Nejvíce probádanou sférou šikany je nejspíše školní šikana. Povinná školní docházka trvá nejméně devět let, což je úsek, během kterého děti procházejí velkým množstvím změn. Lze také předpokládat, že se za tuto dobu skoro každý žák se šikanou v nějaké podobě setká.91
Je důležité si uvědomit, že šikanování není pouze záležitostí agresora a oběti, ale celé skupiny, v níž se šikanování odehrává. Veškeré podoby antisociálního jednání mají vliv na životy žáků, jelikož narušují jejich osobní prostor. Dotýkají se také vyučujících, kteří jsou nuceni incidenty řešit, a v neposlední řadě narušují celou vyučovací hodinu.
Šikanovaní žáci trpí pocity křivdy a méněcennosti. Ve škole se necítí dobře, neradi se při hodinách projevují. Nebezpečnost působení šikany spočívá zejména v její závažnosti a dlouhodobosti. Nezřídka jedinec nese následky na duševním a tělesném zdraví po celý svůj život. Nejsou zcela ojedinělé případy, kdy oběť již není schopná snášet další nátlak a ponižování a sahá k sebevraždě.92
Největší dopad má šikanování pochopitelně na oběť, u které dochází k ohrožení jak tělesného, tak psychického zdraví, způsobuje jí velký sociální stres.
Šikanování je závažným narušením celé třídy. Nepoškozuje pouze oběti, ale i agresory, další členy skupiny a skupinu jako celek. Bolest šikanování může zasáhnout v podstatě kohokoli. První na řadě bývá rodina oběti, která je zasažena nejen neštěstím svého dítěte, ale i dalšími okolnostmi, třeba očerňování oběti.93
89Říčan, P., Janošová, P., Jak na šikanu, c. d., s. 65.
90Janošová, P., Šikana a vyčleňování žáků na základní škole, c. d., s. 27.
91Tamtéž s. 8.
92Bendl, S., Prevence a řešení šikany ve škole, c. d., s. 33 – 35.
93Kolář, M., Bolest šikanování, c. d., s. 99.
41
Účastníci šikany si sebou nesou neblahé zkušenosti spojené s šikanou po celý život.
Agresoři z řad dětí a dospívajících se často stávají členy okrajových sociálních skupin, které mají v dospělosti zpravidla daleko více konfliktů se zákonem než ostatní. Pokud se jejich agresivní chování v tomto věku zastaví, sníží se tím zároveň nebezpečí jejich budoucí kriminalizace.94
Dopady na iniciátory šikany
Iniciátoři se domnívají, že neudělali nic špatného. V jejich uvažování se dopustili jen několika nevýznamných incidentů. Vliv šikanování na agresory je také závažný a zjevný, i když ne tak, jako na jejich oběti.“ Agresor ponechaný svému „nutkavému osudu se stává „charakterovým mrzákem“, u něhož se upevnily antisociální postoje a celková připravenost pro trestnou činnost.“
Nikdo mu nedal najevo, co smí, a co naopak nesmí dělat.95 Dopady na oběť
Bezesporu největší a nejhorší následky má šikanování na oběti, zraňuje je nejen psychicky a fyzicky, ale také akademicky a sociálně, podrývá jejich sebevědomí.96 Dochází k dlouhodobému někdy dokonce i trvalému poškození psychického a tělesného zdraví. V okamžiku, kdy začne šikanovaný pociťovat bezmoc a závislost na agresorovi, dochází ke zlomení a rozbití její totožnosti. Šikanovaný má snahu se iniciátorovi šikany všemožně zalíbit. Obávají se ještě většího utrpení.97 V pokročilých stádiích může dojít až k ohrožení života oběti.
Pro oběti trvá šikana mnohem déle než pro agresory. I po zjištění a ukončení šikanování žijí oběti v neustálém strachu z možnosti dalších útoků. Mají pocity ublížení, které se jim vrací ještě dlouho poté. Navrátit pocit důvěry ke spolužákům se často obnovit už nepodaří.
Oběti počátečních stádií šikanování
Následky u prvního, druhého a třetího vývojového stupně jsou sice nenápadné, ale o to zákeřnější. Ostrakizovaní a „mírně“ šikanovaní žáci, mají ve škole dlouhodobě a někdy dokonce trvale neuspokojovány své potřeby. Jejich vztah ke škole začíná být negativní, necítí se v ní dobře a bezpečně.
94Bendl, S., Prevence a řešení šikany ve škole, c. d., s. 37.
95Kolář, M., Bolest šikanování, c. d., s. 100.
96Fieldová, E., Jak se bránit šikaně, c. d., s. 73.
97Kolář, M., Bolest šikanování, c. d., s. 99 – 101.
42
Dlouhodobé vystavení emočnímu tlaku, izolaci, ponižování a zesměšňování vede k pozvolnému narušení osobnostního vývoje jedince. Dochází k nervovému vyčerpání a také k poruchám v oblasti školního a osobnostního přizpůsobení. Často se u nich vyskytuje:
nepozornost při vyučování,
zhoršení prospěchu,
tendence k nadměrné omluvené absenci (únik do nemoci),
tendence k nadměrné neomluvené absenci (záškoláctví),
poruchy sebehodnocení a narušené, negativní sebepojetí,
celková nejistota a stále přítomný strach.98
Oběti pokročilých stádií šikanování
Pro oběti pokročilých stádií šikanování, tedy čtvrtého a pátého stupně, jsou dopady velmi vážné a dotýkají se celé osobnosti. Při brutálním šikanování, které trvá delší dobu, často dochází k situaci, kdy se oběť hroutí. Má panickou hrůzu ze smrti, bojí se o život.
Oběť trpí poruchami spánku, objevují se noční můry. Časté jsou žaludeční nevolnosti, bolesti hlavy a břicha, astmatické záchvaty atd. V jiných případech se šikanovaný sice nezhroutí, ale není schopen pokračovat ve studiu ani po přechodu na jinou školu. U oběti dochází k těžké poruše sebehodnocení a k sebezničujícím tendencím.
Někdy se může zdát, že se šikanovaný poměrně brzy zotavil. Fyzické rány se poměrně rychle hojí a dítě působí normálně. Psychické rány jsou hluboké a rozsáhlé a jejich zahojení pouze povrchní. Pokud se žák opět vystaví větší zátěži v meziosobní oblasti, dojde ke znovuotevření „ran“ a znovu se objeví zraněná osobnost oběti. Bohužel jsou časté také případy, kdy se šikanovaný žák po přechodu na jinou školu stane opět terčem šikany.
Oběti šikanované v pokročilých stádiích mají sklon ode všeho uprchnout, všechno vzdát a ukrýt se. Když opustí školu, je obtížně se k nim přiblížit, těžké zjistit, co se jim stalo.99
98Kolář, M., Nová cesta k léčbě šikany, c. d., s. 156 – 158.
99Kolář, M., Bolest šikanování, c. d., s. 101.
43 Dopady na přihlížející spolužáky
Šikana neznamená zátěž jen pro šikanovaného, ale také pro přihlížející spolužáky, kteří si uvědomují, co se děje. A vědí, že když dochází k trýznění jednoho z nich, můžou být za určitých okolností terčem útoku i oni. Ze strachu se mnozí podobným incidentům vyhýbají, naopak jiní se preventivně přidají k útokům, v domnění, že se tak vyhnou riziku vlastního ohrožení.
Mimo bezprostředně viditelné dopady sebou šikana nese také ty skryté v podobě zdeformovaného etického uvažování a cítění žáků.100 Svědci takových krutostí ztrácejí jakékoli iluze o společnosti, která by měla každého občana ochránit před bezprávím.
Dojdou k faktu, že se s tím nedá nic dělat, že autority nejsou schopny zajistit ochranu a bezpečí. Mravní i zákonné normy jsou porušovány, ale pro agresory nehrozí žádná sankce.101
Ač je šikana na první pohled odsouzeníhodný jev, byla a dosud také je některými
„oficiálními“ organizacemi, institucemi, sdruženími či skupinami využívána ke konkrétním cílům. Kromě týrání nepřátel s cílem od nich získat potřebné informace, je využívána šikana, jako prostředek k utužování. Ve druhém případě je cílem vypěstovat odolnost jak fyzickou, tak duševní. V tomto kontextu je zřejmě přesnější hovořit o šikaně v uvozovkách. Oproti klasické šikaně, je zde totiž rozdíl v tom, že „oběti“ se většinou v dané situaci ocitají dobrovolně a zacházení s nimi je organizováno podle „státem“
schválených směrnic.102
Kromě týrání nepřátel s cílem od nich získat potřebné informace, je využívána šikana, jako prostředek k utužování. Ve druhém případě je cílem vypěstovat odolnost jak fyzickou, tak duševní. Rozdíl proti klasické šikaně je v tom, že do této situace vstupuje
„oběť dobrovolně, mnohdy dokonce cíleně. Je s ní nakládáno podle „státem“ schválených směrnic.103
Pro školská zařízení bývá mnohdy snadnější, když vzniklé obtíže ignorují a aktuální situaci tak neřeší. Na odbornou pomoc se pak obracejí ve chvíli, kdy už často může být pro oběť i třídní kolektiv pozdě. Škola by všem žákům měla zajistit takové prostředí, ve kterém by se mohli cítit bezpečně, a umožnit jim žít v zemi, kde vládne řád a spravedlnost.
100Janošová, P., Šikanování a vyčleňování žáků na základní škole, c. d., s. 9.
101Kolář, M., Bolest šikanování, c. d., s. 100.
102Bendl, S., Prevence a řešení šikanování ve škole, c. d., s. 54.
103Tamtéž s. 55.
44
3 Závěr
S pojmem šikany a šikanování se neustále setkáváme, je to pojem, který mezi lidmi je, ale i přesto stále pro mnoho z nich zůstává jakýmsi tabu. Tato problematika by se měla řešit, každý to ví, každý o tom mluví, ale reálně se tak ne vždy děje. Naopak se mnohdy skutečnost šikany na školách popírá a to především z důvodu, aby škola neztratila určité renomé, určitou prestiž. Přestože titulky denního tisku a televizní noviny plní odhalené případy šikanování na školách. Kolik dalších takových případů zůstává stále skrytých? Kolik dětí trpí agresivním chováním svých spolužáků a ze strachu o své bolesti raději mlčí?
Šikana je také často označována jako „fenomén“ dnešní doby, já se však domnívám, že tu tento problém byl vždy, jen se o něm tolik nehovořilo a možná nebyl tolik rozšířen. Je však pravdou, že získává mnoho další forem, podob, a podpůrných prostředků, které jsou spojeny především s rozvojem informačních a komunikačních technologií a jejich anonymitou. Tato forma šikany je známá pod pojmem kyberšikana, kdy dochází ke zneužití právě informačních a komunikačních technologií, především pak mobilních telefonů a internetu. Tato forma šikany je dle mého názoru úzce spjata s klasickou šiknanou označovanou také jako šikana tváří v tvář. Děti tak přestávají být v bezpečí i po příchodu ze školy domů.
Práce se zaobírala analýzou šikany, její definicí, vývojem, formami, příčinami, důsledky. Jsou zde rozebrány také vývojové stupně, zvláštní typy šikany a v neposlední řadě také její vymezení, které je velmi obtížné, ale důležité. Mnoho lidí totiž nazývá šikanou i takové jednání, které jim není. Například postrkávání ve frontě na oběd, schování svačiny, postříkání vodou atd. Cílem bylo shrnout problematiku šikany jako takové, přiblížit formy, důsledky, příčiny a aktéry šikany. Během vytváření své práce jsem měla možnost hovořit jak s obětí šikany, tak s jejím iniciátorem. Příběhy těchto lidí pro mě byly velmi emocionální a odnáším si z nich do dalšího života. Jsem velmi vděčná, že mi bylo umožněno setkat se s akterý šikany. pomohli mi k ucelenému pohledu na tuto problematiku. Po tom, co jsem si vyslechla jejich zkušenosti se šikanou pro mě přestal být tento pojem pouhým tabu.
Hlavním bojem proti šikaně je dle mého názoru prevence a osvěta, neustále o tomto problému hovořit. Školní zařízení by nemělo před problematikou šikany zavírat oči. Mělo
45
by všem dětem zajistit bezpečné prostředí. Poskytnout jim zkušenost života v pospolitosti, kde vládne řád a spravedlnost.104
Svou práci bych ráda zakončila výstižným mottem významné osobnosti českých dějin a zastáncem lidských práv Václava Havla: Nejlepší cestou k vlastnímu neštěstí je zakrývat si oči před neštěstím jiných.
104ŘÍČAN, P., JANOŠOVÁ, P., Jak na šikanu, c. d., s.128.
46
4 Seznam literatury
ANTIER, Edwige. Agresivita dětí. Vyd. 1. Praha: Portál, 2004, 101 s. ISBN 80-7178-808-2.
BAJEROVÁ, Markéta a Kateřina, VÁGNEROVÁ. Minimalizace šikany: praktické rady pro rodiče. Vyd. 2. Praha: Portál, 2011, 147 s. ISBN 978-80-7367-912-5.
BENDL, Stanislav. Prevence a řešení šikany ve škole. Vyd. 1. Praha: ISV, 2003, 197 s.
ISBN 80-86642-08-9.
ČERNÁ, Alena. Kyberšikana: průvodce novým fenoménem. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013, 150 s. ISBN 978-80-210-6374-7.
DUBIN, Nick. Šikana dětí s poruchami autistického spektra. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 178 s. ISBN 978-80-7367-553-0.
FIELD, Evelyn M. Jak se bránit šikaně: praktický rádce pro děti, rodiče i učitele. Vyd. 1.
V Praze: Ikar, 2009. ISBN 978-80-249-1176-2.
HULANOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita páchaná na dětech: psychologie internetové oběti, pachatele a kriminality. 1. vyd. Praha: Triton, 2012. ISBN 978-80-7387-545-9 JANOŠOVÁ, Pavlína. Šikana a vyčleňování žáků na základní škole. Vyd. 1. Liberec:
Technická univerzita v Liberci, 2011, 58 s. ISBN 978-80-7372-779-6.
KOLÁŘ, Michal. Bolest šikanování: [cesta k zastavení epidemie šikanování ve škole].
Vyd. 2. Praha: Portál, 2005, 256 s. ISBN 80-7367-014-3.
KOLÁŘ, Michal. Nová cesta k léčbě šikany. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011, 332 s. ISBN 978-80-7367-871-5.
LOVASOVÁ, Lenka. Šikana. Praha: Sdružení Linka bezpečí, 2005, 27 s. ISBN 80-239-5637-x.
MARTÍNEK, Zdeněk. Agresivita a kriminalita školní mládeže. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 152 s. ISBN 978-80-247-2310-5.
MARTÍNEK, Zdeněk. Agresivita a kriminalita školní mládeže. 2., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada, 2015. ISBN 978-80-247-5309-6.
OTTOVA ENCYKLOPEDIE
Problémy se třídou?: [tipy a náměty pro třídní učitele]. Praha: Raabe, c2012. ISBN 978-80-87553-40-4
ROGERS, Vanessa. Kyberšikana: pracovní materiály pro učitele a žáky i studenty. Vyd. 1.
Praha: Portál, 2011, 97 s. ISBN 978-80-7367-984-2.
47
ŘÍČAN, Pavel. Agresivita a šikana mezi dětmi: Jak dát dětem ve škole pocit bezpečí. 1.
vyd. Praha: Portál, 1995, 95 s. ISBN 80-7178-049-9.
ŘÍČAN, Pavel a Pavlína JANOŠOVÁ. Jak na šikanu. Vyd. 1. Praha: Grada, 2010, 155 s.
ISBN 978-80-247-2991-6.
SMETÁČKOVÁ, Irena a Richard BRAUN. Homofobie v žákovských kolektivech:
homofobní obtěžování a šikana na základních a středních školách - jak se projevuje a jak se proti ní bránit: doplňkový výukový materiál pro ZŠ a SŠ včetně didaktické aplikace tématu. Praha: Úřad vlády České republiky, 2009, 54 s. ISBN 978-80-7440-016-2.
ŠMAHAJ, Jan. Kyberšikana jako společenský problém: Cyberbullying as a social problem. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014. ISBN 978-80-244-4227-3.
VAŠUTOVÁ, Maria. Proměny šikany ve světě nových médií. Vyd. 1. Ostrava: Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě, 2010. ISBN 978-80-7368-858-5.
Právní předpis:
Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení. Č. J.: 224 246/2008-50 ze dne 3.12. 2008
Elektronické zdroje:
http://www.sancedetem.cz/srv/www/content/pub/cs/clanky/agrese-a-sikana-u-deti-mohou-za-to-media-rodicovska-vychova-nebo-geny-69.htm
http://www.bojovky.info/clanky/144-druhy-a-prostredky-kybersikany http://cms.e-bezpeci.cz/content/view/14/39/lang,czech/
5 Seznam obrázků a tabulek
Obrázky:
Obrázek č. 2.1: Pyramida šikanování Tabulky:
Tabulka č. 2.1: Rozdíly mezi šikanováním a škádlením Tabulka č. 2.2: Kombinace vzniku 8 druhů šikanování Tabulka č. 2.3 Směry šikany
Tabulka č. 2.4: Rozdíl tradiční šikany a kyberšikany
48 Tabulka č. 2.5: Druhy kyberšikany