Zdroj: ČSÚ
Z grafu vyplývá, že téměř většina zdravotnických ordinací (94,4 %) má přístup k internetu, tudíž může svým pacientům nabídnout elektronizaci služeb. Avšak pouhých 34,8 % lékařů má své webové stránky a pouhých 9,4 % umožňuje svým pacientům objednávání online.
Od roku 2006 vede Český statistický úřad ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR statistiky, zaznamenávající údaje o využívání informačních technologií ve zdravotnictví České republiky. Šetření bylo prováděno pomocí výkazů zasílaných všem zdravotnickým zařízením. Nejaktuálnější data se vztahují k roku 2015 a údaje z roku 2014 nejsou dostupné. Základní soubor statistiky tvoří 21 750 samostatných ordinací lékařů a počet navrácených dotazníků je 18 182, návratnost je tedy úspěšných 85,93 %.
Z následující tabulky je patrné, že zdravotnická zařízení se snaží o elektronickou komunikaci s pacienty, a to zejména prostřednictvím elektronické pošty. Co se týče vedení zdravotnické dokumentace, naprostá většina lékařů ukládá zdravotnickou dokumentaci do
Připojení k internetu Webové stránky Online objednávání
35
svých počítačů, tedy pouze do zdravotnických systémů, a pouhých 12 % dotazovaných umožňuje svým pacientům nahlédnutí do zdravotnické dokumentace na internetu a sdílení výsledků online. Moderní trendy, do kterých patří online objednávání a konzultace na webových stránkách, nejsou stále příliš rozšířeny a využívá je minimum zdravotnických zařízení. Tendence jsou ale stoupající, a tak lze předpokládat, že v následujících letech bude tyto služby poskytovat stále více zdravotnických zařízení.
Tabulka 1- Přehled využívání informačních technologií v čase
Zkoumaný rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
* % zdravotnických zařízení daného typu, která se zúčastnila šetření Zdroj: ČSÚ
5.1 Moje ambulance
Dobrým příkladem zdravotnického zařízení užívajícího ICT služby pro komunikaci s pacienty je síť ordinací praktických lékařů pro dospělé Moje ambulance. Jedná se o první a jediné zařízení tohoto typu, které má 21 poboček ve 12 městech po celé České Republice.
Tato ambulance je typická 12hodinovou ordinační dobou a online službami. V rámci online ambulance je k dispozici diagnostika zdravotního stavu, encyklopedie nemocí, online poradna, online lékař na Skypu nebo telefonu, online objednávkový systém nebo
36
online kalkulačka zdraví a další. Ordinace nabízí standardní služby praktického lékaře rozšířené navíc o diagnostiku a terapii akutních a chronických onemocnění, soustavnou odbornou péči o vybraná chronická onemocnění, očkování, léčebně preventivní péči civilizačních onemocnění, posudkovou, statistickou a konzultační činnost, pravidelnou kontrolu zdravotního stavu a preventivní programy. Mimo standardní komunikace jsou využívány také sociální sítě jako Facebook, Twitter, Google Plus, YouTube a Instagram (mojeambulance.cz, 2013).
Dle informací z marketingového oddělení má v současnosti Moje ambulance necelých 160 tisíc klientů a online služeb z nich využívá zhruba 20 %. Tyto služby jsou poskytovány formou online ambulance na webu www.onlineambulance.cz nebo prostřednictvím mobilní aplikace. Počty uživatelů jsou rostoucí a s moderní dobou chytrých telefonů se zvedají zejména počty uživatelů mobilní aplikace.
37
6 ICT jako nástroj k řízení nemocnice
Informační technologie mají v oblasti zdravotnictví zásadní roli. Správně nastavený informační systém může ušetřit nemocnici průměrně až desítky milionů ročně. Analýza vycházející z průzkumu provedeného společnostmi HealthCare Institute a Intel dokázala, že přítomnost informačního systému v nemocnicích má značný vliv na kvalitu poskytovaných služeb. Vhodně nastavené informační systémy šetří zaměstnancům čas a personál se tak může více soustředit na pacienta a jeho léčbu.
Ohlasy po zavedení elektronizace jsou jednoznačně pozitivní. Úspora pracovní doby, snížení administrativní zátěže, zrychlení procesu přijímání pacienta a navýšení kapacity zdravotnických oddělení vedou k vyšším příjmům zařízení. K dalším výhodám informačního systému patří zpracování výstupních dat. To ocení zejména vedení nemocnice, které tak získá skvělý nástroj pro analýzu ekonomickou, ale i léčebnou.
Obdržená výstupní data umožní sledování zaměstnanců a vyhodnocení účinnosti jejich práce. Management nemocnice má tak k dispozici údaje nejen o spotřebě materiálu a léčiv, ale také o kvalitě odvedené práce.
Optimalizace nemocničních informačních systémů není záležitostí výhradně IS/IT, ale je zapotřebí splnit také řadu dalších podmínek. Mezi ně patří optimalizace procesů a controllingových funkcí, ale také nastavení motivačních systémů a hodnocení zaměstnanců. V takto nastaveném komplexu je možné dosáhnout potenciální úspory provozních nákladů. Podle Pavla Kubů, manažera společnosti Intel, lze dosáhnout úspory až jedné desítky procent v případě průměrné okresní nemocnice využívající komplexní informační systém. Pokud se například provozní náklady pohybují na úrovni pěti set milionů korun ročně, je zde možné dosáhnout úspory až padesáti a více milionů korun (systemonline.cz, 2010).
IT systém v nemocnicích je přínosem také pro řízení celého systému zdravotnictví.
V rámci regionu, nemocnice či jednotlivých nemocničních oddělení jsou průběžně vyhodnocovány náklady a zisky zdravotnických zařízení, a to s ohledem na pacienta, jeho diagnózu a provedené výkony. Statistické údaje získané z nemocnice, okolních regionů i celého státu slouží k posuzování kvality lékařské péče. Tato souhrnná data umožňují
38
průběžnou kontrolu finančních toků a kvality poskytnuté péče, a tudíž zajištění chodu celého systému financování (Pavlík, 2005).
6.1 Business Intelligence
Výše uvedené informační systémy nejsou však samy o sobě vhodným místem pro komplexní výpočet nákladů na individuální případ. Pro vyčíslení nákladů na jednotlivé případy je vhodné využití datového skladu, tedy tzv. business intelligence, která shromažďuje data z mnoha zdrojů a je schopna tyto data uchovávat. Takto uložená data by měla být nezávislá na aktuální legislativě a postupech výkaznictví pro pojišťovny. Kromě statistik může nadstavba business intelligence zavést i systém rychlé signalizace nežádoucích událostí ve zdravotnické péči. Ty mohou nastat například v důsledku chybného posouzení stavu pacienta a následného poranění či dvojnásobné překročení standardní délky hospitalizace. Podezřelé situace mohou být následně předány odpovědným osobám k další analýze. Všechny tyto nežádoucí události mohou představovat pro nemocnici problémy nejen etické, ale i ekonomické, neboť jsou vynaloženy náklady navíc, a to bez nároku na úhradu od zdravotní pojišťovny (Hřib, 2010).
39
7 Negativa a jiná rizika spojená s využitím ICT ve zdravotnictví
I přes velké množství výhod přináší využití informačních technologií také negativa a rizika. V sektoru zdravotnictví si lze všimnout, že rozvoj IT je oproti jiným oblastem pomalejší. Před rychlejším rozvojem eHealth však stojí mnoho překážek. Elektronizace zdravotnictví, tedy implementace eHealth, s sebou nese vysoké počáteční náklady na zavedení a bohužel nejistou návratnost vynaložených investic. Další překážka je spojena s nízkou úrovní počítačové gramotnosti mezi zdravotnickými pracovníky. Některé specializace se liší mezi regiony i obory, zejména v ambulantní péči je průměrný věk lékaře vyšší než 59 let. Průměrný věk českého lékaře je napříč různými odděleními 48 let, v roce 2020 se pak odhaduje na 50–51 let (tribune.cz, 2016). Tyto okolnosti mohou představovat jistou bariéru, neboť starší generace lékařů vidí moderní technologie jako překážku a uchyluje se tak raději k zavedené papírové dokumentaci. Lékaře je nutné přesvědčit, že využití elektronizace je spojeno se zlepšením zdravotnické péče. Vyšší využití technologií elektronického zdravotnictví je omezeno také faktem, že zdravotnický personál si musí vymezit čas na seznámení se s novým systémem a elektronickými aplikacemi eHealth.
Moderní technologie, které byly zavedeny do zdravotnictví, s sebou nesou i otázku bezpečnostních rizik. Vzhledem k tomu, že jsou data ukládána do daného systému, tedy kyberprostoru, objevují se zde hrozby v podobě zneužití dat a ztráty osobních údajů, které mohou vést až k poškození zdravotního stavu pacienta. Útoky hackerů a s tím související proniknutí do databáze nemocničního informačního systému může narušit důvěrnost, porušit integritu a ve výsledku způsobit totální kolaps systému. Přistup k veškerým službám, souvisejícím s informačním systémem, tak může být nedostupný a náklady na obnovu chodu a nové zavedení bezpečnosti značně vysoké. Další rizikovou oblast představuje telemedicína, která je kritická zvláště z pohledu elektronických zdravotnických prostředků ovlivňujících přímo zdraví člověka. Mezi výhody, ale také velké hrozby patří snadné řízení a nastavení na dálku pomocí technologie bezdrátového připojení. V případě nedostatečného zabezpečení dokáže hacker upravit například dávkování inzulínu do těla pacienta nebo vzdáleně ovládnout kardiostimulátor a řídit sílu impulzů vysílaných do
40
srdečního svalu (Špidla, 2014). Snaha o usnadnění práce prostřednictvím technologií a celkové elektronizace může být v případě blackoutu fatální. Při výpadku operujících robotů může nastat situace, kdy lékař již bez použití technologie nedokáže provést operaci
„vlastníma rukama“. Další problém může nastat při identifikaci pacienta, vydání receptů nebo nahlédnutí do zdravotnických záznamů. Zde se tedy nabízí otázka, zda je kompletní elektronizace zdravotnictví vhodnou volbou.
41
8 Ekonomické přínosy ICT
Nové technologie vstupují do oblasti zdravotnictví rychleji než kdy dřív. Dálkově ovládaní roboti, umělá inteligence nebo genomika se stávají běžnou součástí zdravotní péče, která ale přináší značné finanční zatížení. Technologický pokrok je pro zdravotnictví přínosný pouze tehdy, pokud zdravotnické benefity převyšují jejich nákladovost. Náklady na zdravotní péči rok od roku rostou, avšak dostupnost financí se zásadně nezvyšuje. Na rozdíl od snadno vyčíslitelných nákladů na eHealth je zhodnocení přínosů složitější.
Velkou roli zde hraje poměrně krátká doba využívání eHealth, neustálý vývoj a fakt, že v oblasti zdravotnictví je řada přínosů nehmotné, nepeněžní povahy.
Vzhledem k obrovské finanční náročnosti zdravotnických služeb je systém financování téměř vždy nepřímý. Hlavní roli zde hraje jedna nebo více zdravotních pojišťoven, kterým pacient odvádí pravidelnou platbu, a samy pojišťovny pak hradí nemocnici nebo lékaři pravidelnou částku za registrovaného pacienta či částku za provedený výkon. Problém nastává v situaci, kdy chce být pacient, logicky, léčen za použití nejlepších metod, přičemž o finanční stránku se nezajímá. Na druhou stranu snahou pojišťoven je platit co nejnižší cenu bez ohledu na to, zda existují i účinnější, tím pádem dražší, metody léčby.
Zdravotnictví disponuje celou řadou specifik. Vyskytují se zde pojmy jako zdraví, komfort a bezpečí pacienta, které ale nelze vyčíslit a převést do oblasti hodnocení ekonomických přínosů eHealth. Od vyčíslení újmy se tedy přešlo na zhodnocení situací, kdy bylo újmě zabráněno. Častou metodou je využití „Willingness to pay“, kdy si shakeholders sami určí, jak moc oceňují přínos typu zkrácení čekání, snížení nutnosti cestovat za vyšetřením, snadnější dostupnost údajů o zdravotním stavu, zmenšení počtu vyšetření atd. Přesto je nutné velkou část systému eHealth financovat použitím veřejných rozpočtů. Tyto veřejné prostředky však lze využívat pouze tehdy, pokud přínos dostatečně vyváží náklady.
Moderní technologie umožňují úsporu, a to v několika oblastech poskytování zdravotní péče. Snížení nákladů s sebou přinesla digitální revoluce, která umožňuje samostatné monitorování zdraví. To je vhodné zejména pro stárnoucí populaci a pacienty, mající více chronických diagnóz. Prioritu představuje prevence, která zajistí pacientovi delší čas strávený v pohodlí domova. Udržení pacienta „mimo nemocnici“ je tak důležité nejen
42
z ekonomického hlediska, ale snižuje také lidské utrpení v souvislosti s akutní hospitalizací (zdravotnickydenik.cz, 2016).
Další aspekt, který je ovlivněn informačními a komunikačními technologiemi a přináší finanční úspory, je optimalizace lékařské péče. Sdílení zdravotnických informací s jinými subjekty zajistí pacientovi efektivní léčení s důrazem na jeho bezpečí. Díky elektronizaci je možné zamezit duplicitní péči, která stojí nemocnici značné částky, a přejít na nové způsoby lékařské péče, jako je například homecare (domácí léčení) a telemedicína. Snížení doby čekání na vyšetření či zlepšení diagnostických možností tak zredukují počty ošetřovacích dnů, čímž logicky zajistí další úsporu.
Ekonomické přínosy zaznamenává i oblast spotřeby léčiv, a to díky již zmíněným e-Receptům. Ty v českém zdravotnictví fungují společně s papírovými už pět let. Podle SÚKL, který má rozvoj e-Receptů na starosti, zlepšují tyto recepty nakládání s léky.
Přináší tím úsporu a omezují plýtvání. Podle dat lékového ústavu se ročně vyhazují nebo vrací léky za 1,9 miliardy korun. Z téměř 70 milionů receptů je 97 % stále papírových, což přináší administrativní zátěž nejen lékařům, ale i pojišťovnám, které musí ročně manipulovat až s 10 tunami papíru. Náklady na formuláře stojí ročně zdravotnická zařízení asi 14 milionů korun. Plnohodnotné zavedení e-Receptů, které by mělo být uzákoněno v roce 2018, by těmto zbytečným nákladům mělo zamezit a přinést tak úsporu nejen časovou, ale také finanční (Miler, 2016).
43
9 Budoucí trendy
Informační technologie se vyvíjejí neuvěřitelně rychlým způsobem a tento vývoj má logicky dopad i na oblast zdravotnictví. Technologie znamenají v dnešní době pro člověka mnoho a jejich přínosem je zejména zvýšení efektivnosti díky úspoře času a práce.
9.1 Umělá inteligence
Ve zdravotnictví můžeme v budoucnosti očekávat zavedení nového systému, který by měl lékařům usnadnit práci s administrativou. Vzhledem k tomu, že v České Republice není ještě zdravotnictví plně elektrizováno, se lékaři potýkají s narůstajícím objemem administrativy. Ta jim zabere čas a vezme energii, kterou by naopak měli věnovat svým pacientům. Proto má společnost CompuGroupMedical v plánu přijít s umělou inteligencí, která by měla lékařům práci zjednodušit. Společnost tímto navazuje na předchozí aktivity a snaží se o naplnění vize plně elektrizovaného zdravotnictví, kde jsou data uložena bezpečně, přehledně a jsou rychle dostupná oprávněným osobám.
Informace o zdravotním stavu pacienta jsou v současnosti vedeny ve formě psaného textu v elektronické podobě. Při poskytování péče pak musí lékaři, ambulantní specialisté, zdravotní pojišťovny a další subjekty pracovat s velkým množstvím dokumentů. Všechny tyto zdravotnické dokumenty musí lékař přečíst, zaměřit se na podstatné informace a ty pak přenést do svého vlastního záznamu. Umělá inteligence bude schopna tyto analýzy textu a přiřazování významu zastat. Software vybere pro lékaře podstatné údaje, najde mezi nimi souvislosti a z dlouhých textů sestaví přehledná a strukturovaná data.
S takto uspořádanými informacemi je možné dále pracovat a získat z nich užitečná data pro statistiky, reporty či je použít k přípravě zúčtovací zprávy pro pojišťovny. První pilotní verze této umělé inteligence by měly být spuštěny v červenci tohoto roku (Smolník, 2017).
44
Tito virtuální asistenti jsou spíše vizí ve vzdálené budoucnosti, neboť české zdravotnictví má stále problémy plně využívat i dnes dostupné technologie pro analýzu dat. Jednou z překážek je nekompatibilita a uzavřenost systému, ale také sběr extrémního množství dat a jejich následná analýza ve zlomku času. Je však zřejmé, že schopnost vyhodnocovat v reálném čase diktované informace v kontextu historických dat, by byla značným pokrokem v systému poskytování zdravotnické péče (Žák, 2016).
9.3 Bezdrátová komunikace
V současnosti je nejvyužívanějším nástrojem bezdrátové komunikace WiFi, v blízké budoucnosti by se ale do popředí měly dostat Bluetooth, RFID a ZigBee, které by měly fungovat na rozhraní pacient-lékař a na rozhraní stroj-stroj.
V minulosti se využívání bezdrátových sítí k přenosu dat setkávalo spíše s překážkami v podobě nespolehlivosti a nedostatečného zabezpečení, ale také v podobě obav ze vzájemného rušení a ovlivňování signálu bezdrátové technologie v lékařských přístrojích.
Vývoj technologií tyto překážky postupně odboural a bezdrátová komunikace se stala spolehlivější, rychlejší a zabezpečenou proti přečtení nepověřenými osobami. Dnes již bezdrátová síť pokrývá mnohdy celý areál nemocnice a umožňuje přístup všem lékařů z jakéhokoliv místa. V okamžiku jsou tak data o hospitalizovaném nebo právě přivezeném pacientovi k dispozici. Díky bezdrátové síti může lékař nahlédnout do aktuálních i starších odebraných a vyhodnocených vzorků, rentgenových snímků, aktuálně dostupných léků, zásob krve nebo plazmy a dalších informací. Podpora bezdrátových sítí v moderních lékařských přístrojích také skrývá značné výhody, a to zejména při monitorování pacientů.
45
Bezdrátovou technologii ve zdravotnictví lze rozdělit do několika skupin.
Komunikace a přenos dat na krátké vzdálenosti desítek metrů s využitím technologií Bluetooth, ZigBee, apod.
Komunikace na vzdálenosti stovky metrů pro poskytování záznamů o pacientech během vizit, při podávání léků, ale také při operacích. Zde je využíváno zejména sítě WiFi.
Komunikace na velké vzdálenosti (km a více) pro přenos informací o stavu pacienta, který je léčen v domácím prostředí a napojen na analyzátory a senzory.
Komunikace s lékařem pak probíhá prostřednictvím 3G, 4G sítě nebo různých IoT systémů (Vojáček, 2016).
9.3.1 Internet věcí jako nástroj pro kontrolu zdravotního stavu
Internet věcí je v současnosti velkým trendem v oblasti kontroly a komunikace předmětů mezi sebou nebo s člověkem prostřednictvím bezdrátového přenosu dat a internetu.
Monitorování pohybu, kondice nebo zdravé životosprávy je již možné skrze tzv. nositelnou elektroniku (wearables), která je svou hmotností, rozměry a materiály uzpůsobená k nošení přímo na lidském těle. Mezi tuto elektroniku lze zařadit chytré hodinky, sport a fitness náramky, senzory pro monitorování zdraví nebo elektronické oblečení.
Shromážděná data umožní sledovat vývoj fyziologických pochodů, kterými je krevní tlak, tělesná teplota, hladina glukózy v krvi, srdeční tep, hmotnost, spánek, ale později můžeme očekávat i další inovace v podobě senzorů vlhkosti nebo přístrojů pro detekci a prevenci pádů u seniorů. Lékař tak bude moci využít online přístupu k těmto datům a na základě toho zvolit cílenější léčbu a sledovat vývoj indispozic. Tato získaná data by byla jistě také příležitostí pro pojišťovny, které by na základně životního stylu mohly uzpůsobovat výši pojistného. Zde ovšem záleží na legislativě, neboť data o zdraví jednotlivce jsou osobním údajem a dle toho s nimi musí být také zacházeno (iot-portal.cz, 2016).
46 9.3.2 Mikročipové implantáty
Zavedením technologie RFID, která funguje na rádiové frekvenci, by bylo možné vytvořit víceúčelové karty pacientů, které umožní načtení dat o dosud probíhající léčbě, dispozicích, alergiích apod. Ve zdravotnictví by tak RFID našlo uplatnění zejména při identifikaci pacienta v nemocnici, v lékárnách při výdeji léků nebo pro získávání základních zdravotních údajů při první pomoci či záchranných zákrocích. Tato technologie by měla podobu čipu, který by měl člověk neustále u sebe. Na rozdíl od náramků či karet s čárovým kódem disponuje čip velikostí zrnka rýže, a je tak možné jej implementovat přímo do těla.
Obrázek 1- RFID čip
Zdroj: automatizace.hw.cz, 2016
Takovéto podkožní čipy, označovány také názvem „VeriChip“, slouží v amerických nemocnicích jako zdravotnické prostředky již několik let (Vojáček, 2016).
47
Závěr
Předmětem bakalářské práce bylo zpracování tématu informačních a komunikačních technologií ve zdravotnictví. Jelikož se jedná o aktuální trend, k sepsání této práce tedy napomohla řada dostupných výzkumů, statistik a článků. Elektronizace zdravotnictví se od počátku vývoje setkává s příznivci, ale také odpůrci, kteří díky návykům, obavám či nedůvěře technologický pokrok příliš nepodporují. V dnešní době však nelze popřít, že technologie dokáží práci ulehčit a zefektivnit. Důkazem toho, že e-Health má v systému zdravotnictví smysl, je mimo jiné také fakt, že usnesením vlády ČR byla schválena Národní strategie elektronického zdravotnictví na období 2016–2020. Snaha o uplatňování informačních technologií, tedy zavedení e-Health, se tak dostala do popředí všech diskuzí.
Cílem této práce bylo vymezení výhod a nevýhod systému e-Health a ekonomických přínosů. Jako dílčí cíl bylo stanoveno zhodnocení bezpečnostních a jiných rizik spojených s elektronizací a představení budoucích trendů ICT ve zdravotnictví. Po seznámení s tímto tématem je však nutno zdůraznit, že se jedná o velmi složité téma, které se netýká pouze technologií, ale také otázky legislativní, politické a etické, což není možné v rámci této práce obsáhnout.
Cílem této práce bylo vymezení výhod a nevýhod systému e-Health a ekonomických přínosů. Jako dílčí cíl bylo stanoveno zhodnocení bezpečnostních a jiných rizik spojených s elektronizací a představení budoucích trendů ICT ve zdravotnictví. Po seznámení s tímto tématem je však nutno zdůraznit, že se jedná o velmi složité téma, které se netýká pouze technologií, ale také otázky legislativní, politické a etické, což není možné v rámci této práce obsáhnout.