• No results found

Graf 22 nám ukazuje, že většina dotazovaných žáků doma pomáhá alespoň občas. Většina chlapců z celkového souboru odpověděla občas nebo spíše ne. U ZŠ Kaplického se objevuje nejčastěji odpověď ne, jelikož je ve třídě převaha chlapců. Činnosti, jako jsou domácí práce typu úklid pokoje, příprava pokrmů, umývání nádobí, případně práce na zahradě atd. bychom měli zařazovat do denního programu dětí. Děti se tak naučí zvyku na povinnosti ve svém životě a také tím zvýšíme jejich pohybovou aktivitu.

3

ZŠ Kaplického ZŠ Vratislavice ZŠ Dobiášova ZŠ Liberecká

Počet respondentů

spíše ano občas spíše ne

70

4.3 Celkový přehled organizované a neorganizované pohybové aktivity našeho souboru

Z našeho dotazovaného souboru 9 dětí vůbec nesportuje, 21 dětí se věnuje neorganizované pohybové aktivitě (viz tabulka 3) a 63 dětí se účastní organizované pohybové aktivity (viz tabulka 4). Děti, které se věnují nějaké pohybové aktivitě jsme jednotlivě rozepsali do tabulek podle hlediska F.I.T.T.

charakteristiky. 25 dětí z celkového souboru splňuje doporučení pro pohybovou aktivitu, v tabulce 4 jsou vyznačeni červeně. U dětí, které se věnují alespoň 2x týdně organizované pohybové aktivitě po dobu 90 minut, budeme pro stanovení splnění kritérií posuzovat jejich habituální pohybovou aktivitu, konkrétně zda docházejí každý den do školy pěšky či ne. Jelikož děti, které využívají pěší transport do školy a ze školy, mají tak zajištěnou alespoň část pravidelného pohybu. V tabulce 4 máme tyto děti označeny zeleně.

Tabulka 3: Přehled dotazovaných dětí s neorganizovanou pohybovou aktivitou podle F.I.T.T. charakteristiky

71

Tabulka 4: Přehled dotazovaných dětí s organizovanou pohybovou podle F.I.T.T.

charakteristiky

72

4.4 Přehled nabízených sportovních kroužků

Do naší práce jsme zahrnuli přehled sportovních kroužků nabízených základními školami v Libereckém kraji pro děti mladšího školního věku. Zabývali jsme se zejména školami, zúčastněnými našeho dotazníkového šetření. Jak jsme se už zmínili v kapitole, která se zabývala faktory, ovlivňující pohybovou aktivitu dětí. Jedním z důležitých faktorů je školní prostředí, které by mělo děti vést k pohybu a nabízet jim dostatek možností k pohybové aktivitě. Každá škola by měla nabízet sportovní kroužky podle svých možností a vybavení školy.

4.4.1 ZŠ Kaplického

Základní škola Kaplického poskytuje poměrně malé množství sportovních kroužků. Žákům 1. a 2. třídy nenabízí žádné možnosti pohybových aktivit. Pro žáky 3. - 5. třídy nabízí kroužek sportovní hry, ve kterém se převážně učí základy míčových sportů. Dalším nabízeným kroužkem je florbal, který je pouze pro žáky 5. tříd a pro 2. stupeň. Při rozhovoru s ředitelem školy jsme se dozvěděli, že mají na škole malý počet učitelů, kteří jsou zaměřeni na nějaký sport, a proto nabízejí méně sportovních kroužků. Na webových stránkách této školy se také odkazují na Takt Liberec (www.takt-lbc.com), který nabízí taneční kurzy a využívá prostory této základní školy.

Tabulka 5: Nabídka sportovních kroužků na ZŠ Kaplického

4.4.2 ZŠ Vratislavice nad Nisou

Základní škola Vratislavice nad Nisou nabízí poměrně obsáhlou nabídku sportovních kroužků. Nabízí nejen míčové sporty, které jsou oblíbené spíše u chlapců, ale i u děvčat oblíbený tanec. Kroužky mají dostupné pro všechny třídy

73

na 1. stupni na rozdíl od ZŠ Kaplického. Tato škola také vlastní volejbalové beach kurty, které využívá pro kroužky či pronajímá pro veřejnost.

Tabulka 6: Nabídka sportovních kroužků na ZŠ Vratislavice

4.4.3 ZŠ Dobiášova

Základní škola Dobiášova se nabídkou sportovních kroužků zaměřuje spíše na míčové sporty a plavání. Tato základní škola využívá menšího plaveckého bazénu, který mají k dispozici přímo ve škole. Většina kroužků má délku trvání 45 minut na rozdíl od jiných škol, kde je to většinou 60 minut. V této nabídce postrádáme kroužky zaměřené na gymnastiku či tanec. Základní škola Dobiášova má v každém ročníku sportovní třídu, proto by nabídka sportovních kroužků mohla být rozsáhlejší.

Tabulka 7: Nabídka sportovních kroužků na ZŠ Dobiášova

74 4.4.4 ZŠ Liberecká

Základní škola Liberecká má zajímavou nabídku sportovních kroužků. Ze všech našich dotazovaných škol nabízí nejvíce druhů sportů. Většina sportovních kroužků je dostupná pro všechny ročníky 1. stupně. V této nabídce máme kroužek Rope skipping (skákání přes švihadlo), se kterým se tak často nesetkáme. Na tomto kroužku se žáci naučí skákání přes švihadla různých druhů a délek, také se naučí různé skoky a cviky se švihadly. Setkali jsme se několikrát s tím, že žáci mají problémy se skákáním přes švihadlo, proto je dobré ho zařazovat častěji do hodin tělesné výchovy, neboje řešením tento kroužek.

Tabulka 8: Nabídka sportovních kroužků na ZŠ Liberecká

75

5 ZÁVĚR

Hlavním cílem diplomové práce bylo stanovit úroveň pohybové aktivity u dětí mladšího školního věku na vybraných základních školách. Pro zjištění potřebných informací ke stanovení úrovně pohybové aktivity jsme použili metodu dotazníkového šetření. Dotazník byl vytvořen a poupraven z mezinárodních standardizovaných dotazníků IPEN Adolescent a Youth Activity Profile tak, aby odpovídal věkové kategorii mladšího školního věku. Dotazníkového šetření se zúčastnil soubor dětí ve věku 10-11 let, tedy žáků 5. tříd na základních školách z Libereckého kraje. Z města Liberec jsme oslovili ZŠ Kaplického, ZŠ Vratislavice nad Nisou a ZŠ Dobiášova. Z města Jablonec nad Nisou to byla ZŠ Liberecká. Z těchto základních škol jsme měli 93 dotazovaných žáků.

Z dotazníkového šetření vyplynulo, že 63 dětí, tedy více jak polovina, se účastní pravidelné organizované pohybové aktivity a 21 dětí se účastní neorganizovaných pohybových aktivit. Pouze 9 dětí z celkového souboru se nevěnuje pohybové aktivitě v rámci svého volného času vůbec. Většina dětí z dotazovaných se věnuje nějakému sportu. K určení jejich dostatečné úrovně pohybové aktivity jsme použili doporučení pro pohybovou aktivitu podle Sigmundových (2011), dále jsme použili F.I.T.T charakteristiku, podle které jsme určili, zda pohybová aktivita našeho souboru odpovídá kritériím doporučení.

Nejvíce pohybu mají děti v běžných školních dnech v odpoledních hodinách. Děti našeho dotazovaného souboru, které se věnují pouze neorganizované pohybové aktivitě, nesplňují doporučení minimálních pohybových aktivit pro jejich věkovou skupinu podle Sigmundových (2011), jelikož by se měli neorganizované pohybové aktivitě věnovat každý den po dobu alespoň 90 minut. Pouze 30 dotazovaných dětí se věnuje pohybové aktivitě střední až vysoké intenzity 3-4x týdně, z toho 25 dětí organizované pohybové aktivitě. Celkem tedy 25 dětí z celkového souboru 93 dětí, což představuje cca 26%, splňuje doporučení pohybových aktivit k dostatečné úrovni zdravotně orientované zdatnosti a jejich pohybová aktivita odpovídá kritériím F.I.T.T. charakteristiky. Více jak polovina dotazovaných (n=54) dětí se věnuje pohybové aktivitě pouze 1-2x týdně, z toho

76

38 dětí organizované pohybové aktivitě. U dětí, které se věnují organizované pohybové aktivitě 2x týdně alespoň po dobu 90 minut, jsme pro stanovení splnění kritérií posuzovali jejich habituální pohybovou aktivitu, konkrétně zda docházejí každý den do školy pěšky či ne. 12 děti z dotazovaného souboru navštěvuje organizovanou pohybovou aktivitu střední až vysoké intenzity 2x týdně po dobu 90 minut a k tomu pravidelně každý den docházejí pěšky do školy a ze školy, a tak je tedy můžeme také zahrnout mezi děti pohybově aktivní. Počet dětí, které tedy splňují doporučení pro pohybovou aktivitu podle Sigmundových (2011), je velmi malý. Na základě výsledků bylo zjištěno, že pouze 37 dětí z dotazovaných 93 dětí, což představuje cca 35%, splňuje kritéria pro minimální úroveň pohybové aktivity. Úroveň pohybové aktivity u dětí mladšího školního věku v našem dotazovaném souboru je tedy celkově nízká.

Z hlediska habituální pohybové aktivity je 42 dětí z našeho souboru pohybově aktivních, tedy docházejí pěšky každý den do školy a ze školy.

Dále z dotazníkového šetření vyplývá zřetelný vliv rodiny na pohybovou aktivitu dětí. Pokud sportují či sportovali rodiče, vedou své děti také ke sportu a plně je v něm podporují.

Nejoblíbenější sportem mezi dotazovanými je fotbal, kterému se věnuje 10 dětí, a také florbal, kterému se věnuje 8 dětí. Velká část dětí (n=36) tráví svůj volný čas sportem, ale stále zde máme i velký podíl dětí, které nejraději tráví volný čas na počítači nebo televizi - těch je 32 z dotazovaných 93.

Pohybové aktivity, které by měli být zařazeny do obsahu učiva tělesné výchovy pro 1. stupeň ZŠ podle Rámcového vzdělávacího plánu, má osvojené více jak polovina třídy u každé dotazované školy.

Většina dotazovaných dětí ví, že pohyb je důležitý pro naše zdraví a mají k němu pozitivní vztah. Většina dětí subjektivně uvádí, že mají pohybu dostatek. 62 dětí uvádí, že sportují, protože je pohyb baví. Více jak polovina dětí uvedla, že pokud nesportují, je to z důvodu nedostatku času, nebo se jim nechce.

77

Školy by měli poskytovat svým žákům dostatečnou nabídku sportovních kroužků, aby je více motivovali k pohybu. Podle našeho přehledu nabízených kroužků dotazovaných základních škol, tomu tak úplně není. ZŠ Kaplického nabízí pouze 2 sportovní kroužky, do kterých se mohou zapojit i žáci 1. stupně.

Ostatních dotazované školy mají poměrně obsáhlou nabídku sportovních kroužků.

ZŠ Vratislavice a ZŠ Liberecká nabízí svým žákům 7 sportovních kroužků. ZŠ Dobiášova nabízí o jeden kroužek méně, tedy celkem 6 sportovních kroužků.

78

6 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

BUNC, V., 2006. Energetická náročnost pohybových aktivit a její využití pro ovlivňování tělesné hmotnosti. In VOBR, R. (ed). Disportare 2006. České

Budějovice: Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity. ISBN 80-7040-890-1.

BURSOVÁ, M., RUBÁŠ, K., 2001. Základy teorie tělesných cvičení. 1. vyd.

Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 86 s. ISBN 80-708-2822-6.

CENTRUM KINANTROPOLOGICKÉHO VÝZKUMU: International Database for Research and Educational Support. [online]. [vid. 3. 4. 2018]. Dostupné z:

http:// indares.com/.

EVROPSKÁ KOMISE/EACEA/Eurydice., 2013. Tělesná výchova a sport ve školách v Evropě. Studie Eurydice. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské

unie. ISBN 978-92-9201-550-3.

GAJDOŠOVÁ, J., KOŠŤÁLOVÁ, A., 2006. Hejbej se! Nedej se! – edukační matriál pro učitele ZŠ s pohybovými aktivitami do vyučování a pracovními listy. 1.

vydání. Brno: Zdravotní ústav se sídlem v Brně.

HOFFMAN, S. J., HARRIS, J., 2000. Introduction to kinesiology: Studying physical activity. Champaign, IL: Human Kinetics. ISBN 0-87322-676-3.

FRÖMEL, K., NOVOSAD, J., SVOZIL, Z., 1999. Pohybová aktivita a sportovní zájmy mládeže. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 173 s.

ISBN 80-7067-945-X.

GRONER, L., 2009. Televize v dětském pokoji krátí dětem spánek [online]. [vid.

17. 4. 2018]. Dostupné z: https://www.ulekare.cz/clanek/televize-v-detskem-pokoji-krati-detem-spanek-10250

MĚKOTA, K., & CUBEREK, R., 2007. Pohybové dovednosti, činnosti, výkony.

1. vyd. Olomouc: UP. ISBN 978-80-244-1728.

79

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Pokyny EU pro pohybovou aktivitu. 2008. [online]. [vid. 14. 4. 2018]. Dostupné z:

http://www.msmt.cz/sport/pokyny-eu-pro-pohybovou-aktivitu.

MUŽÍK, V., VLČEK, P., 2010. Škola, pohyb, zdraví. 1. vydání. Brno:

Masarykova univerzita, 280 s. ISBN 987-80-210-5371-7.

PASTUCHA, D., a kol., 2011. Pohyb v terapii a prevenci dětské obezity. 1. vyd.

Praha: Grada, 128 s. ISBN 978-80-247-4065-2.

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání [online]. Praha: MŠMT,

2017. [vid. 17. 04. 2018]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/file/43792/

SIGMUND, E., 2007. Pohybová aktivita dětí a jejich integrace prostřednictvím 60 pohybových her. 1. vydání. Olomouc: Hanex, 109 s. ISBN 978-80-85783-74-2.

SIGMUND, E., SIGMUNDOVÁ, D., 2011. Pohybová aktivita pro podporu zdraví dětí a mládeže. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN

978-80-244-2811-6.

SIGMUND, E., SIGMUNDOVÁ, D., 2015. Trendy v pohybovém chování českých dětí a adolescentů. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN

978-80-244-4840-4.

STEJSKAL, P., 2012. Patofyziologie tělesné zátěže [vid. 20. 04. 2018]. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/1451/podzim2012/bp1176/um/.

SUCHOMEL, A., 2006. Tělesně nezdatné děti školního věku (motorické hodnocení, hlavní činitelé výskytu, kondiční programy). 1. vyd. Liberec:

Technická univerzita v Liberci. ISBN 80-7232-140-6.

SUCHOMEL, A., a kol., 2007. Pohybová aktivita a zdraví. Liberec: Technická univerzita v Liberci. ISBN 978-80-7372-286-9.

ŠEFLOVÁ, I., 2014. Pohyb a zdraví: Inovace výuky tělesné výchovy a sportu na fakultách TUL v rámci konceptu aktivního životního stylu. 1. vyd. Liberec:

Technická univerzita v Liberci. ISBN 978-80-7494-122-1.

80

VÁGNEROVÁ, M., 2010. Základy psychologie. 3. dotisk 1. vyd. Praha:

Karolinum. ISBN 978-80-246-0841-9.

VILÍMOVÁ, V., 2002. Didaktika tělesné výchovy. Brno: Paido, 103 s. ISBN 80-7315-033-6.

81

7 PŘÍLOHY Seznam příloh

Příloha 1: Dotazník pro stanovení úrovně pohybové aktivity u dětí mladšího školního věku

Příloha 1: Dotazník pro stanovení úrovně pohybové aktivity u dětí mladšího školního věku

Pohybová aktivita u dětí mladšího školního věku

Pohlaví:

Věk:

1) Provozuješ pravidelně nějaký sport?

ano, neorganizovaně ve svém volném čase

ano, organizovaně v rámci sportovního oddílu, školního kroužku ne (přejdi na otázku č. 4)

2) Vyplň následující údaje o sportu, kterému se věnuješ.

Druh sportu: _________________________________

Kolikrát týdně: ________________________________

Doba trvání aktivity: ____________________________

3) Kdo tě ke sportu přivedl?

rodiče sourozenec kamarádi škola

jiná odpověď: ______________________________

4) Věnují se tvoji rodiče nějakému sportu?

ano

druh sportu: _______________________________

věnovali se v minulosti

druh sportu: _______________________________

ne, nikdy nesportovali

5) Sportuješ někdy s rodiči společně?

ano, často (alespoň 1x týdně) ano, občas

ne

6) Nejčastěji sportuješ s:

rodiči kamarády sami

v rámci sportovního oddílu

jiná odpověď: ____________________________________

7) Nejvíce pohybu v týdnu máš:

pracovní (školní) dny víkend

stále stejně

8) Myslíš si, že je pohyb důležitý?

ano ne nevím

9) Jakým způsobem nejčastěji trávíš volný čas?

poslech hudby sledování TV

PC (hry, sociální sítě) čtení

procházka sport

jiná odpověď: ___________________________________

10) Do školy se dopravuješ:

autobusem/tramvají pěšky

rodiče mě vozí autem

jiná odpověď: ____________________________________

11) Baví tě tělesná výchova ve škole?

ano ne

záleží na tom, co děláme

12) Myslíš si, že máš pohybu dostatek?

ano ne

13) Jaký je důvod, proč se pohybuješ?

pohyb tě baví kvůli zdraví rodiče to vyžadují

14) Když ve svém volném čase nesportuješ, je to z důvodu:

nechce se ti

ze zdravotních důvodů z nedostatku času

Uveď důvody, proč nemáš čas:_____________________________

______________________________________________________

15) Zaškrtni pohybové aktivity, které umíš:

plavání jízda na kole

jízda na kolečkových bruslích lyžování/ snowboard

tanec

skákání přes švihadlo

míčové hry (basketbal, fotbal, volejbal)

16) Děláš doma nějaké domácí práce spojené s pohybem (pomáháš doma)?

spíše ano občas spíše ne

Následující otázky se zaměřují na Tvou pohybovou aktivitu ve volném čase i ve škole, nebo cestu do školy v posledním týdnu. Prosím, odpověz na tyto otázky na základě své pohybové aktivity v posledních 7 dnech (platí pro otázky 17 – 22!)

17) V kolika dnech jsi do školy šel/šla pěšky?

0 dní 1 den 2 dny 3 dny 4-5 dní

18) V kolika dnech jsi ze školy šel/šla pěšky?

0 dní 1 den 2 dny 3 dny 4-5 dní

19) Během kolika dní ses v době po školním vyučování věnoval/a nějaké pohybové aktivitě po dobu alespoň 30 minut?

(Patří sem aktivity prováděné doma, v družině, sportovní tréninky nebo jiné pohybové aktivity, ale NEPOČÍTEJ chůzi nebo jízdu na kole do školy)

0 dní 1 den 2 dny 3 dny 4-5 dní

20) Kolik času ses věnoval/a pohybové aktivitě během minulého víkendu?

žádné aktivitě (0 minut)

malé množství (1 až 30 minut denně)

střední množství (30 minut až 1 hodinu denně) velké množství (1 hodina až 2 hodiny denně) 2 hodiny a více denně

21) V kolika dnech během posledních 7 dnů jsi cestoval/a motorovým dopravním prostředkem, jako je např. autobus, tramvaj, vlak?

0 dní 1 den 2 dny 3 dny 4-5 dní 6-7 dní

22) V kolika dnech během posledních 7 dnů jsi šel/šla v kuse alespoň 10 minut?

(např. při přesunu z místa na místo či procházka)

0 dní 1 den 2 dny 3 dny 4-5 dní 6-7 dní

23) Jak hodnotíš své sportovní předpoklady při srovnání s ostatními vrstevníky stejného věku a pohlaví?

spíše nižší stejná úroveň spíše vyšší

24) Zaškrtni v tabulce:

25) Zaškrtni v tabulce:

26) Jaké je vybavení tvého pokoje?

27) Pokud vykonáváš pohybovou aktivitu, jakého je zatížení (intenzity) nejčastěji?

Mírné zatížení – při těchto činnostech jsi se trošku zadýchal/a, ale necítil/a jsi příliš velkou únavu ani bolest svalů (chůze, procházky, mytí nádobí, utírání prachu).

Střední zatížení – při těchto činnostech jsi se více zadýchal/a a unavila, cítil/a jsi, že se trošku potíš. Po činnosti jsi potřeboval/a odpočinek (pohybové hry, běh, jízda na kole).

Vysoké zatížení - při těchto činnostech jsi se zadýchal/a a hodně zapotil/a, cítil/a jsi únavu a potřeboval/a jsi odpočinek i druhý den (rychlý běh, fotbal (zápas), aerobik, plavání na delší vzdálenost, skákání přes švihadlo).

Related documents