Jedním z hlavních rozdílů mezi „klasickou“ školní šikanou, k níž dochází tváří v tvář, a kyberšikanou je skutečnost, že kyberšikana může probíhat v podstatě kdykoli během celého dne. Agresor provádějící tento druh šikany má k dispozici hned několik prostředků k trýznění své oběti, mezi hlavní patří v poslední době nejrůznější sociální sítě v čele s Facebookem, který se stal během pár chvil fenoménem nejen mezi dospívající mládeží.
Textové a multimediální zprávy
31
Jedná se o zprávy s výhružným či útočným obsahem. Může mít také podobu neustálého zasílání obrovského množství textových zpráv oběti. Tomuto prostředku kyberšikany také napomáhá, že jsou dnes k dostání tzv. SIM karty na jedno použití, které lze po vyčerpání kreditu vyměnit. Oběť se tak nedozví, kdo ji takto obtěžuje.
Fotografie nebo videoklipy pořízené kamerou mobilních telefonů
Prostřednictvím mobilních telefonů je možné pořídit různá nelichotivá videa a fotografie. Iniciátor šikany může taková videa, či fotografie umístit na internet a sociální sítě, odkud se neskutečnou rychlostí šíří dál. Během okamžiku tak mohou být svědky ponižování a zesměšňování tisíce lidí. Jedná se o nejčastější formu virtuální šikany.68
Mobilní telefonáty
Vzhledem k vysokému počtu držitelů mobilních telefonů se staly ideálním prostředkem kyberšikany. Iniciátoři virtuální šikany oběti obtěžují častými a mnohdy útočnými telefonními hovory, popřípadě je neustále prozvánějí, pokud oběť hovor přijme, neodpovídají nebo jsou naopak vulgární. Případně své oběti ukradnou telefon a použijí ho k obtěžování někoho dalšího. Pak může být samotná oběť považována za iniciátora kyberšikany.69
E – maily
E – mail patří mezi nejčastější prostředky elektronické komunikace. A právě pro své frekventované využití se stává ideálním místem k šíření kyberšikany.70 Lehkost s jakou lze vytvořit různé e – mailové účty, vede k tomu, že agresoři mohou posílat útočné a šikanující zprávy, jak pod pseudonymem, tak pod cizí totožností, aniž by se obávali odhalení. Šikanující může zvolit také tzv. formu spoofingu, což znamená, že své oběti zasílá takové množství e – mailů, že brzy zahltí její schránku.71
Chat - chatovací místnost
Chat je velmi častým nástrojem internetové komunikace, ta probíhá mezi dvěma nebo více účastníky v textové podobě prostřednictvím komunikační sítě. Na chatu mohou lidé probírat nejrůznější témata. Je dokonce možné založit si svou vlastní chatovací
„místnost“ a diskutovat o tom, co vás zajímá.72 Pokud jsou porušena některá bezpečnostní
68Problémy se třídou? c. d., s. 13.
69http://www.bojovky.info/clanky/144-druhy-a-prostredky-kybersikany
70Černá, A., Kyberšikana průvodce novým fenoménem, Praha: Grada, 2013, s. 30.
71Problémy se třídou? c. d., s. 11.
72Hulanová, L., Internetová kriminalita páchaná na dětech, c. d., s 45.
32
pravidla, mohou se stát velmi nebezpečným místem pro zastrašování. Tyto „ místnosti“ lze využít také pro skupinové pomlouvání spolužáka nebo k plánování dalších akcí, které šikanovaného ještě více zesměšní a poníží
Instant messaging (IM)
Kyberšikana přes IM programy umožňuje online komunikaci dvou a více osob v reálném čase. Skype a ICQ jsou v České republice nejčastěji využívány pro takový druh komunikace. Může probíhat různými způsoby, od zasílání ubližujících zpráv a vzkazů přes vytvoření přezdívky, která je buď stejná, nebo podobná, jako má oběť, a vystupování pod jejím jménem až po zahlcování zprávami a pronásledováním.73 Během komunikace ve skutečném čase je lehké zapomenout, že zaslané zprávy jsou ve „virtuálním světě“, kde není velká příležitost pro úvahy a cenzuru. Diskuze se mohou zvrhnout v palbu útočných komentářů a mohou vést k situacím, kdy skupina útočí na jednotlivce.
Sociální sítě
Díky těmto službám se mohou lidé snadno a rychle spojit s ostatními, umožňuje jim to sdílet fotografie, videa… Mohou být ovšem také zneužita k rozšiřování pomluv a drbů.
Děti často přijímají do „přátel“ člověka, kterého vůbec neznají. Tím mu poskytnou přístup k osobním informacím, což je činí zranitelnými. Na sociálních sítích navíc není obtížné vytvořit si falešný účet a kontaktovat oběť kyberšikany pod jinou totožností. To umožňuje iniciátorům zachovat si bezejmennost a zároveň pozorovat svou oběť.
Internetové stránky
Internetové stránky nám umožnují číst aktuální dění z celého světa, prodávat, nakupovat, seznamovat se atd. V nesprávných rukou se z nich, ovšem stává velmi rychle nebezpečná a krutá zbraň – rasistické a pornografické stránky. Často jsou cíleně tvořeny za účelem kyberútoku.74 Iniciátoři je mohou zneužít a založit vulgární blogy nebo osobní stránky o svých obětech, prostřednictvím některé z mnoha stránek, jež takové služby nabízejí zdarma a pro legitimní účely, si mohou vymyslet internetové dotazníky, kde kladou mnoho dotazů o svých obětech. Takovéto formě kyberšikany se nevyhnou ani známé osobnosti a politici.75
73Tamtéž, s. 29.
74Hulanová,L., Internetová kriminalita páchaná na dětech: Psychologie internetové oběti, pachatele a kriminality, Praha: Triton, 2012, s. 41.
75Rogers, V., Kyberšikana, pracovní materiály pro učitele a žáky i studenty, Praha: Portal, 2011 s.
33–35.
33
34 Různé druhy kyberšikany
Pod pojmem virtuální šikana se skrývá celá řada projevů. Kyberútoky mohou být realizovány s využitím velkého množství nástrojů. Agresor obvykle k obtěžování využívá kombinaci více typů agrese, například zasílá různé útočné a vulgární zprávy, rozesílá kompromitující materiály týkající se oběti nebo třeba šíří pomluvy a lži. Formy chování online sociální agrese rozdělila Nancy Willard, jedna z prvních autorek zabývající se problematikou virtuální šikany Tyto druhy kyberšikany, podle Nancy Frazer, jsou zobrazeny v tabulce 2.4: Druhy kyberšikany. V tabulce je na prvním místě pojmenování v českém jazyce a poté v anglickém originálu. Ke každému pojmu je uveden stručný charakteristický popis.
Tab. 2.5: Druhy kyberšikany
Druhy Popis
Nářez (Flaming) Internetové diskuze za pomoci elektronických zpráv, které používají agresivní a útočný jazyk.
Obtěžování (Harassment) Opakované zasílání útočných, urážlivých nebo nevyžádaných zpráv.
Pomlouvání (Denigration) Šíření pomluv, klepů a lží s cílem poškodit pověst nebo vztahy.
Předstírání (Impersonation) Zasílání materiálů a zpráv pod cizí identitou.
Prozrazení (Outing )
Sdělování cizích tajemství a citlivých informací bez souhlasu dotyčných. (V angličtině termín outing mj.
znamená i záměrné a veřejné oznámení něčí homosexuální orientace bez souhlasu nebo proti vůli této osoby.)
Podvod (Trickery) Přesvědčení oběti k prozrazení tajemství či citlivých informací a následné zveřejnění na internetu.
Vyloučení (Exclusion) Vědomé vyčlenění z online skupiny.
Kyberpronásledování (cyberstalking)
Opakované a intenzivní obtěžování a ponižování, které obsahuje výhružky nebo zastrašování.
Vanessa Rogers, Kyberšikana – pracovní materiály pro učitele a žáky i studenty, str. 35
35