOR, K., 2004).
1.1 Uživatel závislý na alkoholu
Problematiku rodinných vztahů uživatele závislého na alkoholu lze pochopit pouze tehdy, pokud rozumíme i jemu samotnému, projevům jeho nemoci a následkům s ní spojených. Pokud se dokážeme vžít do jeho pocitů a pochopit příčiny vzniku jeho
17
závislosti. V této kapitole proto autorka uvádí a objasňuje některé pojmy, které souvisejí se vznikem, průběhem a následky závislostí na alkoholu, včetně jejich léčby.
1.1.1. Závislost na alkoholu, příčiny, projevy a následky závislosti
„Dle definice mezinárodní klasifikace nemocí je osoba závislá na alkoholu tehdy, jestliže jeho zneužívání, zpravidla nutkavého charakteru, způsobuje zřetelné oslabení na duševním i tělesném zdraví, ve společenských vztazích a ve společenské činnosti“
(KVAPILÍK, J. a kol., 1985, s. 14).
Jiný pohled na tuto tématiku říká, že „osoba závislá na alkoholu je ta, která pitím alkoholických nápojů působí sobě nebo jiným lidem vědomě či nevědomě hmotné nebo psychické škody, a která není sama schopna zanechat pití a změnit způsob život“(TABUS, R., 1984, s. 58).
„Světová zdravotnická organizace již hovoří o problémech způsobených alkoholem jako o pojmu, který je širší než samotná závislost na alkoholu (dříve alkoholismus)“
(HOSEK, J., 1998, s. 24).
Možnost vzniku závislosti na alkoholu nelze u nikoho předem určit nebo vyloučit.
„V otázce možnosti vzniku závislosti u člověka, dospěla celá řada autorů k názoru, že jí nelze u nikoho s jistotou vyloučit a že závislým se může stát v zásadě každý. Většinu závislých lze označit za lidi normální, průměrné a charakterově nenápadné“ (KVAPILÍK, J.
a kol., 1985, s. 28).
Teoriemi o příčinách vzniku závislostí se zabývají odborníci, kteří mají v tomto oboru letité zkušenosti. „Teorií, které se pokoušejí vysvětlit příčiny závislostí na alkoholu, existuje více. Patří mezi ně např. teorie biologické, mezi něž se řadí teorie genetická, dopamin endorfinová nebo teorie enzymové. Podle genetické teorie nelze popřít zvýšené riziko v otázce dědičnosti, nicméně žádný gen závislosti na alkoholu neexistuje. Teorie sociologické vycházejí na rozdíl od biologických teorií (ty se zabývají somatickou složkou) z makrospolečenských vztahů a zákonitostí. Patří mezi ně teorie distribuce spotřeby alkoholu, teorie anomie nebo klasické studie“ (ŘEHAN, V., 1994, s. 54).
„Podle Skály jsou sociálními příčinami abúzu alkoholu: sbližující účinek alkoholu, nedostatečná připravenost lidí a institucí na správné trávení a využívání volného času a absence hlubšího životního smyslu“ (SKÁLA, J., 1988, s. 88).
18
„V neposlední řadě jsou to teorie psychologické. Jmenovitých psychologických teorií je značné množství, řada z nich spočívala v hledání tzv. alkoholické osobnosti, která by disponovala jedince k následnému abúzu a závislosti. Patří sem např. teorie tenze, teorie inklinace k moci, atd.“ (ŘEHAN, V., 1994, s. 58).
Nadměrné požívání alkoholu způsobuje postupné psychické i fyzické opotřebování člověka, v některých případech zakončené smrtí. „Alkohol ovlivňuje jak intelektuální funkce, kdy vede k postupné intelektuální degradaci a kdy (při dlouhodobém zneužívání etanolu) způsobuje narušení intelektuálních schopností a trvalejší úbytek IQ, tak ke změnám nálady, které se v počínajících fázích intoxikace etanolem projevuje nejprve euforií, rozjařením, mnohomluvností…, později se objeví přesmyk do deprese, únavy a ospalosti či spánku. Dochází také ke zvýšení impulzivity, povrchnosti, neurovnanosti, expanzivity, apod. Osoby pod vlivem etanolu volí při řešení modelových situací často riskantní řešení, mají snahu zvýšit úsilí a výkon“ (SKÁLA, J., 1988, s. 32).
„Nejcitlivější na alkohol je nervový systém, zejména CNS a jeho dočasné i trvalé poškození se projevuje v psychice i v jednání člověka, v jeho společenské činnosti a vztazích. Postupem času vzniká dříve nepřítomná povrchnost jednání, ztráta společenského taktu i duševní pohotovosti, směs senility, zhrubělosti a otupělosti. Špatný náhled pijáka a člověka závislého na alkoholu na vlastní stav je známý. Tito lidé vždy lžou, čímž si potvrzují svůj útěk od reality“ (SKÁLA, J., 1988, s. 83).
A také „ve svých důsledcích neúměrná konzumace alkoholických nápojů zjevně snižuje průměrnou délku lidského věku. Alkohol je také strůjcem vážných krizových psychických stavů. I proto končí řada alkoholiků svůj život sebevraždou“ (HOSEK, J., 1998, s. 75).
Alkoholik se snaží najít v pití uvolnění z napětí, zapomnění, otupění, zahnat nudu ve svém životě. Hledá v pití způsob, jak se vyhnout řešení osobních nebo pracovních problémů, uniknout jim, přenést se přes ně. Výsledkem bývá mravní kocovina, beznaděj, deprese, životní prohry, vymotávání se z bludného kruhu, do kterého se opakovaně dostává. Hodně alkoholiků předčasně umírá na poškození organismu v nízkém věku.
Osobnost alkoholika postupně a všestranně degraduje, až se začne objevovat alkoholická demence, která snižuje výkonnost intelektu. Alkohol nepomůže
19
k překonávání překážek a obtíží. Člověk závislý na alkoholu, si ospravedlňuje skutečnost, že podlehl alkoholu, na různé stresy, špatné přátele, duševní otřesy, konflikty v rodině a v práci, nebo jiné těžkosti. Za žádnou cenu si nepřizná, že tuto nemoc si do značné míry zavinil sám, vše svádí na okolnosti a společnost.
S alkoholismem jde ruku v ruce porušování pravidel a norem dané společností, ve které alkoholik žije. Alkoholici častokrát posíleni alkoholem ničí veřejný majetek, bezdůvodně napadají ostatní spoluobčany, porušují veřejný pořádek, zasahují do práv a svobod jiných lidí, jsou násilní, agresivní, výbušní, neovládají svoje chování, navíc si častokrát ani své jednání druhý den nepamatují, projevují se u nich duševní choroby.
Způsobují rozvraty ve svých rodinách, jsou špatným vzorem svým dětem, z kterých mohou díky jejich chování v rodinném prostředí vyrůst narušení jedinci. Alkoholismus snižuje hmotnou i kulturní úroveň života alkoholika a celé jeho rodiny, dochází k pracovním absencím a zanedbávání pracovních a rodinných povinností, ke ztrátě veškerých hodnotových zájmů a koníčků. Alkoholik ztrácí kontrolu nad sebou samým i nad řešením zcela běžných životních událostí. Alkoholici ohrožují pitím pověst svoji, ale i pověst celé rodiny a osob blízkých, včetně přátel (NEŠPOR, K., 2006).
20
2 MKN – 10 a teorie závislosti od Dr. Jellinka
Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané užíváním alkoholu jsou klasifikovány dle MKN-10 – desátá revize Mezinárodní klasifikace nemocí. Poruchy duševní a poruchy způsobené užíváním psychoaktivních látek jsou blíže specifikovány v oddílech F10 – F19.
Při užití diagnózy poruchy způsobené užitím mnohačetných drog hovoříme o:
Akutní intoxikaci - stav po aplikaci psychoaktivní látky vedoucí k poruchám úrovně vědomí, poznávání a vnímání, emotivity nebo chování, nebo jiných psychofyziologických funkcí a reakcí. U alkoholismu je to akutní opilost.
Škodlivé použití – užití psychoaktivní látky, která vede k poruše zdraví.
Poškození může být psychické – epizody sekundární deprese až těžký alkoholismus.
Syndrom závislosti – soubor behaviorálních, kognitivních a fyziologických stavů, které se vyvíjí po opakovaném užití substance – chronický alkoholismus.
Odvykací stav – skupina příznaků různého seskupení a stupně závažnosti.
Odvykací stav může být doprovázen křečemi.
Odvykací stav s deliriem – stav definovaný s deliriem, stav vyvolaný alkoholem = delirium tremens.
Psychotická porucha - soubor psychotických fenoménů‚ které se objevují během použití nebo po něm. Porucha je doprovázena halucinacemi, percepčními zkomoleními, bludy, psychomotorickými poruchami, abnormální afekt. Alkoholická: halucinóza, žárlivost, paranoia, psychóza nervové soustavy.
Amnestický syndrom – syndrom sdružený s chronickým postižením paměti na nedávné a vzdálené skutečnosti.
Psychotická porucha reziduální a s pozdním nástupem – alkoholická demence nervové soustavy, chronický alkoholový mozkový syndrom, demence a jiné lehčí formy přetrvávajícího poškození kognitivních funkcí
„Flashbacks“, psychotická porucha s pozdním začátkem vyvolaná psychoaktivní látkou, posthalucinogenní percepční porucha.
21
Jiné duševní poruchy a poruchy chování.
Neurčené duševní poruchy a poruchy chování (WHO, ÚZIS ČR, 2012).
2.1 Jellinkova typologie
Dr. Jellinek rozlišuje 5 typů závislosti na alkoholu.
„Typ alfa: tito lidé požívají alkohol jako sebemedikaci, aby odstranili špatnou náladu, úzkost či depresi, pro typ alfa je charakteristické, že většinou pijí o samotě.
Typ beta: příležitostní požívání alkoholu, výrazné ovlivnění sociokulturně, tj. častým pitím ve společnosti, tito lidé mají často tělesné poškození.
Typ gama: také označován jako anglosaský typ, typický preferencí piva a destilátů, závislost na alkoholu, postupně roste tolerance k vypitému množství.
Typ delta: také označován jako románský typ, typický preferencí vína. Je to trvalé udržování hladiny alkoholu v krvi, bez výraznějších projevů opilosti či ztráty kontroly.
Typ epsilon: epizodické zneužívání alkoholu, období nadměrné konzumace, střídané abstinencí. Tento typ není příliš častý“ (VITALION CZ, 2017).
Dr. Jellinek vypracoval popis vývoje závislosti na alkoholu do 4 fází a to počáteční (symptomatické), varovné (prodromální), rozhodné (kruciální) a konečné (terminální) období. Akutní intoxikace alkoholem se projevuje jako prostá opilost. Pokud, se užilo nižších dávek alkoholu, dochází k elevaci nálady, mnohomluvnosti, snížení zábran a někdy dochází k agresi. Při užití vyšších dávek alkoholu dochází k útlumu. Přichází ospalost, únava. Člověk při konzumaci vyšších dávek může upadnout do komatu a může i zemřít (VITALION CZ, 2017).
22
3 Alkoholismus
Chemicky etylalkohol, etanol vzniká kvašením cukrů. Společně s nikotinem patří mezi legální drogy. Spotřeba alkoholu v České republice se pohybuje okolo 10 litrů na osobu. Dlouhodobě Česká republika zaujímá přední místo ve světě.
Intoxikace má 4 stádia v závislosti na hladině alkoholu v krvi:
Lehká opilost – alkoholémie do 1,5g/kg.
Opilost středního stupně – alkoholémie 1,6 -2,0 g/kg.
Těžká opilost – alkoholémie více než 2,0 g/kg.
Těžká intoxikace se ztrátou vědomí – alkoholémie nad 3,0 g/kg (KALINA, K., 2008, s. 341).
Nešpor tvrdí, že genetické vlivy zvyšují riziko vzniku závislosti na alkoholu asi 4x.
Pokud je závislý rodič, neznamená to, že bude automaticky závislý jeho potomek. Dle amerických pramenů u více než poloviny dětí se závislost na alkoholu nevytvoří.
Problémy způsobené alkoholem nevznikají vždy ze závislosti, mohou se stát při nějakém úrazu, otravy a jiných zdravotních a sociálních komplikací. Pokud se u rodičů objeví problém s alkoholem, jejich potomci by se měli alkoholu zcela vyhnout v dětství, dospívání a mladší dospělosti, protože závislost na alkoholu by u nich mohla vzniknout rychle a v časném věku. Je doporučováno dle Nešpora se alkoholu vyhýbat i v dospělosti.
Pokud se již objeví problém s alkoholem, je nutné včas zahájit léčbu. Včas zahájená léčba je snazší a účinnější.
Důležitějším vlivem než genetika je prostředí. To kde žijeme a vyrůstáme, velikou roli hraje také rodina. Modely a vzory, pracovní prostředí, životní situace, tělesná a duševní odolnost to vše nám určuje predispozici stát se závislým či nikoliv (NEŠPOR, K., 2006, s. 22).
3.1 Bezpečné množství alkoholu
Prameny světové zdravotnické organizace neuvádějí žádné bezpečné množství alkoholu, neboť je příliš mnoho lidí, pro které je bezpečným množstvím nula. Ze starších údajů Světové zdravotnické organizace Nešpor uvádí, že pro zdravého dospělého člověka je bezpečné množství alkoholu za den 20 g 100% alkoholu. To je přibližně půl litr 12stupňového piva nebo 2 dcl vína. Jiné údaje se liší v množství pro ženy a muže. Ženy
23
mají 16 g 100% lihu a muži mají 24 g 100% lihu denně. Proto každý kdo pije více, než je doporučené množství riskuje nějaké problémy. Alkoholu by se měli zcela vyhnout lidé, kteří jsou závislí na alkoholu, drogách, těhotné ženy, lidé vykonávající rizikové činnosti, ten kdo užívá určitou medikaci, děti a dospívající (NEŠPOR, K., 2006, s. 17).
3.2 Děti, mladistvý a dospělý
Děti i mladistvý využívají na své cestě k dospělosti všechny možné možnosti, které se jim nabízí. Bohužel k nim patří negativní jevy společnosti. Kalina tvrdí, že statistické údaje ukazují, že užívání drog, ať už legálních či nelegálních je nejvýraznější ve věku 15- 19let. Pokud se dítě vyskytuje v závadové rodině, která holduje alkoholu, musí se řešit problém komplexně v rámci celé rodiny, jen tak je správné nasměrovat dítě správným směrem do budoucna.
Dospívající dle rozdělení podle Kaliny je věkem od 10-11 roku, tedy nástupem puberty. Dochází k pohlavnímu dozrávání vlivem hormonálních změn. V tomto věku bývá jedinec často nespokojen sám se sebou a se svým okolím. Začíná období konfliktu a snaží se odpoutat o rodiny. V období adolescence pokud jedinec žil v prostředí, které mu neukázalo správné normy, má tendenci řešit své problémy zneužíváním návykových látek. Pomocí užívání těchto látek utíká od reality a vytváří si svůj svět.
Adolescent je velmi náchylný a problém se zneužíváním by měl být řešen více individuálně za pomocí blízkých a rodiny především. Adolescent opouští svou dětskou roli, ale zároveň má pocit že je opuštěn, hledá nový smysl, ale je frustrován neúspěchy a ventiluje svoji agresivitu.
Stejně tak u dětí i u dospívajících vše se primárně zaměřuje, z jakého prostředí daný jedinec přichází, v jakém prostředí vyrůstal, co ho obklopuje, jakou má každodenní zátěž a problémy, tak stejně je tomu i u dospělých. Dospělí jedinec velmi snadno podlehne kouzlu odpoutat se od každodenních starostí v podobě úniku od reality za pomocí alkoholu. Vnímavější jedinec podlehne závislosti daleko rychleji než psychicky stabilní jedinec (KALINA, K., 2008, s. 260).
Sigmund Freud rozlišil vývoj osobnosti do pěti stádií. Člověk prochází za svůj život všemi stádii, ať již méně či více na něj dané stádium působí. Již první stádium – orální stádium, které probíhá od narození do 1,5 roku, popisuje Freud jako „fázi sání a fázi orálně agresivní. Narozené dítě spojuje slast s příjmem potravy – sání a polykání. Končí
24
růstem zubů a odstavením. Vývojové úkoly: odstavení od prsu a láhve, separace od mateřství“ (WIKISOFIA, 2013). Domníváme se, že orální stádium není u lidí závislé na alkoholu uzavřené a neakceptují separaci od alkoholu, který vyhledávají pro uspokojování svých potřeb. I člověk závislý na alkoholu pociťuje slast s příjmem dalšího alkoholu a snaží se proto uspokojit své potřeby.
25
4 Alkohol ve stáří
„Alkohol ve vyšším věku je nebezpečnější pro tělesné i duševní zdraví, protože jeho zpracování je zpomaleno a tím se hůře snáší. Navíc lidé vyššího věku častěji trpí chronickými nemocemi a alkohol způsobuje nebezpečné interakce s léky, které tito lidé často užívají a zhoršuje i průběh mnoha častých nemocí. Na druhé straně ovšem horší snášenlivost alkoholu může usnadňovat překonání návyku. Prognóza léčby alkoholismu se s věkem zlepšuje, v raném stáří dochází občas i ke „spontánním remisím“. Někteří staří lidé ve vyšším věku s dřívějším pitím alkoholických nápojů přestávají. Výhodou seniorů je i životní zkušenost a moudrost a často i kvalitní zájmy a rozhled. Někteří lidé si myslí, že člověk ve vyšším věku se už nezmění, ale hluboce se mýlí“ (NEŠPOR, K., 2004, s. 45).
Mnoho alkoholiků ve stáří přestává pít, tím že na ně dolehnou nemoci, s dlouhodobým požíváním alkoholu spojené. Jsou to záněty žlučníku, nemoci jater, ledvin aj. Většinou se jedná o bolestivá onemocnění, která při konzumaci alkoholu působí ještě větší potíže. Alkoholik se tak (díky bolestem) alkoholu dobrovolně vzdá a mění svůj dosavadní způsob života.
„Při léčení starších a starých alkoholiků si zpravidla neklademe za cíl dosažení úplné abstinence. Na rozdíl od mladších nemocných dovedou starší alkoholici mnohdy omezit pití alkoholu na společensky únosnou míru, i když si neodvyknou úplně. Výsledek protialkoholického léčení starého člověka závisí hlavně na úspěchu naší snahy přimět nemocného k aktivnímu způsobu života“ (KVAPILÍK, J. a kol., 1985, s. 47). Aktivní způsob života je velice důležitý. Staří lidé v ústavech a zařízeních si většinou aktivity sami nehledají, tím spíše, pokud jsou léčení alkoholici. Zde podává pomocnou ruku pečující personál, který hledá a kombinuje různé vhodné aktivity pro uživatele.
„Léta se setkáváme spíše s diskusemi než činy, co dělat pro staré lidi, kteří i v důchodu a při pobytu v domovech důchodců mají stále problémy s alkoholem.
Nesnadnou záležitostí je získat u pacienta patřičnou motivaci k léčbě, když hodnotí svůj život vzhledem k svému postavení ve světě práce i ve své rodině málo optimisticky. Úsilí lékařů ve spolupráci s rodinou však i zde přináší potěšitelné výsledky“ (SKÁLA, J., 1988, s.
83). Rodinu v domovech pro seniory a pro osoby se zvláštním režimem velice často supluje personál.
26
5 Bariéry a problémy, komplikující vztahy uživatelů s jejich rodinnými příslušníky
„Děti to jinak neumějí a vaším úkolem je naučit je to, poradit jim, pomoci jim
a podpořit je. Když si budete už předem myslet, že jsou špatné, potom jste jednoznačně vykročili nesprávnou nohou. Když si budete myslet, že jsou špatné, potom se téměř s jistotou veškerá vaše snaha mine účinkem. Špatné dítě nezměníte, ale špatné chování, to je něco jiného. Když budete přesvědčeni, že dítě je v jádru dobré, jste na nejlepší cestě k úspěchu. Potom není potřeba nic víc, než změnit jeho chování, a to rozhodně není nemožné.“ (TEMPLAR, R., 2008, str. 165).
Hlavní důvody, proč se rodina o uživatele nedokáže postarat:
Pokud je člověk starý a má například omezení pohybového aparátu, potřebuje stálou pomoc, protože po většinu času si není schopen sám pomoci. Tudíž potřebuje podat pomocnou ruku, a mít osobu, která by stále byla při něm a nablízku ve chvílích, kdy to bude nejvíce potřebovat. Jenže pokud se bude potřeba pomoci zvyšovat, bude péče poskytovaná rodinným příslušníkem stále náročnější, ať už je to proto, že je sám nemocný nebo je příliš starý, kdy je tedy pečující sám seniorem a nezbývá mu již tolik sil.
Také může dojít k situaci, kdy by senior potřeboval stálý dohled, který mu nemůže příbuzný poskytnout, přestože by chtěl. Nestačí na tak rozsáhlou péči např. z důvodu vysokého věku, jak jsem již zmínila nebo proto, že je stále výdělečně činný a nemůže si dovolit zůstat bez finančního zajištění. Je třeba vždy pomyslet na okolnosti a možnosti, které rodina má.
27
6 Náplň léčení
Při problémech s alkoholem je nutné vědět na koho se obrátit, pokud člověk bude potřebovat pomoc. V České republice existuje nepřeberné množství institucí, které se snaží pomoci uživatelům alkoholu, či jejich rodinám. Autorka níže představí několik možných typů řešení.
6.1 Vyhledání pomoci
Budoucí pacient nebo jeho rodina se mohou obrátit na linky telefonické pomoci, ty poskytují anonymní telefonickou pomoc, je zde možnost i osobní návštěvy, pokud si to volající přeje. „Některé zařízení umožňuje i krátkodobý pobyt k překonání krize.
Pracovníci jsou informováni o zdravotnických a psychologických službách ve své oblasti a umí zprostředkovat následnou pomoc. Příkladem je Centrum krizové intervence v Bohnicích“ (NEŠPOR, K., 2004, s. 85).
Ambulantní protialkoholní zařízení a ordinace existují již v menší míře, tak jak tomu bylo dříve. Některá zařízení zanikla, jiné se přejmenovala na „Centrum pomoci závislým“. Dále zde máme specializované protialkoholní ústavní léčebny, které se specifikují na lůžková zařízení. Významnou podporu mají poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy. V neposlední řadě je důležitá pomoc od policie a lékařské pomoci v případě ohrožení na životě (NEŠPOR, K., 2004).
6.2 Léčby závislostí
Jednou z forem léčby, je léčba ambulantní. Do specializovaných zařízení dochází člověk, který se snaží bojovat se svou závislostí. V těchto specializovaných zařízeních dostává podporu a rady, jak dále postupovat. Své ordinační hodiny mají přizpůsobeny tak, aby je lidé mohli navštěvovat i po pracovní době.
Jestliže se však pití vymklo natolik z rukou, že i přes veškerou pomoc a snahu člověk pije dál, je nanejvýš nutné se obrátit na ústavní léčbu. Ústavní léčba bývá potřebná i u těžkých zdravotních a psychiatrických komplikací vlivem užívání alkoholu.
Pro překonání problému s alkoholem bývá vhodnější specializovaná odvykací léčba.
Délka léčby v některých zařízení bývá pevně stanovena, někdy se může pacient dohodnout individuálně. Ústavní léčba existuje proto, že je těžko představitelné,
28
že by ambulantní léčba, která klade na aktivní spolupráci pacienta nemalé nároky, mohla stačit všem pacientům.
Další možností je tzv. denní stacionář. Pacient dochází na léčbu přibližně stejně jako do svého zaměstnání. Pacient je v pracovní neschopnosti. Denní stacionář se nabízí také pacientům, kteří ukončují ústavní léčbu, aby se jim usnadnil přechod k normálnímu životu. Denní stacionář je mezistupněm mezi ústavní a ambulantní péčí.
Noční stacionář pacient navštěvuje po své pracovní době, zůstává zde přes noc a ráno odchází do zaměstnání. Tato forma je určena pro lidi, kteří již jsou v dobrém stavu, ale mají problém s bydlením, nebo mají narušené rodinné vztahy, či problémy.
V České republice jsou bohužel noční stacionáře velkou vzácností (NEŠPOR, K., 2004, S.
86).
Poslední variantou jsou ojedinělé domovy se zvláštním režimem. A to se týká právě autorky vybraného a sledovaného zařízení Domov se zvláštním režimem pro alkoholiky a duševně nemocné uživatele Sloup v Čechách, příspěvková organizace.
29
7 Domov důchodců Sloup v Čechách – oddělení „B“
Jediným oddělením v Libereckém kraji, které se specializuje na uživatele trpící závislostí na alkoholu a uživatele s psychickými poruchami je tzv. „oddělení B“ - Domov důchodců Sloup v Čechách, příspěvková organizace, Benešova č. l, 471 52 Sloup v Čechách – domov se zvláštním režimem. Je to jednopatrová, zrekonstruovaná budova.
Nachází se v zadní části areálu domova důchodců. Výhodou je oddělení cílové skupiny
„domov se zvláštním režimem“ od „domova se zvláštním režimem - senioři“. Budova je blízko autobusové zastávky směrem Nový Bor – Česká Lípa. V okruhu jednoho kilometru se nachází pošta, prodejna potravin, samoobsluha, drogerie, restaurace, kadeřnictví, ubytovací služby, obecní úřad, lékař, fotbalové hřiště, koupaliště, hřbitov, kostel, lesní divadlo, les.
7.1 Poslání zařízení
Posláním zařízení je dle Standardů kvality sociálních služeb tohoto zařízení podporovat uživatele v soběstačnosti, v dovednostech, v sebeobsluze, v odpovědnosti za své chování, v samostatném rozhodování a seberealizaci. Podporovat je při zvládání své závislosti na alkoholu a napomáhat jim v dovednosti žít s psychickou poruchou či podobným handicapem. Snížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem života uživatelů. Poskytnout uživatelům důstojnou službu dle individuálního plánu a Smlouvy o poskytování sociální služby. Poskytovat dobrou, kvalitní a efektivní službu v souladu se všemi právy a povinnostmi vyplývajícími ze Standardů kvality sociálních služeb a provozního řádu. Motivovat uživatele k co nejmenší závislosti na službě.
V případě potřeby nebo žádosti uživatele, podpořit uživatele v odchodu do své domácnosti, nebo návazné služby, popřípadě poskytnout mu možnost doživotního ubytování našem zařízení.
7.2 Popis zařízení
Uživatelů je na celém oddělení dvacet a rodinu jim vlastně supluje personál.
Oddělení bylo dříve koedukované, ale dnes jsou jeho obyvateli pouze muži. Věkové rozmezí bylo v minulosti od třiceti sedmi do osmdesáti let. V současné době se přibírají pouze uživatelé nad padesát let, a proto se věková hranice uživatelů zvyšuje. Klientelu tvoří lidé, kteří zde byli umísťováni převážně ze sociálních, sociálně-ekonomických i zdravotních důvodů, čemuž odpovídá nižší věk některých z nich. Někteří jsou obyvateli
30
domova až několik desetiletí a na oddělení byli přesunuti na základě rozhodnutí vedení domova po sérii excesů, způsobených užitím alkoholu nebo na doporučení psychiatra.
Podle dřívějšího ředitele domova pana Bc. Zdenka Vlka a členů personálu, kteří na oddělení v minulosti působili, neměl život na tomto místě pevná pravidla a jednalo se o pasivní a problémovou část domova. Uživatelé se nepodíleli na denním chodu oddělení, nevykonávali prakticky žádné pracovní ani volnočasové aktivity, ani žádné sebeobslužné činnosti jako udržování oddělení v čistotě, povlékání lůžek, sezónní práce v areálu domova apod. Požívali alkoholické nápoje v okolní vesnici i na oddělení, napadali ostatní uživatele i personál, ničili majetek a jejich postih byl prakticky nulový. Uživatelé též využívali komplexní péče tak jako ostatní senioři z jiných oddělení, ačkoliv tato pro ně byla nevhodná a měli ve většině případů schopnost sebeobsluhy. Připravovali se tak o přirozené návyky, neudržovali psychickou ani fyzickou kondici, neúčastnili se, až na výjimky, žádných sportovně, kulturně podobně laděných akcí atd. Udržovali minimální až nulový styk s rodinou nebo jinými blízkými osobami.
Od 01. 01. 2007 vešel v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který umožnil nastavit různá kritéria chodu oddělení „B“ a také umožnil postihnout uživatele i případným vyloučením z tohoto oddělení. Určila se zcela nová „Pravidla bydlení“ a definice chodu tohoto oddělení, včetně Zřizovací listiny, tak aby chod tohoto oddělení byl v rámci zákona o sociálních službách co nejméně problémový a vyhovoval jak uživatelům, tak zaměstnancům.
7.3 Definice cílové skupiny
Ve Zřizovací listině máme zapsanou tuto definici: „Muži od 50 let věku v plném invalidním nebo starobním důchodu v nepříznivé sociální situaci, trpící alkoholismem a takovými psychickými poruchami, které neomezují uživatele v dodržování Pravidel bydlení. Uživatelé, kteří nejsou a nebyli závislí na drogách mimo alkoholu. Uživatelé, kteří se léčili, nebo léčí z alkoholismu a jsou odhodláni pracovat se svojí závislostí v souvislosti s Individuálním plánem a Smlouvou o poskytování služby. Uživatelé, kteří nejsou odkázáni při své mobilitě na pomoc druhé osoby. Uživatelé, kteří potřebují v rámci zlepšení svého stavu vykonávat samoobslužné aktivity a pracovní terapii.“
31
1. Oddělení „B“ je otevřené oddělení s celodenní přítomností personálu.
2. Oddělení „B“ je domov se zvláštním režimem.
7.4 Pravidla bydlení
Pravidla bydlení jsou nedílnou součástí Smlouvy o poskytování sociální služby.
Pravidla bydlení upravují základní normy soužití uživatelů ve vlastním oddělení – „B“, s jinými uživateli domova, vztah k zaměstnancům domova a občanům mimo domov.
Upravují práva a povinnosti, rozsah nabízené a poskytované péče domovem, práva a povinnosti uživatelů a role zaměstnanců. Přesná specifikace poskytování služeb uživateli je uvedena ve Smlouvě o poskytování sociální služby.
Účastníci Smlouvy jsou povinni ustanovení Pravidel bydlení znát, dodržovat je, prosazovat a vytvářet podmínky pro jejich realizaci. Pravidla bydlení jsou závazným dokumentem pro všechny, kteří se pohybují v prostorách tohoto zařízení, ať jde o uživatele, zaměstnance nebo i v přiměřeném rozsahu o osoby mimo zařízení, které se však v našich prostorách přechodně zdržují. Pravidla bydlení vycházejí ze zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, hlavně pak z § 50 tohoto zákona, upravující domovy se zvláštním režimem.
7.4.1 Desatero
Jsou to pevná pravidla, která jsou stanovená domovem a jsou platná pro všechny uživatele na oddělení „B“:
1. Jsem tu dobrovolně, snažím se být plně zodpovědný za své jednání a mohu kdykoliv odejít.
2. Žiji ve skupině, respektuji rozhodnutí skupiny, jednotlivce a týmu.
3. Podílím se na potřebách skupiny.
4. Plním své určené povinnosti, funkce a činnosti dle individuálního plánu (IP).
5. Jsem dochvilný, respektuji čas ostatních.
6. Neužívám v areálu domova alkohol ani jiné drogy. Podrobím se namátkově alkoholtestu.
7. Nedonáším alkohol ani jiné drogy sobě, ani ostatním do domu. Neohrožuji pitím alkoholu ostatní, v areálu domova se pohybuji pouze ve střízlivém stavu.
8. Kouřím pouze tam, kde je to dovoleno.
9. Neubližuji fyzicky ani slovně lidem ani zvířatům.
32 10. Dodržuji Pravidla bydlení a Domovní řád.
7.4.2 Aktivity uživatelů
Uživatelé dobrovolně žijí v úzkém společenství, které má jasný řád, pravidla, a uživatelé se výrazně podílejí na rozhodování uvnitř skupiny. Každý jednotlivec je součástí skupiny a je nutné, aby dodržoval její pravidla. Život v domově se snaží maximálně přiblížit životu v běžné společnosti. Uživatelé zde žijí odpovědně, učí se respektovat a přijímat pravidla společnosti. Z běžného života vyplývá, že čím více se člověk dokáže o sebe postarat, jeho stupeň závislosti se snižuje. Naším posláním je mimo jiné motivovat uživatele k co nejmenší závislosti na službě, popřípadě podpořit uživatele v odchodu do své domácnosti. Uživatelé jsou podporováni v sebeobslužných činnostech, které se týkají běžného života. Například úklid, docházení za službami, osobní hygiena, sezónní údržba čistoty areálu apod. Veškeré činnosti slouží k fyzické a duševní aktivizaci uživatelů a k udržování společenských návyků a pravidel, k odpovědnosti a možnosti seberealizace, k abstinenci alkoholu.
Činnosti
Součástí pobytu jsou smysluplné aktivity, vycházející z potřeb uživatelů a skupiny:
1. Vlastní pokoj – úklid – provádí každý uživatel ve svém pokoji 2. WC – úklid
3. kuchyňka – úklid 4. doplnění čaje
5. kuřárna – úklid, vysypání popelníků do popelnice, vyvětrání 6. schodiště – úklid
7. společenská místnost – úklid 8. botník – úklid
9. chodby – úklid 10. vyklepání rohoží 11. zábradlí – mytí 12. povlékání, stlaní
Za úklid se považuje: smetení ploch, vytření, srovnání věcí.
Další úklid zajišťuje uklízečka v rámci své pracovní náplně, která také dohlíží na úklid uživatelů.
33 Funkce a aktivity
a) Vznikají zvolením při setkání skupiny – dle vlastního návrhu nebo návrhu skupiny.
b) Všichni uživatelé se střídají ve všech funkcích (aktivitách) – pokud to dovoluje jejich zdravotní a duševní stav – dohoda při skupině.
c) Uživatelé mají možnost vyjádřit se ke svým funkcím, aktivitám a vznést případné připomínky.
JÍDELNA (může být ve dvou)
a) Připravují vše potřebné včas na snídani, oběd a večeři (9:00, 12:30, 18:00).
b) Sklízejí jídelní stoly.
c) Uklízejí společné nádobí po každém jídle.
d) Stírají stoly.
EKOLOG + DVOŘAN
Tato služba umožňuje vyzkoušet si ekologický způsob nakládání s odpady, péči a zodpovědnost za společné prostředí.
Co dělá ekolog:
a) Odnáší směsný odpad do popelnic a tříděný odpad do příslušných kontejnerů – PET lahve sešlápne – šetří místem v kontejnerech.
b) Je odpovědný za úklid papírových krabic z celého domova.
c) Je odpovědný za čistotu okolo popelnic.
d) Upozorní správce údržby domova na plnost popelnic a kontejnerů.
Co dělá dvořan (více uživatelů najednou):
a) Zodpovídá za úklid venkovních prostor, zejména dvora, zápraží, okenních říms, stolů venku, popelníků apod.
b) V zimě je zodpovědný za odklízení sněhu.
KRONIKA
Tato služba podporuje reflexi a sebereflexi, umožňuje uživateli srovnat si denní zážitky a vybavit si, co bylo důležité, strukturovat své prožitky pro písemný záznam, připomenout ostatním uživatelům denní události.
Co dělá kronikář:
a)Pravidelně zaznamenává události na oddělení „B“, aktivity, kulturu, činnosti uživatelů apod.
34
b) Chronologicky řadí události a vede úpravu kroniky, foto, dokumenty apod.
c) Má možnost publikovat na www.dd-sloupvcechach.cz.
KNIHOVNÍK
Má na starosti knihovnu, uspořádání, seznam a obnovu knih.
Funkce se vykonávají dle harmonogramu vyvěšeného na nástěnce v přízemí.
Uživatelé mají možnost využívat veškerých kulturních akcí pořádaných domovem, jinými organizacemi a jednotlivci. Mají možnost podílet se na jejich tvorbě, podávat návrhy akcí a zároveň je organizovat – pokud nebudou v rozporu s Pravidly bydlení.
Zájmová a dobrovolná činnost
Uživatelé se mohou věnovat své zájmové činnosti, pokud tato činnost svých charakterem není na úkor jejich zdraví, nenarušuje klid a zdraví spolubydlícího a dalších uživatelů oddělení, zaměstnanců domova, nebo jiných osob, a pokud zájmová činnost odpovídá podmínkám domova. Omezení rozsahu terapeutických aktivit určí lékař podle zdravotního stavu uživatele. Účastníci jednání skupiny (uživatelé a určený personál domova) jsou povinni pečlivě zvažovat, zda požadovaný výkon aktivity plní terapeutický účel a je přiměřený aktuálnímu zdravotnímu a psychickému stavu uživatele.
7.4.3 Hrubé porušení Pravidel bydlení
Za hrubé porušení Pravidel bydlení se považuje zejména:
1. Donášení alkoholu a jiných drog do areálu domova,
2. podporování ostatních uživatelů v užívání návykových látek – alkoholu, drog, 3. užívání alkoholu a jiných drog v areálu domova,
4. přítomnost uživatele v areálu domova pod vlivem alkoholu, drog, 5. odmítnutí orientační dechové zkoušky při podezření uživatelovi opilosti,
6. verbální a fyzické napadání personálu, uživatelů, osob a zvířat v domově i mimo něj, 7. sexuální obtěžování personálu, uživatelů, osob a zvířat,
8. prokázaná krádež
9. kouření mimo místa, kde je to dovoleno,
10. vědomé ničení majetku domova a majetku ostatních uživatelů, 11. neplacení stanovené úhrady a porušování Smlouvy,
35
12. zneužití služeb personálu ve smyslu úmyslného vylákání finanční hotovosti, tabákových výrobků, nalhávání, lhaní apod.
Za opakované porušení se považuje jednání, které se opakuje buď:
dvakrát ve třech po sobě jdoucích měsících, nebo třikrát během 12 měsíců.
7.4.4 Nápravné opatření
Každý uživatel je odpovědný za svoje jednání. Specifika oddělení vyžadují pevný řád a pravidla. Nápravné opatření za nedovolené jednání - hrubé porušení Pravidel bydlení, je možností jak předejít ukončení pobytu uživatele. Nápravné opatření je tedy chápáno jako šance pro pokračování pobytu. Návrhy nápravných opatření se zadávají výhradně na skupině a je o nich hlasováno ostatními uživateli a týmem. O tomto je vždy proveden zápis vedoucím oddělení. Nápravné opatření navrhuje dotyčný uživatel.
Ostatní mohou podávat návrhy, o kterých se hlasuje. Lze jej využít pouze dvakrát.
Následně se přistoupí k jednání o ukončení pobytu. Uživatel má však na výběr, buďto nápravné opatření, nebo ukončení pobytu. Nápravné opatření nesmí být v rozporu se zákonem, právy, standardy, lidskou důstojností a dobrými mravy.
Výjimka – výjimku tvoří jednání s uživateli zbavených či omezených ve způsobilosti k právním úkonům, za něž je povinen rozhodovat opatrovník.
7.4.5 Ukončení pobytu v domově
Pobyt na oddělení „B“, je pouze jedno z mnoha možných dobrovolných řešení a nemusí odpovídat situaci, v níž se uživatel nachází. Není tedy třeba vnímat volbu jiného řešení uživatelovi situace jako neúspěch nebo selhání. Uživatel se sám rozhodne, zda bude využívat služeb zařízení a dobrovolně přijímat jeho Pravidla bydlení. Jestliže uživatel uzná, že pro něj Pravidla bydlení nejsou vhodná a jeho chování by bylo v rozporu s Pravidly bydlení, nastal by střet zájmů mezi uživatelem a poskytovatelem služby. V tomto případě má uživatel volbu – zda zůstane a plně se přizpůsobí Pravidlům bydlení, nebo opustí dobrovolně zařízení. Pravidla bydlení jsou prostředkem pro odpovědné a smysluplné soužití uživatelů, v podpoře jejich soběstačnosti a sebeobsluhy, jsou nedílnou součástí poskytování sociální služby a každý uživatel je s nimi předem seznámen.
36
Ukončení pobytu ze strany poskytovatele formou jednostranného odstoupení od smlouvy předchází:
1. Slovní napomenutí vedoucího oddělení.
2. Písemné vyjádření vedoucího oddělení a ředitele domova o podmínečném vyloučení – jedná se zejména o případy hrubého a opakovaného porušování Pravidel bydlení a Smlouvy.
3. Vyčerpání nápravných opatření.
Písemná vyjádření jsou evidována u vedoucího sociálního pracovníka oddělení „B“.
Pobyt v domově lze ukončit:
1. Na základě odůvodněné písemné žádosti uživatele.
2. Na základě písemné dohody uživatele s vedením domova.
3. Na základě hrubého porušování Smlouvy o poskytování sociální služby – jednostranným odstoupením ze strany poskytovatele.
7.5 Personál na oddělení „B“
Personál na oddělení „B“ pracuje ve formě „TÝMU“.
TÝM tvoří:
Sociální pracovník – vedoucí týmu, je odpovědný za chod oddělení, přijímá nové uživatele, vyřizuje stížnosti uživatelů, jedná s úřady, poskytuje sociálně právní poradenství, koordinuje aktivity personálu s uživateli, zajišťuje kulturní akce a výlety, je klíčovým pracovníkem, a poskytuje další služby spojené s výkonem činnosti sociálního pracovníka
Pracovníci sociální péče o Komunikují s uživateli
o Spoluvytvářejí aktivity uživatelů o Dohlížejí na hygienu uživatelů o Dohlížejí na čistotu oddělení o Manipulují s prádlem a desinfekcí
o Doprovázejí uživatele k lékaři, je li to potřeba o Podávají stravu
o Přijímají stížnosti, připomínky, návrhy a odmítnutí služby o Kontrolují alkohol u uživatelů – používají alkoholtester
37
o Jsou odpovědní za vedení příslušné povinné dokumentace o Jsou klíčovými pracovníky
o Řídí se Pravidly bydlení, pracovní náplní a pokyny vedoucího pracovníka
Uklízečka – odpovídá za čistotu oddělení, vyhodnocuje úklidy uživatelů na schůzi skupiny, je odpovědná za čisticí a úklidové pomůcky pro uživatele na oddělení, je odpovědná za desinfekci ve stanovené dny – každé pondělí, středu a pátek v týdnu.
38
Empirická část II.
8 Cíl práce a dílčí cíle
Cílem bakalářské práce je zmapovat vztahy uživatelů oddělení zvláštního režimu Domova se zvláštním režimem s jejich příbuznými a osobami blízkými. Dílčím cíle Bakalářské práce je přiblížit život seniorů na oddělení „B“. v Domově se zvláštním režimem v Sloupu v Čechách. Autorka se domnívá, že je nutná podpora ze všech směrů, ať již od samotných uživatelů, příbuzných, osob blízkých, tak i při nápomoci k obnovení vztahů můžou přispět do jisté míry i zaměstnanci tohoto oddělení.
39
9 Základní východiska práce
Při průzkumném šetření se autorka práce zaobírala vztahy mezi uživateli a vztahy, které mají či nemají vůči svým příbuzným a osobám blízkým. Problematika alkoholismu je velice aktuální v celé České republice, tak i v zahraničí. Dotýká se všech věkových skupin a každého pohlaví. Vyléčený alkoholik může v rodinném prostředí opět začít pít, kdyby se mu nedostalo pomoci, protože potřebuje kolem sebe lidi, kteří by ho chránili a starali se o něj. Pokud se budou rodinní příslušníci plně soustředit na pomoc i vyléčenému alkoholikovi, tak přestanou žít zcela normálně svůj vlastní život. Takováto situace je pro ně velice zátěžová a stresující a může nejen negativně ovlivnit jejich duševní zdraví, ale i zdraví a psychiku jejich dětí a jejich životy na mnoho let dopředu.
Boj s alkoholem a alkoholismem není záležitostí pouze samotného jedince. Existuje mnoho možností a způsobů, jak alkoholikovi pomoci, ale on o to musí stát a rozhodnout se i sám s touto nemocí bojovat. Významnou pomocí mohou být rady a podpora známých (z jejich zkušeností), různé svépomocné skupiny a pomoc odborníků z krizových center nebo jiných specializovaných zařízení na léčbu alkoholismu. Tato pomoc je většinou nezbytná nejen pro alkoholika, ale pro celou jeho rodinu. Někteří lidé nedokážou přestat sami, ale když nad sebou mají jakýsi dohled a odpovědnost k někomu nestrannému, mají větší šanci, že pít přestanou.
