Chyba Četnost
výskytu Poměrové zastoupení Neurčité a/nebo nejednoznačné vymezení zadávacích podmínek, případně
nepřiměřenost zadávacích podmínek vymezených zadavatelem 5× 17,9 %
Vyžadování nepřiměřené kvalifikace ve vztahu ke složitosti, druhu a rozsahu
předmětu VZ 5× 17,9 %
Nesprávné posouzení a hodnocení nabídek 4× 14,3 %
Soutěž mezi uchazeči o zakázku představuje nejefektivnější nástroj pro získání optimálního plnění za výhodnou cenu. Předpokladem pro dosažení nejvyšší kvality požadovaného plnění za co nejnižší cenu je však skutečnost, že spolu uchazeči opravdu soutěží. Obvyklým výsledkem uzavřených dohod mezi uchazeči o VZ je neúměrné navyšování ceny a zhoršení kvality zboží nebo služeb. Přímým negativním dopadům je tak vystavena celá společnost. Tajné zakázané dohody typu bid rigging jsou ve vyspělých zemích postihovány podle práva na ochranu hospodářské soutěže, trestními a jinými předpisy. Podstata bid riggingu spočívá v tajné domluvě podniků (soutěžitelů), účastnících se zadávacího řízení, ohledně zvýšení ceny či snížení kvality produktu pro kupujícího. Dobře a dlouhodobě zorganizovaný bid rigging se může navenek jevit jako férový konkurenční boj. V mnoha případech je doprovázen korupčními aktivitami.
Odhalování a prevence bid riggingu by měly být v popředí zájmů každého veřejného zadavatele, který sleduje úsporu veřejných prostředků. Podle odhadů kartelová dohoda zvýší cenu požadovaného plnění o 10 až 50 %. (ÚOHS, 2016c)
Box 2: Problematika bid riggingu
Vyžadování dokladů nesouvisejících s předmětem VZ 3× 10,7 %
Neoprávněné zrušení zadávacího řízení zadavatelem 3× 10,7 %
Nesprávný postup zadavatele, kdy tento nevyloučí z účasti v zadávacím řízení dodavatele, jehož nabídka nebyla v souladu se zákonem nebo s požadavky zadavatele
2× 7,1 %
Porušení uveřejňovacích povinností 2× 7,1 %
Zadání VZ zcela mimo režim ZVZ (ač byl zadavatel podle zákona povinen
postupovat) 2× 7,1 %
Nesprávné stanovení předpokládané hodnoty VZ a s tím spojený nesprávný
výběr druhu zadávacího řízení 1× 3,6 %
Použití JŘBU, aniž by byly splněny podmínky pro jeho použití 1× 3,6 % Zdroj: Výroční zprávy ÚOHS, vlastní zpracování
Pro lepší přehlednost je k tabulce doplněn níže uvedený graf, kde je znázorněno procentuální zastoupení jednotlivých pochybení (viz obrázek 1).
Obrázek 1: Nejčastější chyby při zadávání VZ identifikované ÚOHS Zdroj: Výroční zprávy ÚOHS, vlastní zpracování
Nejčastější chyby při zadávání VZ identifikované ÚOHS za období 2011-2015
ÚOHS konkrétně nevymezuje chybu při zadávání VZ ve formě porušení základních zásad postupu zadavatele. V jednotlivých pochybeních lze však nedodržení principů transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace identifikovat.
Z přehledu vyplývá, že mezi dvě nejčastější chyby při zadávání VZ patří neurčité či nejednoznačné vymezení zadávacích podmínek a vyžadování nepřiměřené kvalifikace ve vztahu ke složitosti, druhu a rozsahu předmětu VZ. Za další problémové oblasti ÚOHS shledává nesprávné posouzení a hodnocení nabídek, vyžadování dokladů nesouvisejících z předmětem VZ a neoprávněné zrušení zadávacího řízení zadavatelem. Za pochybení při posouzení a hodnocení nabídek Úřad považuje zejména nedostatečný popis způsobu a provedení hodnocení, nesprávný postup při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny či stanovení subjektivních hodnotících kritérií zadavatelem.
Jako pochybení, která se vyskytují v menším měřítku, lze uvést nevyloučení nevhodného uchazeče, porušení uveřejňovacích povinností či neoprávněné zadání VZ zcela mimo režim zákona. Chyby vztahující se na nesprávné stanovení předpokládané hodnoty VZ a neoprávněné použití JŘBU Úřad uvedl pouze jednou. V porovnání s problémy specifikovanými v teoretické části lze konstatovat, že na většině se autoři s ÚOHS shodují.
Oblasti, které nebyly v teorii uvedeny, jsou následující: neoprávněné zrušení zadávacího řízení zadavatelem, nesprávné stanovení předpokládané hodnoty VZ a neopodstatněné použití JŘBU.
MMR (2013) chápe vysoké zastoupení JŘBU jako přetrvávající „neduh“ českého veřejného zadávání. Podle MMR (2016a) se jedná o dlouhodobý problém českého trhu VZ, neboť JŘBU je nesoutěžní metodou s nízkou mírou transparentnosti. Příčiny častého použití daného řízení vidí MMR (2013) ve snaze některých zadavatelů vyhnout se regulérnímu tendru a v nedostatečné projektové přípravě staveb, která si následně vyžádá dodatečné práce. Pochybení typu zadání VZ zcela mimo režim zákona, ač byl zadavatel povinen podle zákona postupovat, souvisí s problematikou umělého či účelového dělení zakázek.
4.2 Chyby identifikované Nejvyšším kontrolním úřadem
Externí audit v ČR, jak informují Nemec, Ochrana, Pavel a Šagát (2010), vykonává NKÚ.
Působnosti, postavení, organizační struktura a činnosti Úřadu jsou stanoveny zákonem č. 166/1993 Sb., o NKÚ. Mezi subjekty kontrolované NKÚ patří ministerstva, jiné správní úřady a státní orgány, fyzické a právnické osoby. Kolektiv autorů stejně jako Pavel (2009) podotýká, že kontrole NKÚ podléhají pouze veřejné prostředky spojené se subjekty ústřední správy. Kontrolovány tak nejsou aktivity realizované samosprávou. Jako výjimku lze uvést situaci, kdy jsou prostředky poskytovány ze státního rozpočtu (např. formou dotace). Novela Ústavy a zákona o NKÚ týkající se rozšíření kontrolní pravomoci NKÚ, jak oznamuje projekt Rekonstrukce státu (2016), byla v květnu 2016 Senátem zamítnuta.
Portál informuje o tom, že přijetí daných novel by zajistilo kontrolu nad třetinou rozpočtu.
NKÚ by tak získal kompetenci ke kontrole stamiliard státních peněz v obcích a státních společnostech. Na portálu je uveřejněn následující komentář: „Několikaleté úsilí se tak vrací opět na začátek - zpět do rukou vlády.“ V boxu 3 jsou shrnuty základní údaje o činnosti NKÚ.
Výsledky analýzy za NKÚ
NKÚ (cit. podle MMR 2016a) řadí kontrolu zadávání VZ mezi svou prioritní činnost.
V rámci kontroly je zkoumáno nejen samotné dodržení zákonného procesního postupu, ale NKÚ plní funkci nezávislého kontrolního orgánu na území ČR. Jeho existence je dána přímo Ústavou, která mu zaručuje nezávislost na moci zákonodárné, výkonné i soudní.
Stává se tak nezastupitelným prvkem parlamentní demokracie. „NKÚ kontroluje zejména hospodaření se státním majetkem a s finančními prostředky vybíranými na základě zákona ve prospěch právnických osob, plnění příjmových a výdajových položek státního rozpočtu a také hospodaření s prostředky poskytnutými České republice ze zahraničí.“ Organizační strukturu Úřadu tvoří prezident a viceprezident, Kolegium, senáty a Kárná komora. Rozhodující postavení v rámci zajištění objektivity při posuzování kontrolovaných skutečností a v zásadních otázkách týkajících se kontrolní působnosti NKÚ mají kolektivní orgány, tj. Kolegium a senáty. (NKÚ, 2016, s. 10) Box 3: Charakteristika NKÚ
rovněž se hodnotí, zda byla cena za poskytnuté plnění v souladu s principy 3E.
Problémové a rizikové typy VZ vyhodnocené NKÚ z dlouhodobého hlediska jsou stavební zakázky včetně rekonstrukcí historických objektů, zakázky na ICT, dopravní infrastrukturu a na pořizování zdravotnické či vojenské techniky. Úřad považuje za dlouhodobé a přetrvávající nedostatky veřejného zadávání nedostatečnou přípravu VZ v oblasti investic a nejednoznačné vymezení předmětu a předpokládané hodnoty VZ spojené s následným neoprávněným zadáváním víceprací v JŘBU.
Z níže uvedené tabulce 8 je zobrazen souhrn patnácti nejčastějších chyb zadavatelů při zadávání VZ identifikovaných NKÚ za období 2011-2015.