Zaměstnanecké benefity lze zkoumat nejen z daňového hlediska, ale také z hlediska účetního. Jak je již výše zmíněno, zaměstnanecké benefity mohou být poskytovány z různých zdrojů a to z FKSP, z fondů, sociálního fondu, nebo na vrub daňových či nedaňových nákladů. V této kapitole je ukázána účetní problematika vybraných zaměstnaneckých benefitů poskytovaných z těchto zdrojů.
2.1 Benefity poskytované z fondů– účtování
Již výše byl popsán vznik fondů a jakým způsobem probíhá čerpání zaměstnaneckých benefitů z FKSP a z fondu sociálních potřeb. Zaměstnavatel vytváří určitý fond na základě jeho vlastního rozhodnutí a nevzniká tak daňový náklad při tvorbě tohoto fondu. Takto vytvořený fond nemá aktivní zůstatek. Tyto fondy vznikají na vrub účtu 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení a účet 423 – Statutární fondy nebo účet 427 – Ostatní fondy. Čerpání z vytvořeného fondu může být ve prospěch ostatních závazků vůči zaměstnanci na účet 331 – Zaměstnanci nebo napřímo proti pokladně. V následujících situacích je ukázáno účtování zaměstnaneckých benefitů poskytovaných z FKSP a ze sociálního fondu. Jsou použita příslušná čísla fondů. Fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP) – 412, Sociální fond – 427. (Macháček, 2017)
Účtování zaměstnaneckých benefitů poskytovaných ze sociálního fondu
Pro zobrazení účtování zaměstnaneckých benefitů poskytovaných ze sociálního fondu jsou vybrány benefity, které patří bezpochyby mezi oblíbené a to příspěvek zaměstnavatele na sportovní a kulturní akce. Podmínkou je však, že se musí jednat o nepeněžní plnění, takže je zaměstnanec nemůže obdržet na účet nebo v hotovosti. Plnění těchto benefitů probíhá tak, že zaměstnavatel zaměstnanci zaplatí permanentku do fitness centra, poukázku na masáže atd. Stejně tomu tak je i u kulturních akcí, jako jsou divadla, vernisáže nebo zdravotní služby, pokud mají nepeněžní podobu. V následujících dvou situacích je nejprve zobrazeno poskytování benefitu permanentky do fitness centra a poté poskytování benefitu spjatého se zdravotní péčí a to v podobě poukázky na masáž.
Příspěvky na sportovní aktivitu - příklad: překračující tento limit podléhají dani z příjmů ze závislé činnosti na straně zaměstnance a jsou zahrnuty do vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění. Ve výše uvedených situacích je ukázáno nepeněžní plnění benefitu z účtu 427 – Sociální fond.
Účtování zaměstnanceckých benefitů poskytovaných z FKSP
Jak je již výše zmíněno, zaměstnavatelé poskytují zaměstnanecké benefity také z FKSP. Je vybrán účetní případ zaměstnaneckého benefitu zápůjčky. V případě zápůjček se jedná o benefit, který je poskytován jen těm zaměstnancům, u kterých je vysoká šance návratnosti.
Podmínky pro zápůjčky jsou stanoveny v kolektivní smlouvě podniku a v interním zaměstnancům jsou upravené v § 6 a § 11 odst. 2. Z fondu lze poskytovat půjčky na bytové účely a na překlenutí tíživé životní situace zaměstnance. Tyto zápůjčky jou bezúročné a uzavírají se na základě smlouvy, kde je uveden účel půjčky, je stanovena splatnost a řešení
MD D
v případě, že do konečného vypořádání půjčky se ukončí pracovně právní vztah. V níže uvedené situaci je zobrazeno účtování zaměstnaneckého benefitu zápůjčky. Benefit je v tomto případě poskytován z FKSP. (FinExpert, 2018)
Poskytnutí bezúročné zápůjčky – příklad:
Poskytnutí zápůjčky Splátka zápůjčky
Účtování zaměstnaneckého benefitu zápůjčky je ukázáno ve výše zmíněné situaci.
Zápůjčky nesnižují stav FKSP, jsou pouze výdajem z bankovního účtu FKSP – 221. A pohledávkou za zaměstnancem – 335. Splátky půjček zvyšují stav účtu 221 a snižují pohledávku. Tento způsob účtování potvrtzuje ČÚS 704 v bodu 5.2.
2.2 Benefity poskytované na vrub nákladů
Pokud zaměstnavatel poskytuje zaměstnanecké benefity na vrub nákladů je nutné rozlišit, zda se jedná o náklady daňové či nedaňové. Dále je nutné náklady rozřadit podle vhodných účtů. V případě nedaňových nákladů se využívá účet 528 – Ostatní sociální náklady a pro daňové náklady je to účet 527 – Zákonné sociální náklady. Účet 527 (Zákonné sociální náklady) je možné dále rozdělit na analytické účty, jestliže jsou na něm účtovány zaměstnanecké benefity, u kterých je jejich daňová uznatelnost určena ze zákona stanoveným limitem.
Účtování benefitů poskytnutých na vrub daňových či nedaňových nákladů
Příkladem zaměstnaneckého benefitu, který je poskytován na vrub nákladů, jsou stravenky.
Stravenky jsou velmi častým zaměstnaneckým benefitem, který je poskytován nepeněžní formou. Nominální hodnota stravenek se může lišit a stravenky mohou být vydávány několika společnostmi. Zaměstnavatel platí za stravenku částku vyšší, než je její nominální hodnota. Takto vzniklá částka se nazývá provize a účtuje se na vrub účtu 518 – Ostatní služby, jako daňově uznatelný či neuznatelný náklad zaměstnavatele ve prospěch účtu 321
MD D
335 221
243 335
- Dodavatelé. Nesmí být opomenuto DPH, které se účtuje na vrub účtu 343 – Daň z přidané hodnoty ve prospěch účtu 221 – Bankovní účet. V následujících dvou případech je zkoumáno, jak probíhá účtování zaměstnaneckého benefitu stravenky. První účetní případ je zaměřen na situaci, kdy zaměstnanec hradí část stravného sám.
Poskytování stravenek částečně hrazených zaměstnanci – příklad:
Faktura za stravování
Provize 5 % daňově uzn. (55 %) Provize 5% daňově uzn. (45 %) DPH 21 %
Úhrada faktury z BÚ
Daňove uzn. náklad zaměstnavatele (55 %) Daňově neuzn. náklad zaměstnavatele (45 %) Srážka mzdy
Ve výše uvedené situaci je ukázán účetní případ poskytování zaměstnaneckého benefitu stravenek v případě, kdy si zaměstnanec hradí zbylou výši stravného, která není daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele. Druhý účetní případ zobrazuje, jak probíhá účtování, pokud je plná výše stravného hrazena zaměstnavatelem.
MD D
213 321
518.10 321
518.20 343
321 221
527 213
335 213
331 335
Poskytování stravenek hrazených v plné výši zaměstnavatelam – příklad:
Faktura za stravování
Provize 5 % daňově uzn. (55 %) Provize 5 % daňově uzn. (45 %) DPH 21 %
Úhrada faktury z BÚ
Daňově uzn. náklad zaměstnavatele (55 %) Daňově neuzn. náklad zaměstnavatele (45 %)
Ve výše uvedené situaci je zobrazeno účtování zaměstnaneckého benefitu poskytování stravenek v případě, kdy plnou výši stravného poskyktuje zaměstnavatel. Pro zaměstnavatele platí, že 55 % z výše stravného je jeho daňově uznatelný náklad a zbylých 45 % je zaměstnavatelův nedaňově uznatelný náklad.
MD D
213 321
518.10 321
518.20
343
321 221
527 213