Toto opatření je cílené na rodinu. Každé dítě má nárok na klidné dětství, na individuální vývoj, na podporu a důvěru rodičů. Pokud v rodinách chybí komunikace o problémech dětí, dítě se v některých situacích špatně orientuje. Chybí mu vzor kladného chování, a negativní zkušenosti z rodiny přenáší i do školního kolektivu.
Hned při prvních náznacích problematického chování svých dětí by rodiče neměli váhat a požádat o radu odborníky.
2. Besedy výchovných poradců a školních psychologů s dětmi
Z výzkumu vyplývá, že k těmto odborníkům nemají děti žádnou důvěru. Prospěšný by byl jejich pravidelný přímý kontakt s žáky především na druhém stupni škol. Mohl by probíhat formou besed během jednotlivých hodin, např. zařazením do předmětu Výcho-va k občanství nebo Rodinná výchoVýcho-va. Pokud tito odborníci budou i nadále ve styku s dětmi pouze při řešení krizových situací, žáci škol si k nim cestu nenajdou.
3. Systematičtější práce třídních učitelů s kolektivem žáků.
Třídní učitel by měl své děti dobře znát, vědět z jakých vycházejí poměrů a poznat je-jich chování i mimo školu. Pak získá lepší přehled o vzájemných vztazích mezi nimi a bude lépe schopen odhalit případnou šikanu.
60
Jeho úkolem by také – mimo jiné – mělo být posilování sebejistoty a postavení ve třídě slabších žáků a cílené usměrňování chování dětí průbojných a arogantních.
4. Kvalitní prezentace preventivních programů
Vzhledem k pokročilým znalostem ve využívání informačních technologií především u dětí na druhém stupni základních škol je nutné, aby preventivní programy prezentovali lidé z praxe. Lidé, kteří se přímo s kyberšikanou a šikanou setkali a mohou uvést kon-krétní příklady negativního chování a agrese – policisté, psychologové, pracovníci dět-ských krizových center. Často teprve po uvedení skutečného příběhu si děti závažnost těchto jevů dokážou uvědomit.
61
6 ZÁVĚR
Bakalářská práce se zabývala problematikou kyberšikany u dětí základních škol. Jejím cílem bylo odhalit, zda šikanované děti bývají i obětí kyberšikany, jaká je informova-nost žáků 7. a 8. tříd o kyberšikaně a zda mají s tímto druhem šikany nějakou zkušeinformova-nost.
V teoretické části byl objasněn výraz šikana, popsány její základní znaky, příčiny a druhy a všichni její aktéři. Dále zde byl vysvětlen termín kyberšikana a jeho vztah k šikaně, popsána její specifikace, vztah k zákonům a uvedená k ní vztahující se odbor-ná terminologie. Na závěr teoretické práce jsou vypsána pravidla bezpečného chování, týkající se dětí a jejich kontaktu s virtuálním světem.
Přínosem teoretické části je souhrnný pohled na výchozí znalosti o šikaně a kyberšikaně.
V praktické části bakalářské práce byl navržen on-line dotazník zaměřený na zjišťování informací o šikaně a kyberšikaně ve věkové skupině odpovídající 7. a 8. třídě základní školy, byl proveden on-line sběr dat na vzorku 100 respondentů dvou základních škol, zjištěná data byla seskupena do tabulek a grafů a analyzována standartními metodami popisné statistiky. Byly formulovány předpoklady o vztahu šikany a kyberšikany, o znalostech žáků cílové skupiny o této problematice a o využívání ICT těmito žáky. Do-tazníkovým šetřením byly potvrzeny všechny předpoklady.
Pro praxi jsou přínosem zjištěná data dokumentující vzájemné vazby šikany a kyberšikany, přístup dětí k těmto jevům a jejich možnosti kontaktu s prostředky IT.
Průzkumem bylo mimo jiné zjištěno, že procento dětí podléhajících šikaně je shodné s procentem dětí (6 %), které se ve škole cítí osamělé. Přitom agresoři byli v 21 % spo-lužáci oběti a třídnímu učiteli se s problémy svěřilo 8 % dětí. Žádné z dětí se nesvěřilo výchovnému poradci ani jinému odborníkovi.
U kyberšikany je situace obdobná. V 19 % na respondenty útočil spolužák, ale třídnímu učiteli ani nikomu jinému ze školy se nesvěřil nikdo. 13 % dětí se nesvěřilo vůbec ni-komu.
Nabízí se zde otázka, nakolik jsou kvalitní prezentace preventivních programů, týkající se kyberšikany. Zda by při nich neměli asistovat výchovní poradci škol nebo
psycholo-62
gové. Pak by k nim děti třeba získaly větší důvěru a v případě problémů by se jim svěři-ly.
Kyberšikana je virtuální útok na osobu dítěte, ale tomu musí být naprosto jasné, co si k němu kdo může dovolit. Na základě faktu, že celých 13 % dětí se nesvěřilo nikomu se lze domnívat, že ne všechny si jsou úplně jisté tím, co všechno kyberšikana může být.
Spíše tuší, že se jim děje cosi nepříjemného, ale raději o tom mlčí. Nejsou mentálně pevné „sami v sobě“, svými pocity a nechtějí si ve třídě dělat zbytečné nepřátele. Bez psychické odolnosti a podpory výchovného pracovníka se žádné dítě se šikanou ani ky-beršikanou nedokáže samo vyrovnat. Tato skutečnost by měla být zohledněna i při rea-lizaci preventivních programů, při kterých by mohli asistovat výchovní poradci škol nebo psychologové. Pak by k nim děti třeba získaly větší důvěru a v případě problémů by se jim svěřily.
63
PŘEHLED POUŽITÝCH ZDROJŮ
1. ADAMÍK ŠIMEGOVÁ, Miroslava, KOVÁČOVÁ, Barbora, 2011. Šikanovanie v prostredí školy. 1. vyd. Trnava : Trnavská univerzita. ISBN 978-80-8082-484-6.
2. CHANNELWORLD. ČSÚ: Počítač i internet má více než 6 z 10 českých domácností [online]. 2011. [cit. 2011-11-25]. Dostupné z: http://channelworld.cz/clanky/csu-pocitac-i-internet-ma-vice-nez-6-z-10-ceskych-domacnosti-5329.
3. KOLÁŘ, Michal, 2001. Bolest šikanování. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 80-7178-513-X.
4. KOLÁŘ, Michal, 2011. Nová cesta k léčbě šikany. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-871-5.
5. MINIMALIZACE ŠIKANY. Tisková konference Kyberšikana dětí [online]. 2010.
[cit. 2011-10-17]. Dostupné z : http://www.minimalizacesikany.cz/aktivity-projektu.
6. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Metodický pokyn k prevenci a řešení šikanování mezi žáky [online]. 2006. [cit. 2011-09-17]. Dostupné z:
http://www.msmt.cz/pro-novinare/metodicky-pokyn-k-prevenci-a-reseni-sikanovani-mezi-zaky.
7. NADACE NAŠE DÍTĚ. Bezpečný internet [online]. [cit. 2011-10-10]. Dostupné z:
http://www.nasedite.cz/webmagazine/kategorie.asp?idk=187.
8. POLICIE. Šikana [online]. 2010. [cit. 2011-09-14]. Dostupné z:
http://www.policie.cz/clanek/preventivni-informace-sikana.aspx.
9. POMOCON-LINE.CZ. Listina dětských práv [online]. 2010. [cit. 2011-10-17].
Dostupné z: http://pomoc-online.saferinternet.cz/teprve-se-rozhlizim/listina-detskych-prav.
10. PEŠAT, Pavel, 2011. Rizikové jevy související s využíváním informačních a komunikačních technologií – kyberšikana. Speciální pedagogika, roč. 21, č. 1, s. 33–
46. ISSN 1211-2720.
64
11. ŘÍČAN, Pavel, JANOŠOVÁ, Pavlína, 2010. Jak na šikanu. 1. vyd. Praha: Grada.
ISBN 978-80-247-2991-6.
12. VÁGNEROVÁ, Kateřina, et al., 2009. Minimalizace šikany. 1. vyd. Praha: Portál.
ISBN 978-80-7367-611-7.
65
Seznam příloh
Příloha č. 1:
Ukázka plakátů zaměřených proti kyberšikaně – tvorba žáků základních škol.