Uplatnění ICT ve zdravotnictví

Uplatnění ICT ve zdravotnictví

Bakalářská práce

Studijní program: B6208 – Ekonomika a management Studijní obor: 6208R175 – Ekonomika a management služeb

Autor práce: Annie Petrová

Vedoucí práce: doc. Ing. Klára Antlová, Ph.D.

Liberec 2016

Prohlášení

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo.

Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL.

Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše.

Bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem.

Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.

Datum:

Podpis:

Poděkování

Tímto bych ráda poděkovala vedoucí své bakalářské práce paní doc. Ing. Kláře Antlové, Ph.D za odborné vedení, udělení cenných rad a za vstřícnou a ochotnou komunikaci po celý průběh vedení mé bakalářské práce.

Mé poděkování patří taktéž rodině a blízkým přátelům za pomoc a podporu během nejtěžších chvílí studia.

Anotace

Bakalářská práce je zaměřena na využití informačních a komunikačních technologií (dále jen ICT) ve zdravotnictví. Dnešní doba internetu dává šanci vývoji nových technologií, které se více či méně dotýkají všech odvětví. Výjimkou tedy není ani oblast zdravotnictví, která je v současnosti na počátku kompletní elektronizace. Práce se zabývá vývojem ICT ve zdravotnictví až po jeho současnou podobu. Hlavním záměrem této práce je ale představení systému e-Health. V rámci seznámení s tímto pojmem je uvedena charakteristika tohoto systému a přínosy plynoucí pro pacienty, lékaře i management nemocnice. Práce obsahuje také úspěšné i méně úspěšné projekty, které se v této oblasti vyskytují. Zde je uvedena problematika e-Receptů, ePacs či známé Internetové zdravotní knížky. Opomenuty nejsou ani negativa a bezpečnostní či jiná rizika spojená s využitím technologií. Závěr je věnován ekonomickým přínosům informačních technologií a budoucím trendům, které můžeme ve zdravotnictví očekávat.

Klíčová slova

Informační a komunikační technologie, eHealth, zdravotnictví, medicína, informační systémy, komunikace

Annotation

The application of ICT in healthcare

The bachelor thesis is focused on the application of information and communication technologies (hereinafter only ICT) in healthcare. Today's Internet time gives a chance to develop new technologies that are more or less relevant to all sectors. The exception is even not the health sector, which is at the beginning of complete electronization. The thesis deals with the development of ICT in the healthcare system up to its present form. The main aim of this work is to present the e-Health system. The introduction of this concept is based on the characteristics of this system and its benefits to patients, doctors and hospital management. The work also includes successful and less successful projects in this area.

The issues of e-Recipes, ePacs, or the well-known Internet Health Booklet are also discussed. Negatives and safety or other risks associated with the use of technology are also not omitted. The conclusion is devoted to the economic benefits of information technology and future trends that are expected in healthcare.

Key words

Information and Communication Technologies, eHealth, healthcare, medicine, information systems, communication

7

Obsah

Obsah ... 7

Seznam obrázků ... 9

Seznam grafů ... 10

Seznam tabulek ... 11

Seznam použitých zkratek ... 12

Úvod ... 13

1 Informační a komunikační technologie ... 14

1.1 Přehled historického vývoje informačních technologií ve zdravotnictví a medicíně 14 1.2 Výdaje na moderní informační technologie a samotné zdravotnictví ... 16

2 Zdravotnictví z pohledu IT ... 18

2.1 Současný stav a vyhlídky informačních technologií ve zdravotnictví... 18

3 Systém eHealth ... 21

3.1 Telemedicína ... 22

3.2 Informační systémy v oblasti eHealth ... 23

3.2.1 Zpracování a využití dat v medicíně ... 23

3.2.2 Komunikační protokoly ... 24

3.3 Záznam elektronických zdravotních údajů ... 25

4 Trendy a projekty v oblasti eHealth ... 27

4.1 Robotické operace ... 27

4.2 Český projekt Internetová zdravotní knížka ... 28

4.2.1 V čem tkví přínos projektu ... 28

4.2.2 Výhody systému ... 28

4.3 Projekt ePACS ... 29

4.4 E-Recepty ... 30

8

5 Využití ICT ke komunikaci s pacientem ... 33

5.1 Moje ambulance ... 35

6 ICT jako nástroj k řízení nemocnice... 37

6.1 Business Intelligence ... 38

7 Negativa a jiná rizika spojená s využitím ICT ve zdravotnictví... 39

8 Ekonomické přínosy ICT ... 41

9 Budoucí trendy ... 43

9.1 Umělá inteligence ... 43

9.2 Virtuální asistenti ... 44

9.3 Bezdrátová komunikace ... 44

9.3.1 Internet věcí jako nástroj pro kontrolu zdravotního stavu ... 45

9.3.2 Mikročipové implantáty ... 46

Závěr ... 47

Seznam použité literatury ... 49

9

Seznam obrázků

Obrázek 1- RFID čip ... 46

10

Seznam grafů

Graf 1-Podíl zdravotnictví na HDP ve vybraných zemích OECD v roce 2013 ... 17

Graf 2-Počet lékárníků setkávajících se s paralelní preskripcí ... 31

Graf 3-Další postup při zjištění problému paralelní preskripce ... 32

Graf 4-Vybavení ICT v samostatných ordinacích lékařů v roce 2015 ... 34

11

Seznam tabulek

Tabulka 1- Přehled využívání informačních technologií v čase... 35

12

Seznam použitých zkratek

ČSN Česká státní norma ČSU Český statistický úřad

EU Evropská unie

HDP Hrubý domácí produkt

ICT Information and communication technologies IKIS Integrovaný klinický informační systém

IoT Internet of Things – Internet věcí, propojení zařízení s internetem

IS Informační systém

IT Informační technologie IZIP Internetová zdravotní knížka JTP Jednotná technologická platforma NIS Nemocniční informační systém

OECD Organisation for Economic Co-operation and Development – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

PACS Picture Archiving and Communicating – technologie umožňující správu, ukládání a zobrazení obrazové dokumentace

SÚKL Státní ústav pro kontrolu léčiv

TCP/IP Transmission Control Protocol/Internet Protocol – primární přenosový protokol/protokol síťové vrstvy

ÚZIS Ústav zdravotnických informací a statistiky

WiFi wireless fidelity – bezdrátová komunikace v počítačových sítích RFID Radio Frequency Identification – identifikace na rádiové frekvenci

13

Úvod

Informační a komunikační technologie se staly díky rychlému vývoji a moderní době součástí každého z nás. Chytrá elektronika, počítače nebo Internet jsou jen zlomky vymožeností dnešní doby, bez kterých by ale člověk jen těžce fungoval. Informační technologie se využívají napříč všemi odvětvími a snaha o zvýšení efektivity vnitřního fungování a poskytování rychlých, dostupných a kvalitních služeb se dotýká i oblasti zdravotnictví. Elektronizace zdravotnictví je současně velmi aktuální téma, které si získalo velkou pozornost nejen odborníků, ale také veřejnosti, což se stalo důvodem pro zpracování této bakalářské práce.

Zdravotnictví využívá informační technologie téměř od jejich počátků, neboť tato oblast pracuje s velkým množstvím informací, které je následně potřeba udržovat, spravovat, aktualizovat a především mít v pravou chvíli po ruce. V rámci této práce je uveden vývoj těchto technologií až po současný stav. Následuje podrobné seznámení se systémem e- Health napříč telemedicínou, informačními systémy až po trendy a projekty, které se v rámci tohoto systému uskutečnily. Za pozornost stojí zejména hojně diskutovaná Elektronická zdravotní knížka, ale také projekt ePacs nebo e-Recepty, které se ale stále nesetkaly s velkou oblibou.

Cílem práce je zjistit, jaké výhody a nevýhody tento systém přináší, ale také zhodnotit ekonomickou stránku elektronizace jak z pohledu financí, tak z pohledu výhod plynoucích pro lékaře, pacienty i management nemocnice. Dílčím cílem je také poukázat na bezpečnostní a jiná rizika spojena se zavedením elektronizace.

Závěr práce je věnován budoucím trendům, které lze v oblasti zdravotnictví v blízkém nebo delším horizontu očekávat. Zde se vyskytují pojmy jako umělá inteligence, virtuální asistenti nebo mikročipové implantáty. Tato slova již nepředstavují pouhé sci-fi, ale můžeme očekávat, že v budoucnu budou součástí našeho každodenního života.

14

1 Informační a komunikační technologie

Informační a komunikační technologie, z anglického Information and Communication Technologies, jsou technologie skládající se z postupů a nástrojů, které lidé používají ke sdílení, distribuci a sběru informací, ale také ke komunikaci mezi sebou prostřednictvím počítačů nebo propojených sítí. Vývoj těchto technologií byl velice rychlý, což mělo za následek ztrátu hranic mezi informacemi, komunikací a dalšími typy médií. Pojem ICT v sobě zahrnuje jak tyto technologické inovace, tak i následnou konvergenci informací s komunikací. ICT je proto v širším slova smyslu chápáno také jako technologie obsahující staré i nové formy komunikace. Kombinace telekomunikace a multimediálního vysílání společně s informačními a komunikačními technologiemi je v současnosti silou, která stále více či méně mění náš život, včetně způsobů šíření znalostí, sociální interakce, ekonomických a obchodních praktik, ale i trávení volného času a zábavy. Internet se pak stává představitelem souhrnných informací tohoto technologického vývoje (Barvíř, 2011).

1.1 Přehled historického vývoje informačních technologií ve zdravotnictví a medicíně

Historie informačních technologií je, na rozdíl od medicíny a zdravotnictví, velmi krátká.

Souvisí především s velmi rychlým vývojem elektroniky, mikrotechnologií a nanotechnologií.

První použitelné počítače vznikly ve druhé polovině čtyřicátých let, a to především pro oblast válečného průmyslu a vojenství. První univerzální a komerčně dostupné počítače se pak objevují v USA v polovině padesátých let, ty byly ale velice nákladné, málo výkonné a velmi rozměrné.

Vývoj informačních technologií se dále velmi zrychloval a již v šedesátých letech umožňovaly tyto technologie současnou práci více uživatelů a paralelní zpracování více úloh. Tyto technologie tak napomohly k urychlení vývoje medicínského výzkumu, ale i ke vzniku prvních projektů nemocničních informačních systémů. První rozsáhlé projekty informačních systémů vznikly v USA, a to například v Massachusetts General Hospital

15

v Bostnu nebo ve Stanford University v Kalifornii. V Evropě šlo především o projekty Diogenev Univerzitní nemocnice v Ženevě nebo NIC Univerzitní nemocnice v Rotterdamu. V československém zdravotnictví k aplikaci velkých počítačů nedošlo z důvodu špatné dostupnosti, vysokých cen, velkých rozměrů i tehdejších podmínek.

Výjimku tvořily pouze ojedinělé projekty v oblasti statistického zpracování dat v ÚZIS a SÚKL.

Jedním z dalších přelomů v oblasti informačních technologií i v medicíně byly vznik a výroba minipočítačů, které byly svými rozměry, výkonem i cenou vhodné pro aplikaci do nemocničních prostředí. V tehdejším československém zdravotnictví se tato technologie začínala uplatňovat koncem sedmdesátých let a především počátkem let osmdesátých. To vedlo ke vzniku řad vývojových pracovišť i reálných aplikací ve zdravotnictví. Významné jsou projekty Výzkumného ústavu lékařské bioniky v Bratislavě, Výzkumného ústavu traumatologie v Brně, který se zabýval oblastí monitorování pacientů a intenzivní péčí, nebo například Fakultní nemocnice na Bulovce v Praze s projekty laboratorních informačních systémů a mnoho dalších.

Největší změnu v aplikacích informačních technologií v medicíně a zdravotnictví přinesly personální počítače na bázi mikroprocesorů. Počty projektů a uživatelů IT v medicíně výrazně rostly, a to nejen díky přijatelným rozměrům a ceně, ale i výkonu, který umožňoval řadu aplikací v medicíně přenést na úroveň jednotlivých uživatelů.

Mikroprocesory a mikroelektronika přinesly v osmdesátých letech revoluční změny v monitorovacích systémech i na odděleních traumatologie a diagnostiky. Velký vzestup informačních technologií vedl k realizaci a širokému uplatnění moderních zobrazovacích technologií a metod. Informace začaly být digitalizované, obrazové, sdílené, přenášené a archivované v informačních systémech.

Z hlediska historického je za dosud nejvýznamnější zlom v aplikacích IT považován rychle se rozvíjející Internet v druhé polovině devadesátých let, a to především po rychlém rozšíření web technologií (WorldWide Web). Koncem devadesátých let bylo také zaznamenáno výrazné zrychlení a dostupnost síťové infrastruktury, což umožnilo snadnou a rychlou výměnu a přenos klinických informací. Informační technologie byly navíc rozšířeny o on-line přístup k odborné medicínské literatuře a databázím i výukovým

16

programům typu eLearning. Nyní jsou informační technologie přístupné také pacientům, a to jak při objednávání jednotlivých zdravotnických služeb, tak i v přístupu k vlastním zdravotním informacím uloženým v elektronickém pacientském záznamu.

Klasická forma chorobopisu a další medicínské dokumentace jsou postupně nahrazovány elektronickou formou a tato skutečnost přináší výrazný efekt v hospitalizační péči. Dochází k významnému zefektivnění i administrativních a řídících činností. Podpora informačními technologiemi přináší významné zvýšení kvality medicínské péče, avšak role zdravotnického personálu v oblasti medicínských rozhodovacích procesů je stále zcela nenahraditelná (Münz, 2011).

1.2 Výdaje na moderní informační technologie a samotné zdravotnictví

Poskytování zdravotnické péče je v evropských zemích jedním z největších odvětví ekonomiky. Všechny vyspělé země si proto pokládají za cíl zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva. Rychlé technologické změny, zvyšující se očekávání pacientů a stárnutí populace vyvolávají potřebu reforem ve zdravotnictví. Systém zdravotnických účtů je jedním z vhodných nástrojů pro zabezpečení údajů v čase. Dostupnost kvalitních informací pak může posloužit jako podnět pro přijímání potřebných opatření (Boučková, 2006).

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj vydala v roce 2015 další vydání publikace Health at a Glance 2015, kde je uveden stručný přehled zdraví. V rámci zemí OECD existuje závislost mezi ekonomickou vyspělostí země, vyjádřenou v HDP na jednoho obyvatele, a relativní výší výdajů na zdravotnictví. Ta je dána podílem zdravotnických výdajů ku HDP. V zemích OECD se tento podíl pohybuje okolo 9 % a Česká republika patří mezi země s relativně nižšími výdaji na zdravotnictví.

17 Zdroj: Health at a Glance 2015

V souvislosti s rostoucími výdaji na zdravotnictví vzniká potřeba nalézt ideální způsob řeření. Je nutné provést změnu, která by zajistila udržitelnou medicínu, jež bude finančně přijatelná pro státní zdravotnické systémy. Jednou z možných cest je zavedení informačních a komunikačních technologií, které by vedly k úsporám v systému financování zdravotní péče.

Konkrétním příkladem těchto technologií je ePrescription, Telemedicína v rámci eHealth a elektronické zdravotní knížky. Vedení zdravotnické dokumentace by mělo nejen medicínské využítí, ale daly by se z něj získat cenné informace o tocích peněz v českém zdravotnictví. Dalším příkladem využití ICT ve zdravotnictví je mobilní síť pro tablet a další přenosná zařízení. V rámci této sítě se informace dostanou k cíli podstatně rychleji a bez chyb a jejich šíření zabere méně času. Získaný čas lze pak využít jinde, nemocnice je schopna obsloužit mnohem více pacientů a lékaři se mohou více soustředit na odbornou práci (Boučková, 2006).

Graf 1-Podíl zdravotnictví na HDP ve vybraných zemích OECD v roce 2013

18

2 Zdravotnictví z pohledu IT

Zdravotnictví je v současné době komplexní disciplínou, kde hlavní roli zastávají právě informační technologie. Fungující informační systém pro zdravotní péči se skládá z několika části. Klíčovou část tvoří tzv. e-Health systém, neboli elektronický systém zdravotní péče, který představuje jádro celého systému. Další důležitou součástí je pak například e-Insurance, tedy elektronický pojišťovací systém.

Zdravotnický informační systém má funkci jakéhosi centrálního datového skladu. Tato data zahrnují:

 zdravotní dokumentaci o pacientech,

 databázi léků, zaevidované lékařské předpisy,

 elektronickou identifikaci pacienta nebo lékaře,

 pohledávky lékařů vůči zdravotním pojišťovnám,

 statistiky a zpětné výkazy řídících orgánů (Ministerstvo zdravotnictví),

 e-Learningová databáze sloužící ke stálému vzdělávání lékařů.

Fyzické umístění těchto dat je samozřejmě z bezpečnostních důvodů přísně utajeno, neboť se jedná o jednu z podmínek efektivního fungování systému. Ochrana a zálohování citlivých dat a především údajů o pacientech by měly být na prvním místě (Fišer, 2007, systemonline.cz).

2.1 Současný stav a vyhlídky informačních technologií ve zdravotnictví

V českém zdravotnictví proběhlo několik pokusů o zavedení elektronizace, avšak většina projektů se navzdory původním předpokladům nedočkala velkých úspěchů. Zdravotnictví prošlo značnými změnami, a to zejména ve vztahu k pacientovi. V současné době je

19

pacient vnímán jako klient, který chce mít možnost výběru a požaduje stále vyšší úroveň zákaznických služeb. K těmto službám patří online objednávání k lékaři, možnost elektronické preskripce, odborné konzultace pomocí elektronických nástrojů či výsledky vyšetření v elektronické formě. Nové technologie jsou ale přínosem také pro lékaře.

V následující etapě vývoje se bude zdravotnictví stále více potýkat se stárnoucí populací, rostoucími náklady a nedostatkem zdrojů. Dle údajů Českého statistického úřadu z roku 2015 žije v České Republice 1 932 000 seniorů, tedy lidí starších 65 let, a tyto čísla neustále rostou. Senioři tak tvoří více než 18 % české populace, dle odhadů na rok 2050 to bude už celá třetina. To s sebou přináší řadu problémů týkajících se růstu nákladů na zdravotní péči, vyšší nároky a méně prostředků v systému.

Pro efektivní a fungující systém zdravotní péče jsou zapotřebí nové technologie, efektivnější procesy a moderní přístupy. Pro zavedení úspěšné elektronizace je třeba přinášet výhody konečnému uživateli a vyvolat v něm pocit, že se mu změna vyplatí, a důvěru v její smysl. Nové technologie uvítají také lékaři, pokud jim zajistí úsporu času, větší efektivitu nebo více potřebných informací. Za tyto služby pak nemají problém zaplatit.

Z průzkumu společnosti CompuGroup, zpracovávajícího údaje o elektronických nástrojích komunikace českých nemocnic, vyplývá, že:

 96 % nemocnic využívá elektronické nástroje při komunikaci s institucemi a čtyři z pěti nemocnic při výměně informací s externími ambulancemi.

 70 % nemocnic má zájem o plně elektronickou dokumentaci, dvě pětiny požadují strukturovanou dokumentaci.

 40 % nemocnic ocení propojení informačního systému se zdravotními přístroji v reálném čase.

 37 % nemocnic má zájem o elektronické vystavování receptů, čtvrtina požaduje systém plánování lidských zdrojů.

20

 28 % nemocnic schází objednávkový a zvací systém, každé páté chybí systém umožňující elektronickou komunikaci s okolními zdravotnickými zařízeními.

 32 % nemocnic se domnívá, že dalšímu rozvoji elektronické komunikace brání finance.

 13 % nemocnic bojuje s neochotou zaměstnanců přizpůsobovat se novým věcem a jejich zvyklostí dokumentovat údaje v papírové podobě, se kterou jsou zvyklí pracovat.

 12 % nemocnic postrádá odpovídající softwarové vybavení.

Z výzkumu je patrné, že se zdravotnictví nových technologií nebojí. Správnou cestou k zavedení efektivní elektronizace je respektování požadavků konečných uživatelů, tedy lékařů. Změny by ale měly být zavedeny postupně a v potaz musí být brána vysoká míra zabezpečení (Přikryl, 2013).

21

3 Systém eHealth

Pojem eHealth se ve zdravotnictví začal využívat na přelomu 20. a 21. století a jeho vznik je spojen s propojením výpočetní techniky a medicíny. Jedná se o souhrnný název pro nástroje založené na ICT, které podporují a zlepšují prevenci, diagnostiku, léčbu, sledování a řízení zdraví a zdravého životního stylu. Tímto výrazem tedy označujeme elektrizované a informatizované zdravotnictví. EHealth se stal novým medicínským oborem, který zahrnuje prvky zdravotnické informatiky, organizace zdravotnictví a komerční strategie zaměřující se na zdravotní servis a informace sdílené přes internet.

Českou koncepci eHealth představilo Ministerstvo zdravotnictví v roce 2008, avšak ještě v minulém roce, tedy v roce 2016, se této problematice téměř nevěnovalo. Jinak je to ale u občanského sdružení Českého národního fóra pro eHealth, jehož cílem bylo rozšiřování obecného povědomí a podpora rozvoje eHealth v České Republice. Možnosti tohoto sdružení ale byly velmi limitovány, neboť se nejedná o odbornou platformu eEurope.

V rámci Evropské unie je elektronické zdravotnictví koordinováno. Evropské fondy vyčleňují pro rozvoj eHealth značné částky, avšak Česká republika je čerpá velmi málo.

Národní projekty v rámci EU zahrnují rychlý přístup ke sdíleným a vzdáleným lékařským posudkům prostřednictvím telekomunikačních a informačních technologií bez ohledu na to, kde se pacient nebo příslušná informace nachází (Středa, 2016).

Model eHealth je systém postavený na otevřenosti a zahrnuje tyto projekty:

 Elektronická zdravotnická dokumentace,

 Elektronická preskripce,

 Elektronická identifikace pojištěnce a poskytovatele zdravotnických služeb,

 Registry a konsolidace resortních dat,

 ePortal/ Telmed/ eEdu.

22

Tyto projekty jsou vzájemně provázány a pro komunikaci je systém doplněn o portálovou technologii s webovým rozhraním (Shima, 2008).

3.1 Telemedicína

Obor telemedicína je již praktickým výstupem eHealth, který spojuje lékařskou informatiku a telekomunikaci. Jedná se zejména o dálkový přenos dat, konzultační činnost a vzdálené poskytování zdravotnických služeb. Příkladem je monitoring pacientů a jejich životních funkcí, včetně pomoci na dálku v případě ohrožení zdraví a života. V rámci tohoto oboru se můžeme setkat také s pojmy telehealth, telecare, zdravotní telematika, zdravotní informatika, medicínská informatika či distanční medicína.

Telemedicínskou komunikaci můžeme rozdělit na:

 verbální (slovní),

 vizuální (obrazovou),

 datovou.

Datového přenosu se v tomto případě využívá pro komunikaci verbální i vizuální. Přenos ale není bezprostřední a probíhá na dálku jako synchronní komunikace nebo jako asynchronní komunikace. Synchronní komunikace probíhá ve stejném čase, jako příklad lze uvést on-line chat, telefonní hovory nebo videokonference. Pro asynchronní komunikace platí to, že jednotlivé strany reagují se zpožděním, zde hovoříme například o e-mailu, diskuzních fórech či textových a multimediálních zprávách. Spojením eHealth a telemedicíny vznikají interaktivní komunikační systémy, které umožní propojení lékaře s pacientem, členem rodiny, ošetřovateli nebo dalšími poskytovateli zdravotnických služeb (Středa, 2016).

23

3.2 Informační systémy v oblasti eHealth

Kvalitní informační systém musí být pro eHealth samozřejmostí, další, neméně důležitou podmínkou, je počítačová gramotnost uživatelů systému, ale také vhodné vybavení materiální a technické, tedy hardware, a programové, tedy software.

Jedním z aplikovaných oborů IT je zdravotnická informatika. Ta se zabývá teoretickou i praktickou stránkou zpracování informací získaných díky poznatkům a zkušenostem z oboru zdravotní péče. Vznikají tak komplexní systémy pro sběr, validaci a analýzu klinických dat s využitím lokálních i webových technologií. Dnes je již součástí eHealth, ale obor lékařská či zdravotnická informatika byla právě jeho předchůdcem. Zahrnuje v sobě nejen technické aspekty, jako je využití počítačů v medicíně, ale také databáze v medicínských informačních systémech, biomedicínskou statistiku nebo metody a způsoby zpracování obrazů a biosignálů.

Informační systémy využívané v této oblasti jsou stěžejní pro klinickou péči a provoz nemocnic. Ze zákona je povinné zpracovávat údaje ve zdravotnické dokumentaci. Pro nemocniční systémy se užívají zkratky NIS nebo HIS z anglického Hospital Information Systems. Nemocniční informační systém představuje provozní řešení nemocnic. Podporuje celý proces léčby – od přijetí pacienta, přes stanovení diagnózy a terapeutické procesy, až po jeho propuštění a vyúčtování poskytnuté péče. Jeho hlavní funkcí je usnadnění řízení celé instituce s cílem vzájemného propojení nemocnic. Systém mimo jiné nabízí také evidenci všech zdravotnických materiálů a orientaci na veškerý management.

V České Republice se používá několik typů nemocničních informačních systémů. Mezi ně patří Stapro, Amis, T-systems a zřejmě nejvíce perspektivní Integrovaný klinický informační systém IKIS společnosti Medical Systems (Středa, 2016).

3.2.1 Zpracování a využití dat v medicíně

V informatice jde primárně o využití dat, v medicíně je jejich zdrojem pozorování pacienta a objektivní měření provedené samotným pacientem, ošetřujícím lékařem nebo třetí osobou. Konfrontací těchto dat s medicínskými znalostmi vzniká medicínská informace,

24

která je následně ukládána do datového systému a vytváří tak datový model pacienta.

Zaznamenaná data mají řadu důvodů. Jedním z nich je sdílení aktuálních informací o stavu pacienta, jeho vývoji, provedených vyšetření a jejich výsledcích, ale i aplikované nebo plánované terapii. Druhým, významnějším důvodem dokumentace stavu pacienta a jeho diagnostických a terapeutických procedur, jsou důvody forenzní. Dokumentováno musí být vše, co souvisí s léčením, a to v zájmu jak pacienta, tak ošetřujících lékařů a zdravotníků.

Získaná data o stavu pacienta jsou ze zákona jeho vlastnictvím a současně dokumentace činnosti zdravotnického týmu slouží jako podklad pro případné posouzení kvality odvedené práce. Záznam dat proto musí být realizován průběžně a konkrétně tak, aby bylo možné prokázat, kdo se jakým způsobem na péči podílel a kdo a kdy příslušnou informaci zaznamenal (Münz, 2011).

Data musí být snadno dostupná a zároveň nesmí být ohrožena ztrátou nebo zneužitím. Do popředí se tak dostávají cloudová a externí úložiště, která neukládají data do lokálního počítače, ale na vzdálený cloud. Ten je přístupný pouze pomocí aplikací, které jsou ale také vzdáleně přístupné (Středa, 2016).

3.2.2 Komunikační protokoly

Základem pro komunikaci v eHealth je přenos dat mezi minimálně dvěma koncovými body. Tyto koncové body představuje nejčastěji počítač, může ale rovněž jít o mobilní telefon atd. Pravidla, dle kterých probíhá přenos dat v síti, jsou označována jako komunikační protokoly. Těchto protokolů může být v počítači několik, avšak je důležité, aby počítače, které mezi sebou musí spolupracovat, znaly stejný komunikační protokol.

Komunikačních protokolů existuje celá řada. Nejběžnější sadou protokolů je v současnosti TCP/IP, na které staví mimo jiné také internet (Středa, 2016).

25

3.3 Záznam elektronických zdravotních údajů

Elektronická zdravotní dokumentace s sebou přináší řadu výhod. Do lékařské a zdravotní péče přináší vyšší efektivitu, usnadňuje mobilitu pacientů, možnost volby zdravotnického zařízení, zpřehledňuje a zjednodušuje administrativu a v poslední řadě tím celkově zvyšuje kvalitu zdravotní péče.

Systém eHealth rozděluje zdravotnickou dokumentaci na:

 osobní zdravotní záznam,

 elektronický zdravotní záznam.

Oba tyto záznamy slouží jako celoživotní zdroj informací o zdravotním stavu jednotlivce.

Třetím typem digitálních dokumentů v rámci eHealth je:

 elektronický lékařský záznam.

Ten ukládá záznamy o pacientovi v elektronické podobě v daném zdravotnickém zařízení.

Osobní zdravotnický záznam je vytvářen samotným pacientem, a to ve spolupráci s ošetřujícími lékaři. Není součástí povinné dokumentace, ale lékaři jej mohou použít k rozhodování. Elektronický zdravotní záznam představuje lékařskou kartu pacienta vedenou v elektronické podobě. Ten klade důraz nejen na péči o konkrétního pacienta, ale i na přínos pro vzdělání a výzkum.

Význam tohoto pojmu definuje Česká státní norma zaměřená na zdravotnickou informatiku a sdělování zdravotních záznamů (ČSN EN 13606-1): Zdravotní záznamy jsou v současnosti zavedenou součástí klinické praxe. Tyto záznamy obsahují důležité informace pro léčebnou péči a užívají se různými způsoby pro různé účely. Snahou je reprezentovat tyto záznamy na elektronickém médiu tak, aby byly zpracovatelné počítačovým systémem.

Elektronický zdravotní záznam je pak možné chápat jako technologický prostředek pro dokumentaci léčebného procesu.

26

Zavedení elektronizace veškeré dokumentace a elektronická dostupnost záznamů se však nesetkaly jen s kladnými ohlasy. Velké obavy jsou právě z bezpečnosti dat a z dostupnosti v případě akutních situací. Systém elektronické zdravotní dokumentace by měl splňovat řadu požadavků. Ministerstvo zdravotnictví tedy stanovilo nezbytné priority. Elektronická dokumentace musí splňovat tyto podmínky:

 dostupnost dat a bezpečný přístup v nepřetržitém režimu online,

 vzájemná spolupráce se systémy a službami, které jsou součástí eHealth,

 přístup k datům pomocí webové technologie,

 přístup pomocí internetu,

 zabezpečený a autorizovaný přístup k datům a transakcím s nimi,

 sdílení dat přes propojené komunity zdravotnických pracovníků a jednotlivých poskytovatelů,

 strukturovanost uložených informací,

 podpora multimediálních formátů,

 otevřenost k vývoji aplikací a služeb,

 podpora elektronických podpisů, zaručujících autorizaci a nepozměnitelnost informací vložených do systému,

 záruka dostupnosti a zálohování (Středa, 2016).

27

4 Trendy a projekty v oblasti eHealth

Oblast zdravotnictví prochází v současnosti výraznými změnami. První místo zaujímá pacient, který se stává aktivním prvkem diagnostických a léčebných procesů. Zmíněné procesy jsou podporovány pomocí moderních informačních technologií a systémů spravujících elektronizaci a centralizaci zdravotnických dat.

V oblasti EU probíhá řada projektů, které mají za cíl elektronizaci zdravotnictví (projekt epSOS 2015 a United4Health 2015), zvýšení kvality zdravotní péče a dlouhodobou stabilizaci systému poskytování služeb. Vlivem změn vlád v České Republice však dochází k tomu, že řada projektů je zastavena, a to z důvodu neúspěchu mezi zdravotnickými zařízeními, zaměstnanci, pacienty nebo kvůli finanční komplikaci (Potančok, Judová, Karásek, Zákutný, 2015).

4.1 Robotické operace

Robotická chirurgie, spadající do oblasti telemedicíny, je již několik let velkým trendem.

Robotické operace mohou být řízeny v rámci jedné místnosti, ale existují také transkontinentální operační zákroky. Ovládací centrum může být kdekoliv na světě, je jen nutné zajistit kvalitní komunikační kanál s dostatečnou kapacitou a rychlostí. Takto prováděné operace se zaměřují především na obory obecné chirurgie, urologie, gynekologie, kardiochirurgie, neurochirurgie a cévní chirurgie. Hlavní výhodou robotické chirurgie je zvýšení přesnosti, kontroly a zručnosti. Přesnost pohybů lékaře a bezpečnost operace je zajištěna díky zabudovanému počítačovému systému. Robot nepřenáší třes rukou chirurga, a eliminuje tak nebezpečí špatného pohybu nebo zásahu do zdravé tkáně.

Nevýhodou této technologie je, že chirurg ztrácí možnost hmatové kontroly a musí se tedy spoléhat na zrak a zkušenosti. Další překážku představují vysoké pořizovací náklady, které se pohybují v desítkách milionů korun. Díky robotům lze provést minimálně invazivní operaci s kratší dobou rekonvalescence pacienta, šetrnějším provedením zákroku a mimo jiné také snížením procenta chybovosti chirurga (Středa, 2014).

28

4.2 Český projekt Internetová zdravotní knížka

Internetová zdravotní knížka je projekt, který má na svém kontě společnost IZIP, a.s.

Společnost byla založena třemi lékaři a jejich hlavním produktem je zdravotní knížka na internetu, poskytující informace o zdravotní péči, a to nejen pacientům, ale také zdravotnickým pracovníkům. V roce 2006 využívalo systém IZIP téměř milion registrovaných uživatelů a bylo zaregistrováno více než osm tisíc zdravotnických pracovníků.

Dostupnost informací jak pro pacienta, tak pro lékaře zvyšuje kvalitu poskytnuté zdravotní péče, zrychluje a zkvalitňuje rozhodování, snižuje riziko poškození pacienta a v neposlední řadě zvyšuje efektivitu využívání finančních prostředků investovaných do zdravotnictví.

Do projektu byly zapojeny velké ústavy, jako je například Homolka, Masarykův onkologický ústav, Imumed nebo poliklinika Centromed a další (Boučková, 2006).

4.2.1 V čem tkví přínos projektu

Zkratka IZIP představuje internetový přístup ke zdravotním informacím pacienta, jehož cílem je zajistit lepší komunikaci mezi pacientem a lékařem.

Zdravotní knížka může obsahovat kompletní informace o zdravotním stavu pacienta a přístupna je z kteréhokoliv počítače s internetovým připojením. Nahlédnout do ní může pouze lékař, kterému dá pacient přístup. Pacient po registraci získá poštou do vlastních rukou přístupový kód, který slouží ke vstupu do knížky. Záznamy do knihy provádí pouze registrovaní zdravotníci. Lékaři zde najdou kompletní zdravotní historii pacienta, což zabraňuje provádění nadbytečných a stejných zdravotních vyšetření. Hlavní přínos lze tedy spatřit ve výrazných finančních i časových úsporách (Boučková, 2006).

4.2.2 Výhody systému

Systém přináší řadu výhod pro pacienta i jeho lékaře. Pacient je informován o zdravotní péči, získává přehled o výsledcích vyšetření i samotné léčbě. Pacient se může vyvarovat

29

duplicitním vyšetřením, vyhne se zbytečnému užívání léků s odlišným jménem, ale stejným účinkem, které navíc mohou ve velkém množství organismu uškodit. Diagnóza je stanovena rychleji, a léčbu je tak možné zahájit bez zbytečných odkladů. Výhodu pro lékaře představuje především komunikace s ostatními lékaři. Dále pak získá objektivní a přesné informace o zdravotním stavu pacienta, přičemž tyto informace získá včas a v době, kdy je pacient v ordinaci. Zdravotní knížka šetří čas, neboť lékař nemusí provádět stejná nebo nadbytečná vyšetření či předepisovat léky, které byly předepsány jiným lékařem.

Oproti elektronické podobě zdravotní knížky je papírová forma již zastaralou variantou, která přináší vyšší pořizovací, udržovací a provozní náklady. Internetová varianta je díky technologické dostupnosti ve všech směrech výhodnější. Nelze ji ztratit, fyzicky opotřebit a její kapacita je neomezená (Boučková, 2006).

Projekt IZIP postupoval s velkým rozmachem, po dobu jeho trvání si elektronickou zdravotní knížku pořídilo přes 2,5 milionu pacientů, přesto se Ministerstvo zdravotnictví rozhodlo v roce 2012 projekt ukončit. Důvodem bylo nedostatečné využití jak pacienty, tak lékaři. Kritizováno bylo také financování projektu, kdy se náklady vyšplhaly na částku více než 1,8 miliardy Kč. Díky tomuto neúspěchu jsou zdravotnická zařízení k dalším projektům elektronizace skeptická a příliš je nepodporují. Výhody, které však knížka přinesla, nejsou zanedbatelné, a tak lze v budoucnu očekávat její obdobu (Potančok, Judová, Karásek, Zákutný, 2015).

4.3 Projekt ePACS

EPACS je již úspěšnějším projektem a o jeho zajištění se stará Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. PACS, neboli Picture Archiving and Communicating System, je informační systém, který umožňuje zpracovávat, distribuovat a archivovat texty a zároveň i obrazy vznikající v lékařských zařízeních během vyšetření. V rámci projektu ePACS je pak možné elektronicky odesílat pořízený snímek z jednoho zdravotnického zařízení do druhého. Největší snahou projektu je tedy omezení či úplné odstranění neefektivního převážení filmů a CD s obrazovou dokumentací mezi zdravotnickými zařízeními (Potančok, Judová, Karásek, Zákutný, 2015).

30

V letech 2015–2016 došlo u tohoto projektu k plošnému rozšíření, díky čemuž bylo možné pokrýt menší poskytovatele péče, privátní specialisty či praktické lékaře. Výměna obrazové dokumentace je tak nyní bez potřeby nákladných technických prostředků, mimo to zajišťuje jednotná technologická platforma jednoduchým způsobem přístup do schránek s obrazovou dokumentací. Rozšířením centra o integraci s JTP vzniklo nové pojmenování eREGPACS. Dále v rámci rozšíření došlo také k pokrytí veškerých klinických procesů, a to:

 žádost o vydání obrazové dokumentace,

 předání obrazové dokumentace,

 potvrzení přijetí obrazové dokumentace.

Počátky projektu byly spojeny pouze s předáním obrazové dokumentace, avšak v zájmu efektivity všech procesů byla zavedena technická podpora pro všechny výše uvedené procesy. V současnosti je připojeno 322 lékařských zařízení, a to jak na území České republiky a Slovenska, tak na území Anglie (epacs.cz).

4.4 E-Recepty

Zavedení elektronických receptů patří k novějším českým projektům. Recepty vytváří lékař na počítači a ty pak následně putují do Centrálního úložiště elektronických receptů.

Pacient si svůj lék vyzvedává v lékárně pouze s čárovým kódem či heslem. Toto řešení umožňuje bezpečný přenos osobních údajů pacienta mezi lékařem a lékárníkem. Každý musí být jednoznačně identifikován a každý úkon musí být autorizován, čímž je zabezpečeno zejména padělání předpisů.

Povinnost elektronické preskripce měla od roku 2015 zavést novela zákona schválená začátkem roku 2013. Na tuto povinnost ale nebyl připraven Státní ústav pro kontrolu léčiv, který by musel rozšířit centrální úložiště receptů. Náklady na vybudování úložiště se vyšplhaly na téměř 70 milionů Kč a dalších 3,5 milionů si vyžádal jeho provoz. Hlavní myšlenkou bylo, že papírové recepty od lékaře budou zcela nahrazeny elektronickými.

31

Povinnost předepisovat lékařské předpisy elektronicky se tak předběžně odkládá na rok 2018 (Potančok, Judová, Karásek, Zákutný, 2015).

Hlavní podstatou e-receptů je zamezení paralelní preskripce léků. Na toto téma provedl SÚKL v roce 2016 průzkum, jehož výsledkem je, že:

 téměř všichni lékárníci (96 % z 1000 respondentů) se již setkali s tím, že jsou jednomu pacientovi od více lékařů předepsány léčebné přípravky se stejnou léčebnou látkou nebo přípravky, jejichž současné užívání se vylučuje – (často se s tím setkává 17 %, výjimečně 79 % a pouhá 4 % lékárníků se s takovým případem ještě nesetkala).

Zdroj: SÚKL, 2016

 74% lékárníků při zjištění tohoto problému kontaktuje předepisující lékaře, 25 % ho vyřeší s pacientem a 1% předepsané léky vydá (sukl.cz, 2016).

4%

17%

79%

Ne, nikdy

Ano, často

Ano, ale pouze výjimečně Graf 2-Počet lékárníků setkávajících se s paralelní preskripcí

32

Graf 3-Další postup při zjištění problému paralelní preskripce

Zdroj: SÚKL, 2016

Problém s paralelní preskripcí, ale i s paděláním receptů by mohl být vyřešen zavedením propojeného systému a e-Receptů. Do zabezpečeného systému by lékaři ukládali jednotlivá data o pacientech, která by byla mezi zdravotníky sdílena. Díky tomu by lékař viděl, co napsal jiný lékař, a nedocházelo by tak k duplicitnímu předepisování léků. Zároveň by e- Recepty umožnily lékařům kontrolovat, zda si pacient předepsaná léčiva skutečně vyzvedl, nebo zda došlo k výměně za jiný léčebný přípravek. Elektronickou preskripci ocení nejen lékaři, kteří získají všechny potřebné informace, ale i pacienti, neboť v případě, kdy jim dojde jeden z léků, nemusí okamžitě absolvovat návštěvu u lékaře pouze z důvodu vyzvednutí receptu. Pacient bude mít k dispozici vlastní záznam léků a získá tak přehled o léčivech, která právě užívá.

1%

25%

74%

Předepsané léky vydá Problém řeší s pacientem Kontaktuje předepisující lékaře

33

5 Využití ICT ke komunikaci s pacientem

V oblasti zdravotní péče je vzájemná komunikace a spolupráce lékaře s pacientem nezbytným předpokladem pro diagnostiku a léčbu zdravotních potíží. Komunikace je cenným nástrojem, který může zlepšit fyzický i psychický stav, ale také zamezit duplicitním vyšetřením a snížit tak finanční zátěž nemocnice. Naproti tomu může špatná komunikace mezi zdravotníky a pacienty způsobit závažné chyby při předepsání medikací či vyšetření.

V současné době roste počet spotřebitelů, kteří mají přístup k webu prostřednictvím pevných linek nebo mobilních telefonů. Téměř většina domácností má přístup k internetu či využívá mobilní širokopásmové připojení. Díky podpoře ICT je tak možné tyto služby využívat také v oblasti zdravotnické péče. K interakci lékaře a pacienta již nemusí docházet pouze “tváří v tvář“, ale prostřednictvím emailů a dalších elektronických komunikačních nástrojů (Haluza, 2014).

Dle průzkumu společnosti CompuGroupMedicalČR by stále více pacientů ocenilo online služby při komunikaci s lékaři. Naprostá většina českých uživatelů by uvítala možnost online objednávání přímo do kalendáře lékaře, konzultace aktuálního zdravotního stavu, vystavení e-receptu nebo možnost podívat se na výsledky svých lékařských vyšetření.

V současnosti podobné komplexní služby poskytuje řešení CGM LIFE eSERVICES.

Zájem o podobné služby stoupá s dosaženým vzděláním a převážně u uživatelů z větších měst, neboť koncentrace pacientů je zde velká, a tak i čas strávený v čekárně je značný.

Řadě uživatelů by výrazně nevadilo, pokud by dané služby byly zpoplatněny, při rozhodování by ale hrála role výše poplatku za dané služby.

Ukazuje se, že čeští pacienti si začínají čím dál více uvědomovat svoji roli a rostoucí význam v systému zdravotnictví. Zdravotnictví je vnímáno jako služba a očekává se tak, že kromě kvalitní zdravotní péče dostanou pacienti i kvalitnější servisní služby, jako je právě online komunikace (ezdrav.cz, 2014).

Český systém zdravotnické péče je v celoevropském srovnání považován za kvalitní.

Dalším krokem ke zvýšení kvality zdravotnické péče je zejména investice do moderních

34

technologií a informačních systémů. Za největší problém je dlouhodobě považována komunikace s pacienty. Z toho důvodu se stala prioritou zejména snaha o zlepšení situace tak, aby byla komunikace komfortní nejen pro lékaře, ale i pro pacienty, a obě strany získaly informace, které potřebují. Výhodou online konzultací, sdílení výsledků a dalších zdravotních zpráv, online objednání nebo vystavení elektronických receptů je to, že lékař se těmto aktivitám může věnovat v libovolném čase, který si sám určí a v kterém ho nikdo neruší. Na druhé straně má pacient kontrolu nad svými daty, a nemusí tak v nezbytně nutných situacích lékaře osobně navštívit nebo mu telefonovat (ezdrav.cz, 2015).

Graf 4-Vybavení ICT v samostatných ordinacích lékařů v roce 2015

Zdroj: ČSÚ

Z grafu vyplývá, že téměř většina zdravotnických ordinací (94,4 %) má přístup k internetu, tudíž může svým pacientům nabídnout elektronizaci služeb. Avšak pouhých 34,8 % lékařů má své webové stránky a pouhých 9,4 % umožňuje svým pacientům objednávání online.

Od roku 2006 vede Český statistický úřad ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR statistiky, zaznamenávající údaje o využívání informačních technologií ve zdravotnictví České republiky. Šetření bylo prováděno pomocí výkazů zasílaných všem zdravotnickým zařízením. Nejaktuálnější data se vztahují k roku 2015 a údaje z roku 2014 nejsou dostupné. Základní soubor statistiky tvoří 21 750 samostatných ordinací lékařů a počet navrácených dotazníků je 18 182, návratnost je tedy úspěšných 85,93 %.

Z následující tabulky je patrné, že zdravotnická zařízení se snaží o elektronickou komunikaci s pacienty, a to zejména prostřednictvím elektronické pošty. Co se týče vedení zdravotnické dokumentace, naprostá většina lékařů ukládá zdravotnickou dokumentaci do

Připojení k internetu Webové stránky Online objednávání

35

svých počítačů, tedy pouze do zdravotnických systémů, a pouhých 12 % dotazovaných umožňuje svým pacientům nahlédnutí do zdravotnické dokumentace na internetu a sdílení výsledků online. Moderní trendy, do kterých patří online objednávání a konzultace na webových stránkách, nejsou stále příliš rozšířeny a využívá je minimum zdravotnických zařízení. Tendence jsou ale stoupající, a tak lze předpokládat, že v následujících letech bude tyto služby poskytovat stále více zdravotnických zařízení.

Tabulka 1- Přehled využívání informačních technologií v čase

Zkoumaný rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Komunikace s

pacienty pomocí elektronické pošty

(%*)

20,6 24,8 28,3 33,4 38,8 40,9 45,2 48,7 - 59,4

Vedení zdravotnické dokumentace na počítači u lékaře

(%*)

72,4 74,1 76,5 78,5 78,7 72,1 72,1 73,9 - 81,6

Vedení zdravotnické dokumentace na

internetu (%*)

10,3 9,5 8,1 8,3 9,5 10,7 10,7 11,9 - 12,3

Online objednání pacienta na vyšetření (%*)

2,9 3,3 4,8 5,2 6,9 7,6 8,5 9,1 - 9,4

Konzultace pomocí vlastních webových stránek

(%*)

3,5 3,9 5,3 6,1 6,8 8,2 9,7 10,8 - 11,4

* % zdravotnických zařízení daného typu, která se zúčastnila šetření Zdroj: ČSÚ

5.1 Moje ambulance

Dobrým příkladem zdravotnického zařízení užívajícího ICT služby pro komunikaci s pacienty je síť ordinací praktických lékařů pro dospělé Moje ambulance. Jedná se o první a jediné zařízení tohoto typu, které má 21 poboček ve 12 městech po celé České Republice.

Tato ambulance je typická 12hodinovou ordinační dobou a online službami. V rámci online ambulance je k dispozici diagnostika zdravotního stavu, encyklopedie nemocí, online poradna, online lékař na Skypu nebo telefonu, online objednávkový systém nebo

36

online kalkulačka zdraví a další. Ordinace nabízí standardní služby praktického lékaře rozšířené navíc o diagnostiku a terapii akutních a chronických onemocnění, soustavnou odbornou péči o vybraná chronická onemocnění, očkování, léčebně preventivní péči civilizačních onemocnění, posudkovou, statistickou a konzultační činnost, pravidelnou kontrolu zdravotního stavu a preventivní programy. Mimo standardní komunikace jsou využívány také sociální sítě jako Facebook, Twitter, Google Plus, YouTube a Instagram (mojeambulance.cz, 2013).

Dle informací z marketingového oddělení má v současnosti Moje ambulance necelých 160 tisíc klientů a online služeb z nich využívá zhruba 20 %. Tyto služby jsou poskytovány formou online ambulance na webu www.onlineambulance.cz nebo prostřednictvím mobilní aplikace. Počty uživatelů jsou rostoucí a s moderní dobou chytrých telefonů se zvedají zejména počty uživatelů mobilní aplikace.

37

6 ICT jako nástroj k řízení nemocnice

Informační technologie mají v oblasti zdravotnictví zásadní roli. Správně nastavený informační systém může ušetřit nemocnici průměrně až desítky milionů ročně. Analýza vycházející z průzkumu provedeného společnostmi HealthCare Institute a Intel dokázala, že přítomnost informačního systému v nemocnicích má značný vliv na kvalitu poskytovaných služeb. Vhodně nastavené informační systémy šetří zaměstnancům čas a personál se tak může více soustředit na pacienta a jeho léčbu.

Ohlasy po zavedení elektronizace jsou jednoznačně pozitivní. Úspora pracovní doby, snížení administrativní zátěže, zrychlení procesu přijímání pacienta a navýšení kapacity zdravotnických oddělení vedou k vyšším příjmům zařízení. K dalším výhodám informačního systému patří zpracování výstupních dat. To ocení zejména vedení nemocnice, které tak získá skvělý nástroj pro analýzu ekonomickou, ale i léčebnou.

Obdržená výstupní data umožní sledování zaměstnanců a vyhodnocení účinnosti jejich práce. Management nemocnice má tak k dispozici údaje nejen o spotřebě materiálu a léčiv, ale také o kvalitě odvedené práce.

Optimalizace nemocničních informačních systémů není záležitostí výhradně IS/IT, ale je zapotřebí splnit také řadu dalších podmínek. Mezi ně patří optimalizace procesů a controllingových funkcí, ale také nastavení motivačních systémů a hodnocení zaměstnanců. V takto nastaveném komplexu je možné dosáhnout potenciální úspory provozních nákladů. Podle Pavla Kubů, manažera společnosti Intel, lze dosáhnout úspory až jedné desítky procent v případě průměrné okresní nemocnice využívající komplexní informační systém. Pokud se například provozní náklady pohybují na úrovni pěti set milionů korun ročně, je zde možné dosáhnout úspory až padesáti a více milionů korun (systemonline.cz, 2010).

IT systém v nemocnicích je přínosem také pro řízení celého systému zdravotnictví.

V rámci regionu, nemocnice či jednotlivých nemocničních oddělení jsou průběžně vyhodnocovány náklady a zisky zdravotnických zařízení, a to s ohledem na pacienta, jeho diagnózu a provedené výkony. Statistické údaje získané z nemocnice, okolních regionů i celého státu slouží k posuzování kvality lékařské péče. Tato souhrnná data umožňují

38

průběžnou kontrolu finančních toků a kvality poskytnuté péče, a tudíž zajištění chodu celého systému financování (Pavlík, 2005).

6.1 Business Intelligence

Výše uvedené informační systémy nejsou však samy o sobě vhodným místem pro komplexní výpočet nákladů na individuální případ. Pro vyčíslení nákladů na jednotlivé případy je vhodné využití datového skladu, tedy tzv. business intelligence, která shromažďuje data z mnoha zdrojů a je schopna tyto data uchovávat. Takto uložená data by měla být nezávislá na aktuální legislativě a postupech výkaznictví pro pojišťovny. Kromě statistik může nadstavba business intelligence zavést i systém rychlé signalizace nežádoucích událostí ve zdravotnické péči. Ty mohou nastat například v důsledku chybného posouzení stavu pacienta a následného poranění či dvojnásobné překročení standardní délky hospitalizace. Podezřelé situace mohou být následně předány odpovědným osobám k další analýze. Všechny tyto nežádoucí události mohou představovat pro nemocnici problémy nejen etické, ale i ekonomické, neboť jsou vynaloženy náklady navíc, a to bez nároku na úhradu od zdravotní pojišťovny (Hřib, 2010).

39

7 Negativa a jiná rizika spojená s využitím ICT ve zdravotnictví

I přes velké množství výhod přináší využití informačních technologií také negativa a rizika. V sektoru zdravotnictví si lze všimnout, že rozvoj IT je oproti jiným oblastem pomalejší. Před rychlejším rozvojem eHealth však stojí mnoho překážek. Elektronizace zdravotnictví, tedy implementace eHealth, s sebou nese vysoké počáteční náklady na zavedení a bohužel nejistou návratnost vynaložených investic. Další překážka je spojena s nízkou úrovní počítačové gramotnosti mezi zdravotnickými pracovníky. Některé specializace se liší mezi regiony i obory, zejména v ambulantní péči je průměrný věk lékaře vyšší než 59 let. Průměrný věk českého lékaře je napříč různými odděleními 48 let, v roce 2020 se pak odhaduje na 50–51 let (tribune.cz, 2016). Tyto okolnosti mohou představovat jistou bariéru, neboť starší generace lékařů vidí moderní technologie jako překážku a uchyluje se tak raději k zavedené papírové dokumentaci. Lékaře je nutné přesvědčit, že využití elektronizace je spojeno se zlepšením zdravotnické péče. Vyšší využití technologií elektronického zdravotnictví je omezeno také faktem, že zdravotnický personál si musí vymezit čas na seznámení se s novým systémem a elektronickými aplikacemi eHealth.

Moderní technologie, které byly zavedeny do zdravotnictví, s sebou nesou i otázku bezpečnostních rizik. Vzhledem k tomu, že jsou data ukládána do daného systému, tedy kyberprostoru, objevují se zde hrozby v podobě zneužití dat a ztráty osobních údajů, které mohou vést až k poškození zdravotního stavu pacienta. Útoky hackerů a s tím související proniknutí do databáze nemocničního informačního systému může narušit důvěrnost, porušit integritu a ve výsledku způsobit totální kolaps systému. Přistup k veškerým službám, souvisejícím s informačním systémem, tak může být nedostupný a náklady na obnovu chodu a nové zavedení bezpečnosti značně vysoké. Další rizikovou oblast představuje telemedicína, která je kritická zvláště z pohledu elektronických zdravotnických prostředků ovlivňujících přímo zdraví člověka. Mezi výhody, ale také velké hrozby patří snadné řízení a nastavení na dálku pomocí technologie bezdrátového připojení. V případě nedostatečného zabezpečení dokáže hacker upravit například dávkování inzulínu do těla pacienta nebo vzdáleně ovládnout kardiostimulátor a řídit sílu impulzů vysílaných do

40

srdečního svalu (Špidla, 2014). Snaha o usnadnění práce prostřednictvím technologií a celkové elektronizace může být v případě blackoutu fatální. Při výpadku operujících robotů může nastat situace, kdy lékař již bez použití technologie nedokáže provést operaci

„vlastníma rukama“. Další problém může nastat při identifikaci pacienta, vydání receptů nebo nahlédnutí do zdravotnických záznamů. Zde se tedy nabízí otázka, zda je kompletní elektronizace zdravotnictví vhodnou volbou.

41

8 Ekonomické přínosy ICT

Nové technologie vstupují do oblasti zdravotnictví rychleji než kdy dřív. Dálkově ovládaní roboti, umělá inteligence nebo genomika se stávají běžnou součástí zdravotní péče, která ale přináší značné finanční zatížení. Technologický pokrok je pro zdravotnictví přínosný pouze tehdy, pokud zdravotnické benefity převyšují jejich nákladovost. Náklady na zdravotní péči rok od roku rostou, avšak dostupnost financí se zásadně nezvyšuje. Na rozdíl od snadno vyčíslitelných nákladů na eHealth je zhodnocení přínosů složitější.

Velkou roli zde hraje poměrně krátká doba využívání eHealth, neustálý vývoj a fakt, že v oblasti zdravotnictví je řada přínosů nehmotné, nepeněžní povahy.

Vzhledem k obrovské finanční náročnosti zdravotnických služeb je systém financování téměř vždy nepřímý. Hlavní roli zde hraje jedna nebo více zdravotních pojišťoven, kterým pacient odvádí pravidelnou platbu, a samy pojišťovny pak hradí nemocnici nebo lékaři pravidelnou částku za registrovaného pacienta či částku za provedený výkon. Problém nastává v situaci, kdy chce být pacient, logicky, léčen za použití nejlepších metod, přičemž o finanční stránku se nezajímá. Na druhou stranu snahou pojišťoven je platit co nejnižší cenu bez ohledu na to, zda existují i účinnější, tím pádem dražší, metody léčby.

Zdravotnictví disponuje celou řadou specifik. Vyskytují se zde pojmy jako zdraví, komfort a bezpečí pacienta, které ale nelze vyčíslit a převést do oblasti hodnocení ekonomických přínosů eHealth. Od vyčíslení újmy se tedy přešlo na zhodnocení situací, kdy bylo újmě zabráněno. Častou metodou je využití „Willingness to pay“, kdy si shakeholders sami určí, jak moc oceňují přínos typu zkrácení čekání, snížení nutnosti cestovat za vyšetřením, snadnější dostupnost údajů o zdravotním stavu, zmenšení počtu vyšetření atd. Přesto je nutné velkou část systému eHealth financovat použitím veřejných rozpočtů. Tyto veřejné prostředky však lze využívat pouze tehdy, pokud přínos dostatečně vyváží náklady.

Moderní technologie umožňují úsporu, a to v několika oblastech poskytování zdravotní péče. Snížení nákladů s sebou přinesla digitální revoluce, která umožňuje samostatné monitorování zdraví. To je vhodné zejména pro stárnoucí populaci a pacienty, mající více chronických diagnóz. Prioritu představuje prevence, která zajistí pacientovi delší čas strávený v pohodlí domova. Udržení pacienta „mimo nemocnici“ je tak důležité nejen

42

z ekonomického hlediska, ale snižuje také lidské utrpení v souvislosti s akutní hospitalizací (zdravotnickydenik.cz, 2016).

Další aspekt, který je ovlivněn informačními a komunikačními technologiemi a přináší finanční úspory, je optimalizace lékařské péče. Sdílení zdravotnických informací s jinými subjekty zajistí pacientovi efektivní léčení s důrazem na jeho bezpečí. Díky elektronizaci je možné zamezit duplicitní péči, která stojí nemocnici značné částky, a přejít na nové způsoby lékařské péče, jako je například homecare (domácí léčení) a telemedicína. Snížení doby čekání na vyšetření či zlepšení diagnostických možností tak zredukují počty ošetřovacích dnů, čímž logicky zajistí další úsporu.

Ekonomické přínosy zaznamenává i oblast spotřeby léčiv, a to díky již zmíněným e- Receptům. Ty v českém zdravotnictví fungují společně s papírovými už pět let. Podle SÚKL, který má rozvoj e-Receptů na starosti, zlepšují tyto recepty nakládání s léky.

Přináší tím úsporu a omezují plýtvání. Podle dat lékového ústavu se ročně vyhazují nebo vrací léky za 1,9 miliardy korun. Z téměř 70 milionů receptů je 97 % stále papírových, což přináší administrativní zátěž nejen lékařům, ale i pojišťovnám, které musí ročně manipulovat až s 10 tunami papíru. Náklady na formuláře stojí ročně zdravotnická zařízení asi 14 milionů korun. Plnohodnotné zavedení e-Receptů, které by mělo být uzákoněno v roce 2018, by těmto zbytečným nákladům mělo zamezit a přinést tak úsporu nejen časovou, ale také finanční (Miler, 2016).

43

9 Budoucí trendy

Informační technologie se vyvíjejí neuvěřitelně rychlým způsobem a tento vývoj má logicky dopad i na oblast zdravotnictví. Technologie znamenají v dnešní době pro člověka mnoho a jejich přínosem je zejména zvýšení efektivnosti díky úspoře času a práce.

9.1 Umělá inteligence

Ve zdravotnictví můžeme v budoucnosti očekávat zavedení nového systému, který by měl lékařům usnadnit práci s administrativou. Vzhledem k tomu, že v České Republice není ještě zdravotnictví plně elektrizováno, se lékaři potýkají s narůstajícím objemem administrativy. Ta jim zabere čas a vezme energii, kterou by naopak měli věnovat svým pacientům. Proto má společnost CompuGroupMedical v plánu přijít s umělou inteligencí, která by měla lékařům práci zjednodušit. Společnost tímto navazuje na předchozí aktivity a snaží se o naplnění vize plně elektrizovaného zdravotnictví, kde jsou data uložena bezpečně, přehledně a jsou rychle dostupná oprávněným osobám.

Informace o zdravotním stavu pacienta jsou v současnosti vedeny ve formě psaného textu v elektronické podobě. Při poskytování péče pak musí lékaři, ambulantní specialisté, zdravotní pojišťovny a další subjekty pracovat s velkým množstvím dokumentů. Všechny tyto zdravotnické dokumenty musí lékař přečíst, zaměřit se na podstatné informace a ty pak přenést do svého vlastního záznamu. Umělá inteligence bude schopna tyto analýzy textu a přiřazování významu zastat. Software vybere pro lékaře podstatné údaje, najde mezi nimi souvislosti a z dlouhých textů sestaví přehledná a strukturovaná data.

S takto uspořádanými informacemi je možné dále pracovat a získat z nich užitečná data pro statistiky, reporty či je použít k přípravě zúčtovací zprávy pro pojišťovny. První pilotní verze této umělé inteligence by měly být spuštěny v červenci tohoto roku (Smolník, 2017).