• No results found

4. Nejčastější chyby při zadávání veřejných zakázek

4.3 Chyby identifikované Ministerstvem financí ČR

MF (2016) je ústředním orgánem státní správy. Jeho činnost je upravena zákonem České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných státních orgánů v ČR. Účast ČR v mezinárodních finančních institucích a orgánech, případně jiných mezinárodních hospodářských seskupeních, je zabezpečena právě MF. Výjimku tvoří členství, kde je stanoveno výlučné právo pro Českou národní banku. MF (2016) zajišťuje koordinaci příjmu zahraniční pomoci. V systému finanční kontroly, jak poznamenávají Nemec, Ochrana, Pavel a Šagát (2010), zastává specifickou funkci. Je pověřeno výkonem veřejnosprávní kontroly u organizačních složek státu (včetně jim podřízených organizací) a poskytovatelů finančních podpor (mimo místních samospráv). Dále je zřizovatelem tzv. centrální harmonizační jednotky, tedy útvaru podřízeného přímo ministrovi. Náplň práce tohoto útvaru lze charakterizovat vytvářením metodik a jiných dokumentů, které pomáhají v praxi realizovat činnosti stanovené zákonem. Veřejnosprávní kontrola byla provedena také v průběhu realizace zkoumané VZ. Předmětem kontroly bylo hospodaření s veřejnými prostředky ve smyslu zákona o finanční kontrole v souvislosti s plněním podmínek vyplývajících ze smlouvy o poskytnutí dotace. Bližší informace k veřejnosprávní kontrole jsou uvedeny v boxu 4.

Výsledky analýzy za MF

MF (cit. podle MMR 2016a) se v rámci provádění veřejnosprávních kontrol zaměřuje mimo jiné na kontrolu dodržování ZZVZ v orgánech veřejné správy. Ministerstvo vymezuje následující problémové skupiny zadavatelů VZ:

Veřejnosprávní kontrola je jednou ze složek systému finanční kontroly. Lze ji rozdělit na předběžnou, průběžnou a následnou. V rámci veřejnosprávní kontroly je hodnocena správnost vynaložených veřejných zdrojů v organizacích veřejné správy a u příjemců finančních podpor. Ověřuje se, zda byly veřejné prostředky vynaloženy v souladu se stanoveným účelem a podmínkami. Kromě MF provádí veřejnou kontrolu např.

finanční úřady, správci kapitol státního rozpočtu, obecní a krajské úřady.

(Nemec, Ochrana, Pavel a Šagát, 2010) Box 4: Charakteristika veřejnosprávní kontroly

 ústřední orgány státní správy (ministerstva a jiné orgány),

 státní příspěvkové organizace a organizační složky státu,

 obce, kraje a jejich příspěvkové organizace,

 podnikatelské subjekty jako dotovaní příjemci veřejných podpor,

 zájmová sdružení,

 veřejné vysoké školy.

MF (cit. podle MMR 2016a) řadí mezi problémové typy VZ zakázky na stavební práce a dodávky. U stavebních prací často dochází k navyšování ceny původní VZ formou víceprací. Opakovaná pochybení jsou zjišťována u dodávek na ICT a dopravní prostředky.

Ministerstvo informuje, že zadavatelé chybně definují předmět plnění konkrétní značkou nebo technickými parametry konkrétního výrobku. Další kategorie problémových VZ tvoří zakázky na liniové stavby, propagační a podobné služby v rámci tzv. měkkých projektů, a zakázky na pořízení vysoce specializovaných dodávek a služeb ve zdravotnictví.

MF (cit. podle MMR 2015a) vysvětluje pochybení obcí jako výsledek náročné administrace VZ, nedostatečných informací a malého právního povědomí. Z důvodu vysoké odborné a administrativní náročnosti zadávacího řízení, obce v mnoha případech využívají služeb externích poradenských firem. Administrátor poté zastupuje zadavatele při výkonu práv a povinností podle pravidel veřejného zadávání. Ani tento postup však není zárukou bezchybně provedeného zadávacího řízení, jak podotýká MF. Na tutéž problematiku upozorňuje ve své studii TI. Společnost, která byla pověřena administrací VZ zkoumané v případové studii, byla v minulosti několikrát za svou činnost pokutována.

Přesto, že zadavatel deleguje organizaci zadávacího řízení na jinou osobu, jak dodává MF (cit. podle MMR 2015a), není zbaven odpovědnosti za dodržování zákona.

Obecným trendem, který ovlivňuje správnost procesu zadávání VZ, jak pokračuje MF (cit. podle MMR 2015a), je nejednoznačné odůvodnění potřeby a požadovaného řešení.

Jedná se v podstatě o chybu, kterou NKÚ definuje jako nedostatečné zdůvodnění potřebnosti a efektivnosti zakázky. Dalším problémovým faktorem je podle ministerstva nastavení diskriminačních kvalifikačních předpokladů, jimiž zadavatel sleduje získání dostatečně silného dodavatele, který zajistí klidný průběh realizace VZ. Doba zadávacích

řízení a realizace samotných akcí se dle informací MF (cit. podle MMR 2014) prodlužuje z důvodu častějšího využití opravných prostředků dodavateli.

V níže uvedené tabulce 9 je znázorněn souhrn osmnácti nejčastějších chyb zadavatelů při zadávání VZ identifikovaných MF za období 2011-2015.

Tabulka 9: Nejčastější chyby při zadávání VZ identifikované MF

Chyba Četnost

výskytu Poměrové zastoupení Neúplnost a formální nedostatky dokumentace spisové složky VZ 10,2 % Absence, případně porušování interních směrnic pro zadávání VZ

u kontrolovaných subjektů 8,2 %

Uzavírání smluv v rozporu s návrhem smlouvy obsaženým v původních

zadávacích podmínkách, časté podstatné změny po uzavření smlouvy 8,2 % U zakázek na dodávky je požadována konkrétní společnost, specifické označení

zboží a služeb 8,2 %

Nedodržování zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace 6,1 % Dělení předmětu VZ, čímž dochází ke snížení předpokládané hodnoty pod

finanční limity stanovené zákonem, použití jednodušších forem zadávání 6,1 %

Netransparentně stanovený předmět plnění VZ 6,1 %

Nedostatky posouzení a hodnocení nabídek 6,1 %

Nevyřazení uchazečů, kteří nesplnili kvalifikaci v požadovaném rozsahu 6,1 %

Porušení uveřejňovacích povinností 6,1 %

Nedodržení zákonem stanovených lhůt 6,1 %

Nedoložení způsobu stanovení předpokládané hodnoty, případně nestanovení

předpokládané hodnoty vůbec, dále uvádění předpokládané hodnoty s DPH 6,1 % Stanovení nepřiměřených a diskriminačních kvalifikačních předpokladů 4,2 % Chybný postup při zadávání dodatečných stavebních prací, nových stavebních

prací a změn předmětu díla 4,2 %

V organizačních řádech kontrolovaných organizací není vždy určen útvar, který

je odpovědný za oblast VZ 2 %

Nedostatky související s dodavateli zaměstnávajícími osoby se zdravotním

postižením 2 %

Problematická ochrana údajů dle zvláštního právního předpisu a problematika

tzv. začerňování podpisů 2 %

Manipulace ve prospěch případného budoucího vítěze VZ 2 %

Zdroj: Výroční zprávy MMR, vlastní zpracování

V následujícím grafu jsou pro lepší přehlednost problémové oblasti veřejného zadávání zjištěné MF vymezeny stručněji (viz obrázek 3).

Obrázek 3: Nejčastější chyby při zadávání VZ identifikované MF

Neúplnost a formální nedostatky dokumentace spisové složky VZ

Absence, případně porušování interních směrnic pro zadávání VZ u kontrolovaných subjektů Uzavírání smluv v rozporu s návrhem smlouvy, časté podstatné změny po uzavření smlouvy U zakázek na dodávky je požadována konkrétní společnost, specifické označení zboží a služeb Nedodržování zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace

Dělení předmětu VZ

Netransparentně stanovený předmět plnění VZ Nedostatky posouzení a hodnocení nabídek

Nevyřazení uchazečů, kteří nesplnili kvalifikaci v požadovaném rozsahu Porušení uveřejňovacích povinností

Nedostatky související s dodavateli zaměstnávajícími osoby se zdravotním postižením Problematika ochrany údajů a tzv. začerňování podpisů

Manipulace ve prospěch případného budoucího vítěze VZ

Nejčastější chyby při zadávání VZ identifikované MF za období 2011-2015

Zjištěná nejčastěji se opakující pochybení porušení ZVZ jsou vymezena MF celkem podrobně. Podle MF zadavatelé při zadávání VZ nejčastěji chybují v oblasti dokumentace spisové složky VZ. Jedná se o nedostatky v podobě nejednotných identifikačních údajů, nesprávných informací, různého způsobu dokumentace v jednotlivých kalendářních letech či neprůkazného výběru oslovených firem v souvislosti se zadáváním VZMR. Pravidelně se objevují pochybení v oblasti neexistence či porušení interních směrnic pro zadávání VZ u kontrolovaných subjektů, uzavírání smluv v rozporu s návrhem smlouvy obsaženým v původních podmínkách a jejich časté změny bez objektivních příčin. Uvedení konkrétních společností či produktů v zadávací dokumentaci MF uvádí jako dílčí chybu.

NKÚ tento problém chápe jako nedostatek zadávací dokumentace. Jedná se o porušení zásady nediskriminace.

Celkem osm typů pochybení se objevilo v podkladech MF za vymezené období třikrát.

Všechny identifikované problémové oblasti jsou považovány jako rizikové i v teoretické části, případně jsou popsány ÚOHS či NKÚ. Ministerstvo blíže charakterizuje pochybení týkající se posouzení a hodnocení nabídek. Zabývá se nastavením nevhodných hodnotících kritérií a netransparentním procesem hodnocení. Hodnotící kritéria jsou často nedostatečně specifikována nebo použita subjektivně. Posuzování nabídek je doprovázeno nedostatky ve způsobu hodnocení, který neodpovídá původně stanovenému postupu či je dodatečně upraven. Tento problém se dle ministerstva vztahuje hlavně na VZMR. Zadavatelé rovněž neplní uveřejňovací povinnosti ve Věstníku VZ a na profilu zadavatele.

Teoretická část neinformuje o problematice dodržování interních směrnic zadávání VZ a neřeší následující tři pochybení s nejnižší četností: neurčení odpovědného orgánu za oblast VZ, nedostatky související s dodavateli zaměstnávajícími osoby se zdravotním postižením a otázku ochrany údajů dle zvláštního právního předpisu (zákon o ochraně osobních údajů) a tzv. začerňování podpisů. MF (cit. podle MMR 2016a) informuje, že zvýhodnění dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením se váže na určité druhy zadávacích řízení a vykazuje chyby v oblasti požadovaných dokladů, které nejsou dostatečně zadavateli ověřovány. Manipulace ve prospěch případného budoucího vítěze VZ je spojena s porušením zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace. Jedná se o nečestné chování, které negativně působí na průběh soutěže.