Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupné z: http://www.mpo.cz/assets/cz/podpora-podnikani/msp/2015/11/Zpr_va_2014_5.11, zpracování vlastní
Nejvíce peněz v roce 2013 a 2014 bylo poskytnuto v rámci programů Inovace, Nemovitosti a Potenciál. V roce 2013 bylo proplaceno celkem 137 projektů. V roce 2014 bylo proplaceno celkem 169 projektů v celkové výši dotace 831 mil. Kč. Realizované projekty představují významný přínos nejen pro jednotlivé podniky, ale také pro celý Pardubický kraj. Díky těmto projektům dochází ke zlepšení životního prostředí, zlepšení pracovních podmínek a zvýšení zaměstnanosti v regionu.
Ukázka úspěšně realizovaného a podpořeného projektu v Pardubickém kraji
Společnost Tritón Pardubice s.r.o. sídlí v lokalitě Pardubice – Starý Mateřov. Firma se zabývá výrobou komponentů pro výstavbu počítačových sítí. Společnost klade důraz při výrobním procesu na ekologii, užíváním bezodpadových technologií a energeticky
kategorie střední podnik. Záměrem projektu bylo vytvoření samostatného technologického centra. Cílem vývojového centra bylo urychlení přechodu od výroby prototypů k sériové výrobě. Celkové způsobilé výdaje na pořízení nové technologie byly vyčísleny na 74 264 783 Kč. V rámci programu Potenciál byla stanovená míra podpory ve výši 50 % pro střední podniky, což odpovídalo dotaci ve výši 37 132 391 Kč.
Realizací tohoto projektu vzniklo 10 nových pracovních míst pro kvalifikované vývojové pracovníky (projektant, technolog, konstruktér), což vedlo ke snížení nezaměstnanosti.45
V roce 2006 představoval podíl malých a středních podniků na zaměstnanosti v České republice 66 %. V Libereckém kraji dosahoval podíl 65 %, v Královehradeckém kraji také 65 % a v Pardubickém kraji dosahoval podíl MSP na zaměstnanosti 64 %. Lze předpokládat, že v dalších letech podíl MSP na zaměstnanosti klesal, jelikož klesal i počet MSP. Aktuální údaje vztahující se k jednotlivým krajům nejsou bohužel k dispozici. Ale je možné zmínit podíl MSP na zaměstnanosti v ČR, který dosahoval 61 %.46
45Pardubický kraj – operační programPodnikání a inovace [online]. Praha: Agentura pro podporu podnikání a investic. [cit. 2016-03-30]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/42-pt03569-vznik-vyvojoveho-technologickeho-centra-pardubicky-kraj.
46Podíl MSP na zaměstnanosti v roce 2006 (v %) [online]. Praha: Český statistický úřad. 2006 [cit. 2016-04-29]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20536452/13-620907g12.jpg/51195182-db99-43e8-b4bf-403b5802a841?version=1.1&t=1428995925694.
6 Komparace krajů z hlediska významu MSP
Na základě analýzy vývoje počtu mikro, malých a středních podniků z předchozí kapitoly může být zhodnocena situace v jednotlivých krajích. Porovnávány byly subjekty se zjištěným počtem zaměstnanců. MSP zastupovaly 99 % ekonomických subjektů ve všech krajích regionu NUTS II Severovýchod. Z toho vyplývá, že pouze 1 % připadalo na velké podniky. Nejvíce podnikatelů spadalo do kategorie mikropodniky, které zaměstnávají 1 – 9 pracovníků.
Velký význam pro rozvoj krajů regionu soudržnosti Severovýchod má podpora plynoucí z operačního programu Podnikání a inovace. Díky tomuto programu mohli podnikatelé žádat o podporu na rozvoj podnikatelského prostředí. Realizované projekty představovaly významný přínos nejen pro jednotlivé podniky, ale také pro jednotlivé kraje regionu soudržnosti Severovýchod. Realizace projektů vedla ke zlepšení pozice podniků na trhu a v souvislosti s tím i k udržení, případně růstu počtu pracovních míst, tím pádem i ke snížení nezaměstnanosti.
Ve všech krajích se nachází velké množství nevyužívaných prosto pro podnikání tzv.
brownfields. Podnikatelé právě na tyto prostory mohly žádat o podporu v rámci operačního programu Podnikání a inovace z progamu Nemovitosti. Tento program patřil k nejvíce využívaným ve všech krajích regionu soudržnosti Severovýchod a dohromady za rok 2014 byla výše podpory přes 460 mil. Kč.
I když ve sledovaném období došlo ve všech krajích k poklesu počtu malých a středních podniků nehrálo to žádnou významnou roli v porovnání s makroekonomickými ukazateli.
Míra nezaměstnanosti klesala, čistý disponibilní důchod se zvyšoval a hrubý domácí produkt na 1 obyvatel byl také navýšen.
Obrázek 20 ilustruje počet MSP na 1 000 obyvatel za rok 2014 v krajích regionu soudržnosti Severovýchod.
20,50 21,00 21,50 22,00 22,50 23,00 Liberecký kraj
Královehradecký kraj Pardubický kraj Region soudržnosti Severovýchod
Obrázek 20: Počet MSP na 1 000 obyvatel v regionu soudržnosti Severovýchod Zdroj: Český statistický úřad, Dostupné z: https://vdb.czso.cz, zpracování vlastní
Porovnáním dle počtu MSP na 1 000 obyvatel v roce 2014 můžeme říci, že největší počet připadá na Královehradecký kraj. Který převyšuje v počtu MSP na 1 000 obyvatel i region soudržnosti Severovýchod. Počet MSP na 1 000 obyvatel se pohyboval okolo 22,59.
Naopak Libereckému kraji připadá nejnižší počet 21,27 MSP na 1 000 obyvatel.
Tabulka 16 zobrazuje počet ekonomických subjektů dle právních forem v jednotlivých krajích regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod.
Tabulka 16: Ekonomické subjekty dle právních forem v krajích za rok 2014
Kraj Celkem Obchodní
Zdroj: Český statistický úřad, Dostupné z: https://vdb.czso.cz, zpracování vlastní
Ve všech analyzovaných krajích zastupovaly v roce 2014 ekonomické subjekty z 80 % fyzické osoby. Za předpokladu, že počet zaměstnanců u fyzických osob nepřesahuje 249 pracovníků, můžeme zařadit fyzické osoby do kategorie malé a střední podniky.
Největším krajem co se týče rozlohy a počtu obyvatel je Královehradecký kraj, který se nejvíce podílel na všech makroekonomických ukazatelích, které byly porovnávány. Ve většině případů převyšoval i samotný region soudržnosti Severovýchod.
Silnou stránkou regionu NUTS II Severovýchod je silná průmyslová tradice a stabilizovaná zemědělská výroba, atraktivní území v oblasti cestovního ruchu, konání významným sportovních a kulturních akcí, vysoký podíl malých a středních podniků a osob samostatně výdělečně činných.
Mezi slabé stránky patří vysoký počet starých nevyužitých průmyslových objektů (brownfields), nedostatečná provázanost vysokých škol s trhem práce, nedostatečné šíření a využívání inovací, málo rozvinutá přeshraniční spolupráce se sousedními regiony a průměrná měsíční mzda pod celostátním průměrem.
Za příležitosti pro malé a střední podniky lze považovat zájem polských a německých partnerů o spolupráci na přeshraničních projektech, rozšíření spolupráce podnikatelů napříč odvětvím, široká nabídka dotačních programů na podporu MSP, spolupráce MSP s výzkumnými institucemi a expanze MSP na zahraniční trhy.
Hrozbou pro malé a střední podniky jsou bariéry v podnikání způsobené komplikovanou legislativou, růst nezaměstnanosti způsobený vnějšími faktory (příliv levné pracovní síly ze zahraničí), přesun zahraničních investic do jiných zemí, rostoucí jednostranné zaměření regionu na automobilový průmysl a nedostatečný růst produktivity práce a mezd v regionu.
47
47Regionální operační program NUTS II Severovýchod pro období 2007 – 2013 [online]. Praha: Regionální rada NUTS II Severovýchod, 2009 [cit. 2016-03-19]. Dostupné z: http://www.rada-severovychod.cz
Závěr
Diplomová práce se zabývá významem malého a středního podnikání pro rozvoj regionu.
Cílem této práce bylo provést komparaci krajů regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod z hlediska významu malého a středního podnikání.
Práce je strukturovaná do dvou hlavních na sebe navazující celků. První část práce byla zaměřena na definici základních pojmů souvisejících s podnikáním a rozvojem regionu.
Nezanedbatelnou částí úvodní kapitoly byl rozbor údajů o podnikání v České republice.
Dále práce klasifikovala malé a střední podnikání, definovala jejich postavení a význam v české ekonomice a možnosti podpory malého a středního podnikání. Poslední část se zabývala analýzou krajů regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod a jejich komparací na základě významu malého a středního podnikání pro rozvoj regionu.
V České republice malé a střední podniky tvoří významnou část ekonomiky a podnikatelského prostředí. Zastupují více než 99 % všech podnikatelských subjektů, a stejně tak tomu bylo i v jednotlivých krajích regionu soudržnosti Severovýchod.
Počet malých a středních podniků převyšoval u všech porovnávaných krajů nad počtem velkých podniků. V krajích regionu soudržnosti zastupovaly v roce 2014 ekonomické subjekty z 80 % fyzické osoby, což dokládá také vývoj počtu mikropodniků. Největší počet subjektů spadal právě do kategorie mikro podniky (viz kap. 5.4). Malé a střední podniky představovaly významný přínos pro jednotlivé kraje regionu soudržnosti Severovýchod. Díky realizaci projektů z podpory operačního programu Podnikání a inovace získaly malé a střední podniky velkou míru dotací z EU (viz kap. 6), která napomohla ve zlepšení pozice podniků na trhu a v souvislosti s tím i k udržení, případně růstu počtu pracovních míst.
Z komparace údajů o MSP ve vybraných krajích plyne, že kraje regionu soudržnosti Severovýchod jsou na tom z hlediska významu MSP velmi podobně. V Královehradeckém kraji vykonávalo ekonomickou činnost nejvíce malých a středních podniků v porovnání s ostatními kraji (viz kap. 5.4 a 6).
Významnou roli představuje druh odvětví, ve kterém podniky působí. Malé a střední podniky nemohou konkurovat velkým podnikům v kapitálově náročných odvětvích.
A proto se zaměřují právě na méně kapitálově náročná odvětví. V poslední době nejvíce MSP podniká v odvětví služeb, kde právě využívají osobní přístup k zákazníkovi.
V Libereckém i Královehradeckém kraji tvoří cestovní ruch významný sektor, který napomáhá právě malým a středním podnikatelům.
Je tedy patrné, že i přes překážky a problémy, kterým malé a střední podniky čelí, jsou podstatnou součástí ekonomiky.
Seznam použité literatury
Odkaz na tištěné monografie:
BLAŽEK, Jiří a David UHLÍŘ. Teorie regionálního rozvoje: nástin, kritika, implikace. 2.
vyd. Praha: Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1974-3.
JÁČ, Ivan, Petra RYDVALOVÁ a Miroslav ŽIŽKA. Inovace v malém a středním podnikání. Brno: Computer Press, 2005. ISBN 80-251-0853-8.
MACHÁČEK, Jaroslav, Petr TOTH a René WOKOUN. Regionální a municipální ekonomie. Praha: Oeconomica, 2011. ISBN 978-80-245-1836-7.
MAJEROVÁ, Věra, Tomáš KOSTELECKÝ a Luděk SÝKORA. Sociální kapitál a rozvoj regionu: příklad Kraje Vysočina. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-4093-5.
RYDVALOVÁ, Petra. Malé a střední podnikání. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2002. ISBN 80-7083-561-3.
SYNEK, Miloslav, et al. Podniková ekonomika. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 80-7179-892-4.
Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 2. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80-7380-086-4.
VEBER, Jaromír, et al. Podnikání malé a střední firmy. 3. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2012. ISBN 978-80-247-4520-6.
VITURKA, Milan. Kvalita podnikatelského prostředí, regionální konkurenceschopnost a strategie regionálního rozvoje České republiky. Praha: GRADA Publishing, 2010.
ISBN 978-80-247-3638-9.
VOCHOZKA, Marek, Petr MULAČ et al. Podniková ekonomika. Praha: GRADA Publishing, 2012. ISBN 978-80-247-4372-1.
VOJÍK, Vladimír. Specifika podnikání malých a středních podniků v tuzemsku a zahraničí.
Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010. ISBN 978-80-7357-534-2.
ŽÁK, Milan. Velká ekonomická encyklopedie. Praha: Linde, 1999. ISBN 80-7201-172-3.
Odkaz na monografii vydanou v angličtině:
MITRA, J. Enterpreneurship, inovation and regional development: an introduction.
London: Routledge, 2011. ISBN 978-0-415-40516-4.
SUSMAN, Gerald I. Small and medium-sized enterprises and the global economy.
Northampton, MA: Edward Elgar, 2007. ISBN 978-1-84542-595-1.
Odkaz na zdroje na internetu:
100 nejvýznamnějších firem za rok 2014 [online]. Praha: CZECH TOP 100, 2015 [cit.
2015-11-10]. Dostupný z: http://www.czechtop100.cz/menu/aktualne/100-nejvyznmanejsich-firem-cr.html.
Aplikační výklad pro vymezení pojmů drobný, malý a střední podnikatel [online]. Praha:
Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2015-06-01 [cit. 2016-02-20]. Dostupné z:
http://www.czechinvest.org/data/files/aplikacni-vyklad-msp-4753.pdf.
Charakteristika Pardubického kraje [online]. Praha: Český statistický úřad. 2015 [cit.
2016-03-20]. Dostupné z:
https://www.czso.cz/documents/10180/20548727/33009215chcz.pdf/041d8f14-63a9-4985-b96e-91a9b7212696?version=1.1.
Královehradecký kraj – operační programPodnikání a inovace [online]. Praha: Agentura pro podporu podnikání a investic. [cit. 2016-03-30]. Dostupné z:
http://www.czechinvest.org/22-rv032379-porizeni-nove-progresivni-a-energeticky-usporne-vyrobni-linky-na-vyrobu-a-opracovani-palet-kralovehradecky-kraj.
Královehradecký kraj [online]. Praha: Český statistický úřad. [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.kr-kralovehradecky.cz/cz/kraj-volene-organy/kralovehradecky-kraj/statisticke-udaje-108.
Liberecký kraj – operační program Podnikání a inovace [online]. Praha: Agentura pro podporu podnikání a investic. [cit. 2016-03-30]. Dostupné z:
http://www.czechinvest.org/22rv02027-porizeni-ofsetoveho-tiskoveho-stroje-za-Liberecký kraj [online]. Praha: Český statistický úřad. 2011[cit. 2016-03-26]. Dostupné z:
http://krajsky-urad.kraj-lbc.cz/page22.
Operační program Podnikání a inovace[online]. Praha: Agentura pro podporu podnikání a investic, [cit. 2016-02-22] Dostupné z: http://www.czechinvest.org/co-je-to-oppi.
Operační program Podnikání a inovace[online]. Praha: Agentura pro podporu podnikání a investic, [cit. 2016-03-25] Dostupné z: http://www.czechinvest.org/seznam-podporenych-projektu-oppi.
Pardubický kraj – operační programPodnikání a inovace [online]. Praha: Agentura pro podporu podnikání a investic. [cit. 2016-03-30]. Dostupné z:
http://www.czechinvest.org/42-pt03569-vznik-vyvojoveho-technologickeho-centra-pardubicky-kraj.
Počet podnikatelů opět vzrostl [online]. Praha: Podnikatel.cz, 2015 [cit. 2015-11-10].
Dostupný z:
Programové období 2007 – 2013 [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, [cit.
2016-02-20]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programove-obdobi-2007-2013.
Srovnávací analýza podnikatelů a podnikatelek v letech 2009 – 2014 [online]. Praha:
Asociace malých a středních podniků a živnostníků v ČR, 2015-06-25 [cit.
2016-04-29]. Dostupné z:
http://www.amsp.cz/uploads/dokumenty_2015/Aktuality/Analyza_zeny_vs_muzi_po dnikani_AMSP_CR.pdf.
Strategické směry rozvoje regionu NUTS II Severovýchod ve vazbě na priority EU v období 2014+ [online]. Praha: Regionálnální rada regionu soudržnosti Severovýchod, 8/2014, [cit. 2016-03-25] Dostupné z:
http://www.rada-Strategie regionálního rozvoje ČR 2014–2020 [online]. Praha: Ministerstvo pro místní
rozvoj, 2013-04-01 [cit. 2015-10-22]. Dostupné z:
http://www.mmr.cz/getmedia/08e2e8d8-4c18-4e15-a7e2-0fa481336016/SRR-2014-2020.pdf?ext=.pdf.
Zákon č. 248/2000 Sb. ze dne 29. června 2000 o podpoře regionálního rozvoje. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/zakon-ze-dne-29-cervna-2000-o-podpore-regionalniho-rozvoje-1398.html.
Zákon č. 513/1991 Sb. ze dne 5. listopadu 1991 Obchodní zákoník. Dostupné z:
http://zakony.centrum.cz/obchodni-zakonik/cast-1.
Zákon č. 89/2012 Sb. ze dne 3. února 2012 Občanský zákoník. Dostupné z:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89.
Zákon č. č. 455/1991 Sb. ze dne 2. Října 1991 o živnostenském podnikání. Dostupné z:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-455.
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014 [online]. Praha:
Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2015-09-24 [cit. 2016-02-23]. Dostupné z:
http://www.mpo.cz/assets/cz/podpora-odnikani/msp/2015/11/Zpr_va_2014_5.11.pdf.