Doporučení pro 11–18leté adolescenty - PA v časových úsecích na

FITT charakteristiky Denní počet kroků

PA alespoň střední intenzity po dobu minimálně 60 minut denně

PA střední intenzity nebo chůze

nejméně 30 minut alespoň 5x týdně V převažujícím počtu dnů v týdnu, alespoň 5x týdně, by měl dosahovat 11 000

kroků u děvčat 13 000 kroků u chlapců PA vysoké intenzity, podporující

rozvoj a udržení kardiorespirační zdatnosti, nejméně 20 minut, alespoň 3x týdně

Kombinace předchozích doporučení pro PA vysoké nebo střední intenzity s možností rozložení do 10minutových i delších

úseků v rámci celého dne

20 Tabulka 3: Doporučení pro 11–18leté adolescenty

Další doporučení:

Podporovat pohybově aktivní transport adolescentů do školy a ze školy, zájmových organizací, klubů a dalších volnočasových aktivit

Specializovanou sportovní přípravu lze u adolescentů uplatňovat při kontinuálním zachování jejich dalšího všestranného pohybového rozvoje.

Zvýšit podíl adolescentů, kteří jsou alespoň 3x týdně zapojeni do organizované pohybové aktivity (zahrnující vyučovací jednotky tělesné výchovy)

Zvýšit podíl adolescentů, kteří ve vyučovací jednotce tělesné výchovy stráví alespoň 50

% času při pohybové aktivitě střední až vysoké intenzity

Nepřetržité sledování televize či monitoru počítače by nemělo překročit 2 hodiny denně

Tudor – Locke a Bassett (2004) určili kategorizaci pohybové aktivity na základě počtu nachozených kroků:

 Méně než 5000 kroků denně – sedavý způsob života.

 5000–7499 kroků denně – nízká aktivita.

 7500-9999 kroků denně – částečně aktivní.

 10000–12499 kroků denně – aktivní.

 12500 a více kroků denně – vysoce aktivní.

1.5 Tělesná zdatnost

„Tělesná zdatnost je schopnost řešit dané úkoly s dostatkem energie a pohotově, bez zjevné únavy a s dostatečnou rezervou pro příjemné strávení volného dne“ (Gajda, Fojtík, 2008, s. 37).

Tělesná zdatnost charakterizuje neměřitelnou tělesnou adaptaci pro pohybovou aktivitu.

Tato adaptace představuje výběr nejlepších variant z funkcí organismu při řešení vnějších úkolů souvisejících s pohybovou činností a zároveň s co nejmenšími nároky pro organismus. Právě pro organismus má tělesná zdatnost význam jako ukazatel úrovně zdraví jedince. S rozvojem zdatnosti souvisejí i další rozvíjené oblasti, u kterých dochází spíše k adaptaci, jedná se o tělesné, funkční, motorické a psychologické (Suchomel, 2006).

Šeflová (2014) ve své publikaci dělí zdatnost na 3 druhy obecnou zdatnost, tělesnou zdatnost a zdravotně orientovanou zdatnost.

21 1.5.1 Zdravotně orientovaná zdatnost

Zdravotně orientovaná zdatnost je důležitá pro zdraví a má preventivní účinek spojený s hypokinézou (Šeflová, 2014).

Gajda, Fojtík (2008) uvádějí ve své publikaci rozdělení zdravotně orientované zdatnosti na strukturu 5 součástí, tvoří ji: morfologická, motorická, svalová, kardiorespirační a metabolická. Tato struktura má preventivní význam ve smyslu podporovat pohybovou aktivitu za účelem vytvoření vztahu. Dále tato zdatnost souvisí s kvalitou života.

1.5.2 Hodnocení zdravotně orientované zdatnosti

Pro hodnocení se dříve využívali jen výsledky různých testových baterií. V dnešní praxi se pro hodnocení využívají nejen testové baterie ale i dotazníkové šetření. Díky tomuto se testovaní učí sebehodnocení a objasnění výsledků tělesné zdatnosti (Gajda, Fojtík, 2008).

Dnes využívané testové baterie mají standardizované postupy tak, aby byly jednoduše proveditelné bez velkých požadavků na časové, prostorové a materiální zajištění. Zdravotně orientovaná zdatnost má několik druhů testových baterií, v Evropě je využíván Eurofit (9 položek zaměřených na základní komponenty tělesné zdatnosti a somatometrii), v České Republice Unifittest 6-60 (4 testové položky a základní somatometrie) a v USA Fitnessgram.

Každá testová baterie obsahuje tyto části:

 Aerobní kapacitu – nejdůležitější položka testových baterií, v testech se nejčastěji používá člunkový běh (Légerův běh).

 Tělesné složení – spíše preventivní položka vzhledem ke vzrůstající obezitě.

Doporučuje se měření kaliperem, který vyžaduje určitý zácvik a zkušenosti.

 Svalová síla, vytrvalost a flexibilita – jedna skupina zabývající se testováním svalové oblasti související se správným držením těla.

Zdroj: Gajda, Fojtík (2008) 1.5.3 Standardy k provádění tělesné zdatnosti

Pro hodnocení tělesné zdatnosti se používají motorické testy. Využívají se k tomu testové baterie Unifittest, Eurofit nebo Fitnessgram. Tabulky, které jsou uvedeny níže, pocházejí z testové baterie Fitnessgram. Jsou v nich uvedeny standardy pro jednotlivé motorické testy a u každého standartu je uvedena dolní a horní hranice.

22 Tabulka 4: Standardy testové baterie Fitnessgram

Věk

23 Tabulka 5: Standardy testové baterie Fitnessgram

Věk pohybové aktivity. Systém je vyvíjen ve spolupráci s Centrem kinantropologického výzkumu na fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy používá systém pro řešení výzkumného záměru „Pohybová aktivita a inaktivita obyvatel České republiky v kontextu behaviorálních změn“. Dále aplikace má za úkol vzdělávat uživatelé o pohybové aktivitě a poskytovat prostředky pro zlepšení jejich životního stylu.

Systém je uživatelsky uzpůsoben pro jednoduchou práci a orientaci v něm. Specifické potřeby a různé vlastnosti je možné nastavovat dle požadavků jednotlivých uživatelů. Při vstupu na stránky aplikace je v levé části jednoduchá bezplatná registrace. Po přihlášení je k dispozici několik modulů, které rozdělují dvě záložky, zápisník dat a skupiny. V zápisníku dat najdeme tyto moduly pohybová aktivita, kroky, tělesná zdatnost, aktivní transport, tělesné parametry a dotazníky. V těchto složkách nalezneme prostory pro zápis kroků, instruktážní videa, jak danou aktivitu provádět a dále také umožňuje mít přehled o činnostech prováděných během týdne (počet kroků, množství vydané energie apod.). V druhé záložce skupiny je zobrazeno členství ve skupinách (Indares, [online)].

24 1.7 Realizované výzkumy

Pohybovou aktivitou na Havlíčkobrodsku se zabývala Výborná (2009) v rámci diplomové práce, která nese název Pohybová aktivita a inaktivita 15-19 letých studentů středních škol na Havlíčkobrodsku. Výzkum byl prováděn na dvou gymnáziích ve Světlé nad Sázavou a Ledči nad Sázavou.

Další diplomovou prací související s pohybovou aktivitou je Struktura pohybové aktivity studentů gymnázia v Rokycanech, jejíž autorkou je Lorencová (2012).

Pohybovou aktivitu na Liberecku analyzoval Moravec (2015) bakalářskou prací nesoucí název Pohybová aktivita chlapců z libereckého regionu. Výzkum byl prováděn v roce 2014.

1.7.1 Pohybová aktivita na Havlíčkobrodsku

Výborná (2009) analyzovala pohybovou aktivitu na středních školách na Havlíčkobrodsku. Výzkum byl prováděn na gymnáziích ve Světlé nad Sázavou a Ledči nad Sázavou. Autorka prováděla výzkum sledováním pohybové aktivity pomocí krokoměrů a sportovní preference pomocí systému Indares.

Graf 1: PA v časových úsecích na Havlíčkobrodsku Zdroj: Výborná (2009)

Vysvětlivky: Steps 7 – průměrný počet kroků během 7 dní (celý týden) Steps 5 – průměrný počet kroků během 5 dní (pracovní týden) Steps 2 – průměrný počet kroků během 2 dní (víkendové dny)

Na Havlíčkobrodsku jsou aktivnější během pracovního týdne, kdy počet kroků překročil hranici 11 000 kroků. O víkendových dnech dosahovali jedinci více jak 10 000 kroků, což podle Tudora – Lockeho a Bassetta (2004) spadá do kategorie aktivních.

10800

25 Graf 2: PA na Havlíčkobrodsku

Zdroj: Výborná (2009)

Vysvětlivky: StpMon .- počet kroků v pondělí StpTue – počet kroků v úterý StpWed – počet kroků ve středu StpThu – počet kroků ve čtvrtek StpFri – počet kroků v pátek StpSat – počet kroků v sobotu StpSun – počet kroků v neděli

V týdenním rozboru pohybové aktivity je na Havlíčkobrodsku nejaktivnějším dnem středa, kdy počet kroků překročil hranici 13 000, podle Tudora – Lockeho a Bassetta (2004) spadá do kategorie vysoce aktivních. Nejméně aktivním dnem je na Havlíčkobrodsku čtvrtek, kdy počet kroků nepřekročil hranici 10 000 kroků.

1.7.2 Pohybová aktivita na Plzeňsku

V plzeňském kraji se pohybovou aktivitou ve své diplomové práci zabývala Lorencová (2013) pomocí krokoměrů a dotazníků. Výzkum probíhal na gymnáziu v Rokycanech.

0 2000 4000 6000 8000 10000 12000 14000

StpMon StpTue StpWed StpThu StpFri StpSat StpSun

PA na Havlíčkobrodsku

26 Graf 3: PA v časových úsecích na Plzeňsku Zdroj: Lorencová (2013)

Na Plzeňsku přesahuje počet kroků v pracovním týdnu hranici 11 800. Víkendové dny dosahují hodnot přes 12 800 kroků, podle Tudora – Lockeho a Bassetta (2004) spadá do kategorie vysoce aktivních jedinců.

Graf 4: PA na Plzeňsku Zdroj: Lorencová (2013)

Vysvětlivky: StpMon .- počet kroků v pondělí 11200

PA v časových úsecích na Plzeňsku

StpMon StpTue StpWed StpThu StpFri StpSat StpSun

PA na Plzeňsku

27 StpTue – počet kroků v úterý StpWed – počet kroků ve středu StpThu – počet kroků ve čtvrtek StpFri – počet kroků v pátek StpSat – počet kroků v sobotu StpSun – počet kroků v neděli

Pohybová aktivita Plzeňsku dosahuje nevětších hodnot v úterý a v sobotu, kdy jedinci dosáhli bez mála 14 000 kroků. Zajímavostí je, že v každém dni byla překročena hranice 10 000 kroků, to je podle Tudora – Lockeho a Bassetta (2004) kategorie aktivních.

1.7.3 Pohybová aktivita adolescentních chlapců na Liberecku

Moravec (2015) se zabýval monitorováním pohybové aktivity v libereckém regionu, práce se nazývá Pohybová aktivita adolescentních chlapců z libereckého regionu.

Graf 5: PA v časových úsecích na Liberecku Zdroj: Moravec (2015)

Pohybová aktivita na Liberecku dosahuje největších hodnot v pracovním týdnu, kdy překročila hranici 11 400 kroků, podle Tudora – Lockeho a Bassetta (2004) hranice aktivních.

Víkendové dny překročily hranici 10 000 a spadají tak do stejné kategorie.

10000

PA chlapců v časových úsecích na

Liberecku

28 Graf 6: PA na Liberecku

Zdroj: Moravec (2015)

V týdenním sledování na Liberecku dosáhli největšího počtu kroků dny středa a čtvrtek a to 12 000 kroků. Každý den byla dosažena hranice 10 000 kroků. Podle Tudora – Lockeho a Bassetta (2004) patří tento počet do kategorie aktivních jedinců.

1.7.4 Motorické testování

Nosková (2013) se zabývala pohybovou aktivitou a tělesnou zdatností v libereckém kraji. Výzkum probíhal na Střední odborné škole a Gymnáziu v Jilemnici. Autorka použila k výzkumu tělesné zdatnosti 5 vybraných testů hrudní předklony (modifikovaný leh-sed), záklon v lehu na břiše, dotyk prstů za zády, 90° kliky a vytrvalostní člunkový běh z testové baterie Fitnessgram. Diplomová práce nese název Úroveň pohybové aktivity a tělesné zdatnosti u adolescentů.

0 2000 4000 6000 8000 10000 12000 14000

StpMon StpTue StpWed StpThu StpFri StpSat StpSun

Pa chlapců na Liberecku

29 Tabulka 6: Naměřené hodnoty Nosková

Motorické testy

Věková kategorie 15 – 17 let

Dívky (n = 63) Chlapci (n = 45)

průměr s průměr s

Modifikované leh – sedy [počet] 28,79 8,94 38,73 13,64

Záklon v lehu na břiše[cm] 29,22 1,5 28,49 3,69

90° kliky [počet] 10,02 3,79 26,13 9,14

Vytrvalostní člunkový běh [počet přeběhů] 41,68 15,91 60,8 18,41 Zdroj: Nosková (2013)

Vysvětlivky: n – počet testovaných s – směrodatná odchylka

2 Cíle práce

Hlavním cílem práce je zdokumentovat úroveň pohybové aktivity a tělesné zdatnosti adolescentních chlapců z libereckého regionu na základě stanovení počtu kroků krokoměry a realizace motorického testování.

Dílčí úkoly:

1.Shrnout teoretická východiska k úrovni pohybové aktivity a tělesné zdatnosti.

2.Stanovit pomocí krokoměrů úroveň pohybové aktivity adolescentních chlapců,

porovnat víkendové dny s pracovními dny.

3. Pomocí motorických testů stanovit tělesnou zdatnost adolescentních chlapců.

4.Analyzovat stanovené úrovně pohybové aktivity a tělesné zdatnosti a provést

porovnání s vybranými regiony.

3 Metodika

Výzkum provádí Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Měření umožnil výzkumný grant GAČR (Grantová agentura České republiky) nesoucí název

„Multifaktoriální výzkum zastavěného prostředí, aktivního životního stylu a tělesné kondice české mládeže“, který je součástí mezinárodního výzkumného grantu National Instituties of Health (USA) „IPEN Adolescent: National Study of Built Environment and Physical Activity“.

Tento výzkum celosvětově shromažďuje informace o pohybové aktivitě dětí a jejich rodičů, využívá k tomu online dotazníky a týdenní monitorování pohybové aktivity pomocí krokoměrů.

Výzkum je dobrovolný, každý účastník jej může kdykoliv opustit. Získaná data jsou anonymní a jsou využita pouze k souhrnnému hodnocení pohybové aktivity adolescentů České republiky.

3.1 Charakteristika výzkumného souboru

Testovaný soubor se skládal z chlapců a dívek z Podjedštědského gymnázia v Liberci a ze Střední odborné školy a gymnázia Liberec. Pro bakalářskou práci, ale budeme využívat pouze data od chlapců. Měření výzkumného souboru proběhlo na jaře 2016 a bylo rozloženo do dvou částí. V první části jsme seznámili testované jedince s informacemi o prováděném výzkumu, se zásadami používáním krokoměru a vyplnění záznamových archů a dále se systém Indares a jeho používáním. Ve druhé části byl testovaný soubor rozdělen na dvě části, kdy v jedné proběhlo testování jedinců pomocí motorických testů (vytrvalostní člunkový běh, modifikované sed-lehy, v-předklon a kliky) a v druhé proběhlo měření somatických parametrů (výška, váha, a měření tukových řas). Před zahájením testů nám testovaní vrátili záznamové

Vysvětlivky: n- počet testovaných;

s- směrodatná odchylka 3.2 Metody k určení pohybové aktivity

Pedometr Yamax SW 700

Pro monitorování pohybové aktivity byl zvolen pedometr Yamax Digiwalker SW 700.

Pedometry byly zapůjčeny z Centra kinantropologického výzkumu v Olomouci. Tento pedometr využívá k záznamu kroku vertikální oscilaci. Aby proběhl záznam kroku, musí být překročen práh citlivosti, který je u této řady Yamax Digiwalker 0,35 g. Pedometr je snadno dostupný, lehký a malé velikosti. V současné době je sledování pomocí pedometrů nejrozšířenější

možnost, jak sledovat denní počet kroků, celkovou vzdálenost a energetický výdej (Sigmundovi, 2011).

Pedometr je vhodné nosit na pravém boku vzhledem k objektivnímu měření. Nevýhoda pedometrů spočívá v nerozlišení intenzity a typu PA například lyžování, bruslení nebo jízda na kole. U bruslení a jízdy na kole je možnost umístění pedometru na kotník pro zlepšené zachycování oscilací, ale vzhledem k věrohodnosti výsledků je vhodné pedometr mít připevněn na pravém boku (Sigmundovi, 2011).

Testovaní jedinci byli seznámeni s pravidly nošení krokoměrů v následujících bodech:

 Krokoměr je zakázáno používat ve vlhkém prostředí (bazén, sprcha).

 Krokoměr nenosíme, pokud je u prováděné aktivity možnost pádu nebo kontaktu s protihráčem a následného zranění.

 Přístroj odložíme až těsně před spaním.

 Krokoměr pomocí tlačítka RESET vynulujeme a nasadíme ihned po probuzení.

 Přístroj nosíme připevněný na pravém boku, uzavřený a ve vodorovné poloze, zajištěný pojistným poutkem.

Po seznámení s pravidly jak přístroj používat je na řadě nastavení přístroje. Krokoměr má 3 tlačítka SET, RESET, MODE. Pomocí těchto tlačítek se přístroj nastaví podle testovaných dispozic, aby mohl správně fungovat. Nastavujeme délku kroku (STRIDE) a váhu (WEIGHT).

Nastavení délky kroku bylo u všech testovaných stejné a to 70 cm. Nastavení hmotnosti bylo individuální, pro nastavení hmotnosti opakovaně stiskneme tlačítko MODE, až se kurzor zastaví na položce CALORIE a pomocí tlačítka SET nastavíme hmotnost v kilogramech.

Denní počet kroků byl zapisován do záznamového archu, který obdržel každý jedinec při popisování a rozdávání krokoměrů. Tento arch je vytvořen formou tabulky, kde testovaný jedinec vyplní jméno, věk, hmotnost, výšku a datum zápisu. Tabulka je rozdělena na povinná a nepovinná pole. Mezi povinná pole patří ranní a večerní zápis těchto údajů: čas nasazení a odložení přístroje, počet kroků ráno i večer a počet kilokalorií ráno i večer. Druhá strana obsahuje tabulky pohybových aktivit a inaktivit. Zde se vyplňuje doba trvání aktivity nebo inaktivity, u aktivit se vyznačuje písmeno H, pokud je daná aktivita s vyšší intenzitou (značná únava, zadýchání, zpocení a vysoká srdeční frekvence).

33 Obrázek 1: Pedometr Yamax SW 700

Zdroj: Sigmundovi (2011, s. 19) 3.3 Použité Motorické testy

Návody jsou přepsány téměř ve stejném znění ze systému Indares. (Indares, [online]) Měření tělesného složení (BMI)

 Zaměření: Zjištění somatického parametru

 Pomůcky: Váha a výškoměr

 Provedení: Nejprve se testovaný zváží a změří. BMI se spočítá poměrem váhy (kg) a druhé mocnině výšky (m).

 Hodnocení: Jsou porovnány se standardy Indares. BMI neumožňuje přesně určit zda-li je hmotnost aktivní nebo pasivní složkou.

Tělesný tuk – měření 2 kožních řas

 Zaměření: Odhad množství tělesného tuku

 Pomůcky: Kaliper

 Provedení: Měříme dvě kožní řasy jedna je nad tricepsem a druhá je vnitřní strana lýtka. První řasu měříme na pravé ruce ,která je uvolněná podél těla řasu vytáhneme asi 1 cm a přiložíme kaliper pro změření. Testovaný jedinec je

 Zaměření: aerobní kapacita organismu

 Pomůcky: nahrávka se zvukovou stopou, zvukový přehrávač, rovný nekluzký povrch, pomůcky k vyznačení 20m vzdálenosti

 Provedení: Testování se provádí v uzavřeném prostoru nejlépe v tělocvičně, kde můžeme vymezit vzdálenost 20m a zajistíme nekluzký a rovný povrch.

Testovaní opakovaně překonávají vzdálenost 20m podle zvukového signálu. Při každém přeběhu zazní dva signály jeden určuje začátek běhu a druhý určuje dosažení 20m vzdálenosti. Zvukový signál se postupně zrychluje a cílem je protnout jeden z vyznačených bodů než zazní zvukový signál a opakovat přeběhy v co nejdelším časovém úseku. Test končí, pokud testovaný 2x po sobě nedokáže protnout vzdálenost 20m. Pro testování je vhodné rozdělit testované na dvě skupiny, kdy jedna vykonává daný test a druhá zapisuje počet přeběhů.

 Hodnocení: Pro hodnocení je důležitý celkový počet přeběhů 20m vzdálenosti avšak při dodržení zvukového signálu. Maximální počet přeběhů není omezen.

Kliky

 Zaměření: Test svalové síly a vytrvalosti v horní části těla.

 Pomůcky: Tenisový míček, zvuková nahrávka.

 Provedení: Test se provádí pouze jednou. Pro správné plnění testu je důležitá výchozí poloha vzpor ležmo, vzdálenost rukou zhruba na šířku ramen, prsty směřují vpřed a hlava je v prodloužení trupu. Koncovou polohou označujeme dotyk hrudníkem tenisového míčku, který je umístěn pod tělem na zemi, lokty směřují od těla. Tento proces se opakuje na zvukový podnět a je pro každou polohu. Test je ukončen, pokud testovaný nedodrží výchozí polohu, nedotýká se tenisového míčku nebo odpočívá v poloze a tím nedodržuje zvukové podněty.

 Hodnocení: Hodnotí se celkový počet kliků, pokud testovaný dodržuje zvukové podněty.

35 Obrázek 2: Kliky

Zdroj: Cooper Institute (1999) Modifikované lehy-sedy

 Zaměření: Síla a vytrvalost břišních svalů

 Pomůcky: Stopky, podložka na lehnutí

 Provedení: Výchozí poloha je lehu na zádech kolena jsou pokrčena do polohy 90°. Chodidla jsou opřena o podložku, paže jsou nataženy a prsty se dotýkají stehen. Samotné provedení testu spočívá v opakovaných předklonech, kdy bederní část páteře zůstává na podložce, hlava zůstává v prodloužení trupu a prsty se dotýkají kolen. A poté návrat do výchozí polohy. Test trvá 1 minutu.

 Hodnocení: Hodnotíme celkový počet předklonů (dotyků kolen), provedených za jednu minutu. Sledujeme správné technické provedení testu. Kategorie hodnocení jsou nízké (38 lehů), přijatelné (46 lehů), dobré (55 sed-lehů), velmi dobré (63 sed-lehů) a výborné (64 sed-lehů).

Obrázek 3: Modifikované sedy-lehy

Zdroj: Cooper Institute (1999) V-předklon

 Zaměření: Pohyblivost v oblasti bederní páteře a zadní strany stehen

 Pomůcky: Měřící plošina, popřípadě metr

 Provedení: Testovaný je bos a v poloze sedu, dolní končetiny se dotýkají přední strany podložky a jsou propnutá v koleni. Test je vhodné provádět po lehkém strečinku. Mezi chodidly je vzdálenost 30 cm. Testovaný jedinec zahájí test předpažením a postupným předkláněním tak, že napnuté prsty plynule posunou měřítko a musí v koncové poloze vydržet 2 s. Provádíme 2x s krátkou přestávkou.

 Hodnocení: Hodnotíme lepší pokus v cm. Maximální délka je 60 cm.

3.4 Zpracování dat

Podpora výzkumu byla z Centra kinantropologického výzkumu (CKV) při Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Vznik CKV se datuje k roku 2005.

Hlavním cílem CKV je řešit problematiku v oblasti pohybové aktivity a inaktivity vzhledem k životnímu stylu a zdraví obyvatelstva České republiky. Další činností jsou poradenství a koordinace pro monitoring a pohybové aktivity pro země ve střední Evropě (Univerzita Palackého v Olomouci, 2005).

Zpracování výsledků k tomuto výzkumu bylo pomocí počítačového softwaru Microsoft office 2007. Grafické, tabulkové a statistické funkce byli vytvořeny pomocí Microsoft Excel a textové úpravy bakalářské práce pomocí textového editoru Microsoft Word. Celá práce byla napsána a zkompletována na notebooku HP Pro Book.

Statistické zpracování dat

Pro statistické zpracování získaných dat ze záznamových archů a systému Indares byl použit systém Microsoft Excel 2007. Využívané statistické metody jsou:

 Průměr - jedná se o aritmetický průměr. Spočítá se součtem hodnot a následným vydělením počtem hodnot (Matematika, [Online]).

 Směrodatná odchylka – vyjadřuje, jak se liší hodnoty od aritmetického průměru v obou směrech (Matematika, [Online]).

In document PA v časových úsecích na (Page 20-0)