Prioritní osy OPPI EU 85 % Národní zdroje 15 % Celkem
1. Vznik firem 2943921 519516 3463437
2. Rozvoj firem 927929075 163752188 1091681263
3. Efektivní energie 325745381 57484480 383229861
4. Inovace 960670390 169530068 1130200458
5. Prostředí pro podnikání
a inovace 773295579 136463926 909759505
6. Služby pro rozvoj podnikání 57523090 10151135 67674225
7. Technická pomoc 72583228 12808805 85392033
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument143165.html, zpracování vlastní
konkurenceschopnost s důrazem na regiony se strukturálními problémy a vysokou nezaměstnaností.
Prioritní osa 1. Vznik firem se zaměřovala na podporu začínajících podnikatelů a na podporu využití nových finančních nástrojů. V rámci této osy byl stanoven program START. Příjemcem mohli být drobní podnikatelé.
Oblasti podpory prioritní osy 2. Rozvoj firem byly bankovní nástroje na podporu malých a středních podniků a na podporu nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb. V rámci této osy byly stanoveny tři programy, a to PROGRES, ZÁRUKA, ROZVOJ, ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY a ICT V PODNICÍCH. Zažádat o pomoc mohly malé a střední podniky.
Prioritní osa 3. Efektivní energie poskytovala pomoc v rámci úspor energie a obnovitelných zdrojů energie. Malé a střední podniky mohly podat žádost o podporu v rámci programu EKO – ENERGIE.
Oblast podpory prioritní osy 4. Inovace byla zaměřena na zvyšování inovační výkonosti podniků. V rámci této osy bylo možné využít programů INOVACE a POTENCIÁL.
Prioritní osa 5. Prostředí pro podnikání a inovace byla orientována na podporu infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů a infrastruktury pro podnikání. Podnikatelé mohli využít programů SPOLUPRÁCE, PROSPERITA, ŠKOLICÍ STŘEDISKA a NEMOVITOSTI.
Oblast podpory prioritní osy 6. Služby pro rozvoj podnikání se zaměřovala na poradenské a marketingové služby. Malé a střední podniky měli možnost zažádat o podporu v programu PORADENSTVÍ a MARKETING.
Prioritní osa 7. Technická pomoc měla za úkol vytvořit technické a administrativní podmínky pro realizaci operačních programů.
Programy určené jenom pro malé a střední podniky byly Rozvoj, ICT v podnicích, Inovace, Eko – energie a Marketing. Ostatní programy se vztahovaly jak na MSP, tak i na velké podniky. 36
V roce 2014 bylo v prioritních osách 1, 2, 3, 5 a 6 OPPI podpořeno celkem 11 168 projektů MSP a 571 projektů velkých podniků. Podíl malých a středních podniků na poskytnutých dotacích dosáhl celkem 87,2 %. Tím pádem byl pro rok 2014 splněn cíl podporovat z OPPI malé a střední podniky alespoň ze 2/3. Dále bylo v rámci projektů OPPI do konce roku 2014 vytvořeno celkem 34 697 přepočtených hrubých pracovních míst a další nárůst lze očekávat i v roce 2015 z důvodu dokončování dalších projektů.37
Dne 29. 4. 2016 dle statistiky čerpání dotací z programů OPPI byla přiznána dotace 12 417 projektům a proplaceno přes 95 miliard Kč. Operační program Podnikání a inovace byl z 85 % financován z EU a 15 % ze státního rozpočtu ČR. Zatím tedy bylo z EU financováno přibližně 81 miliard Kč a ze státního rozpočtu 14 miliard Kč. Celkem bylo na tento operační program přiděleno z EU přibližně 87 miliard Kč, zbývá tedy k vyčerpání ještě 6 miliard Kč.38
36 Operační program Podnikání a inovace[online]. Praha: Agentura pro podporu podnikání a investic, [cit.
2016-02-22] Dostupné z: http://www.czechinvest.org/co-je-to-oppi.
37 Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 [online]. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2015-09-24 [cit. 2016-02-23]. Dostupné z:
http://www.mpo.cz/assets/cz/podpora-podnikani/msp/2015/11/Zpr_va_2014_5.11.pdf - str. 34
38 Operační program Podnikání a inovace[online]. Praha: Agentura pro podporu podnikání a investic, [cit.
2016-03-25] Dostupné z: http://www.czechinvest.org/seznam-podporenych-projektu-oppi.
5 Region soudržnosti NUTS II Severovýchod a jeho kraje
Region soudržnosti NUTS II Severovýchod patří stejně jako ostatní regiony soudržnosti mimo Hlavního města Prahy k méně vyspělým regionům. Tato kapitola nejdříve analyzuje region soudržnosti NUTS II Severovýchod a jeho ekonomický vývoj v porovnání s ostatními regiony soudržnosti. Poté charakterizuje jednotlivé kraje NUTS II Severovýchod, ke kterým patří Pardubický, Královéhradecký a Liberecký kraj a jejich ekonomický vývoj. V této kapitole bude dále rozebráno, jakou roli hraje MSP právě v krajích regionu soudržnosti Severovýchod.
5.1 Charakteristika regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod
Region NUTS II Severovýchod lze charakterizovat jako průmyslově-zemědělský se širokou nabídkou služeb. Vyznačuje se dlouholetými tradicemi některých průmyslových odvětví jako jsou např. strojírenství a textilní výroba na Královéhradecku, strojírenství, textilní výroba, chemický a elektrotechnický průmysl v Pardubickém kraji a pro Liberecko je tradiční sklářská a bižuterní výroba. Většina průmyslové výroby je soustředěna do velkých měst, popř. jejich okolí. Mezi nejslabší hospodářské oblasti regionu patří Frýdlantsko a Moravskotřebovsko, naopak nejlépe jsou na tom aglomerace Liberecko-Jablonecko a Hradecko-Pardubicko-Chrudimsko.
V posledních letech roste příliv zahraničních investic do regionu, a díky tomu dochází k ekonomickému rozvoji. Mezi nejrozvinutější odvětví patří výroba dopravních prostředků, výroba elektronických a optických přístrojů, kovozpracující průmysl, potravinářský průmysl, gumárenský a plastikářský průmysl a výroba strojů a zařízení.
Vedle prosperujících velkých firem se na trhu začíná uplatňovat stále větší počet malých a středních podniků. Díky nim se udržuje stabilní ekonomické prostředí a zdravé podnikatelské prostředí.
Spolupráce podnikatelských subjektů je na nízké úrovni. Podniky kooperují většinou jen na základě dodavatelsko-odběratelských vztahů. Nezapojují se v rámci oborových sdružení firem s účelem posilování konkurenceschopnosti, sdílení zdrojů, transferu technologií, know-how aj. Nejvýznamnější formu spolupráce krajů NUTS II Severovýchod tvoří
spolupracují ve strojírenství, textilním, potravinářském a farmaceutickém průmyslu, ve zdravotnictví včetně výroby zdravotnických pomůcek, výrobě elektroniky, bižuterie, skla a nábytku. Významným klastrem působícím v Královehradeckém a Pardubickém kraji je klastr Omnipack, který se zaměřuje na obaly a obalovou techniku. Dále pak můžeme zmínit Hradecký IT klastr a Czech Stone. Velmi důležitá pro podporu konkurenceschopnosti je spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje, spolupráce za účelem posílení pozic na trhu a dalších společných aktivit. V posledních letech roste počet vědeckých a výzkumných institucí, které spolupracují s průmyslovými podniky a uplatňují tak výstupy vědy a výzkumu ke zvýšení konkurenceschopnosti firem.39
Ekonomická situace regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod bude porovnána s ostatními regiony soudržnosti v České republice mimo regionu Praha. Ekonomická analýza se bude zabývat vybranými makroekonomickými ukazateli, kterými jsou hrubý domácí produkt na 1 obyvatele, čistý disponibilní důchod domácností a míra nezaměstnanosti.
Hrubý domácí produkt
Prvním ukazatelem je HDP na jednoho obyvatele v běžných cenách. Hrubý domácí produkt se používá pro stanovení výkonnosti ekonomiky a vyjadřuje se v peněžních jednotkách. Jedná se o sumu celkových hodnot statků a služeb nově vytvořených v daném období (obvykle jeden rok) na určitém území. Ukazatel je součtem spotřeby, investic, výsledku zahraničního obchodu a výdajů vlády. HDP na jednoho obyvatele se používá pro srovnávání vyspělosti jednotlivých zemí či regionů. Má ale i další využití, který používá například i Evropská unie při rozdělování příspěvků z evropských fondů.
Jak je možné vidět na obrázku 11, ani jeden z regionu soudržnosti nepatří k nadprůměrným z hlediska HDP na 1 obyvatele v České republice.
39 Strategické směry rozvoje regionu NUTS II Severovýchod ve vazbě na priority EU v období 2014+
[online]. Praha: Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod, 8/2014, [cit. 2016-03-25]
Dostupné z: http://www.rada-severovychod.cz/strategicke-smery-rozvoje-regonu-nuts-ii-severovychod-ve.
0
Obrázek 11: HDP na 1 obyvatele v běžných cenách v regionech soudržnosti
Zdroj: Český statistický úřad, Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xb/vybrane_ukazatele_podle_regionu_
soudrznosti_nuts2_v_cr, zpracování vlastní
V roce 2008 byla nejvyšší hodnota hrubého domácího produktu na 1 obyvatele v regionu soudržnosti Střední Čechy, a to 325 034 Kč. Nejmenší v regionu soudržnosti Severozápad, kde HDP na 1 obyvatele činil 269 261 Kč. Region soudržnosti Severovýchod byl na pátém místě a hodnota HDP na 1 obyvatele byla 283 683 Kč. V následujícím období (2012 a 2014) dosahoval nejvyšší hodnoty HDP na 1 obyvatele NUTS II Jihovýchod, a to 329 493 Kč a 364 631 Kč. Nejnižší hodnoty si za celé sledované období (2008-2014) drží NUTS II Severozápad, kdy ani jednou nepřesáhl hodnotu 300 tis. Kč. Ačkoli se hodnota HDP na 1 obyvatele v regionu NUTS II Severovýchod rok od roku zvyšovala, v meziregionálním srovnání se během sledovaného období jeho pozice nezměnila. Od roku 2008 do roku 2014 se pokaždé umístil na páté pozici, v posledním roce sledování měl nejblíže k tomu, aby si svou pozici polepšil, když dosáhl hodnoty HDP na 1 obyvatele 319 449 Kč.
Čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD)
Disponibilní důchod zobrazuje úroveň materiálního bohatství domácností trvale bydlících v jednotlivých regionech. Je to částka, se kterou ve skutečnosti domácnosti disponují a mohou ji použít na konečnou spotřebu a úspory finančních aktiv. Na obrázku 12 je
0
Obrázek 12: Čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele v Kč
Zdroj: Regionální informační servis, Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/liberecky-kraj/kraj/hospodarske-prostredi/makroekonomicke-ukazatele/#o1, zpracování vlastní
Po celé sledované období byl region NUTS II Střední Čechy nadprůměrným regionem v ČDDD na 1 obyvatele. Nejmenší čistý disponibilní důchod domácností byl v regionech NUTS II Severozápad a NUTS II Moravskoslezsko. Region NUTS II Severovýchod
0
Obrázek 13:Průměrná míra nezaměstnanosti v regionech soudržnosti (v %)
Zdroj: Český statistický úřad, Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xb/vybrane_ukazatele_podle_regionu_
soudrznosti_nuts2_v_cr, zpracování vlastní
Největší nezaměstnanost je dlouhodobě v regionech NUTS II Severozápad a NUTS II Moravskoslezsko, kde míra nezaměstnanosti v letech 2010 a 2012 přesahovala až 13 %.
Naopak nejnižší průměrnou míru nezaměstnanosti má dlouhodobě region NUTS II Střední Čechy a region NUTS II Jihozápad, kde míra nezaměstnanosti za sledované období nepřesáhla 8 %. Region soudržnosti Severovýchod se řadí k regionům s nižší mírou nezaměstnanosti. V roce 2008 byla průměrná míra nezaměstnanosti v regionu Severovýchod 5,8 %. V roce 2010 stoupla průměrná míra nezaměstnanosti v regionu NUTS II Severovýchod na 9,5 %, což bylo ovlivněno celosvětovou hospodářskou krizí.
V roce 2014 si opět všechny regiony polepšily. Region NUTS II Severovýchod byl opět v porovnání všech regionů třetí, s průměrnou mírou nezaměstnanosti 6,7 %.
Porovnáním vybraných makroekonomických ukazatelů za období 2008 – 2014 je vidět, že postavení regionu soudržnosti Severovýchod se v meziregionálním srovnání drží stále na stejné úrovni. V produkci HDP na 1 obyvatele se řadí region NUTS II Severovýchod mezi nejlepších 5 regionů. O jednu příčku si polepšil v rámci čistého disponibilního důchodu na 1 obyvatele, kde tedy obsadil čtvrté místo. Nejlepších výsledků dosáhl region soudržnosti Severovýchod v průměrné míře nezaměstnanosti, kde patřil k regionům s nízkou mírou
nezaměstnanosti. Zde obsadil za celé sledované období třetí místo v meziregionálním srovnání.
5.2 Charakteristika krajů NUTS II Severovýchod
Region soudržnosti NUTS II Severovýchod tvoří tři kraje, a to Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj. Největším krajem je kraj Královehradecký, druhé místo zaujímá kraj Pardubický. Liberecký kraj je nejmenším krajem regionu soudržnosti Severovýchod a patří i k nejmenším v České republice.
Liberecký kraj
Liberecký kraj se rozprostírá na severu České republiky, srdcem kraje je město Liberec.
Severní část tohoto kraje je ohraničena 20 kilometrovou státní hranicí se Spolkovou republikou Německo, na tuto hranici navazuje 130 km široká hranice s Polskem. Jižní část kraje sousedí se Středočeským krajem, západní část přiléhá k Ústeckému kraji a na východě ke Královéhradeckému kraji. S výjimkou hlavního města Prahy je kraj se svými 3 163 km2 nejmenším v zemi, se svou rozlohou tvoří pouze 4 % území ČR. Součástí kraje je sever České kotliny, Jizerské hory, západní Krkonoše s krkonošským podhůřím a východní částí Lužických hor. Kraj je převážně hornatý.
V Libereckém kraji převažuje průmyslová výroba, která se specializuje na výrobu a zpracování plastů, strojírenství a odvětví zpracovatelského průmyslu s úzkou vazbou na výrobu komponentů pro automobilový průmysl. V posledních letech opět vzkvétá tradiční sklářský průmysl a výroba bižuterie.
Cestovní ruch tvoří významný ekonomický sektor. Bohatá kulturně historická tradice se odráží ve velkém množství stavebních a historických památek, ale i kulturních zařízení.
Mezi kulturní zařízení regionálního významu patří řada muzeí a galerií v různých místech kraje. Díky tradiční výrobě skla a bižuterie mají návštěvníci možnost navštívit např.
sklářské muzeum v Železném Brodě, v Novém Boru a Kamenickém Šenově. Návštěvníci jsou v těchto muzeích seznámeni s tradičním vývojem českého skla a mohou si
technologií, jako je rytí, malování či broušení. V Jablonci nad Nisou se nachází muzeum skla a bižuterie. Okresní muzeum Českého ráje v Turnově vlastní sbírky z oblasti geologie, mineralogie a dokumentace zlatnictví a šperkařství, které jsou jedinečné nejen v rámci České republiky, ale i Evropy. Kromě kulturních a historických památek je středem zájmu i příroda kraje. Z přírodovědeckého hlediska patří Liberecký kraj k významným regionům a vyznačuje se velkou pestrostí přírodních ekosystémů, vysokou koncentrací chráněných území a botanicky i zoologicky významných lokalit.
Liberecký kraj nabízí bohaté příležitosti ve sféře vzdělávání. Mládež má možnost využít studia na odborných středních školách a gymnáziích. Nejvýznamnější zastoupení zde má Technická univerzity v Liberci. Studenti mají možnost studovat na fakultě textilní, strojní, ekonomické, pedagogické, architektury a mechatroniky.
Po roce 1989 nastal poměrně značný rozvoj malého a středního podnikání zaměřený zejména na výrobu pro automobilový průmysl, stavebnictví a služby. Převážně ve 2. polovině 90. let se projevil příliv zahraničních firem. V posledních letech výrazně posílila pozice odvětví obchodu a dopravy.40
Královehradecký kraj
Královehradecký kraj leží v severovýchodní části Čech. Sousedí s Libereckým, Pardubickým a se Středočeským krajem. Hlavní metropolí je statutární město Hradec Králové. Území kraje je tvořeno pěti okresy: Hradec Králové, Jičín, Náchod, Rychnov nad Kněžnou a Trutnov. Rozlohou 4 759 km2 zaujímá Královéhradecký kraj 6 % rozlohy České republiky a řadí se na 9. místo v pořadí krajů. Na území kraje se nacházejí významné turistické regiony: Český ráj, Krkonoše, Orlické hory, Podkrkonoší a Polabí.
Jelikož část hranice kraje je zároveň hranicí České republiky s Polskem, rozvíjí se mezi regiony obou států přeshraniční spolupráce. Ke konci roku 2014 měl kraj celkem 551 689 obyvatel.
40Liberecký kraj [online]. Praha: Český statistický úřad. 2011[cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://krajsky-urad.kraj-lbc.cz/page22.
Královéhradecký kraj lze charakterizovat jako průmyslovo-zemědělský region s rozvinutým cestovním ruchem. Průmysl je soustředěn do velkých měst a zemědělství do oblasti Polabí. K nejvýznamnějším odvětvím průmyslu patří výroba dopravních prostředků, výroba potravinářských výrobků, nápojů a tabákových výrobků. Největší zaměstnanost je zejména v textilním a oděvním průmyslu, ve výrobě motorových vozidel a výrobě elektrických optických přístrojů. Cestovní ruch tvoří významný sektor, který se podílí na stabilizaci osídlení a přispívá k celkovému stabilnímu rozvoji kraje.
V kraji se nachází množství průmyslových zón, které významně ovlivňují míru nezaměstnanosti. Za nejvýznamnější zónu je považována průmyslová zóna Solnice – Kvasiny. V posledních letech také rostl význam a zapojení zahraničních firem. Zahraniční investoři nakoupili od původních českých vlastníků majetkové podíly a využívají zde výhod nízkých mzdových nákladů, levných rozvojových ploch a geografické polohy ve středu Evropy. Zahraniční kapitál se tak stal jedním z faktorů snižujících nezaměstnanost.
V kraji existuje velký počet středních škol, ale také vysokoškolských institucí. Především Lékařská a Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy a Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, ale i Univerzita Hradec Králové, které se intenzivně podílejí na vzájemné spolupráci v rámci výzkumných aktivit s firmami kraje.41
Pardubický kraj
Pardubický kraj se nachází ve východní části České republiky. Sousedí s krajem Středočeským, Královehradeckým, Olomouckým, Jihomoravským, a Vysočinou. Území kraje je tvořeno čtyřmi okresy: Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí. Správním centrem Pardubického kraje je město Pardubice, které je desáté největší město České republiky. Svou rozlohou 4 519 km2 je pátým nejmenším krajem České republiky. Ke konci roku 2014 měl kraj celkem 516 315 obyvatel.
41Královehradecký kraj [online]. Praha: Český statistický úřad. [cit. 2016-03-26]. Dostupné z:
http://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/kraj-volene-organy/kralovehradecky-kraj/statisticke-udaje-108.
Pardubický kraj lze charakterizovat jako rozmanitý a plný kontrastů. Významnou tradici v kraji má průmysl. K nejvýznamnějším odvětvím patří především zpracovatelský průmysl a to zejména strojírenství, chemie a elektrotechnika. Dále jsou to sektory obchod, doprava a spoje. Cestovní ruch v kraji není příliš rozvinutý, hlavní příčinou je zejména nedostatečně kvalitní turistická infrastruktura a poskytování služeb, ale také zvláště kvůli negativní image kraje jako průmyslového regionu.
V kraji se nachází cca 20 průmyslových zón a velké množství nevyužívaných prostor pro podnikání tzv. brownfields. Výhodná je i poloha kraje z hlediska dopravního spojení. Leží na trase mezinárodní železniční magistrály. V Pardubicích se nachází mezinárodní letiště s vojenským a civilním provozem.42
5.3 Ekonomický vývoj v jednotlivých krajích NUTS II Severovýchod
Následující podkapitola se zabývá ekonomickým vývojem jednotlivých krajů NUTS II Severovýchod od roku 2008 do roku 2014 ve srovnání s hodnotami za celý region NUTS II Severovýchod. Za makroekonomické ukazatele byly zvoleny hrubý domácí produkt na 1 obyvatele, čistý disponibilní důchod domácností na jednoho obyvatele a míra nezaměstnanosti.
Hrubý domácí produkt
Obrázek 14 zobrazuje HDP na 1 obyvatele v běžných cenách za jednotlivé kraje a za region NUTS II Severovýchod.
42Charakteristika Pardubického kraje [online]. Praha: Český statistický úřad. 2015 [cit. 2016-03-20].
Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20548727/33009215chcz.pdf/041d8f14-63a9-4985-b96e-91a9b7212696?version=1.1.
0 Obrázek 14:HDP na 1 obyvatele v běžných cenách v krajích NUTS II Severovýchod
Zdroj: Český statistický úřad, Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xb/vybrane_ukazatele_podle_regionu_
soudrznosti_nuts2_v_cr, zpracování vlastní
Nejvíce se na tvorbě hrubého domácího produktu v regionu Severovýchod podílí Královehradecký kraj. Naopak nejmenší HDP na 1 obyvatele tvoří Liberecký kraj. V roce 2008 byl rozdíl mezi Královehradeckým a Pardubickým krajem ve tvorbě hrubého domácího produktu minimální. Naopak v Libereckém kraji HDP dosahoval znatelně nižších hodnot. Na ostatní kraje regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod ztrácel téměř 30 000 Kč na 1 obyvatele. V následujících letech 2009 – 2011 převyšuje ostatní kraje Královehradecký kraj. U Libereckého kraje došlo k poklesu přibližně o 40 000 Kč na 1 obyvatele a Pardubický kraj ztrácel více než 20 000 Kč na 1 obyvatele. V roce 2012 se téměř vyrovnal poměr mezi Pardubickým a Libereckým krajem, kde rozdíl činil pouhých 6000 Kč na 1 obyvatele. Následující dva roky stále ve tvorbě HDP převažuje Královehradecký kraj, který v roce 2014 vytvořil 350 000 Kč HDP na 1 obyvatele. Co se týče porovnání tvorby hrubého domácího produktu jednotlivých krajů s průměrem za region NUTS II Severovýchod, lze říci, že za celé sledované období převyšuje nad všemi Královehradecký kraj. Zatímco tvorba HDP v Pardubickém kraji byla téměř stejná jako průměr regionu NUTS II Severovýchod, ostatní dva kraje se od průměru odlišovaly. Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji dosahoval vyšších hodnot, než činil průměr za
Čistý disponibilní důchod domácností
Obrázek 15 prezentuje výši čistého disponibilního důchodu domácností na 1 obyvatele v jednotlivých krajích NUTS II Severovýchod a hodnoty průměru za region.
150000
Obrázek 15: Čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele v krajích NUTS II Severovýchod Zdroj: Český statistický úřad, Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/xb/vybrane_ukazatele_podle_regionu_
soudrznosti_nuts2_v_cr, zpracování vlastní
V roce 2009 došlo ke zpomalení tempa růstu ČDDD jak na celostátní, tak na krajské
V roce 2009 došlo ke zpomalení tempa růstu ČDDD jak na celostátní, tak na krajské