Hodnocení zdravotně orientované zdatnosti

1 Syntéza poznatků

1.5 Tělesná zdatnost

1.5.2 Hodnocení zdravotně orientované zdatnosti

Pro hodnocení se dříve využívali jen výsledky různých testových baterií. V dnešní praxi se pro hodnocení využívají nejen testové baterie ale i dotazníkové šetření. Díky tomuto se testovaní učí sebehodnocení a objasnění výsledků tělesné zdatnosti (Gajda, Fojtík, 2008).

Dnes využívané testové baterie mají standardizované postupy tak, aby byly jednoduše proveditelné bez velkých požadavků na časové, prostorové a materiální zajištění. Zdravotně orientovaná zdatnost má několik druhů testových baterií, v Evropě je využíván Eurofit (9 položek zaměřených na základní komponenty tělesné zdatnosti a somatometrii), v České Republice Unifittest 6-60 (4 testové položky a základní somatometrie) a v USA Fitnessgram.

Každá testová baterie obsahuje tyto části:

 Aerobní kapacitu – nejdůležitější položka testových baterií, v testech se nejčastěji používá člunkový běh (Légerův běh).

 Tělesné složení – spíše preventivní položka vzhledem ke vzrůstající obezitě.

Doporučuje se měření kaliperem, který vyžaduje určitý zácvik a zkušenosti.

 Svalová síla, vytrvalost a flexibilita – jedna skupina zabývající se testováním svalové oblasti související se správným držením těla.

Zdroj: Gajda, Fojtík (2008) 1.5.3 Standardy k provádění tělesné zdatnosti

Pro hodnocení tělesné zdatnosti se používají motorické testy. Využívají se k tomu testové baterie Unifittest, Eurofit nebo Fitnessgram. Tabulky, které jsou uvedeny níže, pocházejí z testové baterie Fitnessgram. Jsou v nich uvedeny standardy pro jednotlivé motorické testy a u každého standartu je uvedena dolní a horní hranice.

22 Tabulka 4: Standardy testové baterie Fitnessgram

Věk

23 Tabulka 5: Standardy testové baterie Fitnessgram

Věk pohybové aktivity. Systém je vyvíjen ve spolupráci s Centrem kinantropologického výzkumu na fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy používá systém pro řešení výzkumného záměru „Pohybová aktivita a inaktivita obyvatel České republiky v kontextu behaviorálních změn“. Dále aplikace má za úkol vzdělávat uživatelé o pohybové aktivitě a poskytovat prostředky pro zlepšení jejich životního stylu.

Systém je uživatelsky uzpůsoben pro jednoduchou práci a orientaci v něm. Specifické potřeby a různé vlastnosti je možné nastavovat dle požadavků jednotlivých uživatelů. Při vstupu na stránky aplikace je v levé části jednoduchá bezplatná registrace. Po přihlášení je k dispozici několik modulů, které rozdělují dvě záložky, zápisník dat a skupiny. V zápisníku dat najdeme tyto moduly pohybová aktivita, kroky, tělesná zdatnost, aktivní transport, tělesné parametry a dotazníky. V těchto složkách nalezneme prostory pro zápis kroků, instruktážní videa, jak danou aktivitu provádět a dále také umožňuje mít přehled o činnostech prováděných během týdne (počet kroků, množství vydané energie apod.). V druhé záložce skupiny je zobrazeno členství ve skupinách (Indares, [online)].

24 1.7 Realizované výzkumy

Pohybovou aktivitou na Havlíčkobrodsku se zabývala Výborná (2009) v rámci diplomové práce, která nese název Pohybová aktivita a inaktivita 15-19 letých studentů středních škol na Havlíčkobrodsku. Výzkum byl prováděn na dvou gymnáziích ve Světlé nad Sázavou a Ledči nad Sázavou.

Další diplomovou prací související s pohybovou aktivitou je Struktura pohybové aktivity studentů gymnázia v Rokycanech, jejíž autorkou je Lorencová (2012).

Pohybovou aktivitu na Liberecku analyzoval Moravec (2015) bakalářskou prací nesoucí název Pohybová aktivita chlapců z libereckého regionu. Výzkum byl prováděn v roce 2014.

1.7.1 Pohybová aktivita na Havlíčkobrodsku

Výborná (2009) analyzovala pohybovou aktivitu na středních školách na Havlíčkobrodsku. Výzkum byl prováděn na gymnáziích ve Světlé nad Sázavou a Ledči nad Sázavou. Autorka prováděla výzkum sledováním pohybové aktivity pomocí krokoměrů a sportovní preference pomocí systému Indares.

Graf 1: PA v časových úsecích na Havlíčkobrodsku Zdroj: Výborná (2009)

Vysvětlivky: Steps 7 – průměrný počet kroků během 7 dní (celý týden) Steps 5 – průměrný počet kroků během 5 dní (pracovní týden) Steps 2 – průměrný počet kroků během 2 dní (víkendové dny)

Na Havlíčkobrodsku jsou aktivnější během pracovního týdne, kdy počet kroků překročil hranici 11 000 kroků. O víkendových dnech dosahovali jedinci více jak 10 000 kroků, což podle Tudora – Lockeho a Bassetta (2004) spadá do kategorie aktivních.

10800

25 Graf 2: PA na Havlíčkobrodsku

Zdroj: Výborná (2009)

Vysvětlivky: StpMon .- počet kroků v pondělí StpTue – počet kroků v úterý StpWed – počet kroků ve středu StpThu – počet kroků ve čtvrtek StpFri – počet kroků v pátek StpSat – počet kroků v sobotu StpSun – počet kroků v neděli

V týdenním rozboru pohybové aktivity je na Havlíčkobrodsku nejaktivnějším dnem středa, kdy počet kroků překročil hranici 13 000, podle Tudora – Lockeho a Bassetta (2004) spadá do kategorie vysoce aktivních. Nejméně aktivním dnem je na Havlíčkobrodsku čtvrtek, kdy počet kroků nepřekročil hranici 10 000 kroků.

1.7.2 Pohybová aktivita na Plzeňsku

V plzeňském kraji se pohybovou aktivitou ve své diplomové práci zabývala Lorencová (2013) pomocí krokoměrů a dotazníků. Výzkum probíhal na gymnáziu v Rokycanech.

0 2000 4000 6000 8000 10000 12000 14000

StpMon StpTue StpWed StpThu StpFri StpSat StpSun

PA na Havlíčkobrodsku

26 Graf 3: PA v časových úsecích na Plzeňsku Zdroj: Lorencová (2013)

Na Plzeňsku přesahuje počet kroků v pracovním týdnu hranici 11 800. Víkendové dny dosahují hodnot přes 12 800 kroků, podle Tudora – Lockeho a Bassetta (2004) spadá do kategorie vysoce aktivních jedinců.

Graf 4: PA na Plzeňsku Zdroj: Lorencová (2013)

Vysvětlivky: StpMon .- počet kroků v pondělí 11200

PA v časových úsecích na Plzeňsku

StpMon StpTue StpWed StpThu StpFri StpSat StpSun

PA na Plzeňsku

27 StpTue – počet kroků v úterý StpWed – počet kroků ve středu StpThu – počet kroků ve čtvrtek StpFri – počet kroků v pátek StpSat – počet kroků v sobotu StpSun – počet kroků v neděli

Pohybová aktivita Plzeňsku dosahuje nevětších hodnot v úterý a v sobotu, kdy jedinci dosáhli bez mála 14 000 kroků. Zajímavostí je, že v každém dni byla překročena hranice 10 000 kroků, to je podle Tudora – Lockeho a Bassetta (2004) kategorie aktivních.

1.7.3 Pohybová aktivita adolescentních chlapců na Liberecku

Moravec (2015) se zabýval monitorováním pohybové aktivity v libereckém regionu, práce se nazývá Pohybová aktivita adolescentních chlapců z libereckého regionu.

Graf 5: PA v časových úsecích na Liberecku Zdroj: Moravec (2015)

Pohybová aktivita na Liberecku dosahuje největších hodnot v pracovním týdnu, kdy překročila hranici 11 400 kroků, podle Tudora – Lockeho a Bassetta (2004) hranice aktivních.

Víkendové dny překročily hranici 10 000 a spadají tak do stejné kategorie.

10000

PA chlapců v časových úsecích na

Liberecku

28 Graf 6: PA na Liberecku

Zdroj: Moravec (2015)

V týdenním sledování na Liberecku dosáhli největšího počtu kroků dny středa a čtvrtek a to 12 000 kroků. Každý den byla dosažena hranice 10 000 kroků. Podle Tudora – Lockeho a Bassetta (2004) patří tento počet do kategorie aktivních jedinců.

1.7.4 Motorické testování

Nosková (2013) se zabývala pohybovou aktivitou a tělesnou zdatností v libereckém kraji. Výzkum probíhal na Střední odborné škole a Gymnáziu v Jilemnici. Autorka použila k výzkumu tělesné zdatnosti 5 vybraných testů hrudní předklony (modifikovaný leh-sed), záklon v lehu na břiše, dotyk prstů za zády, 90° kliky a vytrvalostní člunkový běh z testové baterie Fitnessgram. Diplomová práce nese název Úroveň pohybové aktivity a tělesné zdatnosti u adolescentů.

0 2000 4000 6000 8000 10000 12000 14000

StpMon StpTue StpWed StpThu StpFri StpSat StpSun

Pa chlapců na Liberecku

29 Tabulka 6: Naměřené hodnoty Nosková

Motorické testy

Věková kategorie 15 – 17 let

Dívky (n = 63) Chlapci (n = 45)

průměr s průměr s

Modifikované leh – sedy [počet] 28,79 8,94 38,73 13,64

Záklon v lehu na břiše[cm] 29,22 1,5 28,49 3,69

90° kliky [počet] 10,02 3,79 26,13 9,14

Vytrvalostní člunkový běh [počet přeběhů] 41,68 15,91 60,8 18,41 Zdroj: Nosková (2013)

Vysvětlivky: n – počet testovaných s – směrodatná odchylka

2 Cíle práce

Hlavním cílem práce je zdokumentovat úroveň pohybové aktivity a tělesné zdatnosti adolescentních chlapců z libereckého regionu na základě stanovení počtu kroků krokoměry a realizace motorického testování.

Dílčí úkoly:

1.Shrnout teoretická východiska k úrovni pohybové aktivity a tělesné zdatnosti.

2.Stanovit pomocí krokoměrů úroveň pohybové aktivity adolescentních chlapců,

porovnat víkendové dny s pracovními dny.

3. Pomocí motorických testů stanovit tělesnou zdatnost adolescentních chlapců.

4.Analyzovat stanovené úrovně pohybové aktivity a tělesné zdatnosti a provést

porovnání s vybranými regiony.

3 Metodika

Výzkum provádí Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Měření umožnil výzkumný grant GAČR (Grantová agentura České republiky) nesoucí název

„Multifaktoriální výzkum zastavěného prostředí, aktivního životního stylu a tělesné kondice české mládeže“, který je součástí mezinárodního výzkumného grantu National Instituties of Health (USA) „IPEN Adolescent: National Study of Built Environment and Physical Activity“.

Tento výzkum celosvětově shromažďuje informace o pohybové aktivitě dětí a jejich rodičů, využívá k tomu online dotazníky a týdenní monitorování pohybové aktivity pomocí krokoměrů.

Výzkum je dobrovolný, každý účastník jej může kdykoliv opustit. Získaná data jsou anonymní a jsou využita pouze k souhrnnému hodnocení pohybové aktivity adolescentů České republiky.

3.1 Charakteristika výzkumného souboru

Testovaný soubor se skládal z chlapců a dívek z Podjedštědského gymnázia v Liberci a ze Střední odborné školy a gymnázia Liberec. Pro bakalářskou práci, ale budeme využívat pouze data od chlapců. Měření výzkumného souboru proběhlo na jaře 2016 a bylo rozloženo do dvou částí. V první části jsme seznámili testované jedince s informacemi o prováděném výzkumu, se zásadami používáním krokoměru a vyplnění záznamových archů a dále se systém Indares a jeho používáním. Ve druhé části byl testovaný soubor rozdělen na dvě části, kdy v jedné proběhlo testování jedinců pomocí motorických testů (vytrvalostní člunkový běh, modifikované sed-lehy, v-předklon a kliky) a v druhé proběhlo měření somatických parametrů (výška, váha, a měření tukových řas). Před zahájením testů nám testovaní vrátili záznamové

Vysvětlivky: n- počet testovaných;

s- směrodatná odchylka 3.2 Metody k určení pohybové aktivity

Pedometr Yamax SW 700

Pro monitorování pohybové aktivity byl zvolen pedometr Yamax Digiwalker SW 700.

Pedometry byly zapůjčeny z Centra kinantropologického výzkumu v Olomouci. Tento pedometr využívá k záznamu kroku vertikální oscilaci. Aby proběhl záznam kroku, musí být překročen práh citlivosti, který je u této řady Yamax Digiwalker 0,35 g. Pedometr je snadno dostupný, lehký a malé velikosti. V současné době je sledování pomocí pedometrů nejrozšířenější

možnost, jak sledovat denní počet kroků, celkovou vzdálenost a energetický výdej (Sigmundovi, 2011).

Pedometr je vhodné nosit na pravém boku vzhledem k objektivnímu měření. Nevýhoda pedometrů spočívá v nerozlišení intenzity a typu PA například lyžování, bruslení nebo jízda na kole. U bruslení a jízdy na kole je možnost umístění pedometru na kotník pro zlepšené zachycování oscilací, ale vzhledem k věrohodnosti výsledků je vhodné pedometr mít připevněn na pravém boku (Sigmundovi, 2011).

Testovaní jedinci byli seznámeni s pravidly nošení krokoměrů v následujících bodech:

 Krokoměr je zakázáno používat ve vlhkém prostředí (bazén, sprcha).

 Krokoměr nenosíme, pokud je u prováděné aktivity možnost pádu nebo kontaktu s protihráčem a následného zranění.

 Přístroj odložíme až těsně před spaním.

 Krokoměr pomocí tlačítka RESET vynulujeme a nasadíme ihned po probuzení.

 Přístroj nosíme připevněný na pravém boku, uzavřený a ve vodorovné poloze, zajištěný pojistným poutkem.

Po seznámení s pravidly jak přístroj používat je na řadě nastavení přístroje. Krokoměr má 3 tlačítka SET, RESET, MODE. Pomocí těchto tlačítek se přístroj nastaví podle testovaných dispozic, aby mohl správně fungovat. Nastavujeme délku kroku (STRIDE) a váhu (WEIGHT).

Nastavení délky kroku bylo u všech testovaných stejné a to 70 cm. Nastavení hmotnosti bylo individuální, pro nastavení hmotnosti opakovaně stiskneme tlačítko MODE, až se kurzor zastaví na položce CALORIE a pomocí tlačítka SET nastavíme hmotnost v kilogramech.

Denní počet kroků byl zapisován do záznamového archu, který obdržel každý jedinec při popisování a rozdávání krokoměrů. Tento arch je vytvořen formou tabulky, kde testovaný jedinec vyplní jméno, věk, hmotnost, výšku a datum zápisu. Tabulka je rozdělena na povinná a nepovinná pole. Mezi povinná pole patří ranní a večerní zápis těchto údajů: čas nasazení a odložení přístroje, počet kroků ráno i večer a počet kilokalorií ráno i večer. Druhá strana obsahuje tabulky pohybových aktivit a inaktivit. Zde se vyplňuje doba trvání aktivity nebo inaktivity, u aktivit se vyznačuje písmeno H, pokud je daná aktivita s vyšší intenzitou (značná únava, zadýchání, zpocení a vysoká srdeční frekvence).

33 Obrázek 1: Pedometr Yamax SW 700

Zdroj: Sigmundovi (2011, s. 19) 3.3 Použité Motorické testy

Návody jsou přepsány téměř ve stejném znění ze systému Indares. (Indares, [online]) Měření tělesného složení (BMI)

 Zaměření: Zjištění somatického parametru

 Pomůcky: Váha a výškoměr

 Provedení: Nejprve se testovaný zváží a změří. BMI se spočítá poměrem váhy (kg) a druhé mocnině výšky (m).

 Hodnocení: Jsou porovnány se standardy Indares. BMI neumožňuje přesně určit zda-li je hmotnost aktivní nebo pasivní složkou.

Tělesný tuk – měření 2 kožních řas

 Zaměření: Odhad množství tělesného tuku

 Pomůcky: Kaliper

 Provedení: Měříme dvě kožní řasy jedna je nad tricepsem a druhá je vnitřní strana lýtka. První řasu měříme na pravé ruce ,která je uvolněná podél těla řasu vytáhneme asi 1 cm a přiložíme kaliper pro změření. Testovaný jedinec je

 Zaměření: aerobní kapacita organismu

 Pomůcky: nahrávka se zvukovou stopou, zvukový přehrávač, rovný nekluzký povrch, pomůcky k vyznačení 20m vzdálenosti

 Provedení: Testování se provádí v uzavřeném prostoru nejlépe v tělocvičně, kde můžeme vymezit vzdálenost 20m a zajistíme nekluzký a rovný povrch.

Testovaní opakovaně překonávají vzdálenost 20m podle zvukového signálu. Při každém přeběhu zazní dva signály jeden určuje začátek běhu a druhý určuje dosažení 20m vzdálenosti. Zvukový signál se postupně zrychluje a cílem je protnout jeden z vyznačených bodů než zazní zvukový signál a opakovat přeběhy v co nejdelším časovém úseku. Test končí, pokud testovaný 2x po sobě nedokáže protnout vzdálenost 20m. Pro testování je vhodné rozdělit testované na dvě skupiny, kdy jedna vykonává daný test a druhá zapisuje počet přeběhů.

 Hodnocení: Pro hodnocení je důležitý celkový počet přeběhů 20m vzdálenosti avšak při dodržení zvukového signálu. Maximální počet přeběhů není omezen.

Kliky

 Zaměření: Test svalové síly a vytrvalosti v horní části těla.

 Pomůcky: Tenisový míček, zvuková nahrávka.

 Provedení: Test se provádí pouze jednou. Pro správné plnění testu je důležitá výchozí poloha vzpor ležmo, vzdálenost rukou zhruba na šířku ramen, prsty směřují vpřed a hlava je v prodloužení trupu. Koncovou polohou označujeme dotyk hrudníkem tenisového míčku, který je umístěn pod tělem na zemi, lokty směřují od těla. Tento proces se opakuje na zvukový podnět a je pro každou polohu. Test je ukončen, pokud testovaný nedodrží výchozí polohu, nedotýká se tenisového míčku nebo odpočívá v poloze a tím nedodržuje zvukové podněty.

 Hodnocení: Hodnotí se celkový počet kliků, pokud testovaný dodržuje zvukové podněty.

35 Obrázek 2: Kliky

Zdroj: Cooper Institute (1999) Modifikované lehy-sedy

 Zaměření: Síla a vytrvalost břišních svalů

 Pomůcky: Stopky, podložka na lehnutí

 Provedení: Výchozí poloha je lehu na zádech kolena jsou pokrčena do polohy 90°. Chodidla jsou opřena o podložku, paže jsou nataženy a prsty se dotýkají stehen. Samotné provedení testu spočívá v opakovaných předklonech, kdy bederní část páteře zůstává na podložce, hlava zůstává v prodloužení trupu a prsty se dotýkají kolen. A poté návrat do výchozí polohy. Test trvá 1 minutu.

 Hodnocení: Hodnotíme celkový počet předklonů (dotyků kolen), provedených za jednu minutu. Sledujeme správné technické provedení testu. Kategorie hodnocení jsou nízké (38 lehů), přijatelné (46 lehů), dobré (55 sed-lehů), velmi dobré (63 sed-lehů) a výborné (64 sed-lehů).

Obrázek 3: Modifikované sedy-lehy

Zdroj: Cooper Institute (1999) V-předklon

 Zaměření: Pohyblivost v oblasti bederní páteře a zadní strany stehen

 Pomůcky: Měřící plošina, popřípadě metr

 Provedení: Testovaný je bos a v poloze sedu, dolní končetiny se dotýkají přední strany podložky a jsou propnutá v koleni. Test je vhodné provádět po lehkém strečinku. Mezi chodidly je vzdálenost 30 cm. Testovaný jedinec zahájí test předpažením a postupným předkláněním tak, že napnuté prsty plynule posunou měřítko a musí v koncové poloze vydržet 2 s. Provádíme 2x s krátkou přestávkou.

 Hodnocení: Hodnotíme lepší pokus v cm. Maximální délka je 60 cm.

3.4 Zpracování dat

Podpora výzkumu byla z Centra kinantropologického výzkumu (CKV) při Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Vznik CKV se datuje k roku 2005.

Hlavním cílem CKV je řešit problematiku v oblasti pohybové aktivity a inaktivity vzhledem k životnímu stylu a zdraví obyvatelstva České republiky. Další činností jsou poradenství a koordinace pro monitoring a pohybové aktivity pro země ve střední Evropě (Univerzita Palackého v Olomouci, 2005).

Zpracování výsledků k tomuto výzkumu bylo pomocí počítačového softwaru Microsoft office 2007. Grafické, tabulkové a statistické funkce byli vytvořeny pomocí Microsoft Excel a textové úpravy bakalářské práce pomocí textového editoru Microsoft Word. Celá práce byla napsána a zkompletována na notebooku HP Pro Book.

Statistické zpracování dat

Pro statistické zpracování získaných dat ze záznamových archů a systému Indares byl použit systém Microsoft Excel 2007. Využívané statistické metody jsou:

 Průměr - jedná se o aritmetický průměr. Spočítá se součtem hodnot a následným vydělením počtem hodnot (Matematika, [Online]).

 Směrodatná odchylka – vyjadřuje, jak se liší hodnoty od aritmetického průměru v obou směrech (Matematika, [Online]).

 Statistická významnost - určuje, rozdíl mezi testovanými skupinami významný.

Statistická významnost byla stanovena na p <0,05 (Loudová, 2012).

4 Výsledky a diskuze

4.1 Úroveň pohybové aktivity

Pro určení úrovně pohybové aktivity jsme použili hodnoty naměřených dat pomocí krokoměrů.

4.1.1 Pohybová aktivita v časových úsecích

Jelikož pohybová aktivita kolísá během týdne, jsou kroky rozděleny do tří časových úseků.

Tabulka 8: Pohybová aktivita v časových úsecích Steps 7 Steps 5 Steps 2

Průměr 9870 11031 7329

Směr. odch. 3408 3518 5251

Graf 7:PA chlapců v časových úsecích na Liberecku

Z naměřených výsledků (Graf 7) můžeme potvrdit výrok Sigmundových (2011), že pohybová aktivita v rámci naměřených kroků dosahuje vyšších hodnot během pracovního týdne, než během víkendových dní. Zvýšená aktivita během týdne souvisí s přesuny do školy, práce nebo zájmových či sportovních kroužků. Víkendové dny jsou v rámci pohybové aktivity

9000

PA chlapců v časových úsecích na

Liberecku

výrazně nižší, tato skutečnost souvisí s využitím víkendových dní formou odpočinku a načerpáním energie na nový pracovní týden.

4.1.2 Pohybová aktivita v jednotlivých dnech

Při monitorování pohybové aktivity v jednotlivých dnech ověříme nejaktivnější dny, které mají být v pracovním týdnu. Data z předchozích měření dosahovala nejvyšších hodnot v úterý a ve středu. Víkendové dny očekáváme opět za méně aktivní tedy odpočinkové.

Tabulka 9: Pohybová aktivita v jednotlivých dnech

StpMon StpTue StpWed StpThu StpFri StpSat StpSun

Průměr 10808 13373 11710 11212 9870 11031 7329

Směr. odch. 6577 6714 5017 5554 4866 6199 5286

Graf 8: PA chlapců na Liberecku

Týdenní monitorování (Graf 8) ukázalo nejaktivnější den úterý a středu, poté počet kroků klesá a v pátek se dostane pod hranici 10000 kroků. V sobotu počet kroků stoupne, ale

In document PA v časových úsecích na (Page 22-0)