PA v časových úsecích na

(1)

(2)

(3)

(4)

(5)

Tímto bych rád poděkoval Doc. PaedDr. Aleši Suchomelovi, Ph.D. z Katedry tělesné výchovy na Technické univerzitě v Liberci za poskytnuté rady, čas strávený během konzultací při zpracování bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat mojí rodině a přátelům za podporu během mého studia na Technické univerzitě v Liberci.

(6)

Anotace

Hlavním cílem bakalářské práce je vyhodnotit úroveň pohybové aktivity a tělesné zdatnosti adolescentních chlapců v Libereckém regionu a porovnat s ostatními regiony. Měření bylo provedeno pomocí krokoměrů a motorických testů. Pohybová aktivita je rozdělena do jednotlivých dní v týdnu a na časové úseky. Výsledky prokazují, že během týdne dosahují adolescenti vyššího počtu kroků než během víkendových dní. Tělesná zdatnost byla testována pomocí čtyř motorických testů z testové baterie Fitnessgram a Indares. Motorické testování prokázalo dostatečnou sílu a vytrvalost v oblasti břišního svalstva, nízkou úroveň aerobní zdatnosti a vysokou úroveň ohebnosti v oblasti bederní páteře. Pro zlepšení výsledků lze doporučit chůzi a jízdu na kole během přesunu z jednoho místa na druhé a využívat volný čas především k pohybové aktivitě.

Klíčová slova: Pohybová aktivita, tělesná zdatnost, krokoměr, adolescence.

(7)

Annotation

The aim of bachelor thesis is to analyse a level of physical activity and physical fitness in adolescent boys in Liberec region and comparate it with other regions. Measurement was made by pedometers and motoric tests. The physical activity is divided to individual days in a week and units of time. The results show that during the week, the adolescents archieve a greater number of steps than they achieve during the weekend. The Physical fitness was tested by four motoric tests from the test battery Fitnessgram and Indares. Motoric testing proved enough strength and endurence in the area of abdominal muscles, low level of aerobic fitness and high level of flexibility in the area of lumbar spine. To improve the results can be recommended walking and cycling during moving from the side to another side and use free time mainly to physical activity.

Key words: Physical activity, physical fitness, pedometer, adolescence.

(8)

7

Obsah

Obsah ... 7

1 Syntéza poznatků ... 14

1.1 Základní pojmy ... 14

1.2 Charakteristika věkového období adolescence ... 15

1.2.1 Tělesné změny ... 16

1.2.2 Psychické změny ... 16

1.3 Motorika člověka ... 16

1.4 Pohybová aktivita ... 17

1.4.1 Zdravotní benefity pohybové aktivity ... 18

1.4.2 Doporučení provádění pohybové aktivity ... 19

1.5 Tělesná zdatnost ... 20

1.5.1 Zdravotně orientovaná zdatnost ... 21

1.5.2 Hodnocení zdravotně orientované zdatnosti... 21

1.5.3 Standardy k provádění tělesné zdatnosti ... 21

1.6 Systém Indares ... 23

1.7 Realizované výzkumy ... 24

1.7.1 Pohybová aktivita na Havlíčkobrodsku ... 24

1.7.2 Pohybová aktivita na Plzeňsku ... 25

1.7.3 Pohybová aktivita adolescentních chlapců na Liberecku ... 27

1.7.4 Motorické testování ... 28

2 Cíle práce... 30

3 Metodika... 31

3.1 Charakteristika výzkumného souboru ... 31

3.2 Metody k určení pohybové aktivity ... 31

3.3 Použité Motorické testy ... 33

3.4 Zpracování dat ... 36

4 Výsledky a diskuze ... 37

4.1 Úroveň pohybové aktivity ... 37

(9)

8

4.1.1 Pohybová aktivita v časových úsecích ... 37

4.1.2 Pohybová aktivita v jednotlivých dnech ... 38

4.2 Výsledky motorického testování ... 39

4.3 Komparace výsledků pohybové aktivity a motorického testování ... 44

4.4 Shrnutí ... 53

5 Závěr ... 56

6 Referenční seznam ... 57

7 Přílohy ... 60

(10)

9 Seznam grafů:

Graf 1: PA v časových úsecích na Havlíčkobrodsku ... 24

Graf 2: PA na Havlíčkobrodsku ... 25

Graf 3: PA v časových úsecích na Plzeňsku ... 26

Graf 4: PA na Plzeňsku ... 26

Graf 5: PA v časových úsecích na Liberecku ... 27

Graf 6: PA na Liberecku ... 28

Graf 7:PA chlapců v časových úsecích na Liberecku ... 37

Graf 8: PA chlapců na Liberecku ... 38

Graf 9: Hodnoty BMI ... 40

Graf 10: Motorické testování kliky ... 41

Graf 11: Motorické testování modifikované lehy-sedy ... 42

Graf 12: Motorické testování vytrvalostní člunkový běh ... 43

Graf 13: Motorické testování V-předklon ... 44

Graf 14: Porovnání PA v časových úsecích s vybranými regiony ... 45

Graf 15: Porovnání pohybové aktivity v jednotlivých dnech s vybranými regiony ... 46

Graf 16:Porovnání PA v časových úsecích ... 48

Graf 17: Porovnání PA v jednotlivých dnech ... 49

Graf 18: Porovnání motorického testu kliky ... 50

Graf 19: Porovnání motorického testu modifikované sedy lehy ... 51 Graf 20: Porovnání motorického testu vytrvalostní člunkový běh s vybranými regiony52

(11)

10 Seznam tabulek:

Tabulka 1: Tabulka BMI ... 14

Tabulka 2: Doporučení pro 11–18leté adolescenty ... 19

Tabulka 3: Doporučení pro 11–18leté adolescenty ... 20

Tabulka 4: Standardy testové baterie Fitnessgram ... 22

Tabulka 5: Standardy testové baterie Fitnessgram ... 23

Tabulka 6: Naměřené hodnoty Nosková ... 29

Tabulka 7: Výzkumný soubor ... 31

Tabulka 8: Pohybová aktivita v časových úsecích ... 37

Tabulka 9: Pohybová aktivita v jednotlivých dnech ... 38

Tabulka 10: Somatické hodnoty testovaných jedinců ... 39

Tabulka 11: Hodnoty BMI ... 39

Tabulka 12: Motorické testování kliky ... 40

Tabulka 13: Motorické testování modifikované sedy-lehy ... 41

Tabulka 14: Motorické testování vytrvalostní člunkový běh ... 42

Tabulka 15: Motorické testování V-předklon ... 43

Tabulka 16: Porovnání vybraných regionů pohybové aktivity v časových úsecích ... 44

Tabulka 17: Porovnání vybraných regionů pohybové aktivity v jednotlivých dnech .... 46

Tabulka 18: Porovnání PA s dívkami v časových úsecích ... 47

Tabulka 19: Porovnání PA s dívkami v jednotlivých dnech ... 48

Tabulka 20: Porovnání motorického testu kliky s vybranými regiony... 50

Tabulka 21: Porovnání motorického testu modifikované sedy-lehy s vybranými regiony ... 51

Tabulka 22: Porovnání motorického testu vytrvalostní člunkový běh s vybranými regiony... 52

(12)

11 Seznam obrázků:

Obrázek 1: Pedometr Yamax SW 700... 33 Obrázek 2: Kliky ... 35 Obrázek 3: Modifikované sedy-lehy ... 35

(13)

12 Seznam použitých zkratek:

BMI-body mass index

CKV-Centrum kinantropologického výzkumu MET-metabolický ekvivalent

PA-pohybová aktivita

WHO-World Health Organization (Světová zdravotnická organizace)

(14)

13 Úvod

Pohyb a pohybová aktivita je součástí člověka již staletí. Původně sloužil především k úniku před nebezpečím a k zajištění potravy. V dalších letech se využíval při výchově vojáků hlavně v historických zmínkách o Spartě a Aténách. Dalším vývojem byla zábavná složka pohybu pořádaná formou turnajů, zápasů a sportovních klání. Při těchto sportovních akcích byl rozvíjen pohyb formou běhu, chůze, hodu, skoku a plavání.

Vývoj technologií umožňuje člověku usnadnění práce, protože těžké práce jsou vykonávány pomocí nejmodernějších strojů. S tímto faktem je spojeno nízké zatížení organismu, které má negativní vliv na lidské zdraví. Proto je důležité kompenzovat zatížení pomocí vhodné pohybové aktivity, která bude dostatečně intenzivní a energeticky náročná pro pozitivní vliv na zdravotní stav člověka.

Mnoho studií potvrzuje kladný vliv pohybové aktivity na zdravotní stav člověka, snižuje riziko předčasného úmrtí vlivem kardiovaskulárních chorob, vysokého krevního tlaku a onemocnění cukrovkou 2. typu. Pohybová aktivita vykonávaná pravidelně předchází vzniku obezity, napomáhá vývoji a udržování kostí, svalů a kloubů. Nejenom na zdravotní stav má pohybová aktivita pozitivní vliv, ale i na psychický stav člověka, snižuje úzkost, stres a zvyšuje sebehodnocení (Suchomel, 2006).

Tato práce se zabývá analýzou pohybové aktivity a tělesnou zdatností u adolescentních chlapců ve věku 17-18 let. Měření proběhlo na Podještědském gymnáziu a střední odborné škole pedagogické v Liberci. Práce shrnuje pohybovou aktivitu a tělesnou zdatnost a přináší porovnání s ostatními regiony České republiky. Naměřené výsledky mohou posloužit jako porovnání s dalšími provedenými výzkumy.

(15)

14

1 Syntéza poznatků

1.1 Základní pojmy Kinantropologie

Vědní obor zabývající se strukturou a funkcí účelově zaměřených pohybových činností člověka, jejich rozvojem a kultivací v různých podmínkách prostředí (Gajda, Fojtík, 2008).

BMI

BMI = hmotnost (kg) /výška²(m)

Zkratka BMI (body mass index) je index tělesné hmotnosti a využívá se jako měřítko obezity. Vypočítá se poměrem tělesné hmotnosti v kilogramech a výšky daného jedince umocněné na druhou (Šeflová, 2014).

Šeflová (2014) upozorňuje na neobjektivnost v ohledu na celkovou hmotnost. Zkreslený výsledek může být u lidí s vysokým podílem tukoprosté hmoty.

Tabulka 1: Tabulka BMI

Hmotnost BMI

Muži Ženy

Podváha <20 <19

Ideální hmotnost 20 – 25 19 - 24

Mírná nadváha 25 – 30 24 – 29

Střední nadváha 30 – 40 29 – 40

Extrémní nadváha >40 >40

Zdroj: Šeflová (2014) Hypokineze

Hendl a kol. (2011) popisuje hypokinezi „chování jedince projevující se velmi nízkým objemem bazálních (běžných denních) pohybových aktivit a deficitem strukturovaných pohybových aktivit, s prevelancí sedavého způsobu života“.

MET

„Ke klasifikaci intenzity pohybové aktivity se běžně používá jednotka MET, která označuje násobek klidového metabolismu jedince. 1 MET odpovídá klidovému energetickému výdeji, např. při sedu s pasivním sledováním televize. Běžná chůze charakterizována intenzitou 3,3krát vyšší než klidový energetický výdej tedy 3,3 METů“ (Sigmundovi, 2011, str. 7).

(16)

15 Životní styl

Charakterizuje způsob života každého člověka nebo skupiny v místě a ve vývoji společnosti vzhledem k historickému období. Životní styl popisuje několik faktorů např. zájmy, postoje, hodnoty, potřeby, používání dostupných prostředků (materiálních, sociálních a životních). Přes vysokou individuální variabilitu, kterou určují následující faktory zaměstnání, doprava, domácí práce a osobní hygiena disponuje dospělý člověk 3-4 hodinami volného času.

Podle životního stylu lze rozdělit trávení volného času na konzumní a bipolárně aktivní (Sigmundovi, 2011).

1.2 Charakteristika věkového období adolescence

Věkové období adolescence představuje druhé desetiletí v životě člověka, tento termín pochází z latinského slovesa „adolescere“ (dorůstat, dospívat). V tomto období dochází k nejvýraznějším psychosociálním změnám. Změna nastává i u vztahů s rodiči, vrstevníky a mění se pohled na sebe samého.

Macek (2003) rozděluje období adolescence na tři fáze. Časná adolescence začíná od 10 let a trvá do 13 let, střední adolescence od 14 do 16 let a pozdní adolescence od 17 do 20 let.

Toto období charakterizuje:

 Fyzické zrání - ukončen proces růstu.

 Proces osamostatnění - touha stát se dospělým, rodiče přicházejí o svoji nadřazenou pozici u „dítěte“.

 Pocity nejistoty – přichází strach z budoucnosti.

 Proces hledání – vlastního místa ve světě, srovnání si vlastních hodnot, postojů a cílů, kterých chci dosáhnout.

 Proces socializace – probíhá tvoření nebo přeskupení nových přátelských skupin, například přechod na střední nebo vysokou školu, u tohoto procesu jsou kladeny větší nároky na hloubku vztahu.

 Podceňování a přeceňování – nevyrovnané výkony v práci, ve škole a v kázni.

 Role rovnocenného oponenta - prokazují bystrý úsudek v diskuzích s dospělými, nezatěžují se předsudky, ovšem chybí dostatek zkušeností.

 Péče o zevnějšek – důležitou součástí sebepojetí je fyzická krása, která se pojí s psychosociální sexuální potřebou.

 Sexuální aktivita a partnerský život – v tomto období vzniká přirozená potřeba se k někomu citově vázat, partner je idealizován a sex není jen tělesnou záležitostí.

Zdroj: (Studium psychologie 2017, [online])

(17)

16 1.2.1 Tělesné změny

Tělesná změna je významnou součástí identity a signalizuje dospívání. Tato změna bývá velmi intenzivně prožívána, proto zásadní a zjevná změna může mít za následek ztrátu sebejistoty. Každý jedinec se vyrovnává se změnou individuálně, jelikož změna je závislá na představách dospělého vzoru a reakcí sociálních skupin závisí především na psychické vyspělosti jedince (Vágnerová, 2005).

U chlapců dochází nejdříve k růstovým změnám poté k svalovému rozvoji, velikost změny je dána především geneticky (Jansa, Dovalil, 2007).

Významný faktor adolescence charakterizuje zvýšená produkce hormonů, která ovlivňuje somatické změny a rozvíjí primární a sekundární pohlavní znaky (Perič, 2004).

V období adolescence rozlišujeme určité biologické odlišnosti. Rozlišujeme věk kalendářní, biologický a sportovní. Kalendářní věk je jasně daný narozením dítěte. Biologický věk se zaměřuje na úroveň biologického vývoje organismu. Pokud je biologický vyšší, než kalendářní věk, jedná se o biologickou akceleraci. U opačné situace, kdy biologický věk je nižší než kalendářní, nazýváme tento jev biologickou retardací. Posledním z rozdělení adolescentních věků je sportovní věk. V této souvislosti hovoříme o době věnované sportovní přípravě a pohybovým aktivitám jedince. Mezi 18 a 20 rokem dochází k srovnání biologických rozdílů a ukončují se i fyzické a mentální složky (Perič, 2004).

1.2.2 Psychické změny

Adolescentní období je celkovou proměnou osobnosti ve všech somatických, psychologických a sociálních oblastech. Změny jsou podmíněny biologicky, ale jsou i ovlivněny faktory psychickými i sociálními (Vágnerová, 2005).

Výraznou změnou prochází oblast sociálních vztahů. Změnou prochází vztahy rodinné i vztahy s vrstevníky. Rodinné vztahy jsou výrazně diferencovány, protože v dětství byla přirozená potřeba jistoty a závislosti na rodině, kdežto v období adolescence je žádoucí větší svoboda pro rozvoj osobnosti. Mezníkem v této změně je 15 rok života, kdy dochází k pracovnímu zaměření přechodem ze základní na střední školu. Druhou výraznou změnou je dovršení 18 roku života, tedy plnoletosti. Vytvářejí si nové sociální skupiny ze školního prostředí nebo sportovního oddílu. S oběma skupinami vznikají různé zážitky, úspěchy nebo neúspěchy. Jistotu, kterou v mladším věku tvořila rodina, nyní nahrazují vlastní partnerské vztahy, jenž adolescenty uspokojují po stránce emociální (Vágnerová, 2005).

1.3 Motorika člověka

Motoriku člověka definují jako souhrn hybných jevů, zahrnující dvě hlavní stránky předpoklady člověka pro pohyb a vlastní pohyb člověka (Gajda, Fojtík, 2008).

(18)

17

„Lidská motorika vyrůstá z antropogeneze, a v něčem je podobná subhumánní motorice.

Liší se od ní však cíle vědomém zaměření pohybů“ (Gajda, Fojtík, 2008, str. 9).

Pojmy charakterizující lidskou motoriku podle Gajdy a Fojtíka (2008):

 Vzpřímené držení těla a bipední chůze.

 Výrazně odlišná hybnost dolních a horních končetin.

 Precizní uchopování drobných předmětů prsty rukou.

 Pohybová lateralita.

 Velký soubor dovednostních pohybů.

 Mluvní motorika.

Podle Gajdy a Fojtíka (2008) se motorika dělí na tři oblasti:

 Každodenní motoriku,

 Pracovní motoriku,

 Tělocvičnou motoriku.

1.4 Pohybová aktivita

K základním konceptům kinantropologie patří pohybová aktivita, která představuje chování a jednání člověka. Chování a jednání tvoří komplexní charakter, který je určený vzájemnými vazbami biologickými, psychologickými, psychomotorickými a sociálními stránkami člověka. Pro pohybovou aktivitu jsou typické lidské znaky, například cílevědomost, sociální determinovanost a spojení s procesem komunikace mezi lidmi (Suchomel, 2006).

Pro pohybovou aktivitu platí obecně tyto termíny intenzita, frekvence, dobra trvání a druh pohybové aktivity. Podle Frömel et al. (1999) uvádějí zkráceně FITT charakteristiky a odborně dělí pojem velikost pohybové aktivity, jako míru objemu a intenzity pohybových činností a pojem úrovně pohybové aktivity, jako míru zastoupení jednotlivých složek (Suchomel, 2006).

Energetický výdej je zapříčiněn pohybovou aktivitou neboli činností kosterního svalstva. Díky tomu dochází k nerovnováze mezi příjmem a výdejem energie ve prospěch příjmu, tento problém trápí současnou populaci. Velká část populace v dětském i dospělém věku trpí tzv. hypokinézou, nedostatkem pohybové aktivity. Vyšší energetický příjem než výdej se projevuje pomalu a postupně, ale následky, které tím vznikají, se velmi obtížně odstraňují (Suchomel, 2006).

Pohybová aktivita zastává významnou roli v průběhu celé ontogeneze, protože spoluvytváří a usměrňuje vývoj lidského organismu. Pro tělesný a psychický rozvoj člověka je

(19)

18

téměř nepostradatelná. Pomocí pohybové aktivity je zapříčiněn rozvoj lidských orgánů (pohybový aparát nervové dráhy smyslové orgány atd.), které nemohou zůstat neaktivní, ale musejí se cíleně rozvíjet. Na zanechání nebo opakování pohybové aktivity má vliv mnoho faktorů, průběh, výsledky a vnitřní prožívání skládající se z pocitů uspokojení nebo zklamání.

Proto je zde důležité najít rovnováhu mezi nadbytečnou úrovní (tzv. hyperkinézou) nebo nedostačující úrovní (tzv. hypokinézou), pohybové aktivity. Oba dva případy mohou být škodlivé pro lidský organismus (Suchomel, 2006).

Pohybová aktivita se dělí na dvě stránky organizovanou nebo neorganizovanou pohybovou aktivitu. Organizovaná je vedena učitelem, trenérem a je buď ve školním prostředí, nebo v rámci sportovního klubu. Neorganizovaná pohybová aktivita je spontánní a prováděna volně bez jakéhokoliv pedagogického vedení (Sigmundovi, 2011).

Pro transporty do škol zájmových kroužků bychom měli adolescenty nabádat k aktivnějším přesunům například chůzí, jízdou na kole nebo pomocí kolečkových bruslí. Tyto aktivity můžeme také započítat do pohybové aktivity. Dále bychom měli dohlédnout aby doba kdy sledujeme počítač nebo televizi nepřesáhla hranici dvou hodin (Sigmundovi 2011).

1.4.1 Zdravotní benefity pohybové aktivity

Studie zabývající se pohybovou aktivitou a zdravotními benefity u adolescentů jsou v malém množství, o proti studiím zabývajících se dospělými a mladistvými. Ovšem existují prokázané výzkumy o kladném vlivu na zdraví adolescentů. Vliv má na aerobní zdatnost především na zvýšení tělesné zdatnosti, snížení tělesné hmotnosti, zvýšení kostní denzity a snížení hraničního krevního tlaku (Hendl a kol., 2011).

U mládeže se setkáváme se dvěma problematickými oblastmi, jsou jimi bezprostřední krátkodobé benefity pohybové aktivnosti mládeže a transférové efekty tzn. Eventualita přenášení zdravotních benefitů do dalších etap lidského života (Bar-Or, 1995).

Pohybová aktivita je nezbytnou součástí každého člověka vzhledem k pozitivnímu vlivu na jeho zdraví. Tento jev je obousměrný: pro zdraví je pohybová aktivita nezbytnou součástí, nicméně člověk musí být tělesně zdraví i zdatný, aby ji mohl vykonávat. Míra pohybové aktivity v dětství má velký vliv na zdraví a na pohybovou aktivitu v dospělosti. Z těchto

poznatků lze shrnout pozitivní vliv pohybové aktivity na zdraví jedince. Snižuje riziko kardiovaskulárních chorob, druhého typu cukrovky, rakoviny tlustého střeva a předchází obezitě. Dále má pozitivní vliv na psychiku člověka, snižuje pocit úzkosti a deprese (Suchomel, 2006).

(20)

19 1.4.2 Doporučení provádění pohybové aktivity

Významnou roli při udržení hmotnosti a snížení obezity ve školním prostředí představuje tělesná výchova a pohybová aktivita o přestávkách, volných hodinách a v rámci pohybových aktivit ve školní družině (Sigmundovi, 2011).

Frömel, Novosad a Svozil (1999) doporučují:

 Počet kroků a poskoků minimálně 11000 u chlapců a 9000 u dívek.

 Provádět pohybovou aktivitu alespoň 75 minut u chlapců a 65 minut u dívek za den.

 Energetický výdej při vlastní pohybové aktivitě u chlapců nejméně 11 kcal ∙ kg^-

1 ∙ den^-1 , u dívek nejméně 9 kcal ∙ kg^-1 ∙ den^-1.

World Health Organization (2010) doporučuje pro věkovou hranici 5–17 let:

 PA střední až vysoké intenzity v délce trvání minimálně 60 minut denně, hlavně aerobní cvičení, které mají vliv na kardiovaskulární systém.

 Třikrát týdně vykonávat cvičení cílené na zvyšování svalové a kostní hmoty.

Sigmund, Sigmundová (2011) uvádějí doporučení pro 11–18leté adolescenty:

Tabulka 2: Doporučení pro 11–18leté adolescenty

FITT charakteristiky Denní počet kroků

PA alespoň střední intenzity po dobu minimálně 60 minut denně

PA střední intenzity nebo chůze

nejméně 30 minut alespoň 5x týdně V převažujícím počtu dnů v týdnu, alespoň 5x týdně, by měl dosahovat 11 000

kroků u děvčat 13 000 kroků u chlapců PA vysoké intenzity, podporující

rozvoj a udržení kardiorespirační zdatnosti, nejméně 20 minut, alespoň 3x týdně

Kombinace předchozích doporučení pro PA vysoké nebo střední intenzity s možností rozložení do 10minutových i delších

úseků v rámci celého dne

(21)

20 Tabulka 3: Doporučení pro 11–18leté adolescenty

Další doporučení:

Podporovat pohybově aktivní transport adolescentů do školy a ze školy, zájmových organizací, klubů a dalších volnočasových aktivit

Specializovanou sportovní přípravu lze u adolescentů uplatňovat při kontinuálním zachování jejich dalšího všestranného pohybového rozvoje.

Zvýšit podíl adolescentů, kteří jsou alespoň 3x týdně zapojeni do organizované pohybové aktivity (zahrnující vyučovací jednotky tělesné výchovy)

Zvýšit podíl adolescentů, kteří ve vyučovací jednotce tělesné výchovy stráví alespoň 50

% času při pohybové aktivitě střední až vysoké intenzity

Nepřetržité sledování televize či monitoru počítače by nemělo překročit 2 hodiny denně

Tudor – Locke a Bassett (2004) určili kategorizaci pohybové aktivity na základě počtu nachozených kroků:

 Méně než 5000 kroků denně – sedavý způsob života.

 5000–7499 kroků denně – nízká aktivita.

 7500-9999 kroků denně – částečně aktivní.

 10000–12499 kroků denně – aktivní.

 12500 a více kroků denně – vysoce aktivní.

1.5 Tělesná zdatnost

„Tělesná zdatnost je schopnost řešit dané úkoly s dostatkem energie a pohotově, bez zjevné únavy a s dostatečnou rezervou pro příjemné strávení volného dne“ (Gajda, Fojtík, 2008, s. 37).

Tělesná zdatnost charakterizuje neměřitelnou tělesnou adaptaci pro pohybovou aktivitu.

Tato adaptace představuje výběr nejlepších variant z funkcí organismu při řešení vnějších úkolů souvisejících s pohybovou činností a zároveň s co nejmenšími nároky pro organismus. Právě pro organismus má tělesná zdatnost význam jako ukazatel úrovně zdraví jedince. S rozvojem zdatnosti souvisejí i další rozvíjené oblasti, u kterých dochází spíše k adaptaci, jedná se o tělesné, funkční, motorické a psychologické (Suchomel, 2006).

Šeflová (2014) ve své publikaci dělí zdatnost na 3 druhy obecnou zdatnost, tělesnou zdatnost a zdravotně orientovanou zdatnost.

(22)

21 1.5.1 Zdravotně orientovaná zdatnost

Zdravotně orientovaná zdatnost je důležitá pro zdraví a má preventivní účinek spojený s hypokinézou (Šeflová, 2014).

Gajda, Fojtík (2008) uvádějí ve své publikaci rozdělení zdravotně orientované zdatnosti na strukturu 5 součástí, tvoří ji: morfologická, motorická, svalová, kardiorespirační a metabolická. Tato struktura má preventivní význam ve smyslu podporovat pohybovou aktivitu za účelem vytvoření vztahu. Dále tato zdatnost souvisí s kvalitou života.

1.5.2 Hodnocení zdravotně orientované zdatnosti

Pro hodnocení se dříve využívali jen výsledky různých testových baterií. V dnešní praxi se pro hodnocení využívají nejen testové baterie ale i dotazníkové šetření. Díky tomuto se testovaní učí sebehodnocení a objasnění výsledků tělesné zdatnosti (Gajda, Fojtík, 2008).

Dnes využívané testové baterie mají standardizované postupy tak, aby byly jednoduše proveditelné bez velkých požadavků na časové, prostorové a materiální zajištění. Zdravotně orientovaná zdatnost má několik druhů testových baterií, v Evropě je využíván Eurofit (9 položek zaměřených na základní komponenty tělesné zdatnosti a somatometrii), v České Republice Unifittest 6-60 (4 testové položky a základní somatometrie) a v USA Fitnessgram.

Každá testová baterie obsahuje tyto části:

 Aerobní kapacitu – nejdůležitější položka testových baterií, v testech se nejčastěji používá člunkový běh (Légerův běh).

 Tělesné složení – spíše preventivní položka vzhledem ke vzrůstající obezitě.

Doporučuje se měření kaliperem, který vyžaduje určitý zácvik a zkušenosti.

 Svalová síla, vytrvalost a flexibilita – jedna skupina zabývající se testováním svalové oblasti související se správným držením těla.

Zdroj: Gajda, Fojtík (2008) 1.5.3 Standardy k provádění tělesné zdatnosti

Pro hodnocení tělesné zdatnosti se používají motorické testy. Využívají se k tomu testové baterie Unifittest, Eurofit nebo Fitnessgram. Tabulky, které jsou uvedeny níže, pocházejí z testové baterie Fitnessgram. Jsou v nich uvedeny standardy pro jednotlivé motorické testy a u každého standartu je uvedena dolní a horní hranice.

(23)

22 Tabulka 4: Standardy testové baterie Fitnessgram

Věk

Běh na jednu míli (min:s)

Vytrvalostní člunkový běh

(počet přeběhů)

Chodecký test (ml/kg/min)

Tělesný tuk (%)

BMI (kg/m²)

Modifikovaný leh-sed

(počet opakování)

5 Absolvovat vzdálenost (čas není stanoven)

Účast v testu (přeběhy

nejsou stanoveny)

25 10 20 14,7 2 10

6 25 10 20 14,7 2 10

7 25 10 20 14,7 4 14

8 25 10 20 14,7 6 20

9 25 7 20 13,7 9 24

10 11:30 9:00 23 61 25 7 21 14 12 24

11 11:00 8:30 23 72 25 7 21 14,3 15 28

12 10:30 8:00 32 72 25 7 22 14,6 18 36

13 10:00 7:30 41 83 42 52 25 7 23 15,1 21 40

14 9:30 7:00 41 83 42 52 25 7 24,5 15,6 24 45

15 9:00 7:00 51 94 42 52 25 7 25 16,2 24 47

16 8:30 7:00 61 94 42 52 25 7 26,5 16,6 24 47

17 8:30 7:00 61 106 42 52 25 7 27 17,3 24 47

17+ 8:30 7:00 72 106 42 52 25 7 27,8 17,8 24 47 Zdroj: Cooper Institute (2007)

(24)

23 Tabulka 5: Standardy testové baterie Fitnessgram

Věk

Záklon v lehu na

břiše (cm)

90° kliky (počet opakování)

Shyby ve svisu ležmo (počet opakování)

Shyby (počet opakování)

Výdrž ve shybu (sekundy)

Předklony v sedu pokrčmo jednonož

(cm)

Dotyk prstů za zády

5 15 30 3 8 2 7 1 2 2 8 20

Splnění

= dotyk

prstů za zády na obě strany

6 15 30 3 8 2 7 1 2 2 8 20

7 15 30 4 10 3 9 1 2 3 8 20

8 15 30 5 13 4 11 1 2 3 8 20

9 15 30 6 15 5 11 1 2 4 10 20

10 23 30 7 20 5 15 1 2 4 10 20

11 23 30 8 20 6 17 1 3 6 13 20

12 23 30 10 20 7 20 1 3 6 13 20

13 23 30 12 25 8 22 1 4 12 17 20

14 23 30 14 30 9 25 2 5 15 20 20

15 23 30 16 35 10 27 3 7 15 20 20

16 23 30 18 35 12 30 5 8 15 20 20

17 23 30 18 35 14 30 5 8 15 20 20

17+ 23 30 18 35 14 30 5 8 15 20 20

Zdroj: Cooper Institute (2007) 1.6 Systém Indares

Indares je komplexní online systém zabývající se záznamem, analýzou a komparací pohybové aktivity. Systém je vyvíjen ve spolupráci s Centrem kinantropologického výzkumu na fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy používá systém pro řešení výzkumného záměru „Pohybová aktivita a inaktivita obyvatel České republiky v kontextu behaviorálních změn“. Dále aplikace má za úkol vzdělávat uživatelé o pohybové aktivitě a poskytovat prostředky pro zlepšení jejich životního stylu.

Systém je uživatelsky uzpůsoben pro jednoduchou práci a orientaci v něm. Specifické potřeby a různé vlastnosti je možné nastavovat dle požadavků jednotlivých uživatelů. Při vstupu na stránky aplikace je v levé části jednoduchá bezplatná registrace. Po přihlášení je k dispozici několik modulů, které rozdělují dvě záložky, zápisník dat a skupiny. V zápisníku dat najdeme tyto moduly pohybová aktivita, kroky, tělesná zdatnost, aktivní transport, tělesné parametry a dotazníky. V těchto složkách nalezneme prostory pro zápis kroků, instruktážní videa, jak danou aktivitu provádět a dále také umožňuje mít přehled o činnostech prováděných během týdne (počet kroků, množství vydané energie apod.). V druhé záložce skupiny je zobrazeno členství ve skupinách (Indares, [online)].

(25)

24 1.7 Realizované výzkumy

Pohybovou aktivitou na Havlíčkobrodsku se zabývala Výborná (2009) v rámci diplomové práce, která nese název Pohybová aktivita a inaktivita 15-19 letých studentů středních škol na Havlíčkobrodsku. Výzkum byl prováděn na dvou gymnáziích ve Světlé nad Sázavou a Ledči nad Sázavou.

Další diplomovou prací související s pohybovou aktivitou je Struktura pohybové aktivity studentů gymnázia v Rokycanech, jejíž autorkou je Lorencová (2012).

Pohybovou aktivitu na Liberecku analyzoval Moravec (2015) bakalářskou prací nesoucí název Pohybová aktivita chlapců z libereckého regionu. Výzkum byl prováděn v roce 2014.

1.7.1 Pohybová aktivita na Havlíčkobrodsku

Výborná (2009) analyzovala pohybovou aktivitu na středních školách na Havlíčkobrodsku. Výzkum byl prováděn na gymnáziích ve Světlé nad Sázavou a Ledči nad Sázavou. Autorka prováděla výzkum sledováním pohybové aktivity pomocí krokoměrů a sportovní preference pomocí systému Indares.

Graf 1: PA v časových úsecích na Havlíčkobrodsku Zdroj: Výborná (2009)

Vysvětlivky: Steps 7 – průměrný počet kroků během 7 dní (celý týden) Steps 5 – průměrný počet kroků během 5 dní (pracovní týden) Steps 2 – průměrný počet kroků během 2 dní (víkendové dny)

Na Havlíčkobrodsku jsou aktivnější během pracovního týdne, kdy počet kroků překročil hranici 11 000 kroků. O víkendových dnech dosahovali jedinci více jak 10 000 kroků, což podle Tudora – Lockeho a Bassetta (2004) spadá do kategorie aktivních.

10800 10850 10900 10950 11000 11050 11100

Steps 7 Steps 5 Steps 2

PA v časových úsecích na

Havlíčkobrodsku

(26)

25 Graf 2: PA na Havlíčkobrodsku

Zdroj: Výborná (2009)

Vysvětlivky: StpMon .- počet kroků v pondělí StpTue – počet kroků v úterý StpWed – počet kroků ve středu StpThu – počet kroků ve čtvrtek StpFri – počet kroků v pátek StpSat – počet kroků v sobotu StpSun – počet kroků v neděli

V týdenním rozboru pohybové aktivity je na Havlíčkobrodsku nejaktivnějším dnem středa, kdy počet kroků překročil hranici 13 000, podle Tudora – Lockeho a Bassetta (2004) spadá do kategorie vysoce aktivních. Nejméně aktivním dnem je na Havlíčkobrodsku čtvrtek, kdy počet kroků nepřekročil hranici 10 000 kroků.

1.7.2 Pohybová aktivita na Plzeňsku

V plzeňském kraji se pohybovou aktivitou ve své diplomové práci zabývala Lorencová (2013) pomocí krokoměrů a dotazníků. Výzkum probíhal na gymnáziu v Rokycanech.

0 2000 4000 6000 8000 10000 12000 14000

StpMon StpTue StpWed StpThu StpFri StpSat StpSun

PA na Havlíčkobrodsku

(27)

26 Graf 3: PA v časových úsecích na Plzeňsku Zdroj: Lorencová (2013)

Na Plzeňsku přesahuje počet kroků v pracovním týdnu hranici 11 800. Víkendové dny dosahují hodnot přes 12 800 kroků, podle Tudora – Lockeho a Bassetta (2004) spadá do kategorie vysoce aktivních jedinců.

Graf 4: PA na Plzeňsku Zdroj: Lorencová (2013)

Vysvětlivky: StpMon .- počet kroků v pondělí 11200

11400 11600 11800 12000 12200 12400 12600 12800 13000

PA v časových úsecích na Plzeňsku

0 2000 4000 6000 8000 10000 12000 14000 16000

PA na Plzeňsku

(28)

27 StpTue – počet kroků v úterý StpWed – počet kroků ve středu StpThu – počet kroků ve čtvrtek StpFri – počet kroků v pátek StpSat – počet kroků v sobotu StpSun – počet kroků v neděli

Pohybová aktivita Plzeňsku dosahuje nevětších hodnot v úterý a v sobotu, kdy jedinci dosáhli bez mála 14 000 kroků. Zajímavostí je, že v každém dni byla překročena hranice 10 000 kroků, to je podle Tudora – Lockeho a Bassetta (2004) kategorie aktivních.

1.7.3 Pohybová aktivita adolescentních chlapců na Liberecku

Moravec (2015) se zabýval monitorováním pohybové aktivity v libereckém regionu, práce se nazývá Pohybová aktivita adolescentních chlapců z libereckého regionu.

Graf 5: PA v časových úsecích na Liberecku Zdroj: Moravec (2015)

Pohybová aktivita na Liberecku dosahuje největších hodnot v pracovním týdnu, kdy překročila hranici 11 400 kroků, podle Tudora – Lockeho a Bassetta (2004) hranice aktivních.

Víkendové dny překročily hranici 10 000 a spadají tak do stejné kategorie.

10000 10200 10400 10600 10800 11000 11200 11400 11600

PA chlapců v časových úsecích na

Liberecku

(29)

28 Graf 6: PA na Liberecku

Zdroj: Moravec (2015)

V týdenním sledování na Liberecku dosáhli největšího počtu kroků dny středa a čtvrtek a to 12 000 kroků. Každý den byla dosažena hranice 10 000 kroků. Podle Tudora – Lockeho a Bassetta (2004) patří tento počet do kategorie aktivních jedinců.

1.7.4 Motorické testování

Nosková (2013) se zabývala pohybovou aktivitou a tělesnou zdatností v libereckém kraji. Výzkum probíhal na Střední odborné škole a Gymnáziu v Jilemnici. Autorka použila k výzkumu tělesné zdatnosti 5 vybraných testů hrudní předklony (modifikovaný leh-sed), záklon v lehu na břiše, dotyk prstů za zády, 90° kliky a vytrvalostní člunkový běh z testové baterie Fitnessgram. Diplomová práce nese název Úroveň pohybové aktivity a tělesné zdatnosti u adolescentů.

0 2000 4000 6000 8000 10000 12000 14000

Pa chlapců na Liberecku

(30)

29 Tabulka 6: Naměřené hodnoty Nosková

Motorické testy

Věková kategorie 15 – 17 let

Dívky (n = 63) Chlapci (n = 45)

průměr s průměr s

Modifikované leh – sedy [počet] 28,79 8,94 38,73 13,64

Záklon v lehu na břiše[cm] 29,22 1,5 28,49 3,69

90° kliky [počet] 10,02 3,79 26,13 9,14

Vytrvalostní člunkový běh [počet přeběhů] 41,68 15,91 60,8 18,41 Zdroj: Nosková (2013)

Vysvětlivky: n – počet testovaných s – směrodatná odchylka

(31)

30

2 Cíle práce

Hlavním cílem práce je zdokumentovat úroveň pohybové aktivity a tělesné zdatnosti adolescentních chlapců z libereckého regionu na základě stanovení počtu kroků krokoměry a realizace motorického testování.

Dílčí úkoly:

1.Shrnout teoretická východiska k úrovni pohybové aktivity a tělesné zdatnosti.

2.Stanovit pomocí krokoměrů úroveň pohybové aktivity adolescentních chlapců,

porovnat víkendové dny s pracovními dny.

3. Pomocí motorických testů stanovit tělesnou zdatnost adolescentních chlapců.

4.Analyzovat stanovené úrovně pohybové aktivity a tělesné zdatnosti a provést

porovnání s vybranými regiony.

(32)

31

3 Metodika

Výzkum provádí Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Měření umožnil výzkumný grant GAČR (Grantová agentura České republiky) nesoucí název

„Multifaktoriální výzkum zastavěného prostředí, aktivního životního stylu a tělesné kondice české mládeže“, který je součástí mezinárodního výzkumného grantu National Instituties of Health (USA) „IPEN Adolescent: National Study of Built Environment and Physical Activity“.

Tento výzkum celosvětově shromažďuje informace o pohybové aktivitě dětí a jejich rodičů, využívá k tomu online dotazníky a týdenní monitorování pohybové aktivity pomocí krokoměrů.

Výzkum je dobrovolný, každý účastník jej může kdykoliv opustit. Získaná data jsou anonymní a jsou využita pouze k souhrnnému hodnocení pohybové aktivity adolescentů České republiky.

3.1 Charakteristika výzkumného souboru

Testovaný soubor se skládal z chlapců a dívek z Podjedštědského gymnázia v Liberci a ze Střední odborné školy a gymnázia Liberec. Pro bakalářskou práci, ale budeme využívat pouze data od chlapců. Měření výzkumného souboru proběhlo na jaře 2016 a bylo rozloženo do dvou částí. V první části jsme seznámili testované jedince s informacemi o prováděném výzkumu, se zásadami používáním krokoměru a vyplnění záznamových archů a dále se systém Indares a jeho používáním. Ve druhé části byl testovaný soubor rozdělen na dvě části, kdy v jedné proběhlo testování jedinců pomocí motorických testů (vytrvalostní člunkový běh, modifikované sed-lehy, v-předklon a kliky) a v druhé proběhlo měření somatických parametrů (výška, váha, a měření tukových řas). Před zahájením testů nám testovaní vrátili záznamové archy a krokoměry.

Tabulka 7: Výzkumný soubor

Věk Chlapci

n průměr s

17,00 – 17,99 13 17,43 0,32

18,00 – 18,99 12 18,49 0,34

Vysvětlivky: n- počet testovaných;

s- směrodatná odchylka 3.2 Metody k určení pohybové aktivity

Pedometr Yamax SW 700

Pro monitorování pohybové aktivity byl zvolen pedometr Yamax Digiwalker SW 700.

Pedometry byly zapůjčeny z Centra kinantropologického výzkumu v Olomouci. Tento pedometr využívá k záznamu kroku vertikální oscilaci. Aby proběhl záznam kroku, musí být překročen práh citlivosti, který je u této řady Yamax Digiwalker 0,35 g. Pedometr je snadno dostupný, lehký a malé velikosti. V současné době je sledování pomocí pedometrů nejrozšířenější

(33)

32

možnost, jak sledovat denní počet kroků, celkovou vzdálenost a energetický výdej (Sigmundovi, 2011).

Pedometr je vhodné nosit na pravém boku vzhledem k objektivnímu měření. Nevýhoda pedometrů spočívá v nerozlišení intenzity a typu PA například lyžování, bruslení nebo jízda na kole. U bruslení a jízdy na kole je možnost umístění pedometru na kotník pro zlepšené zachycování oscilací, ale vzhledem k věrohodnosti výsledků je vhodné pedometr mít připevněn na pravém boku (Sigmundovi, 2011).

Testovaní jedinci byli seznámeni s pravidly nošení krokoměrů v následujících bodech:

 Krokoměr je zakázáno používat ve vlhkém prostředí (bazén, sprcha).

 Krokoměr nenosíme, pokud je u prováděné aktivity možnost pádu nebo kontaktu s protihráčem a následného zranění.

 Přístroj odložíme až těsně před spaním.

 Krokoměr pomocí tlačítka RESET vynulujeme a nasadíme ihned po probuzení.

 Přístroj nosíme připevněný na pravém boku, uzavřený a ve vodorovné poloze, zajištěný pojistným poutkem.

Po seznámení s pravidly jak přístroj používat je na řadě nastavení přístroje. Krokoměr má 3 tlačítka SET, RESET, MODE. Pomocí těchto tlačítek se přístroj nastaví podle testovaných dispozic, aby mohl správně fungovat. Nastavujeme délku kroku (STRIDE) a váhu (WEIGHT).

Nastavení délky kroku bylo u všech testovaných stejné a to 70 cm. Nastavení hmotnosti bylo individuální, pro nastavení hmotnosti opakovaně stiskneme tlačítko MODE, až se kurzor zastaví na položce CALORIE a pomocí tlačítka SET nastavíme hmotnost v kilogramech.

Denní počet kroků byl zapisován do záznamového archu, který obdržel každý jedinec při popisování a rozdávání krokoměrů. Tento arch je vytvořen formou tabulky, kde testovaný jedinec vyplní jméno, věk, hmotnost, výšku a datum zápisu. Tabulka je rozdělena na povinná a nepovinná pole. Mezi povinná pole patří ranní a večerní zápis těchto údajů: čas nasazení a odložení přístroje, počet kroků ráno i večer a počet kilokalorií ráno i večer. Druhá strana obsahuje tabulky pohybových aktivit a inaktivit. Zde se vyplňuje doba trvání aktivity nebo inaktivity, u aktivit se vyznačuje písmeno H, pokud je daná aktivita s vyšší intenzitou (značná únava, zadýchání, zpocení a vysoká srdeční frekvence).

(34)

33 Obrázek 1: Pedometr Yamax SW 700

Zdroj: Sigmundovi (2011, s. 19) 3.3 Použité Motorické testy

Návody jsou přepsány téměř ve stejném znění ze systému Indares. (Indares, [online]) Měření tělesného složení (BMI)

 Zaměření: Zjištění somatického parametru

 Pomůcky: Váha a výškoměr

 Provedení: Nejprve se testovaný zváží a změří. BMI se spočítá poměrem váhy (kg) a druhé mocnině výšky (m).

 Hodnocení: Jsou porovnány se standardy Indares. BMI neumožňuje přesně určit zda-li je hmotnost aktivní nebo pasivní složkou.

Tělesný tuk – měření 2 kožních řas

 Zaměření: Odhad množství tělesného tuku

 Pomůcky: Kaliper

 Provedení: Měříme dvě kožní řasy jedna je nad tricepsem a druhá je vnitřní strana lýtka. První řasu měříme na pravé ruce ,která je uvolněná podél těla řasu vytáhneme asi 1 cm a přiložíme kaliper pro změření. Testovaný jedinec je

(35)

34

k nám otočený zády. Druhou kožní řasu měříme v místě největšího obvodu, testovaný má opřenou končetinu o podložku například lavička, židle a pokrčenou v koleni.

 Hodnocení: Je rozděleno do třech kategorií nízká do 5 %, normální do 23 % a vysoká nad 24 %.

Vytrvalostní člunkový běh

 Zaměření: aerobní kapacita organismu

 Pomůcky: nahrávka se zvukovou stopou, zvukový přehrávač, rovný nekluzký povrch, pomůcky k vyznačení 20m vzdálenosti

 Provedení: Testování se provádí v uzavřeném prostoru nejlépe v tělocvičně, kde můžeme vymezit vzdálenost 20m a zajistíme nekluzký a rovný povrch.

Testovaní opakovaně překonávají vzdálenost 20m podle zvukového signálu. Při každém přeběhu zazní dva signály jeden určuje začátek běhu a druhý určuje dosažení 20m vzdálenosti. Zvukový signál se postupně zrychluje a cílem je protnout jeden z vyznačených bodů než zazní zvukový signál a opakovat přeběhy v co nejdelším časovém úseku. Test končí, pokud testovaný 2x po sobě nedokáže protnout vzdálenost 20m. Pro testování je vhodné rozdělit testované na dvě skupiny, kdy jedna vykonává daný test a druhá zapisuje počet přeběhů.

 Hodnocení: Pro hodnocení je důležitý celkový počet přeběhů 20m vzdálenosti avšak při dodržení zvukového signálu. Maximální počet přeběhů není omezen.

Kliky

 Zaměření: Test svalové síly a vytrvalosti v horní části těla.

 Pomůcky: Tenisový míček, zvuková nahrávka.

 Provedení: Test se provádí pouze jednou. Pro správné plnění testu je důležitá výchozí poloha vzpor ležmo, vzdálenost rukou zhruba na šířku ramen, prsty směřují vpřed a hlava je v prodloužení trupu. Koncovou polohou označujeme dotyk hrudníkem tenisového míčku, který je umístěn pod tělem na zemi, lokty směřují od těla. Tento proces se opakuje na zvukový podnět a je pro každou polohu. Test je ukončen, pokud testovaný nedodrží výchozí polohu, nedotýká se tenisového míčku nebo odpočívá v poloze a tím nedodržuje zvukové podněty.

 Hodnocení: Hodnotí se celkový počet kliků, pokud testovaný dodržuje zvukové podněty.

(36)

35 Obrázek 2: Kliky

Zdroj: Cooper Institute (1999) Modifikované lehy-sedy

 Zaměření: Síla a vytrvalost břišních svalů

 Pomůcky: Stopky, podložka na lehnutí

 Provedení: Výchozí poloha je lehu na zádech kolena jsou pokrčena do polohy 90°. Chodidla jsou opřena o podložku, paže jsou nataženy a prsty se dotýkají stehen. Samotné provedení testu spočívá v opakovaných předklonech, kdy bederní část páteře zůstává na podložce, hlava zůstává v prodloužení trupu a prsty se dotýkají kolen. A poté návrat do výchozí polohy. Test trvá 1 minutu.

 Hodnocení: Hodnotíme celkový počet předklonů (dotyků kolen), provedených za jednu minutu. Sledujeme správné technické provedení testu. Kategorie hodnocení jsou nízké (38 sed-lehů), přijatelné (46 sed-lehů), dobré (55 sed- lehů), velmi dobré (63 sed-lehů) a výborné (64 sed-lehů).

Obrázek 3: Modifikované sedy-lehy

Zdroj: Cooper Institute (1999) V-předklon

 Zaměření: Pohyblivost v oblasti bederní páteře a zadní strany stehen

(37)

36

 Pomůcky: Měřící plošina, popřípadě metr

 Provedení: Testovaný je bos a v poloze sedu, dolní končetiny se dotýkají přední strany podložky a jsou propnutá v koleni. Test je vhodné provádět po lehkém strečinku. Mezi chodidly je vzdálenost 30 cm. Testovaný jedinec zahájí test předpažením a postupným předkláněním tak, že napnuté prsty plynule posunou měřítko a musí v koncové poloze vydržet 2 s. Provádíme 2x s krátkou přestávkou.

 Hodnocení: Hodnotíme lepší pokus v cm. Maximální délka je 60 cm.

3.4 Zpracování dat

Podpora výzkumu byla z Centra kinantropologického výzkumu (CKV) při Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Vznik CKV se datuje k roku 2005.

Hlavním cílem CKV je řešit problematiku v oblasti pohybové aktivity a inaktivity vzhledem k životnímu stylu a zdraví obyvatelstva České republiky. Další činností jsou poradenství a koordinace pro monitoring a pohybové aktivity pro země ve střední Evropě (Univerzita Palackého v Olomouci, 2005).

Zpracování výsledků k tomuto výzkumu bylo pomocí počítačového softwaru Microsoft office 2007. Grafické, tabulkové a statistické funkce byli vytvořeny pomocí Microsoft Excel a textové úpravy bakalářské práce pomocí textového editoru Microsoft Word. Celá práce byla napsána a zkompletována na notebooku HP Pro Book.

Statistické zpracování dat

Pro statistické zpracování získaných dat ze záznamových archů a systému Indares byl použit systém Microsoft Excel 2007. Využívané statistické metody jsou:

 Průměr - jedná se o aritmetický průměr. Spočítá se součtem hodnot a následným vydělením počtem hodnot (Matematika, [Online]).

 Směrodatná odchylka – vyjadřuje, jak se liší hodnoty od aritmetického průměru v obou směrech (Matematika, [Online]).

 Statistická významnost - určuje, rozdíl mezi testovanými skupinami významný.

Statistická významnost byla stanovena na p <0,05 (Loudová, 2012).

(38)

37

4 Výsledky a diskuze

4.1 Úroveň pohybové aktivity

Pro určení úrovně pohybové aktivity jsme použili hodnoty naměřených dat pomocí krokoměrů.

4.1.1 Pohybová aktivita v časových úsecích

Jelikož pohybová aktivita kolísá během týdne, jsou kroky rozděleny do tří časových úseků.

Tabulka 8: Pohybová aktivita v časových úsecích Steps 7 Steps 5 Steps 2

Průměr 9870 11031 7329

Směr. odch. 3408 3518 5251

Graf 7:PA chlapců v časových úsecích na Liberecku

Z naměřených výsledků (Graf 7) můžeme potvrdit výrok Sigmundových (2011), že pohybová aktivita v rámci naměřených kroků dosahuje vyšších hodnot během pracovního týdne, než během víkendových dní. Zvýšená aktivita během týdne souvisí s přesuny do školy, práce nebo zájmových či sportovních kroužků. Víkendové dny jsou v rámci pohybové aktivity

9000 9500 10000 10500 11000 11500 12000

PA chlapců v časových úsecích na

Liberecku

(39)

38

výrazně nižší, tato skutečnost souvisí s využitím víkendových dní formou odpočinku a načerpáním energie na nový pracovní týden.

4.1.2 Pohybová aktivita v jednotlivých dnech

Při monitorování pohybové aktivity v jednotlivých dnech ověříme nejaktivnější dny, které mají být v pracovním týdnu. Data z předchozích měření dosahovala nejvyšších hodnot v úterý a ve středu. Víkendové dny očekáváme opět za méně aktivní tedy odpočinkové.

Tabulka 9: Pohybová aktivita v jednotlivých dnech

Průměr 10808 13373 11710 11212 9870 11031 7329

Směr. odch. 6577 6714 5017 5554 4866 6199 5286

Graf 8: PA chlapců na Liberecku

Týdenní monitorování (Graf 8) ukázalo nejaktivnější den úterý a středu, poté počet kroků klesá a v pátek se dostane pod hranici 10000 kroků. V sobotu počet kroků stoupne, ale

0 2000 4000 6000 8000 10000 12000 14000 16000

PA chlapců na Liberecku

(40)

39

v neděli podle očekávání opět klesne. Podle doporučení od Tudora-Lockeho a Basseta (2004) jsou 4 dny aktivní, úterý vysoce aktivní. Pátek a neděle patří do kategorie částečně aktivních.

4.2 Výsledky motorického testování

Motorického testování se zúčastnil stejný testovaný soubor jako v případě pohybové aktivity.

Somatické hodnoty testovaných jedinců

Tabulka 10: Somatické hodnoty testovaných jedinců

Somatické hodnoty testovaných jedinců

Věk n Tělesná výška [cm] Tělesná váha [kg] BMI

Průměr s Průměr s Průměr s

17,00-17,99 13 180,08 3,95 73,66 15,86 22,73 4,96 18,00-18,99 12 181,58 9,99 80,46 3,32 24,33 3,32

celkem 25 180,8 7,35 76,92 15,03 23,5 4,25

s- směrodatná odchylka Tabulka 11: Hodnoty BMI

BMI

Věk 17,00-17,99 18,00-18,99 celkem

Podváha 4 1 5

Ideální váha 5 7 12

Mírná nadváha 2 3 5

Střední nadváha 2 1 3

Extrémní nadváha 0 0 0

Hodnoty BMI rozděleny do kategorií dle Šeflové (2014).

(41)

40 Graf 9: Hodnoty BMI

Ve výše uvedeném grafu jsou rozděleny dle Šeflové (2014) hodnoty BMI. U věkové kategorie 17,00 až 17,99 je 31 % testovaných v kategorii podváhy. Dále 39 % testovaných dosáhlo ideální váhy dle naměřených somatických parametrů. Zbytek testovaných v této věkové kategorii dosáhlo 15 % mírné a střední nadváhy. Druhá věková kategorie 18,00 až 18,99 let dosáhla 8 % v kategorii podváhy. Další kategorií je ideální váha, dle naměřených somatických hodnot dosáhlo 58 % testovaných. Mírné nadváhy dosáhlo 26 % testovaných a střední nadváhy 8 % testovaných. V celkovém hodnocení dosáhlo 20 % testovaných podváhy, 48 % ideální váhy, mírné nadváhy 20 % a střední nadváhy 12 % testovaných. Ani jeden z testovaných jedinců nedosáhl v žádné věkové kategorii extrémní nadváhy.

Motorické testování kliky

Celkem 25 adolescentních chlapců se zúčastnilo testu kliky. V cílové oblasti standardizované testové baterie Fitnessgram dosáhlo 13 testovaných. Slabý výkon byl, zaznamenám v 7případech a 5 testovaných jedinců dosáhlo výborného výkonu.

Tabulka 12: Motorické testování kliky

Kliky

Věk n Slabý výkon >18 Cílová oblast 18 - 35 Výborný výkon <35

17,00-17,99 13 4 8 1

18,00-18,99 12 3 5 4

celkem 25 7 13 5

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

17,00-17,99 18,00-18,99 celkem

BMI

Podváha Ideální váha Mírná nadváha Střední nadváha Extrémní nadváha

(42)

41 Graf 10: Motorické testování kliky

Podle věkového rozdělení dosáhlo cílové oblast ve věkové kategorii 17,00–17,99 let 62

% testovaných. Slabý výkon provedlo 30 % testovaných jedinců a výborný pouze 8 % testovaných. U věkové kategorie 18,00–18,99 dosáhlo cílové oblasti 42 % testovaných. Slabý výkon byl naměřen u 25 % testovaných. Výborný výkon dosáhlo 33 % testovaných.

Motorické testování modifikované sedy-lehy

Modifikovaných sedů-lehů provedlo 25 testovaných, z nichž hned ve 14případech byl pokořen výborný výkon. Cílové oblasti dosáhlo 8 testovaných jedinců. Slabý výkon byl započítán pouze ve 3 případech.

Tabulka 13: Motorické testování modifikované sedy-lehy

Modifikované sedy-lehy

17,00-17,99 13 2 2 9

18,00-18,99 12 1 6 5

celkem 25 3 8 14

Vysvětlivky: n- počet testovaných 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

Slabý výkon >18 Cílová oblast 18 - 35

Výborný výkon <35

Kliky

17,00-17,99 18,00-18,99 celkem

(43)

42

Graf 11: Motorické testování modifikované lehy-sedy

Ve věkové kategorii 17,00–17,99 dosáhlo slabého výkonu 15 % testovaných jedinců dle standardu motorického testu Fitnessgram stanoveným Cooper Institute (2007). Cílové oblasti v této věkové kategorii dosáhlo 15 % jedinců. Velmi překvapivou hodnotou jsou dosažené výsledky v oblasti výborného výkonu, u kterého 70 % testovaných pokořilo hranici 47 modifikovaných sedů lehů. U druhé testované věkové kategorie se v oblasti slabého výkonu umístilo 8 % testovaných jedinců. Cílové oblasti dosáhlo 50 % jedinců. Výborný výkon v kategorii 18,00–18,99 let dosáhlo 42 % testovaných.

Motorické testování vytrvalostní člunkový běh

Vytrvalostního člunkového běhu se zúčastnilo 25 adolescentů, kteří dosáhli následujících výsledků. Celkem 8 testovaných dosáhlo cílové oblasti v tomto motorickém testu.

Slabý výkon byl zaznamenám ve 13 případech. Na výborný výkon dosáhli 4 testovaní jedinci.

Tabulka 14: Motorické testování vytrvalostní člunkový běh

Vytrvalostní člunkový běh (přeběhy)

17,00-17,99 13 6 5 2

18,00-18,99 12 7 3 2

celkem 25 13 8 4

Vysvětlivky: n- počet testovaných 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

Výborný výkon <47

Modifikované sedy-lehy

17,00-17,99 18,00-18,99 celkem

(44)

43

Graf 12: Motorické testování vytrvalostní člunkový běh

Po rozdělení na věkové kategorie dosáhli testovaní ve věku 17,00–17,99 let slabého výkonu ve 46 % dle naměřených výsledků. Cílové oblasti tato věková kategorie dosáhla v 39 %.

Výborný výkon byl dosažen pouze v 15 % testovaných jedinců. Ve věkové kategorii 18,00- 18,99 dosáhlo slabého výkonu hned 58 % testovaných jedinců. Do cílové oblasti se dostalo 25

% testovaných a výborného výkonu dosáhlo 17 % jedinců.

Motorické testování V-předklonu

Posledním motorickým testem je V-předklon. Testu se opět zúčastnilo 25 adolescentů.

Tento test nepatří do testové baterie Fitnessgram, proto jsou zde kritéria hodnocení ze systému Indares.

Tabulka 15: Motorické testování V-předklon

V-předklony

n 17,00-17,99 18,00-18,99

Nízké do 27 cm 7 5 2

Přijatelné do 30 cm 2 2 0

Dobré 34 cm 4 2 2

Velmi dobré 37 cm 4 2 2

Výborné nad 40 cm 8 2 6

Celkem 25 13 12

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

Výborný výkon

<106

Vytrvalostní člunkový běh

17,00-17,99 18,00-18,99 celkem

(45)

44 Graf 13: Motorické testování V-předklon

Ve věkové kategorii 17,00-17,99 dosáhlo 40 % testovaných nízké úrovně. V dalších úrovních u této věkové kategorie dosáhli testovaní 15%. Druhá věková kategorie 18,00-18,99 dosáhla v první úrovni hodnocení 16 %. Ve druhé úrovni hodnocení se neumístil žádný z testovaných z této kategorie. Ve třetí a čtvrté to bylo opět 16 % zastoupení testovaných jedinců a výborných výkonů dosáhlo hned 50 % testovaných adolescentních chlapců ve věku 18,00-18,99 (Graf13).

4.3 Komparace výsledků pohybové aktivity a motorického testování

Komparace pohybové aktivity v časových úsecích s vybranými regiony Zde je pro porovnání pohybová aktivita z vybraných regionů.

Tabulka 16: Porovnání vybraných regionů pohybové aktivity v časových úsecích Steps 7 Steps 5 Steps 2

Havlíčkobrodsko 11026 11077 10897

Plzenško 12122 11816 12886

Liberecko (2015) 11199 11450 10569

Liberecko 11199 11621 9876

Zdroj: Výborná (2009), Lorencová (2013), Moravec (2015)

Vysvětlivky: Steps 7 – průměrný počet kroků během 7 dní (celý týden) Steps 5 – průměrný počet kroků během 5 dní (pracovní týden) Steps 2 – průměrný počet kroků během 2 dní (víkendové dny) 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

Nízké do 27 cm

Přijatelné do 30 cm

Dobré 34 cm

Velmi dobré 37

cm

Výborné nad 40 cm

V-předklon

17,00-17,99 18,00-18,99 Celkem