http://www.mpo.cz/assets/cz/podpora-podnikani/msp/2015/11/Zpr_va_2014_5.11, zpracování vlastní
Největší podíl dle vývoje přidané hodnoty zastupuje odvětví průmyslu a následuje odvětví služeb. Nejhůře si vede v porovnání všech zmíněných odvětví sekce stavebnictví. Nejvíce si oproti roku 2013 MSP polepšily v odvětví obchodu a služeb, kde dosáhly v roce 2014 své nejvyšší hodnoty za celé sledované období. V roce 2014 existovalo v odvětví průmyslu 181 152 ekonomicky aktivních MSP, kteří zaměstnávaly v České republice 582 000 zaměstnanců, což je o 2,3 % méně než v roce 2013. Ve stavebnictví v roce 2014 zaměstnávalo 170 153 malých a středních podniků 178 000 zaměstnanců, oproti roku 2013 došlo k poklesu o 9 000 osob, tj. o 4,8 %. V odvětví obchodu oproti roku 2013 počet ekonomicky aktivních MSP v roce 2014 poklesl na celkových 244 079 subjektů, kteří zaměstnávaly 346 000 osob. V odvětví služeb zaměstnávalo v roce 2014 celkem 366 569 malých a středních podniků 351 000 osob, kde oproti roku 2013 došlo k poklesu o 10 000 osob.
Nejvíce malých a středních podniků v roce 2014 vykonávalo svou činnost v odvětví služeb, ale naopak nejvíce osob bylo zaměstnáno v odvětví průmyslu. 33
4.3 Podpora malého a středního podnikání
Cílem podpory malých a středních podniků v celé EU je zachování a zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Podpora malých a středních podniků se dělí na přímou a nepřímou formu. Nepřímá podpora je zaměřena na vytváření příznivého prostředí pro MSP, což znamená zjednodušení administrativy a zmírňování možných nepříznivých dopadů nových právních předpisů. Přímá podpora je naopak zaměřena na zvýšení možností přístupu MSP k finančním prostředkům na realizaci jejich investičních záměrů nebo snižování nákladů.
V České republice vychází pravidla pro poskytování podpory malým a středním podnikům ze zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Přímá podpora se provádí ze státního rozpočtu České republiky na podporu podnikání nebo ze strukturálních fondů EU.34
V období 2007–2013 bylo v České republice aplikováno 26 operačních programů (dále také OP), které se dělily mezi tři cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jedná se o Cíl Konvergence, Cíl Regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti a Cíl Evropské územní spolupráce.
Práce se zaměří převážně na cíl konvergence, který se soustředil na podporu rozvoje méně vyspělých regionů. Stručně budou charakterizovány operační programy tohoto cíle a podrobněji rozebrán Operační program Podnikání a inovace. Z jednotlivých programů na období let 2007–2013 je pro malé a střední podnikatele nejvýznamnější Operační program Podnikání a inovace (dále jen OPPI).
33Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 [online]. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2015-09-24 [cit. 2016-02-23]. Dostupné z:
http://www.mpo.cz/assets/cz/podpora-podnikani/msp/2015/11/Zpr_va_2014_5.11.pdf.
34 JÁČ, Ivan, Petra. RYDVALOVÁ a Miroslav ŽIŽKA. Inovace v malém a středním podnikání. Brno:
Computerpress, 2005, s. 174, ISBN 80-251-0853-8.
Cíl Konvergence
Hlavní pozornost se soustředila na podporu hospodářského a sociálního rozvoje méně vyspělých regionů a členských států. V České republice se to týkalo všech regionů soudržnosti s výjimkou Hlavního města Prahy. Cíl Konvergence byl realizovaný prostřednictvím osmi tematických operačních programů a sedmi regionálních operačních programů (dále také ROP). Na cíl Konvergence bylo přiděleno v České republice 25,89 miliard eur.
Operační program Doprava
OP doprava se zabýval zvláště zkvalitněním infrastruktury a vzájemným propojením železniční, silniční a říční dopravy v rámci tzv. transevropských dopravních sítí.
Z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti bylo přiděleno pro tento OP 5,82 miliard eur. Díky takto vysokým finančním prostředkům byl největším českým operačním programem.
Operační program Životní prostředí
OP Životní prostředí se zaměřoval na zlepšování kvality životního prostředí a zdraví obyvatelstva. Dále se zabýval zlepšováním stavu ovzduší, vody i půdy, řešil problematiku odpadů a průmyslového znečištění, podporoval péči o krajinu a využívání obnovitelných zdrojů energie. Z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti bylo přiděleno pro tento OP 4,92 miliard eur.
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace
Tento OP se zaměřoval na posilování výzkumného, vývojového a proinovačního potenciálu České republiky prostřednictvím vysokých škol a výzkumných institucí. Dále se podpora vztahuje na vybavení výzkumných pracovišť moderní technikou a vybudování nových výzkumných pracovišť. Z Evropského fondu pro regionální rozvoj bylo přiděleno pro tento OP 2,07 miliard eur.
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost
OP Lidské zdroje a zaměstnanost se zaměřoval na snižování nezaměstnanosti, začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti, zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráce v uvedených oblastech. Z evropského sociálního fondu bylo možné využít 1,85 miliard eur.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Tento OP se zaměřoval na zkvalitnění a modernizaci systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání a také ke zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji. Z evropského sociálního fondu bylo možné využít 1,83 miliard eur.
Integrovaný operační program
Integrovaný operační program zahrnuje řešení společných regionálních problémů v oblasti infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné služby a územního rozvoje. Mezi hlavní směry podpory patřil především rozvoj informačních technologií ve veřejné správě, zlepšování infrastruktury pro oblast sociálních služeb, veřejného zdraví, služeb zaměstnanosti a služeb v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik, podporu cestovního ruchu, kulturního dědictví, zlepšování prostředí na sídlištích a rozvoj systémů tvorby územních politik.
Celkem bylo pro Integrovaný operační program vyčleněno 1,62 miliard eur.
Operační program Technická pomoc
Hlavním cílem OP Technická pomoc bylo doplnění ostatních operačních programů, které jsou určeny k podpoře jednotného přístupu na národní úrovni pro zajištění aktivit efektivního řízení a kontroly. Dále zajišťoval realizaci aktivit souvisejících s řízením operačních programů s přesahem napříč všemi operačními programy. Z fondů EU a ze státního rozpočtu bylo přiděleno pro tento OP 0,299 miliard eur.
Operační program Podnikání a inovace
OP Podnikání a inovace (dále OPPI) se zaměřoval na podporu rozvoje podnikatelského prostředí, vznik nových a rozvoj stávajících firem. Dále se zaměřoval na rozvoj inovačního potenciálu firem, navazování spolupráce mezi podniky a vědeckovýzkumnými institucemi, využívání moderních technologií a obnovitelných zdrojů energie. Tabulka 6 zobrazuje výši přidělené podpory z EU a ze státního rozpočtu ČR na operační program podnikání
Tabulka 6: Finanční prostředky alokované pro OPPI (v EUR)
Prioritní osy OPPI EU 85 % Národní zdroje 15 % Celkem
1. Vznik firem 2943921 519516 3463437
2. Rozvoj firem 927929075 163752188 1091681263
3. Efektivní energie 325745381 57484480 383229861
4. Inovace 960670390 169530068 1130200458
5. Prostředí pro podnikání
a inovace 773295579 136463926 909759505
6. Služby pro rozvoj podnikání 57523090 10151135 67674225
7. Technická pomoc 72583228 12808805 85392033
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument143165.html, zpracování vlastní
konkurenceschopnost s důrazem na regiony se strukturálními problémy a vysokou nezaměstnaností.
Prioritní osa 1. Vznik firem se zaměřovala na podporu začínajících podnikatelů a na podporu využití nových finančních nástrojů. V rámci této osy byl stanoven program START. Příjemcem mohli být drobní podnikatelé.
Oblasti podpory prioritní osy 2. Rozvoj firem byly bankovní nástroje na podporu malých a středních podniků a na podporu nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb. V rámci této osy byly stanoveny tři programy, a to PROGRES, ZÁRUKA, ROZVOJ, ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY a ICT V PODNICÍCH. Zažádat o pomoc mohly malé a střední podniky.
Prioritní osa 3. Efektivní energie poskytovala pomoc v rámci úspor energie a obnovitelných zdrojů energie. Malé a střední podniky mohly podat žádost o podporu v rámci programu EKO – ENERGIE.
Oblast podpory prioritní osy 4. Inovace byla zaměřena na zvyšování inovační výkonosti podniků. V rámci této osy bylo možné využít programů INOVACE a POTENCIÁL.
Prioritní osa 5. Prostředí pro podnikání a inovace byla orientována na podporu infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů a infrastruktury pro podnikání. Podnikatelé mohli využít programů SPOLUPRÁCE, PROSPERITA, ŠKOLICÍ STŘEDISKA a NEMOVITOSTI.
Oblast podpory prioritní osy 6. Služby pro rozvoj podnikání se zaměřovala na poradenské a marketingové služby. Malé a střední podniky měli možnost zažádat o podporu v programu PORADENSTVÍ a MARKETING.
Prioritní osa 7. Technická pomoc měla za úkol vytvořit technické a administrativní podmínky pro realizaci operačních programů.
Programy určené jenom pro malé a střední podniky byly Rozvoj, ICT v podnicích, Inovace, Eko – energie a Marketing. Ostatní programy se vztahovaly jak na MSP, tak i na velké podniky. 36
V roce 2014 bylo v prioritních osách 1, 2, 3, 5 a 6 OPPI podpořeno celkem 11 168 projektů MSP a 571 projektů velkých podniků. Podíl malých a středních podniků na poskytnutých dotacích dosáhl celkem 87,2 %. Tím pádem byl pro rok 2014 splněn cíl podporovat z OPPI malé a střední podniky alespoň ze 2/3. Dále bylo v rámci projektů OPPI do konce roku 2014 vytvořeno celkem 34 697 přepočtených hrubých pracovních míst a další nárůst lze očekávat i v roce 2015 z důvodu dokončování dalších projektů.37
Dne 29. 4. 2016 dle statistiky čerpání dotací z programů OPPI byla přiznána dotace 12 417 projektům a proplaceno přes 95 miliard Kč. Operační program Podnikání a inovace byl z 85 % financován z EU a 15 % ze státního rozpočtu ČR. Zatím tedy bylo z EU financováno přibližně 81 miliard Kč a ze státního rozpočtu 14 miliard Kč. Celkem bylo na tento operační program přiděleno z EU přibližně 87 miliard Kč, zbývá tedy k vyčerpání ještě 6 miliard Kč.38
36 Operační program Podnikání a inovace[online]. Praha: Agentura pro podporu podnikání a investic, [cit.
2016-02-22] Dostupné z: http://www.czechinvest.org/co-je-to-oppi.
37 Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 [online]. Praha: Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2015-09-24 [cit. 2016-02-23]. Dostupné z:
http://www.mpo.cz/assets/cz/podpora-podnikani/msp/2015/11/Zpr_va_2014_5.11.pdf - str. 34
38 Operační program Podnikání a inovace[online]. Praha: Agentura pro podporu podnikání a investic, [cit.
2016-03-25] Dostupné z: http://www.czechinvest.org/seznam-podporenych-projektu-oppi.
5 Region soudržnosti NUTS II Severovýchod a jeho kraje
Region soudržnosti NUTS II Severovýchod patří stejně jako ostatní regiony soudržnosti mimo Hlavního města Prahy k méně vyspělým regionům. Tato kapitola nejdříve analyzuje region soudržnosti NUTS II Severovýchod a jeho ekonomický vývoj v porovnání s ostatními regiony soudržnosti. Poté charakterizuje jednotlivé kraje NUTS II Severovýchod, ke kterým patří Pardubický, Královéhradecký a Liberecký kraj a jejich ekonomický vývoj. V této kapitole bude dále rozebráno, jakou roli hraje MSP právě v krajích regionu soudržnosti Severovýchod.
5.1 Charakteristika regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod
Region NUTS II Severovýchod lze charakterizovat jako průmyslově-zemědělský se širokou nabídkou služeb. Vyznačuje se dlouholetými tradicemi některých průmyslových odvětví jako jsou např. strojírenství a textilní výroba na Královéhradecku, strojírenství, textilní výroba, chemický a elektrotechnický průmysl v Pardubickém kraji a pro Liberecko je tradiční sklářská a bižuterní výroba. Většina průmyslové výroby je soustředěna do velkých měst, popř. jejich okolí. Mezi nejslabší hospodářské oblasti regionu patří Frýdlantsko a Moravskotřebovsko, naopak nejlépe jsou na tom aglomerace Liberecko-Jablonecko a Hradecko-Pardubicko-Chrudimsko.
V posledních letech roste příliv zahraničních investic do regionu, a díky tomu dochází k ekonomickému rozvoji. Mezi nejrozvinutější odvětví patří výroba dopravních prostředků, výroba elektronických a optických přístrojů, kovozpracující průmysl, potravinářský průmysl, gumárenský a plastikářský průmysl a výroba strojů a zařízení.
Vedle prosperujících velkých firem se na trhu začíná uplatňovat stále větší počet malých a středních podniků. Díky nim se udržuje stabilní ekonomické prostředí a zdravé podnikatelské prostředí.
Spolupráce podnikatelských subjektů je na nízké úrovni. Podniky kooperují většinou jen na základě dodavatelsko-odběratelských vztahů. Nezapojují se v rámci oborových sdružení firem s účelem posilování konkurenceschopnosti, sdílení zdrojů, transferu technologií, know-how aj. Nejvýznamnější formu spolupráce krajů NUTS II Severovýchod tvoří
spolupracují ve strojírenství, textilním, potravinářském a farmaceutickém průmyslu, ve zdravotnictví včetně výroby zdravotnických pomůcek, výrobě elektroniky, bižuterie, skla a nábytku. Významným klastrem působícím v Královehradeckém a Pardubickém kraji je klastr Omnipack, který se zaměřuje na obaly a obalovou techniku. Dále pak můžeme zmínit Hradecký IT klastr a Czech Stone. Velmi důležitá pro podporu konkurenceschopnosti je spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje, spolupráce za účelem posílení pozic na trhu a dalších společných aktivit. V posledních letech roste počet vědeckých a výzkumných institucí, které spolupracují s průmyslovými podniky a uplatňují tak výstupy vědy a výzkumu ke zvýšení konkurenceschopnosti firem.39
Ekonomická situace regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod bude porovnána s ostatními regiony soudržnosti v České republice mimo regionu Praha. Ekonomická analýza se bude zabývat vybranými makroekonomickými ukazateli, kterými jsou hrubý domácí produkt na 1 obyvatele, čistý disponibilní důchod domácností a míra nezaměstnanosti.
Hrubý domácí produkt
Prvním ukazatelem je HDP na jednoho obyvatele v běžných cenách. Hrubý domácí produkt se používá pro stanovení výkonnosti ekonomiky a vyjadřuje se v peněžních jednotkách. Jedná se o sumu celkových hodnot statků a služeb nově vytvořených v daném období (obvykle jeden rok) na určitém území. Ukazatel je součtem spotřeby, investic, výsledku zahraničního obchodu a výdajů vlády. HDP na jednoho obyvatele se používá pro srovnávání vyspělosti jednotlivých zemí či regionů. Má ale i další využití, který používá například i Evropská unie při rozdělování příspěvků z evropských fondů.
Jak je možné vidět na obrázku 11, ani jeden z regionu soudržnosti nepatří k nadprůměrným z hlediska HDP na 1 obyvatele v České republice.
39 Strategické směry rozvoje regionu NUTS II Severovýchod ve vazbě na priority EU v období 2014+
[online]. Praha: Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod, 8/2014, [cit. 2016-03-25]
Dostupné z: http://www.rada-severovychod.cz/strategicke-smery-rozvoje-regonu-nuts-ii-severovychod-ve.
0