Zavedení elektronických receptů patří k novějším českým projektům. Recepty vytváří lékař na počítači a ty pak následně putují do Centrálního úložiště elektronických receptů.
Pacient si svůj lék vyzvedává v lékárně pouze s čárovým kódem či heslem. Toto řešení umožňuje bezpečný přenos osobních údajů pacienta mezi lékařem a lékárníkem. Každý musí být jednoznačně identifikován a každý úkon musí být autorizován, čímž je zabezpečeno zejména padělání předpisů.
Povinnost elektronické preskripce měla od roku 2015 zavést novela zákona schválená začátkem roku 2013. Na tuto povinnost ale nebyl připraven Státní ústav pro kontrolu léčiv, který by musel rozšířit centrální úložiště receptů. Náklady na vybudování úložiště se vyšplhaly na téměř 70 milionů Kč a dalších 3,5 milionů si vyžádal jeho provoz. Hlavní myšlenkou bylo, že papírové recepty od lékaře budou zcela nahrazeny elektronickými.
31
Povinnost předepisovat lékařské předpisy elektronicky se tak předběžně odkládá na rok 2018 (Potančok, Judová, Karásek, Zákutný, 2015).
Hlavní podstatou e-receptů je zamezení paralelní preskripce léků. Na toto téma provedl SÚKL v roce 2016 průzkum, jehož výsledkem je, že:
téměř všichni lékárníci (96 % z 1000 respondentů) se již setkali s tím, že jsou jednomu pacientovi od více lékařů předepsány léčebné přípravky se stejnou léčebnou látkou nebo přípravky, jejichž současné užívání se vylučuje – (často se s tím setkává 17 %, výjimečně 79 % a pouhá 4 % lékárníků se s takovým případem ještě nesetkala).
Zdroj: SÚKL, 2016
74% lékárníků při zjištění tohoto problému kontaktuje předepisující lékaře, 25 % ho vyřeší s pacientem a 1% předepsané léky vydá (sukl.cz, 2016).
4%
17%
79%
Ne, nikdy
Ano, často
Ano, ale pouze výjimečně Graf 2-Počet lékárníků setkávajících se s paralelní preskripcí
32
Graf 3-Další postup při zjištění problému paralelní preskripce
Zdroj: SÚKL, 2016
Problém s paralelní preskripcí, ale i s paděláním receptů by mohl být vyřešen zavedením propojeného systému a e-Receptů. Do zabezpečeného systému by lékaři ukládali jednotlivá data o pacientech, která by byla mezi zdravotníky sdílena. Díky tomu by lékař viděl, co napsal jiný lékař, a nedocházelo by tak k duplicitnímu předepisování léků. Zároveň by e-Recepty umožnily lékařům kontrolovat, zda si pacient předepsaná léčiva skutečně vyzvedl, nebo zda došlo k výměně za jiný léčebný přípravek. Elektronickou preskripci ocení nejen lékaři, kteří získají všechny potřebné informace, ale i pacienti, neboť v případě, kdy jim dojde jeden z léků, nemusí okamžitě absolvovat návštěvu u lékaře pouze z důvodu vyzvednutí receptu. Pacient bude mít k dispozici vlastní záznam léků a získá tak přehled o léčivech, která právě užívá.
1%
25%
74%
Předepsané léky vydá Problém řeší s pacientem Kontaktuje předepisující lékaře
33
5 Využití ICT ke komunikaci s pacientem
V oblasti zdravotní péče je vzájemná komunikace a spolupráce lékaře s pacientem nezbytným předpokladem pro diagnostiku a léčbu zdravotních potíží. Komunikace je cenným nástrojem, který může zlepšit fyzický i psychický stav, ale také zamezit duplicitním vyšetřením a snížit tak finanční zátěž nemocnice. Naproti tomu může špatná komunikace mezi zdravotníky a pacienty způsobit závažné chyby při předepsání medikací či vyšetření.
V současné době roste počet spotřebitelů, kteří mají přístup k webu prostřednictvím pevných linek nebo mobilních telefonů. Téměř většina domácností má přístup k internetu či využívá mobilní širokopásmové připojení. Díky podpoře ICT je tak možné tyto služby využívat také v oblasti zdravotnické péče. K interakci lékaře a pacienta již nemusí docházet pouze “tváří v tvář“, ale prostřednictvím emailů a dalších elektronických komunikačních nástrojů (Haluza, 2014).
Dle průzkumu společnosti CompuGroupMedicalČR by stále více pacientů ocenilo online služby při komunikaci s lékaři. Naprostá většina českých uživatelů by uvítala možnost online objednávání přímo do kalendáře lékaře, konzultace aktuálního zdravotního stavu, vystavení e-receptu nebo možnost podívat se na výsledky svých lékařských vyšetření.
V současnosti podobné komplexní služby poskytuje řešení CGM LIFE eSERVICES.
Zájem o podobné služby stoupá s dosaženým vzděláním a převážně u uživatelů z větších měst, neboť koncentrace pacientů je zde velká, a tak i čas strávený v čekárně je značný.
Řadě uživatelů by výrazně nevadilo, pokud by dané služby byly zpoplatněny, při rozhodování by ale hrála role výše poplatku za dané služby.
Ukazuje se, že čeští pacienti si začínají čím dál více uvědomovat svoji roli a rostoucí význam v systému zdravotnictví. Zdravotnictví je vnímáno jako služba a očekává se tak, že kromě kvalitní zdravotní péče dostanou pacienti i kvalitnější servisní služby, jako je právě online komunikace (ezdrav.cz, 2014).
Český systém zdravotnické péče je v celoevropském srovnání považován za kvalitní.
Dalším krokem ke zvýšení kvality zdravotnické péče je zejména investice do moderních
34
technologií a informačních systémů. Za největší problém je dlouhodobě považována komunikace s pacienty. Z toho důvodu se stala prioritou zejména snaha o zlepšení situace tak, aby byla komunikace komfortní nejen pro lékaře, ale i pro pacienty, a obě strany získaly informace, které potřebují. Výhodou online konzultací, sdílení výsledků a dalších zdravotních zpráv, online objednání nebo vystavení elektronických receptů je to, že lékař se těmto aktivitám může věnovat v libovolném čase, který si sám určí a v kterém ho nikdo neruší. Na druhé straně má pacient kontrolu nad svými daty, a nemusí tak v nezbytně nutných situacích lékaře osobně navštívit nebo mu telefonovat (ezdrav.cz, 2015).
Graf 4-Vybavení ICT v samostatných ordinacích lékařů v roce 2015
Zdroj: ČSÚ
Z grafu vyplývá, že téměř většina zdravotnických ordinací (94,4 %) má přístup k internetu, tudíž může svým pacientům nabídnout elektronizaci služeb. Avšak pouhých 34,8 % lékařů má své webové stránky a pouhých 9,4 % umožňuje svým pacientům objednávání online.
Od roku 2006 vede Český statistický úřad ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR statistiky, zaznamenávající údaje o využívání informačních technologií ve zdravotnictví České republiky. Šetření bylo prováděno pomocí výkazů zasílaných všem zdravotnickým zařízením. Nejaktuálnější data se vztahují k roku 2015 a údaje z roku 2014 nejsou dostupné. Základní soubor statistiky tvoří 21 750 samostatných ordinací lékařů a počet navrácených dotazníků je 18 182, návratnost je tedy úspěšných 85,93 %.
Z následující tabulky je patrné, že zdravotnická zařízení se snaží o elektronickou komunikaci s pacienty, a to zejména prostřednictvím elektronické pošty. Co se týče vedení zdravotnické dokumentace, naprostá většina lékařů ukládá zdravotnickou dokumentaci do
Připojení k internetu Webové stránky Online objednávání
35
svých počítačů, tedy pouze do zdravotnických systémů, a pouhých 12 % dotazovaných umožňuje svým pacientům nahlédnutí do zdravotnické dokumentace na internetu a sdílení výsledků online. Moderní trendy, do kterých patří online objednávání a konzultace na webových stránkách, nejsou stále příliš rozšířeny a využívá je minimum zdravotnických zařízení. Tendence jsou ale stoupající, a tak lze předpokládat, že v následujících letech bude tyto služby poskytovat stále více zdravotnických zařízení.
Tabulka 1- Přehled využívání informačních technologií v čase
Zkoumaný rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
* % zdravotnických zařízení daného typu, která se zúčastnila šetření Zdroj: ČSÚ