Zdroj: Český statistický úřad, Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt-vyhledavani&pvoch=&krok=5&zo=N&pvo=ORG05&vyhltext=ekonomick�, zpracování vlastní
Celkový počet ekonomických subjektů v Libereckém kraji se pohybuje okolo 115 000.
Velkou část zastupují právě subjekty, které neuvádějí počet zaměstnanců nebo jsou bez zaměstnanců. Tato hodnota se pohybuje kolem 100 000. V Libereckém kraji je nejvíce subjektů spadajících do kategorie mikropodnik. V roce 2007 do kategorie subjektů s 1 – 9 zaměstnanci patřilo 8 608 subjektů. V následujícím období se počet subjektů neustále snižoval až na počet 7 472 mikropodniků, i přes to zůstaly nepočetnější kategorií v kraji.
Podobně na tom byly malé podniky. Jejich počet se od roku 2007 až do roku 2014 snižoval a pohyboval se mezi 1 900 – 1 484. Počet středních podniků poklesl ze 457 na 379. Počet velkých podniků se pohyboval v rozmezí 76 – 69. Celkový počet v posledním sledovaném roce (2014) mikro, malých a středních podniků byl 9 335, což představuje 99 % ekonomických subjektů. Z toho vyplývá, že pouze 1 % připadá na velké podniky.
V Libereckém kraji jasně převažují MSP nad velkými podniky. Většina ekonomických subjektů působila v odvětví obchodu, průmyslu a stavebnictví.
Tabulka 7 nám zobrazuje vývoj počtu malých a středních podniků v okresech Libereckého
Tabulka 7: MSP se sídlem v okresech Libereckého kraje 2012
Okresy Mikropodniky Malé podniky Střední podniky
Česká Lípa 1539 278 69
Jablonec nad Nisou 1607 318 72
Liberec 3298 680 168
Semily 1358 283 76
2013
Okresy Mikropodniky Malé podniky Střední podniky
Česká Lípa 1453 280 68
Jablonec nad Nisou 1548 309 70
Liberec 3174 655 159
Semily 1311 274 76
2014
Okresy Mikropodniky Malé podniky Střední podniky
Česká Lípa 1416 273 71
Jablonec nad Nisou 1546 299 71
Liberec 3233 639 165
Semily 1277 273 72
Zdroj: Zdroj: Český statistický úřad, Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&katalog=31737&pvo=ORG06D, zpracování vlastní
Největší počet MSP se nachází v okresu Liberec. Naopak nejmenší počet MSP vykazuje okres Semily. Mezi lety 2012 a 2013 došlo v okresu Liberec nejvíce k poklesu počtu mikropodniků a to z 3 298 na 3 174. Počet malých podniků poklesl na úroveň mezi 680 – 655. K nejmenšímu rozdílu došlo u středních podniků a to ke snížení pouze o devět podniků. V roce 2013 existovalo v okresu Liberec 159 středních podniků. Nejlépe na tom byly všechny okresy v roce 2012, v dalších letech následoval pokles. Oproti roku 2013 došlo v roce 2014 k mírnému nárůstu počtu středních podniků ve všech okresech a také se zvýšil počet mikropodniků v okresu Liberec a to o 59 na celkových 3 233 podniků.
Podle tabulky 8 můžeme posoudit, jaké právní formy převažují v jednotlivých okresech Libereckého kraje v roce 2014.
Tabulka 8: Ekonomické subjekty dle právních forem v okresech za rok 2014
Zdroj: Český statistický úřad, Dostupné z: https://vdb.czso.cz, zpracování vlastní
Na první pohled je vidět, že převažují fyzické osoby nad právnickými. Zastupují přes 80 % ekonomických subjektů. I tato data podporují závěr o převažujícím podílu malých a středních podniků.
Přímá podpora malého a středního podnikání je zaměřena na zvýšení možností přístupů MSP k finančním prostředkům na realizaci investičních záměrů. Také Liberecký kraj využíval možnosti této podpory. V období 2007 – 2013 mohli podnikatelé díky operačnímu programu Podnikání a inovace využít podpory na rozvoj podnikatelského prostředí.
V Libereckém kraji byly do roku 2014 přiznány dotace pro celkem 575 projektů, ve výši 4,1 mld. Kč. Žadatelům již bylo proplaceno přibližně 2,7 mld. Kč, což představuje asi 2/3.
Konkrétní výši poskytnuté dotace za jednotlivé programy za rok 2013 a 2014 v Libereckém kraji zobrazuje tabulka 9.
Tabulka 9: Projekty MSP v Libereckém kraji, dle dotačních programů OPPI
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupné z: http://www.mpo.cz/assets/cz/podpora-podnikani/msp/2015/11/Zpr_va_2014_5.11, zpracování vlastní
Nejvíce peněz v roce 2013 a 2014 bylo poskytnuto v rámci programů Rozvoj, Inovace a Nemovitosti. V roce 2013 bylo proplaceno 131 projektů. V roce 2014 bylo proplaceno celkem 148 projektů v celkové výši dotace 521 mil. Kč. Realizované projekty představují významný přínos nejen pro jednotlivé podniky, ale také pro celý Liberecký kraj. Díky těmto projektům dochází ke zlepšení životního prostředí, zlepšení pracovních podmínek a zvýšení zaměstnanosti.
Ukázka úspěšně realizovaného a podpořeného projektu v Libereckém kraji
Společnost RUCH spol. s r.o. podnikající v oblasti polygrafického průmyslu, zažádala v roce 2009 o podporu na nové výrobní technologie. Firma spadá do kategorie malé podniky, které zaměstnávají 10 – 49 pracovníků. Firma vyrábí např. reklamní prospekty, katalogy, letáky, kalendáře atd. Předmětem projektu v rámci programu ROZVOJ bylo
již neodpovídalo technickým a užitným parametrům. Cílem projektu bylo navýšení výrobní kapacity a posílení pozice firmy na trhu. Celkové způsobilé výdaje na pořízení stroje byly vyčísleny na 33 400 000 Kč. V rámci programu Rozvoj byla stanovená míra podpory ve výši 60 %, což odpovídalo dotaci ve výši 20 000 000 Kč.
Díky realizaci tohoto projektu došlo k vytvoření nových pracovních.43
Královehradecký kraj
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
MSP celkem 1–9 (mikropodniky) 10–49 (malé podniky) 50–249 (střední podniky) 250 a více (velké podniky)
Obrázek 18: Vývoj počtu MSP v Královehradeckém kraji
Zdroj: Český statistický úřad, Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt-vyhledavani&pvoch=&krok=5&zo=N&pvo=ORG05&vyhltext=ekonomick�, zpracování vlastní
43Liberecký kraj – operační programPodnikání a inovace [online]. Praha: Agentura pro podporu podnikání a investic. [cit. 2016-03-30]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/22rv02027-porizeni-ofsetoveho-tiskoveho-stroje-za-ucelem-rozvoje-vyroby-tiskarny-liberecky-kraj.
Celkový počet ekonomických subjektů v Královehradeckém kraji se pohybuje okolo 130 000. Velkou část zastupují právě subjekty, které neuvádějí počet zaměstnanců nebo jsou bez zaměstnanců. Tato hodnota se pohybuje kolem 100 000. Stejně jako v Libereckém tak i v Královehradeckém kraji je nejvíce subjektů spadajících do kategorie mikropodnik.
V roce 2007 do kategorie subjektů s 1 – 9 zaměstnanci patřilo 11 181 subjektů. V následujícím období se počet subjektů neustále snižoval až na počet 9 939 mikropodniků. I přes to mikropodniky zůstaly nepočetnější kategorií v kraji a zastupují 79 % MSP v kraji. Podobně na tom byly malé podniky. Jejich počet se od roku 2007 až do roku 2014 snižoval a pohyboval se mezi 2 504 – 2 013. Počet středních podniků klesal až do roku 2013, poté se počet ustálil na 508. Počet velkých podniků poklesl za celé sledované období pouze o deset subjektů a v roce 2014 tedy bylo v Královehradeckém kraji 72 velkých podniků. Celkem v posledním sledovaném roce (2014) vykonávalo svou činnost 12 460 mikro, malých a středních podniků, což představuje 99 % ekonomických subjektů v Královehradeckém kraji.
Tabulka 10 nám zobrazuje vývoj počtu malých a středních podniků v okresech Královehradeckého kraje.
Tabulka 10: MSP se sídlem v okresech Královehradeckého kraje 2012
Okresy Mikropodniky Malé podniky Střední podniky
Hradec Králové 3649 700 168
Okresy Mikropodniky Malé podniky Střední podniky
Hradec Králové 3656 658 166
Okresy Mikropodniky Malé podniky Střední podniky
Hradec Králové 3623 679 168
Jičín 1353 265 82
Náchod 1803 388 114
Rychnov nad Kněžnou 1172 272 62
Trutnov 1988 409 82
Zdroj: Zdroj: Český statistický úřad, Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystup-objekt&katalog=31737&pvo=ORG06D, zpracování vlastní
Největší počet MSP se nachází v okresu Hradec králové. Naopak nejmenší počet MSP vykazuje okres Rychnov nad Kněžnou. Mezi lety 2012 a 2013 se počet mikropodniků v okresu Hradec Králové zvýšil o 7 na celkových 3 656 subjektů. U ostatních kategorií došlo k poklesu. V letech 2012 – 2013 došlo ke změnám k lepšímu pouze v okresech Náchod a Rychnov nad Kněžnou v kategorii střední podniky. Počet středních podniků se zvýšil pouze nepatrně. V okresu Náchod bylo 114 středních podniků a v okresu Rychnov nad Kněžnou 63. V roce 2014 došlo k největší změně v kategorii malé a střední podniky a to v okresech Hradec králové, Jičín a Náchod. V Hradci Králové vykonávalo ekonomickou činnost 679 malých podniků, což je o 21 subjektů více než v roce 2013.
V ostatních okresech byl nárůst pouze nepatrný.
Podle tabulky 11 můžeme posoudit, jaké právní formy převažují v jednotlivých okresech Královehradeckého kraje v roce 2014.
Tabulka 11:Ekonomické subjekty dle právních forem v okresech za rok 2014
Zdroj: Český statistický úřad, Dostupné z: https://vdb.czso.cz, zpracování vlastní
Za předpokladu, že počet zaměstnanců u fyzických osob nepřesahuje 249 pracovníků, možnosti podpory na rozvoj podnikatelského prostředí z operačního programu Podnikání a inovace. V Královehradeckém kraji byly do roku 2014 přiznány dotace pro celkem 608 projektů, a to ve výši 5,2 mld. Kč.
Konkrétní výši poskytnuté dotace za jednotlivé programy za rok 2013 a 2014 v Královehradeckém kraji zobrazuje tabulka 12.
Tabulka 12: Projekty MSP v Královéhradeckém kraji, dle dotačních programů OPPI
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupné z: http://www.mpo.cz/assets/cz/podpora-podnikani/msp/2015/11/Zpr_va_2014_5.11, zpracování vlastní
Nejvíce peněz v roce 2013 a 2014 bylo poskytnuto v rámci programů Eko – energie, ICT, Inovace a Nemovitosti. V roce 2013 bylo proplaceno celkem 169 projektů. V roce 2014 bylo proplaceno celkem 138 projektů v celkové výši dotace 669 mil. Kč. Realizované projekty představují významný přínos nejen pro jednotlivé podniky, ale také pro celý Královehradecký kraj. Díky těmto projektům dochází ke zlepšení životního prostředí, zlepšení pracovních podmínek a zvýšení zaměstnanosti.
Ukázka úspěšně realizovaného a podpořeného projektu v Královehradeckém kraji
Společnost TALPA, spol. s r.o. se nachází ve městě Pilníkov na Trutnovsku. Firma se zabývá výrobou palet a dřevěných obalů. Společnost zaměstnává 50 zaměstnanců a spadá tak do kategorie střední podnik. Předmětem projektu bylo pořízení nové energeticky úsporné linky na výrobu a opracování palet. Cílem projektu bylo zvětšení výrobní kapacity, rozšíření sortimentu, snížení spotřeby energie (cca o polovinu oproti původnímu stavu), snížení výrobních nákladů a zvýšení konkurenceschopnosti společnosti na trhu.
Celkové způsobilé výdaje na pořízení nové technologie byly vyčísleny na 7 497 000 Kč.
V rámci programu Rozvoj byla stanovená míra podpory ve výši 50 % pro střední podniky, což odpovídalo dotaci ve výši 3 748 500 Kč.
Realizací tohoto projektu došlo ke zlepšení životního prostředí a vzniklo 6 nových pracovních míst, což vedlo ke snížení nezaměstnanosti.44
Pardubický kraj
Vývoj počtu mikro, malých a středních podniků v Pardubickém kraji ilustruje obrázek 19.
44 Královehradecký kraj – operační program Podnikání a inovace [online]. Praha: Agentura pro podporu podnikání a investic. [cit. 2016-03-30]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/22-rv032379- porizeni-nove-progresivni-a-energeticky-usporne-vyrobni-linky-na-vyrobu-a-opracovani-palet-kralovehradecky-kraj.
12 318 12 197 11 981 11 767 11 620 11 381 11 102 11 110
2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014
MSP celkem 1–9 (mikropodniky) 10–49 (malé podniky) 50–249 (střední podniky) 250 a více (velké podniky)
Obrázek 19: Vývoj počtu MSP v Pardubickém kraji
Zdroj: Český statistický úřad, Dostupné z: nejvíce subjektů spadajících do kategorie mikropodnik. V Pardubickém kraji zastupují mikropodniky 77 % ekonomických subjektů, poté následují malé podniky, které se na ekonomické činnosti podílejí 17 % a střední podniky s 5 % účastí. Největší počet MSP byl zaznamenán v roce 2007 a to 12 318 ekonomických subjektů. Ve sledovaném období se počet MSP stále snižoval, až do roku 2013 kdy se počet mikro podniků dokonce zvýšil a střední podniky zůstaly ve stejném množství 523. U mikropodniků došlo v roce 2014 k nárůstu o 22 subjektů na 8 690. Počet velkých podniků poklesl za celé sledované období pouze nepatrně o tři podniky a v roce 2014 tedy bylo v Pardubickém kraji 93 velkých podniků. Celkem v posledním sledovaném roce (2014) vykonávalo svou činnost 11 110 mikro, malých a středních podniků, což představuje 99 % ekonomických subjektů v Pardubickém kraji.
Tabulka 13 nám zobrazuje vývoj počtu malých a středních podniků v okresech Pardubického kraje.
Tabulka 13: MSP se sídlem v okresech Pardubického kraje 2012
Okresy Mikropodniky Malé podniky Střední podniky
Chrudim 1785 403 100
Pardubice 3383 622 183
Svitavy 1572 390 104
Ústí nad Orlicí 2200 484 155
2013
Okresy Mikropodniky Malé podniky Střední podniky
Chrudim 1781 398 90
Pardubice 3250 632 181
Svitavy 1517 399 103
Ústí nad Orlicí 2120 482 149
2014
Okresy Mikropodniky Malé podniky Střední podniky
Chrudim 1812 396 90
Největší počet MSP se nachází v okresu Pardubice. Naopak nejmenší počet MSP vykazuje okres Svitavy. Mezi lety 2012 a 2013 došlo v okresu Pardubice nejvíce k poklesu počtu mikropodniků a to z 3 383 na 3 250. Počet malých podniků naopak vzrostl o 10 na úroveň 632. Nárůst byl zaznamenán také v okresu Svitavy o 9 subjektů a to na celkových 399 malých podniků. V roce 2014 došlo k největší změně v kategorii mikro podniky, kde se navýšil počet subjektů u všech okresů mimo okres Ústí nad Labem. Největší nárůst zaznamenal okres Chrudim o 31 subjektů, následován okresem Pardubice s nárustem o 18 subjektů a okresem Svitavy o 8. Celkový počet MSP v jednotlivých okresech v roce 2014 byl: Chrudim 2 298, Pardubice 4 076, Svitavy 2 020, Ústí nad Orlicí 2 716, kdy okres Chrudim dosáhl nejvyššího počtu za sledované období.
Podle tabulky 14 můžeme posoudit, jaké právní formy převažují v jednotlivých okresech Pardubického kraje v roce 2014.
Tabulka 14: Ekonomické subjekty dle právních forem v okresech za rok 2014
Zdroj: Český statistický úřad, Dostupné z: https://vdb.czso.cz, zpracování vlastní
Stejně tak jako v okresech Libereckého, Královehradeckého, tak i Pardubického kraje zastupují ekonomické subjekty z 80 % fyzické osoby. Obchodní společnosti, družstva a státní podniky představují zbývajících 20 % ekonomických subjektů. V porovnání jednotlivých okresů vykonává svou ekonomickou činnost nejvíce subjektů v Pardubicích, následuje Ústí nad Orlicí, Svitavy a jako poslední Chrudim.
V Pardubickém kraji v období 2007 – 2013 využily malé a střední podniky možnosti podpory na rozvoj podnikatelského prostředí z operačního programu Podnikání a inovace.
V kraji byly do roku 2014 přiznány dotace pro celkem 666 projektů, ve výši 4,5 mld. Kč.
Konkrétní výši poskytnuté dotace za jednotlivé programy za rok 2013 a 2014 v Pardubickém kraji zobrazuje tabulka 15.
Tabulka 15: Projekty MSP v Pardubickém kraji, dle dotačních programů OPPI
Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dostupné z: http://www.mpo.cz/assets/cz/podpora-podnikani/msp/2015/11/Zpr_va_2014_5.11, zpracování vlastní
Nejvíce peněz v roce 2013 a 2014 bylo poskytnuto v rámci programů Inovace, Nemovitosti a Potenciál. V roce 2013 bylo proplaceno celkem 137 projektů. V roce 2014 bylo proplaceno celkem 169 projektů v celkové výši dotace 831 mil. Kč. Realizované projekty představují významný přínos nejen pro jednotlivé podniky, ale také pro celý Pardubický kraj. Díky těmto projektům dochází ke zlepšení životního prostředí, zlepšení pracovních podmínek a zvýšení zaměstnanosti v regionu.
Ukázka úspěšně realizovaného a podpořeného projektu v Pardubickém kraji
Společnost Tritón Pardubice s.r.o. sídlí v lokalitě Pardubice – Starý Mateřov. Firma se zabývá výrobou komponentů pro výstavbu počítačových sítí. Společnost klade důraz při výrobním procesu na ekologii, užíváním bezodpadových technologií a energeticky
kategorie střední podnik. Záměrem projektu bylo vytvoření samostatného technologického centra. Cílem vývojového centra bylo urychlení přechodu od výroby prototypů k sériové výrobě. Celkové způsobilé výdaje na pořízení nové technologie byly vyčísleny na 74 264 783 Kč. V rámci programu Potenciál byla stanovená míra podpory ve výši 50 % pro střední podniky, což odpovídalo dotaci ve výši 37 132 391 Kč.
Realizací tohoto projektu vzniklo 10 nových pracovních míst pro kvalifikované vývojové pracovníky (projektant, technolog, konstruktér), což vedlo ke snížení nezaměstnanosti.45
V roce 2006 představoval podíl malých a středních podniků na zaměstnanosti v České republice 66 %. V Libereckém kraji dosahoval podíl 65 %, v Královehradeckém kraji také 65 % a v Pardubickém kraji dosahoval podíl MSP na zaměstnanosti 64 %. Lze předpokládat, že v dalších letech podíl MSP na zaměstnanosti klesal, jelikož klesal i počet MSP. Aktuální údaje vztahující se k jednotlivým krajům nejsou bohužel k dispozici. Ale je možné zmínit podíl MSP na zaměstnanosti v ČR, který dosahoval 61 %.46
45Pardubický kraj – operační programPodnikání a inovace [online]. Praha: Agentura pro podporu podnikání a investic. [cit. 2016-03-30]. Dostupné z: http://www.czechinvest.org/42-pt03569-vznik-vyvojoveho-technologickeho-centra-pardubicky-kraj.
46Podíl MSP na zaměstnanosti v roce 2006 (v %) [online]. Praha: Český statistický úřad. 2006 [cit. 2016-04-29]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/20536452/13-620907g12.jpg/51195182-db99-43e8-b4bf-403b5802a841?version=1.1&t=1428995925694.
6 Komparace krajů z hlediska významu MSP
Na základě analýzy vývoje počtu mikro, malých a středních podniků z předchozí kapitoly může být zhodnocena situace v jednotlivých krajích. Porovnávány byly subjekty se zjištěným počtem zaměstnanců. MSP zastupovaly 99 % ekonomických subjektů ve všech krajích regionu NUTS II Severovýchod. Z toho vyplývá, že pouze 1 % připadalo na velké podniky. Nejvíce podnikatelů spadalo do kategorie mikropodniky, které zaměstnávají 1 – 9 pracovníků.
Velký význam pro rozvoj krajů regionu soudržnosti Severovýchod má podpora plynoucí z operačního programu Podnikání a inovace. Díky tomuto programu mohli podnikatelé žádat o podporu na rozvoj podnikatelského prostředí. Realizované projekty představovaly významný přínos nejen pro jednotlivé podniky, ale také pro jednotlivé kraje regionu soudržnosti Severovýchod. Realizace projektů vedla ke zlepšení pozice podniků na trhu a v souvislosti s tím i k udržení, případně růstu počtu pracovních míst, tím pádem i ke snížení nezaměstnanosti.
Ve všech krajích se nachází velké množství nevyužívaných prosto pro podnikání tzv.
brownfields. Podnikatelé právě na tyto prostory mohly žádat o podporu v rámci operačního programu Podnikání a inovace z progamu Nemovitosti. Tento program patřil k nejvíce využívaným ve všech krajích regionu soudržnosti Severovýchod a dohromady za rok 2014 byla výše podpory přes 460 mil. Kč.
I když ve sledovaném období došlo ve všech krajích k poklesu počtu malých a středních podniků nehrálo to žádnou významnou roli v porovnání s makroekonomickými ukazateli.
Míra nezaměstnanosti klesala, čistý disponibilní důchod se zvyšoval a hrubý domácí produkt na 1 obyvatel byl také navýšen.
Obrázek 20 ilustruje počet MSP na 1 000 obyvatel za rok 2014 v krajích regionu soudržnosti Severovýchod.
20,50 21,00 21,50 22,00 22,50 23,00 Liberecký kraj
Královehradecký kraj Pardubický kraj Region soudržnosti Severovýchod
Obrázek 20: Počet MSP na 1 000 obyvatel v regionu soudržnosti Severovýchod Zdroj: Český statistický úřad, Dostupné z: https://vdb.czso.cz, zpracování vlastní
Porovnáním dle počtu MSP na 1 000 obyvatel v roce 2014 můžeme říci, že největší počet připadá na Královehradecký kraj. Který převyšuje v počtu MSP na 1 000 obyvatel i region soudržnosti Severovýchod. Počet MSP na 1 000 obyvatel se pohyboval okolo 22,59.
Naopak Libereckému kraji připadá nejnižší počet 21,27 MSP na 1 000 obyvatel.
Tabulka 16 zobrazuje počet ekonomických subjektů dle právních forem v jednotlivých krajích regionu soudržnosti NUTS II Severovýchod.
Tabulka 16: Ekonomické subjekty dle právních forem v krajích za rok 2014
Kraj Celkem Obchodní
Zdroj: Český statistický úřad, Dostupné z: https://vdb.czso.cz, zpracování vlastní
Ve všech analyzovaných krajích zastupovaly v roce 2014 ekonomické subjekty z 80 % fyzické osoby. Za předpokladu, že počet zaměstnanců u fyzických osob nepřesahuje 249 pracovníků, můžeme zařadit fyzické osoby do kategorie malé a střední podniky.
Největším krajem co se týče rozlohy a počtu obyvatel je Královehradecký kraj, který se nejvíce podílel na všech makroekonomických ukazatelích, které byly porovnávány. Ve většině případů převyšoval i samotný region soudržnosti Severovýchod.
Silnou stránkou regionu NUTS II Severovýchod je silná průmyslová tradice a stabilizovaná zemědělská výroba, atraktivní území v oblasti cestovního ruchu, konání významným sportovních a kulturních akcí, vysoký podíl malých a středních podniků a osob samostatně výdělečně činných.
Mezi slabé stránky patří vysoký počet starých nevyužitých průmyslových objektů (brownfields), nedostatečná provázanost vysokých škol s trhem práce, nedostatečné šíření a využívání inovací, málo rozvinutá přeshraniční spolupráce se sousedními regiony a průměrná měsíční mzda pod celostátním průměrem.
Za příležitosti pro malé a střední podniky lze považovat zájem polských a německých partnerů o spolupráci na přeshraničních projektech, rozšíření spolupráce podnikatelů napříč odvětvím, široká nabídka dotačních programů na podporu MSP, spolupráce MSP s výzkumnými institucemi a expanze MSP na zahraniční trhy.
Hrozbou pro malé a střední podniky jsou bariéry v podnikání způsobené komplikovanou legislativou, růst nezaměstnanosti způsobený vnějšími faktory (příliv levné pracovní síly ze zahraničí), přesun zahraničních investic do jiných zemí, rostoucí jednostranné zaměření regionu na automobilový průmysl a nedostatečný růst produktivity práce a mezd v regionu.
47
47Regionální operační program NUTS II Severovýchod pro období 2007 – 2013 [online]. Praha: Regionální
47Regionální operační program NUTS II Severovýchod pro období 2007 – 2013 [online]. Praha: Regionální