Double Dutch

Double Dutch je dynamickou formou rope skippingu, kterou děti milují. Vyžaduje nejméně tři účast-níky, kteří velice blízce spolupracují. Proto je třeba, aby se všechny zúčastněné osoby vysoce koncentrovaly a jejich pohyby byly koordinované. Double Dutch je formou rope skippingu, která využívá přibližně 5 m dlouhé švihadlo. Pro přechod k této formě rope skippingu je nutné, aby zúčastněné osoby plně ovládali základní dovednosti skákání a také správnou techniku kroužení švihadlem. Cvičenci musí mít jednotný švih a rytmus skákání. Protože se Double Dutch řadí mezi obtížnější formy rope skippingu, celá další kapitola pojednává o nácviku této disciplíny a čerpá z publikace Rope skipping (Böttcher, 2009).

Kroužení švihadlem

Kroužení švihadlem je jedna z nejzásadnějších dovedností, která je potřeba ovládat pro správné fungování Double Dutch. Kroužení se musí provádět ve správném postoji: nohy mírně od sebe a kolena mírně pokrčená, tak se cvičenec, který krouží švihadlem (dále swinger) stane stabilním. V této pozici zůstá-vá swinger po celou dobu točení.

První základní pohyb při točení se provádí v předloktí. Předloktí tak popisují kruh, a to směrem do-lů dovnitř (obr. 168-170). Ruce by však neměly překročit osu těla, jinak by došlo k doteku švihadel jdou-cích proti sobě. Nácvik kroužení by měl být na začátku prováděn pouze jednou rukou. Sejný pohyb můžeme také pro nácvik simulovat i bez švihadla. U malých dětí je možno na počátku výcviku požadovat, aby se při každém otočení švihadla dotkly palcem špičky nosu.

Obr. 168 Obr. 169 Obr. 170

63

V případě, že cvičenci kroužení jednou rukou ovládají, nácvik může pokračovat již točením oběma rukama. Pro lepší nácvik točení je také možné druhý konec švihadla přivázat k pevnému bodu (např. k žebřinám). Točení ve dvojici vyžaduje vzájemné přizpůsobení partnerovi, pozornost a kontrolu. K tomu, aby bylo dosaženo optimálního přizpůsobení partnerovi, je možné oběma cvičencům zavázat oči, aby cítili pouze pohyb švihadla. Kroužení je tedy prováděno ve třech fázích (obr. 168-170). Pohyb rukou, respektive švihadel, při kroužení je asynchronní. Jedno švihadlo musí předbíhat druhé, a to o 180°.

Hlavní chyba spočívá v nesprávném, nerovném pohybu paže, což způsobuje kolísání nebo výkyvy švihadla. Chyby je třeba odhalit a opravit ihned při jejich vzniku, protože příliš rychle potom dochází k automatizaci nesprávného pohybu a ten se pak velmi obtížně odstraňuje. Vhodnou metodou, jak dovést cvičence ke správné technice točení, je postavit se těsně za něj, uchopit jej za zápěstí a jeho ruce vést.

Kroužení dvěma švihadly začínáme vždy s napnutými švihadly (obr. 171). Začínáme malými kroužky a postupně se přibližujeme k partnerovi až na vzdálenost, kdy švihadla začnou bouchat o zem (obr.

172). V tuto chvíli je nutné, aby se oba cvičenci, jež točí švihadlem, zaposlouchali do zvuků úderů švihadla o zem. Je to způsob, jak optimálně seřídit rytmus švihadla. Údery by se měly ozývat pravidelně za sebou ve stejně dlouhém intervalu. Pokud se ozývají příliš rychle po sobě, svědčí to o nesprávném rytmu a švihadla se dobíhají.

Obr. 171

Obr. 172

64

Jakmile cvičenci ovládají točení švihadly, může následovat několik cvičení na další rozvoj této do-vednosti:

- točení švihadlem se zavřenýma očima,

- pohyb partnerů v prostoru tělocvičny, vpřed, vzad, do stran. Naučí se tak lépe reagovat na pozdější změny pozice skákajícího,

- kombinace výše uvedených bodů, kdy jeden z točících zavře oči a reaguje na pohyb partnera,

- pokročilí cvičenci mohou při točení provádět různé pohyby, např. stejný pohyb, jako provádí cvičenec uvnitř švihadel (High Knee),

- další cvičení dle fantazie a vynalézavosti.

Předání švihadla

Důležitou součástí double Dutch je předání švihadla. Jsou dvě základní možnosti, jak předat šviha-dlo dalšímu cvičenci, aniž by došlo k přerušení rotace. Jedna z nich vyplívá z již z výše zmíněné formy pomoci při kroužení. Cvičenec se postaví těsně za swingera, své ruce položí na jeho zápěstí. Kopíruje tak pohyby swingera. Poté dojde k opatrnému předání švihadla posunutím rukou. Pokud cvičenec lano přijal, původní swinger může vystoupit na stranu. Tato dovednost se nejdříve nacvičuje při točení pouze jedním švihadlem (obr. 173)

Druhou možností je předat švihadlo z boku. Cvičenec opět kopíruje pohyb swingera a ve chvíli, kdy si je jistý s rytmem točení, může švihadlo převzít. Jde o složitější způsob předání, které musí být prove-deno velmi rychle a přesně a vyžaduje již zkušené cvičence (obr. 174).

Obr. 173 Obr. 174

65

Vstupování a vystupování

Vstupování a vystupování jsou opět dovednosti, které jsou pro double Dutch stěžejní a bez kterých by bylo jeho provádění nemožné. Metodicky je vhodné nacvičovat tyto dovednosti pouze s jedním šviha-dlem. Všichni tři cvičenci se samozřejmě pravidelně v nácviku střídají.

Následující cvičení slouží k nácviku orientace při skákání v Double Dutch. Je totiž důležité dodr-žovat správné směry při skákání.

Cvičenci, jež drží konce švihadla, spustí švihadlo tak, aby se jeho střed téměř dotýkal země (obr.

175). Třetí cvičenec se nachází vedle jednoho ze swingerů, a to tak, že jejich ramena se téměř dotýkají (levé rameno swingera s pravým ramenem jumpera – obr. 176). Ke středu švihadla tak jumper přichází z ostrého úhlu. Švihadlo přeskočí (obr. 176-177) a pokračuje ke druhému ze swingerů, tedy z levé strany. Jumper velmi těsně oběhne druhého swingera tak, že se tedy dostane opět do pozice těsně vedle něj, stojí ale po jeho levém boku. Pokračuje opět ke středu švihadla, které přeskočí, a z pravé strany obíhá prvního swingera až se dostane do své výchozí pozice. Cvičenec tedy svým pohybem tvoří jakousi „osmičku“ (obr. 179).

Obr. 175 Obr. 176

66

Obr. 177 Obr. 178

Obr. 179

67

V momentě, kdy jumper obíhá swingera, je nutné, aby se stále držel v jeho těsné blízkosti. Častou chybou je totiž situace, že ten, jenž obíhá, se pohybuje příliš daleko za swingerem, což v pokročilejších cvičení způsobuje problémy. Aby k tomuto nedocházelo, cvičenci nacvičují obíhání tak, že se vždy musí dotýkat ramen swingerů, čímž se zamezí přílišnému vzdalování jumpera od swingera (obr. 178).

Ovládá-li jumper tyto dovednosti, může se přistoupit k dalšímu nácviku, tentokrát k přeskakování již kroužícího švihadla. Swingeři tedy začnou točit švihadlem, oba pravou rukou směrem dovnitř dolů.

Jumper provádí stejnou činnost, jako při předešlém nácviku, ovšem s tím, že vbíhá do kroužícího švihadla (obr. 180-181). Důležitý je tady správné načasování, timing. Jumper vbíhá do švihadla v okamžiku, kde je švihadlo v pohybu vzhůru přibližně ve výšce jeho očí. Správné načasování je zde to nejdůležitější a cvičenci s ním mívají obecně velký problém. Po vběhnutí do středu jumper švihadlo několikrát přeskočí a následně z něj opět vybíhá ven. Tady je důležitá právě ta orientace, kterou jsme nacvičovali výše. Jumper musí vyběhnout na opačnou stranu, než vběhl, v našem případě tedy vlevo. Následně oběhne swingera, dotýkajíc se jeho ramen, a opět v momentě, kdy jde švihadlo vzhůru, do něj vskakuje. Takto jumper vytvoří celou

„osmičku“ a převezme švihadlo od swingera. Ten se tak stává jumperem. V případě, že má jumper pro-blémy s timingem, tedy se správným načasováním, kdy vstoupit do švihadla, mohou mu swingeři dát ústní povel. Tak se jumper této dovednosti snadno naučí.

Obr. 180

Obr. 181

68

Toto cvičení pak můžeme provádět v mnoha modifikacích. Jumper tak může provádět variace růz-ných přeskoků uvnitř švihadla. Jumper se mezi přeskoky otáčí, dělá dřepy, otáčí se při přeskocích (o 180°

nebo 360°) atd. Nezbytnou dovedností jumpera je samotné skákání uvnitř švihadel. Je nutné při skákání výrazně zvedat kolena, a to v přesných časových intervalech. Stále je ale důležité, aby swingeři zaujímali správný postoj a udržovali stejný rytmus točení. Jumper nesmí zapomínat na správnou orientaci a obíhání.

Spolupráce

Spolupráce je v Double Dutch velice významnou složkou, proto je vhodné zařadit několik cviče-ní pro zdokonalecviče-ní týmové práce tak, aby si cvičenci zvykli spolupracovat.

 Pohyb jumpera

Jumper při skákání mění svou pozici. Pohybuje se vpřed, vzad, do stran. Swingeři skippera sle-dují a a snaží se ho udržet stále ve středu švihadla. Přitom však nesmí být přerušen správný ryt-mus točení.

 Pohyb swingerů

Swingeři při točení švihadlem mění svou pozici a pohybují se v prostoru, jumper tak musí reago-vat na jejich pohyb a následoreago-vat švihadlo.

Swingeři mohou svou činností také v menší míře regulovat nepřesnosti, kterých se dopustí jumper, a to třeba zpomalením švihadla. Tyto dovednosti taktéž patří k spolupráci účastníků skákání. I tak ovšem swingeři nemohou vždy reagovat na příliš rychlé nebo nečekané změny v rytmu jumperova skákání a často dochází ke klopýtnutí.

Švihadlo o enormní délce umožňuje provádět různé formy double Dutch s více jumpery. Ti mohou stát za sebou, vedle sebe, čelem k sobě, zády, mohou rotovat nebo rotovat kolem sebe. Samozřejmě lze v Double Dutch využívat i celou škálu přeskoků pro Single rope. V každém případě takové přeskakování vyžaduje absolutní souhru a synchronní skákání jumperů.

69

5.7.1 Příklady hodin

V následující kapitole uvedeme několik příkladů jak využívat švihadlo jiným způsobem, než jsem uvedla v zásobníku cviků. Tyto příklady jsou samozřejmě jen orientační a slouží jako ukázka toho, jak by vyučovací hodina mohla vypadat. To, jakým způsobem bude skutečná hodina probíhat, záleží již na učiteli samém a na jeho záměru nebo zájmu.

Příklad 1: Hodina zaměřená na trénink vytrvalosti

- zahřátí

- úvodní strečink, mobilizační cvičení - hlavní část:

 3x (10 minut – každé dvě minuty 30sekundový sprint (přeskoky snožmo krou-žením vpřed)

 mezi sadami 2 minuty aktivního odpočinku

 tempo hudby 160-180 BPM

 po poslední sadě následuje zklidnění organismu - závěrečné protažení

alternativa:

 2x (15 minut – každé 2 minuty 30sekundový sprint (přeskoky snožmo krouže-ním vpřed)

 mezi sadami 2 minuty aktivního odpočinku

 tempo hudby 160-180 BPM

70

Příklad 2: Hodina zaměřená na trénink rychlosti

- zahřátí

- úvodní strečink, mobilizační cvičení - hlavní část

 3x (50 přeskoků kroužením vpřed co nejrychlejším tempem, 30 sekund odpoči-nek)

 2x (75 přeskoků kroužením vpřed co nejrychlejším tempem, 45 sekund odpoči-nek)

 1x (100 přeskoků kroužením vpřed co nejrychlejším tempem)

 zklidnění organismu

71

Příklad 3: Hry

Hry jsou skvělým způsobem jak motivovat děti. Zde předkládám několik příkladů her, které lze v rámci hodin využívat.

- zahřátí

- úvodní strečink, mobilizační cvičení - hlavní část

a) Maximální počet přeskoků za minutu

Jeden cvičenec skáče snožmo kroužením vpřed jednu minutu přes švihadlo a druhý cvičenec počítá přeskoky. Pak se vymění. Toto cvičení se dá provádět i v týmu, kdy každý člen skáče minutu a poté se sečtou přeskoky všech členů dohromady. Vyhrává tým s nejvyšším počtem přeskoků.

b) Maximální počet „vajíček

Totéž cvičení jako v 1., ale cvičenci provádá opakované na sebe navazující přeskoky s vajíčkem.

Jeden cvičenec skáče a druhý počítá přeskoky.

c) Maximální počet dvojšvihů

Totéž cvičení jako v 1., ale cvičenci provádí přeskoky s dvojšvihem, které na sebe bezprostředně navazují. Jeden cvičenec skáče a druhý počítá přeskoky.

d) Štafetový závod

Žáci se rozdělí do skupin po 3 až 4 cvičencích. Učitel vyznačí startovní a cílovou čáru. První cvičenec z každého týmu na povel začíná skákat přes švihadlo (učitel volí různé způsoby přeskoků) a pohybuje se co nejrychleji směrem k cílové čáře. Jakmile se dostane do cíle, vybíhá další závodník z týmu. Vyhrává tým, který má všechny závodníky za cílovou čarou jako první.

- závěrečné protažení

72