Zdroj: Rydvalová, et al., 2013, s. 44, upraveno
Po posouzení kritérií z různých hledisek došlo k vytipování potenciálních spin-off firem.
Tyto podniky byly prověřeny v obchodním rejstříku (prostřednictvím databáze ARES4), na internetových stránkách daných organizací, ze kterých by podnik mohl vzejít, a dále byla prověřena zmínka o případné vazbě na mateřskou organizaci na stránkách samotných podniků. Na základě dotazníkového šetření byla identifikována pouze jedna nová (dosud neznámá) spin-off firma. Výsledek byl velice překvapivý, ovšem výsledku napovídal již
emailu, že nejsou ochotni tyto informace sdělovat, neboť je považují za příliš citlivé. Řada
Někteří z těchto společníků mají zároveň na starost transfer technologií v dané organizaci.
Zajímavé bylo zjištění, že u několika podniků, u kterých bylo prokazatelně zjištěno, že se jedná o spin-off, nebyli v obchodním rejstříku uvedeni zakladatelé podniku, nýbrž rodinní příslušníci. Toto zjištění potvrzuje tvrzení, že v ČR stále nejsou nastaveny vhodné podmínky pro to, aby podniky byly ochotny akceptovat označení spin-off. Stav těchto podmínek ze strany výzkumných institucí bude rozebrán v následujících průzkumech.
2.4 Druhá část primárního průzkumu dat – vztah VŠ ke spin-off
Jak již bylo zmíněno v teoretické části, v zahraničí se pod pojmem spin-off firma nejčastěji vyskytují tzv. univerzitní spin-off firmy. Aby bylo možné reálně zhodnotit stav v ČR a případně jej srovnat s dostupnými údaji ze zahraničí, byly z dotazníkového šetření vyňaty VO a dotazování bylo směřováno pouze veřejným VŠ.
Fáze procesu průzkumu:
1. definování problému;
2. stanovení cíle průzkumu a konstrukce výzkumných otázek;
3. výběr vzorku respondentů, rozhodnutí o metodě sběru dat, shromažďování kontaktů;
4. konstrukce dotazníku v Microsoft (dále jen MS) Word, vycházejícího z výzkumných otázek;
5. konstrukce elektronického dotazníku na webu www.vyplnto.cz a spuštění zkušební verze;
6. realizace dotazníkového šetření prostřednictvím portálu www.vyplnto.cz a elektronického dotazníku v MS Word tj. sběr dat;
7. vyhodnocení odpovědí respondentů v programu MS Excel;
8. analýza dat, grafická a písemná interpretace výsledků dotazníkového šetření.
2.4.1 Definice problému
Jak již bylo zmíněno, v České republice bylo identifikováno (pomocí informací dostupných z internetu a prvního dotazníkového šetření) pouze malé množství spin-off firem tj. 30 včetně 2 spin-off Akademie věd ČR5, zatímco v zahraničí je evidováno množství spin-off v tisících. Byla zde zjištěna neochota českých firem označovat se jako spin-off a rozdíl přístupu v ČR a v zahraničí. V zahraničí se spin-off firmami chlubí jak samotné univerzity, tak i konkrétní odštěpené podniky, zatímco v českém podnikatelském prostředí je toto téma citlivé. Problémem, který vedl k následujícímu průzkumu je malé množství spin-off firem a s tím související tabuizace tématu.
2.4.2 Stanovení cíle výzkumu
Hlavním cílem dotazníkového šetření bylo zjistit postoj VŠ k zakládání spin-off firem, který by mohl souviset s výše definovaným problémem.
Výzkumné otázky:
• Mají české VŠ zájem o zakládání spin-off firem svými zaměstnanci?
• Je hlavním důvodem malého množství identifikovaných spin-off firem nepřipravenost systému na českých VŠ nebo pouze neochota daných firem se jako spin-off označovat?
• Z čeho plyne neochota označovat konkrétní podnik jako spin-off, přestože jím je?
2.4.3 Rozhodnutí o respondentech a metodě sběru dat
Volba respondentů
Jak bylo uvedeno výše, průzkum byl směřován veřejným vysokým školám (tj. 26 VŠ).
Nejprve byl řešen problém v nalezení konkrétní kompetentní osoby, která by mohla otázky zodpovědět. Problém v nalezení kompetentní osoby vychází ze složitosti a vzájemné rozdílnosti organizačních struktur jednotlivých vysokých škol, z nichž jsou sice známy funkce, ale nikoli konkrétní úkoly spadající do pracovní náplně jednotlivých osob.
Zdánlivě kompetentní osoby se nacházejí na různých úrovních. Je nutné vzít v úvahu, zda se může konkrétní osoba např. na rektorátní úrovni dovědět o činnostech souvisejících se zakládání spin-off v rámci některé z fakult. Níže jsou uvedeny různé možnosti respondentů, ovšem ani u jedné z možností není jasné, zda je v jejich kompetencích i problematika spin-off firem. V rámci všech organizačních struktur českých VŠ je uveden prorektor pro vědu a výzkum (či pro obdobně nazvanou činnost). Dále u vysokých škol univerzitního typu, jsou zvoleni proděkani pro vědu a výzkum pro každou fakultu (či pro obdobně nazvanou činnosti). Některé VŠ mají vedle fakult na stejné úrovni také ústavy, které se také věnují vědecko-výzkumné činnosti. Mimo proděkanů je na některých fakultách/ústavech určena osoba zodpovědná za vědu a výzkumnou činnost (či obdobné pojmenování funkce), v rámci samostatného oddělení pro vědu a výzkum. Některé VŠ pak mají zřízená CTT či jiná výzkumná centra, buď na úrovni útvaru v rámci jedné organizační struktury, nebo jako samostatný nezávislý subjekt s vlastní organizační strukturou.
Vyvstává zde tedy otázka, zda nesměřovat průzkum spíše přímo těmto výzkumným útvarům.
Z důvodu komplikovanosti organizačních struktur, bylo po zvážení všech kladů i záporů a pro zajištění co největší návratnosti rozhodnuto o provedení průzkumu na různých úrovních. Primárně jsou pro účely této DP podstatné údaje získané za celou VŠ, a proto
byli osloveni všichni prorektoři pro vědu a výzkum tj. 26 osob, a zároveň (měla-li daná VŠ zřízeno CTT) ředitelé či jiné odpovědné osoby CTT tj. 13 osob. Lze předpokládat, že má-li VŠ zřízeno CTT, kompetentní osobou pro zodpovězení dotazů za celou VŠ nebude projektor, ale právě odpovědná osoba z CTT. Proto byly odpovědi od prorektorů rovny úrovni odpovědím z CTT.
Zároveň dostali možnost se vyjádřit i jednotlivé fakulty/ústav, a to prostřednictvím proděkanů pro vědu a výzkum (příp. odpovědných osob v ústavu) tj. 159 osob. Toto však nebyla stěžejní část výzkumu, sloužila pouze jako doplňující. Celkem tedy bylo osloveno 198 respondentů. Pro přehlednost je schéma respondentů znázorněno v obrázku 6.
Obrázek 6: Schéma respondentů pro průzkum